Co nám říká vlajka a erb Tartarie

Pokud Tartarie existovala jako stát, nikoliv jen území na mapě, měly by jít v historických zdrojích dohledat obvyklé atributy státnosti: erb, vlajka, genealogické informace vládců. Lze najít v historických zdrojích erby a vlajky? Ukazuje se že ano, bez problémů. V knize „Světová historie“ z roku 1676 je před sekcí o Tartarii vyobrazena sova na štítu, což se dá považovat za erb:

Na začátku 18. století byla vydána, pravděpodobně ve Francii, „Sbírka mořských vlajek světa“, kde se nacházejí dokonce dvě vlajky Tartarie – státní a císařská. Tartaria podle všeho tedy byla císařství:

Kvalita je bohužel nízká, je však zřejmé, že na pravé vlajce by mohla být známá sova, zbývá zjistit, co je na levé, zda se jedná draka nebo jiné zvíře.

Z holandských tabulek vlajek světa z počátku 18. století:

Vidíme opět dvě vlajky, jednu se sovou, na druhé drak nebo gryf.

Z dalších zdrojů už vidíme zcela jasně, že se jedná o gryfa – drak nemá zobák. Gryf je naopak kříženec lva a orla.

 

Aby nebylo pochyb, USA (1865) a Anglie (1783):

Detail z publikace USA, 1865 (vlevo):

Vpravo erb Malé Tartarie (podle kánonické historie se jedná o „Krymský chanát“).

Tato ilustrace zjevně ukazuje, že na erbu Tartarie není zobrazen drak, ale černý gryf ve žlutém poli. Vidíme tedy plnou shodu – Tartarie = Gryf. Pro úplnost: 

Bez zajímavosti pro naše téma není ani tento dokument z Francie roku 1709 - genealogické linie císařů Tartarie plus mapa (v plném rozlišení zde):

Známe tedy kultovní a státní symbol, ze stovek dochovaných map známe přibližnou oblast lokace Tartarie – od Evropy po Tichý oceán. Může být gryf oním symbolem, který ctily mnohé národy říše, rozprostírající se od Tichého do Atlantického oceánu? Na to nám můžou odpovědět archeologické nálezy a staré letopisy.
Při vykopávkách skýtských kurganů byly v masovém množství nacházeny různé předměty se zobrazením gryfa. Přitom takové nálezy byly datovány až 4. - 6. stoletím před naším letopočtem. Tamaň, Krym, Kubáň:

Altaj:

Oblast Amú-Darji, Chanty-Mansijská autonomní oblast:

Skutečným mistrovským dílem je náhrdelník z „Tlusté mohyly“ poblíž Dněpropetrovska:



 

Obraz gryfa se využíval i při tetování v 5. - 3. století př. n. l. na Altaji:

Ve Velkém Ustjugu zdobili touto pohádkovou bytostí předměty výbavy domu:

Novgorod, 11. století, dřevořezba:

 

Tobolsk a Rjazaň, náramky a číše:

 

Letopis z r. 1076:

 

Gryfy je možné dokonce ještě dnes vidět na vratech starých ruských chrámů. Dmitrijevský sobor ve Vladimiru z 12. století:

 

Stěny Georgijevského soboru také obsahují gryfy.

 

vlevo: Další gryfové na různých kostelech a chrámech staré Rusi (Suzdal)

vpravo: Gryf a Semargl (suzdalské vrata, 13. století):

 

Gruzie, Mccheta:

 

Ale gryf nebyl jen na kultových stavbách. Tento symbol se na Rusi široce využíval až do 17. století. Helma velikého knížete Jaroslava, 13. st.:

 

Gryf na carském „kovčegu“ z r. 1486, na dveřích do vrchní komnaty Těremného paláce Moskevského Kremlu (1636):

 

Gryf je i na znamení Ivana Hrozného z r. 1560. Je dobré si uvědomit, že na podobných místech se povolovalo zobrazování jen kultovních symbolů, v roce 1865 o tom píše Lukian Jakovlev takto: „...na znameních se dělaly vždy zobrazení svatého obsahu, jiná zobrazení, která bychom nazvali každodenními, se nepřipouštěla.“

  

 Další carské předměty s gryfem:

Gryf je přítomen i na jednom z hlavních symbolů carské moci:

Tedy, na území Skýtie / Tartarie se symbol gryfa široce využíval  minimálně od 4. století př. n. l. až do konce 17. století (v Moskovii), a v Perekopském království (jak Sigismund Gerberštejn nazval v 16. století Krymský chanát) se symbol využíval podle všeho až do dobytí Krymu, tj. do 2. polovina 18. století. Symbol byl nepřetržitě využíván na obrovské části Eurasie přes 2500 let.



