17. 8. 2018

Ještě jednou o permafrostu

zdroj
Čtenáři poslali video s další teorií o vzniku "věčně" zmrzlé půdy. Přiznám se, že i mě toto téma již dlouhou dobu nenechává klidným, jelikož fakta, která máme, se nijak neshodují s nabízenými teoriemi. Proto jsem se rozhodl alespoň trochu uspořádat informace, které jsou k dispozici, abych mohl podloženě vyvrátit alespoň některé z nabízených verzí.
Pro začátek si vyjmenujeme hlavní fakta ohledně permafrostu, která jsou víceméně důvěryhodná a mnohonásobně potvrzená:

1. Hloubka promrzání půdy může dosáhnout až 900 m (existují i záznamy o hloubce permafrostu do 1200 m).
2. Největší plocha, pokrytá věčně zmrzlou půdou se nachází na Sibiři. Zóny s permafrostem jsou také v Severní Americe, ale na jižní polokouli, kromě Antarktidy, takové oblasti nenalezneme. Nepočítám v to samozřejmě vysokohorské regiony, kupříkladu Himálaje nebo Andy, kde můžeme vidět promrzlé části půdy také, avšak tam je příčina jejich vzniku zcela pochopitelná a žádné zvláštní otázky nevznikají.
3. Permafrost postupně taje a plocha, kterou pokrývá, se zmenšuje, jak na Sibiři, tak i v Severní Americe.

zdroj
4. Existují četné nálezy těl mrtvých zvířat, která byla zamrazena v permafrostu a nyní roztála. Přitom některé z nalezených mrtvol se zachovaly velmi dobře. Byly objeveny i takové, které měly uvnitř trávicího traktu zbytky nestrávené potravy, nebo mamuti s trávou v tlamě.



zdroj
5. Místní obyvatelstvo používalo maso z těchto rozmrzlých zvířat, včetně mamutů, jako potravu pro sebe i své psy.

Nyní se podíváme na oficiální verzi vzniku permafrostu. Tvrdí se, že je to pozůstatek tzv. "doby ledové", kdy na Zemi došlo k ochlazení a snížení průměrných ročních teplot k výrazně nižším hodnotám, než jaké jsou nyní. Aby půda začala zamrzat, je nutné, aby průměrná roční teplota byla pod nulou. Stáří permafrostu v některých regionech se odhaduje na 1 - 1,5 milionu let, ale zároveň se tvrdí, že poslední výrazné ochlazení, které vytvořilo současné hranice permafrostu, bylo před cca 10 000 lety.
Proč se tedy mluví o miliónech let? Proto, že existují takové pojmy jako tepelná kapacita a tepelná vodivost látek. I kdybyste prudce ochladili povrch do absolutní nuly, tak v případě velké hmotnosti látky se nepodaří ochladit celý objem. Ve výše zmiňovaném článku o permafrostu je tabulka "Hloubka zamrzání při průměrných minusových teplotách", ze které je patrné, že pro zmrazení do hloubky 687,7 metrů je nutné, aby průměrná roční teplota byla nižší než 0° po dobu - 775 tisíců let! 


Mimochodem taková délka doby ledové sama o sobě zazdí oficiální verzi, jelikož existují jiná fakta, která potvrzují, že na Zemi tak dlouhá doba ledová nebyla. Nejspíš tuto pohádku vymysleli právě proto, aby alespoň nějak objasnili příčinu vzniku permafrostu ve velkých hloubkách.
Jenže my tu máme ony nalezené mrtvoly zvířat, z nichž některé se zachovaly perfektně a přítomnost nestrávené potravy nejen ve trávicím traktu, ale i v tlamě vypovídá o tom, že zvířata zmrzla velice rychle. To znamená, že to nebylo postupné ochlazování, kdy se zima prodlužuje a léto se krátí. A pokud by tito mamuti zmrzli během zimy, neměli by v tlamě žádnou trávu.
Druhým důležitým bodem je to, že zvířecí mrtvoly do doby, než začaly roztávat, nejevily žádné známky mrtvolného rozkladu. Právě z tohoto důvodů je možné používat maso z nich jako potravu. A to znamená, že po zamrznutí tyto mrtvoly nikdy netály! Jinak by se totiž při nástupu prvního léta, jakkoliv by bylo krátké, musely začít rozmrazovat a tedy i rozkládat. Už jen tento fakt dokazuje, že ochlazení mělo katastrofický charakter a nijak nebylo spjato s cyklickými změnami teplot v závislosti na střídání ročních období.
To, že je maso z nich poživatelné, také vypovídá o tom, že neleželo v permafrostu desetitisíce let, jak se nás pokoušejí přesvědčit. Katastrofa, která zmrazila mamuty, se musela stát celkem nedávno, před 300 - 500 lety. Vtip je totiž v tom, že i ve zmrzlém stavu maso i jiné organické látky ztrácejí své vlastnosti a mění se. To, že se mikroorganismy nemohou v takovém masu rozvíjet kvůli nízkým teplotám, ještě neznamená, že samotné molekuly bílkovin se pod vlivem času a nízkých teplot  nerozpadnou.

