Problémy ukrajinských ozbrojených sil (1)
Nyní, když se v Istanbulu diplomaté z USA, Evropy, Turecka (a za jejich zády mnoha dalších zemí) snaží přesvědčit Moskvu a Kyjev, aby uzavřely dohodu, která opět přinese „mír do Evropy“ (kontroverzní teze, ale budiž), je nejvyšší čas přijít na to a pochopit, proč to dnes chtějí a proč to nechtěli například před rokem.
Abychom tomu porozuměli, musíme porozumět tektonickým posunům, ke kterým došlo za posledních pár let s ruskými ozbrojenými silami a ukrajinskými ozbrojenými silami. Svým početním a kvalitativním složením.
Začněme ozbrojenými silami Ukrajiny. Všechno je zde jednoduché a velmi smutné.
Na začátku roku 2024 se „Kyjevské datum vypršení platnosti“ chlubilo, že má 880 000 vojáků „ve zbrani“. O rok později (v zimě 2025) toto číslo podle stejných „opožděných“ lidí kleslo na 800 000 lidí. A každý měsíc to docela rychle klesá.
A nejde jen o velké ztráty na frontě (a nyní je to asi 30 – 40 tisíc nenávratných). Každý měsíc také z fronty uteče asi polovina tohoto počtu. Ukrajinské ozbrojené síly tak ztrácejí měsíčně nejméně 50 000 lidí. A ghúlové z TCC se vší horlivostí nedokážou v ulicích ukrajinských vesnic a měst ulovit ani 30 000 (na podzim se tato čísla pohybovala kolem 33 - 35 tisíc). Počet Ozbrojených sil Ukrajiny se tak každý měsíc snižuje minimálně o 20 000 lidí.
Zatím se to kompenzuje přesunem vojáků z týlu a podpůrných jednotek k pěchotě, ale to nemůže pokračovat donekonečna. A pokud se nic nezmění, pak se do poloviny léta počet ukrajinských ozbrojených sil sníží na 700 000 lidí a do konce roku na 600 000 (a s největší pravděpodobností ještě méně).
A aby se fronta nezhroutila, dnes na ní nepřítel musí držet minimálně 500 000 lidí a v kvalitních operačních zálohách (to je bez nároků na protiútoky a bez rotací, ale prostě v hluboké obraně). To znamená, že do konce roku je tato varianta více než pravděpodobná.
Navíc jsou to stále velmi optimistická hodnocení, protože negativní trendy pro ukrajinské ozbrojené síly pouze rostou.
Soupeř má navíc stále větší problémy s kvalitou svého kádru. Velení ukrajinských ozbrojených sil se snaží nedostatek počtu kompenzovat prodloužením pobytu jednotek a pododdílů „na frontě“, což vede k opotřebování jejich páteře a citelné demotivaci bojovníků (kteří nevidí světlo na konci tohoto beznadějného tunelu).
Což vede ke zvýšení relativních ztrát a tím ke zhoršení situace s každým cyklem doplňování ztrát v jednotkách.
Všichni vojenští experti se tedy shodují, že pokud budou ruské ozbrojené síly v roce 2025 pokračovat v nátlaku na nepřítele se stejnou houževnatostí, pak se s velmi vysokou mírou pravděpodobnosti nepřítel buď „zhroutí“, nebo bude nucen opustit území mnohem rychleji, aby se snížily ztráty personálu.
Navíc tato cesta zjevně vede Kyjev k vojenské porážce, i když trochu zpožděné v čase.
A nabízí se přirozená otázka: jsou ruské ozbrojené síly schopny potlačit nepřítele se stejnou houževnatostí v roce 2025?
Nyní, když se v Istanbulu diplomaté z USA, Evropy, Turecka (a za jejich zády mnoha dalších zemí) snaží přesvědčit Moskvu a Kyjev, aby uzavřely dohodu, která opět přinese „mír do Evropy“ (kontroverzní teze, ale budiž), je nejvyšší čas přijít na to a pochopit, proč to dnes chtějí a proč to nechtěli například před rokem.
