Kdo stojí za amorálními rappery?
Během uplynulých tří měsíců byla po celém Rusku zrušena řada koncertů některých rapperů. Všechno to začalo v Dagestanu, kde místní obyvatelé, nespokojení s plánovaným vystoupením Jegora Creeda v Machačkale provedli flashmob s heslem "Kdo půjde na Creeda je kohout". Dagestánci byli pobouřeni nejen umělcem, který je proslaven jako představitel jedné ze sexuálních menšin, ale především obsahem textů jeho písní a klipů.
Nemusíte být odborníkem, abyste ocenili poselství tvořivosti Jegora Creeda, abyste uviděli, že to není nic než vulgarita, sprostota, pozlátko a opovrhování ženami. A protože máme v Rusku "svobodu projevu", obyvatelé Dagestánu otevřeně prohlásili, že taková tvořivost zcela odporuje kulturní politice a tradicím republiky, a proto je příjezd Jegora Creeda do Machačkaly nežádoucí. A po Creedovi vyhnali i rappera Alljaye, který si zvykl nazývat své posluchače „bioodpadem“.
Situace měla širokou odezvu nejen v samotném Dagestánu, ale v celém Rusku. Na pozadí tohoto procesu občané i jiných regionů země si pokládali podobnou otázku: "Na co potřebujeme interprety, jejichž tvorba přispívá k degradaci mládeže?" Odpověď na tuto otázku zajímala především rodičovskou komunitu, která věnuje pozornost obsahu hudby propagované v prostředí mládeže, a rozhodla se tomuto jevu čelit. Rodičovské hnutí a ostatní aktivní občané začali vydávat petice a podávat na orgány činné v trestním řízení žádosti o zrušení takových koncertů nebo alespoň omezení věku návštěvníků produkcí těch umělců, jejichž tvorba jasně porušuje zákon "O ochraně dětí před škodlivými informacemi".
Situace měla širokou odezvu nejen v samotném Dagestánu, ale v celém Rusku. Na pozadí tohoto procesu občané i jiných regionů země si pokládali podobnou otázku: "Na co potřebujeme interprety, jejichž tvorba přispívá k degradaci mládeže?" Odpověď na tuto otázku zajímala především rodičovskou komunitu, která věnuje pozornost obsahu hudby propagované v prostředí mládeže, a rozhodla se tomuto jevu čelit. Rodičovské hnutí a ostatní aktivní občané začali vydávat petice a podávat na orgány činné v trestním řízení žádosti o zrušení takových koncertů nebo alespoň omezení věku návštěvníků produkcí těch umělců, jejichž tvorba jasně porušuje zákon "O ochraně dětí před škodlivými informacemi".
Oleje do ohně přilila píseň "Last Call" od rappera Oksimirona, která oslavovala masakr ve škole. Na základě událostí v Kerči a rozruchu kolem stejnojmenného videoklipu se Oksimiron sám rozhodl stáhnout na dobu jednoho měsíce: nedával žádné rozhovory, neobjevil se před kamerami. Jeho rozhodnutí může být chápáno tak, že jedna věc je, že pod záminkou "svobody tvořivosti" propagujete násilí a vraždu mezi dospívajícími, ale existuje i zcela odlišná situace, kdy společnost po obrovské tragédii najednou obrátí pozornost k těm, kteří v průběhu let informačně pumpovali takovou negativní matrici.
Zatímco Oksimiron se stáhl do stínu, po celé zemi se na žádost rodičů začaly rušit koncerty i jiných umělců: Huskies, Friendson, IC3PEAK a dalších. Důvod je jasný - výrazný směr degradace tvořivosti těchto rapperů. Bylo by na místě uvést několik citací ze strategických dokumentů Ruské federace, na které se také odvolávají oponenti koncertů. Zejména v Doktríně informační bezpečnosti RF se uvádí:
"Informační působení na obyvatelstvo Ruska a v první řadě na mládež, s cílem narušit tradiční ruské duchovní a morální hodnoty, roste."
"Informační působení na obyvatelstvo Ruska a v první řadě na mládež, s cílem narušit tradiční ruské duchovní a morální hodnoty, roste."
