Kryptoterestriální hypotéza: Záležitost pro otevřenou vědeckou diskusi k vysvětlení neidentifikovaných anomálních jevů

červen 2024

Autoři:

Tim Lomas, Harvard University, vědec v oblasti psychologického výzkumu, stát USA

Michael Paul Masters, Montana Tech of University of Montana, profesor antropologie, USA

Brendan Case, Harvard University, ředitel programu pro výzkum , stát USA

Překlad z angličtiny do češtiny: Michal Bylek, listopad 2024, verze 1.1

Poznámka překladatele

Tento text jsem přeložil ve svém volném čase bez nároku na odměnu. Doufám, že se dostane k co nejširšímu počtu čtenářů. Na překladu do češtiny jsem pracoval z důvodu, že tuto práci od tří vzdělaných lidí považuji za jednu ze zásadních prací o výskytu UAP, a co si budeme povídat, o výskytu mimozemských nebo kryptozemských entit na této planetě. Je to poprvé, co jsem za sebe zaregistroval takovou aktivitu, kdy se vědec či profesor z univerzity světového formátu nebojí riskovat svoji pověst a uveřejnit práci, která nabádá k tomu, abychom se pokusili zjistit, co se vlastně kolem nás děje a proč se to děje.

Českou republiku považuji za jednu z informačně nejuzavřenějších, nejortodoxnějších a nejzapouzdřenějších zemí v tomto tématu nejspíš ze všech států světa včetně tzv. „totalitních zemí“. Vláda a politici se k tomuto tématu ABSOLUTNĚ nevyjadřují a pokud ano, jedině bagatelně nebo „vtipoidně“ za účelem zametení tématu pod stůl. Přitom se v České republice stalo několik zásadních událostí, při kterých došlo k tzv. „blízkému kontaktu“. Za všechny jmenuji naprosto průlomový kontakt, kterému není v Česku věnována žádná pozornost, žádné oficiální vyšetřování ze strany úřadů, ale přitom ve své době existovaly (a ještě stále existují) desítky svědků, kteří referovali o přistání anomálního „UAP“ plavidla. Proč se tento incident nikdy nevyšetřil a proč vlády ČR k tomuto tématu mlčí, zda je to výsledek duševní omezenosti nebo naopak nedostatku času vlivem pracovní vytíženosti v péči o tento stát, si musí každý odpovědět sám: MILIČÍNSKÝ INCIDENT

https://www.milicin.eu/volny-cas/aktualne/milicin-v-mediich/paranormalni-jevy-63cs.html

Cituji: „Miličínské světelné koule. Návštěva UFO, kterou vidělo nejvíc lidí u nás.“

Naštěstí existují lidé, kteří si čas najdou a duševně omezení rozhodně nejsou, překládám tedy čtenáři následující text ke studiu, aby si udělal obrázek a získal odpovědi na některé důležité otázky, z nichž jedna zní: Jsou zástupci lidstva v kontaktu s mimozemskou, popř. kryptozemskou entitou?

POZNÁMKA:

Tento text je spekulace, která odráží vlastní zájmy a nápady autorů a není spojena s Human Flourishing programem na Harvardské Univerzitě. Rádi bychom také zdůraznili, že věříme s vysokou pravděpodobností v nepravdivost této hypotézy, o které si myslíme, že si přesto zaslouží vědecký výzkum.

Tim Lomas¹, Brendan Case², Michael P. Masters³

¹ Psychology Research Scientist, Human Flourishing Program, Harvard University

Email: tlomas@hsph.harvard.edu

https://orcid.org/0000-0001-9458-6185

² Associate Director for Research, Human Flourishing Program, Harvard University

Email: brendan_case@fas.harvard.edu

³ Professor of Biological Anthropology, Montana Technological University

Email: mmasters@mtech.edu

Lomas, Tim; Case, Brendan; Masters; Michael M. (2024). Kryptoterestriální hypotéza: Záležitost pro otevřenou vědeckou diskusi k vysvětlení neidentifikovaných anomálních jevů. Filozofie a kosmologie. Svazek 33. https://doi.org/

V posledních letech jsme byli svědky rostoucí pozornosti veřejnosti a obav ohledně Neidentifikovatelných Anomálních Jevů (UAP). Hypotézy pro takové jevy mají tendenci spadat do dvou skupin: konvenční pozemské vysvětlení (např. technologie vytvořená lidmi) nebo mimozemské vysvětlení (tj. vyspělé civilizace odjinud z kosmu). Existuje však i třetí skupina hypotéz: nekonvenční pozemské vysvětlení. Toto je ultraterestrická hypotéza, která jako podmnožinu zahrnuje „kryptoterestriální“ hypotézu, konkrétně představu, že UAP může odrážet aktivity inteligentních bytostí skrytých přímo zde na Zemi (např. v podzemí) a/nebo v jejím blízkém okolí (např. Měsíc) a/nebo dokonce „mezi námi“ (např. zamaskováni za lidi). Ačkoli tato myšlenka bude pravděpodobně většinou vědců vnímána skepticky, vlivem povahy některých UAP zastáváme názor, že tato možnost by neměla být souhrnně zamítnuta a namísto toho si zaslouží upřímnou pozornost v duchu „výzkumnické pokory“ a otevřenosti.

Klíčová slova: filozofie; věda; mimozemský; ultrapozemský

Přijato: 12. března 2024 / Akceptováno: 22. dubna 2024 / Publikováno: říjen 2024

Tato práce zkoumá hypotézu týkající se neidentifikovaných anomálních jevů (UAP) a navazuje na jiný dokument od stejného hlavního autora, který se zaměřuje na související hypotézu a byl nedávno publikován v časopise Journal of Transpersonal Psychology (Lomas, 2023a). Diskurzu kolem UAP v podstatě dominují dvě hlavní třídy vysvětlení: konvenční pozemský původ (např. lidská technologie) nebo mimozemský původ (tj. vyspělé civilizace přicházející odjinud). Taková je však zvláštní povaha mnoha UAP, že pozorovatelé blízcí tomuto tématu byli nuceni zvážit nekonvenční soubor známých teorií jako „ultrapozemskou“ hypotézu. To označuje širokou kategorii domněnek soustředěných kolem možnosti, že UAP může zahrnovat formy nelidské inteligence (NHI), které jsou již přítomny v pozemském prostředí v určitém smyslu, které Puthoff (2022) popisuje jako „vnucené/roubované pozemské kultury... existující vedle nás ve výrazném utajení." Jednou z nich je „interdimenzionální“ hypotéza, na kterou byl kladen důraz v předchozí práci; to naznačuje, že UAP může zahrnovat bytosti z dimenzí, které koexistují vedle čtyř-dimenzionálního časoprostoru, který obvykle vnímáme, a/nebo že obyvatelé UAP jsou „mimotempestriální“ a cestují čtyřmi dimenzemi kvůli návštěvě různých období historie Země, což může zahrnovat návrat našich potomků ke studiu jejich vlastní evoluční minulosti hominidů - tj. člověka jeho nejbližších příbuzných (Masters, 2019, 2022). Při psaní tohoto článku si však autor více uvědomil hloubku důkazů a teorii, které také předběžně podporují další ultrapozemské vysvětlení: „kryptoterestriální“ hypotézu (CTH) – na kterou se zde zaměřujeme – která tvrdí, že UAP může odrážet aktivity NHI ukrytých zde na Zemi (např. v podzemí) a blízkém planetárním okolí. Ano, filozof Bernado Kastrup (2024) nedávno tvrdil, že verze CTH byla – i přes její zdánlivou výstřednost a nepravděpodobnost „nejrozumnějším scénářem“ pro UAP a NHI. Jako takový, dokument, který by prozkoumal CTH více do hloubky, se zdál být logickým dalším krokem.

UAP v zásadě představuje mimořádnou empirickou záhadu, kterou je věda jistě zavázána vyšetřovat, ale jen zřídka tak činí (alespoň otevřeným, veřejným, transparentním způsobem), zvláště, pokud jde o více nekonvenční ultraterestrické hypotézy. Doufejme, že jako takový společně budou předchozí i tento text sloužit jako cenné kousky této vznikající skládačky, a který je pokusem lidstva lépe porozumět existenciálně důležitému, ale až příliš často přehlíženému fenoménu. Příspěvek začíná stručnou poznámkou o nedávné historii a zájmu o toto téma; téma však bylo široce řešeno jinde – včetně Lomase (2023a), jehož práce nabízí relativně nedávné shrnutí relevantních informací – tak to uděláme pouze poukazem na takové zdroje namísto detailní analýzy. Poté prozkoumáme CTH v pěti sekcích: a) vymezení historických a geologických znalostí; (2) stopy ztracených civilizací; (3) stopy podzemní civilizace; (4) tradice kolem „magických“ kryptoterestriálů; a (5) činnost související s UAP pod zemí, pod vodou a blízko planety Země (tj. Měsíc). Na závěr poznamenáváme, že napříč těmito různými úvahami jsou ve skutečnosti čtyři odlišné CTH, jejichž přednosti krátce zvážíme. Uznáváme, že tyto CTH může většina vědců oprávněně považovat za sporné, ale tvrdíme, že by přesto neměly být vyloučeny, a zaslouží si pozornost v duchu „výzkumnické pokory“ a otevřenosti.

Problém UAP

Po staletí lidé na celém světě pozorovali vzdušné jevy, které se zdály být nějakým způsobem „anomální“. A dnes je zásadní, že i s našimi pokročilejšími technologiemi a vědeckým porozuměním můžeme stále takové jevy považovat za mimořádné (Vallée, 2008; Lomas & Case, 2023). Během 20. století anomálie získaly označení Unidentified Flying Object (UFO) a nověji Unidentified Aerial Phenomena (UAP) s rozšířením prostřednictvím změny písmene „A“ tak, aby zkratka jednoduše označovala tyto jevy za anomální (vzhledem k tomu, že některé UAP jsou nejen ve vzduchu, ale také schopné cestovat pod vodou, což je vlastnost, která je klíčová pro dále uvažovanou hypotézu). Nicméně, ačkoli proběhlo pozorování v průběhu let – s Mutual UFO Network bylo přijato více než 200 000 zpráv od roku 1969 (Mellon, 2022) – tyto zprávy obecně nebyly úřady brány vážně, ale spíše veřejností. K dramatickému posunu došlo v roce 2017, kdy byly získány tři záběry UAP od americké armády. Setkání s UAP byla zveřejněna online na internetu, čímž se téma dostalo do širší pozornosti nejen v USA, ale napříč celým světem (Cooper et al., 2017). (Ačkoli jsou UAP celosvětovým fenoménem (Lomas, 2023b)¹, dynamika tohoto tématu je většinou živena v USA, které ze všech národů zdokumentovaly nejvíce UAP, a to jak z hlediska pozorování, tak z hlediska jejich pozornosti.) Významný je zejména vojenský úhel pohledu, protože zahrnuje pozorovatele, kteří vynikají v povoláních vyžadujících nejvyšší zručnost a výcvik ve zrakovém vnímání a zpracování a jejichž svědectví je často upřesněno jinými technickými zdroji (např. radarem). Výsledkem bylo, že ministerstvo obrany (2020) potvrdilo pravost zveřejněných záznamů a brzy poté založilo UAP pracovní skupinu pro vyšetřování takových incidentů, nyní známou jako All-domain Anomaly Resolution Office (AARO).

AARO následně zveřejnila tři hlavní zprávy (Office of the Director of National Intelligence, 2021, 2023a, 2023b), a přestože měly velmi omezený rozsah (hlavně události od roku 2019 a zaměřené na USA vzdušný prostor a vody), počet posuzovaných případů je více než 800. Na prezentaci v květnu 2023 Dr. Kirkpatrick, tehdejší ředitel AARO (který mezitím opustil funkci), tvrdil, že většina jevů je vysvětlitelná konvenčně a v současnosti zůstala neidentifikována pouze kvůli nedostatku dobrých dat, která by umožnila průkaznou identifikaci. Nicméně, asi dvě až pět procent z 800, zhruba 15–40 případů bylo „možná opravdu anomální“ (citováno v Wendling, 2023). K tomuto bodu jeho nejnovější zpráva poznamenala, že „mnoho zpráv vojenských svědků prezentuje obavy o bezpečnost letu a existují některé případy, kdy hlášené UAP potenciálně vykazovaly jednu nebo více výkonnostních charakteristik, jako je přesun vysokou rychlostí nebo neobvyklá manévrovatelnost." Navíc se domnívá, že je nelze přičítat USA („AARO tyto případy porovnal s potenciálními americkými programy“) nebo jiné zemi („žádná z těchto zpráv UAP nebyla pozitivně přiřazena zahraniční aktivitě“).

