16. 8. 2015

Poslední úder Stalina

Při svém oblíbeném cestování "myší po googlu" často narážím na jevy, které mi nejsou jasné. Donedávna to byla třeba podivná pravidelná síťovina na tváři matičky Země, jako například tady, na ostrově Hokkaidó:


Vše jsem pochopila, když jsem si přečetla tento starší článek
(2013), z něhož vybírám podstatné pasáže.


V roce 1948, když se Evropa ještě zotavovala z následků války, vyšel 20. října v SSSR z iniciativy Stalina dekret Rady ministrů SSSR a ÚV KSSS "O plánu výsadby lesů k ochraně polí, zavedení osevních postupů k zúrodnění půdy, výstavbě rybníků a vodojemů k zajištění vysokých výnosů plodin ve stepi a lesostepních oblastech evropské části SSSR". V tisku tento dokument dostal název "Stalinský plán k přetváření přírody".


Patnáctiletý program vědecké regulace přírody, který neměl nikde ve světě obdoby, byl rozpracován na základě prací předních ruských agronomů. Jedním z výzkumníků byl i G. N. Vysockij z Akademie zemědělských věd, který se zabýval studiem vlivu lesa na vodní režim. Poprvé vypočítal rovnováhu vlhkosti pod lesem a polem, studoval vliv lesů na životní prostředí a příčiny vzniku holých stepí. Jeho přínos k zalesňování stepí byl velmi významný.
Cílem tohoto Plánu bylo předcházet suchu a písečným a prachovým bouřím cestou výstavby vodojemů, výsadby lesů a zavedením vhodné rotace plodin v jižních oblastech SSSR (Povolží, západní Kazachstán, severní Kavkaz a Ukrajina). Bylo naplánováno vysadit více než 4 miliony hektarů lesa a obnovit lesy zničené za války a nedbalým řízením. Síla tohoto plánu spočívala ve společné vůli všech zúčastněných i národa, komplexnosti a obrovském rozsahu. Plán neměl, co se týče jeho měřítka, ve světových zkušenostech precedens.
Dokument předpokládal za 15 let vytvořit 8 velkých státních zón s pásy lesů o celkové délce více než 5.300 kilometrů. Na polích kolchozů měly být vytvořeny ochranné lesní porosty o rozsahu 5.709 tisíc hektarů a už v roce 1955 mělo být postaveno 44.228 nových rybníků a vodojemů. To vše ve spojení s pokročilou sovětskou agrotechnikou mělo zabezpečit vysoké, stabilní, na rozmarech počasí nezávislé sklizně plodin na ploše více než 120 milionů hektarů. Plodiny sklizené v těchto oblastech by měly stačit k nakrmení poloviny tehdejší světové populace.
Washington Post v roce 1948 citoval slova generálního ředitele OSN pro výživu a zemědělství Boyd Orra, který řekl: "Míra vyčerpání úrodné půdy ve Spojených státech je alarmující. Přibližně čtvrtina území, kde původně byla úrodná půda, je zdevastována. Každý rok jsou v této zemi zničeny 3 miliony tun úrodné vrchní vrstvy půdy." A dále otevřeně přiznal: "Pokud se studená válka změní na dlouhodobý konflikt, vývoj ve vztahu k rekultivacím může vyřešit otázku, kdo bude vítězem."


Plán rekultivace Povolží

Málokdo ví, že příprava na Stalinův ambiciózní projekt trvala 20 let. V roce 1928 byla v Astracháňské polopustině doslova na holém místě založena výzkumná stanice Všeruského institutu agro-leso-meliorací pod názvem Vogdinský opěrný bod. V této umírající stepi bylo třeba překonat obrovské těžkosti, a tak vědci a lesníci doslova vlastníma rukama vysadili první hektary mladých stromů. Ze stovek různých druhů byly vybrány ty dřeviny, které nejvíce odpovídaly vědeckým požadavkům pro použití v ruských podmínkách.
A les vyrostl! Základem celého plánu byly pásy smíšených lesů
ochraňující pole a závlahy. Pokud v otevřené stepi žár dosahuje 53 stupňů, pak ve stínu stromů je o 20 % chladněji a vypařování z půdy se tak o 20 % sníží. Navíc pozorování v Buzuluckém lesnictví v zimě 1928 - 29 ukázala, že sosna o výšce 7,5 m shromáždila za tu zimu 106 kg jíní a námrazy. To znamená, že nepříliš velký lesík je schopen ze srážek získat několik desítek tun vody!
Kolchozníci a zaměstnanci lesních závodů obstarali 6.000 tun semen stromů a keřů. Zajímavé je složení dřevin, které navrhli vědci pro jednotlivé řady osázení: 1. řada topol kanadský, lípa; 2. řada jasan, klen tatarský; 3. řada dub, žlutý akát; 4. řada jasan, klen ostrolistý; 5. řada opět topol kanadský, lípa; 6. řada jasan, klen tatarský; 7. řada dub, žlutý akát,... a tak dále v závislosti od šířky pásu. Z keřů pak navrhli maliník a rybíz, což přiláká ptáky kvůli boji se škůdci lesa.