A ve Strategii národní bezpečnosti je toto téma definováno podrobněji: "Hrozbou pro národní bezpečnost v oblasti kultury je rozmývání tradičních ruských duchovních a morálních hodnot... cestou vnější kulturní a informační expanze (včetně šíření nekvalitních produktů masové kultury), propagandy anarchie a násilí... Hlavní hrozbou národní bezpečnost v oblasti kultury je nadvláda produktů masové kultury orientovaných na duchovní potřeby marginálních vrstev...“
Zatímco se však regionální orgány a komunita rodičů na ochraně dětí před destruktivními informacemi jednou provždy shodly, hlavní média tento proces začala diskreditovat. Místo toho, aby se zabývala sémantickou analýzou obsahu rapperských písní a snažila se pochopit příčiny nespokojenosti občanů, hlavní informační zdroje jako „Novaja Gazeta“, „Gazeta.ru“, „Lenta.ru“, „Svobodnaja presa“ a „Medusa“ začaly společnost strašit hrozbou cenzury a omezení "svobody projevu".
Ve svých komentářích se pokoušely posunout zaměření diskuse o problému z otázky věcného hodnocení tvorby na rovinu boje režimu s nepohodlnými zpěváky z politických důvodů. Současně jsou Alljay a Creedy prezentovaní div ne jako hrdinové, kteří se nebojí otevřeně vyjadřovat své myšlenky a přinášet lidem pravdu. V těchto článcích je však jaksi opomíjeno doložení této "skutečné pravdy" přímo texty umělců, protože pak by každý čtenář okamžitě pochopil, že se nejedná o statečné "bojovníky s režimem", ale o drogově závislé (v případě, že někdo o tom pochybuje, přečtěte si texty, na něž najdete odkazy na konci článku, a přemýšlejte o tom, proč asi například rapper Husky odmítl podstoupit lékařskou prohlídku během zadržení v Krasnodaru).
Do případu se vložili i lidskoprávní aktivisté. Právník mezinárodní skupiny "Agora" Pavel Čikov oznámil, že "černý seznam" hudebníků je údajně posílán do regionů z ústředního úřadu FSB. A ačkoli prohlášení Čikova bylo naprosto nepodložené, v tisku byl z něj vytvořen další důvod, proč všichni začali čtenáře děsit omezováním "svobody slova".
Přitom celý tento proces je viditelnou realizací samotné svobody projevu, kterou požívají liberální média v Rusku. Jenže koneckonců nejen Alljay a Creed mají právo vyjadřovat své názory, ale i rodiče, kteří nechtějí, aby se někdo v jejich bydlišti angažoval v propagandě drog a vulgárnosti. A proč by měl být hlas rodičů, kteří myslí na své děti, méně důležitý než hlasy lidí, kteří bezprecedentně vydělávají na propagaci neřesti ve společnosti? A odkdy se slogan "svoboda projevu" rovná neodpovědnosti za svá slova?
Nicméně, pokud je pozice velkých nakladatelství a ochránců lidských práv očekávatelná, pak prohlášení učiněná před několika dny vyvolávají údiv. Sergej Naryškin, ředitel zahraniční zpravodajské služby, navrhl, aby ministerstvo kultury podpořilo rappové umělce státními dotacemi:
"Téma rapperů upoutalo pozornost organizačního výboru a mě napadlo, že by možná mělo ministerstvo kultury uvažovat o podpoře takovéto moderní formy poetické a hudební kultury."
Jeho myšlenku podpořil i speciální zástupce prezidenta Ruska pro kulturu Michail Švydkov, který řekl, že s rappery "musíme navázat dialog":
"Ze zvědavosti jsem zašel na koncert rappera Noize MC, byly tam tisíce mladých lidí. To je literatura dnešní mladé generace... musíme s těmito lidmi navázat dialog. Podívejte se na internet, kolik lidí ji čte a poslouchá... Vidím, jak jsou mladí lidé těmito kluky "unešeni"... je to paralelní svět, který existuje vedle nás a nelze mu nevěnovat pozornost.