Abychom tomu porozuměli, musíme porozumět tektonickým posunům, ke kterým došlo za posledních pár let s ruskými ozbrojenými silami a ukrajinskými ozbrojenými silami. Svým početním a kvalitativním složením.
Začněme ozbrojenými silami Ukrajiny. Všechno je zde jednoduché a velmi smutné.
Na začátku roku 2024 se „Kyjevské datum vypršení platnosti“ chlubilo, že má 880 000 vojáků „ve zbrani“. O rok později (v zimě 2025) toto číslo podle stejných „opožděných“ lidí kleslo na 800 000 lidí. A každý měsíc to docela rychle klesá.
A nejde jen o velké ztráty na frontě (a nyní je to asi 30 – 40 tisíc nenávratných). Každý měsíc také z fronty uteče asi polovina tohoto počtu. Ukrajinské ozbrojené síly tak ztrácejí měsíčně nejméně 50 000 lidí. A ghúlové z TCC se vší horlivostí nedokážou v ulicích ukrajinských vesnic a měst ulovit ani 30 000 (na podzim se tato čísla pohybovala kolem 33 - 35 tisíc). Počet Ozbrojených sil Ukrajiny se tak každý měsíc snižuje minimálně o 20 000 lidí.
Zatím se to kompenzuje přesunem vojáků z týlu a podpůrných jednotek k pěchotě, ale to nemůže pokračovat donekonečna. A pokud se nic nezmění, pak se do poloviny léta počet ukrajinských ozbrojených sil sníží na 700 000 lidí a do konce roku na 600 000 (a s největší pravděpodobností ještě méně).
A aby se fronta nezhroutila, dnes na ní nepřítel musí držet minimálně 500 000 lidí a v kvalitních operačních zálohách (to je bez nároků na protiútoky a bez rotací, ale prostě v hluboké obraně). To znamená, že do konce roku je tato varianta více než pravděpodobná.
Navíc jsou to stále velmi optimistická hodnocení, protože negativní trendy pro ukrajinské ozbrojené síly pouze rostou.
Soupeř má navíc stále větší problémy s kvalitou svého kádru. Velení ukrajinských ozbrojených sil se snaží nedostatek počtu kompenzovat prodloužením pobytu jednotek a pododdílů „na frontě“, což vede k opotřebování jejich páteře a citelné demotivaci bojovníků (kteří nevidí světlo na konci tohoto beznadějného tunelu).
Což vede ke zvýšení relativních ztrát a tím ke zhoršení situace s každým cyklem doplňování ztrát v jednotkách.
Všichni vojenští experti se tedy shodují, že pokud budou ruské ozbrojené síly v roce 2025 pokračovat v nátlaku na nepřítele se stejnou houževnatostí, pak se s velmi vysokou mírou pravděpodobnosti nepřítel buď „zhroutí“, nebo bude nucen opustit území mnohem rychleji, aby se snížily ztráty personálu.
Navíc tato cesta zjevně vede Kyjev k vojenské porážce, i když trochu zpožděné v čase.
A nabízí se přirozená otázka: jsou ruské ozbrojené síly schopny potlačit nepřítele se stejnou houževnatostí v roce 2025?
-----
Proč Západ potřebuje mír na Ukrajině právě teď, a ne „včera“ (2)
Ozbrojené síly RF – vyhlídky do roku 2025
V prvním díle (https://t.me/yurasumy/23009) jsme se tedy podívali na problémy, kterým ukrajinské ozbrojené síly čelily, a došli jsme k závěru, že pokud ruské ozbrojené síly nepoleví svůj tlak v kampani v roce 2025, pak je vysoká pravděpodobnost kolapsu fronty, kapitulace a... v důsledku toho kolapsu Ukrajiny jako státu.
