13. 1. 2020

CO VY NA TO? 3

Fotografie západu slunce v tentýž den (31. prosinec) a z téhož místa ve třech po sobě následujících letech:




30 komentářů:

  1. HAARP umi vychylit Zemi z obezne drahy. Pred par lety se pri pokusu s energii z CERNu poslanou do HAARPU neco doost nepovedlo....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :D větší ptákovinu jsem dlouho nečetl. Zemskou osu vychyluje gravitace, posuny zemských desek, erupce, ne nějaké paprsky částic nebo záření.

      Vymazat
    2. Dominiku!
      Vychýlení (odklon) zemské osy z původní polohy držené gyroskopickými silami rotující země může způsobit pouze dvojice sil (akce + reakce), které nejsou na společné nositelce a vytvářejí společně tzv. točivý moment (volant). Vzhledem k obrovské hmotnosti země a obvodové rychlosti na rovníku (40 000 km / 24x 3600 sec) je tento moment příšerně obrovský a moment síly, který pohne osou rotace musí být alespoň miliontinou momentu setrvačnosti, aby nastala nějaká měřitelná změna. Akční síla může být gravitací slunce nebo Jupitera či nějaké černé díry, reakční silou je gravitace země. Posuvy desek působí jinak. V desce je díky tektonickým silám obrovské pnutí a deska povolí v tzv. kritickém průřezu (nejslabším). Tím se pnutí projeví jako dvě od sebe působící síly stejné velikosti a opačného smyslu na společné nositelce a tím dojde k pohybům obou desek, které jsou bržděny zemskou kůrou a vzniká rovněž točivý moment a vychýlení osy rotace. Fyzikálních možností pohnout zemskou osou je řada a každá kombinace sil způsobí jiný pohyb, ale bez sil není ani pohyb ani napětí v materiálu!!! HOWG

      Vymazat
    3. tyto stránky pravidelně navštěvuji, některé články jsou velice podnětné, někdy je to slabší,
      HAARP jistě umí velké věci, ale vychýlit Zemi z oběžné dráhy asi těžko :-)
      tento příspěvek beru jako slabší, protože slunce vychází i zapadá stále na stejných místech (vlatní pozorování)
      vysvětlwní těch tří forografií:
      slunce nezapadá kolmo k obzoru, na Silvestra zapadá pod velkým ůhlem, jinými slovy, tyto fotografie byly pořízeny vždy v jiném čase, pokud by byly pořízeny v naprosto stejném čase, slubce by bylo vždy na naprosto stejném místě :-)
      Autoři, nenechte se odradit mou kritikou a pokračujte dál, klidně i častěji.