Ale ředitel zahraniční zpravodajské služby by měl lépe než kdokoli jiný rozumět vlivu, který může být na společnost vyvíjen prostřednictvím takzvané "měkké síly", jejímž jedním z projevů je právě "masová kultura", v níž se angažují diskutovaní rappeři. A Naryškin už z povahy své profese by se měl ptát, která produkční centra propagují a přispívají k propagaci těchto rapperů, aby byly vysvětleny mechanismy popularizace takové amorální tvořivosti. Tak například v případě skupiny IC3PEAK, která nedávno vydala klip "No More Death", v němž se na pozadí vládní budovy Ruska odehrává akt sebeupálení, se na výrobě podílely pouze zahraniční firmy: Manimal Vinyl, The Orchard, Stellar Kinematics a STYLSS. A když bude jasné, jak je podporován a jaké hodnoty propaguje určitý rapper, pak už je možné mluvit o jeho případné podpoře ze strany státu. Pokud se však taková práce nevykonává, pak ministerstvo kultury s největší pravděpodobností začne sponzorovat ty, jejichž aktivity by měly být zablokovány a ne podporovány.
Michail Švydkoj by naopak neměl přemýšlet o tom, JAK rappeři "unášejí mládež", ale o tom, KAM ji unášejí. Pak by si uvědomil, že ne se všemi rappery je možné a také potřebné "vytvářet dialog". A na tento „paralelní svět“ teprve nyní společnost obrátila pozornost, aktivně se zabývajíc bolavým procesem samočištění.
A zatímco někteří rodiče píší odvolání ke státnímu zastupitelství a místním ochráncům práv dětí a snaží se využít jakýkoli zákonný způsob k řešení problému, jiní rodiče začínají používat "svobodu projevu" v jiném formátu. Jedná se o "dopis Alljovi", který běžel na internetu v tisících kopií a v němž stojí i toto: "...chci si vzít loveckou pušku svého manžela, jít na koncert a dvakrát vystřelit do té tvé hloupé huby, plivající volání po smrti. Pak znovu nabít a vystřelit ještě jednou...". Autor dopisu objasňuje, že je to jen "alegorie, metafora a umělecký obraz." Jenže i tragédie v Kerči byla až donedávna jen "uměleckým obrazem" z písně Oksimirona.
Materiály, které se váží k tématu:
a texty písní v závěru originálu článku (v ruštině):
autor: Dmitrij Rajevský
překlad: Vlabi
Horrorcore jste nikdy neslyšeli? Řezníka a De Sada si pusťte a podpořte tuhle skvělou českou tvorbu. Děkuji.
OdpovědětVymazatNepochybně jde o "hudbu" škodlivou. Říkám si však, zda tyto masivní protestní akce rodičů nemohou přinést opačný efekt, totiž že dotyčné interprety začnou mladí na just více poslouchat, aby se vymezili vůči rodičům,starší generaci, vládě. K tomu média z nich udělají prakticky disidenty... Tím nechci říci, že rodiče a regionální orgány nemají nic dělat a složit ruce do klína, ale že je to složitější.
OdpovědětVymazatOno jde o to, co je rap, tedy hiphopová kultura...
OdpovědětVymazathttps://youtu.be/AaKFtKs1Cjo
https://youtu.be/c2Zrgf4fpj8
Je to stejné jako rozdíl mezi vírou a náboženstvím, myslím.
Nemůžete zabránit, aby mládež pouslouchala něco jiného než Michala Tučného a Wabiho Daňka, prostě chtějí "svojí moderní protestní" hudbu. Určitě se to dá usměrnit, ale spíš výchovou a vzděláním, než zákazy a následným "in" undergroundem. Náš underground byl Kryl, co bude jejich?
nenimito
Kryl byl underground těch přemýšlivějších. Jiní měli Plastiky, další punk...
OdpovědětVymazatAle souhlasím, musí se zůstat nad věcí - soupeření obou stran nevyřeší nic, jen se to bude stupňovat - jedni více protestovat, druzí více řvát o svobodě slova a budou více podporování. Proto se musí udělat taková osvěta (nenásilná), aby to mládež poslouchat nechtěla. Jedině cílová skupina může "zařídit", zda něco takového bude úspěšné.
Jak moc je vlastně u naší mládeže úspěšný Banga?
Jsem ani netušil, že máme u nás takového propagovaného málonárodnostního tvořitele:-) Může být rád, že se umí podepsat, natož něco spatlávat. A s touhle vizáží už to je pro mládež spíše gypsyděd.