zdroj
Jaké možnosti tedy ještě máme?
Zastánci "Džanibekova efektu", který měl vyvolat buď úplné převrácení zeměkoule, nebo alespoň její částeční odchýlení od původního stavu, předkládají verzi, podle níž inerciální vlna, která by v případě přetočení zemské kůry musela proběhnout po kontinentech, vynesla na souš tzv. metanhydráty. Jenže zvláštní vlastnost těchto sloučenin spočívá v tom, že jsou stabilní jen při vysokém tlaku, který je ve velkých oceánských hloubkách. Pokud jsou vyzdviženy na povrch, začínají se okamžitě rozkládat na složky plynu a vody za doprovodu intenzivního pohlcování tepla.
Podívejme se nyní na metanhydrátovou verzi vzniku permafrostu, aniž bych se opírali o Džanibekův efekt.
Pokud by s pomocí inerciální vlny bylo na kontinent vyvrhnuto takové množství metanhydrátů, které by bylo schopno při rozpadu vytvořit permafrost na tak obrovské ploše, kam se pak poděl ten metan, který se musel při jejich rozpadu oddělit?! Jeho procentuální obsah v atmosféře by nyní musel být nejen prostě velký, nýbrž přímo obrovský. Reálný obsah metanu v atmosféře je však jen něco kolem 0.0002 %.
Krom toho to, že se metanhydráty dostaly na povrch kontinentů a poté se rozkládaly, ještě stále neobjasňuje zamrznutí půdy do velkých hloubek. Daný proces byl katastrofický, to znamená rychlý, musel proběhnout v rámci dní, maximálně týdnů. Za tuto dobu by půda prostě fyzicky neměla šanci promrznout do takové hloubky, kterou můžeme nyní sledovat.
Také mám veliké pochybnosti o tom, že by metanhydráty mohly být přeneseny vodou do nitra kontinentu na tak velkou vzdálenost. K jejich rozpadu by totiž muselo dojít ještě v oceánu, kdy by se dostaly k vrchním vrstvám vody. To by mělo za následek skutečnost, že voda, ve níž by se nacházely, by musela zmrznout na mělčinách kolem břehu ještě předtím, než by dokázala zanést metanhydráty dál po kontinentu. V závěru bychom museli mít ledové stěny podél pobřeží oceánu, ne permafrost někde daleko v centru Sibiře.

zdroj
zdroj
Ještě jednu verzi o vzniku věčně zmrzlé půdy představil Oleg Pavljučenko ve videu "Děsivé tajemství permafrostu. Tři póly, dvě potopy".
Podle jeho teorie je příčinou věčného zmrznutí půdy střet Země s jedním z dalších satelitů, které údajně kromě Měsíce existovaly. V místě střetu byla atmosféra Země vytlačena do stran a do "vzniklého víru pronikl kosmický chlad".
Nebudeme posuzovat pravděpodobnost verze o třech satelitech a zničení dvou z nich, což předkládá Oleg Pavljučenko, ke střetu mohlo dojít i s objektem, který nemusel být satelitem Země, nicméně takovou variantou se zabývám já ve své práci "Jiná historie Země". Pojďme si ujasnit, zda je vůbec Olegem nabízený proces možný z fyzikálního úhlu pohledu.
Pro začátek je třeba říci, že teplo může být vydáno tělesem buď tepelným zářením do okolního prostředí, nebo při přímém kontaktu horkého se studeným. Přitom čím větší je tepelná kapacita studené látky, tím větší množství tepla může vzít tomu horkému. A čím větší je tepelná vodivost, tím rychleji bude proces probíhat. Takže pokud z nějakých důvodu se v atmosféře Země utvoří "vír", pak nic z vesmíru se tam nemůže dostat, jelikož ve vesmíru je vakuum, tedy prakticky úplná absence hmoty. Proto k ochlazování Země by v takovém případě probíhalo jen díky tepelnému záření z povrchu. Největší problém při navrhování kosmických aparátů je právě jejich efektivní ochlazování, protože klasické chladící zařízení po principu tepelného čerpadla ve vakuu prostě nepracuje.
Druhý problém, se kterým se potýká nabízená verze, je téměř stejný jako v případě s uvolněním metanhydrátů na povrch kontinentu. Doba, během které by existoval onen "vír" byla velmi krátká. To znamená, že půda jednoduše nestihne promrznout do takové hloubky za tak krátký čas. A to ještě nebereme v potaz ohromné množství tepla, které by mělo vzniknout od úderu při střetu s velkým vesmírným tělesem.

