6. 5. 2018

Operace "Nemyslitelné", 2. část


Výtahy z rozhovorů s nejvýznamnějším odborníkem na tuto problematiku, doktorem historických věd Valentinem Falinem.

Je obtížné najít v uplynulém století politika, který by se rovnal Churchillovi ve schopnosti ohromovat jak cizince, tak i své vlastní. Ale obzvláště úspěšný byl budoucí „sir“ Winston, pokud jde o farizejství a intriky ohledně Sovětského svazu.


V prohlášeních adresovaných Stalinovi se "modlil, aby Anglosaský svaz byl zdrojem mnoha požehnání pro obě země, pro Organizaci spojených národů a pro celý svět" a přál „naprostý úspěch tomuto šlechetnému podniku“. Jednalo se v tomto případě o širokou ofenzívu Rudé armády po celé východní frontě v lednu 1945, která byla rychle připravena jako reakce na prosbu Washingtonu a Londýna o pomoc spojencům v krizi v Ardenách a Alsasku. Ale všechno byla jen slova. Ve skutečnosti se Churchill vůbec necítil být vůči Sovětskému svazu jakkoli zavázán.


Právě tehdy totiž Churchill přikázal uložení zabavených německých zbraní s ohledem na jejich možné použití proti Sovětskému svazu a rozmísťoval kapitulující vojáky a důstojníky Wehrmachtu provizorně ve Šlesvicku-Holštýnsku a v jižním Dánsku. To vše se zřetelem k plánovanému zákeřnému podniku, který britský vůdce zamýšlel. Britové brali pod svou ochranou německé jednotky, které se vzdaly bez odporu, a posílali je do jižního Dánska a Šlesvicko-Holštýnska. Celkem tak bylo rozmístěno asi 15 německých divizí. Zbraně byly uloženy a personál byl cvičený pro budoucí boje. Na konci března a začátkem dubna Churchill vydal centrále rozkaz připravit operaci „Nemyslitelné“ – napadení Sovětského svazu za účastí USA, Anglie, Kanady, polských sborů a 10 – 12 německých divizí. Třetí světová válka měla vypuknout 1. července 1945.
V jejich plánu byl jasně řečeno: sovětští vojáci v té době budou unaveni, zbraně, jež byly používány v bojích v Evropě, opotřebované a zásoby potravin a léků vyčerpané. Proto nebude těžké je vrátit zpět do předválečných hranic a donutit Stalina odstoupit. SSSR čekala změna státního systému a rozdělení. Jako zastrašení mělo proběhnout bombardování některých velkých měst, zejména Moskvy. Tu podle plánů Britů čekal osud Drážďanech, jež byly, jak známo, spojeneckými letouny srovnány se zemí.

generál Patton
Americký generál Patton velící tankové brigádě přímo uvedl, že se nezastaví na demarkační linii podél Labe dohodnuté v Jaltě, a půjde dál. Na Polsko, odtud na Ukrajinu a Bělorusko – a tak dále až do Stalingradu. A dokončí válku tam, kde ji neměl čas a možnost dokončit Hitler. Rusy nenazval jinak než "následníky Džingischána, které je třeba v Evropě zlikvidovat". Po válce byl Patton jmenován guvernérem Bavorska, ale brzy byl z tohoto postu odvolán pro sympatie s nacisty.

Londýn dlouho popíral existenci takového plánu, ale před několika lety Angličané část svých archívů odtajnili a mezi dokumenty byly i listiny týkající se plánu "Nemyslitelné". Tady se už tedy nedá na nic vymlouvat...
Zdůrazňuji, že to není spekulace, nikoli hypotéza, ale informace o akci, která dostala i vlastní jméno. Účast v ní přijali americké, britské a kanadské síly, polský expediční korpus a 10 - 12 německých divizí. Ty, co byly ponechány nerozpuštěné a po měsíce školeny anglickými instruktory.
Eisenhower ve svých pamětech připustil, že druhá fronta už na konci února 1945 prakticky neexistovala: Němci ustupovali na východ bez odporu. Jejich taktika byla následující: udržovat, nakolik bude možné, pozice podél linie sovětsko-německé konfrontace tak dlouho, dokud se virtuální západní a skutečná východní fronta nestřetnou a americká a britská vojska jakoby převezmou od jednotek Wehrmachtu taktovku v odrážení „sovětské hrozby" visící nad Evropou.
Churchill se v této době ve své korespondenci i telefonických rozhovorech snažil Roosevelta za každou cenu přesvědčit, aby Rusové nebyli vpuštěni do střední Evropy. To vysvětluje skutečnost, proč bylo v tu dobu tak důležité dobytí Berlína.
Je třeba říci, že západní spojenci mohli na východ postupovat rychleji, než jak tomu ve skutečnosti bylo, kdyby štáby Montgomeryho, Eisenhowera a Alexandera (italské divadlo vojenských operací) kvalitněji plánovaly své akce, gramotněji uskutečňovaly koordinaci sil a prostředků, a strávily méně času na vnitřní rozmíšky a hledání společného jmenovatele. Washington, pokud byl Roosevelt naživu, se z různých důvodů nesnažil spolupráci s Moskvou ukončit. Ale podle Churchilla "sovětský mouřenín udělal svou práci, a měl by být odstraněn“.