VymazatJe zvláštní, když menšinář reje do národnostní většiny, tak to není rasista, ale "unikátní a tvůrčí talent". Se divim, že ještě stále může mluvit(a skřehotat)...
nenimito
Jako emeritní pedagog, fungující v profesi v letech 1980 až 2011 mohu zodpovědně prohlásit, že intelektový potenciál mládeže mírně klesá (asi o 3% ročně), ale co je podstaně horší je to, že mravně-emociální potenciál mládeže přímo padá (asi o 7-9% ročně), takže brzy přejde do záporných hodnot a z mladých renegátů se stanou zombí zrůdy (podobné rudým kmérům z 70-tých let 20. století). Tyto údaje vycházejí z mých poznatků, záznamů hodnocení žáků (u stejných úloh) a záznamů porušování školních předpisů a lidských norem chování (o porušování otrokářských zákonů není řeč).
OdpovědětVymazatFormování současných žákovských kolektivů je plně řízeno tzv. negativním jádrem třídy (násilníci, manipulátoři, hulváti) a o vytváření pozitivního jádra (organizátoři, kritici, mluvčí) nelze vůbec mluvit. Současní třídní učitelé neznají sociologii skupiny a davu a vůbec se nesnaží procesy v kolektivu třídy usměrňovat (nejsou autoritami a defakto se bojí žáků násilníků). Jakékoliv ovlivňování kolektivu žáků pozitivními impulzy (exkurze, výlety, soutěže) je vedením libovolné školy vnímáno jako nežádoucí, dokonce jako škodlivé. Doby kdy jsem jako třídní dokázal přesvědčit vedení školy, rodiče i žáky své třídy k absolvování 3-denní exkurze do slovenských fabrik a poslední den do Tater jsou dávnou hrdinnou epizodou. Současní ředitelé uvažují v kontextu mříže na okna, vebovka na záchody, bezpečnostní system u vchodu do objektů školy (hrůza třepe kurníkem). Ještě, že jsem již 7 let v důchodu. A Vy chcete vychovávat současné destruktory (renegáty) kulturou?? Jedině sprostotou větší než jsou schopni týnejdři.
Omlouvám se všem mladým lidem a jejich rodičům, na něž se můj exaktní popis nevztahuje (cca 10% populace). Jaká populace taková kultura, mravnost, vzdělanost a budoucí společnost. Je čas rychle umřít (než čeští polpotovci najdou lopaty).
Ďuro Trulo
P.S: kdo tento stav společnosti dlouhodobě, programově vyvolával a dnes zneužívá (debili s červenými kartami a mlékem na bradě) na to si musí odpovědět každý sám.
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
VymazatVašku,
Vymazatkomentáře, které budou omezeny na primitivní zesměšňování druhých či jinak zaměřeny na útoky v osobní rovině, tu nedostanou prostor.
Ďuro, nevím, jestli je to těch 90%, ale jinak ano, i já toto sleduju. Děti mám ještě na základce a díky kamarádkám vidím i do zákulisí. A když už víš o nějaké učitelce, která si zakládá na tvorbě kolektivu, který bude spolupracovat, chovat se slušně... to pomalu brečíš dojetím.
OdpovědětVymazatMožná je to samotnou degradací učitelů (dříve byl učitel někdo, dnes je to hadra na podlahu), kdy se učitelé nemají důvod snažit. Prostě to tam přežijí, odučí a je to.
Na degradaci mozku má samozřejmě vliv technika. Moc pěkně o tom mluví Martin Jan Stránský https://www.youtube.com/watch?v=1z2glZ8ApOQ&t=1069s .
Nemůžu souhlasit s těmi exkurzemi. Naopak mi přijde, že dnes je toho moc. A čím více, tím lépe, ve smyslu: "podívejte se, jak jsme aktivní škola a jakou zábavu dětem poskytujeme...". A do továren se exkurze asi nedělají vůbec. Továrny jsou pod úroveň dnešní mládeže :-(
"Továrny jsou pod úroveň dnešní mládeže :-("
Vymazatjá byla na gymplu v TPCA - Toyota Peugeot Citroën Automobile (rok 2004). Třídě se to líbilo, patřilo to mezi ty zajímavější exkurze. Je pravda, že jinou podobnou exkurzi jsme již neabsolvovali. Manžel pracuje ve větší továrně, exkurze středních škol tam mívají, nedávno tam byl gyml. Neviděla bych vše tak černě.
