HORY, DOLY, TERRICONY - STOPY DÁVNÉ TĚŽBY 2

- předchozí část -

Grand Canon, Arizona, USA – dávný povrchový důl pro průmyslovou těžbu uranu

Nyní se ponořte hlouběji a dívejte se široce otevřenýma očima: to je prostě gigantický důl, vykuchané území! Miliony turistů si myslí, že je to zázrak přírody.

Proč?

Řekli jim to tak. Přitom nikde ani stopy po vodní erozi, jen vliv trhavin a stopy obrovských rypadel.

Červené body vyznačují místa, kde pracovala rypadla. Bylo by jich však daleko víc.

Vážený čtenáři, z názvu článku je jasné, že se bude pojednávat o těžbě uranu, ale ne jen o ní. Budu vám klást otázky, které jsem sám používal, abyste si mohli sami nejen prověřit informace, ale i osobně zažít odkrývání nových zajímavých faktů. Brzo tak zjistíte, že člověk zde na fotografii s nápisem „Zastavte uranovou těžbu“, protestující proti otevření důlních prací v Grand Canyonu, patrně netuší, že se chová jako včela protestující proti medu. V podstatě sám brání dřívější uranový důl před jeho dalším využitím! Oxymóron.

Jedno z pravidel, které používám pro pátrání po stopách dávného dobývání nerostů průmyslovým způsobem, zní: jestli dříve v jednom místě dobývali určitý nerost a nevytěžili všechen objem, pak další lidé, není důležité za kolik let, se na toto místo vrátí a budou v těžbě pokračovat.

Danou tezi můžeme ilustrovat na příkladu z Krymu. Na tomto videu jsou dva lomy k těžbě vápence. Jeden současný a hned naproti němu přes cestu – dřívější. Soudě podle vodní a větrné erozi, dřívější lom je několik tisíc let starý. Pro představu se určitě podívejte. Klip má jen 30 sekund.

Řiďme se výše zmíněným pravidlem a jednoduše si stáhněme z internetu mapy současných aktivních ložisek, v jakékoliv zemi nebo oblasti, s výskytem libovolného prvku z periodické tabulky prvků a taky jakýchkoliv sloučenin a dále prostě už jen vizuálně srovnávejme. Je to jednoduché, inspirativní a zábavné. Jako úkol ve hře. K vyhledávání těchto map použijeme například tato klíčová slova:

- mapa minerálních ložisek ...... (konkrétní země)

- mapa minerálních ložisek dané oblasti

- mapa nerostných surovin ...... (konkrétní země)

- mapa zásob měděné rudy

- mapa zásob uranové rudy

- mapa zásob bauxitu

atd…

Poté si zobrazte obrázky a analogicky opakujte hledání v různých jazycích pro další země.Názorně vám to předvedu na příkladu dřívějšího dolu, kterému se dnes říká Grand Canyon. Jeho délka činí 446 km, šířka na úrovní plošiny se pohybuje od 6 do 29 km a na úrovni dna méně než kilometr. Hloubka je do 1800 m.

Pomocí dotazu „uranium mining reserves USA“ lze najít mapu, na které jsou vyznačeny oblasti s vysokým obsahem uranu:

A druhou mapu s rozložením uranových dolů v USA:

Potom jsem tyto mapy srovnal s lokací Grand Canyon:

Kaňon spadá do zóny maximální koncentrace uranu. Potom jsem zúžil kritéria hledání a začal pročítat materiály pod vyhledávacím heslem „Grand Canyon Uranium mining“ a našel jsem zajímavé materiály. Zde jsou některé z nich:

Článek pod titulkem:

Uranium mining near the Grand Canyon should be permanently banned (Těžba uranu poblíž Grand Canyonu by měla být trvale zakázána)

A mapa s žádankami na těžbu uranu okolo Grand Canyonu z téhož článku:

A ještě druhá mapa:

Na mapách je krásně vidět, že doposud netěžené oblasti okolo Grand Canyonu velmi zajímají společnosti těžící uran. Chápete, kam tím mířím? To znamená, že naši předkové nevytěžili nebo nestačili zcela vytěžit všechnu uranonosnou rudu v této oblasti. Vytěžili jen objem, který se později stal Grand Canyonem.

