8. 5. 2014

Vzpomenout si či si nevzpomenout?

Až do nedávna jsem zastával názor, že důvod, proč si nepamatujeme své předchozí inkarnace a prožitky z nich, je ten, abychom jimi nebyli ovlivněni a mohli své nynější testíky plnit bez předsudků.


Čistě hypotetický příklad:
Ve středověku bych byl dejme tomu v čele nějaké skupiny lidí, kteří by měli svojí vlastní víru, jež by nebyla v souladu s tím, co kázala církev, a proto se scházeli na odlehlejších místech a tam se věnovali svým záležitostem jako hledání léčivých pramenů, odhalování energetických proudů z vnitra planety, studování zákonitostí Přírody apod. Pochopitelně v případě odhalení by členové takové skupiny byli označeni za kacíře, čaroděje a spřažence s ďáblem a podle toho by s nimi bylo nakládáno. Moje tehdejší závistivá sousedka by jednoho dne vyzradila toto moje tajemství a hned nato bych byl zatčen, vyslýchán, mučen a upálen. V  současné inkarnaci by tato zlomyslná sousedka, odpovědná za moje upálení, klidně mohla být například... mým otcem.




Tak a co teď s tím? Při variantě, kterou zná asi většina z nás, bych se já celý život pravděpodobně podivoval, proč si se svým tátou až příliš nerozumím a zbytečně nevyhledávám kontakt s ním. Stejně tak táta by se mohl nevědomky cítit provinile. Zároveň by to mohlo často mezi námi jiskřit jako tehdy, když jsme byli sami pro sebe nepříjemnými sousedy. Celý život by to i při naší snaze nemuselo být takové, jak by se od vztahu rodič - potomek očekávalo.
Každý z vás si určitě umí představit stovky situací a nálad, které by díky takovému nevědomému dávnému vzájemnému propojení mohly vznikat a přitom by k nim z pohledu současného života nebylo důvodů. Ani ta nejlepší freudovská analýza by se nemohla dobrat správné příčiny, i kdyby do poslední minuty rozebrala celé dětství potomka i celého života jeho rodiče.
Je tu několik obecně vnímaných názorů, které tu zkusím rozebrat.




Co se tzv. karmy týče, panují dva odlišné názory. Jeden říká, že vše, co vyšleme, se nám VŽDY nakonec vrátí (dokonce znásobeno), abychom tzv. okusili ovoce svého konání a tím došli pochopení (přísloví Kdo seje vítr, sklízí vichřici ad.). Je tu však velké "ale". Onen pomyslný bumerang našich činů se nám může, ale taky nemusí vrátit ihned. Dokonce ani za týden, měsíc či deset let, nýbrž až v nějaké následné inkarnaci. Ale vždy nakonec k vyrovnání dojde.
Jak bych se ale v takovém případě mohl vyvíjet a hlavně pochopit význam toho, že například sousedovi "náhodou" ujede poblázněná sekačka a uřízne mi nohu, když bych nevěděl, že jsem mu já před staletími uřízl prst, kterým na mě dělal dlouhý nos? Vždyť se na to nepamatuji! Jaké ponaučení by z toho pro mě i pro souseda vyplynulo? (Samozřejmě krom pochopitelné nenávisti a touhy uříznout sousedovi obě nohy a ještě k tomu obě ruce naprogramovanou motorovou pilou.)

Nebo jiný příklad: Ze žárlivosti zmlátíte vašeho pošťáka-proutníka. Jenže co čert nechce, chvíli na to doma zakopnete v kuchyni o záchodovou štětku (karma?), plácnete hlavou o ztvrdlý chleba a získáte na události z toho dne doživotní amnézii. Vůbec si nebudete vědomi toho, že jste se ten den potkali s pošťákem a že jste s ním "hodili řeč". Po zbytek života se budete divit, proč má křivý, patrně zlomený nos, proč se k vám chová tak divně a dost možná se jednou budete divit, proč vám dal z ničehož nic ránu pěstí se slovy: "To máš za to, ty zmetku!".
Máte takto šanci si vzít z činů, o nichž nemáte ani páru, že jste je spáchali, správné poučení?

