Hlavní město Velké Tartárie 1

Už delší dobu jsme tu neměli Tartárii!
Bylo tu o ní už napsáno leccos (a dokonce se už dostala i do české Wikipedie!) a je tedy na čase mnohé upřesnit případně vyvrátit. S procesem otevírání archívů a především díky rozsáhlé digitalizaci starých map totiž vyplouvají na povrch informace, které nás posouvají dál od původních téměř mýtických vyprávění o legendární říši k reálnějším poznatkům. Přinášíme vám proto obsáhlejší materiál od ruské badatelky v oblasti alternativní historie Anastazie Kostaš, která se dlouhodobě výzkumem tohoto úseku dějin zabývá.

Chanbalyk

Mezi mnoha badateli o Velké Tartárii se opakuje jeden významný omyl. Týká se hlavního města této země. Panuje totiž názor, že hlavním městem Tartárie byl Tobolsk. Jenže to není pravda. Tobolsk byl hlavním městem Sibiře a Moskevské Tartárie jako celku a ne dlouho. Původním a skutečným hlavním městem Tartárie bylo město Chanbalyk nebo Chanbalu. O tom, co se stalo s tímto obrovským skýtským městem, bude řeč v sérii článků o hlavním městě Velké Tartárie.

Město Chanbalyk - totéž je Kambalu, Kanbalu, v nejranějších referencích Chanbalyk / Chambalyk - se objevuje na starých evropských mapách několik desetiletí po datu založení Tartárie. Často lze vidět, že slova "Tartaria" a "Scythia" stojí vedle sebe nebo jsou chápána jako synonyma. Mimochodem, pokud jde o datum založení Tartárie, tak na jedné z map je možné číst, že Čingischán založil Tartárii v roce 1290 na místě Skýtie, ačkoli oficiální historie určuje jako dobu vzniku tohoto státu první polovinu XIII. století. O Skýtech navíc tatáž oficiální historická "věda" píše, že v té době již takový národ vůbec neexistoval. Pravděpodobně vymřeli jako dinosauři (Žertuji! Při studiu starých pramenů a srovnávání se současnou historiografií však je prostě někdy těžké se zdržet ironických poznámek a udivených výkřiků jako: Jakže?! Proč?! Cože?!)

Hlavní město Tartárie na mapách jeho současníků 

Takže. Hlavní město Tartárie se na starých mapách rozkládá v obrovském regionu Kataj, který leží východně od pouště Lop (Šamo / Shamo nebo Chamo), což je nynější poušť Gobi. Na západ od Gobi se nachází region KaraKataj, to znamená Černý Kataj (v těchto místech obvykle pobývají Kalmykové). Samotný Kataj se rozkládá vedle řeky Tartar a stejnojmenného města, které dalo název celé zemi.

Jinými slovy, Tartárie je Skýtie, která se stala centrem asijské federace nevelkých "republik" a kmenů. Zajímavé je, že původní země Skýtů, jejichž vůdci stáli v čele státu, leží v zemích Goga a Magoga, poblíž pohoří Imám (v každém případě to alespoň naznačují západní kartografové).

Židovští, křesťanští a muslimští ideologové píší, že Goga a Magoga je buď město, anebo to jsou potomci židovské starozákonní postavy. Bojte se, říkají abrahámští zbožní lidé, po tisíci letech své vlády tento národ Goga a Magoga, tito šiřitelé hříchu a nevědomosti, půjdou do války proti Židům a napadnou Svatou zemi (zejména Jeruzalém), ale prohrají posvátný boj (protože židům samozřejmě pomůže jejich bůh, jak se již dělo v biblických časech). Tartaři, neboli národ Goga a Magoga, se na starých evropských mapách znázorňovali jako kanibalové, lidojedi, divoši, barbaři, zkrátka méněcenní lidé. Podrobně si o lidech Goga a Magoga přečtěte v článku Skuteční bílí Mogolové – Tartaři.

