Kód trojjedinečnosti: Znovuobjevená dávná "univerzální víra"

Richard Cassaro je specialistou na starověké náboženství a tajné společnosti. Jeho nová kniha Written In Stone odhaluje vizuální důkazy o "tajném kódu" skrytém v architektonických fasádách nejslavnějších gotických katedrál světa. Tvrdí, že kód předává starodávné poselství, které do nich uzamkli stavitelé těchto katedrál - svobodní zednáři.

Kniha popisuje zcela bezprecedentní archeologický objev, který spojuje civilizace stavějící pyramidy a ukazuje, že všechny "praktikovaly" tutéž Univerzální víru. Při povrchním pohledu se tento objev může zdát jednoduchý: jde o objev klíčových architektonických paralel, které tyto civilizace sdílely a které jsou stále viditelné v ruinách jejich chrámů. Tyto paralely můžeme vidět na těchto fotografiích:

Povšimněte si, jak Egypťané, Mayové a Indonésané – tedy staré civilizace stavějící pyramidy, které dle vědců nebyly propojené – všechny stavěly podobně vyhlížející "triptychové" chrámy. Všechny stavěly trojdveřové chrámy - "triptych", přičemž dveře uprostřed byly širší a vyšší než oba jej lemující.

Jak můžeme vidět, fasáda každého z chrámů má stejný nezaměnitelný třívchodový prvek. Univerzalita tohoto architektonického prvku musí být archeology překvapivě teprve zaznamenána, a proto jsem se rozhodl pro něj používat název "triptych". A to kvůli podobnosti mezi prvkem a triptychy, které malovali mnozí renesanční malíři (z nichž si mnoho bylo vědomo těchto triptychů a jejich významu, jak zjistíme později).

Tyto prastaré triptychové chrámy zdaleka nejsou odjedinělým fenoménem. Objevují se snad v každé prastaré kultuře na světě. A v každé z nich se objevují vícekrát. Povšimněte si mayských triptychových chrámů dole:

Osm majských triptychových chrámů z různých měst na poloostrově Yucatán.

Četnost triptychů v prastarém světě není náhodná. Triptych představuje více než jen architektonický prvek; triptych je hlavní symbol pokročilého univerzálního náboženství, které bylo kdysi globálně sdíleno, hlavně pyramidovými kulturami. Objev triptychu poskytuje první přesvědčivý důkaz, že prastaré kultury celosvětově sdílely stejnou víru. Také naznačuje, že se tyto kultury nevyvinuly nezávisle, ale pravděpodobně byly potomky jednoho "rodičovského" zdroje.

Univerzální víra symbolizovaná triptychem byla na Západě zakázána katolictvím před 2000 lety, ale přesto přetrvala do moderní doby, přežívajíc ve víře tajných spolčeností a jejich architektuře. Podívejme se například na hlavní sídla svobodných zednářů, Skull and Bones, Shriners a Knights of Pythias. Fasáda každé z budov vykazuje nezaměnitelnou triptychovou strukturu.

Struktura Triptychu je viditelná na fasádách nejslavnějších sídel tajných společností.

Univerální víra sdílená prastarými civilizacemi a ukrytá v principu triptychu těchto tajných společností je komplexní a detailní spirituální vírou. Její zásady byly známy filozofům, básníkům, teologům, astronomům, alchymistům a okultistům – všem kterým bylo umožněno nahlédnout do její moudrosti.

Univerzální víra učí, že:

- Hluboko uvnitř je každý z nás věčnou duší.

- Tato duše je naše skutečné a nesmrtelné "Já".

- Toto "Já" je ve skutečnosti božská bytost nezměrné síly.

Problém je, že si neuvědomujeme naše nesmrtelné božské "Já", protože když žijeme na Zemi, je překryto naším smrtelným zvířecím a tělesným já.

