9. 12. 2016

Jak big data a dvojice vědců zajistili vítězství Trampovi a Brexitu (1)

Švýcarský časopis Das Magazin zveřejnil šetření o tom, jak technologie personalizované reklamy na síti Facebook ovlivnily výsledek voleb v USA a referenda o odchodu Velké Británie z EU. Jak uvádí německý Spiegel, mnozí novináři už začali označovat toto šetření "textem roku". Je v něm vše o nejnovější technologii a zároveň univerzální zbrani, která se dostala z dobrých rukou do špatných, o každodenním dohledu na každého z nás, o tajemných zákaznících a o proměně z žebráka na prince (a naopak).

 

V půl deváté ráno 9. listopadu se Michal Kosinski probudil v curyšském hotelu Sunnehus. Čtyřiatřicetiletý vědec sem přijel, aby vystoupil s přednáškou na Federální vysoké technické škole (ETH) na konferenci o nebezpečí big dat a takzvané "digitální revoluci". S podobnými přednáškami Kosinski jezdí po celém světě: je předním odborníkem v psychometrii — odvětví psychologie, které je založené na analýze údajů.Když onoho rána zapnul televizi, pochopil, že právě vybuchla bomba. Donald Trump byl zvolen prezidentem USA přes všechny prognózy sociologů. 
Kosinski se dlouho díval na zprávy o vítězství Trumpa, o výsledcích hlasování z různých států. Tušil, že to, k čemu došlo, má co do činění s jeho vědeckým výzkumem. Pak si povzdychl a vypnul televizi.
V tentýž den jedna dosud málo známá londýnská firma rozešle tiskovou zprávu tohoto znění: "Jsme ohromeni tím, že náš revoluční postup vycházející z datové komunikace přispěl tak značnou měrou k vítězství Donalda Trumpa". Tiskovou zprávu podepsal jakýsi Alexander James Ashburner Nix. Je mu 41 let, je to Brit a stojí v čele společnosti Cambridge Analytica. Vždy nosí oblek, módní designové brýle a své světlé vlnité vlasy obvykle začesává dozadu.
Zamyšlený Kosinski, ulízaný Nix a široce se usmívající Trump — první učinil digitální revoluci možnou, druhý ji provedl a poslední se díky tomu stal vítězem.
 
