25. 3. 2017

ARKAIM 2

-předcházelo-

"Je to záhada. Před čtyřmi tisíci lety přišel neznámý národ, postavil pevnosti,
ale nikoho si nepodrobil a s nikým nebojoval. Pak náhle z ničeho nic odešel na jih..."

Arkaim - archeologický průzkum

...Na začátku druhého tisíciletí před naším letopočtem zde krajina vypadala přibližně stejně jako dnes, jenom místy ji ještě oživovaly borové lesy, a bylo zde i podobné klima - půl roku zima a studené lezavé větry... A pod zvlněnými pahorky se stejně jako nyní skrývaly měďnaté pískovce.

Země měst
To byl rozkvět civilizace doby bronzové. Ve Středomoří ještě - nesmetena výbuchem Santorini - vládla Mínojská civilizace. V Egyptě, nyní sjednoceném po rozpadu Staré říše, která prý postavila Velké pyramidy, začal Senusret I. s budováním chrámu Amon Ra. Přední Asie byla rozdělena mezi mladé státy Chetitů, Asyřanů a Babyloňanů. Na východě pohasínala indická království a ve stepích severního pobřeží Černého moře a dolního Povolží kočovníci a pastevci dobytka, kteří znali tajemství zpracování bronzu a které jejich vzdálení potomci budou nazývat praindoevropany, vynalezli první lehké vozy s paprskovými koly.


Vozy a bronz umožnily těmto lidem - ještě ne Árijcům, ale jejich předkům, nositelům praindoevropského jazyka - začít kolonizovat rozsáhlé plochy Eurasie. Jeden z kmenů (nebo svazu kmenů) dorazil v XX. - XVIII. století před naším letopočtem i sem, na jižní Ural. Na několik staletí se zde usadil a postavil několik desítek opevněných měst, roztroušených po kopcovité stepi na ploše více než 120 000 kilometrů čtverečních, kterou archeologové dvacátého století nazvou Zemí měst.
V současnosti je nejslavnějším z těchto měst bezesporu Arkaim. ačkoli v době své existence nebyl ani hlavním ani úplně prvním zbudovaným osídlením. Starší je například město Sintašta (jde o moderní název, jak jej nazývali samotní jeho obyvatelé, nevíme). Na počest města Sintašty, které bylo odkryto jako první, se dnes celá kultura nazývá sintašská, a tento název budeme používat i my. Pokud bude řeč o Sintaše, pak tím nemyslím jednotlivé osídlení, ale mluvím o celé Zemi měst.


Tato města byla postavena od základů, předtím zde nebyla žádná sídliště ani tábory, a nebyla postavena jenom tak ledajak, ale podle velmi přesného plánu. Vzdálenost mezi libovolnými dvěma nejbližšími městy nepřekročila 30 - 50 km, jezdec nebo vozataj ji mohli snadno překonat za jeden den a nemusel zůstávat na noc ve stepi. Populace, jak se se zdá, byla docela mobilní, obyvatelé se snadno stěhovali z jednoho města na druhé a všude se setkávali se stejným vybavením.


Města také nepředstavovala jenom shluk domů za zdí, ale byly to ucelené inženýrské stavby, postavené podle jednotného plánu. Ty rané byly okrouhlé jako Arkaim nebo oválné, ty pozdější byly spíše obdélníkové. Na příkladu Arkaimu si je přiblížíme. Zde stál: 


Tenhle snímek je pořízený z místa, kde byla vnější stěna města, a stavba na pozadí je obnovený protilehlý kousek stejné okružní stěny. Takové nevelké městečko, asi 170 m v průměru, spíše hrad, ale s tím rozdílem, že v těchto obydlích nežil jenom vládce se svým služebnictvem, ale všichni obyvatelé „Země měst“ a všichni v přibližně stejných podmínkách. Někdo samozřejmě byl bohatší, někdo více vlivný a uznávaný, měli jistě i vůdce nebo stařešiny, ale žádné příznaky závažné příjmové nerovnosti nebo třídního rozdělení archeologové nenašli. 
Velký dům byl pravděpodobně určen pro několik rodin, s největší pravděpodobností pro celý rod:
 

zrekonstruovaný půdorys dvou sousedních "bytových jednotek", vzadu přiléhající část ulice
A abychom si udělali představu o jeho velikosti, zde je letecký snímek celého města, kde je tato část patrná:

 
Všichni bydleli v takovémto "domě-bytě" (rekonstrukce jedné sekce, které tvořily vnější a vnitřní kruhy bytů):


Po straně společenské místnosti byla řada malých komůrek bez oken, jež sloužily jako ložnice pro jednotlivé rodiny.