Mnoho kritiků chová podezření, že AARO toto téma záměrně zlehčuje a skrývá nebo alespoň zatemňuje mimořádnou povahu mnoha událostí souvisejících s UAP². Pokud ano, bude následovat vzor stanovený jeho předchůdci, jako byl Project Blue Book, který celkově sloužil k minimalizaci významu UAP a dokonce popřel jejich realitu. Tuto výsadu jako takovou připustil kontraadmirál Hillenkoetter, první ředitel CIA v letech 1947 až 1950, kterého citují The New York Times (1960) ve výroku „V pozadí jsou vysocí důstojníci letectva střízlivě znepokojeni UFO. Ale v rámci úředního utajení probíhá zesměšňování; mnoho občanů je vedeno k tomu, aby věřili, že neznámé létající objekty jsou nesmysl.“³. Jako zásadní informaci Hillenkoetter připouští, že úřady se soukromě dlouho obávaly UAP a skutečně se zdá, že tyto obavy stále mají: například v srpnu 2023 generál Mark Milley, předseda Sboru náčelníků štábů, prohlásil, že armáda „může mnohé z toho vysvětlit [UAP], ale existují některé jevy, které jsou opravdu podivné a nevysvětlitelné“ (citováno v Wolfgang, 2023).

Navíc v červnu 2023 veřejně prohlásil David Grusch, veterán National Reconnaissance Office a National Geospatial-Intelligence Agency⁴, který tvrdil, že vláda USA a soukromé letecké společnosti po desetiletí udržovaly tajné „vyšetřování havárií“ a program „reverzního inženýrství“ (Kean & Blumenthal, 2023). V době tvorby tohoto dokumentu neexistuje žádný způsob, jak ověřit platnost jeho výroků. Nicméně, ačkoli se sdělené informace mohou zdát mimořádné, myriáda kontextových faktorů vylučuje souhrnné zamítnutí těchto tvrzení. Pro začátek je příznačné, že Grusch tyto informace pod přísahou dosvědčil Kongresu (tj. pod trestem za křivou přísahu), včetně televizního slyšení před podvýborem Sněmovny reprezentantů USA pro Národní bezpečnost, hranice a zahraniční věci dne 26. července 2023, stejně jako dalších zasedání za (pro veřejnost) zavřenými dveřmi. Je také pozoruhodné, že generální inspektor zpravodajské komunity (ICIG) považoval jeho stížnost za "důvěryhodnou a naléhavou". Stejně tak 12. ledna 2024 celkem 16 ze 47 členů kontrolního výboru sněmovny (34 %) se setkalo s ICIG na bezpečnostním briefingu ohledně Grusche, po kterém mnozí učinili poznámky naznačující, že jeho obvinění mohou být skutečně pravdivá; Republikán Moskowitz (2024) například na X napsal: „Na základě toho, co jsme slyšeli, mnoho z Gruschových tvrzení má své opodstatnění!“, zatímco poslanec Burchett (2024) řekl: „Myslím, že všichni o tom přemýšleli s vědomím, že Grusch je legitimní.“

Další osobnosti s příslušnou odborností a bezpečnostní prověrkou se možná ještě výrazněji veřejně postavily za Gruschova tvrzení. Například armádní plukovník ve výslužbě Karl Nell – který sloužil po boku Grusche v Task Force UAP – řekl „Jeho tvrzení o existenci pozemských závodů ve zbrojení zaměřených za posledních 80 let na technologie reverzního inženýrství neznámého původu bylo absolutně pravdivé.“ (von Rennenkampff, 2023). Na veřejném projevu v květnu 2024 byl Nell dokonce ještě jednoznačnější, konstatující: „Takže existuje nelidská inteligence, a tato nelidská inteligence interagovala s lidstvem. Tato interakce není nová a probíhá a nevolení lidé ve vládě si toho jsou vědomi.“ (Sharp, 2024). Na otázku, jak si je jistý svým prohlášením, odpověděl: "Neexistují žádné pochybnosti." Podobně i admirál Tim Gallaudet (2024b) ve výslužbě, bývalý šéf Národního úřadu pro oceán a atmosféru, což je federální agentura pověřená monitorováním oceánských a atmosférických podmínek, řekl v nedávném rozhovoru: „Jsem naprosto přesvědčen, že zažíváme nelidskou, vyšší inteligenci. Jsem naprosto přesvědčen, protože znám lidi, kteří byli ve vládních programech, programech Legacy, kteří dohlíželi na vyšetřování havárií a analýzu dat UAP. A já těm lidem velmi věřím – bývalá zpravodajská služba DoD – a my - pracujeme jako tým v zákulisí, abychom urychlili odhalení.“ Navíc na otázku: „Existuje šance, že něco z toho, co vidíme, je kontradiktorní?,“ tj. zahrnující další národní státy, Gallaudet (2024c) řekl: "Ne, nemyslím si to. Byl jsem obeznámen se všemi hrozbami. Měl jsem vysokou prověrku, přísně tajné - speciální Compartmented Information (TS-SCI) a já vím, že naši protivníci takové technologie nemají.“ Kromě Gallaudeta a Nella bylo veřejně zaznamenáno mnoho dalších významných osobností, kteří buď podporují Gruschova tvrzení, nebo činí podobná tvrzení⁵. Kromě toho, značný počet dalších důvěryhodných osobností následoval Grusche a podal své vlastní stížnosti ohledně zveřejnění informací za zavřenými dveřmi. Podle Shellenbergera a ost. (2023) bylo v září oznámeno, že během posledních několika měsíců „nejméně 30 dalších oznamovatelů pracujících pro federální vládu nebo vládní dodavatele poskytlo svědectví“ úřadu ICGC, inspektoru Ministerstva obrany nebo Kongresu, zatímco dalších 30–50 poskytlo podobné svědectví organizaci AARO.

Navíc se zdá, že tato obvinění vzala vážně rozvědka, armáda a politická uskupení. V červenci 2023 Chuck Schumer, většinový vůdce Senátu, představil dvoustranné návrhy zákona o zpřístupnění informací o neidentifikovaných anomálních jevech (U.S.C. S.2226, 2023). Jak uvedlo The New York Times, znamenalo by to vytvoření „komise s širokou pravomocí odtajňovat vládní dokumenty o U.F.O. a mimozemských záležitostech, ve snaze donutit vládu, aby sdílela vše, co ví o neidentifikovatelných jevech“ (Barnes, 2023). Schumer vysvětlil své motivy a napsal: „Americká veřejnost má právo poučit se o technologiích neznámého původu, nelidské inteligenci a nevysvětlitelných jevech“ (Bolton, 2023). Zdá se, že mnoho politických osobností je nejen přesvědčeno, že UAP jsou skutečné, ale že Gruschova obvinění z programu pro vyhledávání havárií jsou věrohodná, nebo si přinejmenším zaslouží, aby byla přijata vážně a vyšetřována (von Rennenkampff, 2024b)⁶. Návrhy však narazily na odpor od různých zástupců Sněmovny a v prosinci 2023 byly schváleny pouze minimální aspekty návrhu v rámci zákona o národní obraně na rozpočtový rok. I tak ustanovení, která zůstala zachována, obsahovala některé zarážející právní ustanovení a zejména terminologii použitou způsobem, že výslovně odkazovala na „mimolidskou inteligenci“ ve vztahu k UAP⁷.

V květnu kongresman Robert Garcia (2024) předložil aktualizovanou verzi zákona o zveřejňování informací o neidentifikovaných leteckých jevech (UAP Disclosure Act) jako „možný pozměňovací návrh, který by mohl být projednán na půdě Sněmovny reprezentantů během projednávání Národního zákona o obraně pro fiskální rok 2025 (NDAA, H.R. 8070), které se očekává kolem poloviny června“ (Johnson, 2024). Oficiální popis je následující: „Obsahuje zbývající části Schumer-Rounds zákona o zpřístupnění informací o neidentifikovaných anomálních jevech, který prošel Senátem [v červenci 2023], ale byl vyřazen z finále FY24 NDAA. Vytváří přehled záznamů o neidentifikovaných anomálních jevech správní radou s dohledem nad materiálem souvisejícím s UAP kontrolovaným soukromými osobami nebo subjekty, podle vzoru zákona o shromažďování záznamů o atentátu na prezidenta Johna F. Kennedyho z roku 1992.“

Je zřejmé, že kromě politických komplikací jsou úřady zmatené a navíc znepokojené UAP, které jsou skutečnou empirickou záhadou, kterou věda je jistě povinna zkoumat, jak se již v některých případech skutečně děje. V tomto ohledu vědci začínají formulovat hypotézy o tom, čím může UAP být. Největší pozornost se soustředí na dvě skupiny vysvětlení: konvenční pozemský původ (např. lidská technologie), a radikálnější vysvětlení - mimozemský původ (tj. vyspělé civilizace odjinud). Vskutku revoluční nedávné analýzy naznačují, že je to pravděpodobné (Lomas, 2024). Nicméně, taková je zvláštní povaha některých UAP, že lidé zvažují i ​​jiné možnosti. K lingvistické nuanci kolem tohoto tématu je zajímavý zejména důraz na „nelidskou inteligenci“ v navrhovaném dokumentu Disclosure Act, kde toto sousloví objevilo 22krát a bylo definováno jako „jakákoli vnímající inteligentní mimolidská forma života bez ohledu na povahu nebo konečný původ, která může být považována za odpovědnou ohledně neidentifikovaných anomálních jevů, o kterých se federální vláda dozvěděla“. Tato formulace říká, že dvě výše uvedené skupiny nejsou jediné možné⁸.

Ve skutečnosti takový názor uvedly důležité osobnosti, včetně Grusche. V rozhovoru s Rossem Coulthartem pro News Nation (2023) byl Grusch dotázán, zda vláda „tajila existenci mimozemšťanů na této planetě,“ v odpovědi upřesnil: „nazval bych to jako „nelidskou inteligenci“... protože nutně nechci označit původ. Nemyslím si, že máme všechna data, abychom mohli říci: Ach, přicházejí z určitého místa." Navíc v dalším rozhovoru Grusch (2023) učinil několik zajímavých poznámek o NHI ve spojitosti s programem na vyšetřování havárií: „ve skutečnosti nejsou o tolik pokročilejší než vy a já,“ říká: „Pokud bych byl sázkař, vsadil bych se, že někteří z těchto NHI, jsou podobně vyspělí jako my, ale prostě prošli asymetrickou evolucí nebo něčím podobným. Šli jinou cestou. Tam, kde jsme vyrobili jaderné zbraně a podobně, oni vytvořili jaderný civilní pohon." Zdá se tedy, povaha UAP a s nimi související NHI je otevřená otázka a dvě výše uvedené možnosti nejsou jediné vysvětlení. Jako taková se objevuje debata o dalších možnostech, které lze seskupit pod nálepkou „ultrapozemské“ hypotézy. Toto je široká kategorie domněnek zahrnujících myšlenku, že UAP mohou v určitém smyslu představovat aktivity NHI, které jsou již v prostředí Země přítomny, a proto ultra-pozemské, které Puthoff (2022) definuje jako „sekvestrované pozemské kultury... existující vedle nás v utajení.” V tomto ohledu Puthoff nabízí taxonomii takových hypotéz, včetně „extradimenzionální, krypto-pozemské, démonické, pra/starověké, cestující v čase atd., nebo nějaké kombinace či mutace některé nebo všechny z nich“ (str. 20001).

Je pravda, že jde o mimořádné hypotézy, které vědci mohou mít problém vážně zkoumat. Mnoho z nich označí mimozemskou hypotézu pro UAP za dostatečně neuvěřitelnou, o čemž svědčí odmítavé reakce na Gruschovo obvinění od otevřených osobností, jako je Neil De Grasse Tyson (2023). Vzhledem k epistemologickému kontextu, ultraterestrické hypotézy mohou být pro některé lidi příliš vzdálené. Samozřejmě, mnoho z těch, kteří tuto možnost sami nastínili, se zdají být zdrženlivými i při jejím zvažování, neboť si uvědomují, jak daleko tato možnost stojí mimo běžný vědecký diskurz. Úkolem vědy je však zkoumat všechny aspekty fyzické existence, bez ohledu na to, nakolik tyto aspekty posouvají hranice našich představ o konvenční realitě. Opravdu, taková je hluboce podivná povaha UAP, že se lidé zdají být nuceni, dokonce i proti svým vlastním námitkám, zvážit tyto alternativy. Vezměme si Garryho Nolana, imunologa ze Stanfordu, který se v posledních deseti letech podílel na výzkumu UAP (Nolan et al., 2022). V rozhovoru s Nolanem na Spotlight (2022), Coulthart položil podobnou otázku, jakou položil Gruschovi, a dostal srovnatelně nejednoznačnou odpověď: „Na základě důkazů věříte, že existuje mimolidská inteligence, pokročilé technologie na této planetě?" Nolan odpověděl: „Pokročilé schopnosti. Ne, nevím, zda jde o technologii jako takovou, protože nechávám otevřenou myšlenku, že je to nějaká forma vědomí, která je nehmotná. A já vím, když to sdělím kolegům, že to zní naprosto šíleně. Ale pokud jste viděli věci, které jsem viděl já, mohl byste dojít pouze k podobnému závěru." Některé údaje týkající se UAP jsou tedy zdánlivě tak mimořádné, že lidé jsou nuceni myslet „mimo škatulku“ a považovat za možné ultrapozemské vysvětlení.

