1. 7. 2015

KDY NASTAL POSLEDNÍ DEN POMPEJÍ? 1

Vyjedete-li z Neapole směrem na jih, ocitnete se po pár kilometrech ve městečku Tore del Greco, kde si na fasádě jednoho z domů - "Vily faraona Mennella" - třeba všimnete starého památníku. Řeknete si - žádná paráda, jedeme dál. Ale vydržte a přečtěte si, co stojí napsáno na mramorových deskách - tedy pokud umíte latinsky. Zjistíte totiž, že památník byl věnován obětem katastrofické erupce Vesuvu v roce 1631.


A pozor! Mezi jmény míst, která byla tehdy poškozena nebo zcela zničena, najdeme i "...POMPEIOS, HERCULANUM, OCTAVIANUM...".
A to je dost nepříjemný údaj pro oficiální historii! 
Všichni přece už ze školních lavic víme, že Pompeje a Herculaneum měly být tou dobou už půl druhého tisíciletí pod vrstvou popela a pemzy, protože byly zničeny výbuchem Vesuvu o stovky let dříve - v roce 79 našeho letopočtu! Takže - něco tu asi bude špatně...


Historii tohoto epitafu lze dohledat v 17. a 18. století. Francouzský cestovatel Misson, který navštívil Itálii v letech 1687 - 1688, vydal v roce 1691 o své cestě do Itálie
knihu, kde je jedna kapitola věnována jeho návštěvě Vesuvu. V amsterdamském vydání z roku 1743 je i latinský text zmíněného epitafu. Bez překladu. I v knize "Historický a kritický popis podzemního města, nalezeného na úpatí Vesuvu,...", kterou Misson publikoval v Avignonu v roce 1748, je na straně 19 úplný text epitafu. V latině a opět bez překladu. Takže v 17. a 18. století byla existence epitafu sice známá, ale nikoho vůbec nenapadlo si ověřit, co je tam vlastně napsáno. 
A co že tam tedy stojí?

(volný překlad obou desek)
"Tato cesta z Neapole do Reggia, která byla v minulosti smutně proslulá loupežemi a obtížnou jízdou kvůli kamenům vyvrženým z hory Vesuv, byla zbavena léček, srovnána a rozšířena, to vše za peníze provincie. 
Perafan Ribeira, vévoda z Alcala vicekrál v roce 1563."

"Po 68 letech v 17. dni ledna (16. prosince 1631) za vlády Filipa IV.
Dým, plameny, řev, zemětřesení, popel, erupce Vesuvu hrozná, divoká v tu dobu způsobila hrůzu ne jen u jednotlivců, ale davů lidí.
Rudý žár z ohnivých děr jeskyní, hlasitě, zběsile řvoucí, si probil cestu skrze povrch země k východu a vinul se k Helléspontu, divoce zničil vrchol hory, děsivě rozevřev její chřtán. Následující den ocas popela vše obtížil jako moře, nepřátelské moře.
Řeka síry, hořící smůla, smrduté páry z rozličných tavících se rud, směs vody a ohně ve strhující lavině, dým, popel - takové smrtící proudy rozryly hřbet hory.
Pompeje, Herculaneum, Oktavianum, částečně Retina a Portici, lesy i vily i domy roztroušené, vše zničeno bylo v okamžiku, shořelo, zničeno (proudem) nesoucím toto vše před sebou jako kořist v ničivě šíleném triumfu.
V mžiku zmizely mramorové památníky, byvše hluboko pohřbeny, i monument vicekrále v mžiku byl zničen.
Emmanuel Fonseca a Zunica - v paměť katastrofy nelidských rozměrů, a také přijatých opatření kvůli ochraně před kamenným deštěm a spáse každého z našich krajanů.
V roce spasení 1634. Prefekt cesty Antonio Suarez Messina.
")

A pokud by snad někdo nechápal, před památníkem najde i informační tabulku Kulturní asociace "Prometei" města Torre del Greco, kde je všechno stručně a jasně shrnuto:
Pompeje byly zničeny v roce 1631, nikoli 79. 
Kulturní asociace "Prometei" v tom má - narozdíl od historiků a neapolského muzea - jasno.
 






