6. 2. 2018

Když se rozšiřovala Země 1


Mnozí už přijali myšlenku, že naše Země se rozšiřuje. Možná, že tak nečiní stále, ale pouze v některých epizodách nebo epochách. Ale s těmito epochami jsou spojeny planetární katastrofy, záplavy a vymírání zvířat. Došlo již k několika takovým významným vyhynutím, a to dokonce i podle oficiální vědy.
Ve prospěch této verze hovoří celá řada faktů. Například:
1. Obrysy kontinentů do sebe zapadají;
2. Nejmladší je oceánská kůra středních oceánských hřbetů (podél nichž se zemský povrch rozšiřuje) a nejstarší je u břehů kontinentů a jejich šelfů.
Nedávno jsem se dozvěděl ještě o jednom faktu: existuje totiž fenomén zpomalování rotace Země. Podle oficiálních údajů platí, že:
- před 4,5 miliardami let se Země otočila za 6 hodin;
- před 1 miliardou let - za 15 hodin;
- před 300 miliony lety - za 22 hodin;
Za další miliardu let to bude trvat 30 hodin.
To potvrdily nálezy cyanobakterií starých 1 miliardu let, které byly analyzovány z nakupených vrstev a srovnány se současnými. Opakuji, že to je oficiální vědecká informace.
Vědci obeznámeni s mechanikou dále tvrdí, že pohybová energie otáčejícího se tělesa nemůže prostě jen tak zmizet. Může být využita například ke tření a k následnému zvyšování teploty. A co tření Země o sluneční vítr? Možná, ale nemyslím si, že to má tak významný dopad, aby to odebíralo energii.
A nyní si vzpomeňte na krasobruslaře, který při piruetě najednou roztáhne ruce a tím zastaví svou rotaci! Analogie je jasná? Takové prodlužování dne je možné pouze s nárůstem průměru Země a možná i její hmoty. Ale bohužel vědci dávají přednost tomu, aby to vysvětlili přílivovým působením Měsíce. I když k tomu neexistují žádné výpočty, pouze slova.
O tom, kde Země bere objem pro svou expanzi, hovoří teorie hydridové Země. Hydridy kovů (sloučeniny s vodíkem) mají větší hustotu než kovy samotné. Při jejich rozložení dojde k degazaci planety s důsledkem jejího rozšíření. Existuje ještě další verze - o absorpci planetárním jádrem éteru a sloučení hmoty. Důsledkem je opět zvětšení objemu se současným nárůstem hmotnosti planety.
Ale sledovat rozšiřování Země není ani v současné době pro běžného člověka možné bez přesných nástrojů. Buď je to velmi pomalý proces, anebo Země ve svém nitru shromažďuje napětí pro skokovou expanzi. Já se domnívám, že probíhá to druhé. A pokud tomu je tak, pak si představte, jaké procesy by mohly nastat během tohoto období na povrchu. Rozhodně katastrofální a velmi rychlé. Stačí, když si představíme alespoň některé z nich...
První věc, která mi přichází na mysl s pojmem "rozšíření objemu Země", je zlom/prasklina. Nejen oceánský, který neuvidíme kvůli vrstvě vody, ale také na kontinentech.
Domnívám se, že jedny z největších takových zlomů vytvořily náhorní plošinu Putorana:

69.058650, 93.599395
Existují sice verze, že to jsou kaňony vymleté potopou, anebo starověké obří lomy. K nim však můžeme klidně přiřadit i kombinovanou verzi o praskání povrchu, který je pak následně modelován ledovci, sezónním táním sněhu, případně ještě onou těžbou.


Náhorní plošina Putorana patří k území Sibiřských pastí:


Jedná se o dávná lávová pole, která byla vytvořena bez viditelných vulkánů. Jenže tak to přece nemůže být! Láva se v nám známých geologických procesech vylévá jedině ze sopek. Můžete namítat, že láva se může vylévat i ze zlomů. Ale pak by takové linie musely být vidět. Jenže zlomy se s největší pravděpodobností vytvořily až poté, co bylo území zakryto lávou a tufy. A možná, že to láva ani tufy nejsou, ale... Ale o tom až později.
Velmi mnoho zlomů je ve východní Africe, například v Etiopii. Ty všechny však doprovázejí řetězce sopek.
Je samozřejmé, že všechny tyto události spojené s rozšiřováním Země byly doprovázeny mohutným vulkanismem: únikem plynů, spadem popela, výlevy lávy. Ale dále za tyto klasické projevy vulkanismu se do událostí minulých epoch nikdo nesnaží podívat a tím spíš mít alternativní geologické názory.
Mnohokrát se ve vědeckých zprávách objevily informace o tom, že vědci nacházejí potvrzení nálezů ohromných vodních oceánů v nitru Země.

Podvodní oceán Země:

Britští a američtí geofyzici objevili v hlubokých útrobách Země zakonzervovaný vodní oceán. Studie je publikována v Proceedings of the National Academy of Sciences, vydaném Univerzitou státu Florida.
Velké objemy vody se nacházejí v hloubce 400 - 600 kilometrů od povrchu planety a jsou zakonzervovány v hydratovaných minerálech, zejména brucitu. Studie vědců ukázala, že tento minerál je termodynamicky stabilní při vysokých tlacích a obsahuje vodu.
Geochemici z Ruska a také Francie a Německa objevili v hloubce 410 - 660 kilometrů pod zemským povrchem oceán archeiského období (stáří 2,7 miliardy let), jehož objem je několikanásobně větší než objem světových oceánů. Výzkum vědců je publikován v časopise Nature.
Obrovská nádrž se nachází pod zemskou kůrou a byla zformována v dávných dobách za podmínek vysokých tlaků a teplot (1530°C). Voda v ní je uzavřena v krystalické struktuře minerálů. Vědci dospěli k těmto závěrům po té, co analyzovali vytvrzené vzorky lávových proudů. [zdroj