Nemáš duši. Jsi duše. Máš tělo. - C. S. Lewis

Člověk je podle pradávné filosofie bohem v těle zvířete... [1] Dr. Alvin Boyd Kuhn 

Člověk je zdevastovaným bohem. [2]- Ralph Waldo Emerson

Pečlivým následováním určitých instrukcí – zakódovaných v triptychu – můžeme přesáhnout naše tělo a spatřit naše skutečné božské Já. To bylo po dlouhou dobu cílem alchymistů, okultistů, spiritistů a filozofů a může toho být dosaženo prastarou spirituální technikou známou jako "Probuzení našeho třetího oka". Třetí oko je nevyvinutý orgán duševního osvícení, který leží skrytý v lidském čele. Tam, kde dvě oči hledí ven a vidí materiálno, jedno oko hledí dovnitř a vidí duši.

Jak je vidět, toto bylo také zakódováno do budov obsahujících triptychy. Jak můžete vidět, třetí oko je symbolizováno centrálním vchodem triptychu:

Vlevo: Triptychový vstup se světelným Třetím Okem nad centrálními dveřmi, Muzeum televize a rozhlasu v New Yorku. Vpravo: Triptychový vzor se Třetím Okem nad středovými dveřmi v kupole klíčové budovy ZOO v Bronxu v New Yorku.

Třetí oko je dobře známo v ezoterických kruzích a v průběhu historie bylo označováno různými výrazy: Božské oko, Vševidoucí oko, Oko mysli, Oko duše a Vnitřní oko. Přestože se název různí, v esoterické doktríně zůstává myšlenka, že Třetí oko není metaforou, symbolem nebo analogií. Má být skutečným fyzickým orgánem těla schopným sílit, nebo atrofovat stejně jako kterýkoliv jiný sval. Tím, že ho budeme cvičit, se pomalu, ale spolehlivě zvýší naše uvědomění si přirozených spirituálních sil.

Obrazy "Jednoho Oka" a "Třetího oka" se táhnou tisíce let do minulosti a objevují se znovu a znovu v mýtech, sochách, rytinách a malbách prastarých předkřesťanských kultur po celém světě. A čím více do minulosti se podíváme, tím častěji na motiv Třetího oka narazíme v umění, architektuře, literatuře a poezii.

Řecký filosof Plato nazval třetí oko "okem duše":

Přiznávám, že je těžké uvěřit, že v každém člověku je Oko duše, které… je mnohem cennější, než tisíc fyzických očí, protože jen jím samotným můžeme uzřít pravdu.

Oko duše, které je oslepeno a pohřbeno jinými vědami, je "naprogramováno" tak, aby bylo resuscitováno a probuzeno matematickými disciplínami. [3]

Přestože bylo na Západě zapovězeno církví, Třetí oko vzkvétalo na Východě. Čtenáři obeznámení s východními náboženstvími si vzpomenou na dlouhou historii třetího oka v Indii, Číně a jihovýchodní Asii, kde jsou silné náboženské tradice hinduismu, buddhismu a taoismu. Třetí oko známé jako "Urna" nebo "Trinetra" je často vyznačeno tečkou v prostředku čela nad a mezi očima.

Třetí oko je ve východních duchovních systémech symbolizováno jedinou tečkou na čele.

Obraz jednoho oka – třetího oka – je běžný pro západní "tajné společnosti", jako jsou Shrinkers, Knights of Pythias a Odd Fellows. Jedno oko je jedním z hlavních a nejposvátnějších emblémů svobodných zednářů. Většinou je vyobrazeno uprostřed obrazu, jak můžeme vidět například na zednářském panelu vlevo.

Třetí stupeň zasvěcení v zednářství.

Svobodní zednáři dnes – už nerozumějí tajemství třetího oka jejich řádu, protože se v polovině 19. století "ztratili" – označují toto jedno oko jako "vševidoucí oko" Boha, přičemž věří, že tímto bohem je hebrejský Jahve. Nicméně velké množství důkazů prokazuje, že "oko boha" není skutečným a původním významem tohoto symbolu. Místo toho vševidoucí oko ukazuje na třetí oko skryté v lidském čele. Deska ukázaná nahoře, stejně jako celý systém svobodného zednářství byly navrženy tak, aby naučili zasvěcené, jak ho probudit.