Ve skutečnosti existuje mnoho potenciálních hypotéz, zvláště když člověk dělá jemnozrnné rozdíly mezi různými verzemi vysvětlení. Vezměme si například prezentaci plukovníka Karla Nella (2023) – citovanou výše jako potvrzení Gruschových tvrzení – na konferenci svolané v listopadu nově spuštěná nadace Sol (která „sdružuje odborníky z akademické obce a vlády, aby se zabývali filozofickými, politickými a vědeckými problémy vyvolanými pravděpodobnou přítomností UAP na Zemi“). Jeho prezentace zahrnovala podrobnou taxonomii možných vysvětlení UAP, zahrnující 72 různých hypotéz rozdělených do 14ti kategorií⁹. Patří mezi ně dvacet, které kategorizuje jako „ultrapozemské“ – jež definoval jako „jakákoli vnímající forma života bez ohledu na konečný původ, která sídlí na Zemi nebo v jejím okolí – pod zemí, pod vodou, ve vzduchu, v blízkém kosmu – po značnou dobu v semipermanentním (i když skrytém) stavu s vyloučením lidí moderní civilizace a jejich známých předchůdců“ – přičemž čtyři z nich jsou kryptozemské konkrétně tak, jak je uvedeno v závěru. Nicméně bychom tvrdili, že jeho definice ultrapozemského, a 20 hypotéz, které k tomu vybral, lépe odpovídá kryptoterestriální hypotéze. Pak mnoho jeho jiných hypotéz může být vykládáno v rámci ultraterestrické hypotézy šířeji, v souladu s hypotézou rozsáhlejší definice nabízené Puthoffem výše.

V rámci široké ultraterestrické kategorie existuje jedna teorie – nebo sbírka teorií, pokud je takto rozlišena - a to je interdimenzionální hypotéza (u níž Nell nabízí 14 různých variací, ačkoli on pouze některé z nich staví jako ultraterestrické). To naznačuje, že UAP může zahrnovat bytosti z dimenzí, které mohou koexistovat vedle čtyř dimenzí časoprostoru, jež lidé obvykle vnímají (Lomas, 2023a). Republikánka Anna Paulina Luna o Gruschově výpovědi, kterou členové Kongresu obdrželi od ICIG 12. ledna, řekla: „myslím, že je důležité poslouchat konkrétní slova, která Grusch používá. Grusch nikdy neřekl ‚mimozemské‘ nebo ‚mimozemský‘. Řekl ‚interdimenzionální‘“ (Clifford, 2024). Na podobné téma Ron James – ředitel médií Vztahy pro výzkumnou skupinu UFO MUFON – tvrdí, že byl informován zasvěcenými zpravodajskými službami o „velmi velké skupině“ biblicky smýšlejících lidí v Pentagonu, kteří se snaží zastavit vyšetřování o UAP na základě strachu, že ve tyto jevy mohou zahrnovat „démony“ přicházející z „pekla“ (Moran, 2023b).

Další hypotéza, která by mohla být – v závislosti na tom, jak je vykládána – považována za ultrapozemskou, je hypotéza o cestovatelích v čase, které se nyní vážně věnuje pozornost, zejména ze strany Masterse (2019, 2022, který toto nazývá jako „extratempestriální“ vysvětlení. Dalo by se také poznamenat, že NHI cestující v čase nebo budoucí lidé by mohli být také aspektem kryptoterestrické hypotézy (tj. tyto dvě hypotézy se mohou překrývat). Podle Puthoffa by mohla existovat „starověká okultní skupina, izolovaná předdiluviální společnost špičkových technologií... existující vedle nás ve zřetelném utajení.“ Pokud tuto pokročilou technologii nevyvinula raná civilizace na Zemi, jejíž stopy mezitím zmizely (což je vzdálená možnost, jak uvažujeme níže), nebo podobně nadaná skupina mimozemských návštěvníků (což je rovněž vysvětlení, které má určitou životaschopnost; Lomas & Case, 2024), jedním z mála dalších prostředků, jak by mohla být získána, by bylo její objevení v průběhu času těmi, kdo těžili z vývoje technologií v předchozích eonech. Ostatně, pokud jde o čas, Coulthart (2021) obecně uvedl, že jeho zdroje ve zpravodajské komunitě byly tímto vysvětlením znepokojeny a spojovaly jej s obavami, které mohou mít budoucí lidé kolem našeho vývoje jaderných zbraní, případně s jinými potenciálně katastrofálními budoucími událostmi. Tedy v široké třídě ultrapozemských hypotéz se různé možnosti vážně analyzují. A tyto možnosti zahrnují také kryptoterestrickou hypotézu.

Kryptoterestriální hypotéza (CTH)

V podstatě, podle všech ultraterestrických hypotéz, CTH naznačuje, že NHI odpovědná za UAP již může být přítomná v prostředí Země v určitém smyslu, na rozdíl od mimozemského vysvětlení. Spíše než existence v jiných „dimenzích“ (podle interdimenzionální hypotézy) nebo jiných „časech“ (podle extratempestriální hypotézy), jsou NHI přítomny v relativně konvenčnějším smyslu (tj. v rámci proudu standardní prostoročasové dimenze), ale přesto jsou nějakým způsobem „skryté“ (např. žijí pod zemí). Jako u jiných ultraterestrických hypotéz, měli bychom rovnou říci, že to považujeme za nepravděpodobné. Podstatné však je, že ano, nepovažujeme to za nemožné. Zdá se, že nově vznikající pozorování naznačují, že tato konvenční přítomnost NHI může mít určitou platnost. To by také mohlo pomoci přiřadit určité váhy pravděpodobnosti. Například, před několika lety bychom hodnotili možnost, že CTH má nějaký pravdivý základ, na 1 %. Nyní, ve světle nedávných informací, bychom odhadovali tuto pravděpodobnost na 10 %. To samozřejmě stále znamená, že CTH považujeme za devětkrát více nepravděpodobné jako pravděpodobné. Z druhého směru CTH také považujeme za 10krát pravděpodobnější než dříve, tudíž se naše předchozí odhady výrazně posunuly. Není tedy zastáván názor, že CTH si pozornost nezaslouží, právě naopak, této hypotéze by měla být věnována náležitá pozornost. Epistemologicky je zdůvodnění podobné Nolanově poznámce o „otevřené myšlence, že je to nějaká forma vědomí, která je nehmotná“; i když CTH také „zní také naprosto šíleně“, zdá se, že lidé začínají být nuceni brát to vážně. Opravdu, jdeme-li dále, souhlasíme s Puthoffem (2022), že CTH by měla být aktivně vyšetřována; spíše než pasivně s reaktivním čekáním na to, až se projeví relevantní data, Puthoff navrhuje „slušelo by se nechat stranou naši nejistotu ohledně jakékoli dané hypotézy, prostě ji položme na stůl jako téměř jistě pravdivou a „jděme do toho“ a začněme to prošetřovat podobně jako se pracuje v kriminalistice nebo ve zpravodajství.“

Výchozím bodem pro to, abychom brali CTH vážně, je zmatek nad dvěma vzájemně souvisejícími empirickými záhadami. Za prvé, je stále více zřejmé, že UAP nejsou pouze vzdušné, ale mohou se také pohybovat pod vodou způsoby, které narozdíl od vzdušných protějšků – vzdorují vysvětlení. Důležitost a skutečně naléhavost věnovat pozornost tomuto jevu byly nastíněny v Bílé knize kontraadmirála ve výslužbě Tima Gallaudeta (2024a) – citované výše jako potvrzující Gruschova tvrzení – který tvrdí, že rozsáhlý soubor dat ukazuje „Unidentified Submersible Objects“ (USO) pohybující se způsoby, které překonávají lidskou technologii a dokonce jsou výzvou pro vědu z hlediska fyziky, co je skutečně možné pod vodou. Například v rozhovorech s námořníky ponorek, kteří měli „přímá nebo nepřímá setkání s podvodními UAP“, shrnuje McGregor (2023) situaci takto: "Bylo pozorováno, že se tyto objekty chovají způsobem, který odporuje našemu současnému chápání fyziky." - podobně jako jejich letecké protějšky. Bylo řečeno, že se „pohybují neuvěřitelnou rychlostí a jsou schopny náhlých a rychlých zrychlení, zpomalení a změny směru, to vše bez jakýchkoli viditelných prostředků pohonu nebo ovládán퓹⁰. V jednom případě z roku 1987, který prozradil Knuth (2024), USO o šířce 45,7 m a délce 243,8 m sledovalo novozélandskou fregatu při maximální rychlosti 4768 km/h (zdolalo vzdálenost 20 km za 30 sekund o průměrné rychlosti 2400 km/h). Navíc se zdá, že některé UAP se mohou pohybovat vzduchem a vodou srovnatelně snadno (a možná i jinými médii/látkami, jako je např. skála...), přičemž tyto transmediální schopnosti jsou jedním z důvodů, proč byla zkratka UAP rozšířena ze „vzdušný“ na „anomální“. Ostatně, v článku v The Daily Mail (Waugh, 2024) – s názvem „Zapomeňte na UFO, mimozemští lovci říkají, že bychom se měli zaměřit na Unidentified Submerged Objects (USO)“ – bývalý důstojník ruského námořnictva, z něhož se stal výzkumník UAP Vladimir Azhazha říká: "Padesát procent setkání s UFO je spojeno s oceány. Dalších patnáct - s jezery. Takže, UFO mají tendenci se držet vody."

Vypadá to, že USO jsou pro odpovědné orgány stále více důležitější; například v květnu 2024, republikánka Anna Paulina Luna, místopředsedkyně sdružení UAP Caucus, byla požádána reportérem Mattem Laslem (2024), zda má nějaké aktualizace o plánovaném slyšení UAP ve Sněmovně reprezentantů, a odpověděla "Pracujeme na tom, abychom něco udělali s USO." Podobně navrhovaný zákon o zveřejňování UAP (U.S.C., S. 2226, 2023) by vyžadoval, aby úřady zveřejnily informace týkající se „poškozeného nebo neporušeného podmořského plavidla asociovaného s neidentifikovanými anomálními jevy“. Zvyšuje se tedy uznání podvodní dimenze tohoto fenoménu. Jak uvedl Nolan (2022) v rozhovoru na otázku, zda „ať už to je cokoliv, přichází zvenčí naší atmosféry nebo... z našich oceánů,“ odpověděl: „Z obou směrů,“ s ohledem na podmořskou aktivitu dodává, že „sonarové snímky ukazují, že se tyto věci pohybují rychlostí tucetkrát rychleji než naše nejrychlejší ponorky." I když podpovrchová pozorování těchto plavidel nemusí nutně znamenat, že žijí pod vodou, takové možnosti by měly být zváženy s ohledem na možnost CTH. Navíc, některé pozorování se týkají objektů, které vypadají, jako by přicházely z vody, na rozdíl od toho, že se přes ni pouze pohybují. Pravděpodobně nejslavnější událost UAP posledních let – série setkání v listopadu 2004 zaměřená na na jaderné letadlové lodi USS Nimitz – zdálo se, že se jedná o jeden takový objekt¹¹. Méně známý, ale možná ještě nápadnější případ prozradil Lue Elizondo (2021a) – bývalý zpravodajský důstojník úzce spojený s americkým vyšetřováním UAP – zahrnující vojenské střetnutí v Karibiku, ve kterém kruhový objekt „asi velikosti malého ostrova“ se zvedl z hlubin při dvou různých příležitostech¹².

Druhou související empirickou záhadou je to, že některá pozorování UAP zahrnují plavidla a další jevy (např. „koule“), které vypadají, že vstupují/vystupují z potenciálních podzemních přístupových bodů, jako jsou sopky. Sopka Popocatepetl ve středním Mexiku je například považována za „hotspot“ pro taková pozorování (Carter, 2023). Četné takové události byly zachycené na kameru v roce 2023, o nichž někteří pozorovatelé UAP tvrdili, že jde o „kouřovou zbraň“ ohledně aktivity NHI na Zemi (Donald, 2023). O těchto pozorováních byly vysloveny různé hypotézy. V posledním článku je citován jeden pozorovatel, který naznačuje, že sopka funguje jako interdimenzionální „portál“ („intergalaktická brána mezi dvěma místy v časoprostoru“). Jiní lidé však spekulují, že některá UAP nemusí být přitahována do těchto lokalit (např. do portálu nebo pro účely, jako je úkryt nebo shromažďování energie), ale UAP může pocházet z podzemí (tj. původem od NHI sídlících v podzemí). Podobně se objevují zvěsti o podvodních základnách v oblastech, které jsou pozoruhodné svými zprávami o UAP vstupujících/vystupujících do a z vody, jak je diskutováno níže. Společně tyto dvě empirické záhady vedly některé experty k úvahám o CTH. V diskusi o Gruschových informacích, republikán Mike Gallagher (2023) poznamenal, že jedním z potenciálních vysvětlení pro UAP je „starobylá civilizace, která se celou tu dobu jen schovávala a najednou se ukazuje právě teď“. Tuto hypotézu podporuje mnoho zdánlivě dobře informovaných jednotlivců¹³.