Připomeňme si, že Jalta skončila 11. února. V první polovině následujícího dne hosté odletěli domů. Na Krymu bylo mimochodem dohodnuto, že letectví tří mocností by se ve svých operacích mělo držet určitých linií rozdělení. Ale hned v noci z 12. na 13. února bombardéry západních spojenců setřely z tváře Země Drážďany a pak se prošly po hlavních podnicích v Československu i v budoucí sovětské okupační zóně Německa, aby se zdejší významné závody nedostaly k Rusům neporušené. V roce 1941 navrhl Stalin Britům a Američanům bombardovat za použití krymských letišť ropná pole v Ploješti. Ne, tehdy se jich nedotkli. Bombardována byla až v roce 1944, kdy se sovětští vojáci přiblížili k hlavnímu středisku pro těžbu ropy, které dodávalo Německu palivo během celé předchozí války.
Jedním z hlavních cílů náletů na Drážďany byly mosty přes Labe. Zapracovalo zde churchillovské rozhodnutí, které sdíleli i Američané, o udržení Rudé armády co nejvíce na východě. V instruktáži před odletem britských posádek bylo řečeno, že je třeba sovětům předvést možnosti spojeneckého bombardovacího letectví. A tak předváděli. A ne jednou. V dubnu 1945 padaly bomby na Potsdam. Zničen byl Oranienburg. Prý – piloti se zmýlili, protože správným cílem bylo údajně Zossen, kde bylo umístěno ředitelství německých leteckých sil. Klasické odvádění pozornosti, které nemělo konce. Oranienburg byl ve skutečnosti bombardován na příkaz Marshalla a Legy, neboť tam byly laboratoře pracující s uranem. Takže žádná laboratoř, žádný personál, žádné vybavení a žádné materiály nesměly padnout do ruských rukou – všechno obrátili v prach.
Sovětské vedení dopustilo v samotném závěru války velké oběti, ale musíme se ptát sami sebe: byl tu snad prostor pro výběr? Vždyť kromě naléhavých vojenských úkolů bylo nutné vyřešit i politické a strategické rébusy do budoucna a zároveň vybudovat překážky plánovanému dobrodružství Churchilla.
Byly učiněny pokusy ovlivnit západní partnery dobrým příkladem. Podle slov sovětského diplomata Vladimíra Semjonova vím následující: Stalin pozval Andreje Smirnova, tehdy bývalého předsedy třetího Evropského oddělení Ministerstva zahraničních věcí SSSR a současně ministra zahraničních věcí RSFSR, aby za účasti Semjonova projednali možnosti akcí na územích pod sovětskou kontrolou.
Smirnov uvedl, že ruští vojáci v pronásledování nepřítele překročili v Rakousku demarkační linií, která byla dohodnuta v Jaltě, a nabídl de facto vytyčit nové ruské pozice v očekávání, jak si povedou v podobných situacích USA. Stalin jej však přerušil a řekl: "To není správné. Pošlete telegram spojeneckým mocnostem." A diktoval: „Sovětská vojska při pronásledování Wehrmachtu byla nucena překročit demarkační linii, dříve dohodnutou mezi námi. Tímto chci potvrdit, že po ukončení bojů sovětská strana odvede své vojáky zpět do stanovených okupačních zón.“
Dne 12. dubna (v den úmrtí Roosevelta – pozn. překl.) dostaly americké velvyslanectví a státní a vojenské instituce nové Trumanovy instrukce: všechny dokumenty podepsané Rooseveltem nepodléhají splnění. Po té následoval příkaz zaujmout tvrdší postoj k Sovětskému svazu. 23. dubna pak Truman na shromáždění v Bílém domě řekl: „Dost, už nemáme zájem o spojenectví s Rusy, a může se stát, že nebudeme plnit s nimi podepsané dohody. Problém s Japonskem budeme řešit bez jejich pomoci." Stanovil si cíl "dělat, jako by dohody z Jalty neexistovaly“.
Truman byl blízek tomu, aby neprodleně oznámil konec spolupráce s Moskvou na veřejnosti. Proti tomu však vystoupilo velení armády, s výjimkou generála Pattona, který velel americkým obrněným jednotkám. Mimochodem, americké armádní velení také narušilo "Nepředstavitelný" plán. Měli totiž zájem o vstup Sovětského svazu do války s Japonskem. Jejich argumenty přednesené Trumanovi zněly: V případě, že Sovětský svaz nevystoupí do války s Japonskem na straně USA, pak Japonci přesunou na ostrovy Kwantungskou armádu a budou bojovat se stejným fanatismem, jako tomu bylo na Okinawě. V důsledku toho pak Američané ztratí jeden až dva miliony lidí.
Kromě toho Američané tehdy ještě neotestovali atomovou bombu. A navíc veřejné mínění ve Státech by takovou zradu nepochopilo. Občané Ameriky v té době většinou se Sovětským svazem sympatizovali. Viděli, jaké oběti Rusové přinesli pro všeobecné vítězství nad Hitlerem. Kvůli tomu Truman, podle očitých svědků, trochu dělal drahoty a souhlasil s argumenty svých vojenských odborníků. "Dobře, pokud si tedy myslíte, že nám pomohou s Japonskem, ať tedy pomohou, ale my s nimi končíme," uzavřel Truman. To byla také příčina tak tvrdého rozhovoru s Molotovem, který nechápal, co se náhle stalo. Truman se totiž už tehdy opíral o atomovou bombu.
Navíc američtí vojáci, stejně jako jejich britští kolegové, chápali, že rozpoutat válku se Sovětským svazem je rozhodně snadnější než ji úspěšně dokončit. Riziko jim připadalo příliš velké – ohromující útok na Berlín vyvolal u Britů vystřízlivění. Závěr náčelníků štábu britských vojsk byl jednoznačný: blitzkrieg proti Rusům nevyjde a do dlouhé války se neodvažovali zapojit.
Takže pozice americké armády byla prvním důvodem, proč plán "Nemyslitelné" padl. Druhým - berlínská operace. Za třetí: Churchill prohrál volby a zůstal bez moci. A konečně čtvrtý - samotní britští velitelé byli proti provedení tohoto plánu, protože Sovětský svaz, jak zjistili, byli příliš silný.
Všimněte si, že Spojené státy nejen že Anglii nepozvaly k účasti na této válce, ale vytlačily ji i z Asie. Podle dohody z roku 1942 nebyla americká linie odpovědnosti omezena Singapurem, ale týkala se i Číny, Austrálie a Nového Zélandu.
Stalin, a to byl hlavní analytik, to všechno shrnul dohromady, když řekl: „Vy ukazujete, co může vaše letectvo, a já vám ukážu, co my můžeme na zemi.“ Demonstroval tak údernou palebnou sílu ruských ozbrojených sil, aby ani Churchill, ani Eisenhower, ani Marshall nebo Patton nebo kdokoli jiný nedostal chuť bojovat proti Sovětskému svazu. Za rozhodnutím ruské strany dobýt Berlín a dosáhnout demarkační čáry, jak bylo dohodnuto v Jaltě, byl nesmírně důležitý úkol - zabránit dobrodružství britského lídra uskutečnit plán „Nemyslitelné“, tedy přechod druhé světové války ve třetí. Pokud by k tomu došlo, obětí by bylo tisíckrát a tisíckrát více!
Byly tedy takové oběti odůvodněné kvůli tomu, aby byl Berlín převzat pod ruskou kontrolu? Poté, co jsem měl možnost si v úplnosti přečíst originální britské dokumenty – byly odtajněny před 5 - 6 lety – když jsem porovnal svědectví obsažená v těchto dokumentech s informacemi, s nimiž jsem měl díky své službě možnost se setkat již v 50. letech, mnohé zapadlo na správné místo a část pochybností pominula. Kdyby nic jiného, ​​pak berlínská operace byla reakcí na plán „Nemyslitelné“ a hrdinství ruských vojáků a důstojníků bylo varováním pro Churchilla a jeho spolupachatele.