Horký oceán pod západní Sibiří
Geotermální voda. Když v padesátých letech geologové zkoumali nová ložiska ropy a ze zkušebních vrtů vytryskla horká vodu, nikdo z toho neměl radost. Rusko potřebovalo ropu, ropu a jedině ropu. Teprve časem byly postupně zakresleny břehy západosibiřského podzemního geotermálního moře. A když byla zhruba změřena jeho rozloha, ukázalo se, že to jsou více jak tři miliony kilometrů čtverečních!
Větší než moře Středozemní. A na zásoby vody - horké vody! - je podzemní moře ještě větší. Obsahuje jí miliony kubických kilometrů. Dvě Středozemní moře vroucí vody!
Hlubiny horoucího podzemí však ještě nebyly řádně proměřeny. V žádném případě ale tento podzemní bazén není mělký - jeho průměrná hloubka činí tři tisíce metrů. Takže během dalšího studia se může ukázat, že má objem pětkrát větší než moře Středozemní a možná i pětadvacetkrát!
V tomto moři voda nestříká, protože vyplňuje dutiny sedimentárních hornin. Moře je houba ale nikoli houba jednoduchá, je vrstevnatá jako piroh. Horní vrstva podzemního moře je chladná. Napájí hluboké prameny na povrchu čistou vodou, kterou když ochutnáš, zatrnou ti zuby. Pod sladkou vodou je vrstva teplého roztoku s významnými dávkami jódu, brómu a dalších prvků.
Podzemní oceán má plochu přibližně 3 miliony kilometrů čtverečních. Na tomto území by bylo možné volně ubytovat Barentsovo, Kaspické a tři Černá moře. Podle prozatímních výpočtů vědců obsahuje tento podzemní oceán více než 65 000 krychlových kilometrů vody. A ještě jedna důležitá vlastnost tu je: na rozdíl od běžných povrchových oceánů je voda v tomto "podzemním" pitná.
Podzemní oceán má hloubku vůči zemskému povrchu od několika desítek metrů na jihu do dvou až tří kilometrů na severu. Jak známo, voda je čím dále do hloubky teplejší, takže je tu další a nejdůležitější vlastnost tohoto podzemního zázraku: jestliže při „jižním pobřeží“ - někde poblíž Bijska, Semipalatinsku a Kustanaje - má podzemní oceán teplotu pouze 5 - 10°C, pak dále na sever na úrovni Pavlodaru, Petropavlovska nebo Tomsku, kde je voda již v hloubce 500 - 600 m, teploměr ve vrtu ukazuje +25 stupňů Celsia. Ještě teplejší voda (+75 stupňů Celsia) byla zjištěna v hloubce 1,5 km v blízkosti města Ťumeň. A tam, kde bylo potřeba vyhloubit vrty do hloubky 2,5 - 3 km, někdy i do výšky 50 m prýští vroucí vodní fontány. Teplota jednoho z těchto umělých gejzírů (v Kolpaševu) dosahuje +125 stupňů Celsia! Je však pravda, že tato voda nevře, protože je pod velkým tlakem. Vědci se domnívají, že na severu tento mimořádný podzemní oceán jde pod dno Karského moře.
Vodní zdroje podzemního oceánu jsou téměř nevyčerpatelné. Bylo spočítáno, že i kdyby se každý den odčerpalo 2,5 milionu krychlových metrů vody, pak za 100 let by chybělo jen 1% vody, která je dnes v oceánu. Přitom na zeměkouli existuje daleko více takových podzemních bazénů, ale Západosibiřský podzemní oceán je zdaleka největší. [Zdroj
Vzhledem k přestavbě vnitřních struktur vrstev při procesu zvyšování objemu Země se tyto podzemní oceány nemohou nedotýkat roztavených hmot. To by pravděpodobně mělo být doprovázeno vytvořením obrovského tlaku, který způsobuje pára z vroucí vody, a výstupem této páry, horké vody a bahna na povrch. Avšak páru unikající z hlubin Země zmíníme zvlášť. Právě ta vedla ke kondenzaci vody na úrovni oblačnosti a srážek trvajících po dlouhou dobu. Připomeňme si biblickou zmínku: 40 dní a nocí pršelo a zaplaveno bylo vše na Zemi.
Zde jsou příklady toho, kde se voda vylila ze země a vystupovala pára:


Na Zemi je velmi mnoho míst s podobnými jakoby sopečnými krátery, které mají rozrušený svah. Vulkanologové hovoří o „stržení“. Můj názor je, že se jedná o protržení kaldery vodou a bahenním proudem vystupujícím vzhůru. To znamená, že ne vždy to jsou klasické vulkány. Část z nich jsou sopky bahenní.

Krátery v Africe
Sudán, 15°7'50.85"N 26°10'13.05"E (letecký snímek kráteru z fotografie v úvodu)
Průměr tohoto kráteru je zhruba kilometr. Není vulkanického původu a stejně tak není ani následkem srážky asteroidu se Zemí. Opět je to podle mého názoru kráter od výstupu vody z podzemního oceánu ležícího pod Saharou.

Stopy vodních proudů na Sahaře
mapa Jacoba von Sandrarta z roku 1675
Dříve, ale už v historickém období, byla Sahara kvetoucím krajem s množstvím řek. Je to důležitá informace ke zjištění doby, kdy došlo k jedné z katastrof.

Krátery na arabském poloostrově.
Mnohé z nich mají protržené svahy. Prozkoumejte si jiné obrovské území zaplavené bahnem na tomto snímkuJe vidět, že prázdných jícnů bez vysokého kužele se valily proudy.
A nejsou to potoky lávy, ale bahna:




19.045850, -98.530720
Pole v kráteru, Mexiko.
Mnohé další vyteklé krátery:

Mexiko
Takhle vypadají jazyky bahenních proudů:

Okraj bahenního jazyku.
Vyteklé masy vody vyplavují z hlubin nejen bahno, jílové usazeniny, ale i čistý písek. Tak se například na Sahaře mohou objevit vodní plochy vyvěrající z nitra země. (video)
Doporučuji se podívat i na tento film. Je o tom, jak Kaddafi budoval přivaděče podzemní řeky. Na tomto projektu se podílela i Česká republika. Zajímá vás, co se s tímto projektem stalo? Film vypráví o tom, že jen pod územím Líbye jsou čtyři obrovská jezera. Tři z nich obsahují celkem 35 kubických kilometrů vody. Objem vody v těchto podzemních jezerech je srovnatelný s objemem vody, která v Nilu proteče za 200 let. Tato voda se čerpá 270 šachtami z kilometrové hloubky do potrubí, která ji přivádějí do měst a na pole. Nebo přesněji – přiváděly...