Ve skutečnosti má kryptoterestriální hypotéza skutečně dlouhý rodokmen. Původně si lidé představovali, že v Zemi mohou být ukryty záhady, jako jsou hluboké jeskyně, jak je památně zachytil v literatuře Jules Verne (1864). Poté, na základě této možnosti, lidé spekulovali, že by tyto říše mohly potenciálně hostit starověké civilizace – ať už lidi nebo nějaký jiný druh –, které se tam rozhodly ukrýt. Mezi nejčasnějším moderním zastáncem této myšlenky je spisovatel Richard Shaver. Podle Raye Palmera (1975), redaktora z časopisu Amazing Stories Shaver, ve svém manifestu o 10 000 slovech Palmer tvrdil, že pokročilé prehistorické rasy postavily města uvnitř Země, ale potom uprchli na jinou planetu kvůli obavám z poškození zářením ze Slunce, nicméně část jejich potomků žije pod zemí dodnes. Palmer revidoval rukopis a publikoval jej jako „Pamatuji na Lemurii!" v březnovém čísle 1945 Amazing Stories, příběhu, který se stal základem pro žánr sci-fi na toto téma. Ačkoli mnoho lidí odsoudilo Shaverovo vyprávění jako „podvod“ (Dash, 2000), on a Palmer pokračovali v udržování jeho pravdivosti. Kromě toho v průběhu let začali vědci ve vztahu k UAP uvažovat o podobných myšlenkách, zejména John Keel (1983), který – aniž by věřil Shaverovi jako takovému – byl přesvědčen o kryptoterestriálech žijících v podzemí.

Ve skutečnosti v článku nazvaném „Tajné základny UFO po celých USA“ Keel (1968) navrhl, že myšlenka takové entity zodpovědné za UAP je rozumnější než mimozemská hypotéza (ETH), která v té době nabírala na obrátkách. Vzhledem k tomu, že UAP „byly trvale aktivní ve stejných oblastech mnoho let,“ tvrdí, „je docela rozumné spekulovat, že tyto předměty pocházejí nějakým neznámým způsobem z těchto oblastí, spíše než by překračovaly velké prostorové vzdálenosti kvůli náhodným a zdánlivě zbytečným "návštěvám." Navíc, mnoho z tisíců pozorovaných „létajících talířů“ a „strašidel“ je vhodnějších pro zemské prostředí než jako mimozemská plavidla přilétající z nějakého vzdáleného bodu“. V tomto smyslu se CTH vyhýbá problémům, jako jsou potíže s mezihvězdným cestováním. Kromě toho by to také vysvětlilo, proč se zdá, že se UAP zajímá zejména o Zemi a navíc se zdá, že se zajímají o jaderné zbraně (viz např. Hastings, 2015, Hanks, 2023), protože by to bylo nebezpečí pro samotné kryptoterestriány. Dále hypotéza tímto lépe odpovídá údajným zkušenostem lidí s NHI v průběhu desetiletí (Kelley-Romano, 2006), které nejčastěji zahrnují entity s překvapivě podobnou fyziognomií jako mají lidé, což by tak nemuselo být vzhledem k nesčetným evolučním cestám, kterými se může inteligentní život ve vesmíru ubírat (Sagan, 1978; Tipler, 1980; Vakoch, 2014; Masters, 2019; 2022). Pokud by však NHI byli kryptozemští, jejich druh může být nějakým způsobem příbuzný s Homo sapiens – jak je diskutováno níže – což by snadněji odpovídalo jejich podobnosti. To znamená, že vzhledem k rozšířené pozemské evoluční konvergenci i vzdáleně příbuzných linií (jako u žraloků a delfínů nebo ježků), je také možné, že mimozemské NHI by mohlo vypadat podobně jako Homo sapiens (srov. Conway Morris, 2003, 2015; McGhee, 2019).

V každém případě, ačkoli CTH zůstalo poněkud mimo a nedostatečně teoretizované, přesto tuto hypotézu někteří pozorovatelé brali vážně. Mezi ně patří především Mac Tonnies (2011) ve své knize The Cryptoterrestrials: A Meditation on Indigenous Humanoids and the Aliens Among Us a nedávno Kastrup (2024), který, jak bylo uvedeno výše, nazval toto jako „nejrealističtější scénář“ pro UAP. Stejně tak texty vztahující se k CTH lze nalézt v dalších textech souvisejících s UAP; v knize The NASA Conspiracies, například Redfern (2011) uvádí rozhovor s někým zdánlivě spojeným s programem Gemini, kde se tvrdí, že existuje malá skupina jedinců, kteří představují poslední pozůstatky starověkého vyspělého člověka, izolovaná civilizace – zodpovědná za legendy o Atlantidě a podobné příběhy – donucená okolnostmi k ústupu do vzdálených sekvestrovaných lokalit pro přežití. Ve skutečnosti se stále objevují podobná svědectví na podporu CTH. Příkladem je svědectví doktorky Shirley Wrightové, která pracovala s Albertem Einsteinem jako jeho asistentka v roce 1947. V roce 1993 – na nahrávkách, které se dostaly na veřejnost až v roce 2021 – Wright tvrdila, že Einstein pomáhal vyšetřovat slavnou havárii UAP v Roswellu (Verma, 2023c). Prohlásila, že to byl nejen skutečný UAP, ale že biologické entity havárii přežily a byly podrobeny výslechu. Projevila teorii, že to byli ve skutečnosti „jen lidé pokročilé formy“ a jako Verma shrnuje, že mnoho z tohoto druhu „lidí“ ve skutečnosti „pobývá pod zemí na naší planetě“. V tomto bodě bývalý Důstojník CIA John Ramirez tvrdil, že úřady provedly biologické testy a „byly schopny sekvenovat genom z jejich těl a v porovnání s lidským genomem viděli korelace“ (Verma, 2022d). Vzhledem k takovým příběhům spolu s obecnou podivností tématu UAP se zvyšuje otevřenost na CTH, jak je vidět výše s komentářem poslance Gallaghera. Abych to zopakoval, tato hypotéza je velmi málo pravděpodobná a dokonce i lidé, kteří jsou CTH otevření, zůstávají skeptičtí. Taková skepse je však naprosto vhodná a nepopírá to smysl tohoto dokumentu, totiž brát vážně CTH jako možné vysvětlení pro UAP. Netvrdíme, že UAP mají kryptoterestrické vysvětlení, ale jednoduše, že by jej mohli mít, a uvážlivým přístupem je zvážit všechny platné teorie, dokud je důkazy rozhodně neprokážou, jinak by měla být zamítnuta. Navrhujeme proto, aby si vědci zachovali otevřenou mysl a prozkoumali CTH jako a skutečně životaschopnou teorii. Za tímto účelem nabízíme různé spekulativní myšlenkové proudy, které by mohly poskytnout předběžný základ a důkazy pro takovou teorii. Pro kontext začneme zvažováním limitů historické a geologické návaznosti.

Limity historických, geologických a biologických znalostí

Pokud je civilizace CTH skutečně životaschopná, vyžadovalo by to – pozorováno pohledem CTH, jako např. „odtržená civilizace“ v naší hominidské minulosti – přehodnocení lidské a planetární historie, abychom této situaci dokázali porozumět. První bod našeho argumentu, pokud vezmeme existenci CTH vážně, jakkoli je toto chápání křehké a podmíněné, by měl být založen na důkazech, které obstály vůči zubu času a navíc na tyto důkazy narazili lidé, kteří rozpoznali jejich význam a zachovali je. To neznamená, že nám chybí znalosti o naší minulosti; to vůbec ne. V průběhu posledních staletí se v rámci oboru paleoantropologie nashromáždilo množství pečlivě konzervovaných a analyzovaných kosterních a fosilních pozůstatků nejrůznějších hominidů, včetně zcela neporušených kostí a zubů z tisíců vzorků. I tak mají nové objevy potenciál vyvolat rekalibraci časových os (změnu datování), což může vést k revizím našeho vlastního „homo sapiens“ rodokmenu (aktuálně obvykle zahrnujícím pouhé doplňky nebo revize toho, co víme, než radikální rekonceptualizaci)¹⁴.

Vědci však mohou pracovat pouze s důkazy, které se dochovaly. Je možné, že aspekty biologické evoluce na této planetě byly zcela ztraceny v čase. Například Robert Martin z Chicagského Field Musea naznačuje, že máme „fosilní důkazy pouze pro asi 5 procent všech vyhynulých primátů“ – jeho odhad počtu vyhynulých druhů primátů je až 9 000, zatímco z fosilních záznamů bylo identifikováno více než 500 – což znamená, že úkol, kterému čelí paleontologové, tj. získat přesný obrázek o evoluci primátů je jako „pokoušet se rekonstruovat 1 000dílnou skládačku pouze za použití 50ti kusů“ (citováno ve Wong, 2002). Tato nejistota a nahodilost platí dokonce i pro relativně moderní lidské dějiny, jejichž konvenční narativy byly zpochybněny archeologickými objevy.

Ve dvacátých letech 20. století například britští a indičtí archeologové objevili pozůstatky starověké civilizace podél řeky Indus a pojmenovali tato místa „Harappa“ a „Mohendžodáro“. Tato místa existovala současně s ranými městskými centry podél Nilu, Tigridu, Eufratu a Jang-c'-ťiang, ale byla ztracena v historii po téměř čtyři tisíce let a jejich písmo a jazyk zůstávají nerozluštěny (Keay, 2010). Stejně tak se hodně vykopalo v Turecku v místě zvaném Göbekli Tepe, které bylo objeveno Klausem Schmidtem v r. 1994 a bylo BBC popsáno jako „obrovské tajemství starší než Stonehenge“ (Curry, 2021). V Göbekli Tepe Schmidt nalezl více jak 20 kruhových kamenných ohrad, největší o průměru 20 m, obsahující kruh z kamene se dvěma 5,5 m vysokými sloupy uprostřed, na kterých jsou vyryty „strašidelné, stylizované lidské postavy se sepjatýma rukama a pásy z liščí kůže“. Je příznačné, že stavby jsou staré nejméně 11 000 let, což z nich dělá nejstarší známé monumentální stavby lidstva. Stavby, které mohou být místem uctívání, a jsou označováno jako „první chrámy na světě“ (Ananthaswamy, 2013). Ještě důležitější je, že objev posouvá tisíce let do minulosti naše chápání toho, kdy byli lidé schopni – a mají k tomu nějaký motiv – vytvářet takovéto druhy propracovaných monumentů. Curry tedy tuto změnu v chápání historie popisuje jako „přetvářející myšlenky o příběhu civilizace“. Podobně nápadným byl objev v roce 2007 „struktury podobné Stonehenge“ v jezeře Michigan, která je považována za nejméně 10 000 let starou – na základě údaje částečně odvozeného z analýz použité horniny, ale také z potenciální rytiny na jednom z kameni ve vnějším kruhu připomínající Mastodonta, velkého savce, který se potuloval po severu Ameriky během epochy pleistocénu, která skončila před 11 700 lety. I přes toto fantastické datování mohou mít tyto objevy silnou konkurenci, protože Natawidjaja a kol. (2023) tvrdí, že struktura Gudung Padang na Jávě obsahuje člověkem vytvořené megalitické stavby datované mezi lety 25 000 a 14 000 př. n. l. Ačkoli tuto informaci zuřivě zpochybňují jiní archeologové, což vedlo k tomu, že časopis, který informaci uveřejnil, odvolal článek (jak je uvedeno v poznámce č. 20). Nicméně, pointou zůstává, že i naše relativně nedávná historie je zahalená tajemstvím, vzhledem k možnosti nálezů jako Göbekli Tepe – jejichž analýza a datování je obecně nesporná.

Pak, pokud je taková nejistota možná u událostí před 11 000 lety, a to je jen mrknutí oka v planetárním měřítku vzhledem k tomu, že Země je stará 4,5 miliardy let (Jain, 2014). Jak poznamenal McPhee (1998), „Geologové občas používají kalendářní rok jako jednotku k reprezentaci celého časového měřítka této planety,“ a v tomto příměru prekambrium – od počátečního formování Země před 4,5 miliardami let až do kambrické exploze cca. před 500 miliony let – „běží od Nového roku až do doby po Halloweenu. Dinosauři se objevují v polovině prosince a jsou pryč den po Vánocích. Poslední ledový štít taje 31. prosince a minutu před půlnocí Římská říše trvá pět sekund“. Celá zaznamenaná lidská historie se skutečně odehrává uvnitř posledních 30ti sekund roku. Z hlediska světové historie se s naší civilizací mamuti a šavlozubí jen párkrát zhluboka nadechli a ze společného obrazu zmizeli. Navíc, vzhledem k tomu, jak snadno dokonce relativně nedávné důkazy mohou být zničeny, ztraceny nebo neobjeveny, naše chápání mnohem více vzdálené minulosti – kromě drsných geologických faktů, jako je stáří hor (a i tam panují pochybnosti viz. Zillmerovy knihy pozn. překl.) – je téměř zcela prázdné¹⁵.