Druhým názorem je možnost přerušení karmického řetězce a vyvázání se z něj. Tím je asi myšleno, že mým správným chováním může dojít k tomu, že sousedova sekačka už nemusí probourat plot a uříznout mi nohu, jestliže jsme já i soused dospěli do takového stádia vývoje, kdy již nebudeme konat a myslet tak, aby k tomu muselo (patrně mechanismem osudu) dojít. Tady ale opět vidím problém v náhodnosti a neefektivnosti vývoje jedince. Ten se totiž nepamatuje, že uřízl sousedovi před několika inkarnacemi prst, ani že pošťákovi zlomil nos, a vyvíjí se na této okolnosti nezávisle.

Vím, že vůbec nezáleží na tom co se mi líbí nebo ne a co mi přijde správnější a efektivnější, ale i tak si dovolím svůj názor. Z mého osobního pohledu by totiž bylo efektivnější, kdyby si každý jedinec ve vhodný okamžik vzpomněl (bylo mu to umožněno?) na své minulé životy, své prohřešky i životní výhry, na všechny potřebné vědomosti a prožitky, kterými se vybavil po celou svoji inkarnační linii, a na základě tohoto poznání měl možnost pochopit příčiny dějů a situací, které k němu přicházejí nyní a i v budoucnu přicházet budou. V tomto případě by si oba sousedi byli vědomi situace před mnoha staletími, která je spojila a pojí do dnešního dne, a teprve teď by mohla nastoupit plnohodnotná výuka ruku v ruce se svobodou vůlí i karmickými zákony. Mohli by se svobodně (tentokrát již opravdu svobodně, na základě poznatků) rozhodnout, zda se poučí, nebo budou minulost opakovat a patrně i s tím, že děj bude eskalovat. Vlastně je to totéž, o čem jsem psal v článku o možných příčinách nemocí.

Tak abych se vrátil k hypotetickému příkladu z úvodu článku. V případě, že ani já ani můj táta nebudeme mít nikdy možnost se rozvzpomenout na události, které nás v tomto životě svedly dohromady, bude jen dílem náhody a zcela určitě to bude trvat velmi, velmi dlouho (možná i několik dalších životů), než se vzájemné vztahy urovnají, a i tak se nikdy nedozvíme příčinu disharmonie. V případě, že by měl člověk po dovršení zralosti (odhaduji, že by mohlo jít o pubertu, kdy se člověk zřejmě stává zodpovědným za své chování - nikoliv z pohledu světských zákonů) možnost si vzpomínat na příčiny dějů a situací, jež se mu momentálně v současnosti odehrávají, měl by možnost plně pochopit, proč se tak děje, a tím se učit. A právě ono pochopení by mohlo být tím, co zruší případné karmické závazky, protože v případě, že by se podle tohoto pochopení začal i chovat, by již nebylo potřeba žádného "božího" trestu. Místo pravděpodobných několika dalších inkarnací by při správném pochopení již známé vlastní minulosti, mohly přijít na řadu jiné, další zkušenosti.


Michal @ Vlabi


(©)2014 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.

18 komentářů:

  1. Nojo, článek hezký, už dlouho hledám někoho, u koho bych podstoupila hypnozu, abych se dozvěděla, co je za ledasjakými kotrmelci v mém životě. Zatím čtu a slýchám o karmě a jsem do toho akorát zamotaná a výsledek je ten, že s každým krokem si říkám: jo? můžu? takhle? mám na to právo? nebo jsem hajzlík a ničema, kterej si nezaslouží vůbec nic? Což asi vyvolává v torzních polích další kotrmelce... M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Můžeš začít u pokusů s autohypnozou. Zkazit tím nic nemůžeš, spíše naopak.

