Přehlížení principů demokracie
Plánovaná smlouva TTIP je rozhodně jedna z největších výzev, která stojí před evropskou veřejností. Pro všechny důvody, pochybnosti a hrozby, které jsou v této publikaci popsány, by se dalo najít jedno obecnější pojmenování. Je to potlačení demokracie.
Stále více se životy nás všech dostávají pod kontrolu těch, kteří nejsou nikomu z nás odpovědni. Už se nejedná jen o nezodpovědné a pyšné politiky. V posledních letech se ukazuje stále jasněji, že jde především o nezodpovědné, pyšné a nenasytné manažery, správce různých fondů a představitele nadnárodních korporací. Ti všichni jsou vedeni touhou získat pro svou firmu více, než dosud mají. Nehledí přitom nalevo ani napravo. Jsou tak pošlapány jak tradiční kulturní hodnoty, jako je dostupné vzdělání a kultura, tak všechna s nimi těsně spojená sociální práva a zajištění.
Nedávná zpráva britské charitativní organizace Oxfam doložila, že v roce 2016 bude polovina světového bohatství v rukou 80 jednotlivců. A pokud se něco nezmění, tak má koncentrace bohatství, a tudíž i moci, pokračovat i nadále.
„Není alternativa“
Smlouva TTIP je jen jedním z kroků v tomto procesu. Hlavní diskuse o TTIP předpokládají, že globalizace je trvalý a neúprosný proces, což zaznělo například i na prosincové konferenci proti TTIP, kterou pořádala GUE/NGL. Toto pojetí globalizace je spojeno s tím, že kapitál si může libovolně cestovat po planetě. Znamená také, že v takovém světě vládne daňová soutěž a intenzivní boj o konkurenceschopnost zajištěný na základě snižování tzv. nákladů. To jsou zejména platy zaměstnanců, náklady na jejich sociální a zdravotní pojištění apod. Zkrátka je to závod ke dnu. V tomto světě máme do budoucna žít. Představitelé hlavních politických stran nám opakují, že to je přirozené. Že nám to nakonec přinese prosperitu. A i kdyby to náhodou problém byl, tak se nedá nic dělat. Je to přirozené a je to jediný způsob, jak může náš svět fungovat.
Evropské hnutí v ČR
Proti takovému způsobu uvažování se ale staví stále více lidí jak v ČR, tak v Evropě. Již na podzim roku 2014 se začaly spojovat různá hnutí a iniciativy po celé Evropě, aby společně čelily chystané dohodě TTIP. V České republice je to síť proti TTIP (www.stop-ttip.cz a www.spatnyvtip.cz), která sdružuje řadu organizací, skupin a jednotlivců. Jejím hlavním úkolem je prosadit informovanou a otevřenou debatu. TTIP je po právu kritizovaná za to, že se o ní snaží evropské politické elity mlčet. Stejně tak se chová současná vládní koalice. Zatímco političtí představitelé mlčí, vyjádřil se např. náměstek ministra zahraničí Petr Drulák, že Česká republika je pro přijetí této smlouvy.
Stojí před námi tedy úkol nejen informovat českou veřejnost, ale přesvědčit ji, že je potřeba se zapojit spolu s dalšími občany Evropy do protestů proti TTIP. Jde o naši svobodu a demokracii, jde o to, v jakém světě budeme chtít žít.
Plánovaná smlouva TTIP je rozhodně jedna z největších výzev, která stojí před evropskou veřejností. Pro všechny důvody, pochybnosti a hrozby, které jsou v této publikaci popsány, by se dalo najít jedno obecnější pojmenování. Je to potlačení demokracie.
Stále více se životy nás všech dostávají pod kontrolu těch, kteří nejsou nikomu z nás odpovědni. Už se nejedná jen o nezodpovědné a pyšné politiky. V posledních letech se ukazuje stále jasněji, že jde především o nezodpovědné, pyšné a nenasytné manažery, správce různých fondů a představitele nadnárodních korporací. Ti všichni jsou vedeni touhou získat pro svou firmu více, než dosud mají. Nehledí přitom nalevo ani napravo. Jsou tak pošlapány jak tradiční kulturní hodnoty, jako je dostupné vzdělání a kultura, tak všechna s nimi těsně spojená sociální práva a zajištění.
Nedávná zpráva britské charitativní organizace Oxfam doložila, že v roce 2016 bude polovina světového bohatství v rukou 80 jednotlivců. A pokud se něco nezmění, tak má koncentrace bohatství, a tudíž i moci, pokračovat i nadále.
„Není alternativa“
Smlouva TTIP je jen jedním z kroků v tomto procesu. Hlavní diskuse o TTIP předpokládají, že globalizace je trvalý a neúprosný proces, což zaznělo například i na prosincové konferenci proti TTIP, kterou pořádala GUE/NGL. Toto pojetí globalizace je spojeno s tím, že kapitál si může libovolně cestovat po planetě. Znamená také, že v takovém světě vládne daňová soutěž a intenzivní boj o konkurenceschopnost zajištěný na základě snižování tzv. nákladů. To jsou zejména platy zaměstnanců, náklady na jejich sociální a zdravotní pojištění apod. Zkrátka je to závod ke dnu. V tomto světě máme do budoucna žít. Představitelé hlavních politických stran nám opakují, že to je přirozené. Že nám to nakonec přinese prosperitu. A i kdyby to náhodou problém byl, tak se nedá nic dělat. Je to přirozené a je to jediný způsob, jak může náš svět fungovat.