Funguje to takhle: naše těla jsou perfektně symetrická, tvořená dvěma stejnými polovinami - pravou stranou a levou stranou. Všichni máme dvě ruce, dvě nohy, dvě dlaně, dvě chodidla, dvě oči, dvě uši atd. Podle univerzální víry prastarých kultur je naše pravá strana stranou slunce (mužská) a naše levá strana stranou měsíce (ženská).

Všimněte si, jak je sloup na pravé straně, který zednáři nazývají "Jachin", završen sluncem. Levý sloup, který nazývají "Boaz", je zase završen měsícem. V mnoha uměleckých, architektonických a ezoterických vyobrazeních či freskách se slunce vždy objevuje na pravé straně spojené s mužstvím a měsíc na levé spojené s ženstvím:

Vlevo: Tzv. "křesťanský androgyn" ukazující muže, který drží slunce vpravo a žena drží měsíc vlevo, 17. a 18. st. Vpravo: rytina z alchymistického textu Michaela Maiera, Atalanta fugiens, 1618, ukazující muže se sluneční hlavou na pravé straně a ženu s měsíční hlavou vlevo.

...slunce představuje pravou polovinu těla a měsíc levou polovinu... [4] - Harry Houdini

V dávných dobách muži bojovali pravou rukou a levou si chránili životně důležitá centra… na pravou stranu těla bylo nahlíženo… jako na ofenzivní a na levou jako na defenzivní… pravá strana byla považována za mužskou a levá za ženskou [5] - Manly Hall

Tato dualita protikladů přítomných v lidském těle je vlastně mikrokosmem duality protikladů přítomných v celém vesmíru. Slunce a měsíc jsou dokonalým protikladem, například:

- SUN znamená DEN - MĚSÍC znamená NOC;

- VE DNE je HORKO a SVĚTLO - v NOCI je to ZIMA a TEMNO;

- Ve DNE jsou věci suché - v NOCI jsou věci VLHKÉ;

- HORKÝ DEN znamená ŽIVOT nebo DOBRO - STUDENÁ NOC znamená SMRT nebo ZLO.

Slunce a měsíc jsou jednoduše jedním z nejzjevnějších příkladů a tato moudrost "protikladných párů" formuje "ztracený klíč" ke všem tajemným naukám historie. Jelikož člověk žije uvnitř vesmíru a ne mimo něj, také my jsme poskládáni z těchto protikladných párů – "stejně nahoře, jako dole" praví smaragdová deska. Klíčem je rozumět nejen dualitě slunce/měsíc lidského těla. Klíčem je unifikovat nebo vyvážit protikladné strany a tak překročit dualitu těla. To je probuzení třetího oka.

Západní mystika po staletí symbolizovala tento koncept zobrazením oka uvnitř trianglu. Tam kde dvě oči hledí vně a vidí materiální věci, jedno oko hledí dovnitř a vidí duši.

Kdo hledí vně, sní; kdo hledí dovnitř, procitne. - Carl Jung

Nezanedbatelné množství autorů a badatelů předestřelo teorii, že vševidoucí oko zednářství znamená mužské a ženské třetí oko, které se můžeme naučit používat. Dr. George Washington ve své knize "Zázraky lidského těla" (1918) říká:

Vševidoucí oko… toto je oko svobodného zednářství, třetí oko. Přestože jsem přesvědčen, že jen málo zednářů rozumí jejich vlastním symbolům, faktem zůstává, že je používají. [6]

Slavný Americký autor a svobodný zednář Mark Twain v roce 1899 přirovnával vševidoucí oko ne k oku jakési vzdálené božské bytosti, ale k daru, který může využít každý.