      Vymazat
    2. Aha, tak o tom jsem ještě neslyšela. Díky za tip. M.

      Vymazat
    3. Keď sa budeš brať nie ako hajzlík a ničema, začneš sa správať ako láskou nabitá multi dimenz. osobnosť, torzní pole nijak nepochroumáš. - Ako radí Michal dá sa pomôcť i tou autohypnózou. B

      Vymazat
    4. Ešte odporúčam prejsť si TAPPING -
      http://www.orgo-net.blogspot.sk/2013/01/louise-hay-objevuje-tappingtukani.html
      B

      Vymazat
    5. Jsem se trochu pohrabala v informacích o té karmě a tak, a někde psali, že pomáhající povolání si vlastně kompenzují nějaké negativní věci z minula... tak to už by mi úplně všechno připadalo na palici... to by vlastně ti, co dělají teď něco dobrého, museli být odsuzováni... M.

      Vymazat
    6. M.:
      Rozumím tvému pohledu na věc, ale v té rovnici chybí ještě jedna sakra důležitá proměnná - možnost svobodné volby. Tebe nikdo nenutí, aby ses chovala tak či jinak, je to vždy tvoje rozhodnutí. Nápověda publika je jedna věc, tvoje konečná volba jiná. :-)

      Vymazat
  2. Tento tandem Mi-Vla sa mi páči... :-) chodím tu ráda, B

    OdpovědětVymazat
  3. No, myslím, že to je tak půl napůl. Znám hodně lidí (a i já mezi ně patřím), kteří si na jisté události nebo i celá životní období z minulých inkarnací vzpomínají. A často ty vzpomínky právě souvisí s cestou, na jakou jsme se tady v tomhle životě vydali. Ono dneska je to těžké, nevíš, co ti tyhle schopnosti potlačuje a jak by to vypadalo, kdybychom byli více rozvinutí ... ale pořád mám takový dojem, že to je prostě půl napůl. Karma podle mě není absolutní a neplatí vždy. Ale pěkný článek.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Spiiiidy,
      mě se zase moc líbil tvůj nedávný článek o tom semaforu :-)

      Apropo kontrolní otázka - ty tvoje vzpomínky - jsi si jistý sám před sebou, že jde o skutečné vzpomínky (čili VÍŠ) nebo je tam 0,1% možných pochyb, zda nemůže jít i o fantazii (čili VĚŘÍŠ)?

      Vymazat
  4. Taká všetečnosť odo mňa - keď napríklad mrknete pri začatí práce/činnosti, dátum je 1.1.2014 , čas 0:00.08 hod, zapíšete si ho - Idete spať, objavia sa Vám tieto údaje v spánku, ako na displeji. K tomu sa sníva nejaký dej. Uvažujem či je tento dej známkou rospomínania už prežitého.
    Alebo nakoľko je to len pamäťová stopa denného ruchu?. nakoľko fantázia ?
    Mne napríklad sa "melú" už hodne dlho životom trojúholníky. Houby som najprv rozumela prečo.
    Teraz viem, som si istá a nie na malé percentko, že som pôvodom z roviny symbolicky označenej trojúholníkom, zo sveta geometrických formácií. - Že to znie šialeno ?
    Mne to nevadí...som rada, lebo poznanie prichádzalo pomaly. :-) B
    .

