12. 8. 2018

HISTORIE EVROPY 1

Asi bychom měli začít od Adama

Michelangelo Buonarroti, Stvoření Adama, Sixtinská kaple
Jenže… od kterého?
Ono jich totiž bylo povíc. Jednoho si prý pánbu uplácal z hlíny. To bylo podle Juliánského kalendáře v sobotu 23. října 4004 př. n. l., na konci těžkého pracovního týdne, kdy zrovna vyráběl svět. Jak ale anglikánský arcibiskup James Ussera, který tohle vypočítal, zjistil, že to byla právě sobota, když v Bibli nikde nestojí, že by Stvořitel už měl stanovené i názvy dnů v týdnu? Ne ne, myslím, že tato verze má vážnou trhlinu.
Jiné Adamy si tu prý zas vyrobili Anunakiové, kteří kvůli našim atmosférickým podmínkám moc nezvládali dřinu při náročném rabování nerostných surovin z nitra naší Matičky, a tak si k tomu za pomoci svých propracovaných genetických metod vytvořili otroky. A pak už jen stačilo zařídit, aby se množili.

Jiný Adam, nebo spíše Adamové a Evy sem zase byli údajně dopraveni z dalekého vesmíru už hotoví a se vším všudy, aby osídlili pro ně s láskou vytvořenou planetu. Jak jinak by se také mohla v lidském genomu objevit ona známá „hvězdná semena“ - 223 genů, které nemají absolutně žádnou oporu u evolučních předchůdců lidské bytosti?
A když už jsme u té evoluce... jak je na tom s Adamem pan Darwin? 
Ten to viděl ještě jinak. Nejsme prý uplácaní z hlíny, ani jsme sem nedorazili odkudsi ze souhvězdí Labutě a nevznikli jsme ani ve futuristických laboratořích Anunakiů. My jsme si svůj vývoj museli pěkně odpracovat – miliony a miliony let uplynulo, než se z chlupatého opičáka s konečnou platností vyklubalo něco, co se už dalo neoddiskutovatelně nazvat člověkem.
Kde je tedy pravda? 
Těžko říct. Ono totiž není vyloučeno, že pravdivé jsou všechny tyto verze. V době, kdy Evropu ještě pokrýval ledovec a po inteligentním životě tu nemohlo být ani vidu ani slechu, v jiných klimaticky příhodnějších částech zeměkoule se mohly už po dlouhá tisíciletí vyvíjet vyspělé civilizace, jejichž pozůstatky nám možná jednou bude dovoleno nacházet na dně oceánů nebo pod ledovým příkrovem Antarktidy. Na Zemi totiž klidně mohou ve stejné době existovat a také existují vývojově naprosto nesrovnatelné civilizace; no řekněte, co by si například nějaký archeolog za pár tisíc let pomyslel o nás, kdyby z vrstvy hlíny navršené v 21. století vyhrabal kamenné nástroje našich současníků z deštného pralesa? 
A jiná možnost už není?
Klidně může být. Třeba v případě civilizací, které tuto planetu obývaly před miliony a možná miliardami let a pak to tu nějakým, asi ne dost hezkým způsobem zabalily. Nejsme tu s největší pravděpodobností první a můžeme být jen potomky trosečníků, kteří nějakou náhodou vždycky přežili i tu sebevětší globální katastrofu, aby se pak stali prarodiči nových civilizací.
Ale řešit tohle by bylo příliš velké sousto. A tak, ať už to bylo jakkoli, navrhuji v pátrání po historii našeho kontinentu se držet při zemi, nebo ještě lépe pod jejím povrchem, odkud archeologové vynášejí na světlo světa nespočet pozůstatků, z nichž se pokoušejí odečíst zdlouhavý vývoj inteligentního života na planetě Země. Nám totiž půjde hlavně o to, abychom zjistili - na základě nikoli domněnek, ale hmatatelných nálezů - jak mohlo dojít k tomu, že právě my, Slované, jsme nyní tady, na evropské půdě a proč nás z ní chtějí už tisíce let za každou cenu vyštípat.

(Ale počítejte s tím, že si vedle seriozních poznatků archeologů sem tam neodpustím nějakou tu „konspiraci“. To abyste nezapomněli, že jste na Myšlenkách...)