      Petr

      Vymazat
    4. Petře,
      jsem rád, že jste zmínil čas. Z EXIF dat by se dalo říct zcela přesně, v kolik byl který snímek pořízen. A ano, jsou tam drobné rozdíly. Poukázal bych tím ale na jiný (další) aspekt, který může (a nebo taky ne) být za tím, proč Slunce na fotkách zapadá v jiném místě.
      Různé texty zmiňují dva druhy času (osobně to tak taky vnímám). Jeden je nazýván čas chronos. Jde o čas lineární (nazval bych ho kvantitativním, digitálním nebo technickým), který měříme hodinkami a kalendářem. To je čas, který bude uveden i v oněch EXIF datech a zároveň je to čas, o který se opírají matematické výpočty.
      Druhý čas je nazýván kronos. Ten bych nazval kvalitativním, analogovým, přírodním či přirozeným. Je to čas, který není lineární a z pohledu toho lineárního se chová poněkud prazvláštně. Velmi těžko se to popisuje, protože jde o abstraktní záležitost.
      Ač spolu nesouvisí, jsou různého charakteru a tedy nejsou stejné (ve většině případů) jsou oba časy na fotkách přítomny. Jeden, ten kvantitativní (lineární, digitální) je uveden v oněch EXIF datech a je to tedy čas, v kolik hodin byly snímky pořízeny. Pokud by byl zájem, určitě bychom je s Vlabi dohledali, ale dám příklad. První snímek byl uveden dejme tomu v 15:48:02, druhý v 15:49:53, třetí v 15:51:14. Tyto časy budou při každém západu jiné.
      Druhý čas, ten kvalitativní (analogový, přirozený), pro lepší pochopení bych ho raději nazval okamžikem, nežli časem, je chvíle, kdy se Slunce dotkne horizontu (nebo za něj zapadne apod.). Tento okamžik je, narozdíl od toho prvního vždy zcela stejný. Je to okamžik západu Slunce.
      Pokud bych měl diskuzi vedenou mezi Nenimitem a Ďurem vztáhnout na "mé" dva časy, tak oba, ač popisují stále jednu a tutéž situaci, dochází (mohou docházet) ke zcela odlišným výsledkům a popisům, protože na ní pohjížejí takříkajíc z jiného místa. Jeden, obrazně řečeno z digitálního, druhý z analogového. Oba tedy, i když říkají něco jiného, z mého úhlu pohledu popisují totéž a přitom si paradoxně odporují a dokud se nedokáží podívat na věc očima toho druhého, nedojdou shodě ani porozumnění.
      Je to jako by jeden říkal, že to, nač se dívají je elm. vlnění o vlnové délce 420nm, druhý bude tvrdit, že se dívají na fialovou barvu a přitom oba budou mít před očima kvítek fialky :-)

      Vymazat
    5. Víš Michale, je VELKÝ rozdíl mezi posunem úhlu rotační osy k ekliptice a mezi posunem pólů v rotační ose aniž by se hnul úhel rotační osy k ekliptice.
      Když se změní úhel rotační osy, nemusí se změnit severní a jižní pól - klidně zůstanou stejné, "posunou" se vůči ose rotace, ale vůči ekliptice zůstanou na stejném místě.
      Když se posune severní a jižní pól vzhledem k ekliptice, nemusí se změnit úhel rotační osy k ekliptice, klidně zůstane stejný - což je podle možný případ popisovaný v článcích o Hyperboree. Stejně tak s tím může souviset i stavba chrámů, kostely začali stavět až katolíci na místech - půdorysech bývalých dřevěných chrámů. I když mám pocit, že orientace chrámů spíše možná souvisí s jižním magnetickým pólem, než se zemským. Možná z důvodů energetických "jeskyní a propojených skleněných tunelů" pod nimi.
      Někdy si připadám, že žiji v jiném světě - jiné dimenzi a tady je to takový mezidimenzionální portál, anebo mám jen jinou představivost i fantazii:-)
      (někteří si to zřejmě budou muset nakreslit)
      Což není o paradoxu odporu, jen o zarytě naučených vědátorských poučkách a vzorečcích, které se vyučovaly na školách před 200lety stejně jako dnes. Navíc profesor má podle mne problém s posunem jižního magnetického pólu za posledních 5-10let. Našel jsem celkem jednoduchou kalkulačku, kdyby někoho zajímalo. Už je tam i aktuální magnetická mapa pro r.2020. Dokonce i s převodem lokace na šířku a délku, stačí zadat jen název města, datum a vypadne úhel deklinace: https://www.ngdc.noaa.gov/geomag/calculators/magcalc.shtml
      Osobně je mi úplně šumák, jestli se hýbe úhel osy rotace nebo posouvají zemské nebo magnetické póly, i kde vychází a zapadá Slunko. Jen mne děsí děsátoři "průserů (ne)přirozené přírody", aniž by chápali, co se vlastně kde hýbe a PROČ:-)

      Porozumění není to, že odsouhlasím "Ano, máš (svou) pravdu", aniž by se člověk nesnažil nastudovat vše okolo toho, co druhý popisuje, to je jen ignorace... někdo tomu říká hrdě hrdost, ale to si plete s ješitností. Což je dnes nová móda o změně pojmů a dojmů:-)