zdroj
V komentáři pod uvedeným videem jsem se snažil nabídnout ještě jednu verzi. Její podstata spočívá v tom, že ke střetu mohlo dojít ne s tvrdým vesmírným tělesem, ale s obří kometou ze zmrzlého plynu, kupříkladu dusíku. Proč právě dusíku? Protože to musí být jeden z plynů, kterého je v atmosféře i tak hodně. Jinak bychom totiž museli v atmosféře pozorovat existenci jiného plynu. V případě dusíku, kterého je v atmosféře 78 %, by se jeho množství zvětšilo jen o zlomek procenta.
Navíc je nepochybné, že část hmoty objektu, který spadl, by se vypařila při střetu se zemským povrchem. Ale tady se vše odvíjí od trajektorie střetu a rozměrů tělesa. Pokud se tělesa nestřetla čelně a přibližovala se za poměrně neveliké rychlosti po skoro paralelních trajektoriích a kometa byla přiměřeně velká, tak síla střetu by nebyla dostatečná k tomu, aby se odpařila veškerá látka obsahující kometu ve chvíli nárazu. Proto ten objem hmoty komety, který se nevypaří při úderu, musí zpočátku roztát, změnit svou hustotou na kapalný dusík a zalít dost velkou plochu. Při tom je třeba mít na paměti, že teplota tání dusíku je -209,86°C. A potom po dalším ohřevu na -195,75 se odpaří a změní v plyn.
Tato verze se mi v té chvíli jevila jako přesvědčivá, avšak nyní, po delším studiu tématu, chápu, že je taktéž mylná. Za prvé kapalný dusík má dost malou tepelnou kapacitu a také specifickou kapacitu varu a tání. To znamená, že k rozpuštění a poté odpaření zamrzlého dusíku je potřeba srovnatelně málo tepla. Proto ke zmražení půdy do hloubky několika set metrů na celkem velké ploše by bylo potřeba gigantického množství zmrzlého dusíku. A o tak obrovských kometách zatím nevíme. Ostatně ani není jisté, že taková tělesa mohou existovat. Kromě toho střet s podobným tělesem by musel způsobit mnohem větší následky, než jen permafrost, a zanechat stopy po nárazu na povrchu Země.
A za druhé - máme tu stále stejný problém, který jsme vyzdvihli již v předchozích verzích. Doba, po kterou by ochlazovaná látka komety mohla působit na zemský povrch, byla příliš krátká na to, aby dokázala stihnout zmrazit půdu do uvedené hloubky skoro kilometru.

zdroj
Když jsem opět prozkoumával materiály k danému tématu, nečekaně jsem narazil na fragment, díky němuž se zrodila nová hypotéza vzniku permafrostu. Zde je z něj fragment:

"Ve čtyřicátých letech sovětští vědci (Strižov, Mochnatkin, Čerskij) předložili hypotézu o existenci ložisek plynných hydrátů v oblastech věčně zmrzlé půdy. V šedesátých letech pak objevili první taková ložiska plynných hydrátů na severu SSSR. Současně s tím možnost vzniku a existence hydrátů v přírodních podmínkách nalezla laboratorní potvrzení (Makagon). 
Od této chvíle se na plynné hydráty pohlíží jako na potenciální zdroj paliva. Dle různých posudků zásoby zemských uhlovodíků v hydrátech činí od 1,8 . 105 do 7,6 . 109 km³. Prokázalo se jejich široké rozptýlení v oceánech a v kryolitu kontinentů, a také nestálost při zvýšení teploty a poklesu tlaku. 
V roce 1969 se začalo pracovat na Messojachském ložisku v Sibiři, kde se, jak se předpokládá, poprvé podařilo (čistě náhodně) dobýt přírodní plyn přímo z hydrátu (až 36 % celkového objemu ložiska dle stavu roku 1990.)"

Takže to, že v zemských útrobách jsou značné objemy metanhydrátů, je vědeckým faktem, který má velmi vážný praktický dosah. Pokud totiž došlo k planetární katastrofě, která vyvolala deformaci zemské kůry a v ní pak utvoření zlomů vnitřních dutin, muselo to vést k poklesu tlaku a to znamená, že se spustil proces rozkladu ložisek metanhydrátů uvnitř Země. V důsledku tohoto procesu se musel ve velkém objemu uvolnit metan a také voda.
Máme v Rusku podzemní zásoby metanu? Ano, samozřejmě! Právě tyto zásoby těžíme a prodáváme na Jamalu Západu, přitom se jedná právě o region permafrostu, téměř jeho epicentrum.
A máme v nitru země zmrzlé vodní objemy? Ukázalo se, že máme i je:

Kryolitozona je vrchní vrstva kůry, pro niž jsou charakteristické mínusové teploty hornin a půd a také přítomnost nebo možnost existence podzemních ledovců.
Samotný termín "kryolitozona" potvrzuje, že stěžejním materiálem pro tvorbu hornin je v ní led (ve formě vrstev, žil), a také „led-beton“, který svazuje volné sedimentární horniny.
Nejvěrohodněji byla stanovena maximální kapacita kryolitozony (820 m) na konci osmdesátých let na Andylachském plynokondenzátním ložisku. S. A. Běrkovčenko v rámci Viljujské sineklize prováděl regionální práce - přímá teplotní měření ve velkém množství vrtů, z nichž mnohé nebyly používány více jak 10 let (zakonzervované průzkumné vrty, které se plnily hned po vrtání buď mazutem nebo roztokem chlorového vápna s obnoveným teplotním režimem).

Pravda, na konci se "oficiálové" už neovládli a napsali: "Kryolitozona je s velkou pravděpodobností produktem značného pleistocénního ochlazení klimatu na severní polokouli." Myšlenka, že to je následek rozkladu metanhydrátu, které se tam též ve velkém množství nacházejí, je kupodivu nenapadla!
Daná verze má ještě jeden důležitý klad. Dobře totiž objasňuje, proč permafrost dosahuje takových velkých hloubek a jak k tomu mohlo dojít za velmi krátkou dobu. Přitom je to tak jednoduché! Nebylo totiž žádné zamrzání z povrchu do hloubky. Rozklad metanhydrátu, to znamená souběžné zamrzání půdy, se odehrávalo po celé hloubce zároveň. A nejen to. Připouštím možnost, že v momentě katastrofy došlo ke vzniku permafrostu právě v hloubce, v zemských vrstvách a na povrchu se neobjevil během katastrofy, ale až po nějakém čase, a dodatečně zmrazil vše kolem. Nyní dochází k postupnému procesu obnovy a tání, při kterém se zamrzlá oblast rychle odsouvá k severu a její plocha se zmenšuje. Při tom čím víc k severu, tím víc se bude celý proces zrychlovat.
Ale to nejzajímavější začne, až se tento proces zcela završí, jelikož nyní se oblast permafrostu velkou měrou podílí na celkové teplotní rovnováze na severní polokouli, protože pro její ohřev je třeba docela dost tepla. Největší prospěch z vymizení věčně zmrzlé půdy pak bude mít právě Rusko, jelikož tak získá nové obrovské prostory k využití. Vždyť nyní permafrost tvoří víc jak 60 % území Ruska!