Nejsem historik, ani archeolog, geolog, klimatolog či antropolog a ani jiný odborník z vědeckých oborů, které mají do našeho tématu co mluvit. Mohu tu jen tlumočit, co tito vědci už o našem původu a vývoji objevili. Jedním z nich je slovenský filosof, kulturolog, spisovatel a publicista Viktor Timura, který se historií osídlení Evropy velmi zevrubně zabýval v objemných knihách „Dávnoveká Európa“, „Odklínanie Európy“ a „Zamlčané dejiny“. Tento autor shromáždil obrovské množství vědeckých důkazů o tom, co se dělo v tisíciletích před námi, a co je hlavní - nespokojil se při tom s papouškováním oficiální historie. Jeho závěry s ní místy naopak výrazně kolidují. A to je také důvod, proč jsem se rozhodla tento seriál o historii Evropy se zvláštním zřetelem na Slovany opřít právě o jeho dílo. Nezapomenu však ani na další autory, kteří mají k tématu co říci: Maura Orbiniho, Františka Saleše Pluskala Moravičanského a jiné.
Takže jdeme na to!


Ve škole jsme se učili, že kolébka lidského rodu je někde v centrální Africe a odtud se pak naši prapředci šířili po celé Zemi. Už jako žákyni základní školy mi však vrtalo hlavou, jak z této jedné předlohy mohlo vzniknout dnešních několik jasně vymezených ras. Ale paní učitelka mi vysvětlila, že se tak dělo vlivem odlišných životních podmínek, v nichž tihle první člověčí tvorové následně žili: v Africe se opálili, na severu naopak vybledli a tak. Proč mají Číňani šikmé oči a indiáni jsou rudí, mi však už neřekla.
A nedivím se jí: situace je totiž dost odlišná od toho, co měla napsáno v učebnici. Podle velkého množství nalezených kosterních pozůstatků předchůdců člověka se totiž dá jednoznačně tvrdit, že těch kolébek bylo více. V Africe černé rasy, v Číně žluté, Kavkaz se stal rodištěm bílé rasy, na Jávě to byl tzv. „jávský člověk“. Zbývá zjistit, jak to bylo na Dálném východě s tzv. „červenou rasou“, která se později kromě jiného stala základem pro domorodé obyvatelstvo Ameriky. Problém však je, že v zamrzlé půdě se archeologický průzkum provádí dost složitě. Nu což, počkáme, však už to tam taje...


Ruský badatel A. A. Ťuňájev uvádí, že nejbližší předchůdce člověka - Homo erectus se už před více než dvěma miliony let nacházel právě v oněch čtyřech výše uvedených regionech Asie a z nich se začal šířit. V Africe se objevil až o půl milionu let později. Takže dnes protlačovaná monogenetická teorie o tom, že předchůdce člověka je jen jeden a pochází z Afriky, odkud se následně rozšířil na ostatní kontinenty (a pak se z neznámých důvodů zase vrátil zpět) nemá žádné poznatkové zázemí a je jen úporně se držící spekulací. 

(Ale dala by se tím elegantně podpořit současná křečovitá snaha o smíšení ras na evropském kontinentu, prý: „Vždyť ono se, lidičky, zas tak moc neděje, všichni jsme přece jedné krve, ty i já“. Jenže ono To moudré nad námi pro nic za nic ty rasy na Zemi neodlišilo. Každá z nich má svá specifika a domnívám se, že i jiný úkol. Někdo se tu ale snaží do božího plánu zanést pořádný chaos. Pročpak?)

Archeologické poznatky naopak přesvědčivě dokládají, že oněch pověstných kolébek lidstva bylo víc. A o poznatky se nepřičinili jen archeologové. I genetické výzkumy potvrzují, že jednotlivé rasy mají specifickou DNA, kterou se od sebe odlišují, a tak oněch pramátí lidstva - mitochondriálních Eviček - bude o něco víc. 
To je tedy první věc, kterou by si měla paní učitelka v učebnici opravit.