      Netuším, kdo na netu vymyslel pojmy chronos a kronos v souvislosti s Časy(i když mám pocit, že se spíše používá chronos a kairos), ale obojí je původní pojmenování Pána(času), který dal (svým) Stvořeným vymezený Čas.
      To, co popisuješ vychází jediných zachovaných textů z Rómy, údajně jak jinak než řečských, ačkoliv původní autor pocházel z okolí Théb v Egyptě, což tedy nevylučuje, že by byl řek, a v Latii založil duchovní školu. Bohužel do češtiny to nikdo zatím nepřeložil, ale mnoho newage aftorů s těmi texty pracuje i překrucuje, jak se jim hodí do jejich textů.
      Říkají tomu Enneady, ale je zvláštní, že jich je jen šest... nebožeby se ty zbylé tři někam ztratily?
      http://classics.mit.edu//Plotinus/enneads.html
      "Čas je život duše v pohybu, která přechází z jednoho životního stavu do jiného"
      Pak jde ještě jen o to, co je duch a co duše:-)
      nenimito

      Vymazat
  2. Již jsme tady toto téma probírali. Postavil jsem pasiv na severní straně hlavního hřebene Beskyd. Od mládí sleduji pohyb slunce nad tímto hřebenem, zejména o vánocích (zimní slunovrat). Vždy vycházelo slunce cca 8:07 mezi vrcholy Krátké a Hundorfa v sedle zvaném U Kříža. To se změnilo v roce 2015 a následně v roce 2017. Provedl jsem měření délky a směru stínu v den slunovratu před polednem až do cca 13-té hodiny a určil místní sever a výšku slunce nad horizontem. Výpočty jsem došel k závěru, že osa země byla posonuta cca 2 stupně na východ (změna azimutu) a cca 4 stupně na sever (změna deklinace). Slunce v roce 2019 vyleze zpoza hřebene až v 9:30 za vrcholem Huštýna což je o 20 stupňů západněji. Dle nadmořské výšky vrcholů Beskyd a jejich vzdálenosti od mého domu (místa měření) jsem stanovil Tg alfa a z arkusu pak výšku nad obzorem ve stupích. Přesnost výpočtu je ověřena i manuálním výpočtem. Rezymé = někdo pohnul osou země a pak ji zase zastavil, jinak by setrvačností rostla cca 4 stupně ročně. Klimateroristi dělají vše proto, aby zavedli klimavýpalné v podobě klimatické daně z komínu, studny, spotřeby vody, potravin a drželi gojímy v totálním otroctví dokud nezdechnou hlady nebo v boji.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ďuro Trulo, to je hodně zajímavé. Znamená to že vrcholy Krátké a Hundorfa jsou na první a třetí svislici a sedlo U Kříža je na druhé?

      Také se mi zdá, že se místa východů a západů Slunce posunuly, ale důkaz na to nemám žádný. Mám sad a tak si zhruba pamatuju tato místa. Vysvětlil jsem si to stařeckou demencí.

      Vymazat
  3. Takový fenomén snad zaznamenalo více lidí. Proč o tom nikde neslyšíme?