Kromě státních oblastí s pásy lesů se vysazovaly lesní pásy místního významu po obvodu jednotlivých polí, na svazích roklí kolem nových i původních nádrží a na výrazně písečných půdách (s cílem jejich zakrytí).
V rámci výsadby nových lesů bylo třeba přijmout i opatření k ochraně a zlepšení stávajících zvlášť cenných lesních masívů, včetně Šipova lesa, Chrenovského boru, Borisoglebského lesního masívu, Tulských záseků, Černého lesa v Chersonské oblasti, Velikoanadolského lesa a Buzuluckého boru. Znova rostly také parky zničené v době války.

Kromě toho byly zavedeny nové metody ošetřování polí: využití tvrdých úhorů, podzimní orby, podmítky, správné používání organických a minerálních hnojiv, výsev prvotřídních semen s vysokými výnosy přizpůsobených místním podmínkám.
Plán předpokládal také zavedení "trávopolního systému" rozpracovaného předními ruskými vědci V. V. Dokučajevem, P. A. Kostyčevem a V. R. Williamsem. V rámci tohoto systému se část orné půdy v osevním plánu osévala víceletými bobulovinami a podsevní trávou. Ta sloužila jako krmivová báze živočišné výroby a zároveň jako vynikající prostředek k obnovení úrodnosti půdy.
Plán předpokládal nejen dosažení absolutní potravinové soběstačnosti Sovětského svazu, ale od druhé poloviny 60. let i nárůst vývozu obilí a masných výrobků. Vytvoření lesních porostů a nádrží vody mělo také zajistit různorodost flóry i fauny SSSR. Sledoval tedy kombinovaný cíl - ochranu životního prostředí a zároveň vysoké výnosy plodin.
Na pomoc kolchozům v úhradě nákladů bylo přijato rozhodnutí, že Ministerstvo financí SSSR jim poskytne úvěr na 10 let, který by byl splácen až od pátého roku.

Velkou pomoc při vytyčení tras ve státních ochranných zónách, při vytvoření technických projektů na rozvinutí lesní výsadby v kolchozech a sovchozech, a také při vytvoření průmyslových doubrav na jihovýchodě, poskytli vědci. Pod společným vedením Akademie věd SSSR přijali účast vědečtí pracovníci z více než 10 vědeckých institucí samotné Akademie, Moskevské a Leningradské univerzity, 4 - 5 rezortních výzkumných ústavů, více než 10 speciálních lesních a zemědělských vzdělávacích institucí Moskvy, Leningradu, Saratova, Voroněže, Kyjeva, Novočerkeska,...
 

Dále s cílem zabezpečení široké mechanizace polních i lesních prací a zvýšení jejich kvality bylo v plánu aktivizovat ministerstvo zemědělské techniky, ministerstvo automobilového a traktorového průmyslu, ministerstvo dopravního inženýrství, ministerstvo výstavby a stavebních strojů a další průmyslová ministerstva ovlivňující zemědělství, aby pro urychlené provádění plánu zavedly výrobu nových zemědělských strojů vysoké kvality, a rychleji pracovaly na zlepšení stávajících zemědělských strojů a nářadí. Byly vyvinuty nové stroje pro výsadbu stromů hned sedmi pruhy najednou namísto dříve koňmi tažených kultivátorů, poprvé byly zahájeny práce na vytvoření minitraktoru pracujícího na lesních pasekách (tzv "pěší traktor" TOP, motor 3 HP) a pro zavlažování zeleniny dešťová zařízení s nezávislým motorem. Zároveň již probíhaly testy domácích kombajnů na sklizeň obilí, bavlny, lnu, cukrové řepy a brambor.
K vypracování a realizaci plánu byl vytvořen institut Agrolesprojekt (dnes institut Rosgiproles). Podle jeho projektů byly lesy postupně pokrývána čtyři obrovská rozvodí povodí Dněpru, Donu, Volhy, Uralu a evropského jihu Ruska.
Plnění zadaných úkolů se stalo dílem celého národa.