autor: Pavel Krasnov
zdroj: 
překlad: Vlabi


7 komentářů:

  1. WhitelikesnowandcoldlikeWinter6. května 2018 10:11

    Zajímavé...
    Díky.

    P.S. Na té fotce vypadá generál Patton trochu jako Trump...
    Že by stejná krev či klonová příbuznost....?
    :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Jestli je to pravda, tak začínám rozumět proč se naši letci vrátili z anglie až v srpnu. Takže ne sověti,ale angličani je tam možná zdržovali. Buď použít pro útok,anebo aby se sovětům nedostala výzbroj (liberatory 311. perutě)do rukou. No, kdo ví.
    Jenda

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V souvislosti s tímto by mě zajímalo, jestli to, jak komanči našim letcům "poděkovali"v podobě lágrů, mělo tento důvod.

      Vymazat
  3. Perfektní článek, děkuji za rozšíření obzorů.

    OdpovědětVymazat
  4. Dekuji za velmi zajimavou serii clanku s timto tematem. Tak me napada, nebyl tento britsky pristup (vlastne tezka zrada vuci spojenci) pozdeji duvodem, proc KSČ sla tak tvrde po československych letcich bojujicich u RAF ? Nikdy jsem totiz moc nechapal,proc komunisti sli po techto letcich,kdyz meli stejneho nepritele. Ve svetle techto informaci uvedenych v clanku, vsak zacina byt mnoho veci jasnejsich.
    Jeste jednou diky za skvele clanky.

    Mart'as

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak mě napadala stejná myšlenka, aniž bych si dočetla diskuzi.

      Vymazat
  5. Drážďany, Varšava, Hirošima, Nagasaki, Alepo, Rakka, Ghuta - kam se lidstvo posunulo za víc než 70 let? Jsou lidé zodpovědní za tyto (a spousty jiných zničených měst/míst/životů) vůbec lidé?
    Člověk

    OdpovědětVymazat

Žádáme diskutující o slušnou formu při vyjadřování. Názory v diskuzi se nemusí shodovat s názory redakce blogu.