V závislosti na počtu obyvatel zde mohlo být takových ložnic více či méně a některé z těchto komor mohly být použity i jako sýpky.


Samozřejmě, že ve skutečnosti to nevypadalo tak uboze - stěny byly přinejmenším utěsněny a pravděpodobně i omítnuty hlínou a dokonce vymalovány. Byly zde dveře nebo alespoň závěsy a vybavení bylo také mnohem více...
Uvnitř dnes jednoho zrekonstruovaného obydlí stojí pece různých typů: takováto - vytápěcí - byla ve všech „městských bytech“ Arkaimu:


Dovnitř se zasunulo poleno, zapálilo se a poté mohlo pomalu hořet až tři dny a vyhřívat centrální mstnost. V ložnicích topení není, ale nejsou tu ani okna odkud by mohlo teplo unikat. Nicméně, aby se člověk dobře vyspal v kukle z kůží, není topení potřeba ani v zimních mrazech (kdo dělá zimní turistik, to potvrdí!) A bez kamen se stejně lépe dýchá.

jiný typ pece
Řeknete si, že centrální místnost musela být černá, když se tu kouřilo z otevřených pecí. Ale "čepičky" na střeše, které jsou vidět na rekonstrukci města při pohledu zvrchu, spolehlivě fungovaly jako odvod kouře.
Další typy pecí se nacházely v různých domech podle specializace jejich obyvatel. Hrnčířské pece (přesněji pro vypalování keramiky) - ty stačily dvě až čtyři na celé město: 


Hrnčířský kruh tenkrát ještě neměli, hrnce byly vyráběny tak, že se hlína nalepila na dřevěnou formu, ta se potom odstranila a ručně se dolepilo hrdlo. Vzory vyškrábali nebo natiskli provázkem či jiným podobným způsobem.


Keramika je pro archeology velmi cenná, protože se bez újmy uchová v zemi, třebas i ve formě úlomků, prakticky navždy. A tvar nádobí, použité vzory, způsoby modelování, vypalování a další techniky se sice postupně, ale ne příliš rychle v čase mění, a to umožňuje určit vztah a spojitost mezi různými archeologickými kulturami. Díky v tomhle případě hrncům (avšak nejen kvůli nim, samozřejmě se srovnává mnoho dat) víme, odkud obyvatelé Sintašty přišli a kam potom odešli.


Velmi zajímavý kousek – pec pro tavení bronzu v kombinaci se studnou: 



V každém z arkaimských domů byly nalezeny jedna až dvě studny. Voda do nich byla přiváděna z centrálního rozvodu pomocí dřevěných trubek. Velmi zajímavé bylo jejich propojení s pecemi speciálními podzemními kanály – ventilací. Pec nasávala studnou vychlazený vzduch. Ten je hustší a obsahuje na stejný objem i více kyslíku, a tak rozdíl v teplotách spolu s vlhkostí dovolovaly tavit měď z rudy bez užití speciálních měchů. Jde o poměrně jednoduché, nicméně velmi nápadité řešení přívodu vzduchu do pecí. Ve všech pecích s takovouto ventilací byly nalezeny pozůstatky metalurgické plaveniny. Bronz není železo, jeho teplota tání je celkem nízká - 930°C a na to tah tvořený rozdílem výšek a teplot dostačoval
Na vnitřní stěně studny obyvatelé pomocí kolíků upevnili opálené kosti a lebky zvířat v určitém pořadí - možná jako oběť podzemnímu duchu, který svým dýcháním pomohl k roztavení kovu. V mýtech jejich potomků se Agni - bůh ohně a domácího krbu – bude skrývat v hlubokých vodách. Pokud znáte starověké technologie, tak to zdaleka nezní tak paradoxně.
Cín nebyl v blízkosti měst nalezen, sintašťané proto tavili bronz s příměsí arsenu, jenž byl už obsažen v místní měďnato-arseničité rudě. Bylo to nerentabilní, ale tavící pece, na rozdíl od keramických, byly téměř v každé domácnosti. Je nepravděpodobné, že by města byla průmyslovými centry prodávajícími kov, řekněme pastýřům žijícím nedaleko ve stanech – kde nabrat tolik pastýřů a pastvin při takové koncentraci „závodů“! To znamená, že každý rod si vyráběl kovové výrobky sám v potřebném množství. Sintašťané byli národem kovářů.