Schmidt a Frank (2019) proto naznačují, že vzhledem ke špatnému rozlišení geologického záznamu by bylo vhodné datovat alternativní civilizace o miliony let dále do minulosti, protože inteligentní nebo dokonce industrializované druhy mohou mít mnohem starší dobu geologického záznamu než lidská existence na Zemi, ale vlivem takového stáří geologická stopa zmizela, aniž by zanechala rozeznatelnou paleontologickou stopu (nebo alespoň stopy, které mohou objevit lidé). Tuto možnost nazývají „silurskou hypotézou“, pojmenovanou po Epizodě britského sci-fi seriálu Doctor Who z roku 1970, ve které „dávno pohřbená rasa inteligentních plazů [nazývaná] ‚Silurians‘ je probuzena experimentálním jaderným reaktorem.“ K tomu samozřejmě existují výhrady věrohodnosti takové hypotézy: čím vyspělejší a/nebo expanzivnější taková civilizace by byla, tím více je pravděpodobné, že by po sobě zanechali objevitelné pozůstatky. Nicméně, harvardský astrofyzik Avi Loeb (2022) říká: „Planety jako Mars nebo Země mohly dát mnohačetná zrození technologickým civilizacím. které byly od sebe vzdáleny miliardu let, a proto o sobě navzájem nevěděly. Planety se jako stabilní rodiče vzpamatovaly od následků těchto civilizací na svá životní prostředí až v průběhu času.“ Podobně Kastrup (2024) podporuje životaschopnost Silurské hypotézy, která naznačuje, že existuje „spousta času a příležitostí pro jiné nelidské druhy, které vznikly na Zemi, rozvinuly se na úroveň technologie daleko přesahující tu naši... a pak efektivně zmizely kvůli jednomu nebo více z nesčetných možných kataklyzmat schopných ukončit civilizaci."

Navíc, jak pokračujeme ve zkoumání vesmíru – ať už vzdálených souhvězdí přes vynálezy, jako je např. Teleskop Jamese Webba nebo blíže k domovu prostřednictvím iniciativ, jako je Curiosity Rover NASA – možná se objeví nový důkaz, které by mohl zpochybnit naše dosavadní předpoklady o místech, jako je Mars. Joseph a Schild (2023) zveřejnili „vzorek oficiálních fotografií NASA z Marsu toho, co se zdá být troskami mimozemské kosmické lodi, kostí „humanoida“ s hlavou „humanoida“, která má nasazeno kovové zařízení na přední straně „obličeje“ v blízkosti kráterovaného pole trosek, dvě „humanoidní“ lebky včetně jedné, která je na vrcholu něčeho, co může být vyvýšená podlouhlá pohřební mohyla. UAP/UFO byla vyfotografována na obloze Marsu a se strukturou ve tvaru stříbrného talíře nad zemí“. Samozřejmě, při interpretaci takových údajů je třeba opatrnosti, zejména s ohledem na lidský kognitivní zvyk „pareidolie“, při němž dochází k dotváření vnímaných neurčitých nebo nezřetelných podnětů ve smysluplné obrazy za pomoci lidské fantazie. Toto je převládající vědecká interpretace slavné „Tváře na Marsu“, míli široké podobizny z oblasti Cydonia, kterou získala NASA prostřednictvím sondy Viking 1 v roce 1976 (Martinez-Conde & Macknik, 2012). Musíme se však mít také na pozoru před jednoduchým paušalizujícím předpokladem, že jakýkoli zdánlivě anomální objekt je pareidolie, protože by to bylo kognitivní zkreslení bránící ve studiu důkazů s náležitou otevřeností a objektivitou. Někteří pozorovatelé skutečně argumentovali, že při analýze v kontextu existují v blízkosti Cydonia Face další anomálie, které narušují rovnováhu směrem k věrohodnosti, že je to vlastně umělá konstrukce (Corlotto, 1997)¹⁶.

Obecně platí, že pokud by Zemi (nebo Mars) dávno před Homo obýval jiný inteligentní druh sapiens, je možné, že jsme o tom neměli ani tušení. Samozřejmě, aby tyto úvahy byly relevantní pro CTH, takový druh by musel být stále přítomen na Zemi a existovat v utajení – ať už jde o větev Homo sapiens, jiný poddruh hominidů, ještě dřívější prekurzor nebo něco úplně jiného. Jak diskutujeme níže, i když tato představa může znít na první poslech nepravděpodobně, mnoho pozorovatelů je přesvědčeno, že je to přinejmenším myslitelné, v neposlední řadě proto, že celé oblasti naší planety zůstávají prakticky neprozkoumané a nezmapované; toto z samozřejmě zahrnuje rozsáhlé oblasti pod vodou, ale zahrnuje i oblasti nad zemí. Nedávno došlo na spekulace například o „aljašském trojúhelníku“, řídce osídlené oblasti mezi Anchorage a Juneau na jihu do Utqiagviku na severním pobřeží, který je prominentním „hotspotem“ pro UAP, stejně jako o dalších zvláštnostech, jako je více než 20 000 nevysvětlených zmizení v oblasti od 70. let 20. století (Moran, 2023a).

Navíc by se naše epistemologická pokora měla rozšířit také na biologii, jak tvrdí Davies a kol. (2009) v článku o potenciálu Země hostit „stínovou biosféru“ (nebo „stínový biom“) zahrnující formy o „podivném životě... jehož biochemie je tak nestandardní, že by ji nástroje pro detekci života, zaměřené na standardní pozemskou biochemii, nedetekovaly." Tento druh představy byl někdy znám jako „parafyzická“ hypotéza, která v podstatě označuje formy života, které jsou fyzické, ale jsou obvykle námi nezjištěné a nám (lidem) neznámé¹⁷. Zde by se dalo poznamenat, že ačkoli Davies a kol. obecně odkazoval na stínový biom na molekulární úrovni, tak v poslední době se objevily spekulace s ohledem na větší formy života, jak je vidět například ve vztahu k podivné vzdušné „medúze“ UAP hlášené Corbellem (2024)¹⁸. Samozřejmě, tento bod o našich omezených znalostech neposkytuje žádný konkrétní argument pro CTH (a navíc - naše antropologické znalosti o historické a prehistorické minulosti hominidů jsou jen „relativně“ významné). Rozhodující však je, že musíme mít epistemologickou pokoru a uvědomit si, že ji tyto poznatky nemůžeme zavrhnout jen proto, že jsou v rozporu se standardním vyprávěním historie. Navíc, jak uvidíme dále, některé stopy dřívějších civilizací jsou možná stále patrné.

Stopy ztracených civilizací

Všechny kultury mají své mýty a legendy. Existuje samozřejmě mnoho způsobů, jak takové příběhy interpretovat, od projevů hravé představivosti ke způsobu předávání etických ponaučení. Dochází však k vzestupu uznání, že i když mýty takové funkce zahrnují, mohou také někdy, možná dokonce často, v rámci „umu“ negramotných společností připomínat, interpretovat a sdělovat skutečné historické události (Simala, 2015). Tento hermeneutický rámec (rámec správného pochopení) získává další důvěryhodnost, když je podpořen pozorováním zajímavých narativ opakujících se mezi různými kulturami. Vynikajícím příkladem je velká povodeň, která se vyskytuje napříč mnoha geograficky rozptýlenými tradicemi, včetně sumerské (Jacobsen, 1994), starověké izraelské (Davidson, 2004), řecké (Apollodorus, 1921), indické (Britannica, 2023) nebo třeba čejenské (Seger, 1934).

Podobně, i když méně okamžitě dramaticky, Nunn a Cook (2022) ukazují, že mnoho pobřežních kultur má mytologické příběhy, ve kterých se země se odděluje od pevniny ponořením. Poukazují na to, že „věda již tradičně podcenila schopnost orálních (předgramotných) kultur získávat, kódovat a udržovat svá pozorování nezapomenutelné události s vysokým stupněm věrnosti replikace.“ Tedy spíše než jen kreativní představivost, takové mýty mohly místo toho pocházet ze skutečného „vyprávění očitých svědků o těchto transformačních procesech“, takže by se mělo jednat o potenciální historické svědectví. Stále více se tedy předpokládá, že mýty o povodních mohou zobrazovat události zhruba před 20 000 až 12 000 lety, „když hladina moře v důsledku posledního zalednění (poslední doba ledová) stoupala a přetvářela pobřežní krajiny a domorodá vyprávění přesně takovým způsobem příběhy popisuj퓹⁹. Teller a kol. (2000) například analyzovali „rychlé postglaciální zaplavení dna Perského zálivu“ z doby před 12 000 až 6 000 lety a zjistili, že moře překonalo více než 1 000 kilometrů. Voda zaplavila toto území rychlostí i vyšší než kilometr za rok, a tak naznačují, že mýty o povodních regionu – od babylonského eposu o Gilgamešovi po biblického Noema – jsou skutečnými záznamy těchto událostí.

Ještě důležitější je, že napříč světovými kulturami nejsou jen mýty o záplavách a stoupajících mořích, ale o celých ostrovech – a civilizacích, které se kvůli těmto událostem ztrácejí a mizí pod vodou. Nejznámější je Atlantida. Ostrov je uveden v Platónových dílech Timaeus a Kritias. Zatímco někteří učenci naznačují, že příběh je pouze fiktivní, vytvořený pro alegorické účely (Tarrant, 2007), zároveň probíhají pokusy identifikovat Atlantidu jako skutečné místo, a ztotožnit jej např. s vysoce pokročilou kulturou doby bronzové na Krétě a okolních ostrovech, která byla zdevastována erupcí sopky Santorini/Thera, 120 km severně od Kréty, kolem roku 1 600 př. n. l. (Downey & Tarling, 1984). Snaha vystopovat legendární ztracené civilizace může být navíc podpořena podvodními nálezy, kdy mohou – ačkoli mnoho tvrzení je sporných – existovat reálné stopy. Například v roce 1986 objevil potápěč ponořené kamenné stavby ve vodách u Yonaguni Jima v Japonsku, z nichž největší je popsána jako „komplikovaná, monolitická, stupňovitá pyramida“, která se tyčí z hloubky 25 metrů (Ryall, 2007). Skeptici to odmítají s tím, že se jedná pouze o přírodní útvary, jejichž rovné hrany jsou výsledkem „přirozené stratigrafie pískovců“ (Joshua, 2020). Jiní, jako mořský geolog Masaaki Kimura (2004), se však domnívají, že jde o ruiny „Japonské Atlantidy“ – možná města starého asi 5000 let, které bylo potopeno zemětřesením před dvěma tisíci lety, nebo ještě radikálněji mohlo místo vzniknout během poslední doby ledové, kdy hladina moří v oblasti byla o 40 metrů nižší než dnes. Joe Rogan (2024) nedávno hostil živou debatu o tomto tvrzení, že by Yonaguni mohla představovat starověkou neobjevenou civilizaci²⁰. Zatímco konvenční narativy dějin shledávají tuto možnost nepravděpodobnou, objevy jako Göbekli Tepe mohou přinutit přehodnotit běh dějin.

Velikonoční ostrov se rovněž stal ohniskem spekulací o ztracených civilizacích. Alessio (2016) píše: „V důsledku jeho odlehlé polohy v Pacifiku a spousty otázek o tajemných kamenných ruinách, nesčetných množství jeskyní a dosud nerozluštěného písma, není divu, že lidé fantazírovali o tomto izolovaném a malém kousku země“, včetně propojení s „technologicky pokročilou a starověkou civilizací známou jako Mu [nebo Lemurie]. Hypotetický „Ztracený svět“, který údajně vytvořil celosvětovou říši, než ji pohltil oceán, a jejíž přeživší „vytvořili jádro prvních světových civilizac퓲¹. Samozřejmě, pokud je globální co do rozsahu, společných artefaktů a funkcí, byly by snadno identifikovatelné pro pozemské a podvodní archeology. Nicméně, taková spekulativní teze o ztraceném globálním impériu jde daleko nad rámec toho, co požaduje CTH, viz možnost „ztracené lidské civilizace“ zodpovědné za UAP, který „pouze“ potřebuje (a) civilizaci jakékoli velikosti mít v určitém časovém okamžiku a (b) její členové se stáhnou a přežívají v podzemí. Do toho bodu existuje mnoho pověstí o příkladech ztracených civilizací – a podobně, ne-li „civilizace“ jako takové, pak oblasti pevniny, které podporovaly lidské populace²² – s těmi, které jsou uvedeny výše, jen hrstkou z mnoha. Navíc, kromě toho, zdánlivě podivné příklady, jako je Velikonoční ostrov – na kterém se učenci snaží vysvětlit úroveň společnosti, složitost a technickou vyspělost na tak vzdáleném místě, existují další potenciální zdroje důkazů pro takové civilizace.

Jedna zajímavá linie zkoumání se týká „nemístných artefaktů“ (Freer, 1993): objektů, které se zdají být neslučitelné s našimi znalostmi o době, se kterou jsou spojeny, zvláště, pokud svědčí o technologickém mistrovství, které přesahuje předpoklady toho, čeho byli lidé v té době schopni, což je výzvou pro konvenční historickou chronologii²³. To znamená, že při interpretaci artefaktů, které se zdají být „příliš pokročilé, je třeba opatrnosti“. Interpretace z velké části pramení z nedostatečného pochopení kapacit dřívějších společností. Taková tvrzení mohou mít také rasistický podtext, který naznačuje, že původní lidé na těchto místech toho nebyli schopni, zatímco úspěchy Evropanů jsou jen zřídka, pokud vůbec někdy podobně zpochybňovány (Masters, 2021). Avšak, takové narážky nejsou nevyhnutelné; vlídnější pohled na věc je zpochybnit konvenční chronologii tím, že bude zpřesněna a prohloubena odborná znalost lidí v dřívějších dobách oproti dnešním předpokladům.