    -Hrym

    OdpovědětVymazat
  4. To je jak hra Najděte 1000 rozdílů:-)
    Já bych tedy úplně všechno na ty klimašťourače neházel. Ne, že by něčemu pomohli, to spíše na opak, ať je jejich záměr nebo výsledek jakýkoliv.
    Za pootočením Země, nikoliv osy rotace nebo osy magnetismu(spíše tedy asi elektrostatiky), bych hledal něco jiného. Třeba excentricitu oběhu všech planet i Slunka naší soustavy a jejich vzájemné postavení nebo změny pozice v galaxii. Ne za vším bych hledal vědátory s experimentama:-)
    Stačí se juknout na ten odkaz nahoře
    https://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Jaromir-Bradavka-Mala-klimaticka-predpoved-Globalni-oteplovani-konci-607829
    A opět, proč se Greenland jmenuje Greenland? Protože je na něm hromada ledu?
    Stejně tak za vychýlení v ose rotace nebo ekliptiky může klidně i nerovnoměrný nárůst hmoty Země. Mám pocit, že někdo nezvládne pojmout, že Země se může pootočit aniž by se změnila osa rotace nebo magnetismu ve vztahu k ekliptice. Mnoho lidí i vědátorů si myslí, že když se pootočí Země, tak se musí změnit i osy. Ty osy nemusí být dány jen samotnou Zeměkoulí, jak nám vštěpují ve školních lavičkách.
    Osa rotace se samozřejmě taky pohybuje, je dána hmotou rotace - množstvím vody, "výrobou" prvků v jádře, úniky plynů, praskáním zemské kůry(jak tu často zmiňuje s0lar). Čili je rozdíl mezi změnou osy rotace, změnou magnetické osy a pootočením Země v rámci všech os. Průběžně se děje vše, jen vědátoři uveřejňují, to čemu rozumí a umí vědátorsky popsat a spočítat:-)
    https://doi.org/10.1016/j.epsl.2018.08.059
    nenimito

    OdpovědětVymazat
  5. Tak jsem vygůglil, že zemská osa opravdu posunula, takže Ďura musím pochválit za jeho všímáka. https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/osa-planety-zeme-se-vychyluje-vedci-z-nasa-zjistili-tri-duvo/r~461fc30ac26111e8b3e20cc47ab5f122/

    Příčiny těchto změn mohou být jakékoli a proto se pravdu asi niky nedozvíme.Tady je jeden originální: https://www.psychologiechaosu.cz/transformace-sila-kolektivniho-vedomi-a-posun-zemske-osy/

    Všiml jsem si ještě jedné věci. Dřív kilo masa, to bylo masa! To se najedla celá rodina! A fčil je to slabé kilo...

    OdpovědětVymazat
  6. Ak chcete porovnať polohu Slnka voči tomu istému bodu v tom istom čase roka v troch po sebe nasledujúcich rokoch, musíte počítať s posunom 6 hodín 9 minút 9 sekúnd voči tomu istému času.
    Jeden obeh Zeme okolo Slnka trvá nie 365, ale 365.25636 rokov. Fotiť v určitom dátume o určitej hodine ako sa Slnko dotkne obzoru a potom to porovnávať s tým istým dátumom a tou istou hodinou budúci rok teda nemá význam, pretože Slnko sa oneskoruje o tých 0.25636 dňa, teda tých 6 hodín. Ak si chcete overiť že os Zeme sa nehýbe, musíte to robiť v noci meraním polohy určitej hviezdy a nasledujúci rok meraním polohy tej istej hviezdy o 6 hodín a 9 minút neskôr. Ak to chcete s veľkou presnosťou, nezabudnite na precesiu zemskej osi ktorá činí asi 1 stupeň za 72 rokov, takže každý rok asi o jednu oblúkovú minútu.

    Teoreticky sa to teda dá aj so Slnkom, ale musíte si vyrátať o koľko stupňov sa Slnko za tých 6 hodín posunie samozrejme s prihliadnutím na zemepisnú šírku.

    To čo zmienil nenimito, teda spomaľovanie rotácie Zeme vplyvom jej rastu, by ovplyvnilo meranie len zanedbateľne. Rotácia sa spomaľuje asi o 2 tisíciny sekundy denne, takže za rok asi o 0.73 sekundy..

    s0lar

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. s0láre, Sluneční den trvá přesně 24 hodin. Což podle mne znamená, že to Slunko, pokud se nic na Zemi nehne, bude pro pozorování ze Země ke Slunku na stejném místě stejný pohled, 1/4dne na 365,25 denní elipse okolo Slunka v tom podle mne nehraje roli. Resp. je tam rozdíl, každý den vychází Slunko o minutu dříve. Ale nemyslím, že by ta minuta měla vliv na místo východu o den dříve nebo o den později. Poloha vůči hvězdám v tom nehraje roli, na ně nekoukám, myslím. Zpomalení rotace, tedy prodlužování dne bych ve třech(i 10) letech po sobě zanedbal.
      nenimito