Vlastně to nebyl národ kovářů, ale demiurgů (z řeckého δημιουργός - řemeslník, umělec zhotovující věci pro lid). Bronz ve srovnání s železem sice snadno taje, ale je špatně kujný (arseničitý lépe než cínový, ale pořád mizerně). Výrobky se proto nekovaly z ingotů, ale odlévaly se rovnou do forem...



a pak se brousily, leštily a dokončovaly dalšími metodami. 



Jako přísady se dávaly (zdá se) zvířecí kosti, uhlí se používalo dřevěné a k tomu určená zvláštní pec byla jednorázová. V takových patrně získávali bronz z rudy a v těch "přistudničných" odlévali ingoty používané k odlévání do forem. 
Další typ hutní pece – tentokrát více tradiční, s měchy: 


Ještě jeden druh pece se vždy nalézá v rohu velkého domu a není příliš jasné, jaký měl účel. V zásadě je možné na roztopených bocích takové pece péct placky (v Arkaimu pěstovali žito a proso) a uvnitř vařit jídlo v hrncích, ale spíše se předpokládá, že trouba sloužila k rituálním účelům. Nicméně jedno druhému nepřekáží, ruská kamna byla donedávna také považována za zcela posvátnou věc:


Obydlí vnějšího kruhu měla, na rozdíl od těch v kruhu vnitřním, jakousi předsíň. Ať už z toho důvodu, že se vnitřní kruh Arkaimu stavěl dříve, a kolonisté si v té době ještě neuvědomili, jak moc drsné podnebí může mít jejich nový domov, a před výstavbou vnějšího kruhu z toho vyvodili  závěry, nebo obyvatelům vnitřního kruhu domů bylo docela teplo z ohňů v centrálním náměstí. Do narození Zarathrustry chybělo ještě několik století, ale jeho učení nepochází z ničeho, a je důvod se domnívat, že obyvatelé Země měst - předchůdců zoroastrijců - uctívali oheň. Nyní je centrum bývalého města označené kolíkem, ale dříve tam hořely ohně a obyvatelé se zde shromažďovali k řešení důležitých otázek a k provádění obřadů. Kdo neměl dostatek místa na malém náměstí, mohl se usadit na střeše.
Ulice měly dřevěnou podlahu, pod kterou byl po celé délce vykopán dvoumetrový příkop, do něhož přes žlaby protékala voda z dešťů a tajícího sněhu ze střechy a kanálem byla odváděna do vnějšího příkopu - město tedy mělo plnohodnotnou dešťovou kanalizaci a chodníky. Pozůstatky vodního příkopu, v němž se usazovalo bahno, jsou dodnes v místě vykopávek jasně rozlišitelné. V průběhu staletí byl příkop zanesen a je vidět jenom jako vrstva tmavé půdy uprostřed okolního světlého písku.


Vnější stěna byla mohutná. Při výšce 5,5 metru měla šířku pět metrů; dřevěné bednění bylo vyplněné zeminou a hliněnými cihlami a po celém obvodu nahoře vedl krytý ochoz:
 

Vevnitř byly tu a tam ve zdi různé výklenky a skryté místnosti používané možná jako skladovací prostory:


Všechny domy přiléhající k vnější stěně jako plátek citronu, měly východy na kruhovou "hlavní ulici", po jejíž druhé straně se táhla stěna vnitřního kruhu. Byla ještě masivnější než vnější. Při šířce tří metrů dosahovala výšky sedmi metrů. Do vnitřního kruhu pak byl jediný vchod.