Zároveň s výstavbou systému zalesňování byl zahájen i obrovský program výstavby zavlažovacích systémů. Řešením problémů spojených s prováděním pětiletého plánu melioračních prací byl pověřen Institut inženýrů vodohospodářství V. R. Williemse. Výrazně se mělo zlepšit životní prostředí a rozšířit se vodní doprava. Počítalo se také s regulací toků mnohých řek, při níž by se získalo velké množství levné elektrické energie a zároveň uložení dostatku vody k zavlažování polí i zahrad...

Avšak v březnu 1953 Stalin zemřel a plnění projektu bylo... zastaveno!!
Kniha o Plánu se urychleně stahovala a Rada ministrů SSSR hned 29. dubna 1953 speciálním dokumentem přikázala zastavit práce na vytvoření lesních zón, jejich další plánování a pěstování sazenic byly zrušeny.
Mnohé lesní porosty byly vykáceny, několik tisíc rybníků a vodojemů, které byly určeny k chovu ryb, byly opuštěny a zpustly, 570 stanic na ochranu lesa vytvořených po roce 1949 bylo do roku 1955 zlikvidováno.

To vše z příkazu nového vůdce země - Nikity Chruščova.

 
Jedním z důsledků zastavení realizace Stalinova Plánu a vnucení nesmyslných extenzívních metod rozšíření orných ploch byla ekologická katastrofa v letech 1962 - 63 spojená s erozí půdy na celinách. V SSSR vypukla potravinová krize. Na podzim roku 1963 zmizely z regálů obchodů chleba a mouka, přerušovány byly dodávky cukru a másla. V roce 1962 bylo oznámeno zvýšení cen masa o 30 % a másla o 25 %. O rok později v důsledku neúrody a neexistence zásob SSSR poprvé od války prodal 600 tun zlata ze státních rezerv a zakoupil 13 milionů tun chleba za hranicemi.
A v průběhu té doby byly stále hlasitěji zdůrazňovány politické "chyby" Stalina, zatímco zcela ve stínu zůstal jeho skvělý Plán, který pak s úspěchem částečně realizovaly USA, Čína a západní Evropa v podobě vytvářených zelených zón. Ty hrají významnou roli v prevenci globálních klimatických hrozeb.


Zbytky lesních pásů v Saratovské oblasti

V červnu a červenci roku 2010 udeřilo v evropské části Ruska smrtící sucho. Pro vysoce postavené úředníky to bylo naprosto nečekané. Nečekané to bylo i pro vládu RF, přestože už předtím v minulých letech mohlo být v mnoha ohledech zřejmé, že hrozba sucha je velmi vážná a je nutné se na ni včas připravit. I v roce 2009 bylo podobné sucho, které se dotklo části Povolží a jižního Uralu. Slunce nemilosrdně vypálilo veškeré plodiny dříve, než stačily vyrůst.
A k tomu všemu by nedošlo, kdyby se podařilo zrealizovat Stalinův velký Plán na transformaci přírody. Ovšem to by nešlo bez záchrany SSSR a socializmu...
V dalších letech se pak hořce sklízely plody zrádcovské politiky všech dalších ruských vůdců - Chruščovem počínaje a Jelcinem konče -, jejichž hlavním úkolem bylo brždění rozvoje nebezpečného konkurenta Západu, jeho diskreditace a později i rozkradení a likvidace.
Žádná potravinová soběstačnost, ale dovoz potravin s chemickými přísadami ze Západu a... GMO!


 

zdroj:
http://zakonvremeni.ru/analytics/6-2--/22800-poslednij-udar-stalina.html




(©)2015 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.

28 komentářů:

  1. Konečně i něco poučného.
    Poučením by pro nás mohlo být třeba to, že ani z přírody nelze stále jen brát a brát a nic jí nevracet. Nebo že vše na světě musí být v rovnováze, jestli to má dlouhodobě fungovat. Když se rovnováha poruší, přijdou problémy. A že je v našem vlastním zájmu snažit se tu rovnováhu udržovat, protože nevíme co může přijít zítra.
    Letošní léto nám krásně ukázalo jak moc jsme se od přírody a odkazu našich předků vzdálili, a že se staráme jen o momentální zisky a vůbec ne o to jakou zemi předáme svým potomkům.
    Ty letité sovětské výzkumné práce bychom měli oprášit, prostudovat, pak přizpůsobit našim podmínkám a zrealizovat.
    A jen maličkost: Klen je česky javor.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Klen není česky javor, ale strom se jmenuje Javor klen.