Běžné oči vidí jen to, co je vně, a soudí jimi, ale vševidoucí oko prohlédne skrz a čte v lidském srdci a duši, nalézaje tam schopnosti, které nebyly z vnějšku pozorovatelné a které dvě běžné oči nebyly schopny vidět. [7]

Dr. Joye Jeffries Pugh, autorka esoterických publikací, ve své knize "Eden" (2006) vysvětluje:

Řád svobodných zednářů považuje vševidoucí oko za oko nezměrné moudrosti. Tato moudrost prý poskytuje těm, kdo touží po poznání posvátných tajemství, schopnost dosáhnout osvícení, vnitřního pochopení a intuitivního vědění. Kontakt s touto Nezměrnou moudrostí je možný prostřednictvím třetího oka (pineal gland) umístěného v čele.[8]

Zakládající otcové, ti, co stáli u zrodu USA, kteří byli sami svobodnými zednáři, si byli vědomi významu a symboliky oka v trojúhelníku. Dokonce zobrazili jedno oko uvnitř trianglu a usadili ho na vrchol zkrácené pyramidy – v připomínce pradávných pyramid a pyramidových ruin rozesetých po zeměkouli.

Velká pečeť Spojených států zobrazuje třetí oko v trojúhelníku na chybějícím vrcholu pyramidy.

Věděli zakládající otcové díky spojení se svobodným zednářstvím, že všechny pradávné pyramidové kultury praktikovaly víru třetího oka?

Badatelé John Bowlt, Wendy Salmond a Marie Turbow ve své knize "Netradiční vize Sergeje Konenkova, 1874 - 1971", (Rutgers University press, 2000) vysvětlují:

Velká pyramida je centrálním okultním symbolem, který je často vyobrazován s vševidoucím okem nebo třetím okem uvnitř. V této formě se jedná o mystický symbol svobodného zednářství. [9]

Grace Morey ve své knize z roku 1924 "Mystický americanismus" vysvětluje:

Vševidoucí oko… také symbolem… třetího oka lidské bytosti… bylo nalezeno v ruinách každé civilizace na světě. Což potvrzuje domněnku, že v určitou dobu byla na celém světě jedna univerzální víra. Dnes, když ji obnovujeme, usazujeme vševidoucí oko na pyramidu. [10]

Takže: tajemství triptychu a prastaré univerzální víry, která je triptychem symbolizována, je, že vyvážením naší lidské duality můžeme probudit své třetí oko a tak spatřit "boha" uvnitř sebe, tedy to, co doopravdy jsme. Tato moudrost byla skryta před davy. Ale byla dána zasvěceným tajných společností jako jsou svobodní zednáři, jejichž esoterické malby zobrazují symbol jednoho středového oka, které je vždy doprovázeno sluncem a měsícem:

Zednářské znaky. Symbol třetího oka je vždy umístěn uprostřed, vyváženě mezi sluncem a měsícem.

Tento návod na probuzení třetího oka je "ukryt" v triptychových vstupech nespočtu budov postavených na Západě během minulých 2000 let. Už jsme si ukázali dva takové případy (Muzeum Televize a rádia, a ZOO v Bronxu. 

Zde je další příklad:

Zednářský chrám, Newfoundland a Labrador. Všimněte si jednoho oka uvnitř středního trojúhelníku.

Fasáda Rockefellerova centra v New Yorku, které bylo postaveno na počátku 20. stol, je jedním z nejvýznamnějších zdánlivě skrytých triptychů vytvořených v moderních dějinách:

Muž napravo, žena nalevo. Bůh ve středních dveřích triptychu jste vy, vaše vnitřní Já. Všimněte si zednářského kompasu v božích rukou.

Podle univerzální víry triptychu jsme my lidé božští, ale v určitém smyslu jsme "upadli" ze svého nebeského domova do lidské podoby. Naše božská duše v nás stále existuje. Dle univerzální víry je naším pravým já, které díky třetímu oku můžeme znovu probudit.

Toto je hrubé zjednodušení Univerzální víry, ale bohužel mám omezený prostor. Více informací a zevrubná rekonstrukce a vysvětlení tohoto náboženství je v mé knize "Napsáno v kameni", která také obsahuje výzkum zabývající se Univerzální vírou, včetně jejích kořenů a přítomnosti na Zemi.

Pozůstatky Univerzální víry přežívají nejsilněji na Východě, kde mnoho jejích principů stále hraje významnou roli ve východním spiritualismu. Třetí oko stále existuje a je nedílnou součástí například hinduismu. Nicméně v západním světě na tom byla tato víra o mnoho hůře a to kvůli přímému konfliktu s církví a myšlenkami osobního božství.