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bed:
      Na toto ti mohu odpovědět jen sám za sebe. Můj mozek si sny ve valné většině vytváří právě z toho, co jsi nazvala paměťovou stopou. Zdaleka ne vždy se však jedná o vzruchy z daného dne. Často si jak ve snu, tak po probuzení jasně uvědomuji, že sen byl kompilací vjemů nebo i snů roky starých (takže ve snu si můj mozek vzpomněl na nějaký starý sen, který jsem si dokonce nezapamatoval ani v den, kdy se mi zdál a je použit pro děj snu následujícího). Sice pro mě se tedy nejedná o nějakou komunikaci nad/pod/Vědomí, ale zato mě to utvrzuje v domněnce, že nic se nezapomíná, byť jde o sebemenší nepodstatnou ptákovinu. Jen se omezuje přístup k těmto vzpomínkám. Tím chci říci, že na fyzické rovině dlouhodobá a krátkodobá paměť možná funguje jak věda tvrdí, ale v rovině informační (nehmotné) půjde o zcela jiné mechanismy (UIP, Akáša, torzní pole apod. názvů je přehršel)
      Každopádně jsem přesvědčený, že pokud sen má být pokusem o nějaké sdělení našemu Vědomí, nebude jeho případná symbolika ani tolik univerzální jako spíše originální - přizpůsobená tomu, komu se sen zdá. Ale o tom tu na blogu již několik úvah bylo :-)

      Vymazat
    2. Moje trojúholníkové informácie a stopy sú tak originálne ze dá rozum, že nie sú z 3D Zeme, ale zo Síria . Takých príšelcov ako ja je tu nespočetne. :-) , bububu... B

      Vymazat
  5. Michale,
    nějak jsem se nedostal k tomuhle pro mě zajímavýmu článku. Ale pokusil bych se doplnit Tvůj názor, že prvním důvodem karmy je ... to co vyšleme se nám vrátí. Myslím, že tím důležitějším je spíše to, co nevyšleme, potlačujem a vlastně tutláme!
    A k druhýmu názoru na vyvázání se z řetězce je správným konáním myšleno co?
    Když budu právě v životě s posláním zmetka, vraha, atd., tak zde tím mým pozitivem pro budoucí vystoupení z karmy je důsledný vykonávání mýho poslání, který jsem si sám zadal. Tedy lumpárna.
    To nepíšu proto, abych byl za kverulanta, ale z toho důvodu, že těch zadání a jejich důvodů je podstatně víc, tedy nejspíš obrovská množina. A ty by nás v konečným důsledku měly vyprovodit z binárních vazeb do co nejširší perspektivy. To je podle mýho jedinej a hlavní důvod týhle karmický konstrukce, která je složeninou z oněch mnoha. Je to dost složitý popsat jak to cejtím. Protože karma je jen lidský a tedy velmi neurčitý slovo. A z toho důvodu si možná někdy zbytečně nerozumíme, či dokonce to občas vypadá na válku. Například v našich rozdílných názorech na pojídání živočišný bílkoviny. Což je samozřejmě pro mně jeden z důležitejch pod-stupínků, který na týhle pěšince musíme absolvovat.
    Ale ono je opravdu možný, či spíše zřejmý jak v článku sděluješ, že já jsem si tohle mohl v jedný svý karma-epizodě, kdy jsem byl svým zadáním "nezřízenej pojídač masa", tohle zapamatovat a onen pod-problém si v tomhle mým současným životě definitivně vyřešit. Zadání a jejich řešení nás na týhle cestě od zjednodušujícího ANO, či NE osvobozujou. Matěj

    OdpovědětVymazat
  6. Presné , karma je slovo. Zabudni všetky človekom mu pripísané významy a bude ti lepšie. B

    OdpovědětVymazat
  7. Dnes chodím po stránkach smerujúcich ku pomoci postihnutým záplavami krajinám. Srbsko, Bosna.
    Ešte som nikdy nezaznamenala taký čilý ruch od našich i českých ľudí. -
    Len za jednu organizáciu od nás tam ide zajtra cez 50 ľudí, naložené dodávky, kamióny a zbierky peňazí pokračujú.
    A teraz - niekto povie, nech si vyžerú svoju karmu ! Aj mi to napadlo, ale zároveň mi vyhrkly slzy.
    Tak idem aspoň pár drobných im poslať, sú to naši bratia.
    B

    OdpovědětVymazat

Podmínky pro publikování komentářů