Jak nebezpečná jsou big data?
Dnes už je každý, kdo zrovna nežil posledních pět let na Měsíci, obeznámen s termínem „big data“. Tento termín vyjadřuje skutečnost, že vše, co děláme v internetu nebo "offline" — zanechává digitální stopu. Nákup s kreditkou, dotaz na Google, procházka se smartphonem v kapse, každý lajk do sociálních sítí – to všechno přetrvává. Dlouho nikdo nemohl přijít na to, co dobrého by se s tím dalo udělat — samozřejmě kromě těch případů, kdy v pruhu Facebooku se objeví reklama na lék na hypertenzi, a vy jste kupodivu zrovna nedávno zadali v Google dotaz "jak snížit tlak." Nejasné bylo i to, zda by big data mohla být pro lidstvo velkým nebezpečím, anebo velkým úspěchem. Ale od 9. listopadu už odpověď známe. Vždyť za internetovou předvolební kampaní Trumpa a za kampaní na podporu Brexitu stála jedna a ta stejná společnost zabývající se big daty: Cambridge Analytica a její ředitel Alexander Nix.
Kdo chce pochopit podstatu těchto výzkumů (a podstatu toho, co čeká Evropu v příštích měsících), by měl začít s všední událostí, k níž došlo v roce 2014 na britské univerzitě v Cambridgi. A to na katedře psychometrie
Kosinského.
Psychometrie, které se někdy také říká psychografie, je snahou měřit lidskou osobnost. V moderní psychologii je samozřejmostí takzvaná "metoda oceánu" (OCEAN – anagram z názvů pěti měření v anglickém jazyce). V roce 1980 dva psychologové prokázali, že každý rys charakteru může být zjištěn pomocí pěti měření. Je to takzvaná "Velká pětka": otevřenost (jak jste připraveni na nové), svědomitost (nakolik jste perfekcionalista), extroverze (jaký je váš vztah ke společnosti), laskavost (jak jste přátelští a ochotní ke spolupráci) a neuroticismus (jak snadné je vás vykolejit). Na základě těchto měření je možné přesně stanovit, o jaký typ člověka se jedná, jaké jsou jeho touhy a obavy a konečně, jak se může chovat. Do té doby byl problém se sběrem dat: chcete-li o člověku něco pochopit, potřebujete od něj vyplnit obrovský dotazník. Ale pak se objevil internet, pak Facebook a pak
Kosinski.
V roce 2008 student z Varšavy Michal
Kosinski začal nový život: zapsal se na prestižní anglickou Cambridge do Centra psychometrické laboratoře Cavendish, první psychometrické laboratoře na světě. Se svými kolegy tu vymyslel a vytvořil aplikaci pro Facebook s názvem MyPersonality. Uživateli je v ní navrhováno odpovědět na obrovský seznam otázek ("Je snadné vás ve stresu vyvést z míry? Máte sklon kritizovat druhé?",...) a pak obdrží svůj "profil osobnosti". A tvůrci aplikace získají neocenitelné osobní údaje. Místo očekávaných dat o tuctu spolužáků dostali tvůrci informace o stovkách, tisících a pak dokonce milionech lidí. Dva doktorandi tak shromáždili největší "úrodu" dat v historii psychologických výzkumů.
Postup, který
Kosinski se společníky vyvinul v průběhu příštích několika let, je poměrně jednoduchý. Za prvé - testovaný obdrží seznam otázek, jakýsi on-line test. Z odpovědí pak vědci vypočítají jeho osobní hodnoty. Dále Kosinski s týmem zjišťují jeho chování: lajky a reposty na Facebooku, stejně jako jeho pohlaví, věk a místo bydliště. Tak získávají vazby. Z jednoduché analýzy dat v síti pak mohou dospět k neobvyklým závěrům. Například pokud se muž podepsal na stránku značky kosmetiky MAC, je to s vysokou pravděpodobností gay. Naopak silným indikátorem heterosexuality je, pokud dal lajk hip-hopové skupině Wu-Tang Clan z New Yorku. Fanoušek Lady Gaga je s vysokou mírou pravděpodobnosti extrovert a člověk klikající na "líbí" je podle filozofického třídění — introvert.Kosinski a jeho kolegové neustále svůj model zdokonalovali. V roce 2012 Kosinski dokázal, že analýzy 68 lajků v Facebooku stačí k tomu, aby byla určena barva kůže testovaného (s 95 % pravděpodobností), jeho homosexualita (88 % pravděpodobnosti) a přízeň k Demokratické nebo Republikánské straně USA (85 % pravděpodobnosti). Jenže tento proces pokračuje dál: intelektuální úroveň, náboženské preference, závislost na alkoholu, kouření nebo drogách. Data dokonce umožňovala zjistit, zda rodiče zkoumaného se rozvedli před jeho zletilostí, či nikoli. Model se ukázal být tak dobrým, že bylo možné odpovědi zkoumaného na určité otázky předvídat. Opojen úspěchem Kosinski pokračoval: brzy byl model schopný už po deseti prostudovaných lajkách lépe rozpoznat osobnost zkoumaného, než jak by ho poznali jeho kolegové v práci. Po 70 lajkách — lépe než kamarád. Po 150 lajkách — lépe než rodiče. Po 300 lajkách — lépe než partner. A s ještě větším počtem studovaných akcí by se dalo zjistit o člověku víc, než o sobě ví on sám. V den, kdy Kosinski publikoval článek o svém modelu, dostal dva telefonáty: žalobu a nabídku práce. Oba byly od společnosti Facebook.
 
