Když jsem vloni vykopávala na zahrádce mrkev, poněkud mě překvapila s prominutím "vyblitá" barva několika kořenů. Že by v balírně pomíchali semínka? Ne ne! Strýček Gůgl mi vysvětlil, že to je kvůli dětem, které už prý oranžová barva nebaví a chtějí něco nového. Aha - řekla jsem si - že mě toto naprosto logické vysvětlení hned nenapadlo! Co bychom pro děti neudělali! A tak jsem statečně prověřovala chrup oním tuhým cosi, nejen bezbarvým ale i bez chuti, a zakazovala si nostalgickou vzpomínku na křehkou, sladkou, šťavnatou mrkvičku, kterou jsem tahala ze záhonů v dávných dobách, kdy jsme se ještě měli špatně.
Poučena tímto nezdarem jsem letos zjara velmi bedlivě vybírala semínka na nový záhon a důvěřivě sáhla po sáčku s názvem "Karotka". Ano, to je to, co hledám. Už žádné nemilé překvapení, chci pěknou oranžovou mrkvičku plnou betakarotenu, co ho potřebují naše očička, abychom lépe do všeho viděli. Zasela jsem, zalévala, likvidovala slimáky a plela a jednotila a okopávala... A pak konečně nastal ten slavný den, kdy jsem šla sklízet zářivě oranžový lék plný karotenu. Toto mě čekalo:
Kdybych byla nějaký bláznivý konspirátor, pomyslela bych si něco o tom, že nám tu někdo pomalu a nenápadně likviduje naše zahrádkové lékárny, když už nám ty zahrádky nemůže zakázat úplně...
No nic, pár mrkviček tam vyberu, zbytek skončí v kompostu. A pak se dorazím tím švýcarským zázrakem na posílení zraku, na který teď mají v naší lékárně zrovna akci. A dokonce bez pletí a okopávání!
............
PS: Je-li mezi čtenáři odborník přes mrkev, budu vděčná za poučení.
Nejsem odborník přes mrkev, ale zato mám nějaké zkušenosti ze sadařství. Šlechtitelé se jednou snaží vyšlechtit superúrodné, nebo vyjímečně sladké, nebo chuťově jinak vyjímečné odrůdy. Pak zjistí že šlechtěnci dávají vysoké úrody, ale protože mají většinou nízký obsah přírodních antibiotik (antokyany,ovocné kyseliny, přírodní vosky aj.) tak trpí nemocemi. Ty se dají pěstovat jen s pomocí postřiků. Příkladem mohou být jablka Rubín (trpí monilií a rakovinou) a Moravská Jadernička, která je blbuvzdorná. Vypěstovat dnes meruňky bez postřiků je téměř nemožné, s meruňkových "pouličních voříšků", tedy divokých vesnických kříženců.
OdpovědětVymazatPodobná situace je u bobulovin. Bílý rybíz, žluté maliny a jiné netradiční ovoce. Je otázkou, zda má smysl jíst ovoce s nízkým obsahem přírodních barviv. Některé odrůdy červené řepy by se měly jmenovat spíš růžová řepa.
A tak je tomu i u mrkve. Naštěstí se dají koupit i tmavé druhy mrkve, ale i brambor. https://www.prostreno.cz/dobroty-do-spize-a-lednicky/clanky/26184/Cerna-mrkev-Vystrelek-pestitelu-nebo-vitaminova-bomba
https://www.prostreno.cz/dobroty-do-spize-a-lednicky/clanky/26184/Cerna-mrkev-Vystrelek-pestitelu-nebo-vitaminova-bomba
OdpovědětVymazat??? Na internetu myslím umíme hledat všichni. Nás tady ale zajímá váš názor a případné zkušenosti.
VymazatDuplicitní odkaz jsem tam omylem dal já. Co se týká semen, koupit je a vypěstovat to co je deklarováno na obalu je sázkou do loterie. Jednou jsem nasadil 6 sáčků špenátu. Vzešly mi dvě rostliny, ačkoli výrobce deklaroval minimální počet semen 30. Dbal jsem na optimální hloubku semen v půděi zálivku.
VymazatZ těch dvou rostlinek které vzešly jsem obral semena a ty klíčily spolehlivě. Od kamaráda se zkušenostmi jsem se pak dozvěděl, že semenářské firmy balí do malých sáčků stará semena, která se jim nepodařilo prodat velkoodběratelům. Sáček za dvacku nikdo nereklamuje. A i kdyby chtěl, tak mu reklamaci nikdo neuzná protože semena zasadil hluboko, mělce, nebo je přelil, anebo málo zalil, nebo půda měla nevyhovující Ph.
Podobně je to se záměnou odrůd. To se netýká jen semenářských firem, ale i některých ovocných školek. Např. ve školce Arbia Zlín - Malenovice, vytěžené stromky navrší na tři hromady, které se v krajích zamíchají a pracovník který je značí neví jestli stromek patří k levé, nebo pravé hromadě. A tak jsem tam nikdy nekoupil to co jsem chtěl. Tímto tuto firmu zdravím, jejich "Panenská švestka" za dvacet let ještě nezarodila a už si u ní nikdy nic nekoupím.