Jiný příklad z Libye (27°45'58.88" 16°44'58.14"):

zobrazení na mapě
Vypadá to jako zkamenělé kmeny prehistorických stromů. Ale i takto vypadá zkamenělé bahno. A následují fotografie vyvrženého bahna, které autor našel v aplikaci Google Earth:


Bahno vyteklo na již vyprahlý písek. Zdá se, že to nebylo tak dávno.



V této oblasti Čadu geologická aktivita dosud neskončila.

21.1164319N, 18.4495308E
Mimochodem, tento obrázek může svědčit i o jiné velmi zajímavé hypotéze. Skutečnost, že granity, sienity nejsou produkty magmatického původu, ale jen takové „bláto“. Ano, ano, žula, to je zkamenělé krystalizované bahno. K této verzi se přiklonil už V. I. Vernadský:

Granitový obal. Nachází se v hloubce od 12 - 25 km do 60 km od úrovně geoidu. Granitové horniny Vernadský považuje za konečné produkty taveniny látek biosféry - to byly v minulosti sedimentární horniny, které sestoupily během geologických procesů do větší hloubky, kde se roztavily a vytvořily samostatná magmatické ložiska. V současné době tato myšlenka Vernadského o původu granitů nachází potvrzení u představitelů různých věd - geochemie, geotektoniky a krystalické chemie. [Zdroj

O možné tvorbě sienitových hmot z pasty během těžby nerostů v dávnověku planety jsem už psal. Myslím, že v přírodních katastrofických procesech vylévání přehřátého bahna probíhalo podobně tomu, co bylo výše popsáno. Ale o tom si povíme ve druhé části tohoto materiálu.
Afrika a Arábie nejsou jedinými příklady, kde proudy vody vystupující zpod povrchu Země odebraly obrovské množství zeminy a z nitra planety vymyly písek. Na Sibiři k tomu existují příklady; písečná pole se nacházejí nejen v suchých oblastech planety, ale také na vzdáleném severu, na Sibiři.
Čarská poušť v Jakutsku:

56.8371118.1549

Obrovské množství vody, které se dostalo na povrch, proudilo do potoků, řek, a nakonec do oceánů. Cestou smyly a odnesly kubické kilometry půdy, a tak vznikly například stolové hory:

Roraima, Venezuela, 5.145504, -60.760026

To však neprobíhalo miliony let, ale jen měsíce, možná pár roků.
Jedna z pozoruhodných skutečností, svědčící o obrovských objemech vody proudících z výšin východní Sibiře, jsou pásové lesy Altajského kraje:



Jedná se o borové lesy rostoucí na písčitých půdách, které byly naplaveny proudy vody valícími se od severovýchodu. Existuje verze, že to bylo vyplaveno tavením ledovců nebo protržením ledovcového jezera přeplněného vodou z řek. Ale řeky tam tečou z jihu na sever, pak co způsobilo proudění vody v opačném směru? Jsem přesvědčen, že mechanismus této potopy byl jiný.

mapa J. B. C. Delisle de Sale, 1792, zdroj
Myslím, že o těchto událostech svědčí tato mapa. Nebo alespoň o jedné z etap proběhlé katastrofy. Bez dlouhé analýzy je vidět, že celý severovýchod je zaplaven vodou.
Čtenář se nyní zeptá: a proč by se toto všechno mělo vztahovat k procesu rozšiřování Země? Může to přece souviset s jinými procesy?
Může. Připusťme například přetáčení Země založené na účinku Džanibekova (ačkoli existuje názor, že Země není těleso, které by toho bylo schopné). Anebo se možná Země, nebo spíše celá sluneční soustava, setkala s velkým tělesem, které má silnou gravitaci (Nibiru, hvězda Nemesis atd.), a to výrazně ovlivnilo procesy v nitru planety. Ale v každém případě to všechno probíhalo tak, jako by se Země nafukovala a rozšiřovala…


autor: sibved
překlad: Vlabi

37 komentářů:

  1. Výborně je popsán proces zvětšování planet a hvězd zde:
    https://www.scribd.com/document/191904306/The-Daniel-Papers-Part-5-Geochronology

    OdpovědětVymazat
  2. Zo satelitných pozorovaní plynie, že obvod Zeme sa za 1 rok zväčší priemerne o 19cm. O zväčšovaní kozmických telies hovoril aj Tesla v roku 1935, ale v súčasnosti je proponentom zväčšujúcej sa Zeme hlavne prof.Konstantin Meyl. Ten tvrdí, že tie tzv. "subdukčné" zóny sú len zóny dotyku a oteru dosiek, avšak v skutočnosti k žiadnej subdukcii nedochádza a dochádza iba k vzďaľovaniu kontinentov.

    s0lar

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. s0lare, odkud je to zvětšování Země o 19cm? Tím to nechci popírat, naopak. Jen by mne zajímalo:-)
      Osobně si nemyslím, že by to zvětšování platilo pro všechny planety. Dokonce mám názor, že to "zpracování" neutrin(éteru?) na prvky chem.soustavy jádrem Země bylo možná uměle implementováno, tím i její zvětšování a i vodíkové teorie. Ono totiž vytvořit vodík z "ničeho" je to nejjednodušší. Další prvky jsou složitější a složitější...
      Ona totiž Gaia, bývalá Tiamat, je jen jedna. Alespoň podle eposu o stvoření světa:-)
      nenimito

      Vymazat
    2. Zdar nenimito. Ak vieš anglicky, tak tu je 5 stránkový "paper" od Meyla. Tá miera rastu sa spomína na strane 4, je to na základe analýzy dát NASA, od Perrina I. (2002):
      http://www.k-meyl.de/go/Primaerliteratur/earth-expansion-by-neutrinopower-jgg-1000219.pdf

      Potom ešte videá na youtube, rozhovor na túto tému priamo s prof.Meylom (anglicky):

      https://www.youtube.com/watch?v=5e0-NzaGLHM
      https://www.youtube.com/watch?v=p7NqXckz0sU

      s0lar

      Vymazat
    3. Děkuji, enkliština mi sice moc nejde, ale strýček gůgl mi snad píchne.
      Je zvláštní, že když dám vyhledat "Perrin I (2002) The geoid´s hemispheric ring dilatation.", tak mi to najde jen odkaz na Meyla nebo Ph.Perrina, což byl astronaut. Trochu mám strach z "náboženských dogmat".... Ale tím nepopírám, že se Země nezvětšuje.
      nenimito