A kdo tedy vlastně přišel s tím datem roku 79?
Bylo stanoveno na základě starověkého dopisu nejasného původu a takzvané stély Svedia Clemense, o níž však bylo později jasně prokázáno, že se jedná o padělek.
Co se týče zmíněného dopisu, napsal jej římskému historikovi Tacitovi spisovatel a právník Plinius Mladší 20 let po smrti svého strýce Plinia Staršího, jehož tragický skon v době erupce Vesuvu ve svém dopise popsal. Velmi podrobně a barvitě vylíčil, jak jeho strýc se snažil pomoci svým přátelům v ohrožené oblasti, avšak při svém pokusu neuspěl a přišel o život. Příčina nejasná. Infarkt? Udusil se sopečnými výpary?
Co je však zajímavé - vezmeme-li to do důsledků, pak nikde z dopisu nevyplývá, že se jednalo právě o ONU erupci, která navždy pohřbila Pompeje. Vesuv totiž ničivě ožil mnohokrát a
rok 79 byl jen jedním z řady těchto případů. Po erupci v roce 79 následovalo - jak uvádějí různé zdroje - až 11 dalších výbuchů, a to v období mezi rokem 202 a 1140. Pak následovalo 500 let ticha. Zlověstného ticha. Až do prosince roku 1631 nemáme žádné věrohodné zprávy o významnější činnosti Vesuvu. Vulkán se jakoby zklidnil, ale ve skutečnosti hromadil sílu. Pak explodoval. Od té doby znepokojoval obyvatele Kampanie až do zatím poslední erupce v roce 1944.
Jenže s tím slavným dopisem Plinia Mladšího, na jehož základě bylo rozhodnuto o oficiální dataci události, to může být všelijak. Například Gaius Suetonius Tranquillus v "Životech dvanácti caesarů" předkládá jinou verzi smrti Plinia Staršího:
"Když velel mizenské flotile, vydal se v době erupce Vesuvu na liburnské galéře zjistit bližší podrobnosti událostí, avšak silný protivítr mu zabránil vrátit se, a tak byl zasypán popelem a prachem, anebo, jak se někteří domnívají, byl zavražděn svým otrokem, kterého, vyčerpaný z žáru, požádal, aby urychlil jejich smrt. "
A slavný ruský historik Tatiščev (1686 - 1750) píše o Pliniu Starším úplně něco jiného: "Tento slavný filozof se narodil v létě roku Krista 20, tedy před koncem života Strabóna. Zemřel v létě Krista roku 76 na svazích Vesuvu, když se ze zvědavosti pokoušel jej prozkoumat a udusil se kouřem."
Takže si vyberte...

Existuje celá řada svědectví, že výbuch v roce 1631 byl mimořádně ničivý a v oblasti Vesuvu bylo zničeno nebo poškozeno mnoho sídel. Velmi názorné jsou v tomto směru následující rytiny (Masculi Giovanni Battista, Neapol, 1633) ukazující, která města byla v době erupce zasažena.
Jasně je patrná i změna samotné hory a tvaru pobřeží. (Pompeje jsou zcela vpravo.)
Situace před výbuchem...


...a po něm:


V jiné zajímavé knize - "Historie společenství Ježíše" Giulia Cesara Cordara dei Conti di Calamandrana, vydané v roce 1854 - najdeme na straně 450 v kapitole zabývající se Neapolským královstvím v roce 1631 o katastrofě toto:
"Kromě vrcholků malých měst a vesnic nacházejících se kolem Vesuvu byly do základů zničeny Herculaneum a Pompeje, města velmi stará, s početnými obyvateli. Následující den (po erupci) zde nezůstalo
nic kromě země, na které stála, a zbytků ošklivých ruin, také vysoko zasypaných."
A tato kniha není jediná. Nahlédneme-li do seznamu literárních děl nacházejících se v observatoři Vesuvu, napočítáte 20 dalších prací zachycujících v letech 1632 - 34 sdělení očitých svědků událostí. 
Není však nutné hledat jen v knihách: nebylo by od věci třeba nahlédnout do evidence vybraných daní z té doby. I tam by se určitě našly zajímavé informace. Stačí jen chtít...
A na závěr moje oblíbené mapy! 
Co třeba tato: je z roku 1570, a pokud tou dobou Pompeje už půldruhého tisíciletí byly zasypané popelem, pak by na ní neměly být. 
Ale ony tam jsou!


Detail:

S ohledem na výše uvedené vyvstává logická pochybnost o tom, že města vykopaná na úpatí Vesuvu byla zničena před dvěma tisíciletími. Je tedy zřejmé, že naše současné chápání minulosti - jak jsme se ostatně už vícekrát přesvědčili - je pravděpodobně velmi daleko od reality a je tu množství konkrétních viditelných důkazů, které vyžadují důkladné studium událostí 15. - 18. století. Ale nejen těch...
                                                               ...

Tolik k historickým pramenům. Příště se podíváme na konkrétní nálezy, které také mnohé o své době
vypovídají.