      Vymazat
    2. Tá štvrtina dňa je práve zdržanie Zeme na jej orbite okolo Slnka. Nechce sa mi to počítať, ale východy a západy Slnka sa posúvajú voči tomu istému miestu na Zemi asi o 0.25 stupňa za deň, ale je to sinusoida, takže okolo slnovratov je tento denný pohyb nepatrný. Potom, čím vyššia zemepisná šírka, tým je tento denný pohyb väčší. Ale určite to za tú štvrtinu dňa nebude 1 stupeň, bude to oveľa menej. Takže zrejme je tam nejaká anomália, buď vychýlenie rotačnej osi, alebo spomalenie/zrýchlenie obežnej periódy okolo Slnka.

      s0lar


      s0lar

      Vymazat
  7. Vážení!
    Nechtěl jsem vás zatěžovat teorií solární energetiky a složitými součtovými goniometrickými rovnicemi, které řeším svým programem SOLEN již od roku 1999. Kdo má zájem najde si moje přednášky na seminářích DŘEVOSTAVBY ve VOŠ Volyně.

    Uvedu pouze tato fakta:

    1)standardní pohyby země

    a) rotace okolo osy 1xza 24,0025 hodin
    b) oběh okolo slunce v rovině ekliptiky 1xza 365,25 dní
    c) unášení solárního systému 120 km/sec okolo středu galaxie (mléčné dráhy, oběh cca za 125 000 let) velké černé díry
    d) unášení solárního systému mateřskou galaxií (Střelec) pod úhlem 65 stupnů vůči ekliptice (v roce 2012 jsme se vynořili nad galaktický rovník mléčné dráhy)
    e) precesní pohyb zemské osy po kružnici 1xza 26 000 let (roztočená káča)
    f) nutační pohyb zemské osy po kruhové dráze precese sínusoida zakmitávající zemskou osu
    g) pravidelné anomálie pohybu země vlivem gravitace slunce, Jupitera a saturna (růžicový pohyb)
    h) pravidelné anomálie pohybu země vzniklé kolizemi v solárním systému (planeta za Marsem-dnes pás asteroidů, Nibiru, Xena a ostatní exotické planety-pozůstatek vlivu původní ničené galaxie- Střelce)
    i) vnitřní příčiny změny pohybu země (úplav, slapy, posuv kontinentů)

    2) Všechny tyto pohyby a vlivy mění velmi nepatrně a poměrně předvidatelně základní pohyby země, ale v tak malé míře, že je to možno sledovat teprve v poslední době pomoci satelitů SOHO a laserového měření. Pro vaši představu: zemská osa opíše precesní pohyb po kružnici za cca 26 000 let (kruh 360 stupňů). 360 st / 26000 let = 0,013846154 stupně za rok - naprosto neměřitelné!!! Proto naměření odchylky zemské osy jak ve směru oběhu (změna azimutu), tak kolmo na směr oběhu (deklinace - náklon či odklon od slunce) v hodnotách 1 a více stupňů za rok znamená průser, protože setrvačností se osa nakloní za 66 let jižním pólem přímo ke slunci (sever 25 km ledu, jih +400 stupňů C)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jenže ZeměKoule právě není roztočená káča s pevnou osou rotace vůči "pevným" bodům na Zemi:-)
      A stejně tak hmota Země nenabývá rovnoměrně, tím se ta "pevná" osa rotace nezmění, ale pootočí se Země v té ose, tím se úhel osy rotace nezmění vůči ekliptice, ale ty body na Zemi se posunou, aby se dovyvážila rotace.
      Taláry....
      nenimito

      Vymazat
  8. Nenimito!
    Vysvětlete prosím jak lze naměřit v den slunovratu v pravé poledníkové (místní) poledne úhel skolnu zemské osy větší o cca 3 stupně oproti geodety definované deklinaci delta=23,45 stupně, když tvrdíte že se deklinace vůči ekliptice nemění. Chybu měření vylučuji, respektive stanovuji na cca 0,1 stupně.