      Vymazat
    4. A trochu mi překvapilo, že už se tím zabýval O.C.Hilldenberg v r.1933:-)
      https://ia801201.us.archive.org/32/items/Hilgenberg1933/Hilgenberg%201933.pdf

      Vymazat
    5. Ty jména mi nějak nejdou... samozřejmě jsem myslel Ott Christoph Hilgenberg...
      http://nuclearplanet.com/Hilgenberg.html

      Vymazat
    6. Škoda, v tých videách je to podrobne vysvetlené. To zväčšovanie o 19cm je mejnstrímová informácia, nejde o žiadnu konšpiráciu. Vďaka satelitom existuje veľmi presná mapa kontinentálneho driftu. A je dobre známe aj spomaľovanie rotácie Zeme o 0.73s za rok (merajú to atómové hodiny v Nemecku), ktoré presne sedí s nárastom objemu pri konštantnej hustote spojeným s tým ročným zväčšením.

      To s čím má problém mejnstrím je mechanizmus zväčšovania Zeme zvnútra, pretože žiadny z tých zastaralých fyzikálnych modelov to nepripustí. A preto vymysleli subdukciu, ktorá ale nikdy nebola dokázaná - je to iba postulát. Ak by sa potvrdilo že Meyl má s tými neutrínami a jadrom Zeme pravdu, to by znamenalo že Tokamak a celá termojadrá fúzia je slepá ulička. To by padlo veľa hláv.

      s0lar

      Vymazat
    7. Netvrdím, že se tomu nedá věřit:-)
      Ale bude celkem problém něco takového vypočítat(podle mne).
      Pokud budu uvažovat o tom, že něco na oběžné dráze, co lítá v přesně dané výšce od povrchu dokáže změřit za rok odchylku v cm, tak co to udělá, pokud se poloměr Země zvedne o pár cm? Hne se i ta družice od povrchu Země nebo zůstane v "pevném" bodě od středu Země? Zvětší se v té závislosti zvětšení Země i poloměr jejího oběhu? Nebo zůstane ve stejné vzdálenosti od středu Země? A jakého, ta hmota okolo určitě nenaskakuje symetricky, čili potom se "hýbe" i střed Země (což je podle i to, proč se posunují póly, i když ne jen díky tomu).
      Čili nechce se mi věřit, že se měřící satelity pohybují stále ve stejném poloměru otáčení vůči středu Země.... Ale třeba je to daleko jednodušší...
      nenimito

      Vymazat
    8. Nestudoval jsem to a tak budu střílet od boku. Satelity GPS se "nepohybují" vůči středu Země, ale vůči vysílačům na povrchu a vůči sobě navzájem (princip triangulace). A jelikož zohledňují i takovou "banalitu" jako je rozdíl v rychlosti plynutí času na povrchu planety a v satelitu samotném, a určitě jde o bambiliontiny vteřiny, ale i tak za tu pidichvíli elm. vlny urazí nějaký ten centimetr (možná metry i více), tak bych se ani nedivil, že jsou schopny zaznamenat i změny mezi vzdáleností mezi vysílači na zemi dané rozpínáním planety v ráci centimetrů. Samozřejmě ty centimetry se nyvypočítávají na základě dat jen třech satelitů (základ pro triangulaci), ale i z několika desítek, čímž se nepřesnosti dané technologií zmenšují.
      Z logiky věci jsou tedy schopny zaznamenat i zvětšující se poloměr planety - a to hned dvěma způsoby - buď přímo z výpočtu vzdálenosti mezi vysílačem na povrchu a několika satelity a nebo ze změny vzdálenosti mezi dvěma a více vysílači na zemi. Ta druhá metoda může být podle mne používána k zaznamenání driftů zemských desek.
      Mě by spíše zajímala jiná věc. Všude se dozvídám, jak se (a o kolik cm/rok) se od sebe vzdalují kontinenty. Pokud je průměr planety neměnný, měly by se zákonitě zase jiné k sobě přibližovat. V opačném případě (princip nafukujícího se balónku případně rozpínajícícho se vesmíru) se musí všechny od sebe jenom vzdalovat. Pouze v případě, kdy by se jakákoli deska pohybovala rychleji, než by byl posun daný rozpínáním planety, pak by bylo možné, že se desky mohou k sobě přibližovat i v případě rozpínání. Asi to zní složitě a chtělo by to animaci.
      Ale protože o tom vím prd a vlastně to ani nikterak neupoutává mojí pozornost, jde jen o hypotézy vypuštěné z nudy :-)

      Vymazat
    9. Michale, nechtěl jsem se úplně pouštět do detailů. Ono je to totiž ještě mnohem složitější:-)
      Když to řeknu hodně zjednodušeně, tak oni pro výpočet rychlosti, výšky i času oběhu používají "pevné" záchytné body na povrchu Země - kde předpokládají, že hmota a objem Země se nemění - a které "resetují" ty poziční satelity. Problém je v tom "pevném" bodě(bodech), který se podle mne určitě hýbe vůči středu(těžišti oběhů sat) do všech směrů.
      Když zvětším hmotu Země - navíc nerovnoměrně, tak při stejné době obletu je ten stejně těžký satelit na vyšší oběžné dráze vzhledem k těžišti(středu) Země, myslím? Prostě NENÍ pevný bod, tudíž je vše dopočítáváno "odchylkami", vč. toho času.
      Navíc pochybuji, že by do těch "odchylek", dopočítávali zvětšující se objem hmoty planety.
      https://time-theory.info/gps-jako-dukaz-platnosti-tr/
      Souhlasím v případě, kdy by se jakákoli deska pohybovala rychleji, než by byl posun daný rozpínáním planety, pak by bylo možné, že se desky mohou k sobě přibližovat i v případě rozpínání. Už mi to taky napadlo. I když si myslím, že tehle tlak může způsobovat i masa vody na pevninský šefl při rotaci Země. Viz třeba celý hřbet horského masívu, který se táhne Amerikou, a podle mne nevznikl subdukcí, ale tlakem Pacifiku na pevninu při rotaci.
      nenimito

