5. 4. 2017

ARKAIM 3


soška z období sintašské kultury

Už když v roce 1954 vědci zanalyzovali letecké snímky pořízené v této oblasti, objevili tam jasné obrysy města tvořeného třemi kruhy. Ale tehdy ještě nenastala ta správná chvíle. Snímky byly zatajeny kvůli blízkým strategickým vojenským objektům. Ale nyní doslova vypluly, aby nám ukázaly skutečné kořeny Slovanů.
V osmdesátých letech bylo místo prohlášeno za chráněnou oblast a začal rozsáhlý archeologický průzkum. Když byly pak všechny získané informace shromážděny do počítače, archeologové vydechli úžasem – s tak složitou konstrukcí, promyšlenou staviteli města a realizovanou s neuvěřitelnou přesností (kde každý i ten nejmenší detail měl své odůvodnění) se ještě nesetkali. Bylo to město-dům s obytnými buňkami vestavěnými mezi dva kruhy (a existoval i třetí), s mohutným obranným systémem, systémem komunikací veřejných i skrytých, s kanalizací i vodovodem pro každý příbytek. Takové město mohla postavit pouze civilizace vysoké úrovně rozvoje a jedinečného typu, pro kterou základní podmínkou existence byl život v harmonii s přírodou.

Observatoř
Arkaim byl naprosto přesně orientován do světových stran – odchylka tvoří méně než půl minuty (což je přesnější jak egyptské pyramidy!). Přitom aby stavitelé města dosáhli takové přesnosti, museli se hodně snažit. Badatelé z nějakého důvodu přehlížejí fakt, že nedaleko Arkaimu byly v zemi objeveny plány jeho základů ve skutečné velikosti. To znamená, že původně město mělo stát jinde, k čemuž již byly provedeny všechny přípravné práce. Přesto po provedených měřeních žreci rozhodli postavit město o několik desítek - zdálo by se nedůležitých - metrů dál. Je jasné, že si museli být dobře vědomi významu této pouhým okem nepostřehnutelné nepřesnosti. Oni chápali – my ne!

Observatoř byla orientována na výraznější objekty v terénu. Proto bylo naprosto přesné umístění města tak důležité.

Velmi zajímavé jsou výsledky výzkumu známého ruského astroarcheologa K. K. Bystruškina, který v letech 1990 - 1991 prováděl výzkum Arkaimu jako astronomické observatoře. Jak popisuje sám Konstantin Konstantinovič, Arkaim jako stavba je nejen složitý, ale přímo rafinovaně složitý. Při studiu plánu okamžitě vyšla najevo jeho podobnost se Stonehenge v Anglii. Například všude se uvádí, že průměr vnitřního kruhu Arkaimu je 85 metrů, ve skutečnosti to však je kruh, jehož vyznačený střed je poněkud odchýlen, takže k okrajům lze naměřit 40 a 43,2 m. A poloměr kruhu s „Aubreyho dírami“ v Stonehenge má – rovněž 43,2 metrů! Přitom Stonehenge i Arkaim se nacházejí na téměř stejné zeměpisné šířce a oba v centru údolí ve tvaru mísy. Vzdálenost mezi nimi však je téměř 4.000 km.
A co víc? Astronomická metoda použitá K. K. Bystruškinem posunula stáří Arkaimu o dalších 1000 let, asi do 28. století před naším letopočtem!
Pokud shrneme všechna obdržená fakta, můžeme říci, že Arkaim je zahorizontální observatoř. Proč zahorizontální? Protože k měření a pozorování se využívaly momenty východu a západu "světel" (Slunce a Měsíce) za horizont. Přičemž se započítával čas „oddělení" (nebo dotyku) dolního okraje disku, což umožňuje zjistit místo události nejpřesněji. 