Evropské hnutí v ČR
Proti takovému způsobu uvažování se ale staví stále více lidí jak v ČR, tak v Evropě. Již na podzim roku 2014 se začaly spojovat různá hnutí a iniciativy po celé Evropě, aby společně čelily chystané dohodě TTIP. V České republice je to síť proti TTIP (www.stop-ttip.cz a www.spatnyvtip.cz), která sdružuje řadu organizací, skupin a jednotlivců. Jejím hlavním úkolem je prosadit informovanou a otevřenou debatu. TTIP je po právu kritizovaná za to, že se o ní snaží evropské politické elity mlčet. Stejně tak se chová současná vládní koalice. Zatímco političtí představitelé mlčí, vyjádřil se např. náměstek ministra zahraničí Petr Drulák, že Česká republika je pro přijetí této smlouvy.
Stojí před námi tedy úkol nejen informovat českou veřejnost, ale přesvědčit ji, že je potřeba se zapojit spolu s dalšími občany Evropy do protestů proti TTIP. Jde o naši svobodu a demokracii, jde o to, v jakém světě budeme chtít žít.
Jan Májíček
koordinátor Evropské občanské iniciativy proti TTIP
koordinátor Evropské občanské iniciativy proti TTIP
----------------
Digitální práva jako překážka byznysu
Dohoda TTIP si jako svůj hlavní cíl klade podporu obchodu a odstranění netarifních překážek. Pro velké korporace je však maximalizace zisků daleko podstatnější než občanská práva, která je v kontextu dnešní doby potřeba vnímat i v souvislosti se stále se rozvíjejícími technologiemi a jejich globálním využitím. Změny nenápadně zakomponované do dohody mají ovlivňovat i fungování rozsáhlého odvětví služeb a náš (tedy evropský) přístup k jejich využívání i poskytování.
Svobodný internet v ohrožení?
Nejzřetelnějším příkladem je používání celosvětové sítě internet, k níž je v členských státech Evropské unie přistupováno s ohledem na svobodu uživatele a jeho soukromí. Kromě reálného světa bude mít dohoda TTIP ohromný dopad i na ten virtuální, což v konečném důsledku výrazně omezí nejen každodenní užívání moderních technologií, ale i jejich samotný rozvoj.
Pokud hovoříme o mezinárodních dohodách, které ovlivňují používání dnešních technologií, je vhodné připomenout dohodu ACTA. Ta byla po nepředvídatelné vlně protestů občanské společnosti v roce 2012
v Evropské unii odmítnuta. Opatření, která v ní byla zmíněna, byla přehnaně drakonická na to, že se jednalo o mezinárodní dohodu se zaměřením proti padělatelství. Z těch nejpatrnějších můžeme jmenovat hraniční kontroly nejen podezřelého zboží, ale i datových nosičů a jejich obsahu, nebo zásah do provozu internetu, kupříkladu v podobě úzké spolupráce mezi poskytovateli internetového připojení a zástupci mediálního průmyslu. Dohoda ACTA byla tehdy kritizována pro svůj rozpor se základními lidskými právy, zejména v souvislosti s garancemi soukromí.
Ačkoliv jednotlivé instituce zodpovědné za vyjednávání (ať už se jedná o Evropskou komisi, vlády členských států či vyjednávací týmy) dohody TTIP jednohlasně prohlašují, že přístup k osobním datům není její součástí, je důležité si uvědomit, že příslušné kapitoly týkající se duševního vlastnictví (oblíbená záminka pro omezování digitálních práv) ještě nebyly v rámci vyjednávání dostatečně probrány.
USA chtějí přitvrdit
Spojené státy americké prosazují co možná nejtvrdší podmínky pro uživatele, které by se v praxi projevily podobnými opatřeními, kvůli nimž byla zavržena dohoda ACTA. Evropská unie v tomto ohledu Spojeným státům v mnohém ustupuje, přesto je její obecný postoj k požadavkům americké protistrany na základě evropské směrnice o ochraně osobních údajů spíše odmítavý.
V kombinaci s řešením investorských sporů může TTIP útočit i na další oblast digitálních práv, která je prozatím ve společnosti málo diskutovaná. Tím jsou softwarové patenty a stav známý jako vendorlock-in, který činí zákazníka závislým na produktech a službách konkrétního dodavatele. V případě nasazování informačních systémů a databází bývají často zákazníky i vlády a místní samosprávy, nejedná se tedy jen o oblast, která by se dotýkala pouze soukromého sektoru. Prostřednictvím státních správ členských států má vendorlock-in výrazný negativní dopad na veřejný život
všech evropských občanů, jelikož snadno může dojít i k cílenému omezení technologického vývoje za účelem zajištění odbytiště pro korporátní softwarové produkty.
V ohrožení demokratická kontrola
Kromě výše vypsaných rizik navíc hrozí, že o přístupu vlád členských států ke kopírovacímu monopolu bude rozhodovat nějaké nové, dle dohody vzniklé těleso typu regulatorní komise, což umožňuje další obcházení demokratických procesů členských států. Záleží rovněž na prováděcí legislativě a již existujících prostředcích členských států, kdy je pro korporace možné využívat i jiné mechanizmy, než jaké byly nebo ještě budou v dohodě přímo zmíněny.
Mezinárodní dohoda obdobného rozsahu a působnosti představuje vážnou hrozbu pro další vývoj evropského přístupu k digitálním právům a především digitální realitě současné doby, zároveň brání evoluci Evropské unie jako moderního občanského celku.
Ondřej Profant, Adam Skořepa
Česká pirátská strana
(©)2015 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Podmínky pro publikování komentářů