    OdpovědětVymazat
  9. Výše jsem udělal přehledný výčet všech pohybů země a z toho plynoucích pohybů zemské osy a stanovil roční změnu polohy zemské osy na maximálně 0,015 stupně za rok, nikoliv za naměřené 3-4 stupně. Mám vám zaslat exelovskou tabulku a seznam použitých vzorců od Halahyji a Kitlera? Tvrdím, že mohu prokázat výpočty a měřením posuv zemské osy v letech 2016 a 2018 celkem cca o 4 stupně, což je průser, protože takový posuv neměl nikdy nastat!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nikde jsem nepsal, že se deklinace nebo úhel zemské osy vůči ekliptice nemění.
      Psal jsem, že mění i otočení Země vůči těm osám. Což je rozdíl, myslím.
      Země opravdu není roztočená káča s pevnou osou rotace, to by potom zemský severní pól byl na stejném místě a hýbala by se jen osa rotace vůči ekliptice. Severní pól se v podstatě pohybuje, ale to neznamená, že se při tom musí měnit náklon osy rotace.
      Země se vůči Slunku pootočí, nezmění se úhel osy rotace(nebo jen nepatrně) a změní se poloha severního pólu. Roční období se střídají na Zemi stejně - jen na jiných místech.
      Myslím, že v článcích o Hyperboree je to celkem i vysvětleno. Prostě severní pól je jinde, ale to neznamená, že změní úhel osy rotace vůči ekliptice. Tento úhel rotace se samozřejmě mění podle postavení(působení) planet a Měsíce, poloze v galaxii, ale jeho změna je v mezích asi +-2°(?). Do toho se i hýbe Země vůči té ose, takže severní pól mohl být i v Grónsku, ale i v NewYorku, aniž by se změnil úhel osy rotace vůči ekliptice.
      Prostě to, že mění poloha severního zemského pólu, znamená, že se Země pootočí v ose rotace, ale neznamená, že se musí změnit úhel osy rotace vůči ekliptice.
      https://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu/3320
      nenimito

      Vymazat
  10. Další věcí je, že se k výpočtům nebo ověřovacím výpočtům často používají kompasy, buzoly nebo i GPSky, anebo jiné přístroje, které jsou postaveny na měření úhlu magnetického pólu, nikoliv zemského severního pólu, a jsou SW "doladěny" na zemský pól.. Což může být problém, myslím. Ten se totiž hýbe taky, a posledních pár let poměrně hodně. Jak píší na Echu - Vladimir ho krade kaďaďanům... https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2707763-magneticky-pol-zeme-se-pohybuje-stale-rychleji-a-miri-na-sibir-nebezpeci-ale-nehrozi
    Takže pokud použiji nějaká data z 10 let staré GPSky s přesností plusmínusautobus pro měření náklonu rotační osy, tak budu mít vypoulený voči z kakastrofy, jak se ta Zemegula za posledních 10 let hýbe někam do ..., a ono moc ne. Asi taky proto se do všech novějších pozičních přístrojů používají data z GPS, Glonass, nejlépe i BeiDou a Galileo, tam by ty elektronický kompasy s aktuálními aktualizacemi a SW korekcí měly ukazovat na zemský severní pól. Měly... teoreticky.
    nenimito


    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jen ještě zajímavost ohledně těch magnetických deklinací, tedy úhel mezi zemským a magnetickým pólem, úhel rozdílu kompasu a mapy v r.2000 a 2020.
      https://podkozibike.rajce.idnes.cz/deklinace/#deklinace2020.jpg
      Tady případně aktuální deklinační mapa s aktuálními magnetickými póly(hvězdičky).
      https://www.ngdc.noaa.gov/geomag/WMM/data/WMM2020/WMM2020_D_BoZ_MILL.pdf
      nenimito

      Vymazat
  11. Nenimito!!