Pokud budeme pozorovat bod východu slunce, všimneme si, že se bude každý den posunovat. 22. června se nejvíc přiblíží severu, pak se začne přesunovat na jih a druhé krajní polohy dosáhne 22. prosince. Takový je kosmický řád. Jasně zřetelné jsou čtyři body pozorování. Dva body východu slunce 22. června a 22. prosince a dva body západu - na druhé straně horizontu. Přidejte dva body - okamžiky rovnodennosti 22. března a 22. září. Tímto způsobem se získá poměrně přesné určení průběhu roku. 

Nicméně v roce existuje mnoho dalších významných událostí. A ty mohou být zaznačeny s pomocí druhého světla, kterým je Měsíc. Navzdory obtížím v jeho pozorování lidé ve starověku znali zákony jeho pohybu po obloze a na arkaimské observatoři s tím běžně pracovali. Zde je několik z nich: 1) úplněk blízko 22. června je pozorován v místě zimního slunovratu (22. prosince) a naopak; 2) události Měsíce migrují z bodů slunovratu v 19letém cyklu ("vysoký " a "nízký" Měsíc). Celkem tedy bylo možné v těchto mohutných kruzích zachytit 18 astronomických událostí! Šest - spojených se Sluncem a dvanáct spojených s Měsícem (včetně "vysokého" a "nízkého" Měsíce). Pro srovnání - na Stonehenge se vědcům podařilo označit pouze 15 nebeských událostí.
Kromě těchto zajímavých faktů byla získána ještě i následující data: arkaimská délková míra je 80 cm, střed vnitřního kruhu je posunutý ke středu vnějšího o 5,25 arkaimské míry, což je blízko úhlu sklonu lunární dráhy, která je 5 stupňů a 9 - 10 minut. Podle K. K. Bystruškina to odráží vztah mezi oběžnou dráhou Měsíce a Slunce (pro pozemního pozorovatele). V souladu s tím je vnější kruh Arkaimu věnovaný Měsíci a vnitřní Slunci. Kromě toho astroarcheologická měření prokázala spojitost některých parametrů Arkaimu s precesí zemské osy, a to už je hodně vysoká akrobacie i v moderní astronomii! 
Nicméně dál tímhle směrem nepůjdem. Více případní zájemci naleznou ve spisech astroarcheologa K. K. Bystruškina.

zvýrazněná část byla prozkoumána
Na odiv návštěvníkům je dnes vystavena jen malá část města. Vše ostatní, co bylo archeology vykopáno, bylo po prostudování a zadokumentování podle pravidel archeologie opět zasypáno. A část areálu nikdy odkopána nebyla. Podle týchž pravidel.
Ve vykopávkách Arkaimu nebyly nalezeny žádné drahocennosti, poklady starověkého umění nebo neznámé písemnosti, jen střepy běžné keramiky, kosti zvířat, pár kamenných zbraní a jen velmi málo bronzových. Celkově bylo těchto předmětů opravdu poskrovnu, takže tato lokalita ani nemá velké muzeum. Hlavní hodnota Arkaimu totiž spočívá v konstrukci samotného zařízení, po němž však zůstaly stopy viditelné jen archeologům.

Nedaleko od města jsou dva nevysoké osamělé kopce. Jedním z nich je Hadí hora - Šamanicha (52.646705, 59.555412). Je to údajně vyhaslá sopka, a to dokonce podvodní. Alespoň to tvrdí průvodci při návštěvě archeologické zóny. (My však už víme, že pokud zde byla ve velkém těžena měď, musí tu být patrné nějaké stopy těžby – pozn. red.) Návštěvníci – většinou ženy – stoupají po svazích této hory, sbírají kamínky a ukládají je do tašky. Když pak vyjdou na vrchol, procházejí tam po cestičkách spirálovým labyrintem. Při chůzi pokládají na svahu sebrané kameny po okrajích vyšlapaných cestiček. Pobyt na tomto místě totiž prý má výrazně uzdravující vliv.