Podle legendy gryfové chránili zlato v Ripejských horách Hyperboreje, například před mýtickými obry Arimasty.
Gryf se dodnes používá tam, kde je nebo bylo původní slovanské obyvatelstvo, například v severním Německu, Pobaltí, v Polsku a na Krymu.
Je zajímavé, že podle legendy zapsané v 15. století Nikolajem Turijem v práci „Anály gerulů a vandalů“ se praví: „Anturij umístil na nos korábu, kterým se plavil, hlavu Bucefala a na záď – vytesal gryfa.“ (A. Frencelii. Op. cit. P. 126-127, 131). Anturij byl legendárním předkem obodritských knížat a byl souputníkem Alexandra Makedonského. Když dorazil na Baltické moře, usídlil se na jižním břehu. Jeho družiníci se podle legendy stali zakladateli mnoha obodritských rodů. Mimochodem, na erbu Meklenburgu je vedle gryfa i býčí hlava a Bucefal znamená „býkohlavý“.
Slovanská stopa je patrná i na erbu Benátek. Je pravděpodobné, že město založili Venedi a původně mohlo jít o Venedii, která se později latinizovala na Venecii.

Podle některých zdrojů byl staroruský / staroslovanský název gryfa: „div“, ale také noh, nog, noguj, inog, nagaj, nogaj (= pták NOH). Zde je možná vazba se známou Nogajskou Ordou.  Pokud budeme předpokládat, že název nepochází od vojenského vůdce jménem Nogaj, ale spíše od názvu stvoření, pod jehož zástavami bojovali (gryf), pak namísto nepochopitelných divochů „mongolů“ uvidíme reprezentativní vojenský útvar Tartarie. Gryf se nachází i na freskách scén obléhání evropských měst „Tatary“.

Erb města Kerč, oblast historické domoviny Skýtů:

Další krymské archeologické nálezy:

 

Shrňme, co nám řekne nepředpojaté studium prvozdrojů a kulturních památek, které je dnes možné díky internetu, digitalizaci archivů a různým online katalogům a aukcím:

1. Na stovkách středověkých i novověkých map existuje státní útvar Tartarie rozprostírající se na většině Eurasie;
2. Podle dochovaných dokumentů současníci vnímali Tartarii jako stát (císařství), nikoliv název území nebo neznáma;
3. Tartarie je zmiňována v denících a knihách řady cestovatelů, jejichž autenticitu nikdo nezpochybňuje;
4. Ve spolehlivých historických dokumentech jsou vyobrazeny státní symboly Tartarie – erb a dvě vlajky, státním symbolem je gryf;
5. Gryf (gryfon, griv, div, nog, noh, nogaj) je dávný původní symbol na území Skýtie (Tartarie). Tento symbol mohl být bez problémů sjednocujícím a sakrálním pro slovanské, turkické, jugorské a další národy, žijící na obrovském území od Evropy do Tichého oceánu. V Moskovii byl gryf z oficiální a každodenní symboliky postupně vytěsněn, zvláště po příchodu dynastie Romanovců, a v Ruské říši byl s počátkem vlády Petra Velikého cíleně zapomenut;
6. Na území, indikovaném mapami jako historické území Tartarie nebo Skýtie, nacházíme archeologické důkazy kultovního statusu gryfa a jeho kontinuálního zobrazování v kultuře během více než 2500 let;
7. Obyvatelé Tartarie jsou portrétováni soudobými autory jako běloši evropského vzezření;
8. V originálních textech, kde v moderních překladech figurují „Mongoli“, je zpravidla v originále napsáno „Mogol“, „Mogul“, „Mughal“, což je rozdíl a tyto termíny nemají s dnešními Mongoly nebo Asiaty nic společného. Mughalská říše v Severní Indii byla říší bělochů evropských rysů.

autor: JanP
zdroje:
http://www.kramola.info/vesti/letopisi-proshlogo/flag-i-gerb-tartarii-chast-1
http://www.kramola.info/vesti/letopisi-proshlogo/flag-i-gerb-tartarii-chast-2
http://www.kramola.info/vesti/letopisi-proshlogo/flag-i-gerb-tartarii-chast-3

aktualizace:

motivy z dlaždice nalezené v kapli sv Vavřince na Vyšehradě (pravděpodobné stáří - poslední třetina 11. stol.)






















(©)2016 myslenkyocemkoli.blogspot.com

Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.