Města byla postavena najednou, nebyla přestavována ani vážně upravována - kulturní vrstva je pouze jedna - budoucí obyvatelé Sintašty poté, co přišli na nové místo, jako první věc postavili opevnění pro případ napadení nepřítelem... ale žádný nepřítel nepřišel. Přesněji řečeno srovnatelný nepřítel v této drsné zemi prostě nebyl. Několik místních kmenů pěších lovců, vyzbrojených pouze kamennými zbraněmi a nemajících ani ponětí o taktice boje, nebylo pro vozataje Země měst vážným soupeřem ani v otevřené krajině, natož aby si dovolili napadnout jejich opevněné město... Severněji, v lesích středního Uralu, by rozložení sil mohlo být opačné - ale tam pastevci Sintašty cestu neplánovali – i zde se cítili být za okrajem Ekumeny, za "polárním kruhem" civilizovaného světa doby bronzové. 

A jací vůbec byli obyvatelé Země měst?
V mohylách mimo obvod města bylo nalezeno téměř třicet hrobů. 


Sice vypleněných, nicméně tu zůstal dostatek materiálu ke studiu. Podle krevních skupin, podle antropologických a dalších příznaků odborníci určili, že jde o Indoevropany. Průměrný vzrůst mužů byl 172 cm, žen – 168 cm. Lidé Arkaimu byli rozhodně zdravější než my. Neznali infekční nemoci, neměli ani kazy na zubech. V jejich jídelníčku byla rostlinná i živočišná strava. Průměrný věk zde pohřbených lidí nebyl vysoký, pouze 30 – 35 let, protože velkou část tvořily děti a rodičky. Mezi kostrami však byly i pozůstatky šedesátníků. A takhle Arkaimci vypadali:



Obyvatelé Země měst se postupně začali považovat za Árije oráče (jeden z často opakovaných vzorů se vykládá jako "zorané pole" - to znamená, že v zemědělství používali pluh a ne motyku), ale přesto jejich hlavním zaměstnáním bylo pastevectví. Ohrady pro dobytek byly mimo stěny města. Zdá se, že dobytek se pásl volně (doprovázen pastýři, samozřejmě), jako jeleni u severních národů. Malí koníci a huňaté krávy, schopní sami získávat si potravu i zpod sněhu. Organizovaných nájezdů se sintasští nebáli, stopy po bojích se nenalezly v žádném z měst. Pokud zde nějaké domorodé obyvatelstvo před jejich příchodem existovalo, tak bylo nepočetné - bez koní nebo bez zemědělství se v pustině (pokud tu tehdy byla) mnoho dělat nedá, lovit ani sbírat není co. Obyvatelé Země měst zde v tomto smyslu byli první.
Vypadá to, jako by obydlí Země měst byla špatně přizpůsobena uralskému klimatu. Ploché střechy, žádné krby v domácnostech - to vše se hodí spíše do jižnějších a sušších krajů. Je však otázkou, jaké zde bylo klima před tisícovkami let. Známe přece z historie případy, kdy architektura zdánlivě jakoby odporovala přírodním podmínkám daného kraje. Namátkou jmenujme třeba Jekatěrinský palác v Carském Selu. Určitě ledaskoho napadne i otázka, kde obyvatelé Země měst brali to obrovské množství dřeva, jak k topení, tak i k výstavbě svých měst, když dnes v jejich okolí nevidíme nic než holou step. 
Ať už to bylo jakkoli, je zřejmé, že zde nežili víc jak dvě, maximálně tři století. Stavby z borovicového dřeva vydrží sto, sto padesát let. Potom začnou podléhat hnilobě a je nutné postavit nové. Nová města však obyvatelé Sintašty na místě starých nepostavili. To znamená, že existence Země měst je tím omezena (vzhledem k tomu, že některá města byla postavena o něco dříve, jiná později). Pak odešli - ať už díky vyčerpaným pastvinám, prázdným ložiskům nebo tomu, že všechny stromy v sousedství byly spotřebovány na topení a na hutnictví. Nebo jim možná jen došla trpělivost žít půl roku v ledovém pekle - pokud tomu bylo tak, jak odborníci tvrdí - tím spíše, že během jejich osídlení se klima ještě ochlazovalo a nastalo takzvané "ochlazení střední doby bronzové". Možná, že opustili Ural později, po zvláště chladných letech, způsobených erupcí sopky Santorini, která ukončila minojskou civilizaci. A můžeme na tomto místě zmínit i tvrzení K. K. Bystruškina, který na základě svého archeo-astronomického výzkumu ohledně zaměření observatoře Arkaima dospěl k závěru, že město muselo být postaveno daleko dříve, už 2800 let před naším letopočtem. Ale o tom příště.
Nebo prostě poté, co se stali dostatečně početným a silným národem, aby mohli dobývat nové země, se obyvatelé prostě shromáždili a odešli na jihovýchod, směrem k Íránu a Indii. V každém případě právě tam se nacházejí pokračovatelé jejich kultury. Nikdo je nepokořil ani nevyhnal - v žádném z měst nejsou stopy po boji. Prostě jednoho krásného dne lidé shromáždili všechno své haraburdí, vyšli za vrata, a než se vydali na cestu... zapálili prázdná domovská města na čtyřech stranách. Pro uctívače ohně je to přirozený krok – nechat věc spočinout v plamenech a nedovolit jí hnít a rozpadat se. A pak odešli s majetkem a stády na jihovýchod.
Archeologové k tomu řeknou - "Bohužel": kdyby totiž nad nimi zvítězili a vypálili je nějací barbaři, artefaktů a nálezů pro archeology by bylo, i když vezmeme do úvahy rabování, mnohem více. Takhle obyvatelé téměř všechny hodnotné věci odnesli s sebou a archeologové v Zemi měst dneska jen paběrkují.
Tím historie Země měst končí a začíná historie dávných Árijů. Taková je pravda o Arkaimu, zbytek je moderní mýtus.