Zatímco mnoho takových zvláštních nálezů dosahuje stáří tisíců let, jiné nálezy mohou být více historicky anomálnější. Například u vodopádů Kalambo v Zambii výzkumníci v roce 2019 objevili příklad řemeslného zpracování dřeva a technologie – zahrnující dva kusy dřeva spojeného „dohromady“ s datováním stáří cca 500 000 let, tedy dlouho před vznikem Homo sapiens (Barham a kol., 2023) (pozn. překl.: když to nebyli lidé, byla to NHI?). Když půjdeme ještě dále, pracovníci uhelného dolu na Ukrajině našli něco, co se zdálo být zkamenělý otisk kola v pískovcové střeše tunelu, který vyhloubili 900 metrů pod povrchem, který je potenciálně datován jako 300 milionů let starý (Archaeology News Network, 2022). Podobně Ruský tým našel něco, co vypadalo jako 2 cm „šroub“ zapuštěný do skály, jejíž stáří bylo odhadnuto na 300 milionů let (ačkoli skeptici tvrdili, že by se mohlo jednat o zkamenělý otisk starověkého mořského tvora tzv. crinoida) (Griffiths, 2015). Nebo si prohlédněte fotografii, kterou sdílel Roemmele (2023) toho, co se zdá být „zkamenělou knihou“ (pozn. překladatele - nalezena v hloubce 12 metrů) zapouzdřenou ve skále v Západní Austrálii, kterou někteří interpretovali jako možná 350 milionů let starou.

 

Takové nálezy jsou evidentně relevantní pro CTH. Coulthart (2023a) skutečně naznačuje, že zpravodajská komunita projevila velký zájem o takové předměty, jako jsou egyptské relikvie z doby před 5 500 lety, zobrazení „zvláštních technologií, zahrnující tvarování kamene, které je daleko za ... známou technologií té éry,“ jak je uvedeno v závěrečné poznámce²³. Obecněji řekl, že CIA „strávila spoustu času vyšetřováním starověkých civilizací“ hledající odpovědi na otázku „kdo byli lidé, kteří postavili tyto budovy?“ Jak poznamenal: „My stále nevíme. V lidské civilizaci existují základní záhady, na které jsme neodpověděli." Respektuji, že zde diskutované možnosti vyspělých pre/historických civilizací poskytují určitou podporu CTH. To by však nejen vyžadovalo, aby taková civilizace existovala v minulosti, ale aby pokračovala i v dnešních dnech. V tomto ohledu existuje také mnoho takových mýtů a dokonce i potenciálních důkazů, jak dále prozkoumáme.

Stopy podzemních civilizací

Stejně jako se v posledních staletích množily legendy o ztracených civilizacích, rozkvétaly i mýty o lidech, kteří se stahují do podzemí a nadále prosperují. Před zvážením těchto informací stojí za to poznamenat, že myšlenka života v podzemí není nijak výstřední. Mnoho dávných podzemních měst skutečně bylo nalezeno - nejznámější je Derinkuyu v Turecku (Jacobs, 2022)²⁴. V posledních desetiletích se množí výstavba četných podzemních komplexů, zejména vojenských základen, odhadem celosvětově kolem 10 000 (Richelson, 2013). Například Cheyenne Mountain Complex – instalace Space Force v Coloradu, které dříve hostilo Severoamerické velitelství letecké obrany (NORAD) – bylo postaveno pod 609 metry žuly na pěti akrech jako ochranné „podzemní město“, které chrání obyvatele před hrozbami, včetně elektromagnetického pulsu a dokonce 30megatunové jaderné exploze ve vzdálenosti 1,9 km (McKee, 2019). Poskytnutí takové ochrany je zvažováno při úvahách o tom, proč se civilizace v dřívějších epochách rozhodly pro podzemní existenci. Navíc, zatímco místa jako Cheyenne Mountain Complex jsou pozoruhodně hluboké, jsou stále relativně blízko k povrchu, a to je možné jít mnohem hlouběji, přičemž nejhlubší místo, kde se lidé dosud nacházeli pod zemí, bylo 4000 m (Ashantiho zlatý důl Mponeng v Jižní Africe), zatímco nejhlouběji vykopali lidé Kola Superdeep vrt v Rusku o hloubce 12 kilometrů (Piesing, 2019).

Má se za to, že by lidé kvůli horku nemohli žít hlouběji než je zlatý důl Mponeng. Avšak, nad touto úrovní by bylo možné přežít roky: v Rusku žila 70členná sekta v bunkru téměř deset let, včetně 20 dětí, z nichž mnohé nikdy neviděly sluneční světlo (Reuters, 2012). Hlavním problémem je nedostatek slunečního záření, což by mohlo zvýšit náchylnost k myriádám onemocnění, zejména kvůli nedostatku vitaminu D, i když i to lze napravit změnou jídelníčku (Palmer, 2012). Navíc je třeba zdůraznit, že vnitřní struktura Země je stále záhadou, s novými objevy neustále vyvolávajícími přehodnocení; nedávno bylo například zjištěno, že pod pláštěm (408 až 656 km pod zemí) existuje velké množství vody (Schmandt et al., 2014). Měli bychom si také všimnout, že ve vztahu k CTH zde zmíněná omezení – od stravy po neschopnost odolávat teplu – platí pouze pro Homo sapiens sapiens. Je možné, že po dlouhé době se objeví další druhy hominidů, nebo dokonce celá větev Homo sapiens, která se mohla přizpůsobit životu v podzemí (i když pokud ano, jejich evoluce by byla výrazně odlišná od naší vlastní, což by mělo za následek četné odlišné fyziologické vlastnosti). Ve skutečnosti vedle tohoto tématu je fascinující linie zkoumání známá jako kryptozoologie: studie druhů, jejichž existence není podložena silnými empirickými důkazy, ale spíše „hypotezována prostřednictvím nepřímé a nejisté informace“ (Rossi, 2016, s.573). Stejně jako u tématu UAP byla zesměšňována jako „pseudověda“ (Schembri, 2011). Nicméně, také podle studií UAP, učenci jako Rossi tvrdí, že pro očerňování neexistuje žádný rozumný důvod a je možné postavit paradigma na pevném vědeckém základě.

Například článek v časopise Proceedings of the National Academy of the Sciences odhaduje, že zhruba 20 % žijících druhů savců zůstává neznámých, přičemž většina této předpokládané „skryté rozmanitosti“ je mezi hlodavci a netopýry, tj. dvě evoluční větve se silnými preferencemi pro podzemní doupata a hnízdiště (Parsons et al., 2022). Mezi nejznámější kandidáty na skrytou rozmanitost savců patří „Sasquatch“ nebo „Bigfoot“, velký chlupatý primát údajně obývající lesy v Severní Americe (podle podobných legend se srovnatelní tvorové vyskytují také v jiných zemích). Ve skutečnosti to bylo zmíněno v souvislosti s „Alaska triangle“ (Aljašským trojúhelníkem) výše, ve kterém kryptozoolog Cliff Barackman říká, že „cokoli, jakákoli velikosti“, by se mohla skrývat v této divočině: „S tak fantastickým prostředím a tak malým počtem lidí, s nimiž lze soutěžit, Sasquatches mají na Aljašce výhodu “ (Moran, 2023a). I když skeptici tyto tvory přehlížejí jako „mýtické“, pravděpodobnost jejich existence potvrdila nejméně jedna osobnost jako Jane Goodallová, přední světová primatoložka (Murgia, 2023a)²⁵. Bindernagel a Meldrum (2012) skutečně tvrdí, že odmítnutí jejich existence „je spíš zapříčiněno neznalostí důkazů pro jeho existenci než absencí takového důkazu“ – přičemž tyto důkazy jsou ve skutečnosti docela solidní a skutečné – a že důvody k odporu jsou typu „výzvy převažující znalosti“. Ještě důležitější je, že některé případy UAP zahrnují zjevné NHI, které se podobají takovým tvorům; v Brazílii farmář hlásil, že se setkal s plavidlem, které se mu zřítilo na jeho pozemek, ze kterého vystoupila dvě „zvířata“, z nichž jedno byl stereotypní „šedý“ mimozemský humanoid, ale druhý byl „chlupatý jako lenochod“ (Correrio, 2022). Vždy existují nějaké důvody ke skepsi ohledně existence takových tvorů. Například jeden často přehlížený protiargument týkající se existence soběstačné populace sasquatchů spočívá v tom, že téměř všechny druhy primátů jsou inteligentní, sociální, a zvědavá zvířata. Protože tento mytický tvor je klasifikován jako člen řádu primátů savců, a vzhledem k jeho bipedální (dvounohé) formě pohybu by byl konkrétně členem klanu hominidů – což je nejinteligentnější a nejzvědavější ze všech primátů – dalo by se očekávat, že budou často pozorovat vesnice a prohrabovat odpadkové koše; takové případy jsou však hlášeny zřídka, pokud vůbec. Na druhé straně je však také možné, že sasquatchové by mohli být anomálně osamělou formou primátů, proto jejich obecná neuchopitelnost.

Další prominentní aréna intrik v kryptozoologii zahrnuje nálezy anomálních koster, které rozvrací naše chápání evolučního vývoje. To je příčinou spekulací o mimozemské povaze takových nálezů, i když zatím bylo obecně zjištěno, že takové kostry mají prozaičtější původ, nebo se alespoň jejich analýza ukázala jako neprůkazná. Jeden případ je Chilská kostra Atacama – 15 cm pozůstatek lidského plodu s neobvykle tvarovanou lebkou připomínající klasická zobrazení mimozemšťanů – o nichž Nolan a Butte (2018) dospěli k závěru, že je to pouze lidská dívka „s mnoha mutacemi DNA, nic exotického.“ Další významný příklad se objevil, když vznikal tento článek – a který se stále studuje a diskutuje – dvě malá, mumifikovaná těla s protáhlými hlavami a třemi prsty na každé ruce a noze, údajně nalezené v Peru v roce 2017. Ty byly dramaticky a kontroverzně předloženy před mexickým kongres na slyšení ohledně UAP v září 2023 samozvaným „ufologem“ Jaime Maussanem, který tvrdil, že jsou mimozemského původu. Nicméně, zatímco testy na těchto exemplářích stále probíhají, zdá se, že většina pozorovatelů je skeptická ohledně jejich pravosti (Norton, 2023), včetně nás, z důvodů, které objasníme v závěrečné poznámce²⁶. Poněkud s tím souvisí dlouhá historie příběhů a potenciálně i sugestivní důkazy o kosterních pozůstatcích a dalších stopách druhů humanoidních „obrů“²⁷; i zde jsou pravděpodobně dobré důvody ke skepsi, i když stejně jako u jiných aspektů tohoto tématu nechceme takové myšlenky jednoduše zavrhnout.

Zvláště relevantní jsou zde tvrzení o inteligentním kryptozoologickém druhu prosperujícím pod zemí. Napříč kulturami existují legendy, například o antropomorfních plazích rasách, jako jsou Nágové, polobožský druh napůl lidských a napůl hadích bytostí, o nichž se předpokládá, že žijí v Patale (podsvětí), uctívaných v hinduismu a buddhismu (Vogel, 1995). Paleontologové navíc dokonce spekulovali, zda by se takoví tvorové mohli vyvinout ze známých zoologických původů; Russell a Séguin (1982) analyzovali morfologické trendy mezi dinosaury směrem k větším mozkům a vzpřímenému držení těla ve vztahu k druhu zvanému troodon. Výsledkem analýzy byl poznatek, že kdyby troodon přežil masové vymírání před 65 miliony lety, pravděpodobně by se vyvinul ve vzpřímenou postavu podobnou plazům, kterou nazvali „dinosauroid“. Zásadní je, že někteří lidé tvrdí, že by to ve skutečnosti mohlo takto být. Troodon přežil vyhynutí a pokračoval ve vývoji ústupem pod zem (Redfern, 2007), ačkoli není jasné, jak životaschopná tato teorie je. I tak je zajímavé, že „reptiliáni“ byli dlouho spojováni s tématem UAP a spekulací, že některé takové druhy skutečně představují NHI, která je za UAP odpovědná (Kasten, 2017). Jak je uvedeno v závěrečné poznámce 13, například John Ramirez tvrdil, že takové entity „chodí mezi námi“ přesvědčivě zamaskovaní za normální lidi (Verma, 2023b). Opravdu, on spekuluje, že úřady jsou si vědomy těchto NHI a poukazuje například na Národní úřad pro průzkum ( National Reconnaissance Office) – který nazývá „skutečným tajným vesmírným programem americké zpravodajské komunity“, který používá ještěrku na svém logu a údajně naznačuje, že takové entity „lezou po celé Zemi“.