V oblasti kaňonu je ostatně plno slušně radioaktivních míst, na což upozorňují cedule:

K tomu video z roku 2011 o radioaktivním dešti: Grand Canyon RADIOACTIVE RAIN. Radioaktivita pozadí se zvýšila 2,7krát. Autor videa z tohoto zvýšení podezřívá havárii Fukušimy, k níž došlo o šest měsíců dříve. Ale Japonsko se nachází dost daleko, a proto předpokládám, že spolu s deštěm spadl i místní radioaktivní prach, který se s větrem vznesl do atmosféry:

Abyste zjistili více o radioaktivitě v okolí Grand Canyonu, zagůglujte na dotaz: "Grand Canyon Radiation".

A pro názornost, jak se z dolu postupně stává kaňon, nabízím ukázku jednoho současného uranového dolu: SomaÏr - těžba uranu v Nigérii. Je docela podobný budoucímu kaňonu, že?

Pohled shora. Jestli budou nadále těžit v tomto stylu, tak z toho jednou kaňon určitě bude.

Tak co? Začíná pro vás hrát historie novými barvami? U někoho bylo kdysi dávno v rukách ohromné množství uranu, které bylo možné upotřebit pro energetiku anebo třeba k výrobě jaderných zbraní. Ještě vás stále zajímá oficiální historie o tom, jak minulé generace směňovaly sobolí kožešiny za konopí a honily se na dřevěných veslicích a plachetnicích? Možná, že směňovaly a honily se, ale zkoumat tento jednoduchý styl života je totéž, jako v dnešní době zkoumat historii Maurů v Austrálii v době, kdy vedle nich provádějí důlní a metalurgickou činnost takové mezinárodní koncerny jako BHP Hilltion, Rio Tinto, Glencore Xstrata a Alcoa. 

S pomocí výše uvedeného příkladu teď můžete samostatně zkoumat terén na svém území. Tímto způsobem za spolupráce horníků či zaměstnanců těžebního a zpracovatelského průmyslu, kteří dobře znají vnitřní procesy, je možné poskládat puzzle celé.

Nyní si představte, že je před vámi planeta, na které je potřeba rozvinout plnohodnotný těžební a zpracovatelský průmysl. Máte omezený počet techniky. První věc, s kterou začnete, je navýšení jejího počtu. Co je pro to v první řadě potřeba?

Energie.

Pro jakoukoliv manipulaci s hmotou je potřeba energie. A potom ocel. Ani jeden stroj ani závod nelze postavit bez širokého spektra různých druhů oceli. A k vytvoření oceli je nezbytná železná ruda, legující přísady – chrom, nikl, molybden, mangan a další, dále uhlí a tavící přísada – vápenec (uhličitan vápenatý). Uhlí je obecně nutné pro proces obnovy všech oxidů kovů. Atomy kyslíku se ve vysoké peci ve výsledku redukční chemické reakce odečtou u oxidu kovu a připojí se k uhlíku obsaženému v uhlí. Uhličitan vápenatý a dolomit se používají jako tavivo při metalurgickém přetvoření rud s cílem vytvoření nízko-tavitelné strusky pro snadnější odstranění vedlejších nečistot; napomáhá tedy vyplavování nečistot do strusky. Jejich rozšířené používání v ocelářském průmyslu je podmíněné tím, že pro tavení hlušiny a koksového popela je potřeba značné množství základních oxidů. Mimo to je také většina výrobních procesů zaměřena na odstranění cizích příměsí, které je možné vyplavit z taveniny úplně nebo částečně při práci se zásaditými struskami. Pro vznik posledních jsou nezbytné značné dávky zásadité taveniny. Nejdůležitějším požadavkem je nízký obsah oxidu křemičitého, oxidu hlinitého a cizích příměsí (síry a fosforu). To znamená, že bez uhličitanu vápenatého to nelze. Zde je schéma naplněné vysoké pece.

Příště tedy budeme hledat vápencové doly.

- pokračování - 

zdroje:

http://wakeuphuman.livejournal.com/1342.html
http://wakeuphuman.livejournal.com/
http://sibved.livejournal.com/253594.html
http://sibved.livejournal.com/242860.html
http://sibved.livejournal.com/253099.html

překlad: Václav

(©)2017 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.