    Nevysvětlujete vůbec jak může být mezi měřením a výpočtem náklonu zemské osy najednou cca 4 stupně. To prostě možné není. Kromě toho existují dva druhy zemských pólů:
    1) magnetické póly země - místa odkud na jihu vycházejí a na severu se noří magnetické siločary země. Magnetické póly jsou pohyblivé cca 0 - 200 km za rok a v ruské literatuře jsou zakresleny novodobé přesuny mg. pólů i prehistorické posuny, dokonce doby tzv. přepólování planety, což má vždy klimatické následky.

    2) geodetické póly země - body jimiž prochází osa zemské rotace. Ty se vůči zemi rovněž posouvají, ale vzhledem k platnosti zákonů zachování a zákona setrvačnosti k tomu musí být fyzikální příčina
    a) vnější síla (změny poloh a gravitací blízkých hmotných objektů, výbuchy supernov)
    b) změna uspořádání solárního systému (kolize, srážky, zachycení měsíců)
    c) vnitřní síla (pohyby jádra, úplav kontinentů, výbuchy supervulkánů)
    d) cizí síla (účelové změny prostorové, pohybově gravitačního uspořádání kosmických těles v blízkosti země, nebo narušení časoprostoru)

    Podle velikosti a směru akce nastane na zemi velikost a směr reakce se všemi fyzikálními důsledky - trvalé změny směru a velikosti pohybů, dle zákona zachování hybnosti soustavy hmotných objektů, nebo deformace povrchu či jádra země s katastrofou pevnin a oceánů v nepředstavitelném rozsahu)

    e) kombinace bodů a, b, c, d

    Z vámi uvedených pseudofaktů (spíše vaší víry) usuzuji, že neovládáte ani elementární fyziku a vaše popisy jsou totálně nepravdivé!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Profesore, to ale Vy tvrdíte, že se zemská rotační osa pohnula o 4°, aniž byste nějak alespoň nastínil co, kde, jak a čím jste vlastně měřil(dosadit do excelových vzorečků umí každej), a na základě čeho a vůči čemu.
      Píšete jen o nějakých 20 stupních po ránu okolo Huštýna... vůči čemu? kompasu? GPSce? Z čeho na Huštýně dokážete určit severní zemský pól? Z mapy, která by měla být nasměrována na severní zemský pól? Jak víte, že se ten severní pól nějak nepřestěhoval během posledních 2-5 let? Podle mapy a buzoly?
      Tomu opravdu nevěřím, a je úplně jedno jakou mám víru. Já jen tvrdím, že se nemusela hnout osa rotace, ale mohla se i pohnout Země v rámci rotační osy. Tedy, že se mohl pohnout zemský severní pól, nikoliv úhel osy otáčení. A mezi tím je velký rozdíl, hlavně ten katastrofický:-)
      Jen tu neustále opakujete učivo základní školy okolo precese, nutace, gravitace a pohybu desek. Což ani jedno z toho neřeší to, co popisuji - Posun zemských pólů, aniž by se hnul úhel osy rotace vůči ekliptice. Na to totiž ještě vzorečky nevymysleli, takže dělají, že to neexistuje, protože tomu nerozumí:-)
      Nechci Vás nijak urážet nebo zesměšňovat. Jen zkuste zapomenout na vše, co víte a znáte o precesi, nutaci, gravitaci a nějakém pohybu desek, a zkuste si představit Slunko a vedle toho Zemi s úhly a rotací - všechny úhly zůstanou stejné a Země se v nich jen pootočí. Tím se změní(přesune) severní pól, ale vše ostatní bude stejné - deklinace i úhel rotace i střídání zima-léto, jen z pohledu člověka na Zemi se trošku něco změní(pohne se jinam o pár metrů), ale nic katastrofického.
      Že bych něco neovládal, je možné. Ale zrovna výpočty oslunění budov, tepelné zisky a ztráty na prosklených kancelářských budovách v TZB jsou můj celkem výdělečný chleba ohledně vzduchotechnik, chlazení a topení. Takže nemyslím, že by to byla jen nějaká víra - spíše praxe - na rozdíl od elementární fyziky, která je jen teorií o něčem, co není vlastně ani vidět.
      howgh...
      nenimito