MUDrland Wenca
Zkuste permaseminka.cz
OdpovědětVymazatDíky za radu. Uvidím, zda ze semínek skutečně vyroste to, co se nabízí.
VymazatDobrý deň. Môžete skúsiť aj permaland.cz, gengel.cz, prípadne aj máte možnosť dodať poštu z UK tak realseeds.co.uk. Týto začať a potom si vypestovať semienka doma - zrelú mrkvu na zimu odložiť do mierne vlhkého piesku do pivnice, na jar zasadiť, vykvitne (treba podoprieť) a budúci rok zasadiť. Pozor, kríži sa s mrkvou divou. Takto vypestované semienka by mali byť geneticky prispôsobené Vašej záhradke a malo by sa im viac dariť. Ďalej môžete vyskúšať sadiť podľa mesiaca (Výsevní dny podle Marie Thunové), permakultúru a biodynamiku. Pekné knihy má aj český autor Jaroslav Svoboda, ekozahrady.com
VymazatMrkva kŕmna - Táborská žltá, mala by mať aj menej cukru. Veľa karoténu u bielosrstých plemien králikov môže spôsobiť (nežiadúcu) zmenu farby. Tak ako veľa kukurice zažltnutie bieleho peria sliepok, alebo moriek. Na obsah pekáča to pochopiteľne vplyv nemá. Mrkva je tzv. šťavnaté krmivo a vysoký obsah cukrov môže spôsobovať hnačky - záleží samozrejme na skrmovanom množstve... A ako sa dostali semiačka ku karotke? To je otázka na "výrobcu"...
OdpovědětVymazatČlánok o Michalovom "raketopláne" nebude? Celkom ste ma obaja navnadili :-)
Miki
Miki,
Vymazatdíky za vysvětlení. K omylu při plnění sáčků se semeny samozřejmě dojít mohlo, ale jak jsem uvedla výše, ty "nestandardní" mrkve mi na záhoně, i když v menším množství, vyrostly i vloni a to byla semena od jiného výrobce.
Miki,
Vymazatonen raketoplán není nic jiného, než hydraulická fixační paznehtářská klec na krávy. A to uznej, nezní jako něco, o čem by se daly psát dobrodružné romány :-)
Dobrodružství je to pro mě, páč jsem defakto vyučený zootechnik. To znamená - žádný soustružník, žádný svářeč ani kovoobráběč a už vůbec strojní inženýr, elektrikář nebo dokonce machr přes hydrauliku. Mrňavou dílnu (kam se mimochodem ta klec ani nevejde) mám vybavenou jen ponkem s letitým svěrákem, uhlovou ruční bruskou, malou vrtačkou a hobby svářečkou. S tímto srandovním vybavením (i tím znalostním) jsem se pustil do stavby stroje, který se jinak vyrábí v robotizovaných továrnách s až čtyřicetiletým vývojem. Já ho vymýšlím za pochodu, protože plánování není moje silná stránka :-)
Ještě není zdaleka hotová, ale tady je aspoň náhled: https://photo.uloziste.com/?fotka=c42791527b50a863.jpg&d=w774f4ae9786aad7&size=5
Vlabi, problém so semiačkami pozná asi každý záhradkár. Príde mi to viac menej cielené, kúpiš si v obchode (nejaký reťazec) predražené semiačka, nič nevzíde, prípadne to zopakuješ a aj tak o pár mesiacov si na tom istom mieste kúpiš konečný produkt, pretože ho potrebuješ v kuchyni... Nadšencov čo bojujú s hrabošmi a chovajú kravku, aby mali naozajstný hnoj moc nieje... Prípadne skús nechať v zemi nejaké pekné karotky na budúci rok a dopestuj si vlastné osivo. Za skúšku to možno stojí. Nechal som si takto na záhone vysemeniť cviklu. Niečo sa z nej ujalo... akože permakultúra... V prenesenom význame je to návrat ku koreňom :-)
VymazatMichal, pekná "mašinka", tá vie asi aj kávu variť :-)) pre mňa bolo dobrodružstvo, keď som strihal paznechty koze. Hotové ródeo :-) hmm s kravkov si to radšej nepredstavujem. Je asi 10x ťažšia... Držím palce nech sa dielo zadarí.
Miki
Oranžová odroda mrkvy pôvodne nebola. Vyšlachtili ju v Holandsku v 17-om storočí. Takže prirodzene degraduje. Semená do obchodov sa zberajú a balia priemyselne, takže je to lotéria, či ide o semeno z oranžového, alebo bieleho koreňa - pri zbere semien sa nerieši, čo je v zemi. Všeobecne, nám sa v záhrade koreňovej zelenine nedarí a tento rok celkove ničomu (okrem buriny), čo je mimo foliovníka (aj ten som musel zacloniť pred prudkým žiarením zo slnka. Na budúci rok skúsim pareniská prekryté agrotextíliou. A osvedčilo sa mi zakrytie pôdy okolo rastlím namulčovanou trávou - korene netrpia suchom a pôda nie je taká horúca, keď svieti slnko, rastlinky to lepšie zvládajú.