Také jsem si vzpomněla při čtení komentářů, jejichž autoři soudí, že to jde s dnešní mládeží převážně z kopce, na nadčasový text Karla Čapka O úpadku doby. Zde odkaz na text :) http://www.cesky-jazyk.cz/citanka/karel-capek/kniha-apokryfu-2.html#axzz5ZBLKJw2I
Mějte pěkný den :)
To je dobře, že se jim to líbilo. A kolik z nich by tam šlo pracovat?
VymazatAha, takže jelikož jsou exkurze házení perel sviním (stejně tam přeci nepůjdou pracovat; je to pod jejich úroveň) tak raději žádné nedělat? Já jsem naopak přesvědčená, že byť to nenaláká většinu, tak už kvůli pár jedincům, které to opravdu osloví, se vyplatí exkurze pořádat. Jak psal Ďuro, reálné prostředí nenahradí žádné video z výrobního prostředí.
VymazatS pozdravem Gerbera
Panebože, kde pořád čtete, že jsem něco takového napsala? Já si jen postěžovala, že (aspoň z mojí zkušenosti a mých známých zkušeností) takové exkurze se radši nedělají vůbec. Bylo to POSTESKNUTÍ. "A do továren se exkurze asi nedělají vůbec. Továrny jsou pod úroveň dnešní mládeže :-(" Ten smajlík na konci, ten vyjadřuje SMUTEK NAD SKUTEČNOSTÍ.
Vymazat"Je to jasné nebo se tu mám ....."
Kde to pořád čtu? Pochopila jsem to z Vašich poněkud paušalizujících příspěvků. A trochu se srazil můj lehký optimismus s Vaším lehkým škarohlídstvím.
VymazatSice nevím, co přesně myslíte, ale "klidně se tu ..." :)
Gerbera
Ahoj, super článek. Konečně nějaký hmatatelný důkaz o konci tohoto zašmodrchaného a nelidského systému:) Já bych ty děcka tak nepodceňovala. Hlavně u nás slovanů. Většina má hudební sluch a talent na muziku. Tohle jsou styly pro blbce a i ti, kteří to poslouchají z toho brzy vyrostou. Propagováním vulgarit a buzíků je prostě propaganda končícího satanského systému v kterém žijeme. To, že se proti tomu bouří v Ruské federaci je dobře a u nás to také přejde. Dávám tomu rok, maximálně dva:). DÍKY ZA PŘEKLAD. Iva
OdpovědětVymazatVážená Alexandrie!
OdpovědětVymazatPovažuji exkurze tynejdžrů (žáků střední školy) do jakékoliv firmy (zejména z oboru který studují) za naprosto zásadní pro formování profesního vztahu a navíc za naplnění Komenského zásady praktického příkladu. Tyto exkurze nenahradí žádné video z výrobního prostředí (ošizené o hluky, pachy, rizika a měřítka). Pokud se to žákům nelíbí ať změní školu nebo lépe ať jdou rovnou na prácák či do penze. A pokud nechtějí pracovat, ale rovnou podnikat tak ámen s takovou společností, tu zachrání jedině totální robotizace a komputerizace. Jak to v tom případě dopadne popsal výstižně nějaký Karel Čapek v romámu RUR. Pokud chcete z dětiček vychovat lidi, musíte znát spoustu oborů lidské činnosti a postupovat pravdivě, vstřícně, vytrvale a cíleně. Jinak táto činnost nemá smysl. Tynejdři již umí být krutí a zlí, ale lze je dovést na cestu pochopení, respektu a kooperace, ikdyž to dá fušku a vyžaduje to vytrvalost, znalosti a schopnosti. Co na to současní pedagogové, kteří těmito vlastnostmi moc neoplývají?
S úctou ke všem Pedagogům Ďuro Trulo alias Somárik Sprostučký
Ďuro, a proč na mě křičíte? :-D To se mi tu ještě nestalo.