Tyto "chybějící dějiny triptychu" na Západě se zdají být přesně tou zprávou, kterou významní umělci jako Leonardo da Vinci zamýšleli předestřít v dílech jako je Poslední večeře, která zobrazuje Ježíše (představitele církve), jak překrývá víru triptychu dob minulých.

Da Vinci nám zakódovaně říká, že Ježíšovo náboženství zakrývá triptych symbolizující starodávnou univerzální víru? Nebo říká, že Ježíš "člověk" nalezl svého "boha" (Christos) uvnitř pomocí náboženství triptychu? Nebo obojí?

Podněty a důvody, které ovlivňovaly konflikt mezi prastarou Univerzální vírou a raným katolicismem, jsou mnohé a přesahují prostor vyhrazený tomuto článku. Lze ale říci, že prastará Univerzální víra byla katolickou církví vnímána jako rouhání a to byl ten důvod, proč církev Univerzální víru vymýtila nebo se o to alespoň pokusila. Přestože se zbavili představitelů Univerzální víry, jako například druidů, existovali stále lidé, kteří si pamatovali a spojovali se dohromady, aby ji ochránili, formujíce tajemné kulty, které z generace na generaci předávali vědomosti o Univerzální víře a časem se staly tajnými společnostmi, o kterých slýcháme dnes.

Nejvýznamnější mezi nimi jsou svobodní zednáři - organizace, o které se šeptá už od nepaměti díky jejich tajnostem, nicméně nikdy nebylo jasné, co vlastně je tou věcí, kterou zednáři chrání. Víme jen, že to bylo nějaké náboženské a kacířské tajemství, které bylo objeveno církví, jež se ze všech sil snažila zednáře vymýtit. Papež Lev XIII. prohlásil toto:

...Následujíce příkladu našich předchůdců, máme v úmyslu obrátit naši pozornost k zednářské společnosti, jejich doktríně, úmyslům, činům a pocitům. A to za účelem odhalení této hříšné síly a zastavení rozšiřování této nakažlivé nemoci. [11]

Silná slova a velmi zvláštní, vezmeme-li v potaz, že zednáři byli zaměstnáváni církví, aby stavěli velké gotické katedrály. Jaké tajemství o nich církev odhalila? Jaké tajemství mohlo být tak podstatné, že Vatikán zcela obrátil a pokusil se zednáře zničit?

Muselo to být tajemství velkého významu, takové, za které stojí riskovat život. Takové, které se možná týkalo velké síly – síly duše a jejího možného povznesení.

Zednáři, jak napovídá jejich jméno, byli v začátcích bratrstvo kameníků. Postupně zapracovávali svou víru do umění a stejně tak do architektury – zapracovali ji do gotických katedrál, které si od nich objednal Vatikán a své symboly zakódovali do fasád těchto kamených staveb:

Obecně se v okultních kruzích předpokládá, že tito středověcí zednáři zdědili esoterické vědění od jejich pohanských předků a že toto vědění zakomponovali do architektury katedrál. [12] - Michael Howard, Okultní konspirace

Další slavní spisovatelé zabývající se touto problematikou souhlasí. Architekt a aitor Claude Bragdon (1866 – 1946), který mimo jiné navrhl newyorskou Centrální železniční stanici v Rochestru, napsal:

Ve středověké Evropě... fragmenty staré moudrosti, které byly přenášeny symboly a tajemstvími stavitelů katedrál - významně ovlivnily gotickou architekturu. [13]

 V knize "Napsáno v kameni" je pozornost upřena na tzv. katedrály stylu Notre Dame navržené a postavené zednáři severní Francie v období gotiky. Vybudované před tisícem let tyto ohromující kamenné mrakodrapy stále nechávají učence bádat nad metodami, kterými byly postaveny. Zednářští stavitelé patrně měli tajnou techniku posílení, kterou zakomponovali do katedrály, a tak vytvořili monument schopný pozdvihnout jiné.