- pokračování -

zdroj:
http://haritonoff.livejournal.com/300265.html
http://www.trinitas.ru/rus/doc/0211/008a/02110003.htm

překlad: Ladislav


(©)2017 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.

19 komentářů:

  1. Toto mi ako alternatívne dejiny nepripadá, skôr potvrdenie oficiálnej verzie zvanej Iz-Tory-Ja. Ale samozrejme občas treba ukázať niečo aj "z druhej strany barikády", aby sme si všimli ten kontrast :). Každopádne vďaka za článok..

    s0lar

    OdpovědětVymazat
  2. Je to spíše alternativní, neboť se zde hovoří o příchodu národa, jeho dočasném pobytu a putování dále... Takže ne že Árijci vznikli zde, ale přišli. Jak dokazují další archeologické nálezy (Omsk atd.), zřejmě ze severu. Hyperborea..., změna klimatu, zánik obrovské dávné civilizace... atd...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ja mám len problém s tým, že by technologicky zdatní Árijci z nejakého dôvodu potrebovali revertovať do doby bronzovej, a to prosím hovoríme o druhom tisícročí p.n.l, kedy doba temna/degenerácie ešte len začínala, takže technologická úroveň bola stále veľmi vysoká a degenerovala postupne, čo vidieť na prevedení megalitických stavieb.
      Takže v Arkaime pravdepodobne nešlo vôbec o Árijcov, alebo je to ešte celé úplne inak a veci ktoré sa tam našli vôbec nemusia spadať do času originálneho osídlenia. Nech autor prepáči, ale nejako sa mi nezmestí do hlavy studňa a pec v každom dome, alebo bunke. Aj keby šlo o kováčsky cech/školu alebo niečo podobné, nebolo by efektívnejšie to trošku viac centralizovať?

      Vymazat
    2. Nevím. pouze můj názor - věděli asi, že se budou muset přemístit ještě dále, že to není na trvalo. Takže použili své znalosti (rozvod vody, větrání, topení atd...), aby v daných podmínkách krátkodobě přežili s tím, co v okolí bylo. Žádné mohutné stavby, protože "za nějaký čas se půjde dále".
      To nebyly studny v běžném slova smyslu, ale nádrže s vodou doplňované vodovodem.
      A pece? Vlastnostmi asi vyhovovaly i kovářům, ale to neznamená, že v každé jednotce žil kovář...