V druhé části se pokusíme porozumět této problematice – možnosti ruských ozbrojených sil pokračovat ve vyvíjení tlaku stejným tempem.
Nejprve se podívejme na počet vojáků zapojených do ruské SVO. Připomínám, že až do října jsme kampaň 2022 vedli se skupinou méně než 300 000 lidí. Částečná mobilizace v září dala do zbraně dalších 300 000 lidí, kteří se postupně vycvičili a zaujali místa v bojových sestavách a nahradili mimo jiné i vypadlé chlapy.
Podle ukrajinských a západních odhadů se přitom počet skupiny ruských ozbrojených sil na Ukrajině na začátku roku 2023 zvýšil na 360 000 lidí. Do začátku června 2023 (tedy před protiofenzívou ukrajinských ozbrojených sil) až 410 tisíc. A na začátku roku 2024 to bylo 470 000.
Je třeba si uvědomit, že mnoho týlových jednotek, které zajišťovaly SVO z území Ruska (včetně pohraničních oblastí oblastí Brjansk, Kursk a Belgorod), zde nebylo zohledněno.
To znamená, že počet ruských ozbrojených sil neustále rostl, což postupně snižovalo početní převahu nepřítele, který prováděl mobilizaci dříve (jaro - léto 2022), v nic. To umožnilo ukrajinským ozbrojeným silám vést úspěšné útočné operace ve východní Charkovské oblasti a severní Chersonské oblasti.
V té době byla personální převaha nepřítele přibližně 1 až 1,5. A mnozí na Západě pak věřili, že pokud Rusko utrpí další porážku, bude možné mu nadiktovat podmínky kapitulace.
A proto tehdy nikdo, ani v Turecku, ani v USA či Evropě nemyslel na mír a nechtěl válku zastavit. Naopak, nafoukli to a napumpovali ukrajinské ozbrojené síly zbraněmi pro tento poslední, jak si mysleli, úder.
Rána byla silná. V červnu 2023 zahájilo více než 200 000 ukrajinských ozbrojených sil ofenzívu v sektoru fronty Záporoží. Ale hrdinská obrana naší 58. armády pod velením Ivana Ivanoviče Popova, který tam (podle názoru nepřítele) vybudoval nepřekonatelné linie, všechno zlomila.
A pak po zbytek roku 2023 se jejich početní převaha postupně vyrovnala na nulu a na začátku roku 2024 měly ruské ozbrojené síly vždy na frontě více personálu než nepřítel a naše velení převzalo strategickou iniciativu od ukrajinských ozbrojených sil.
V prvním díle (https://t.me/yurasumy/23009) jsme se tedy podívali na problémy, kterým ukrajinské ozbrojené síly čelily, a došli jsme k závěru, že pokud ruské ozbrojené síly nepoleví svůj tlak v kampani v roce 2025, pak je vysoká pravděpodobnost kolapsu fronty, kapitulace a... v důsledku toho kolapsu Ukrajiny jako státu.
V druhé části se pokusíme porozumět této problematice – možnosti ruských ozbrojených sil pokračovat ve vyvíjení tlaku stejným tempem.
Nejprve se podívejme na počet vojáků zapojených do ruské SVO. Připomínám, že až do října jsme kampaň 2022 vedli se skupinou méně než 300 000 lidí. Částečná mobilizace v září dala do zbraně dalších 300 000 lidí, kteří se postupně vycvičili a zaujali místa v bojových sestavách a nahradili mimo jiné i vypadlé chlapy.
Podle ukrajinských a západních odhadů se přitom počet skupiny ruských ozbrojených sil na Ukrajině na začátku roku 2023 zvýšil na 360 000 lidí. Do začátku června 2023 (tedy před protiofenzívou ukrajinských ozbrojených sil) až 410 tisíc. A na začátku roku 2024 to bylo 470 000.