Všimněte si opakující se fasády typické pro katedrály typu Notre Dame, v jejichž základně se nachází masivní triptych:

Zleva Remeš, Notre Dame, Laon. Gotické katedrály ve Francii.

Tyto západní fasády jsou v podstatě obrovskými kamennými hieroglyfy. Byly navrženy zednáři, aby odhalovaly prastarou Univerzální víru triptychu, kterou lze vidět v základně každé z těchto budov. Pozorný čtenář si jistě hned povšimne podobnosti s fasádami dalších budov, které jsme si ukázali. Klíčovými elementy tu jsou: triptychový vstup, vysoké věže po stranách, které se zdají vybíhat z vnějších vstupů triptychu a masivní okno ve tvaru růže nad prostředním vchodem. Warren Kenton ve své knize "Úvod do kabaly" o těchto věžích říká:

... západní strana každého chrámu postaveného zednáři má dvě věže reprezentující dva sloupy… mužský a ženský aspekt, aktivní a pasivní síly… a jsou nazývány věžemi slunce a měsíce... [14]

Geniální architekt Claude Bragdon z počátku 20. století souhlasil:

... muž, jako slunce, je pánem dne, je jako oheň, ničivá síla. Žena je subjektem rytmu měsíce, jako voda, je jemná a podajná...

Zednářské gildy středověku byly strážci esoteriky… severní, nebo pravá věž (mužská strana) byla nazývána posvátným mužským sloupem "Jachin"; a jižní nebo levá věž (ženská strana), posvátný ženský sloup, "Boaz"... [15]

To, co tito autoři tvrdí, je, že stejně jako v případě zednářské desky, mají tyto katedrály dvě věže, které zosobňují učení "párů protikladů". Dokonce když překryjeme katedrálu přes zednářskou desku, vidíme, že se deska zdá být náčrtem katedrály:

Zednářský autor W. Wilmshurst uvedl, že dvojité pilíře na tabuli zasvěcení, které jsou završeny sluncem a měsícem...

...zosobňují to, co známe jako..."páry protikladů." Všechno je přirozeně duální a může být pochopeno jen v kontrastu se svým opakem. [16]

Zednář Manly Hall (1901 - 1990) v "Tajných učeních všech věků" vysvětluje:

Jachin je bílý sloup světla… Boaz je stínový sloup temnoty… tyto dva sloupy zosobňují aktivitu a pasivitu… slunce a měsíc… dobro a zlo, světlo a tmu. [17]

Každá ze dvou věží začíná ve svém vlastním vstupu na zemi. Tyto dva vstupy "dveře protikladů" formují vnější vstupy triptychu. Esteticky vyšší a širší prostřední dveře zosobňují vyšší spirituální centrum člověka, mezi dualitou jeho fyzického těla. Zednářská idea trianglu je zobrazena v architektonické formě v kameni samotné katedrály. Kruhové "okno růže" je usazeno přesně nad prostředními dveřmi triptychu a označuje střední vchod. Zosobňuje pravé Já – světlo duše, nebo boha uvnitř.

Okno růže zosobňuje stejně jako prostřední vchod vyváženost mezi věžemi. Michael S. Rose, autor dvou knih o křesťanské architektuře, napsal:

Okno růže… reprezentuje dokonalost, vyváženost a harmonii čisté duše."

Kruh nemá začátek ani konec, a tak v esoterice symbolizuje lidskou věčnou duši, zde zobrazenou ve středu mezi dvěma protikladnými věžemi. Okno růže je usazeno nad prostředním vchodem zosobňujíce tak fakt, že prostřední dveře vedou do naši "vnitřní duše" nebo "vnitřního boha" – tedy k tomu, čím opravdu jsme. Proudy květin, světla a života září z centra oken růže, jakož všechen život vyzařuje z naší duše jako spirituálního zdroje. Britský autor Pinton Cowen, který zasvětil svůj život studii oken růže, o nich píše jako o "klíči k duši".