      Vymazat
    3. Doba bronzová je doba bronzová.... Zkusím také trochu konspirací, ale nekamenujte mne:-)
      Napadlo někoho někdy, proč ta naše "civilizace" tolik proklanuje "civilizační vzestup" doby železné? A byl to vzestup nebo úpadek? K čemu v době "bronzové" potřebovali železo? Na orání, na amulety? Těžko, proč se snažit složitě vyrábět něco, co je v té době v podstatě zbytečné? Jediné k čemu zneužili(pardon využili) jsou zbraně a války s ovládnutím uzemí a moci - a samozřejmě zbroj! A proč se tomu říkalo brnění, čemu mělo bránit, když většina těch, kdo ho používali často ani do samotné bitvy nezasahovali a jen koukali zpovzdálí na vývoj a dávali rozkazy? Čemu mohlo bránit i tak daleko od bojiště? Tehdy přišli ti potomci a služebníci Pána jěště na jednu věc, myslím, že dosti PODSTATNOU pro další vývoj událostí.
      Zkusím z opačné strany. Proč se vzácným kovům říká božské nebo patřící k bohům? A pokud zde "bohové" vytěžili tyto vzácné kovy nebo alespoň většinu, proč tu zůstalo tolik železa? V čem je železo tak "nebožké" a pro bohy tudíž na dvě věci? Proč všechny popisované božké zbraně (ale i cokoliv jiného) jsou ze "zářivých" kovů?
      Všimli jste si někdy změn v chování, když se někdo zavře do té všudypřítomné železné krabice na 4 kolech? Všimli jste si někdy sídlištních ghett, nepřišlo někomu divné, že lidé ze zelezobetonových paneláků jsou přinejmenším zvláštní? Navštívil někdo někdy nějaké strojírny a nepocítil zvláštní ubíjející pocit malosti?
      Myslím, že železo blokuje nebo alespoň velmi omezuje duchovní nebo chcete-li astrální Sílu Člověka a její propojení se Zemí a Universem ( i když stojím, visím hlavou do Vesmíru:-)). Ten, kdo se obrní brněním je imunní vůči jakémukoliv Energetickému útoku. Ale i opačně - nejde v sobě rozvinout Energii Stromu Života (čaker -to slovo mi nejak nejde přes zuby). Ten, kdo používá železnou zbraň snižuje Sílu protivníka. Železo je něco mor na duchovní vývoj i obranu. A jak dopadne Člověk, který je od pradávna zvyklý se bránit Silou a najednou ji ztratí nebo je mu odejmuta železem? A co když díky železnému brnění nebylo "vidět", kdo nebo jestli v něm vůbec někdo byl?
      Všimli jste si, že Čína (ale myslím i Rusko) za posledních pět let VELMI razantně omezila vývoz vzácných kovů? Ačkoliv Čína před rokem 2010 vyvážela přes 95% globální produkce vzácných kovů....
      nenimito

      Vymazat
    4. Beru. I některé alternativní postupy v zemědělství odsuzují používání železa při práci se zemí - půdou. Viďte, pane IN... :-)
      Prý i kdysi silně poklesly výnosy při přechodu od dřevěných nástrojů k železným.

      Vymazat
    5. Nenimito, velmi, velmi zajímavá úvaha. Děkuji.

      Vymazat
    6. Alexandrie, že by panelák? :-(

      Nale, nejen Člověk má Energii.
      IN...?

      nenimito

      Vymazat
    7. A kdo ještě? :-)
      -----
      IN - To bylo na kamaráda, který sem také nakukuje a provozuje, kromě jiného, i alternativní zemědělské postupy v praxi.

      Vymazat
    8. Nenimito, ano, bohužel :-( Jsem z vesnice, z rodinného domku a ta změna je prostě citelná. Kdo nezažil obě varianty, asi těžko bude vědět, o čem to je.

      Vymazat
  3. Moze zaujat a rozsirit uroven porozumenia. The Quest for the Origins of Vedic Culture: The Indo-Aryan Migration Debate, hodnotna kniha a silne argumenty minimalne nutiace k zamysleniu sa az prehodnoteniu "oficialnych pravd" o prichode Arijov a ich povode. Autor Edwin Francis Bryant americky indolog https://en.wikipedia.org/wiki/Edwin_Bryant_(author) Je to kniha vedeckeho standardu https://www.amazon.com/Quest-Origins-Vedic-Culture-Indo-Aryan/dp/0195169476