(Konspirátoři na tomto místě hovoří navíc o takzvaných „dlouhých lebkách“, bytostech majících sice lidský obličej, ale výrazně prodlouženou mozkovnu. Podle propočtů byly i vyšší, než je současný člověk. Jejich DNA nezapadá do žádného z výše uvedených typů. Řeč je o takzvaných Preadamitech, hominidech nepocházejících z této planety, nicméně zde prokazatelně žili a podle honosných hrobů zaujímali ve společnosti významná postavení. Jejich lebky se velmi dobře zachovaly, některé i s vlasy, jež mají bez výjimky rezavou barvu. A pokud měli rezavé vlasy, měli tedy nejspíš i světlou pleť a modré nebo zelené oči. To rozhodně nejsou typické znaky pro domorodé Jihoameričany, přestože se tyto lebky nacházely především v Jižní Americe. Objeveny byly však i jinde ve světě. 
Ty nejstarší ležely v jedné jeskyni v Iráku. Podle zjištěné haploskupiny tito tvorové pocházeli buď ze severní Evropy nebo Středního východu. Zatím bylo provedeno podrobné zkoumání pozůstatků asi osmnáctiměsíčního dítěte, které mělo blonďaté vlasy a jehož DNA obsahovala prvky zcela nepodobné s čímkoli v pozemské populaci. Jo, a byli prý hodně velcí…
Ti nejodvážnější alternativci uvádějí, že preadamité se tu ocitli víceméně náhodou, když před nějakými 50.000 lety jejich vesmírná loď havarovala v místech dnešní Antarktidy. Ale když už byli tady, netrápili se tím a iniciativně vzali chod pozemských věcí do vlastních rukou. Když si budete prohlížet portréty starověkých, ale dokonce i některých současných lidí na postech, na nichž se rozhoduje o běhu světa, jistě vám bude nápadný tvar jejich lebky. A netýká se to jen Achnatona...
Ale to všechno vím pouze z doslechu a uvádím zde jen tak na okraj.)

Před 200 - 250 tisíci lety začalo být zřetelné postupné směřování Homo erectus k dnešnímu člověku. Vědci se dohodli, že nejpravděpodobnějším obdobím, kdy byl tento vývoj završen směrem k Homo sapiens, zahrnuje dlouhé období před 130 až 50 tisíci lety. Na konci tohoto období prý člověk už měl dnešní podobu, uměl se domluvit, vyráběl a používal nástroje a měl svou mytologii.

(Jen tak pro zajímavost: podle jiných teorií v té době už po Hyperboreji nebylo ani památky a hodný čas tu prosperovala Atlantida. A o té jsme slyšeli už leccos. Co k tomu například říká významný americký insider Corey Goody? 
„Atlantida byla civilizace s dosahem na celou planetu. Její hlavní město bylo v Antarktidě a teď se nachází pod více než 3 kilometry ledu. Tato říše měla svá zastoupení po celém světě, ta však byla při velkém kataklyzma zničena spolu s hlavním kontinentem a některé jejich pozůstatky postupně nacházíme na dně oceánu.“)

Ale vraťme se k tomu, co nacházejí archeologové.
Nás bude v dalším textu zajímat bílá rasa, která se rozšířila z kavkazského regionu v průběhu mnoha tisíců let téměř do celé Eurazie, přičemž vývoj probíhal ke třem odlišným typům: na západě to byl vývoj k neandrtálci, směrem na východ od Evropy k denisovanům a uprostřed k současnému člověku. Nárůst tohoto paralelního vývoje byl mezi 50 – 40 tisíci lety. Takové jsou tedy poslední poznatky potvrzující, že člověk bílé rasy se do Evropy nerozšířil ani z Afriky, ani z Asie, ale z Kavkazu a vyvíjel se tu samostatně a kontinuálně od Homo erectus k neandrtálcům, denisovanům a k dnešnímu člověku. První dva typy však patrně vymřely.

(Denisované i neandrtálci zanechali své stopy v DNA dnešních lidí. Mnoho současných lidských populací ve východní části Eurazie má ve své DNA prvky zděděné od denisovanů, podobně jako lidé západní části eurazijského kontinentu v sobě mají DNA ovlivněnou neandrtálci. 
Denisované byli velmi vysocí, určitě přes 2 metry. Nálezů je však zatím velmi málo, protože jejich životním prostorem byla východní Asie, kde zatím archeologové vzhledem ke složitým geologickým podmínkám neměli moc šancí po nich něco objevit. Ty předměty, které byly zatím objeveny, však svědčí o na tu dobu výjimečné technologické vyspělosti těchto lidských předků; v Denisově jeskyni poblíž Gornoj Šorije na Altaji byl například nalezen úlomek prstenu z vybroušeného a leštěného zeleného kamene. V jedné z vrstev archeologové dále našli i nástroje, kupříkladu kostěnou jehlu, z čehož vyplývá, že denisované si už šili oblečení; nalezeny tu byly i stopy DNA koně, což svědčí o tom, že denisované využívali koně o desítky tisíc let dříve, než kdekoli jinde na světě.)


