Něco jsem si vyhledával a narazil jsem na rozpor, který mi možná někdo dostatečně vysvětlí.
Ropa a zemní plyn se těží z hloubek stovek metrů až do hloubek v řádu kilometrů. Nejsou výjimkou ani vrty hluboké 9 km a ne nutně pod hladinou moře.
Fosilie z prvohor, jak mi strejda google sdělil, se nacházejí nejčastěji v hloubce několika desítek metrů, méně často až do hloubek 1200 m, výjimečně i více, ale to jsou výjimky.
Fosilie z druhohor, třetihor a mladších hor jsou logicky ještě blíže povrchu.
Tak kde se, u všech rohatých, vzalo všechno to fosilní palivo, které se denně čerpá, když se do té hloubky organická hmota neměla vlastně dostat? Leda, že by tam po změně na kapalné uhlovodíky prosáklo. Moc si ale neumím představit, jak prosakuje horninami kilometry hluboko. Možná je to fakt jen mojí malou představivostí, protože bych se musel ptát, proč se stejně nevsákly i oceány. A i když by oceány byly fakt vsáklé a jen malý už nevsáknutelný zbytek zůstal na povrchu, uhlovodíky, protože jsou lehčí, by stejně byly nad nimi.