Další možnost, překrývající se s mimozemskou hypotézou je, že NHI mohl v určitém okamžiku přiletět na Zemi odjinud a následně se usadit pod zemí nebo pod vodou nebo se ukrýt poblíž (např. Měsíc)²⁸.

Pak, pokud jde o ústřední otázku, zda nějaký inteligentní druh – Homo sapiens nebo jiný – skutečně odešel v minulosti do ilegality podzemí, neexistuje žádný přímý nebo obecně přijímaný důkaz. Avšak nejenže existuje mnoho takových legend, existuje překvapivě rozsáhlý soubor zpráv o setkání s takovými bytostmi. Pokud jde o legendy, mnoho kultur má mýty o říších pod zemí, počínaje místy „podsvětí“ spojené se smrtí a posmrtným životem, jako je Sheol v hebrejském učení (Sanders, 2009), do legendárních království obývané božskými postavami, jako je Shambhala v tibetské buddhistické tradici (Maclellan, 2011). Navíc, lidé přesvědčení o realitě těchto míst se pustili do pátrání, aby je našli. Četné lokality byly například navrženy pro vstupy do Šambaly, zejména s průzkumníky ze Sovětského svazu vynakládajících značné úsilí na jejich nalezení. Patří mezi ně mise sovětského zahraničního komisariátu v Tibetu v roce 1924 (Znamenski, 2012) a expedice významných teosofů Nicholase a Heleny Roerich v letech 1924 až 1928, pokrývající rozsáhlé oblasti Střední Asie, včetně hory Belukha v pohoří Altaj (podél hranice Ruska a Kazachstánu), o kterém se v regionu běžně věří, že je hostitelem takového vchodu (McCannon, 2002). Takové snahy o nalezení těchto říší se však zdánlivě ukázaly jako neplodné, a jejich domnělí obyvatelé nepolapitelní.

To znamená, že určitá místa přitahovala značný zájem jako potenciální místa, na která se mohou lidé obrátit, a kde se vyspělá podzemní civilizace projevuje a navíc se dokonce objevují zprávy o kontaktech s jejich členy. Mezi nejznámější patří Mount Shasta, v současnosti spící sopka v Cascade Rangev Kalifornii. Dlouho uctívaná domorodými kmeny regionu jako posvátná (Hall & Hall, 2004); v poslední době se také stala magnetem pro „nepůvodní duchovní poutníky“ (Huntsinger & Fernández‐Giménez, 2000). Jedním z faktorů, který k tomu přispívá, jsou příběhy, které se objevují na počátku 20. století a spojují tuto horu s mýtem Lemuria (viz vysvětlivka 21), což naznačuje, že předtím, než tato legendární civilizace zmizela pod oceánem, někteří přeživší se vydali přes pevninu na americký kontinent a nakonec našli útočiště uvnitř hory²⁹.Samozřejmě, tyto příběhy s největší pravděpodobností nejsou nic jiného než imaginativní fikce nebo přikrášlené fámy. Skeptici by jistě poukázali na přitažlivost okultních filozofií v té době, když by se na tyto příběhy dívalo jako na literární pokusy o využití těchto trendů. Nicméně, hora Shasta je i nadále známá neobvyklými aktivitami, a díky tomu roste její přitažlivost pro duchovní poutníky. V souvislosti s tím je hora také nechvalně známá ohledně četných záhadných zmizení, kdy lidé zmizeli beze stopy (Srivastava, 2021). Abychom se pak vrátili k našemu ústřednímu tématu UAP, Valdštejn (2012) poznamenává, že hora je jedním z nejvíce prominentních hotspotů UAP v USA: www.ufosightingsusa.com (2023) zaznamenává 25 oficiálně hlášených pozorování od roku 1995 do roku 2020 a dokonce se zdá, že existují nedávné fotografické důkazy o tom, že UAP se vynořil z vrcholu, včetně jednoho UAP popsaného jako „velké světlo“ s objektem ve tvaru doutníku přímo pod ním, který náhle vzlétl a zmizel z dohledu (Kettley, 2019).

V poslední části níže se vrátíme k hlavnímu tématu a důvodu, proč lidé přemýšlí o CTH, konkrétně o aktivitě UAP naznačující, že NHI je ve skutečnosti na Zemi skrytá. Za prvé, naše diskuse by nebyla úplná, kdybychom se nedotkli oblasti spekulací a to ještě podivnějších než výše uvedený materiál a přivádí nás ještě dále do neobvyklého ontologického území. Jedná se o prominentní téma napříč kulturami po celém světě, a co je ještě důležitější, je to dlouhodobé téma v rámci UAP arény - „magičtí kryptoterestriáni“.

Magičtí kryptoterestriáni

Dosud diskutované myšlenky, i když nejsou obecně přijímány současnými paradigmaty přírodních věd, přesto stále poněkud zapadají do jejich hrubých hranic. Mimozemšťané na dně oceánu nebo podzemní hominidi by byli velmi překvapující, ale ne skutečně metafyzicky revizionářští v nějakém silném smyslu, a v podstatě jen zahrnují extrapolaci z činností, do kterých se my lidé již nepopiratelně zapojujeme - od létání v letadlech i kosmických lodí až k životu v jeskyních. Nicméně, jak bylo uvedeno výše, nápadným rysem tématu UAP bylo, do jaké míry se zdá, že jeho projevy brání vysvětlení v konvenčních termínech (např. letoun bez viditelných prostředků pohonu nebo zdrojů výfukových plynů). Taková pozorování podnítila některé pozorovatele, a to i v USA federální vládě a obranném establishmentu, aby široce spekulovali o tom nekonvenčním „ultrapozemském“ jevu. A vysvětlení jsou přesně tím, co je požadováno – od interdimenzionálních bytostí (Lomas, 2023a) po budoucí lidské cestovatele v čase (Masters, 2019; 2022), k celé řadě éterických NHI projevů uznávaných ve většině kultur, jako je třída bytostí na současném Západě známí jako andělé (Lomas & Case, 2023), které Case a Lomas (v přípravě) označují „sacraterrestrials“ nebo „aetherrestrials“. Nejrelevantnější v tomto kontextu je třída navrhovaných ultraterestriálních bytostí, která se překrývá s představami jako andělé, ale stále může být považována za součást kryptoterestriálního paradigmatu. Konkrétně se jedná o zástup skrytých nebo plně integrovaných pozemských NHI, nebo možná nekonvenční lidské inteligence, která má mnoho jmen po celém světě, ale která se v evropských kulturách tradičně sdružovala pod širokým názvem „faerie“ nebo „longaevi“, „longlivers“: víly, elfové, gnómové, trollové a podobně. Jak poznamenal Lewis (1960) ve své studii o středověkém světovém názoru, „místo pobytu longaevi je nejednoznačné mezi vzduchem a zemí“, přičemž jejich podstata je vnímána jako „třetí rozumný druh odlišný od andělů a lidí“.

Jedním z nejkomplexnějších a nejvlivnějších zdrojů předmoderní pohádkové tradice je například kniha reverenda Roberta Kirka z roku 1691 Tajné společenství elfů, faunů a víl (Kirk, 2021), průzkum Skotsko-irských lidových pověstí týkajících se víl, z nichž alespoň některé považoval za důvěryhodné³⁰. Předmoderní tradice těchto bytostí, které Kirk shromáždil, vypráví příběhy o podzemní civilizaci, která se angažuje v tajemných vzdušných zjeveních a periodických únosech lidí (obvykle na krátkou dobu). To má samozřejmě důležitou rodinu podobnosti s CTH, i když bez rámce „Vesmírného věku“, který je pro nás dnes tak intuitivní. Může být, že některá část „magického“ rámování je výsledkem předmoderních pokusů interpretovat pokročilé technologie, ať už mimozemskou, mezičasovou nebo kryptoterestriální. Koneckonců, podle Arthura C. Clarka a jeho Třetího zákona je „jakákoli dostatečně pokročilá technologie je nerozeznatelná od magie“. Nicméně, my bychom neměli vyloučit, že „magický“ rámec je potenciálně alespoň tak blízko pravdě jako technologický, což by mohlo být samo o sobě interpretováno vnímáním pozorovatelů ukotvených na technikách vesmírného věku (Lomas & Case, 2023). Je třeba zdůraznit, že ačkoli Kirk bral tyto tradice a zprávy vážně, byl stěží důvěřivý: své „skromné ​​zkoumání“ takových jevů odůvodnil úvahou: „Kolik toho je napsáno o vílách, nymfách, sirénách, zjevení, která sice nebyla z desáté části pravdivá, ale mohly se tyto zprávy objevit jen tak z ničeho?" A zatímco současní čtenáři se mohou cítit oprávněně, když si myslí, že všechny takové zprávy jsou neuvěřitelné, má to pravděpodobně více společného s metafyzickými předsudky než s jakýmkoliv růstem empirického nebo teoretického poznání světa.

Jak poznamenal filozof a teolog David Bentley Hart (2009) v eseji o Kirkově Tajemství Commonwealthu: „Člověk nemusí věřit na víly, aby pochopil, že neexistuje žádný dobrý důvod, proč by neměl. Vidět svět obydlený těmito vitálními inteligencemi, nebo věřit, že za vnějšími formami přírody může existovat nevnímaná sféra inteligentního řádu, je jednoduše přirozená racionální reakce na projevy, kterými nás okolní svět zdánlivě oslovuje, když současně tušíme jeho racionální rámec a hloubku i záhadu, kterou před námi skrývá." Nedůvěra v samotnou existenci víly nebo jiné duchovní formy života, jakkoli je definujeme, může být zahrnuta do materialistické metafyziky mysli (i když i to je více často tvrzení, než argumentace), ale pak, materialismus (nebo fyzikalismus nebo naturalismus) musí být podřízen přesvědčivé kritice „mysli“ z různých nebo alespoň nereduktivních hledisek, od Platónova Phaeda až po současnost (Nagel, 2012; Hart, 2012; Kastrup, 2019). Hart (2022) jde skutečně tak daleko, že tvrdí, že klasický teismus zahrnuje existenci něčeho jako jsou víly³¹.

Samozřejmě lze připustit možnost víry v mytické bytosti, ale také lze odmítnout jejich existenci na empirickém základě, že je prostě nemůžeme najít, stejně jako nemůžeme najít jednorožce nebo netvora v jezeře Loch Ness. Toto je rozumnější postoj, který dokonce alespoň částečně sdíleli samotní Kirk a Hart, ale je příliš mimo než aby se dal snadno udržet. Ostatně, o přímém seznámení s těmito jevy se vždy věřilo, že je vzácné a dokonce i dnes lidé stále hlásí řadu široce nadpřirozených setkání. Většina Islanďanů například není ochotna popřít existenci elfů a trollů, kteří figurují prominentně v jejich folklóru (Iceland Magazine, 2016), zatímco mnoho Irů zůstává otevřeno – nebo se možná bojí – existence víly (Phelan, 2023). A Hart (2012b) popisuje někdejšího anglického známého, Reubena, který věřil ve vlastní „skrytý zrak“, který mu umožňoval jasně vidět duchovní bytosti všude kolem sebe, dokud dobře míněný kurz státem nařízených antipsychotik v něm „uzavřel dveře“ a nechal ho depresivního a apatického až do předčasné smrti o několik let později. Fejetonista New York Times Ross Douthat (2017) dokonce tvrdil – podle Vallée (např. 2008) – že nejpravděpodobnější vysvětlení „současného U.F.O. vyprávění“ je, že jsou „součástí příběhů o severoevropských vílách a jejich celosvětových příbuzných – a že je rozumnější si myslet, že naše starosti z vesmírného věku promítáme do trvalého jevu, který může být mnohem podivnější než jednoduchá návštěva ze hvězd“ (srov. Douthat, 2023).