Čeledi kavkazského typu člověka
Podle směru šíření se v průběhu vývoje kavkazský typ člověka dále diferencoval na tři příbuzné, nicméně poněkud odlišné čeledi: jihokavkazskou (armenoidní), která se později prolínala se semitským, europidním a arabským typem; východokavkazskou (indoiránoidní) a čeleď severozápadní (europoidní).


Jihokavkazský typ postupně zalidnil Mezopotámii, Anatolii a Blízký východ. Oblast byla klimaticky daleko příhodnější než severní regiony, proto zde vývoj postupoval rychleji než na severních evropských územích, tedy i v obdobích zalednění severu. Z Blízkého východu se bílý člověk dostal dál na západ do severní Afriky a patrně i na Balkán.
Východokavkazský typ putoval podél jižních břehů Kaspiku na jihovýchod a východ a postupně osídlil íránskou náhorní plošinu až po Perský záliv, na východě po indickou Gangu a podél Himálají, Pamíru a Ťan Šanu, Altaje a Sajan až do míst, kde je dnes jezero Bajkal. Severní hranici osídlení pak tvořila pomyslná spojnice od ústí Ankary do Jeniseje až k Uralu. Na jihu hranici mezi těmito dvěma čeleděmi pak tvořilo pohoří Zagros. 
Severozápadní, europoidní typ osídlil nejprve obrovské prostory velké ruské roviny, odkud pak postupoval dál, až zabydlel celé obrovské území od Uralu po Atlantský oceán a od Severního moře po moře Středozemní a Černé. Toto vymezení je však velmi zjednodušené a zachycuje jen to nejzákladnější dělení. Pokud bychom šli do detailů, nestačil by nám ani tento vymezený prostor, ani vaše trpělivost. Tedy alespoň stručně:
Z Kavkazu se předchůdce člověka šířil nejprve kolem Černého moře a podél velkých ruských řek na sever, ale také do střední a západní Evropy. Nejstarší nálezy o přítomnosti předchůdce člověka v západní Evropě jsou staré milion roků. Podobně je tomu i v Evropě střední; takové doklady nalezneme například v Přezleticích u Prahy, na Stránské skále u Brna nebo na Červeném kopci.
Mezi 100 a 70 tisíci lety se první migrační skupiny už dnešních lidí vydaly z Kavkazu také na východ. Byli to Ainové a píšu o nich proto, že jejich potomci dnes žijí v Japonsku na ostrově Hokaido a na severu Dálného východu. Jedna skupina Ainů se před 65 000 lety dostala až do Austrálie a stopy po nich byly nalezeny dokonce i v Chile.
V období mezi 80 a 60 tisíci lety se na ruské rovině zformovalo několik velkých oblastí osídlení už současných lidí. Na základě obrovského množství archeologických nálezů byla potvrzena nepřetržitá kontinuita osídlení tohoto prostoru po velmi dlouhou dobu. Ruští archeologové podrobně analyzovali nálezy ve 13 regionech centrální části a konstatovali nejen početnost sídel, ale především vysokou úroveň v nich žijících komunit. 
V závěru doby ledové za mizejícím ledovcem, který do té doby pokrýval území dnešní Evropy, se toto rozrůstající se obyvatelstvo začalo stěhovat na západ, kde vytvořilo základ budoucího domorodého osídlení dnešní Evropy. 
Takže si shrňme: Evropané, a tedy i my, Slované, máme svůj původ na Kavkaze v severokavkazské europoidní čeledi. Žádná Afrika. 
A to je další věc, kterou by si měla paní učitelka v učebnici opravit.

Tím jsme v podstatě hopem vzali nějaké dva miliony let naší historie a nyní jsme dorazili do jednoho z důležitých zlomových okamžiků: končí poslední doba ledová a na obzoru je - velké kataklyzma...

- pokračování -



15 komentářů:

  1. Ked som zila v Britanii, a v nejakom formulari bolo treba vyplnit rasu, zaskrtla som "Caucasian" pre bielu. Zaujimave, ze v anglictine je tento termin jaasne spaty s Kaukazom!