      Vymazat
    2. Poslední léto nebylo ukázkou toho, jak moc jsme se od přírody vzdálili. Už ve starých ručně psaných kronikách (statistické údaje o počasí se vedou asi posledních 200 let, proto se údaje, kterou jsou v kronikách běžně nezveřejňují), byly v určitých oblastech republiky taková vedra, že ani obilí nevzešlo.

      A prostý občan se moc nevzdálil, prostý občan si nepřeje, aby mu někdo ovlivňoval počasí, ať už je to HAARP nebo chemtrails.

      Vymazat
    3. Souhlasim:-) Take jsem zkusil zmenit ono casto razene heslo mainstreamem.....
      "Zanechat lepší planetu pro naše potomky?
      A co zanechat lepší potomky pro tuhle planetu?"

      nenimito

      Vymazat
    4. To je krásné. A jak pravdivé. Země si to zaslouží.

      Vymazat
    5. Ano, ale mnohem podstatnější je, že jsme zotročeni. Pomluvený Stalin se nás z toho snažil dostat, mimo jiné plánoval šestihodinovou pracovní dobu a dvě vysoké školy pro každého a odhalil neplatnost marxismu jako dalšího náboženství na zotročování. Po jeho smrti se začalo vše dobré záměrně ničit. Nyní informační technologie již umožňují vidět, že jsme otroci a všechna rozhodnutí jsou činěna v zájmu elit a proti vlastnímu obyvatelstvu.

      Vymazat
  2. http://www.nwoo.org/2015/08/17/odvodnovanie-pevnin-klimaticka-zmena-stefan-valo-o-suchu-a-povodnich/#comment-149193

    OdpovědětVymazat
  3. Dobrý článek, ale Stalin nebyl první v temném středověku v 15. a 16. století vytvořili pánové Netolický, Ruthard a Krčín naprosto unikátní rybniční soustavu.
    Netolický - odbočka z Lužnice umělý kanál Zlatá stoka a rybníky
    Krčín - prostě postavil Novou Řeku s naprosto unikátní hrází zkrátil tok a zavedl ji do Nežárky a Lužnici nechal téct do Rožmberka
    Ruthard - prostě přeložil další potok - Koštěnický a založil rybníky Kanclíř, Hejtman, Staňkov...

    Myslím, že Stalin jen opisoval ale myslel to dobře.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vůbec první podobné projekty najdeme ve starověkých civilizacích... V případě Stalinova plánu, popsaného v článku, jde však o projekt gigantického rozměru - a je škoda, že nebyl plán realizován - a při tom byl dokonale reálný... Na netu najdete film "Muž který sázel stromy". Odkaz zde: https://www.youtube.com/watch?v=W2oOaA2aqZQ Jde o fiktivní dílo - viz zde https://cs.wikipedia.org/wiki/Mu%C5%BE,_kter%C3%BD_s%C3%A1zel_stromy Ale když by podobně po 15 let na něčem podobném se stejnou trpělivostí pracovali sta tisíce pracovitých rukou, posílených moderní technikou, kterou Krčín a spol neměli, výsledky mohly být úžasné... Věčná škoda. Rockeffellerův poskok Chruščov (to je historiky již doložené) tedy nadělal nejen hodně hospodářských, ale i ekologických škod.

      Vymazat
    2. Rozhodně doporučuji, toto není fiktivní příběh ;-)
      opravdový "muž který sázel stromy".