Vedle těchto zemí najdete město-sídlo Velkého Cháma (Chána); později se tento bod na mapě stal známým jako město Chambalyk. Invaze Tartarů, to znamená občanů Tartárie a věrných poddaných Velkého Chána, byla vnímána na Západě jako invaze Goga a Magoga. Občas zde zdůrazňují podobnost slov Magog, Moal, Mogul, Mungal, Mongol. Dále v průběhu šetření dokážeme, že město Chambalyk stálo na dnešním území Vnitřního Mongolska. Proto také Tartarům časem začali dávat i druhé jméno - "Mongoli". A to přesto, že se ve skutečnosti Mughalia nacházela hned vedle oblasti Kataj (s tam se nacházejícím městem Chambalyk) a neměla žádný vztah k řízení Tartárií. A samotný chán nebyl ani Mongol, ani Kalmyk, ani Tibeťan. Nebyl ani křesťan, ani muslim. On a vládnoucí elita byli Skýty se svým neabrahámovským náboženstvím.

Je důležité poznamenat, že podle moderního výzkumu v oblasti genealogické DNA pod vedením profesora Anatolije Alexejevijč Kljosova, zakladatele tohoto vědeckého oboru, staří Árijci (starověký bílý lid s „árijskou“ haploskupinou R1a) žili právě v této části Asie - mezi Tibetem a Turkestanem / Turkmenistánem. 

Mimochodem, trochu na západ a na jih od města Chanbalyk je možné na starých mapách vidět oblast "Aria" (ARIA), přesněji někde mezi dnešním Afghánistánem a Pákistánem. Zajímavé je, že v těchto horských oblastech dodnes žije národ Kalašů, kteří jsou nositeli evropské genetiky, a zástupci této národnosti spojují svůj původ s pochodem Alexandra Makedonského (nebo Velikého) do Asie. A opravdu: na starých mapách jsem v těchto místech našla až tři Alexandrie, něco jako pevnosti světově proslulého vojevůdce. Navíc národní ženské oblečení pohanských Kalašů připomíná bulharsko-makedonské kroje a jazyk lidí „Kasivo“ (vlastní pojmenovánání Kalašů) je velmi podobný starověkému indickému jazyku sanskrt (stejně je mu podobná i ruština, i když ne tolik). Na mapě Fra Maura z roku 1450 Aria sousedí s Turkestanem.

Ale zpět k městu Chambalyk (Chanbalu). Pokud se na tato historická jména podíváme skrze slovanské jazyky, můžeme předpokládat, že Chan / Chanbalyk vzniklo u cizinců z "chan-valy", "chánovy louky"... Ale my nebudeme fantazírovat a raději se podíváme, jak jeho současníci toto město zobrazují a co o něm píšou.

Soudě podle velikosti paláců tartarského hlavního města na mapě Fra Maura z roku 1450, se Chanbalyk jeví jako největší město na světě. Evropská města a provincie jsou podle středověkých kartografů ve srovnání s Chanbalykem zanedbatelné. A vůbec jsou města v Asii nakreslena jako krásná, s odvážnou architekturou, takové paláce-pevnosti, zatímco Evropa tu vypadá jako svaz vesnic. Takové dvorky lidstva. I města prezentují jen maličké domky. Možná měl kartograf k dispozici jen malý prostor, koneckonců Evropa je mnohem menší než Asie. Ale dokonce i v takovém případě si lze jen stěží představit, že by si nevšiml majestátnosti středověkých evropských království, krásy a elegance jejich architektury, a naopak naznačoval zanedbání a menší významnost tamních měst. Fra Mauro byl přece Evropan. Proto byla tehdy Asie s největší pravděpodobností daleko rozvinutější částí světa.

Na pozdějších mapách uvádějí Evropané přesné rozměry města Chanbalyk (a pak pochopíš, proč bylo v té době kresleno tak velké) - obvod 28 mil! 28 mil! To je 45 kilometrů! Ve středověku!

"Frankfurt hrál důležitou roli ve Svaté říši římské. Němečtí králové a císaři, počínaje rokem 885, byli ve Frankfurtu voleni a v Cáchách pak korunováni. Od roku 1562 se králové a císaři začali ve Frankfurtu i korunovat a prvním z nich byl Maximilian II…," informuje nás Wikipedia.

Jenže viděli jste Frankfurt nad Mohanem na mapách 15. století? Jedná se přece o jedno z největších německých měst. A vůbec, kde je alespoň na jedné mapě do 16. století vyznačeno něco jako Svatá říše římská? Při studiu sady středověkých map jsem se nesetkala se žádnou, kde by byl takový stát. Jen samá malá městečka, největší země pak Galia, Polonia, Hispania... Přitom na těchto mapách můžete vidět Chaldeu, Babylon a Chazarii (ve středověku!). Ale toto je již téma pro jiný článek.