      Vymazat
    10. Ono bude (podle mě) totiž zádrhel i v dalších věcech. Nakousl jsi gravitaci. Možná se mýlím (nehledal jsem), ale mám za to, že se běžně má za to, že se gravitace směrem ke středu země zvětšuje, protože směrem od povrchu naopak celkem rychle klesá. Jak jsem řekl, nejsem fyzik, tak možná pletu dojmy s pojmy a míchám gravitaci s přitažlivostí, protože pro mne je to jedno a totéž :-)
      Když si totiž v hlavě vytvořím obraz, jak je to s množstvím hmoty směrem ke středu planety (a teď mám pro zjednodušení hmotu Země všude konzistentní), tak mi to nějak nesedí. Uprostřed mi totiž vychází nulová přitažlivost, respektive přitažlivost stejná ze všech stran. Čert ví, jak to tedy bude i s tlaky a potažo i teplotou uvnitř planet.
      Další nesrovnalostí podle bude ono zvětšování objemu při zachování hmoty (rozumněj hmotnosti). Podle mne to bude jinak. Zjednodušeně hmota vzniká, nikoli se přetváří z lehčích prvků na těžší. Vidím tu podobnost s hvězdami, jen s rozdílem kvant energií.
      Podle mne, v případě, že teorie o zvětšující se Zemi je pravdivá, totiž dochází k zvětšování nejenom objemu, ale i hmotnosti Země.
      Pak nezapomínejme na to, že hmota deformuje čas (podle mne je to naopak, ale to nechme stranou). Takže se zvětšujícím se množstvím hmoty v prostoru dochází i ke změnám v plynutí času. Takže kdo ví,jak to s tím zpomalováním rotace vlastně ve skutečnosti je, že? :-)
      Je opravdu rotace nižší nebo čas plyne rychleji?

      Asi bude potřeba udělat cimrmanovský krok stranou a pak dojdeme k závěru, že křída je ve skutečnosti prázdná bublina ničeho uprostřed křídového masivu :-)

      PS: Rohlík kvůli tomu pekárna větší nebo dokonce levnější určitě dělat nebude :-)

      Vymazat
    11. Souhlas, asi se vším:-)
      Myslím si, že to zachování hmotnosti při zvětšování objemu je nesmysl. Hodně zjednodušeně si myslím, že z neutrin vznikají v Zemi prvky chemické soustavy. Taková továrna na vodík, vodu, minerály a další následné chemické reakce z tlaků i různých teplot, atd. Což souvisí jak s tím časem, tak i s přibývající vodou, která podle mne není jen z roztátých ledovců. Možná to může souviset i s tím vyvrhnutým pískem(křemíkem) na pouště a stejně i s tou hmotou "bahna" některých horských masívů z kamene.
      nenimito

      Vymazat
    12. Robíte mi radosť chlapi :). Michal, intuitívne si sa trafil presne, medzi pozemnými stanicami navzájom aj medzi stanicami a satelitmi GPS prebieha neustále meranie vzdialenosti s presnosťou na cm a korekcie kontinentálneho driftu sa robia neustále. Niekde som videl "paper" ktorý z týchto korekcií GPS vyvodzuje záver ktorý podporuje zväčšovanie Zeme. Určite sa bude dať nájsť.
      Nenimito, nárast objemu/hmotnosti Zeme znamená samozrejme nárast gravitácie. Vo vzťahu k obežným dráham to znamená ich neustály posun vyššie (čiže napr. geostacionárna dráha bude stále vyššie) a tiež neustály nárast prvej kozmickej rýchlosti (rýchlosť potrebná pre udržanie sa na orbite). To znamená, že družice musia korigovať orbitu.
      Konkrétne hodnoty pri zväčšení obvodu o 19 cm ročne:
      -ročný nárast hmostnosti Zeme asi 85.5 biliónov ton (8.546 * 10^16 kg)
      -ročný nárast priemerného gravitačného zrýchlenia na povrchu (ak uvažujeme že povrch sa posunie o 3 cm vyššie) je 4.703 * 10^-8, čiže náš etalón kilogramu bude ročne vážiť asi o 5 mikrogramov viac. Keďže sa váhy nastavujú podľa tohto etalónu, tak si "vedci" takto nič nevšimnú a odchýlka je pripisovaná odchýlke v meracom zariadení. Etalónom hmotnosti by teda malo byť ultra spoľahlivé meracie zariadenie a nie závažie :).
      -ročný nárast prvej kozmickej vo výške 400km nad povrchom (napr. ISS) o 0.0376 milimetrov za sekundu, takže za rok zaostane asi o 6 metrov, čo skorigovať nie je problém
      -ročný posun geostacionárnej dráhy o 0.82 metra vyššie (zohľadnené zväčšenie polomeru, nárast hmotnosti a spomalenie rotácie)

      s0lar

      Vymazat
    13. S tou gravitací se Michale B pletete. Nejvyšší intenzita gravitace je na povrchu tělesa. Ano, s větší vzdáleností od povrchu, ze intenzita gravitace snižuje. Ale s tím, jak klesáte pod povrch, tak intenzita gravitace taky klesá. To je to tím, že ta hmota, co je nad vámi, vás tahá nahoru. A uprostřed Země je gravitace nulová, protože jste přitahován do/ze všech stran stejně silně. Takže pokud byste provrtal skrz Zemi trubku a hodil do ní míček, tak míček by lítal tam a zpět - jako na pružině.
      Toto jsme se učili na přednáškách z Astrofyziky na Univerzitě.
      DušanBe

      Vymazat
    14. DušanBe, správne. Ešte potom záleží na homogenite rozloženia a hustoty hmoty v telese. Veď aj na Zemi existujú miesta, kde vás to "ťahá" hore kopcom.