    OdpovědětVymazat
  4. Co mě po přečtení napadlo je, že místo kde tato pevnosti stály, muselo mít asi jiné klima, protože dnešní step by asi těžko umožňovala stavbu bez dostatku dřeva, kterého asi muselo být potřeba víc než dost, a dovážet ho z větších vzdáleností by bylo neefektivní i vzhledem k tomu, že příbytek po nějaké době opustili a přesunuli se dále. Technologie stavby byla velmi promyšlená, a že by stavěli někde, kde není zdroj vhodného materiálu pro stavbu se mi nezdá.
    Jirka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jirko,
      souhlasím s tebou. V sérii článků o Tartárii (http://myslenkyocemkoli.blogspot.cz/2015/02/zkaza-velke-tartarie-5.html) jsem už zmínila, že celá řada detailů svědčí o tom, že tu muselo být tepleji, že tu nemohly existovat závěje a rozhodně tu musely být rozsáhlé lesy. Ale názor si musí udělat každý sám. :-)

      Vymazat
  5. http://nikolajnikolov.blogspot.cz/2016/06/arkaim-davne-arijske-mesto.html
    Není divné, že "Keltové" odešli před příchodem "Slovanů", že Inkové, Mayové a tak nějak celý sever s "Indiány" odešel. Nedávno dávali v tv Poslední Mohykán, minulý týden jsem koukal na novějšího Tarzana(2016), taky hezká poHádka, vždy záleží na tom, jak je co podané, a KDO byli ti skuteční "domorodci". Stejně tak KDY se to stalo. Viděli jste někdy puebla "Indiánů"? Podle mne byli Indiáni, ti v teepee, a pak " Indiáni" v něčem, co pojmenovávali peublo, a světe div se, často popisovaní s ušlechtělými římskými rysy.
    Pak mi ještě napadlo, když Rusko napadl Napoleon, tak Alexandr dal rozkaz "vyklidit pole" a vše za sebou spálit, aby ti, co přijdou, nic nenašli.
    Stejné to myslím bylo i se Stalinem v 2.sv.válce... nepodobá se? Nebo je stále divné, že něco "zmizí jen tak".
    nenimito

    OdpovědětVymazat
  6. Děkuji za pěkný článek. Jen jako topiče mě zatrnulo u věty "Chlad stoupající ze studny společným komínem z pece způsoboval zvýšené nasávání vzduchu do ohně.“ to je tak špatně formulováno, že musím reagovat. Správně by to mělo být asi takto : "Pec nasávala studnou vychlazený vzduch. Protože chladný vzduch je hustší, obsahuje tedy na stejný objem i výce kyslíku a tak nebylo potřeba ohniště rozdmýchávat měchy k dosaženi teploty k tavení bronzu."
    Mimochodem je to dost šikovné řešení.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nezmare,
      díky za upozornění! Opraveno. :-)

      Vymazat
    2. Dík za úpravu. U těch odbornějších pasáží, zvlášť když o té věci sám nemám moc přehled, s tím překladem někdy bojuju(týkalo se to i astronomické části, která je v dalším dílu). Ale snad se to do budoucna zlepší :-)
      Ladislav

      Vymazat
  7. Stromy v okolí byly spotřeovány? Hele, tak by snad dorostli a ne, že tam cvhybí dosud... V zemi by zůstali nějaké semena, a sem tam nějakej strom by vyrostl a postupne se rozsiril...
    Když vezmu ještě staré fotky z dob stavby ruske zeleznice na východ, kde jsou mlade stromky, do 30-40 let(vsechny), posekane drevo o prumerech max cca 15-20cm...
    Fakt to bylo jak píšou, že to bylo celé ze dřeva., přičemž spotřeba by byla obrovská?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele Hele, neumíte-li se tedy podepsat.
      Já tam sice nebyl - ani tehdy ani teď, ale když vidím dokumenty třeba z Velikonočních ostrovů, taky tam nevidím žádné stromy vyrostlé ze zbylých semen a to už bude nějaký pátek, co tam byly stromy vykáceny.
      Navíc o absenci starých stromů mnoha velkých oblastech Ruska tu už taky na blogu padlo pár článků. Tuším v sérii o Tartárii, případně někde o Napoleonovi a jeho tažení na Moskvu. Máte-li zájem, pohledejte.

      Vymazat

Podmínky pro publikování komentářů