    OdpovědětVymazat
  2. Úplně mě děsí, že pod článkem není slovo " pokračování". Prosím, že bude. Děkuji ;-)

    Jinak o pramatce z Afriky byl asi tak před půl rokem až rokem dokument na ZOOMu. Občas se totiž masochisticky podívám, jak je to či ono téma pojato. (pokaždé samozřejmě jen tím správným způsobem). Ta pramatka mě jako děcku, ale i teď jako dospělé, i jinak vrtá hlavou. A výše zmíněný dokument mě v tom jen podpořil - na sever se vydala skupina lidí, tedy mužů a žen. A cestou jedna z nich porodila... Kdo teda stvořil tu skupinu a proč teda jejich rodiče nejsou označování za prarodiče? A proč jen ta žena - pramatka? Kde si to jako uhnala? :-D. A ty ostatní ženy nerodily? To je jak s jediným dítětem Ježíšem :-)

    Mně jen přijde divné, že se něco takového v dnešní době klidně ještě tvrdí. Chápala bych to před 100 lety. (dokument jsem samozřejmě nezvládla dokoukat, jak se to ve mně kroutilo, ale ten dojemný komentář nezapomenu :-DDDD )

    Ifko, to je velmi zajímavé, já jsem o tom třeba neslyšela nikdy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Europoidní, bílá či kavkazoidní rasa, typ či plemeno či odrůda, kam patří lidé označovaní jako běloši, bílí či europoidi, je označení lidí typově podobných původnímu obyvatelstvu Evropy. Wikipedie.

      Vymazat
    2. Paní Wikipedie přišla s definicí proč?

      Vymazat
    3. Hehe, před 100 lety jsme byli potomci neandrtálců. O africké pramatce se začalo hovořit někdy koncem 70 let, tehdy jsme to četla ve 100+1, podpultovém časopise. Eva

      Vymazat
    4. Evi, myslíš, že už tehdy to byla příprava na migranty? Jakože tam je přeci náš původ, jsou tedy stejní jako my, a my stejní jako oni? Myslela jsem, že projekt Euromed spadá do 50. let, ale pravda mohlo to začít dřív, (určitě i 2.sv.v.) jen ten název asi dali až v těch 50. letech.

      Vymazat
  3. čo si myslíte o tomto? pôvod belochov z neandertálcov:
    https://thuleanperspective.com/2014/07/08/why-talk-about-the-neanderthal/
    https://thuleanperspective.com/2014/08/04/the-cro-magnon-is-our-forefather/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím si jenom to, co vím na základě mně dostupných informací, tedy to, že ještě donedávna se tvrdilo, že příchozí homo sapiens při cestě z Afriky na sever narazil na Neandrtálce. Samozřejmě naprosto zaostalé a odpudivé neandrtálce. Ale moderní homo sapiens byl tak hodný, že je vedle sebe nechal žít, protože oni stejně ti neandrtálci byli tak hloupí, že po čase vymřeli.
      Nedávno novinka vědců, že dokonce máme v DNA něco z neandrtálců, což tedy znamená, že ten moderní homo sapiens se s neandrtálcem pářil. Kdo by to do těch moderních lidí řekl, že. Asi už pramatka byla unavená.

      Vymazat
    2. Já nějak nevím, osobně nevěřím ničemu, co by mohl nějaký jezuita nebo jeho archeologický stejně vychovaný a vzdělaný následovník údajně někde vykopat a zaškatulkovat do čísel. Navíc to, že údajně vykopali někde pár nějakých pozůstaků, a ještě údajně pocházející z doby před tisíci a tisíci a tisíci a tisíci a tisíci a tisíci a tisíci lety, mi osobně nejde vůbec pod nos. Za 1. pokud by tu někdo žil takhle dlooooouho, tak myslím, že by se toho našlo daleko daleko daleko a daleko víc. Byla by toho miliarda a miliarda pozůstatků(ono stejné to je s dinosaury). A 2. fakt nevěřím na to házení tisíců nebo statisíců let zpět. Nevěřím, že doba ledová trvala tak dlouho a byla tak dáááávno. Zkuste si zpočítat, za jak dlouho může napadat takové množství sněhu při nonstop sněžení(teoreticky, viděl někdo třeba film Den poté? a i tam je to zavádějící) a za jak dlouho se umí rozpustit. A není potřeba chodit daleko, stačí se podívat do Alp.
      Fakt na to stačí pár let, možná desítky. Proč se asi Greenland, jmenuje stále i teď Greenland? A to tam je teď místy i 3-4km ledu(a ani už bůh neví, co je pod ním).
      Pořád se někde někdo snaží "změnit" nějaké ty vědecké teorie. Ale stále se opírá o ty teorie, které chce změnit. Jen si z nich vybírá, co se mu hodí do krámu, stejně jako Sitchin a jiní:-)
      Tím netvrdím, že to rozhodně není zajímavé čtení:-D
      Nadruhou stranu, je dobré vědět o tom, co se komu kdy hodilo do krámu. Ať tak nebo tak, je to často mnoho nových informací.... nikoliv nějak životně důležitých myšlenek:-)
      nenimito