Na této mapě je také Moskva, přesněji Kreml. Popis říká, že je to Moskovie. Také je tam Amazonie, Alana a další města, která by vedle Moskovie podle dnešní historické logiky být neměla. Moskva v XV. století je zobrazena "pomoskevsku", takže můžeme předpokládat, že většina architektonických prvků zobrazených na mapě se blíží skutečnému vzhledu v té době. A tato mapa nám jasně ukazuje, že v té době byla Moskovie jen malá oblast v rámci většího státu. Je těžké uvěřit, že toto městečko-pevnost (podobně jako nějaký provinční Frankfurt na téže mapě) bylo nezávislým státem, naopak s největší pravděpodobností byla Moskovie jen nevelkým knížectvím, alespoň tedy v první polovině století XV.

Nyní teprve pochopíte, jak velké bylo hlavní město Tartárie. No, jaká země, takové hlavní město!

Vzpomeňme si na tuto důležitou charakteristiku Chanbalyku - 28 mil obvodu. O něco později půjdeme tam, kde toto město s největší pravděpodobností stálo.

Další zajímavou vlastností Tartárie, oblasti Kataj a hlavního města Chambalu / Chanbalyk, je to časté připomínání jména Alexandra Velikého. A čím je mapa starší, tím silnější a zřejmější je spojení mezi chánem a Alexandrem Makedonským. Zde je mapa ze 14. století (jak tvrdí badatelé) - Katalonský atlas. Najdeme si Asii. Co tam vidíme?

Na samotném severu v té době známé části Asie je horami ohraničený region „Gog a Magog“, kde jede na koni slavnostně oblečený král, za ním jedou dvořané - vousatí, v typických středověkých ruských čapkách. Na vlajícím praporu je okřídlená bytost s ocasem, zřejmě drak nebo griffon (jako na vlajce Tartárie). Vlevo od panovníka je napsáno něco o "Gog a Magog", ale je těžké vyluštit co. Král (zřejmě samotný chán) drží v ruce hůlku se zlatým zakončením podobným heraldické lilii. Chán i jeho poddaní mají evropský vzhled s rusými vlasy a vousy.

V sousední oblasti, která je také obklopena horami, je zobrazen Alexander - dvakrát. Jednou je nakreslen, jak drží v ruce větvičky se zlatými lístky-mincemi, které se sypou do stran. Alexandr je obklopen šlechtici, jedním z nich je kněz (odhadnuto podle pokrývky hlavy typické pro katolické papeže). Oblečení a klobouky dvořanů jsou spíše evropské. Napravo stojí několik mnichů s nimbusovými účesy, v té době obvyklými mezi duchovními katolické církve.

Podruhé je Alexander Veliký v téže oblasti – "vajíčku“ – zachycen, jak ukazuje prstem na město nějakému démonovi. Podle překladu, který nalezneme v článku „Překlad do ruštiny Katalonské mapy a mapy Fra Mauro“, tu stojí, že chytrý Alexandr zde uzamkl Gogy a Magogy; nechal pro ně odlít dva trubače, které ještě do XVI. století občas zobrazovali na mapách někde v horách poblíž Kataje.

Kdo ví, možná právě zde neznámé události způsobily smrt velkého vojevůdce. Vždyť národ Goga a Magoga začal budovat impérium, zatímco Alexandr zmizel oslavovaný Evropany. Jen několik měst a městeček zůstalo z bývalé slávy vojevůdce.

Mimochodem hned vedle, pokud přeskočíme pohoří, najdeme město Chanbalech nadepsaný „Chanbalech Velkého Chána Kataje“ a také samotného chána – rusobradého chlapa se zlatou korunou, který drží žezlo s „a la fleur-de-lis“. Šaty má volné, koruna je klasická. Zajímavá je skutečnost, že vládce Kataje (v tomto případě, pokud to bereme doslovně, až do té doby jen Kataje-státu) sedí na trůnu, ale nikoli v lotosové pozici jako vládce Turecka (nebo co to bylo v té době) nebo Afriky. TAK vypadal chán, pánové kameramani, nelžete lidem, nezobrazujte chány Tartarů jako šikmooké mouly oblečené v kůži! A toto není jediný obraz chána na mapách a v knihách až do XVIII. století.