VymazatJá snad tvrdím něco jiného? Tak to křičte na ty, kteří ano. Maúcta. :-)
Alexandrie,
Vymazataniž bych se chtěl někoho zastávat, za mojí maličkost jsem si žádného křičení z komentářů Ďura nevšiml. Šlo o osobními zkušenostmi podložená fakta, byť z mého úhlu pohledu zavánějící krapet paušalizací. Ne všude to na školách vypadá tak, jak to popsal Ďuro. A naopak jsou indície, že někde to vypadá ještě mnohem hůř.
Pokud snad došlo k dojmu, že jde o křičení na základě vykřičníků, pak v psané formě oslovení toto znaménko (i když v jeho kořenu je "křič") nemusí znamenat křičení. Osobně to beru něco jako třeba velmi silný stisk při potřesení rukou aneb žádná leklá ryba :-) Stejně tak považuji ty vykřičníky v "péesku" (i když jeden mohl taky stačit).
Toť jen můj pohled na věc.
V tom případě budu vděčná za odkaz s poučkou o používání vykřičníku v oslovení. Je to sice let, co jsem studovala písemnou konverzaci, ale v tomto se, myslím, nic nezměnilo. ;-)
VymazatJako "fakta" vyjádřil ve svém prvním příspěvku, já ho v tom podpořila v tom smyslu, že v současné době děti trajdaj všude možně (pískování, bubnování, africká kultura, malování hrníčku...), jen ty továrny nikde :-( Takže Ďurův druhý příspěvek už moc nedává smysl, pokud by chtěl jen sdělovat své zkušenosti.
Ale protože je to spíše kázání, tak ten vykřičník je, myslím, jasný ;-)
Každopádně, neviděla jsem to roky, pokud vůbec někdy :-D
Alexandrie,
Vymazatpříslušné poučení si není problém na internetu najít. Nicméně článek nahoře tu nebyl vyvěšen proto, abychom řešili vykřičníky, ale snažili se nad popsaným problémem zamyslet; alespoň každý sám u sebe si ho rozebrat, a to bez ironie a neproduktivního vzájemného napadání (což platí pro všechny diskutující!) a vyvodit nějaké závěry. Nejlépe v tom smyslu, co můžeme každý sám udělat k případné "nápravě věci".
Vlabi, já právě žádný takový o vhodnosti použití vykřičníku za oslovením nenašla. Pouze ty o NEvhodnosti.
VymazatSamozřejmě máš pravdu. Jen je divné, jak někdy sami řešíte, co a jak napsal ;-)
Alexandrie, s profesory se nedomluvíš:-) Vím to, měl jsem dva v rodině. Je lepší ty vykřičníky respektovat(a dělat, že je nevidíš:-D).
Vymazathttps://youtu.be/kszhs47JKiA
nenimito
:-DDDDDDDD Jj, výborný film :-DDDDDDDDD Tak už chápu ;-)
VymazatDodatek pro Alexandrii.
OdpovědětVymazatUčitel na jakékoliv škole musí být osobnost a pozitivní vzor pro většinu žáků ikdyby tím byl žákům, rodičům i kolegům pro smích. Mezi mým kabinetem a učebnou nejmenované třídy žáků byla lehká příčka , umožňující slyšet každé slovo (nejenom řev a sprosté nadávky). Kolegyně jazykářka (byla posléze odejita vedením školy) měla ve vyučovacích hodinách ve třídě takový brajgel (opakovaně ji žáci doslova týrali), že jsem to jednou nevydržel a vtrhl do učebny. Obraz té zkázy co jsem spatřil Vám nebudu popisovat. Důrazně jsem se zeptal "co se tady děje?". Kolegyně za katedrou pouze nesměle špitla "my tady probíráme Nerudu". Pochopil jsem, že moje intervence je zbytečná a pouze jsem žákům ztuhnuvšim v bojových pózách důrazně oznámil "ještě jednou budu muset otevřít tyto dveře a budou se dít věci". Do konce vyučování byl v učebně naprostý klid (dalo by se říci mrtvolné ticho, což mne iritovalo víc než ten původní brajgel. Zajisté pochopíte proč.
Ďuro Trulo
P.S: každý pedagog má takovou autoritu u žáků, rodičů, kolegů a vedení školy, jakou si zaslouží!!!!