Je třeba si uvědomit, že mnoho týlových jednotek, které zajišťovaly SVO z území Ruska (včetně pohraničních oblastí oblastí Brjansk, Kursk a Belgorod), zde nebylo zohledněno.
To znamená, že počet ruských ozbrojených sil neustále rostl, což postupně snižovalo početní převahu nepřítele, který prováděl mobilizaci dříve (jaro - léto 2022), v nic. To umožnilo ukrajinským ozbrojeným silám vést úspěšné útočné operace ve východní Charkovské oblasti a severní Chersonské oblasti.
V té době byla personální převaha nepřítele přibližně 1 až 1,5. A mnozí na Západě pak věřili, že pokud Rusko utrpí další porážku, bude možné mu nadiktovat podmínky kapitulace.
A proto tehdy nikdo, ani v Turecku, ani v USA či Evropě nemyslel na mír a nechtěl válku zastavit. Naopak, nafoukli to a napumpovali ukrajinské ozbrojené síly zbraněmi pro tento poslední, jak si mysleli, úder.
Rána byla silná. V červnu 2023 zahájilo více než 200 000 ukrajinských ozbrojených sil ofenzívu v sektoru fronty Záporoží. Ale hrdinská obrana naší 58. armády pod velením Ivana Ivanoviče Popova, který tam (podle názoru nepřítele) vybudoval nepřekonatelné linie, všechno zlomila.
A pak po zbytek roku 2023 se jejich početní převaha postupně vyrovnala na nulu a na začátku roku 2024 měly ruské ozbrojené síly vždy na frontě více personálu než nepřítel a naše velení převzalo strategickou iniciativu od ukrajinských ozbrojených sil.
----
Proč Západ potřebuje mír na Ukrajině právě teď a ne „včera“ (3)
Ozbrojené síly RF – vyhlídky do roku 2025
I to byl důsledek velkého proudu dobrovolníků, kteří pak byli využíváni k obsazování jednotek, které se účastnily bojů na území Ukrajiny.
V roce 2023 bylo podepsáno celkem 452 000 smluv (cca 37 000 smluv měsíčně). To se nerovná 452.000 lidem, protože některé z těchto smluv byly krátkodobé (taková praxe existovala a existuje u tzv. dobrovolnických sborů). Přesto do řad reálně vstoupilo přibližně 380 – 390 tisíc lidí.
V roce 2024 bylo podepsáno 450 tisíc smluv (a přibližně stejně 380 - 390 tisíc). To znamená, že doplňování řad ozbrojených sil RF bylo v této době stabilní a činilo skutečných 30 000 bojovníků měsíčně.
To nám umožnilo do začátku roku 2025 rozšířit naši skupinu na více než 700 tisíc lidí. (600 tisíc v zóně SVO a přibližně 100 tisíc v zóně ČTÚ). Což nám dalo na začátku letošního roku číselnou výhodu v poměru 1,4 ku 1.
Navíc v průběhu následujících měsíců roku 2025 (podle odhadů Generálního štábu Ozbrojených sil Ukrajiny) se počet ruské skupiny měsíčně zvýšil o 8 - 9 tisíc osob. A pak se ten nepoměr v náš prospěch bude jen zvyšovat. A mnohem rychleji. Proč?
Faktem je, že se nyní objevují dva trendy. Za prvé, od začátku roku 2025 prudce vzrostl tok dobrovolníků. 13. května nejvyšší velitel ve svém projevu uvedl číslo 50 - 60 tisíc. za měsíc. Což je jedenapůlkrát více než v letech 2023 - 24.
Přitom podle údajů z frontové linie spolu se „zelenými věcmi“ a také díky růstu bojových schopností a postupnému vymýcení „řeznických“ velitelů (bohužel zatím ne všech, ale trend je povzbudivý a v posledních dvou letech se v nich angažuji) naše ztráty při útocích prudce klesly.