      Vymazat
    3. A zde se projevuje moje konspirativní paranoia - proč vše dobré máme od pramatky z afriky a vše špatné od neandrtálců https://www.novinky.cz/veda-skoly/326136-geny-neandrtalcu-v-lidske-dna-zpusobuji-nemoci-i-zavislost-na-koureni.html

      A protože je potřeba vymýtit bělochy, musej mít vadné geny už od prvopočátku.

      Každopádně, je to velmi zajímavé téma, protože co článek, to rozlišné informace.
      Dokonce jsme neandrtálce vyhubili my. KDO MY? https://www.stoplusjednicka.cz/homo-sapiens-versus-neandrtalec-prvni-vyhubeny-druh

      Vymazat
    4. Nenimito, proto jsem to psala s ironií ;-) Třeba už jen to, co vše špatného máme díky neandrtálcům, a pak se v článku odvolávajícím i na nějakého vědce dočteš, že se z neandrtálců dochovalo tak málo a tak špatné vzorky pro testování DNA... K tomu, pokud s ním moderní člověk žil těch udávaných 10 - 12 000 let, proč se dochovalo tak málo a z moderního člověka hodně, a dokonce z dinosaurů (miliony) let také o dost více?

      Ze stejného důvodu, který píšeš, beru už všechno jen jako možné, možná pravdivé, možná správné.... A to i pokud jde o informace v dokumentu o nějakém zvířeti. Dokud nemám možnost na vlastní oči vidět ehm slona a pak tu jeho hromádku ihned zvážit, tak uváděnou hmotnost ehm toho beru jako možnou.

      O dinosaurech si myslím, že buď byli tak, jak nám je prezentují, nebo byli, ale vypadali jinak a žili souběžně s lidmi (kteří byli taky o dost větší), nebo klidně v té době s dinosaury žila i zvířata dost podobná těm, co známe, jen prostě větší. Víme, že byly větší strom, člověk byl větší... Jen to těm vědcům nějak nezapadá do naučeného...
      Zase, u vykopávek jsem nebyla, nepopírám, co je o dino známo, na druhou stranu, kdoví, co je pravda.

      Vymazat
  4. Dobrý den, nejen v diskuzích mnoho otázek. Pokusím se naznačit: četba autora H. J. Zillmer. Přeji pěkný večer :-)
    Michal

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Texty pana Zillmera samozřejmě znám. Osobně mi ale vadí AAAS a to Joachim:-)
      Když jsem poprvé uviděl jeho jméno, nevim proč, ale okamžitě mi vyskočilo Zacharias, resp. Zecharia. Ony ty texty jsou dost podobné. Opět několik faktů a hromady myšlenek(některé mají celkem zajímavý základ, nepopírám), navíc opět o mnoha a mnoha letech.
      A není divné, že to tak nějak zapadá do "duchovností" Drunvala Melchizedeka a Kerstin Simoné a té moderní NewAge?
      Přijde mi to jako něco: přestává fungovat víra v ukřižovaného, v mohameda, v socialismus, v kapitalismus, ve vědu, tak jim holt nacpem něco novějšího.... :-)
      nenimito

      Vymazat
  5. hmm, som biela ako ruža ale vždy som cítila, že zvuk-hudba-rytmus vo mne vkorenený je africký... teda špatne ma vyklonovali ? - Ešte som zazrela kdesi u Steinera rozobratie témy "ako sme sa vyvinuli.." podľa akáši. Kto tam už bol ?
    Ja neviem - Bo, bo som spadla hotová z oblakov...:-D

    OdpovědětVymazat
  6. Já bych chtěl jenom připomenout, že mezi lidskými "rasami" jsou strašně malé genetické rozdíly - jinak řečeno mezi mnou a černochem z Libérie je menší rozdíl než mezi poddruhy orla skalního - a ty od sebe nikdo nerozpoznáte. Geniální jak nedostudovaní burani házejí pojmem DNA jak se jim líbí.

    (Ano, původ lidí se dá sledovat podle haploskupin, ale prosím neplést holinky a hodinky.)

    Miguel

    OdpovědětVymazat

Moderovaná diskuze. Po schválení budou zveřejněny pouze podepsané komentáře.