Pouze pro přátele
Nyní na Facebooku můžete označit své pozice jednak jako otevřené a jednak jako soukromé, "pod zámkem": ve druhém případě může nahlížet pouze určitý okruh přátel. Ale pro sběrače dat to není problém.
Kosinski si totiž vždy u uživatelů Facebooku vyžádal povolení přístupu k jejich osobním údajům, což je závaznou podmínkou k jejich využívání.
Ale nejedná se jen o zaškrtnutí "líbí" na Facebooku:
Kosinski a jeho tým mohou hodnotit lidi podle kritérií Velké pětky na základě jejich avatara - fotografie v sociálních sítích. Nebo dokonce podle množství přátel, což je dobrý ukazatel extraverze! Ale lidé poskytují osobní údaje, i když nejsou v síti. Pohybové čidlo v telefonu ukazuje, jak hodně gestikulujeme nebo jak daleko jezdíme (koreluje s emoční nestabilitou). Jak poznamenává Kosinski, smartphone je obrovský psychologický dotazník, který vyplňujeme, ať už úmyslně nebo neúmyslně. Co je však obzvlášť důležité - funguje to i v opačném směru: z dat je možné sestavovat nejen psychologický portrét, ale můžete mezi těmito portréty hledat ty, které zrovna potřebujete. Například: znepokojené taťky, rozezlené introverty, s výsledkem voleb nespokojené příznivce demokratů,... Ve skutečnosti Kosinski vynalezl vyhledávací systém na lidi.
A tak si
Kosinski stále jasněji uvědomoval nejen potenciál, ale také nebezpečí své práce.
Světová síť se mu vždy jevila jako dar z nebes. Každý se chce "vracet", "sdílet". To je duch nové generace, začátek nové éry bez fyzických hranic. Co by se ale stalo, přemýšlel
Kosinski, pokud by se někdo rozhodl využít tento vyhledávač na lidi, aby s nimi manipuloval? A začal do všech svých akademických publikací psát varování. Varování, že jeho metody "mohou přinést hrozbu blahobytu, svobodě, nebo dokonce i životu lidí". Ale nikdo, zdá se, nepochopil, k čemu to vede.
Přibližně v této době, na začátku roku 2014, se na Kosinského obrátil mladý asistent profesora jménem Alexander Kogan. Hovořil jménem jakési firmy, která projevila o Kosinského metodu zájem. Návrh zněl, aby prostřednictvím psychometrie analyzoval 10 milionů amerických uživatelů Facebooku. Pro jaký účel to mělo být, to mu kolega neřekl, prý z důvodu ochrany soukromí. Kosinski nejprve souhlasil, protože se jednalo o velké sumy ve prospěch jeho institutu, ale pak začal se souhlasem váhat. Nakonec z Kogana dostal název firmy: SCL, Strategic Communications Laboratories ("Laboratoř strategické komunikace"). Kosinski si název společnosti vygooglil. "Jsme globální společností pro řízení předvolebních kampaní," — četl na webové stránce firmy, která nabízí marketing na základě psychologie a logiky. Zaměření na ovlivnění výsledků voleb. Kosinski udiveně klikal na stránce webu a přemýšlel, čím se může taková firma zabývat v USA.
Co
Kosinski v té době ještě nevěděl: za SCL stojí propracovaný firemní systém, navázaný na daňové ráje: později to bylo uvedeno v "Panamských dokumentech" a odhaleních Wikileaks. Jedna část tohoto systému zodpovídá za krize v rozvojových zemích, další pomáhala NATO rozvíjet metody psychologické manipulace s občany Afghánistánu. A jednou z dceřiných společností SCL je tatáž Cambridge Analytica, ona zlověstná malá firma, organizující internetovou kampaň na podporu Brexitu a Trumpa.
O tomhle Kosinski zprvu nic nevěděl, přesto tušil něco nedobrého. Když věc prostudoval, dozvěděl se, že Alexander Kogan vytvořil tajnou společnost, která s SCL spolupracuje. Z dokumentu, který má Das Magazin k dispozici, vyplývá, že SCL získala údaje o metodě Kosinského právě od Kogana. V tu chvíli Kosinskému došlo, že Kogan mohl zkopírovat nebo i znovuvytvořit jeho systém, aby ho pak prodal politechnologům z SCL. Okamžitě s ním tedy přerušil všechny kontakty a o nastalé situaci informoval svého vedoucího. Uvnitř ústavu začal zrát konflikt, protože organizace se obávala o svou pověst. Kogan se tedy odstěhoval do Singapuru, oženil se a začal vystupovat jako dr. Spektrom. Kosinski se přestěhoval do Spojených států a začal pracovat ve Stanfordu.