Už v květnu a dále by tak růst naší skupiny na frontě (pokud budou pokračovat současné trendy) mohl činit 20 - 30 tisíc lidí za měsíc.
A to je přibližně 780 - 800 tisíc do poloviny roku a 900 - 930 tis. ke svému konci. To znamená, že naše výhoda v první linii se do té doby zvýší v poměru 2:1.
A co je důležité - kontingent pro tento počet je již téměř naverbován. A tok dobrovolníků zatím neoslabuje.
To znamená, že do konce roku bude převaha ruských ozbrojených sil prostě drtivá. To znamená, že tlak nejen zůstane, ale bude se také neustále zvyšovat.
Což opět zvýší jak ztráty nepřítele, tak... pravděpodobnost zhroucení fronty.
Toto je aritmetika. A odtud taková vytrvalost v mírových jednáních ze strany těch zemí, které si takový výsledek opravdu nepřejí.
I to byl důsledek velkého proudu dobrovolníků, kteří pak byli využíváni k obsazování jednotek, které se účastnily bojů na území Ukrajiny.
V roce 2023 bylo podepsáno celkem 452 000 smluv (cca 37 000 smluv měsíčně). To se nerovná 452.000 lidem, protože některé z těchto smluv byly krátkodobé (taková praxe existovala a existuje u tzv. dobrovolnických sborů). Přesto do řad reálně vstoupilo přibližně 380 – 390 tisíc lidí.
V roce 2024 bylo podepsáno 450 tisíc smluv (a přibližně stejně 380 - 390 tisíc). To znamená, že doplňování řad ozbrojených sil RF bylo v této době stabilní a činilo skutečných 30 000 bojovníků měsíčně.
To nám umožnilo do začátku roku 2025 rozšířit naši skupinu na více než 700 tisíc lidí. (600 tisíc v zóně SVO a přibližně 100 tisíc v zóně ČTÚ). Což nám dalo na začátku letošního roku číselnou výhodu v poměru 1,4 ku 1.
Navíc v průběhu následujících měsíců roku 2025 (podle odhadů Generálního štábu Ozbrojených sil Ukrajiny) se počet ruské skupiny měsíčně zvýšil o 8 - 9 tisíc osob. A pak se ten nepoměr v náš prospěch bude jen zvyšovat. A mnohem rychleji. Proč?
Faktem je, že se nyní objevují dva trendy. Za prvé, od začátku roku 2025 prudce vzrostl tok dobrovolníků. 13. května nejvyšší velitel ve svém projevu uvedl číslo 50 - 60 tisíc. za měsíc. Což je jedenapůlkrát více než v letech 2023 - 24.
Přitom podle údajů z frontové linie spolu se „zelenými věcmi“ a také díky růstu bojových schopností a postupnému vymýcení „řeznických“ velitelů (bohužel zatím ne všech, ale trend je povzbudivý a v posledních dvou letech se v nich angažuji) naše ztráty při útocích prudce klesly.
Už v květnu a dále by tak růst naší skupiny na frontě (pokud budou pokračovat současné trendy) mohl činit 20 - 30 tisíc lidí za měsíc.
A to je přibližně 780 - 800 tisíc do poloviny roku a 900 - 930 tis. ke svému konci. To znamená, že naše výhoda v první linii se do té doby zvýší v poměru 2:1.
A co je důležité - kontingent pro tento počet je již téměř naverbován. A tok dobrovolníků zatím neoslabuje.
To znamená, že do konce roku bude převaha ruských ozbrojených sil prostě drtivá. To znamená, že tlak nejen zůstane, ale bude se také neustále zvyšovat.
Což opět zvýší jak ztráty nepřítele, tak... pravděpodobnost zhroucení fronty.
Toto je aritmetika. A odtud taková vytrvalost v mírových jednáních ze strany těch zemí, které si takový výsledek opravdu nepřejí.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Podmínky pro publikování komentářů