      Vymazat
    2. Pánové,
      než tasíte kolty, zkuste ještě zvážit skutečnost, že slunovraty a rovnodennosti náš kalendář umísťuje v rozptylu až 4 dnů.

      Vymazat
    3. Vlabi, asi proto jsou váNoce i velikoNoce(nebo byly) až po těch 4 dnech, když už je to jasné:-) Jen katolíci i pravoslavní v tom udělali b.....(nepořádek)
      nenimito

      Vymazat
  12. nenimito!
    Správný dotaz. Co vůči čemu? Musím vám vysvětlit, že geodetická měření a práce s mapovými listy jsou mé hoby, již z doby studií, kdy jsme museli absolvovat (1972-1974) vojenskou katedru a na ZVS jsem byl zařazen jako absík na technické oddělení 13. tankové divize Topolčany. Zatím co načalstvo chlastalo v důstojnickém klubu tak já musel připravovat soulepy vojenských speciálek (map 1:100000)pro velké letní (nebo zimní) cvičení. Samozřejmš jsem měl přístup do úložiště map a tak jsem si z vojny odnesl několik map z míst mého výskytu. Doufám, že mne nepodezříváte z chybné orientace mapy dle terénu a z neznalosti inklinace (magnetické odchylky místa). Tím dávám najevo, že měření i výpočty 100% sedí, pouze jejich rozdíl je nezdůvodnitelný (snad pouze akutními posuvy osy rotace země).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Neznalost nevím, v roce 1974 ve Vsetíně(předpokládám pozorování někde v Beskydech) měla být magnetická odchylka 3/4° východně. V r.1990 byla skoro 2°.
      V roce 2020 je rozdíl mezi zemským a magnetickým pólem lehce přes 5° východně, alespoň podle aktuálního Světového Magnetického modelu pro r.2020.
      nenimito

      Vymazat
  13. země je živá bytost, a jelikož je živá, odráží se v ní infomrační pole které vytváří živé bytosti - jednodušeji řečeno si sami vytváříme realitu, dost z nás nemá vůbec stabilní myšlení a tak se jim ten jejich svět odráží, copak asi uděla společné myšlenky nás všech? zněny jsou nevyhnutelné, poučte se u archeologů, ti raději mlčí jelikož jsou nálezy po celém světě dobrými vypravěči, proč je tolik k nalezení tolik historie? svět je starší než vypadá a kolik takových kataklizmatyckých problémů lidé již přežili ??? proč budovali tunely? v rámci přirozených vesmýrných cyklů je bláhové se domnívat jak se bude žít v klidu několik tisíc let, klidná období končí, nastává čas transformace, velké transformace - vytrhnutí z umělé reality civilizační psycho, očista, rnovuzrození, přežijí odolní psychycky, fyzicky a duševně, povedou příští generaci lidstva. Matys

    OdpovědětVymazat
  14. Pekny dokument.
    Je tam ukazano ze zemska osa se vychyluje pravidelne. A ze stare civilizace to dobre vedeli a zaznamenali.
    Doporucuji.

    https://youtu.be/ighgFUldjIM

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně. A podle aktuální odchylky/výchylky uměli předpovídat lokální úrodu / neúrodu. Stačila jim k tomu jeskyně se štěrbinou na správném místě.

      Vymazat

Podmínky pro publikování komentářů