      http://digg.com/video/forest-man

      Vymazat
    3. Středověk až tak temný nebyl, rozhodně byl ale jiný co se klimatu a počasí týká. Rybníkářství se u nás nerozvíjelo jen tak z nudy, ale z nutnosti - přebytku vody. Stačí si vyhledat termíny jako Malá doba ledová, Maunderovo minimum a související věci. Zjistíme, že 14. do 18. století bylo úplně jné počasí, než na jaké jsme zvyklí dnes. Bylo chladněji a hlavně mnohem víc vody (jak v zimě, tak v létě). Úroda na polích malá, všude mokro. Lidé nespokojení a tak se snažili živit jak se dalo. Z té doby se v naší krajině dochovaly stopy po stovkách rybníků a rybníčků, v podstatě u každé vesničky jich bylo několik a také se to dá dohledat v místních názvech. Chov ryb byl vítaným zdrojem obživy a peněz. Ostatně že je dnes něco jinak ani nemusíme porovnávat v dávné minulosti, stačí si vzpomenout na známé obrázky ladovské zimy. Mrazy s takovou spoustou sněhu už dávno nejsou. Klima se mění, teploty rostou, ubývá srážek a tím i vody v krajině. Naše republika má tu smůlu, že je na rozvodí. Všechna voda od nás jen odtéká, k nám nepřitéká žádná. Jediným zdrojem vody je pro nás déšť. Když si tedy vodu v krajině nepohlídáme a neudržíme, tak ji prostě mít nebudeme. Odteče, zbytek vyschne.

      Vymazat
    4. Od oněch pánů (Netolický, Ruthard a Krčín,...) bylo budování velkých rybníků a vodních děl velice mazané. Využili nepřízeň počasí, tím zajistili prostým lidem práci a obživu, současně tím zabránili rebeliím a povstáním a sobě zajistili obrovské příjmy.

      Vymazat
    5. @anonym 180815-1537
      rybníkářství nebylo o přebytku vody, ale nedostatku lidí a rozvoji "obchodu-průmyslu". Na vysvětlenou rybníkářství nezačalo jak naznačuješ krčínem a spol, ale už v rokách +-1115, přes Karla IV až do dneška. Krčín a spol je spojen s novou "tehcnikou" třístupňového rybníkaření, ALE hlavně díky rodu co chtěl být nejsilnější a nejbohatší v císařství, a v té době ryby nesly peníze, hodně peněz...

      Takže NEEEEE vyvozuješ nesmysl, protože tvé předpoklady jsou nesmyslné. S principu, když máš odtok vody, a založíš rybníky tak odtopk jenom snížíš, změníš klima, kde pak jsou větší srážky atd. Proč kromě ekoblábolů nepoužít mozek? Ne nadarmo rybníky apol. i dnes (techniku jak, kde atd.) více méně musí ekomozsci chodit za technikama co "ničí planetu a nerozumí přírodě"....

      Vymazat
    6. Nejde o odtok, ale o využití mokřin a promáčených polí, na kterých nejde nic vypěstovat a uživit tím lidi. Nic není samo od sebe a tehdejší společnost byla zcela závislá na počasí a klimatu.
      Předchozí období (období Přemysla Otakara II. a Václava II.) mělo příjemné a teplé klima, dařilo se zemědělství, velké výnosy způsobily prudký nárůst populace, která expandovala do dříve nevyužívaných území, došlo ke kolonizaci rozsáhlých ploch, mýcení lesů, zakládání polí a tisíců nových vesnic (drtivá většina obcí naší republiky vznikla právě v tomto období). Jenže pak se to pokazilo, klima se výrazně změnilo (viz můj příspěvek výše o malé době ledové), zemědělské výnosy rychle klesaly a nastal problém s uživením tolika lidí. Ne náhodou je toto období obdobím největších nepokojů, konfliktů a společenských změn. Za každou válkou stojí nespokojenost lidí (bída, hlad, daně,...). Spokojení lidé neválčí.
      No a jak jsem psal, rybníkářství bylo logickou snahou využít neobvyklé množství vody a nějak se uživit, když mokrá pole na uživení nestačila. Proč asi vznikalo kolem každé vesničky tolik rybníků, když lidé potřebovali každou úrodnou půdu pro pěstování jídla?
      Kdyby byl nedostatek lidí, jak píšete, asi těžko by k něčemu takovému docházelo, protože tehdejší málo produktivní zemědělství zaměstnalo všechny lidi.
      Jasně že ze strany majitelů panství a to bylo o penězích a snaze vydělat na tom, ale prvotní příčina to nebyla. Jen využili počasí, pozvali rybníkáře, dali lidem práci a obživu, tím zabránili nespokojenosti a rebeliím (při kterých by lehce mohli přijít o svůj majetek) a sobě zajistili dobré příjmy i v jinak nepříznivém období.
      Žádný svéprávný panovník či majitel panství by samozřejmě nerušil úrodná pole a nedělal z nich rybníky jen pro svoje zisky, navíc při nedostatku lidí, jak zmiňuješ. Bylo to naopak - lidí hodně, počasí špatné a výnosy zemědělství stále horší. Museli to tedy nějak řešit. Vyřešily to rybníky a chov ryb. Ale bohužel jen částečně a pomístně. Celkově ce střední Evropa zmítala v nepokojích, od husitství až do 30letou válku. Tohle všechno způsobilo počasí a voda. Dnes jsme na tom podobně, rozdíl je jen s tom, že místo přebytku vody pomalu začne nastávat její nedostatek.