Současné důsledky tání permafrostu zdroj
zdroj
zdroj
zdroj

autor: Dmitrij Mylnikov
zdroj: https://mylnikovdm.livejournal.com/298624.html
překlad: Jaelle

39 komentářů:

  1. Myslim si, ze nemuselo dojst k ziadnej velkej katastrofe. K ochladeniu by stacila kombinacia vybuchu sopky a poziaru tajgy. Sopka, cukotska alebo kamcatska vychrli oblak dymu do stratosfery. Horuci dym moze zapalit les. Ten produkuje dalsi dym ale najma velke teplo. Vznika tak sklenikovy efekt. Mraky prikryju atmosferu a su vytkacene teplom mozno az do vysky 15 az 20 km. Tam je teplota vzduchu nizsia ako -50°. Poziar lesa vyplni atmosferu pod mrakmi horucim vzduchom. Pod mrakmi tak vznika vysoky tlak a nad nimi je riedky chladny vzduch s nizkym tlakom. Ak mraky povolia, praskne to ako balon. V okamihu vyfuci horuci vzduch do stratosfery a podtlak nasaje studeny vzduch do atmosfery. Na povrchu v momente vsetko zamrzne. Mraky sa zmenia na sneh a pokryju nim krajinu. Slnko cez mraky, ktore mozu byt este tyzdne, neprenikne a ked sa rozplynu, zostane len biela krajina, ktora bude odrazat slnecne luce a zima uz neodide.
    Toto sa vsak vobec nemusi odohrat nad horiacim lesom. Prispievaju k tomu cyklony. Vzdusne prudy sa na severnej pologuli tocia proti smeru hodinovych ruciciek, cize funguje system, ktory odnasa vzduch daleko od miesta jeho povodu.
    Takto nejako sa to podla mna cele odohralo. K permafrostu mohol naozaj prispiet aj metanhydraty a to tym, ze sa nahle ochladilo. Studeny vzduch sa musel dostat aj pod povrch a spustil tam retazovu reakcia. Je mozne, ze pernafrost vznikol velmi rychlo, behom par dni ci tyzdnov a uz to tak zostalo, dokym sa zasa neotepli.

    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No severni amerika roztala, sibir zamrzla, jako by se posunula osa a to rychle, coz by i vysvetlilo ty "stopy po vode co vypada ze se prehnala asii"

      Mozn je vse, bohuzel zacina byt jiste, ze pravda neni v ucebnicich... ;)

      Vymazat
    2. Nahle vychylenie Zeme by sposobilo nedoziernu katastrofu. Skoro vsetko by vymrelo. Pod povrchom zeme je magma a na nej plavaju cele kontinenty. Pri nahlom vychyleni by sa vsetko dalo do pohybu. Po celej Zemi by boli zemetrasenia, vybuchovali by sopky, rieky by menili riecistia a do pohybu by sa dali moria aj oceany. Zem sa podla mna vychylila uz velmi davno, inak by nemohla byt domovom tak roznorodej fauny a flory.

      Vymazat
    3. Milan
      No Milane, nic proti té tvé teorii. Ale mně to nějak nedává logiku. Ty popisuješ proces trvající v řádech dní. Ale autor hovoří o chlupatých slonech, kteří stihli zmrznout tak rychle, že ani nestihli polknout. Nejsem klimatolog ani geolog, ale intuice mi říká, že je to všechno jinak. Ani autor to nijak nespecifikuje. Jak říká Fox Mulder:,,The Truph is out of here."
      Margon

      Vymazat
    4. Pri nasati vzduchu zo stratosfety, dojde k nahlej zmene teploty na povrchu skoro o 50°. Zmrzne vsetko do par sekund. Par dni ci tyzdnov trva kym sa vytvori permafrost do hlbky stoviek metrov.

      Nahle vychylenie osi Zeme by sposobilo Armagedon. Zo Zeme by stala planeta podobna Venusi. Trvalo by dlho, kym by sa zasa dala do poriadku. K vychyleniu doslo asi este v dobe mladej Zeme. Naprikkad kridla vtakov su pod uhlom asi 15° az 38°, to je rozdiel 23°, teda skoro rovnaky uhol ako uhol vychylenia. Vtaky tu vsak nie su par tisic rokov.

      Milan

      Vymazat
    5. Milane,
      neber to jako ironicky myšlenou poznámku, ale jako můj pohled na tento typ informací ze soudku alternativní historie.

      U nás ve skleníku máme kedlubnu a ta má jeden list pod úhlem 45° a druhý zase 78°. To je zase důkaz, že kedlubny tu jsou ještě o jednu změnu pólů déle, než ptáci.