- pokračování -

zdroje:
http://www.kramola.info/vesti/letopisi-proshlogo/ne-poslednij-den-pompei
http://artifact.org.ru/personalnie-dela-/e-n-shurshikov-pompei-1631-god.html
http://www.chronologia.org/dcforum/DCForumID14/10844.html

http://history-maps.ru


(©)2015 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.

14 komentářů:

  1. K tomu lze napsat jen: "Znovu skvělá práce."
    Takovéto články se čtou samy, palec nahoru.

    OdpovědětVymazat
  2. Už se nemůžu dočkat dalších pokračování. Supeeeeer :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Historici,
    tedy hysterici by se u Tebe mohli leccos přiučit. Matěj

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Matěji,
      nikoli ode mě, ale z ruských materiálů, z nichž čerpám. Jenže ruština jaksi stále ještě není moc v kurzu. Že by proto, abychom znali jen to, co nám Velký Bratr dovolí?

      Vymazat
  4. Co je na tom divného? Prostě původní Pompeje byly v roce 79 zcela zasypány, no a časem poblíž vyrostlo město znovu. Na mapě z roku 1633 je dobře patrné, že to bylo velké a významné město s výstavními budovami a chrámy, tudíž starobylé.
    To ale přece nijak nepřekáží tomu, že původní zasypané antické Pompeje byly zapomenuty a objeveny a vykopány v neporušeném znovu až v novověku. Já v tom žádnou senzaci, ani rozpor nevidím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Anonyme,
      má to malý háček: v těch "vykopaných" Pompejích bylo nalezeno velké množství předmětů, které neodpovídaly období 1. století, ale období renesance. Podrobněji o tom v další části.

      Vymazat
    2. Ano, je mi úplně jasné, že to opět budou "důkazy" z kategorie "najdeme si v tom cokoliv chceme".
      Stejně jako to bylo s důkazy o zániku Tartarie.

      Vymazat
    3. Ještě že tu máme znalce, co je mu hned všechno jasné. A pozor! A to ještě před tím, než má konkrétní informace. Až jednou vyrostu, chtěl bych být také tak bystrý.

      Vymazat
  5. U autor chýba tam odkaz na primárny zdroj
    http://tschurilow.de/index.php/de/beitraege/13-raetsel/31-nicht-der-letzte-tag-von-pompeji

    Die Besonderheiten der Wasserleitung von ... - GRIN
    www.grin.com
    Die Besonderheiten der Wasserleitung von Domenico Fontana (Sarnokanal) und das Datum des Untergangs von Pompeji - Dipl. - Ing. (TU) Andreas Tschurilow ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za poznámku a upřesním: článek prvně vyšel ve Sborníku statí nové chronologie v roce 2007. Primárním zdrojem je tedy http://new.chronologia.org/volume6/pompei.html a dále. Odkazy budou v závěru poslední části.

      Vymazat
  6. http://new.chronologia.org/turin/
    Серия статей «Событие «Извержение Везувия 79 года»»
    Состояние датирования события «Извержение Везувия 79 года»
    Радиоуглеродные даты, характеризующие район Везувия
    Практика тефрохронологии Везувия и Тера
    Дендрохронология Помпей и Геркуланума
    К вопросу о погрешностях датирования события «Извержение Везувия 79 года»
    К вопросу о направлениях ветра во время события "Извержение Везувия 79 года"

    OdpovědětVymazat
  7. Plne súhlasím a zhodujem sa s komentárom anonyma zo dňa 12.júla 2015. Tých zemetrasení
    od najtragickejšieho v roku 79.nl. bolo mnoho a posledné s tragickými následkami v roku 1631,kde bolo zasypané popolom z roku 79n.l.znovu antické mesto aj novšia časť stredovekých Pompejí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aká novšia časť stredovekých Pompejí? Takže Pompeje boli cca 1500 rokov zabudnuté , a potom sa zrazu objavili na pár rokov, aby boli znovu zničené výbuchom? A vedel by si nám poskytnúť nejaký dôkaz, že na mieste starovekých Pompejí existovali tých cca 1500 rokov nejaké iné Pompeje?

      Vymazat
  8. Jano,
    text ještě pokračuje dalšími částmi.

    OdpovědětVymazat

Žádáme diskutující o slušnou formu při vyjadřování. Odkazy bez krátkého popisu, oč se jedná, budou mazány. Anonymní komentující žádáme o podpis (nick). Útoky vedené v osobní rovině nejsou povoleny.
Názory v diskuzi se nemusí shodovat s názory redakce blogu.