Více než rok se nic nedělo, ale v listopadu 2015 vůdce radikálních příznivců Brexitu Nigel Farage oznámil, že jeho webové stránky zapojily k práci na své internetové kampani jakousi společnost specializující se na big data, a to konkrétně Cambridge Analyticu. Základní působnost firmy: politický marketing nového typu — tzv. mikrotargenting — založený na "metodě oceánu".
Kosinski začal dostávat mnoho e-mailů; s ohledem na slova "Cambridge", "oceán" a "analytik" si totiž mnozí mysleli, že to s ním nějak souvisí. Nicméně on sám se teprve tehdy o existenci takové společnosti dozvěděl. S hrůzou si prohlédl její webové stránky a noční můra se stala skutečností: jeho metodologie se používá ve velké politické hře.
V červenci roku 2016, již po referendu o Brexitu, na jeho hlavu začala padat prokletí. Prý podívejte se, co jste udělal! Pokaždé se
Kosinski musel omlouvat a tvrdit, že k oné firmě nemá vůbec žádný vztah.

https://www.dasmagazin.ch/2016/12/03/ich-habe-nur-gezeigt-dass-es-die-bombe-gibt/
přeloženo z ruského překladu:
http://zakonvremeni.ru/component/content/article/6-2--/29422-rassledovanie-das-magazin-kak-big-data-i-para-uchenyx-obespechili-pobedu-trampu-i-brexit.html


(©)2016 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.

20 komentářů:

  1. To už je jak v "sci-fi" filmech. Ještě vyhledávací algoritmus založený na dálkovém DNA-scanu, nějaký ten helicarrier a zlatá miliarda oproštěná od potížistů a neužitečných je na dosah.
    Jen si tak říkám, jsou to opravdu nápady přicházející od člověka?

    OdpovědětVymazat
  2. Myslím, že přicházejí od člověka, resp.od několika málo jedinců, kteří na rozdíl od biomasy dokáží používat už po tisíce let více jako 5% šedé kůry mozkové. Anna

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Každý člověk dokáže využívat 100% mozku, ty mýty si nech ančo .-)

      Vymazat
    2. Alenn G'Kare,
      Nepředpokládám, že jsem přehlédl od Anny nabídku k tykání a ani, že jste s Annou příbuzní nebo se s ní důvěrně znáte, tudíž to hospodsky chlapácké tykání není na místě. Navíc, jméno se píše s velkým počátečním písmenem, tudíž jak to tak vidím, ne každý člověk dokáže (možná nechcete záměrně) využívat 100% kapacity mozku.

      Vymazat
    3. ... asi další někdo, kdo hledá podklady pro diplomku o internetovém soukromí a bezpečnosti... zřejmě z něj bude 100% inženýr nebo dokonce právník... tak pozor na něj:-o
      Jen by neměl po nocích tolik pařit onlinovky, pak těch 100% přes den nestíhá a odpadává:-)
      nenimito

      Vymazat
    4. Jsi na netu Míšo tak se vzbuď. Ten shift jsem ti zmáčkl snad ti to zalichotí. Člověk nevyužívá 100% stále ale mozek to střídá takže to je jen mýtus. Pokud narážíš na mojí inteligenci tak i kdybych využíval celej mozek tak to neznamená že budu takový všeználek a gentleman jako ty =)
      Jo k EvE bych se vrátil, ale neni čas a o soukromí a sběr dat se zajímám.

      Vymazat
    5. Smím vědět, z jakého důvodu Tě zajímá inetové soukromí a sběr dat pokud to není kvůli škole, do které jsem se evidentně v Tvém věku netrefil?
      nenimito

      Vymazat
    6. Tak je dobrý vědět kdo čte tvoje zprávy tak jako za komoušů ne? Tvorba databáze o mých návycích taky není něco co bych snadno pomáhal tvořit a nevím jak si zařadil můj věk, právě EvE hraje mnoho starých lidí.