      Vymazat
    7. Ještě dodám, že to až my dnes děláme věci jen pro peníze, bez ohledu na přírodu a bez ohledu na budoucnost. Částečně je to z naší nudy a částečně z toho, že se naivně domníváme, že jsme technologicky už natolik dokonalí, že si hravě poradíme úplně se vším.

      Vymazat
  4. Všchni opisujeme , jen výsledek ... : Je to pro druhé nebo pro sebe?

    OdpovědětVymazat
  5. Lepší je opisovat ,a tak úžasný projekt uskutečňovat,než opakovat bláboly a činy kazisvětů a vojnotvůrců a sobeckých idiotů!!!!
    kdyby se vždycky lidé předháněli v ještě lepší realizaci mírových a nádherných a oživujících úkolů a nápadů-bylo by dávno dobře!!
    jituš

    OdpovědětVymazat
  6. Moc hezký. Teda - ta první polovina, ta druhá už moc ne. Asi byl jeden z těch, kterým došlo, že pokud se Přírodě přestane dávat, pěkně se na nás vykašle. Ekonomický pohled je moc fajn, ale když se nespojí s ochranou Přírody a s dáváním, tak je z něj jen rakovina, což pánové po Stalinovi moc "pěkně" prakticky dokázali. A to varování, které jsme dostali my letos (tím suchem), by se taky nemělo brát na lehkou váhu...

    OdpovědětVymazat
  7. Dobrý večer. To je zase jeden učebnicový příklad krutosti temné šlechty. Nastartovat něco krásného, přínosného , vytvořit iluzi něčeho přínosného a pak zase všechno zničit, lid zarmoutit a uvrhnout ho znovu do smutku, bídy a beznaděje. No a pak sosat , pást se na lidské životní energii. . . . jsem zvědavá, co budou sosat nyní, když se jim otroci probouzejí, asi budou muset zemřít. . . . . iva

    OdpovědětVymazat
  8. Konečne nie niečo proti kresťanské ale skutočne rozumné. Ako dieťa som Stalina bral ako Hitlera. Len svojím štúdiom histórie som pochopil aký bol v skutočnosti. Komunista bol tak oficálne.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, nevím, jestli jsem to četla zde, nebo někde jindy, ale bylo velkým štěstím, že vyhrál Stalin a ne otrok Západu Trockij. Který je dodnes opěvován.
      Jen by mě zajímalo, jak to bylo s tou Stalinovou popravou tisíce důstojníků.

      Vymazat
    2. Alexandrie,
      pohledej na levanetu, například zde: http://leva-net.webnode.cz/search/?text=Je+t%C5%99eba+promluvit+o+Stalinovi

      Vymazat
    3. Vla Bi, děkuji moc, nastuduju.

      Vymazat
  9. Stalin byl žrec RUS a vlastenec, jsem přesvědčena, že ho historie jednou - možná už brzy - očistí

    OdpovědětVymazat
  10. Je otázka proč tomu tak bylo, komu takové změna prospěla. Domnívám se že Pokud by byly zpětně vysázeny lesy, tak by se zlepšila situace v zemědělství ve mnoha zemích. Zajímavé je že od války v Afghanistánu klesá rozloha lesů v té zemi, stejně tak od revoluce v Íránu byly vymýceny lesy. To povede jen ke katastrofě.

    OdpovědětVymazat
  11. Pěkná stalinská agitka!
    Ale chtělo by to přitlačit na pilu a konečně dobu vlády tohoto ruského cara popsat jako opravdový ráj na zemi.
    Jsme to totiž tomuto velikánovi světových dějin dlužni.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To nieje agitácia ale vyzerá to že je to popis ktorý sa blíži objektívnej realite.

      To chruščovove odhalenie kultu Stalina na 22. zjazde bola "agitka" t.j. hovorovo presadzovanie nezmyslov.

      Ak sa ti nezdajú informácie, prezraď ktoré. Lebo ten tvoj sarkazmus nieje dôkazom zla, ale len sarkazmus z nepochopenia vtedajšej situácie.

      Vymazat

Podepsat se není povinnost, ale projev úcty k druhým.