VymazatPePeek
Mrkva kŕmna - Táborská žltá, mala by mať aj menej cukru. Veľa karoténu u bielosrstých plemien králikov môže spôsobiť (nežiadúcu) zmenu farby. Tak ako veľa kukurice zažltnutie bieleho peria sliepok, alebo moriek. Na obsah pekáča to pochopiteľne vplyv nemá. Mrkva je tzv. šťavnaté krmivo a vysoký obsah cukrov môže spôsobovať hnačky - záleží samozrejme na skrmovanom množstve... A ako sa dostali semiačka ku karotke? To je otázka na "výrobcu"...
OdpovědětVymazatČlánok o Michalovom "raketopláne" nebude? Celkom ste ma obaja navnadili :-)
Miki
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatono na klíčivost,či růst má vliv i elektronická radiace,vysílačů
OdpovědětVymazatTohle vyhrabat, tak jsem fakt zklamaná. Asi bych zkusila dohledat kontakt na prodejce/dovozce a zaptala se co to tam prodávají za šrot.
OdpovědětVymazatTohle vyhrabat, tak jsem fakt zklamaná. Asi bych zkusila dohledat kontakt na prodejce/dovozce a zaptala se co to tam prodávají za šrot.
OdpovědětVymazatVlabi, pokud někdy kupuješ ovoce a zeleninu od pěstitele, tak ho se ho zeptej, jestli Ti prodá i semena. Já takto šel mrkev kvalitními semeny od pěstitele 3 sezóny (letos došli). Zkoušel jsem i kupované od českých firem. Zatím vše dobré. Nejlepší, nejsladší a nejkřupavější byla mrkev vždy v červenci. Toť má zkušenost z cca 400 m.n.m. Člověk.
OdpovědětVymazatMy jsme mívali u babiček všecky barvy, oranžové nejvíce, i černou a fialovou.
OdpovědětVymazatKlasická z vysočiny vypadala jako z černobylu, měla 45cm:-)alko,
Staří zahrádkáři(80+)říkali, že dříve se pěstovali všecky barvy, oranžovou karotku prý zavedla eu:-)
když +se, tak pěstovaly:-)alko
VymazatJá mohu poradit jen to, co znám z pěstování jiných druhů. Mrkev nepěstuji.
OdpovědětVymazatProblémy ale podle mne mohou být stejné. Tím prvním je kontrola skutečného šlechtitele semínek, protože jsem se již několikrát spálil a koupil semena z jiné než naší země, ač pod "naší vlajkou" (vždycky z Holandska). Někde na internetu by měl být (snad Táborsko) obchod se semeny starých druhů a odrůd zeleniny, pamatuji si to z článku, kde se psalo něco o zelí, ale už nic víc. Snad ještě si vzpomínám na spojení retro semena. Na začátku příštího roku se sám budu snažit tento obchod najít nebo podobný.
Mohlo by se také jednat o nevhodné místo pro pěstování mrkve nebo nevhodnou půdu, či půdu nevhodně upravenou (vždycky je lepší si poslechnout rady "starých" mistrů). Ač si to nechceme většinou přiznat, já si to také dlouho nepřipouštěl, může být půda kontaminována třeba "jen" nevhodným prvkem v hnojivu (květákové šílenství mi vydrželo čtyři roky, než jsem přišel náhodou na "řešení" jiným biohnojivem z jiného zdroje).
Ale takto z fotografie se opravdu těžko něco určuje. Kromě toho, že tato mrkev porušuje všechna pravidla o přípustném tvaru podle směrnic EU. Nemáte náhodou souseda, který se skutečně vyzná v pěstování zeleniny? To by bylo podle mne nejlepší řešení pro vás. Já to tak občas dělám, že jako se "chlubím přes plot", ale jsem samozřejmě "usazen" mnohem zkušenějším. A také nejrychlejší, pokud by mrkev sám pěstoval. Protože na mne tato mrkev na snímku z padesáti procent dělá dojem spíše petržele. O tom bych něco věděl, ten mi roste sám a úplně sám. Snad i bez výsevu. :)
Bedřich
Narazil jsem na netu na celkem zajímavý článek o teorii neVitamínu A:-)
OdpovědětVymazatPřidávám jen pro zajímavost, nikoliv, že bych se s tím chtěl ztotožňoval... ale určitě zajímavá teorie, myslím. Ale teorií je stejně jako lidí...
https://biohackplanet.cz/blog/5_vitamin-a-pricina-epidemie-chronickych-nemoci
nenimito