      Inak tie moje výpočty hore samozrejme zanedbávajú kopec vecí, ako napr. vplyv Mesiaca, Slnka a iných telies. Mesiac nepatrne spomaľuje Zem slapovými silami (ako podotkol Milan), vo vákuu je napr. tlak slnečného žiarenia vo vzdialenosti 1 AU celkom slušných 0.1-0.15kg na m2, takže aj to brzdí/urýchľuje družice. Rýchlosť rotácie Zeme tiež závisí od aktivity Slnka, pri slnečnom minime zrýchľuje (prof.Meyl to vysvetľuje homopolárnou indukciou v el.poli Slnka), treba ďalej zohľadňovať nielen tok slnečných neutrín, ale napr. aj výbuchy supernov, čo sa v našej Ga-Laxii udeje asi raz za 100 rokov atď atď..

      s0lar

      Vymazat
    15. Michal B "Čert ví, jak to tedy bude i s tlaky a potažo i teplotou uvnitř planet" - s tým prišiel tuším tým ruských vedcov niekedy v 60-tych rokoch, že od určitého tlaku prestáva platiť rovnica ideálneho plynu, t.j. že teplota sa začne naopak znižovať, lebo chaotický pohyb častíc obmedzuje tlak okolia (a bolo by to aj celkom logické), a tak prišli so záverom, že jadro Zeme, Slnka a iných telies má teplotu blízku absolútnej nule a je v supravodivom stave. Toto práve prebral Meyl vo svojom návrhu mechanizmu ako potom táto "supravodivá a superstudená plazma" funguje ako konvertor neutrín na elektróny a pozitróny. Vedľajším efektom čoho je aj vznik nových prvkov a chemických zlúčenín vo vonkajšom jadre, vrátane vody, ropy, drahých kovov, a pod, ktoré potom migrujú smerom k povrchu.

      s0lar

      Vymazat
    16. Ano,
      v hlavě mi stále zvonilo slovní spojení "kritické množství". Myslím, že bude záležet na množství hmoty tvořící konkrétní planetu. Do určité "velikosti" bude vnitřní uspořádání "podle tabulek výpočtů", ale nad tuto mez planeta "ožívá" včetně fyzikálních zákonitostí, jež nejsou ještě objeveny, potvrzeny či beze zbytku pochopeny.

      Vymazat
    17. Dušane, Michal měl asi namysli něco o teorii elektrostatického vesmíru. Pokud teoreticky zaměním gravitaci za elektrostatiku, tak se na "přitahování" k povrchu Země ohledně velikosti a hmoty v podstatě nic nezmění, myslím: "Žáku Cartere, co se bude dít, když budeme ebonitovou tyč třít liščím ohonem?" A tření rozhodně probíhá. Stačí se podívat na polární záři. Ovšem hlouběji pod povrchem Země může být vše poněkud jinak... ale jen teorie( i třeba duté Země). U mne tahle dogmata v talárech s plísní vedla k opuštění vejšky, protože se tam člověk v podstatě nic nového nedozví a ten čas tam strávený se dá využít daleko lépe, než jen dohady s dogmatyckými profesory.
      Což mi přivádí k další otázce, která mi okamžitě nedá spát. Pokud se Země rozpíná, teoreticky podle toho všeho postupně a skorolineárně, jak je možné, že existují pevniny, které jsou dalekodaleko starší něž oceánské dna?! Pokud existovala Pangea z dnešní pevniny, tak existovala poměrně dlouho neměnná, než celá popraskala a začaly se tvořit oceány. Ale podle toho všeho se to muselo stát zničehonic najednou!? Časy a staří ponechme stranou, to není důležité.
      Kdyby narůstala lineárně s přírůstkem, co popisuje s0lar, tak by se ty praskliny zaplňovaly a nevnikla by veliká oceánská dna, která se evidentně rozšířila poměrně rychle, alespoň vůči poměru tomu povrchu, co zbyl po Pangee. Takže se prostě muselo stát něco jinak, než tomu bylo, dokud existovala v kuse Pangea, jako malá Země.
      Což mi opět navádí k Eposu o stvoření:-) Nebo má někdo lepší vysvětlení toho proč dlouhodlouho nic na Pangee a najednou rozpraská a začne se zvětšovat? A asi i nelineárně, ale skokově? Což je i koneckonců popsáno v článku... Vím, něco takového popisují i v tom ruském dokumentu o roli bohů, ale osobně tam moc všemu nevěřím, protože pak by Uran i Neptun vypadali poněkud jinak, o Plutu nemluvě. Pokud pomineme skoky na jinou oběžnici, což by i ta oceánská dna vypadala taky jinak, tak co se stalo, že najednou Země začala vyrábět hmotu, kterou jednak potřebujeme my k životu, a jednak ji poměrně hodně někdo kdysi dávno i nedávno doloval?
      nenimito

      Vymazat
    18. Nenimito, kukni tie videá od Neala Adamsa. Ten posledná "explózia rastu" je podľa veku oceánskeho dna stará iba 60-65 miliónov rokov odkedy sa Zem zväčšila hmotnostne asi trikrát a gravitácia na povrchu narástla o 30 percent. Dinosaury by sa už dnes polámali pod vlastnou váhou. Ale vek pevniny je minimálne niekoľko biliónov rokov. Už som to písal vyššie, že to jednak závisí od toku neutrín, ktorý sa môže meniť, najmä ak v blízkosti vybuchne supernova alebo sa stane nejaká iná vysokoenergetická udalosť. Čo sa týka oceánov, ja to vidím tak, že voda, keďže sa tvorí v jadre, bude v podzemných rezervoároch podobne ako ropa. Keď Zem vošla do fázy prudkého rastu, na povrchu vznikli trhliny, kde natiekla voda z týchto rezervoárov. Po určitom čase sa trhliny rozšírili a dnes máme Atlantik a Pacifik.

      A tiež závisí od veľkosti samotného jadra planéty/hviezdy. Čím väčšia, staršia planéta, tým rýchlejšie bude rásť. Ak je Meylova hypotéza správna, tak teleso plynule prechádza z terestrickej planéty na plynného obra, pretože v určitom štádiu príde kvôli búrlivým tektonickým procesom o litosféru. Ďalším zväčšovaním na hnedého trpaslíka až hviezdu atď.

      Nicola Tesla pre New York Herald Tribune, 18.08.1935:

      "Condensation of the primary substance is going on continuously, this being in a measure proved, for I have established by experiments which admit of no doubt that the sun and other celestial bodies steadily increase in mass and energy and ultimately must explode, reverting to the primary substance."

      s0lar

      Vymazat
    19. Nenimito
      kdepak, vždyť jsem napsal zcela totéž, co Dušan. On jen použil slovo nulová gravitace, kdežto já použil ze všech stran stejná. On to má z univerzity, já selským rozumem (nebrat nikterak ironicky).