Zde vidíme, že na mapě z roku 1375 (pokusme se věřit ve správnost tohoto data) Tartárie ještě není ve světě zaregistrována jako stát, ale Kataj je. Najít slovo "imperátor" se mi nepodařilo, ale často se píše, že "chán" je slovo v místním dialektu a znamená "imperátor". A přesto slovo "Tartaria" tady nenajdeme. Západní kartografové 16. - 17. století píšou, že tento stát byl založen Čingischánem v roce 1290 (bohužel nemohu teď najít mapu, která by obsahovala toto datum, ale existuje a kdo bude hledat, určitě najdete). Teoreticky je možné, že v oněch časech šla zpráva o vytvoření nového státu z Asie do Evropy téměř sto let. A možné je i to, že skutečná doba vzniku Tartárie je XIV. století a ne konec (a už vůbec ne první polovina) XIII., jak to tvrdí novodobá historie (ona obecně ráda všechno dělá starší).

Vidíme tedy, že dobytí přišlo z Kataje, země Goga a Magoga, která existovala v době Alexandra Velikého (to je dříve než v XI. století naší éry). Hlavním městem Kataje, rezidencí chánů, bylo město Chanbalech (takové jméno se nejčastěji objevovalo na mapách 14. - 15. století) a nacházelo se v blízkosti původních čínských zemí.

Na daleko starších exemplářích map neexistuje ani Peking ani Velká čínská zeď, o níž historici rádi tvrdí, že se v té době stavěla už nejedno století. Je divné, že o takové velkolepé stavbě tehdejší západní kartografové nic nevěděli. O velké čínské zdi, která byla postavena kvůli nájezdům Tartarů, se dozvěděli až později. Nalézáme ji na mapách zhruba od XVI. století. Také na žádné mapě není Čína zakreslena jako velká država, jako obrovská říše. Hranice Číny probíhaly po Velké čínské zdi, to znamená, že tato země nebyla velká. Místo, kde se nyní nacházejí pozůstatky tartarského hlavního města, bylo zabráno rozšiřujícím se čínským státem až později.

Podívejme se, co se ještě podle Fra Maura nacházelo v oblasti Kataje v 15. století.

Marco Polo o Kataji a Chanbalyku

Zmiňme se ještě, co píše o hlavním městě Tartárie Marco Polo, který v průběhu dlouhých let žil u dvora chána Chubilaje údajně v závěru XIII. století, což je, jak víme, málo pravděpodobné, když bereme v úvahu neustálé posuny dat v současné oficiální historii světa. Nejspíš, pokud můžeme věřit středověkým autorům, že Tartárie byla založena v roce 1290 Čingischánem, pak vychází, že jeho vnuk chán Chubilaj vládl zhruba v polovině XIV. století, tedy přibližně kolem roku 1350. Na mapách tohoto období, například v Katalonském atlase z roku 1375, však Tartárie ještě není. Vezmeme-li v úvahu, jak rychle se asi mohla na Západě objevit informace o Východě, je to zcela pochopitelné. Nejspíš chán Chubilaj i Marco Polo žili později, než jim historie připisuje, a to asi tak o sto let.

A co že tedy píše Benátčan Marco Polo o hlavním městě? Nebudu se tím nyní podrobněji zabývat. Připomenu jen, že na přístupu k městu prý stál dvanáctimílový most, v Chanbalyku bylo postaveno a fungovalo 3 tisíce staveb pro veřejné potřeby, rovněž je známo, že v hlavním městě pracovalo několik tisíc prostitutek. Marco Polo ve svém popisu Tartárie té doby také věnuje pozornost fontánám, sadům chána, dolům zlata a stříbra, pavilonu chána, palácům a krásným místům Chanbalyku.

V další části seriálu se bude hovořit o tom, co mají společné města Chambalu a Šambala kromě podobného jména, a také o tom, jak a proč zmizelo toto město z obecně přijímané historie.

- pokračování -

autor: A. Kostaš

zdroj: https://www.kramola.info/vesti/letopisi-proshlogo/stolica-velikoy-tartarii-chast-1-hambalyk

překlad: Vlabi