Intuice - nedoceňovaná ale i ne zcela pochopená?

Jako houby po dešti se množí sdělení, články, zprávy, komentáře apod. lidí, kteří buď sami sebe, nebo je tak titulují druzí, spadají do kategorie tzv. probouzejících se, či dokonce už probuzených lidí. Nejde z mé strany o žádný sarkasmus, vždyť i mně to často z huby nebo z klávesnice vyklouzne. 
Oč jde? 
O intuici nebo o konání na základě intuice. Však to znáte - "Intuice mi řekla tohle, intuice mi řekla tamto..."

Možná z případných vašich komentářů zjistím, že jde jen o chybu v názvosloví a já pod tímto termínem mám v hlavě uloženo něco jiného, a tím se mi ledasco hodně zjednoduší.

Jelikož je doba, kdy neberu jako "hotovku" naprosto nic, zamyslel jsem se tedy nad fenoménem zvaným intuice. Dáma Wikipedie s často chatrnýma nohama říká:

Intuice (z lat. in-tueor, in-tuitum) znamená vhled nebo náhled a v současném užití obvykle označuje schopnost rychlého chápání, odhadu a rozhodování, které není zprostředkováno žádným uvažováním, a ačkoli bývá provázeno pocitem jasnosti a jistoty, není podloženo žádnými důvody.

Ezoterický směr říká, že intuice je z našeho vnímání protilehlá strana rozumu. Jedni tvrdí, že jde o napojení na naše Vyšší Já, druzí, že jde o napojení na Vyšší Vědomí. Vyšším Vědomím zase jedni nazývají tzv. Akášu, druzí kolektivní Vědomí, jiní Vesmírné Vědomí apod.

Vědecký směr, a tím myslím vědu, která pracuje s Vesmírem jako celkem a nic z toho nevyjímaje - tudíž ani to, co není hmotou či zjistitelnou a měřitelnou energií, tak tato věda zase tvrdí, že intuice je propojení dvou informačních polí, respektive napojení se vědomí člověka (jedno pole) na zdroj informací (druhé pole), který je k dispozici v celém objemu Vesmíru. Zde na blogu o tom byla zmínka v článcích a komentářích pojednávajících jednak o knize Neomezené možnosti člověka, a jednak o tzv. fyzikálním vakuu a torzních informačních polích.

Když jsem si v hlavě spojil všechny uvedené pohledy na intuici, došlo mi, že se náramně shodují a rozdíly patrné na první pohled jsou dány jen použitými slovy a úhlem pohledu či jeho měřítkem.

Moje hlava má ráda pohled smíchaný jak z dílků "hmatatelna" (pohled na svět fyzickými smysly), tak i z "nehmatatelna" (pohled na svět bez logiky okořeněný tajemnem, neuvěřitelnem a nadpřirozenem s velkou špetkou zázraků). Tudíž z mého úhlu pohledu je intuice napojení se vědomí člověka na informační pole, v němž díky holografické podstatě takového pole jsou uloženy informace o veškerém dění a o všem. Pojem informační pole zní sice ryze technicky, ale já už pod tím vidím entitu s vlastním vědomím. Podle řekněme stromové struktury důležitosti (rozsahu či působnosti) takových informačních polí lze za tu nejvyšší ze všech dosadit asi pojem Bůh, Univerzum, Tvořitel, Vesmírné Vědomí ap. Díky vlastnostem takových informačních polí ale nelze brát slova rozsah, velikost, důležitost, dosah ap. doslovně, ale to není pro tento článek důležité. Co však z pohledu těchto polí je pro dané téma důležité, je charakter působení na člověka.

Pokud se tedy nepletu a intuice je napojení vědomí člověka na nějaké informační pole a získávání informací všeho druhu z tohoto pole (napojení a čerpání probíhá bez zásahu rozumu - logiky), pak si nelze nepoložit otázku, jak poznat, z jakého pole tyto informace dostáváme? Někoho už v tento okamžik napadá, proč tento článek asi píšu. Ano, co když informaci, kterou v nějaký okamžik obdržíme bez asistence fyzických smyslů a rozumu, získáme z informačního pole, které k obecně mírutvorně vnímané podstatě Boha/Univerza apod. příliš nezapadá? Nebudu chodit kolem horké kaše: Co když konkrétní intuici prožijeme na základě získání informací od entity (informačního pole), která námi chce manipulovat?

Jasně, mnozí napíšou, že máme Svědomí, které nám řekne, co je správné a co ne, jenže není i Svědomí svým způsobem intuicí? Následné naše konání již probíhá v souhře logické a tvůrčí části našeho vědomí a tam již - a to si musíme kriticky přiznat - dochází k procesu, kterým náš mozek jako celek (nikoliv už jen jeho intuitivní část) nám řekne, zda jednáme v souladu s intuicí, či nikoliv. 
Asi jsem to nenapsal dostatečně pochopitelně. Zkrátka často lze vidět na druhých - a já si to klidně přiznám i na mně osobně - že i když jednají s pocitem, že se rozhodli v souladu s intuicí, tak ve skutečnosti jde o manipulaci (často viděno zpětně). A to buď manipulaci sebe na sobě samém nebo o manipulaci vnější.

Konec konců intuicí by se teoreticky dalo nazvat i synchronní jednání živočichů a zvířat pod tzv. řídícím polem PSI, které se obecně nazývá superorganismus. O poli PSI tu na blogu již nejednou padla zmínka. Že se svým způsobem jedná o entitu s vlastním Vědomím s dočasným trváním, může pomoci pochopit, kam tímto celým článkem mířím. Pokud budu upřímný, navedly mne k němu i zdejší články z poslední doby pojednávající o fenoménu dnešní doby - 5D.

Vím, že přiznat si něco takového je jako osobní mozkotřesení největšího stupně magnituda, ale já jsem to udělal a mnohé se mi vysvětluje a opět mi to poskytuje nový pohled na svět. Možná mylný, možná ne.
Tímto článkem rozhodně nebrojím proti intuici. Intuice je nedílnou výzbrojí každého člověka, který chce jít ve svém životě, ale i vývoji kupředu. Otázkou však je, zda vždy je vnuknutí intuice to, zač je obecně považováno.
Když nad tím přemýšlím, pak i ten typ jednání pod vlivem egregoru, které probíhá bez zásahu rozumu (podle mne lze jednání pod vlivem egregoru rozdělit na vědomé = na základě rozumu a na nevědomé), lze specifikovat jako intuici. Alespoň z pohledu onoho člověka, který pod vlivem takového egregoru jedná a je jedno, zda jde o konstruktivní či destruktivní typ.

(©)2013 myslenkyocemkoli.blogspot.com

Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.