      A ještě k tomu ochlazení zemské kůry plynem o atm. tlaku (čili vzduchem). Připomněl bych nenápadnou, leč veledůležitou zmínku z článku o tepelné kapacitě a vodivosti hmoty. Selským rozumem docházím k názoru, že velmi zaokrouhleně a laicky řečeno, aby se ochladil kubický metr zeminy o jeden stupeň, je potřeba množství vzduchu o stejné hmotnosti a teplotě nižší o 2 stupně, nežli zemina. Kolik kubických metrů vzduchu by na to asi padlo? A teď si to převeďme na milióny, možná stovky miliónů kubických kilometrů zeminy a podstatně větším tepelném rozdílu, nežli jeden stupeň. Je vůbec dostatek vzduchu v atmosféře, aby mohl ochladit takové množství hmoty o tolik stupňů?

      Vymazat
    6. Michale,
      kalerab nie je stahovavy vtak, migrujuci medzi pologulami. Mne pride zaujimave, ze ten rozdiel uhlu kridel temer presne zodpoveda naklonu Zeme.

      V chladnickach sa na chladenie nepouziva cista voda. Pouzival sa freon prave vdaka svojim vlastnostiam. Lepsie absorbuje teplo. Taku vlastnost moze mat aj metanhydrat. Pri nahlkm ochladeni moze v kratkom case vytahovat teplo z hlbky zeme. O to viac, ak teplota povrchu uz zostane pod bodom mrazu.
      Milan

      Vymazat
    7. Milane,
      asi jsem natvrdlý. Zkus mi naznačit, proč by úhel zemské osy měl mít něco společného s úhlem křídel ptáků? Nestačilo by se jen opřít o aerodynamiku?

      A o metanhydrátu jsi nepsal. Psal jsi, že "Pri nasati vzduchu zo stratosfety, dojde k nahlej zmene teploty na povrchu skoro o 50°". Metanhydrát a vzduch má k sobě co se tepelné kapacity stejně daleko jako freon o atm. tlaku a cyklicky stlačovaný a pak naoak odpařovaný freon v ledničkách.
      Stále Ti uniká v našem případě (vznik permafrostu) význam pojmu tepelná kapacita látek.

      Vymazat
    8. Michale,

      lietanie nie je len o aerodynamike. V svojej podstate ide o prekonanie gravitacie. Gravitacii neceli len vtak, ale aj atmosfera. Neustale vychylovanie Zeme posobi v prvom rade na atmosferu. Od obratnikov vyssie sa atmosfera sprava ako shake. Pri vychylovani sa meni poloha miest za obratnikmi voci Slnku a s nimi vdaka gravitacii sa meni aj poloha atmosfery. Gravitacua ma na atmosferu vplyv. Na rovniku, kde je gravitacia najvacsia, je stlpec atmosfery najvyssi. Smerom k polom gravitacia ubuda a s nou aj atmosfericky stlpec. Myslim si, ze atmosfera musi reagovat na vykyvy 23° stupnov a je mozne, ze tento jav sa prenasa aj do aerodynamiky, kedze ide o pohyb v atmosfere. Preto maju aj vtaky interval uhlu kridel skoro 23°.

      Bolo by dobre uviest do akej hlbky siaha metanhydrat v permafroste.
      Milan

      Vymazat
    9. Milane, ten největší sloupec atmosféry u rovníku může být dán i největší odstředivou silou, teoreticky:-)
      Navíc gravitace je "nějaký" vypočítaný někdy někým koeficielt hmotnosti i měrnému objemu. Na čož může mít vliv i elektrostatika. A Zem je prostě zem, teoreticky:-)
      nenimito

      Vymazat
    10. nenimito,
      gravitacia je prvou a najzakladnejsou silou. Tvoria ju dve zlozky, hmotnost a zrychlenie, teda hmota v pohybe. Je tak zastuoena vo vsetkych dynamickych procesoch. Ona dala zaklac pre vznik vsetkych ostatnych sil, pretoze kopi hmotu. Stale je tu tych 23°. Nie 5,10, 15, 30, 40, 50 ale prave tych 23.
      Milan

      Vymazat
    11. Nezačala se gravitace zpochybňovat?

      Vymazat
    12. Milane, gravitace je prostě dogmatická konstanta, nic víc:-) Máme ji v hlavě poctivě učiteli a profesory fixovanou, jakože JE, tečka. "Ale nikdo ji nikdy neviděl":-)
      http://www.osel.cz/8213-blizi-se-zahada-s-gravitacni-konstantou-k-prekvapivemu-rozuzleni.html
      Existuje mnoho míst s gravitační anomálií, ale "naštěstí" se tam vždy objeví "expert" s hromadou GPS výpočtů a potvrdí, že vlastně žádná anomálie není, jen optický klam.
      Ta síla, o které píšeš jako prvá a nejzákladnější, může být taky něco úplně jiného:-)
      Kdyby gravitace byla přesně taková, jak nám ji jako školou povinni popisují, nemuseli by se při prvních testování střel země-země trefovat o několik(i set) kilometrů úplně jinam, a ani by nemuseli na základě té suprdokonale přesné konstanty vytvářet teoretický paskvil jménem geoid.
      Ale je pravda, že by zase nevymysleli kvůli tomu GPS. Na základě něhož se daleko lépe ty rakety navádějí, a nejenom rakety.
      Jednou už jsem tu podobně tak s někým diskutoval o tom, že myšlení je nemoc.... jen mi tak připomenulo podobností a gramatikou:-)
      nenimito