      Vymazat
    7. Mno, za totality nikdo zprávy moc nečetl, krom "zalepených" dopisů ze zahraničí. Vnitro mělo širokopásmový radiovyhledávač na odposlechy vysílaček v krabicových vejtřaskách, a pak barák plný lidí na online odposlechy analogových telefonů, kteří zapisovali, co slyšeli. Pak ještě byly dálnopisy, ale ty byly registrované ve firmách(státních) a samozřejmě hlídané pod plnou kontrolou. Navíc stejně byly tak drahé, že normální smrtelník si je nemohl dovolit. Telefaxy přišly až po.
      Alespoň, co si matně pamatuji. Oproti dněšku sranda...
      Nevím, jak snadno pomáháš tvořit, ale nějak jsem někde narazil, že máš zítra narozeniny, teda pokud nejsou virtuální:-)
      nenimito

      Vymazat
    8. Nevím jak moc to lidem vadilo dříve ale dneska ty lidi řikaj, že stejně nemají co skrývat a pak se diví Brexitu a Trumpovi a ještě svalujou vinu na Rusko. Jo narozeniny mám ale to jenom v SGU textovce jak tak koukám, ale dík podívám co se tam změnilo xD

      Vymazat
    9. Lidem to vadilo asi stejně jako dnes. Někteří bojují proti všemu a všem, a je jedno jestli mají východní nebo západní politický chaos, někteří nejlépe pusou. Někteří se snaží ostatním pomoci k lepšímu žití s rodinou a přáteli sdílením informací, o kterých si myslí, že jim k tomu pomohou.
      Tím se vrátím k těm 100%. Myslíš, že když jsem Ti napsal o věku, že jsi zapnul mozek a přemýšlel odkud bych ho mohl vědět, a že jsi se snažil v tu chvíli mozek zapnout na plno, aby jsi na to přišel? A že Ti mozek neřekl, že bych to mohl vědět z toho profilu, který jsi TY vytvořil a tudíž jsi TO MUSEL mít v mozku zapsáno a on Ti to mozek nesdělil, i když jsi to po něm chtěl? Znáš někoho si ví a zná VŠE, co kdy v životě viděl a slyšel? Já osobně ne... Ty ano?
      nenimito

      Vymazat
    10. Nechápu, když budeš používat mozek na 100% (jako že tak děláš i teď) tak si budeš hned pamatovat vše? :D Mozek není slepí střevo, všechny jeho části potřebuješ aby jsi mohl normálně fungovat => žádný 5% využití neexistuje stejně tak jako neexistuje multitasking. Když si uvedl přesný datum tak mi došlo, že nestřílíš naslepo a podíval se na google. Na každý stránce udávám jiný datum .-)

      Vymazat
    11. Myslím, že pokud by jsi použil mozek na 100%, tak by jsi hned věděl odkud to vím já, a nemusel si se ptát strýčka googla.
      nenimito

      Vymazat
    12. :D jako že bych měl šestej smysl nebo co? Pokud vím, tak by jen stačilo si vzpomenout a nepotřeboval bych k tomu část mozku která ovládá třeba pohybový funkce. To že si nevzpomenu neznamená že ten mozek nepoužívám.

      Vymazat
    13. "No tak, chlapci, prosím vás, nechte toho, neperte se. To nemá za mák smyslu, co tady děláte. No to jste družstevníci?"

      Vymazat
  3. Zacinam mat coraz vacsiu chut zmazat fb ucet, google ucet, prelepit kameru na telefone a nechat si len 1 emailovu adresu...

    OdpovědětVymazat
  4. Týjo, to co už nějaký rok neprožívám u telky - že je to napínavé, že snad nevydržím do dalšího dílu, - tak to zažívám tady.
    Na jednu stranu jsem šokována, na druhou stranu čemu se v dnešní době divit?
    Máme strááášnou svobodu, ale v podstatě jsme jak pokusní králíci ve výběhu. Už jen ten podkožní čip.

    A jsem na rozpacích, Nigela Farageho mám ráda, líbily se mi jeho proslovy. Víc než radikála ho vnímám jako vlastence.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alexandrie,
      a jseš si jistá, že ten čip už nemáš? :-)))

      Vymazat
    2. Tým Nigelom by som nebola taká nadšená. http://a2larm.cz/2015/06/kdo-nesdili-nase-hodnoty/
      IvH

      Vymazat
  5. Facebook nemám, kameru na notasu mám přelepenou (na mobilu kameru nemám), bez Google účtu bych nemohla být (hlavně mi to usnadnuje práci do práce), a mejlové adresy mám tři - soukromou, do diskuzí a třetí takovou pro všechno - eshopy, ankety....

    OdpovědětVymazat

Podmínky pro publikování komentářů