      Co se tvé další otázky týká - (jen hlasité uvažování) - do určité chvíle (kritické množství) se kus šutru ve vesmíru zvětšuje díky gravitaci, kterou si přitahuje materiál kolem plující. Vzniká "mrtvá" planeta (spíše těleso) bez jakýchkoli geologických procesů. Při dosažení kritického množství hmoty (dost možná plus další faktory), se vlivem "kolapsu" běžně známých fyzikálních zákonitostí zažehává něco uvnitř ožívající planety (někdo to nazývá reaktorem, já tomu budu říkat generátor, ať to někoho netáhne k jaderné fúzi, kterou to zřejmě připomíná) a planeta náhle začíná tvořit hmotu "z ničeho" (ono to není z ničeho, jen moderní věda pro to nemá pojmy - krom temné energie, temné hmoty a kdo ví čeho). To je to, co jsi nazval "zničehož nic najednou". Najednou tu je elektromagnetismus, následně se může tvořit atmosféra, voda (není nutné z komet), vulkanická činnost a vůbec vše, o čem je tu řeč.
      Samozřejmě neznám přesné procesy, jak co vzniká, ale takto v hrubé kostce si to nějak představuji a tato moje hypotéza mi vyplňuje spoustu jinak hluchých míst.
      Zda jde jen o náhodnou souhru okolností nebo je to plán někoho či nějaké inteligence či dokonce souhrou obojího již ponechám na každém zvlášť :-)

      Vymazat
    20. Aha, tak to se omlouvám oběma za dezinformace:-)

      Osobně mám poněkud problém s vírou v minibigbang a kritickým množstvím, i když to tak klidně být může, jen mi to přijde poněkud "náhodné" a "vševysvětlující". Tím nepopírám, že to tak být nemůže, jen pro mne je to fakt zvláštní. Navíc tyhle teorie byly odvozeny na Zemi pro Zemi stejně jako teorie relativity, a jak to s ní je, asi ví každý.

      Pokud si představím, že by voda do oceánů natekla z podzemních rezervoárů, tak by pak v těch rezervoárech po skokovém zvětšení Země bylo co? Když by se "vyprázdnily" do oceánů? A to té vody bylo fakt hodně. Dutá Země? :-)
      "...plynule prechádza z terestrickej planéty na plynného obra" - fakt plynule? Už nebude nic skokově?
      Opravdu mám problém všechny tyhle teorie napasovat na všechny planety i planetky, vč. měsíců(>150?), nemluvě o pásu mezi (faktmalým) Marsem a Jupiterem.
      Stejně jako mám problém s biliony i miliony let, sorry. Osobně VIDÍM čas poněkud jinak(a jinde). Jen se to špatně dává do písmenek.
      nenimito

      Vymazat
    21. Nenimito. Rezervoáre sa nevyprázdnili, je to podobné ako keď veľa prší, a zrazu majú ľudia vodu v pivniciach, lebo hladina podzemnej vody stúpne. Ak je trhlina dostatočne hlboká, tak do nej proste natečie hĺbková podzemná voda. Keď vykopeš studňu, a natečie ti do nej voda, tak tiež nič nevyprázdniš (jedine žeby si narazil nepriepustnú vrstvu alebo kapsu :)). A ber to tak že tá hĺbková voda sa neustále doplňuje zvnútra Zeme (viď môj predch. príspevok).

      Kto vravel niečo o skokoch? :) Len som písal o nepravidelnom raste. Asi tak ako keď rastie dieťa, v určitej fáze rastie tak prudko, že ho bolia kosti a inokedy stagnuje na rovnakej výške a váhe. Kým sa terestrická planéta zmení na plynného obra, tak pretečie veľa vody, iba som sa snažil naznačiť, že ide stále o rovnakú entitu, v rôznych štádiách vývoja. To práve mejnstrím trvá na skokoch. Ževraj hviezde dôjde palivo, a až potom sa začne zväčšovať. No už Tesla experimentálne dokázal, že sa to deje kontinuálne (viď jeho výrok vyššie). A netreba nič pasovať na všetky šutre ktoré poletujú slnečnou sústavou. Stačí okrem gravitácie doplniť ešte elektromagnetické interakcie (DC ale aj AC!), ale kritickej hmotnosti sa už nevyhneš :).

      Môže to byť všetko inak? Samozrejme. Osobne mi však táto teória príde oveľa prirodzenejšia, ako to čo tvrdí mejnstrím o vzniku planét či o vzniku a zániku hviezd.

      s0lar

      Vymazat
    22. s0lare, to mně ta teorie přijde také přirozenější, jinak bych se tím ani nezabýval. Jen v ní tak nějak vidím stále trochu mezery. Anebo mám jen prostě jinou představivost a fantazii...

      Vlabi, už se moc těším na pokračování, děkuji:-)
      nenimito

      Vymazat
    23. Nenimito, jasné, pohoda. Ono s angličtinou by to šlo lahšie. Treba bádať a vytrvať. Už len keď sa pozrieš na dáta o neutrínach tak táto teória najlepšie vysvetľuje všetky anomálie okolo týchto pozorovaní. Len jeden taký malý príklad. Existujú dve kategórie neutrínových detektorov. Tie s ťažkou vodou a tie s gálium-chloridovou zmesou. Gálium-chloridové detekujú priemerne 66 miliárd neutrín za sekundu na cm2, ťažko-vodné 3 miliardy. Každá partia tvrdí že tie ich sú tie pravé :). A obe partie sa mýlia. Ťažkovodné sú zamerané na detekciu Čerenkovovho žiarenia ktoré je spôsobené nárazom neutrína do molekúl vody. Gáliové su zamerané na detekciu rozpadu rádioaktívneho germánia ktoré vzniká pri jadrovej reakcii neutrína s gáliom. Ale kompletný obraz získame až spojením výsledkov oboch detektorov. Namiesto toho mejnstrím stále dumá nad tým prečo je medzi výsledkami rozdiel. Pričom táto teória to vysvetľuje úplne elegantne:
      Neutríno totiž osciluje medzi záporným a kladným nábojom a medzi hmotou a antihmotou, v jeden moment sa správa ako elektrón a v druhom ako pozitrón. Pozitrón sa s normálnou hmotou anihiluje v záblesku svetla. Elektrón s ňou reaguje v chemickej reakcii. Zároveň to vysvetľuje, prečo má neutríno nulovú hmotnosť, ale má impulz (pretože osciluje medzi hmotou a antihmotou) a prečo má nulový náboj, ale môže sa správať ako elektrón (lebo osciluje medzi kladným a záporným nábojom). Je to ako keď chceme zmerať napätie v AC elektrickej zásuvke DC merákom a nameráme nulu. Ale to neznamená že tam môžeme strčiť prsty :). Ďalšia anomália je že v noci pozorujeme o 50% neutrín menej ako cez deň. Mejnstrím zase dumá a topí sa vo vlastnej šťave. Predsa zostávajú v zemskom jadre ako "potrava" z ktorej rastie naša matička Zem :).