Hadí hora s labyrintem
Existuje názor, že Země měst - "Gardanika" vznikla právě tady proto, že tu byl k dispozici dostatek měděné rudy. A pevnosti, které tu byly vystavěny, měly kromě jiného poskytnout ochranu dolům a výrobcům kovových zbraní. Místní kov a výrobky z něj šly na "export" daleko za hranice jižního Uralu. Proto tolik tavicích pecí v obytných buňkách Arkaimu. Město totiž nebylo jen pevností, observatoří a domovem rodin horníků a kovářů, ale také továrnou na výrobu bronzových zbraní a náčiní.
Přesto žilo v souladu s přírodou a harmonicky se se svým nemalým pasteveckým a pěstitelským hospodařením vepsalo do okolí. Na širokých prostorách okolní stepi byly nalezeny stopy po zavlažovacích systémech, jednoduchých obydlích pastevců a také pohřební mohyly. Když lidé odešli, město se časem opět spojilo se zemí, s přírodou, a stalo se její součástí. Co sis v přírodě vzal – opět jí vrať do vlastnictví. Možná naši předkové mohli používat jiné materiály, uměli opracovávat kámen a dělali to jistě mistrovsky. Pokud však používali přírodnější materiály, znamená to, že to mělo nějaký důvod. My to však těžko chápeme, jednodušší je pro nás v nich vidět primitivy, kteří prostě použili jen to, co jim zrovna padlo do ruky – písek, hlínu, drny, dřevo.
A o tom všem nám ve skutečnosti vypráví tajemné ruiny starověkého města Arkaimu.
Před námi je třetí tisíciletí, které nám jistě poodhalí zprávy i o prastaré Hyperborei, Atlantidě a Lemurii, které nás přiblíží pochopení mnoha starověkých mystérií, a tak nás přivede blíže k pochopení sebe sama. Protože je řečeno: „Člověče, poznej sám sebe, a poznáš svět a bohy.“

- konec -

Zdroj:
http://www.kramola.info/vesti/letopisi-proshlogo/piramidy-ryadom-ne-stoyali-velikaya-tayna-arkaima
http://bovdo.livejournal.com/10448.html
http://gifakt.ru/archives/index/arkaim-superobservatoriya-drevnix-ariev/

Překlad: Ladislav

(©)2017 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.

7 komentářů:

  1. Opět super článek, děkuji moc. Musím jen přiznat, že v té astronomii se vždy ztrácím :-)
    Rozhodně se v takovém městě muselo žít lépe, než se nám žije dnes v těch našich :-( V přírodě, měli teplo, vodu, kanalizaci....

    OdpovědětVymazat
  2. Pěkný článek. Jen s uváděnými rozměry je stejná potíž, jako u Chufuovy pyramidy - jasné nedohledáte. Viz: "Například průměr vnitřního kruhu Arkaimu je všude přesně 85 metrů, vnější kruh, který je lehce oválný, má poloměry 40 a 43,2 metrů. Poloměr kruhu s „Aubreyho dírami“ v Stonehenge má – rovněž 43,2 metrů!".
    To asi nebude to pravé, že? Lumír

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nakoukl jsem do googleearth a podle mne tam chybí jednička. Nikoli 40m, ale 140m. Aspoň mi to podle pravítka takto vychází.
      Každopádně s tím Stonehenge - poznamenal bych snad jen toliko - mezi roky 1901 až 1964 byl několikrát "znásilněn" - přestavěn. Takže dělat nějaké závěry z tvaru, postavení atd. na základě dnešní podoby, to je stejný případ jako zde už několikrát probíraný Karlův Týn (ale jde o většinu, né-li všechny historické památky, které mohly ledasco vypovědět o skutečné lidské minulosti).

      Vymazat
    2. Lumíre,
      děkuji za upozornění. Opravila jsem ve smyslu originálu. Ono je to v něm totiž poněkud nejasně napsáno.

      Vymazat
  3. Narazil jsem na fotkách okolo Arkaimu na zvláštnost:-)
    https://ssl.panoramio.com/photo/86443822
    nenimito

    OdpovědětVymazat

Podepsat se není povinnost, ale projev úcty k druhým.