      Vymazat
    13. Ohľadom gravitácie - počul som názor - vraj nám "zožerie" okolo 80% (možno viac, možno menej, ale bolo to hóóódne vysoké číslo) mozgovej kapacity len na to, aby sme ju "prekonali" - vyvážili jej pôsobenie.
      Zotrvačnosť pomáha prekonávať gravitáciu - preto niektoré deti začnú radšej hneď behať :-) Teraz som si uvedomil, že pomalá chôdza (z kroka na krok) ma nesmierne vyčerpáva...
      Miki

      Vymazat
    14. Miki, to je velmi zajímavé.
      Ano, i já nerada chodím pomalu. Ženu i nahoru na horu :-)

      Vymazat
    15. Priatelu nenimito to "myšlení je nemoc" si riešil so mnou nie s Milanom a len pre zaujímavosť (neriešme to tu, o inom je v tomto vlákne reč), nie len moje vlastné pozorovania mysliacich (domýšlašvých) ludí toto tvrdenie permanentne potvrdzuje... hunter

      Vymazat
    16. nenimito,
      veci nemusis vidiet, aby existovali. Atom tiez nevidis volnym okom a pritom je tvojou sucastou. No, nemusis byt sklamany, ani on nevidi teba.
      Gravitaciu sice nevidno, ale obcas je jej dopad citelny az prilis. Doteraz ju nikto riadne nevysvetlil, ale da sa jednoducho definovat tak, ze taha k zemi.
      Milan

      Vymazat
    17. Milane, tahá nebo tlačí?

      Vymazat
    18. Huntere to, že někdo věří sám sobě více než někomu jinému, nezmamená, že je domýšlivý.
      I elektrostatika tahá k jinak nabitému(ofiko se říká zem, ale je to jen mínus).
      A naopak, něco odizolovaného a jinak(spíše stejně s přesně daným potenciálem) nabitého se může i "vznášet" a někdy i poměrně doooost rychle..... navzdory "těžké" gravitaci.
      Žažil jsi někdy tvrzení, že má někdo těžké kosti?
      nenimito

      Vymazat
    19. Priatelu viera a je absolutne jedno v čo alebo v koho vždy (niet výnimky) stají na "slepote" (predpoklade) veriaceho. Aj iné sám reálne zažil som - ako svojho času hrobár ťažke kosti na "vlastnéj koži" sú mi dobre známe nie len z predpokladov... hunter

      Vymazat
    20. Alexandrie,
      je to pritazlivost, takze pritahuje.
      Milan

      Vymazat
    21. Ano, tak nás to učí. Ale byla tu i dobra teorie o tom, že je to jinak. ;-)

      Vymazat
    22. Aku teoriu mas na mysli?
      Milan

      Vymazat
    23. Co se týče ochlazení vzduchu a jeho působení na půdu, zahradníci doporučují většinu listnáčů sadit na podzim i v listopadu, protože půda si stále udržuje teplotu okolo 7°C i když teplota vzduchu už je okolo 0°C. Na jaře je situace opačná, teplota vzduchu je už třeba 8°C, ale půda může být promrzlá ještě o nějaký týden déle.

      Co se stalo před 10 000 (5000 či 400) lety si nedokážu představit, ale patrně muselo dojít k silnému ochlazení, patrně i tsunami bahna, ledové masy, ti mamuti byli nacházení polámaní.
      Eva

      Vymazat
    24. Zkusím ještě jedno "nasměrování":-)

      Základní definice gravitačního pole Země:
      "Intenzita gravitačního pole klesá s druhou mocninou vzdálenosti od povrchu Země."
      "Intenzita gravitačního pole je definována jako podíl gravitační síly, která působí v daném místě na těleso, a hmotnosti tohoto tělesa."

      Základní definice elektrického pole:
      "Intenzita elektrického pole klesá s druhou mocninou vzdálenosti."
      "Intenzita elektrického pole je určena jako podíl síly, kterou působí elektrické pole na náboj a velikostí náboje."

      Že by náhoda? Fakt věříte náhodám?
      nenimito

      Vymazat
    25. Ak chce niekto pochopit, co je gravitacia teda pritazlivost, nech v miestnosti plnej ludi vysyoe na stol plne vrece penazi a povie "Vezmite si". Vsetko, co bude potom nasledovat, budu prejavy gravitacie, pritazlivosti.
      Veda stanovila styri zakladne sily. Tri z nich dokazala prepojit. Akurat ta gravitacia zostala bokom. To preto, ze jedinou zakladnou silou je gravitacia a vsetky ostatne sily su len jej prejavom.
      Milan

      Vymazat
  2. Milan
    No, nechci s tebou polemizovat. Ale ochlazení o 50°by mělo zdecimovat veškerý život v dané oblasti do vteřiny ? Aniž by stihl mamut polknout ? Slyšels někdy o místech, kde dosahuje mráz -60 ° a více(respektive méně) a přesto tam žijou lidé i zvířata ? To jako, že by při +30° se ochladilo na -20°c a mamutovi v kožichu by zamrznul i gagor ? To asi ne, že ?
    Margon