      s0lar

      s0lar

      Vymazat
  3. https://www.youtube.com/watch?v=7QSL5Z5JK0Y

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. https://www.youtube.com/watch?v=54i6KMRQ2aQ&t=590

      Vymazat
  4. Včera vyšel na iDnes zajímavý blog na podobné téma:
    https://mestan.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=647854

    :)

    OdpovědětVymazat
  5. Poznamka, zvacsujuca sa zem a kratery napr. https://sk.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1ter_Chicxulub ak sa tak udialo nemohlo sa tak udiat v case pred 60 mil. rokov. V tom case aj podla modelov sucasneho svetonazoru sa kontinet amerika nachadzala uplne na inom mieste ako dnes (https://www.youtube.com/watch?v=cQVoSyVu9rk) . Nesedi to ani im. Pokial by sme prijali teoriu, ze sa vzdialuju kontitenty od seba pomaly, tak to chce velku vieru, ze krater impaktu ostane v priebehu takehoto posunu trvajuceho miliony rokov v takom stave a neporuseny (povrch aj oceanske dno). Daju sa dohladat aj ine priklady.

    OdpovědětVymazat
  6. K teme, youtube canal Neal Adamsa:
    https://www.youtube.com/watch?v=oJfBSc6e7QQ&list=PL5A1097F4E958728D . K expanzii zeme sa fundovane vo vztahu k roznym oblastiam vedy vyjadruje aj H.J. Zillmer v knihe Energeticky blud (Proc jsou zasoby ropy a zemniho plynu nevycerpatelne).
    A este jeden zaujimavy dokument o rozpinani zeme v cz jazyku: https://www.youtube.com/watch?v=54i6KMRQ2aQ

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zillmer, má velice dobré a nejen logické myšlenky včetně důkazů.. Jsou popsány nejen v uvedené knize. Podvědomě mne to táhlo k myšlenkách, že ten pán se hooodně přibližuje pravdě :-)
      Michal

      Vymazat
    2. Veď viete si predstaviť, keby sa rozkríklo že tie "fosílne" palivá sa vlastne neustále obnovujú? To by ten ropný kšeft bol razom v ... :)

      s0lar

      Vymazat
    3. No ono se to už ví, ale dělá se vše pro to aby se to nerozkřiklo.
      Nikomu se to totiž nehodí. Na druhou stranu žijeme v unikátním období kdy se to můžeš dozvědet i ty... jak dlouho to je otázka, shlédněte a budete v obraze.. (je nutné to vidět a slyšet, vidět reakce, a způsob řeči, a lze číst překlad pokud nerozumíte)

      http://leva-net.webnode.cz/news/vodikova-budoucnost-lidstva-prevratne-zasedani-vedecke-rady-ruske-akademie-ved-exkluzivne/

      Vymazat
  7. Pod brazilskym pralesom sa nachadza obrovske jazero plne vody. Pokial boli niekde v minulosti pralesy, co urcite boli, kedze stromy su vlastne naletova burina, tak pod kazdym takym lesom musi byt voda. Cim vacsi les, tym viac vody. Ked lesy zmiznu, voda zostane, pretoze pod povrchom zeme je stabilnejsia teplota ako na na povrchu.

    K rozsirovaniu Zeme, ci spomalovaniu jej rotacie, treba vziat do uvahy Mesiac. Ten sa od Zeme vzdaluje. Cely cas vsak posobi na Zem slapovymi silami a naopak. Da sa povedat, ze Zem a Mesiac funguju ako dvojhviezda, su na sebe priamo zavisle. Vytvaraju jeden ekosystem. Zmenou ich vzajomnej polohy teda musi dochadzat aj k zmenam oboch telies.
    Milan

    OdpovědětVymazat
  8. Našel jsem něco podobného jako je ta mapa z r.1792:
    http://gallica.bnf.fr/ark:/12148/btv1b8490496t/f1.highres
    Krom severních Cimeřanů a ostrovních Indů je tam ještě jedna zvláštnost:-)
    Napočítal jsem tam 5x nápis Atlantide, vč. jednoho Isle Atlantide.
    Trochu mi překvapuje ten popis "Mapa primitivního světa v době založení první známé říše"...
    nenimito

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mapa je z téhle knihy (str.323, dá se zvětšit)
      https://gdz.sub.uni-goettingen.de/id/PPN659365731?tify=%7B"view"%3A"toc"%7D
      ale francouzsky bohužel neumím :-(

      Vymazat
    2. Osobně se domnívám, že ta teorie je zase jen nějaký výpočet, nebo model. Pokud vím, nejhlubší vrt na zemi má necelých třináct kilometrů. Co je hloubš už ví jen ON. Když mi někdo tvrdí, že je něco v hloubce 400 až 600 km, tak se musím ptát: Kdo to dokazuje a na základě jakých důkazů. Pokud důkazy nemá, je to jen věc víry. O tom rozšiřování planety si netroufnu polemizovat. Nicméně na zemi dopadne za rok kolem 40 000 tun kosmického prachu. Já vím, je to jen 0,000000000000015 % hmotnosti země. No, uklízet to na jednu hromadu bych nechtěl. A jsou i další přírůstky. Někdo v příspěvku výš to zmiňuje. A že se obvod země zvětšuje o 19cm ročně ??? Pak se můžu divit, že to mám do práce každej rok o kus dál. A do důchodu....no, to už zas tak moc nedá. Jen budu muset těsně před důchodem vstávat do práce o vteřinu dřív. To zabolí.:-) Neberte mě vážně. Chtěl jsem to jen odlehčit.
      Margon

      Vymazat

Žádáme diskutující o slušnou formu při vyjadřování. Názory v diskuzi se nemusí shodovat s názory redakce blogu.