Fasády katedrál jsou dílem, který završuje skládačku. Odpovídají kritériím Tajemství: tajemství, které bylo nebezpečné pro církev a zároveň hodné života zednářů. Také vysvětluje změnu chování Vatikánu vůči zednářům, když Vatikán zjistil, co zednáři prováděli. Nicméně těžko mohli nařídit zničení těchto katedrál. Místo toho vydali nařízení, která měla za účel zničit zednáře a zároveň zajistit hegemonii církve a zajistit, že nikdo nebude schopen odkrýt Velké Tajemství a obrodit Univerzální náboženství.

Závěr

Tyto informace jsou vzrušující, nové a přelomové: jedná se nicméně jen o malou část toho, co tento objev znamená a jaký by mohl mít dopad a důležitost pro archeologii, historii, náboženství a spiritualismus. Civilizace stavějící pyramidy a jejich podobnosti ve víře, umění a architektuře jsou nevýznamnými odlehlostmi, které se objevily prostřednictvím konvergentní evoluce; jsou spíše částí starověké tajemné víry, která se týkala jak času, tak vesmíru.

Důkazy o této skutečnosti nedávno znovu vyšly najevo a tento článek vám představil jejich malou část: stručnou a velmi obecnou představu o víře a jejím vyjádření v kulturách, včetně Východu a Západu. Věnoval jsem s především pokusům církve o vyhubení tohoto tajemství a způsobu, jakým ji následně zvěčňovali zednáři v samotných fasádách katedrál, které postavili pro církev.

Existují samozřejmě mnohé další vazby a paralely, které lze s těmito informacemi svázat. Některé jsem uvedl v knize "Written In Stone". Tam vysvětluji řadu dalších - včetně výzkumu filosofií víry, jejího vyjádření v různých náboženstvích po celém světě a jeho možných původech a cestách po celé historii, které umožňují šíření těchto informací na světě a do kultur tak zdánlivě odlišných jako Majové a Egypťané.

Jedná se ovšem pouze o malý krok v tomto novém, neprobádaném oceánu: dokonce i při veškerém výzkumu, který jsem věnoval tomuto tématu, je třeba daleko daleko více práce v této oblasti. Co je však zatím nejdůležitější, je prostě skutečnost, že bylo znovuobjeveno: poprvé v dějinách novodobé historie bylo ztracené Univerzální náboženství starověků zrekonstruováno a nyní je otevřené každému, kdo si jej přeje dále studovat a zkoumat, ať už filozoficky, nábožensky nebo historicky.

V tomto duchu bych chtěl tento článek ukončit a poděkovat všem za jeho přečtení; o Univerzální víře se dozvíte další informace v mé knize Written In Stone. Doufám, že vás obohatí a povzbudí vás, abyste se tímto objevem zabývali hlouběji a připojili se ke mně, abychom odhalili pravdy ztracené v historii, fakta a důkazy, které se ponořily hluboko do mlhy času!

V míru,

Richard Cassaro, autor knihy Written In Stone

Závěrečné poznámky:

[1] Kdo je tento král slávy, Alvin Boyd Kuhn

[2] Příroda a chůze, Ralph Waldo Emerson, Henry David Thoreau

[3] Republika a další práce, Plato

[4] Metaphysical Magazine, svazek 23, Harry Houdini

[5] Tajné učení všech věků, Manly P. Hall [ zpět na text ]

[6] Záhady lidského těla, Dr. George Washington Carey

[7] Osobní vzpomínky Joan z Arku, Mark Twain 

[8] Eden, Dr. Joye Jeffries Pugh

[9] Méně časté vidění Sergeje Konenkova, 1874-1971, John Bowlt, Wendy Salmond, Marie Turbow

[10] Mystic Americanism, Grace Morey

[11] Písmo "Humanum rod" pápeža, Leo XIII, proti svobodnému zdiva, papež Leo XIII

[12] Occult Conspiracy, Michael Howard

[13] Krásná nutnost, Claude Bragdon

[14] Úvod do Cabaly: Strom života, Warren Kenton

[15] Krásná nutnost, Claude Bragdon

[16] Význam zednářství, WL Wilmshurst

[17] Tajné učení všech věků, Manly P. Hall 

zdroj:

https://grahamhancock.com/cassaror1/

překlad: nenimito