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Margone,
      to nebolo ako v chladnicke, mraznicke ci kryokomore. Tam islo o nahle prudenie ladoveho vzduchu. V okamihu sa ochladilo o skoro 50°, ale pocitovo na viac ako o 50°. Taky chladny prud vzduchu o rychlosti niekolko m/s mamuta v okamihu paralyzoval. Jeho svalstvo stuhlo tak, ze sa nemohol pohnut a do 30s bol na kamen. A s nim vsetko ostatne.
      Chladny vzduch prisiel nahle spoza polarneho kruhu. Tam ma atmosfera nizsi stlpec a tam aj mraky polavili.
      Milan

      Vymazat
  3. Děkuji, moc:-) Konečně názor v češtině o hlubiném permafrostu. Poprvé jsem narazil na hlubinný metanhydrát (a tím souvislost se zmrzlou půdou) na stránkách u pana Chvátala - tím opět děkuji za jeho množství přeložených informací. Ale bylo psáno o mořských šelfech a probublávání metanu okolo záoceánských lodí.
    Ono s tím souvisí i díry:
    https://myslenkyocemkoli.blogspot.com/2013/09/muze-jen-tak-zmizet-jezero.html
    i tohle:
    https://myslenkyocemkoli.blogspot.com/2018/02/kdyz-se-rozsirovala-zeme-2.html
    Stejně tak i vyvrhnuté písky z hlubin a tvorba pouští.

    Podle mne to způsobilo náhlá změna "výroby" materiálu v jádru Země a tím nadměrné výrony prvků a tvorba sloučenin, hlavně těch základních, jako je vodík, voda, metan. Třeba výbuch supernovy?
    Ona je s tím spojena i sopečná činnost, na Kamčatce, v Indonésii, povodně i mořské povoďnové vlny hluboko do vnitrozemí.
    Navíc je problém, jak to vše roztává, tak ten metanhydrát ohromně otepluje planetu:-(
    nenimito

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. nenimito,
      ku kazdemu vyvoju je potrebne vhodne prostredie. Prave ono je katalyzatorom zmien. Aj vybuchnuta supernova tvori to prostredie, cize aj ona ma svoj podiel na vyvoji.
      Na stabilnom prostredi na Zemi ma vsak najvacsi podiel biomasa. Ta potrebuje k zivotu stabilitu a tak si ju musi sama zabezpecit. Preto sa zivot vyvinul v mori, kde je este stabilnejsie prostredie.
      Stabilitu biomasy clovek zisti, hned ako pride do lesa. Rozdiel dennej a nocnej teploty v lese je nizsi ako na volnom priestranstve. Ak taky les vyrubu, nielenze sa rozdiel teplot zvysi, ale v prvom rade zmizne stabilita. Flora, tak ako fauna, je z velkeho podielu tvorena vodou. S lesom tak zmizne aj velky objem vody. Namiesto neho zostane plocha, ktoru bude slnko prehrievat a bude obsahovat minimum vody. Za oteplovanim teda nie su ziadne plyny, ale miznutie biomasy z pevniny a oceanov. Tie plyny len v spirale dokoncia to, co clovek zacal.
      Milan

      Vymazat
    2. Taká úvaha - o koľko by klesla hladina svetových morí, ak by sa opäť zalesnila Sahara (alebo skôr - celá Afrika) a Austrália??? 
      A opačne - odlesnenie týchto oblastí bolo odrazu? (v priebehu dní či týždňov???) či postupne??? (roky, storočia...) napríklad vysichanie Kaspického mora máme v priamom prenose... A voda z neho odparená sa musí "niekde" vyskytnúť...
      Samozrejme časom by sa k tomu pridala aj ľadovcová voda z  pólov... Ale to by znamenalo aj opätovné zalesnenie severských oblastí... (Green-land) A dôsledok? Celoplanetárne zmiernenie klímy ????
      Pomiňme samozrejme detajly chýbajúcej pôdy - úvaha je hipotetická...

      Celé to "ľadové šialenstvo" je najskôr dôsledkom takej "maličkosti", ako je zmena morských prúdov. (A príčina je samozrejme niekde inde)...

      Mal som video (geo-niečo), kde boli zobrazené morské prúdy, presun Saharského piesku do Amazonského pralesa a iné zaujímavosti - na vytvorenie obrazu, ako to na Zemi funguje počas dňa celkom postačuje.... Dal by som link, ale neviem ho nájsť :-(
      Miki

      Vymazat
    3. Miki, nebylo to něco takového?
      https://youtu.be/6vgvTeuoDWY
      https://youtu.be/ygulQJoIe2Y
      https://youtu.be/Wxt7ziHh1-I
      (a něco pro zajímavost :-) https://youtu.be/JO62aNWbZxo)
      nenimito

      P.S. možná někdo zná, existuje pár doplňků do prohlížečů, nej mi přijde S3.translator
      není úplně dokonalý, ale má navíc volbu Povolit automatický překlad titulků u videí na YouTube, což se docela občas hodí.... člověk se nemusí proklikávat volbami jazykem titulků

      Vymazat
    4. Vďaka za videá. Asi som ho našiel... "Země z vesmíru" cca 90min. dokument v češtine
      https://youtu.be/ZU52k8vHSjk
      Zarážajúci je pohľad na Antarktídu. Vďaka morským prúdom je z nej vlastne izolovaný "ostrov"...
      Miki

      Vymazat
    5. Nenimito, to video pro zajímavost je super! Díky.

      Miki, taky děkuji.

      Vymazat
    6. Ještě nějaké modely a teorie, kdyby někoho zajímalo.... :-)
      Má to celkem dost nastavení a "hejblátek".
      https://earth.nullschool.net/cs/
      https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130102255

      Miki, a teď si představ - fantazie neomezená, že by mohla být před katastofou(1.,2.,3., několikátou?) pevnina mezi jižní amerikou a antartidou:-)
      Proudy by okolodokola Antartidy nebyly, ale proudily by od severu k jihu přes rovník = teplotní stabilizace od pólu k pólu, teoreticky:-)
      Teď ta pevnina je stržena do Atlantiku, podle mne zřejmě kakastrofickou přívalovou vlnou z Pacifiku, co vytvořila celé to horské pásmo severní i jižní ameriky a vyzdvihla i třeba Titicacu jiné vysokohorské "zvláštnosti".
      https://mapy.cz/s/2ZdR3
      nenimito

      Vymazat
  4. Zdravím,
    Mohl by někdo poskytnout nějaký zdroj tvrzení, že "5. Místní obyvatelstvo používalo maso z těchto rozmrzlých zvířat, včetně mamutů, jako potravu pro sebe i své psy" ? Velmi by mne zajímalo odkud se toto konstatování bere, jelikož se dále v textu používá jako celkem silný argument.

    miguel

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A co zkusit hledat, pane doktore nebo docente? Přímé odkazy nedám, né že bych nechtěl, ale nechci. Zkusím trochu navézt, tedy pokud budete mít chuť hledat dále. Pokud ne, tak to stejně nemá pointu....
      https://youtu.be/PeARP2tJe0Q
      https://youtu.be/PemD9KE-tKU
      https://ru.wikipedia.org/wiki/Мамонтёнок_Юка
      Předpokládám, že víte, co je NEKALIBROVANÝ raiokarbonový datový list, pokud jste natolik systémově a civilizovaně vzdělán, narozdíl od nás buranů.

      A co podobnosti? Nic?
      http://bleskove.cz/zpravy/8272-neuveritelne-manzele-ztracene-v-alpach-pred-75-lety-nasli
      https://cs.wikipedia.org/wiki/Ötzi
      I tady se dost píše o DNA, a těch Vašich "příbuzenských" skupinách.
      A ani Vám nikdo nebere, že máte předky mezi křováky z Libérie. Já rozhodně ne:-) Vy jste tu DNA z Libérie fakt viděl na vlastní oči? Nebo jste viděl nakreslené holinky s DNA a věděl kolik hodin udeřilo?

      https://reporter-saveli.livejournal.com/10131.html
      "Jednou v roce 1991 jsme byli na lovu na Sibiři na břehu východního Sibiřského moře. A k našemu stanovišti přišel lední medvěd. Ukázalo se, že bouřka odhalila na břehu kostru mamuta, takže medvěd uspořádal hostinu ..."
      Asi je jasné, že to nebude kus vepřovýho z mrazáku....

      Asi byste měl vědět, že to Vy věříte vyštudovaným dogmatům na papíru, za které Vám jistě někdo tleská, aby vyzdvihl Vaše paměťové ego, ale žádný buran nevěří žádným napsaným textům, pane doktore....
      nenimito

      Vymazat
    2. Plácáte tady chromou rukou do kalné vody. Říká se tomu tmářství a díky tomu, se se na to lidstvo vybodlo jste neumřel v 35. a dožil se věku kdy můžete pozorovat vlastní degeneraci mozkových závitů.

      Abych Vás trochu parafrázoval - Vy jste toho mamuta viděl na vlastní oči? to Vám stačí nějaký článek? Myslel jsem, že se lze spolehnout jen na vlastní zrak?
      ...
      Jaký je rozdíl mezi pochybnými zdroji kterými se oháníte Vy a vědeckou Peer reviewed prací? Buď žádný a jsou to obé kecy, nebo je to obojí pravda - což neuznáváte. takže se dostáváme k bodu kdy prostě iracionálně podléháte menšinovému názoru protože to je přece hustý, hlásat kontroverzi.. ale s objektivitou se to ani nepotkalo. (Skoro by zapomněl, že jste si do toho zase přimíchal kapku šťavnaté české xenofobie!)

      Pozdravujte na všeslovanském sletu v Putinově prdeli

      Miguel

      Vymazat
    3. Chromý určitě nejsem, toho jsem si fakt nevšiml:-) A pokud chcete, rád se Vám příjdu ukázat, abyste viděl na své vlastní oči, jak mi degenerují mozkové závity.
      Odkazy nebyly jen na články, ale pravda i videa se dají zmanipulovat, stejně jako usměvné peer reviewed. http://pravda.tode.cz/?page_id=3544
      A ano, jako správně hustý xenofob, co nemá rád vyštudované, líné, sprosté, vychytrale přechytralé a nešikovné vědátory, iracionálně podlehám menšinovému názoru - tomu objektivně svému:-)
      Pozdravovat samozřejmě můžu, i když osobně pochybuji, že by Vladimirovo pozadí s jeho výškou a orlím nosem zapadalo do toho všeslovanského....
      nenimito

      Vymazat

Žádáme diskutující o slušnou formu při vyjadřování. Odkazy bez krátkého popisu, oč se jedná, budou mazány. Anonymní komentující žádáme o podpis (nick).
Názory v diskuzi se nemusí shodovat s názory redakce blogu.