Navíc, některé zprávy UAP, i když nejsou výslovně spojeny s tradicemi týkajícími se víl, nesou nápadnou podobnost s aspekty těchto tradic; skutečně je to ústřední téma Valléeho klasiky (1969) „Passport to Magonia: On UFOs, Folklore, and Parallel Worlds“. Některá z výše popsaných setkání – například únosy poblíž hory Shasta – se významným způsobem „shodují“ s pohádkovou tradicí. Dalším zajímavým příkladem je záplava pozorování „vzducholodi“ v letech 1896-1897, která upoutala pozornost v USA, která – jak je zmapováno od Vallée – zapojuje „aeronauty“ do interakce se svědky způsobem, který má zvláštní snovou kvalitu³². Možná ještě podivnější jsou občasné odkazy na tajemné země ukryté na Zemi, které jsou domovem NHI. V určitém smyslu by je bylo možné považovat za „nelokální“, protože jsou mimo konvenční chápání geologie a geografie Země a místo toho se zdají přiléhavé pro jiný pozemský rozměr, který je obvykle neviditelný. Jedna prominentní fáma se soustředí na vojenskou misi z roku 1946-1947 známou jako operace Highjump, vedenou kontradmirálem Richardem Byrdem, údajně s cílem vytvořit na Antarktidě výzkumnou základnu. Samotný výlet je dobře zdokumentován (např. Byrd, 1956). Nicméně, vznikly podivné fámy týkající se mise, jak z hlediska jejího skutečného účelu, tak skutečného výsledku, včetně tvrzení, že sám Byrd byl při létání tažen jakýmsi „vírem“ a uvnitř narazil na fantastické město obývaného vyspělou rasou bytostí. Významné, i když určité aspekty těchto pověstí byly odhaleny – jak je například vysvětleno v epizodě The Why Files (2022) – další díly jsou nicméně potenciálně důvěryhodné, včetně toho, že Byrd měl na jednom ze svých letů „zmeškaný čas“ a pozorovanou intenzivní činnost UAP, která by mohla být interpretována jako služba ve službách ochrany tajné základny³³. V důsledku toho si příběh v průběhu let získal pozornost vědců kolem UAP (Harrison, 2021). Ve skutečností tento příběh spadá spíše do kategorie mýtů než pravdivých zpráv na stejné úrovni jako Churchwardovy (1926) příběhy o Mu. Stále však platí, že téma UAP (neidentifikované letecké jevy) je natolik zvláštní a neobvyklé (Vallée & Davis, 2004) – a potenciálně to může platit i pro samotnou Antarktidu, o které existuje mnoho vyprávění souvisejících s UAP kromě těch spojených s admirálem Byrdem, včetně příběhů o základnách NHI (ne-lidské inteligence), stejně jako neobvyklá fotografická data, která naznačují přítomnost anomálních struktur³⁴ – že bychom to neměli úplně vyloučit.

Kryptoterestriálně-sugestivní aktivita UAP

Vraťme nyní diskusi tam, kde jsme začali: empirické tajemství UAP. Mýty o ztracené resp. podzemní civilizaci jsou fascinující, ale lidé by mohli být v pokušení nechat takové myšlenky v říši spekulativní literatury a esoterického náboženství. Důvodem, proč je vyvolána CTH, jsou však dvě výše uvedené empirické záhady kolem aktivity UAP (a) pod vodou a (b) ve vztahu k podzemnímu resp. podvodnímu „vstupnímu“ bodu. Nemáme na mysli pouze to, že byl v těchto lokalitách pozorován UAP (i když takové pozorování může být to, co by lidi povzbudilo, aby zvážili tuto hypotézu. Koneckonců, pod vodou UAP může být stále mimozemského, interdimenzionálního, mimotempestriálního, atd. původu. Spíše, co by mohlo ovlivnit rovnováhu pravděpodobnosti směrem k interpretaci specifické pro CTH, by byla známka relativně trvalé NHI přítomnosti na Zemi nebo kolem Země, možná zahrnující nějaký druh „základny“. V tomto ohledu někteří tvrdí, že takové důkazy existují, byť sporné a zpochybněné. Zde si stručně povšimneme několika takových příkladů (ačkoli to přesahuje možnosti rozsahu této práce), včetně návrhů základen pod zemí, pod vodou a na Měsíci.

Co se týče potenciálních podzemních základen nebo enkláv NHI, bylo uváděno mnoho míst. Jedno z nich je Antarktida, jak je uvedeno v předchozí části (a pojednáno v závěrečné poznámce³⁴). Dalším je tzv. „Dulce Základna“, o které se někteří lidé domnívají, že existuje pod Archuleta Mesa poblíž Dulce v Novém Mexiku. Stejně jako u mnoha aspektů, toto téma je plné zmatku a tajemství. Předpokládá se, že tvrzení o základně NHI se poprvé objevily od obchodníka z Albuquerque Paula Bennewitze (Barkun, 2006), i když se ukázalo, že to bylo na základě dezinformací od ufologa Billa Moora a agenta tajných služeb letectva jménem Richard Doty (který toto tvrzení potvrdil), možná z toho důvodu aby odvedl pozornost od skutečných amerických vojenských základen v oblasti (Rojas, 2014). Fáma však přetrvává, zejména kvůli Philu Schneiderovi, který veřejně tvrdil – před jeho předčasnou smrtí v roce 1996, údajně sebevraždou – že tam byl zaměstnán jako inženýr, a že základna byla ve skutečnosti provozována společně americkou armádou a druhem NHI (přičemž posledně jmenovaný byl původním obyvatelem stolové hory a ke kontaktu došlo, když armáda začala stavět svou základnu)³⁵. Je samozřejmé, že tato tvrzení nebyla podložena. Přesto si někteří lidé zajímající se o témat UAP myslí, že by se o těchto možnostech mělo uvažovat (Faletto, 2019).

Existují také určité důvody pro existenci základen NHI pod vodou. Pro kontext, podle některých odhadů více než 80 % zemských oceánů zůstává neprozkoumaných a nezmapovaných, nejen kvůli jejich nesmírné velikosti, ale také kvůli faktoru, jako je omezená viditelnost (Petsko, 2020). Vědci pokračují ve výzkumu těchto neznámých území a dochází k překvapujícím objevům: průzkum Aljašského zálivu nedávno získal „záhadu“ - zlatou ‚kouli‘ z hloubky 3300 metrů pod vodou, a přestože se věří, že je „biologického původu“, vědci netuší, co to je, a údajně se snaží zjistit, zda je „spojen se známým druhem, novým druhem nebo představuje dříve neznámou fázi života“ (Osborne, 2023). Jak řekl koordinátor expedice, "I když je poněkud pokorné být tímto zjištěním zaražen, slouží jako připomínka toho, jak málo toho víme o naší vlastní planetě a kolik se toho ještě zbývá naučit o našem oceánu.“ V souvislosti s tím došlo k UAP události zahrnující předměty nebo entity, které se zdají připomínat nějakou formu mořského života, jako je například vzdušná invaze nad americkou vojenskou základnou předmětem připomínajícím „medúzu“, která byla oficiálně označena jako UAP zpravodajskými agenturami, jak je uvedeno výše. Vzhledem k naší relativní neznalosti a zejména nedostatečnému přístupu k podmořským říším naší planety, se tvrdilo, že hluboké oceány by byly ideálním místem pro NHI. kde může skrývat svou přítomnost (alespoň za předpokladu, že by se dokázaly vyrovnat s tlakem vody mnohonásobně větším než na hladině moře). Tato možnost byla ​​prozkoumána v tvůrčích snahách, jakou je film Jamese Camerona z roku 1989 The Abyss, což může být víc než jen fikce, s novinářem/filmařem Jeremym Corbellem (2022), který říká: „Já vím jistě“, že tento snímek byl „naplněn skutečnými informacemi, které máme o fenoménu UFO“. V podmínkách potenciálních lokalit, kde se má NHI „skrývat“, Tim Gallaudet (2023a) – bývalý šéf National Oceanic and Atmospheric Administration, představený výše – a Preston Dennett (2018) naznačují, že jedna taková základna by mohla ležet v kanálu Catalina u jižního kalifornského pobřeží,³⁶ zatímco byla navržena i jiná místa³⁷. Opravdu, Gallaudet (2023b) ve skutečnosti naznačil, že úřady navázaly komunikaci s NHI (i když bez uvedení jejich polohy), řekl: „Myslím, že je na čase, abychom odhalili, že jsme v kontaktu s nelidskou inteligencí." Mezi další případy patří NHI známí jako „Přátelé“, kteří údajně žili na základnách podél pobřeží Jaderského moře, o nichž různí Italové tvrdili, že s nimi byli v kontaktu v letech 1954 až 1990 (Verma, 2023d). Z tohoto důvodu se objevily výzvy k aktivnějšímu a systematičtějšímu vyhledávání pod vodou po aktivitě UAP; námořní vědec Brian Helmuth řekl: „Kdybych zkoumal cizí planetu jako je Země, oceán by byl určitě místo, kde začít“ (citováno v Dixit, 2023).

Třetím místem „intrik“ je Měsíc, a zejména jeho „odvrácená“ strana, která zůstává věčně skrytá z našeho pohledu. Ve skutečnosti ze všech možných kryptozemských lokalit Měsíc přilákal nejvíce spekulací, s mnoha prameny zajímavých důkazů, které se v průběhu let postupně hromadí – s různou úrovní nejednoznačnosti a kvality – což vede k mnoha tvrzením o proměnlivé důvěryhodnosti³⁸. Někteří pozorovatelé skutečně naznačují, že samotný Měsíc je velmi zvláštní těleso charakterizované, jak nedávno poznamenal Avi Loeb (2024), četnými mimořádnými „náhodami, pokud jde o jeho velikost, chování a složení“; což vyústilo ve spekulace, že celý objekt může být umělá konstrukce NHI (Knight & Butler, 2006, Chase, 2022)³⁹. Snad nejdůkladněji studované příběhy jsou spojené s misemi a pozorováními NASA. Nejpřímější jsou fotografie ve veřejném prostoru, které sice nepotvrzují NHI, ale přinejmenším se zdají anomální a obtížně se vysvětlují. Někteří lidé úkazy na nich interpretují jako „měsíční základny“ (Hoagland & Bara, 2007), ačkoli se skeptici snažili najít nejrůznější přirozená vysvětlení s různou mírou věrohodnosti⁴⁰. V souvislosti s tím se ozvali Whistlebloweři NASA – jako Karl Wolfe (Griffiths, 2018) a Ken Johnston (Verma, 2022a), kteří prohlašují, že existují ještě přesvědčivější fotografické důkazy o měsíčních základnách, o které se však NASA aktivně snaží „popírat, potlačovat a skrývat⁴¹. Nakonec jsou zde názory skutečných astronautů Apolla, ačkoli nikdo neřekl (alespoň na veřejnosti), že se s takovými základnami setkal. Mnozí z nich hlasitě hovořili o víře v NHI. Nejslavnější je Edgar Mitchell, který v roce 2008 řekl: „Ano, proběhly E.T. návštěvy, došlo k havarovaným plavidlům a byla nalezena těla. Nejsme ve vesmíru sami, oni toto místo navštěvují již dlouho“ (citováno podle McKeown, 2015)⁴². V každém případě, bez ohledu na platnost těchto tvrzení, vědci jako Davies a Wagner (2013) navrhli konkrétně hledat „mimozemské artefakty“ na Měsíci, vzhledem k tomu, že (a) mimozemské NHI se s ním mohly v určitém bodě historie sluneční soustavy setkat a navíc (b) na rozdíl od Země by měsíční prostředí mohlo uchovat artefakty po miliony let.

Závěr

Tento dokument zdůvodnil, proč brát vážně CTH jako potenciální vysvětlení UAP, přičemž je třeba poznamenat, že pravděpodobně stojí níže než jiné hypotézy, například mimozemská vysvětlení, i když je takové hodnocení obtížné kvantifikovat. Přesněji řečeno, výše uvedený materiál obsahuje čtyři různé CTH. Všechny varianty entit zahrnují existenci v utajení během nedávné lidské historie – a možná dokonce i před vznikem Homo sapiens v některých případech, jako je CTH 2 – ale liší se povahou dotyčných bytostí.

1. CTH1: Lidští kryptozemšťané. Technologicky vyspělá starověká lidská civilizace, která byla z velké části zničena již dávno (např. potopou), ale nadále existuje ve formě zbytků.

2. CTH2: Hominidní nebo teropodní kryptozemšťané. Technologicky vyspělá nelidská civilizace sestávající z nějakého suchozemského zvířete, které se vyvinulo tak, aby žilo v utajení (např. v podzemí), možná hominid nebo alternativně druh, který je nám mnohem vzdálenější (např. potomci neznámých, inteligentní dinosaurů).

3. CTH3: Bývalí mimozemští nebo mimotempestriální kryptoterestriáni. Mimozemští mimozemšťané nebo naši mezitemporální potomci, kteří „přišli“ na Zemi odjinud z kosmu nebo od člověka budoucnosti a skryli se v tajnosti.

4. CTH4: Magičtí kryptoterestriáni. Entity, které připomínají méně domácí mimozemšťany a více pozemské anděly, a které se k lidskému světu vztahují způsoby, jež jsou (alespoň z naší současné perspektivy) méně technologické a více magické. V evropských jazycích jsou tyto bytosti známy pod názvy jako víly, elfové, nymfy atd.

Můžeme poznamenat, že ve své podrobné taxonomii hypotéz UAP Nell (2023) rovněž nabídl čtyři CTH: přežití starověkých/proto-lidských bytostí; odtržená civilizace; kryptidy/humanoidní bytosti; a uvízlé „Božstva.“ Můžeme tedy vidět některé jemné klasifikační rozdíly mezi těmito dvěma schématy. I když sdílíme naše CTH 2 společné (jmenovitě hominidi nebo teropodní kryptoterestriáni), zbytek se mírně liší: je možné tvrdit, že CTH 1 a 2 v jeho taxonomii jsou obě proměnné našeho CTH 1; ačkoliv náš CTH 3, zahrnující mimozemské nebo mimotempestriální bytosti, se objevuje v jeho taxonomii, nekategorizuje je jako kryptoterestriální sama o sobě; podobně, co se týče našeho CTH 4, zatímco některé jeho hypotézy by mohly být interpretovány jako „magické,“ on je také nezařazuje do kategorie kryptoterestriálních bytostí; naopak, zatímco jsme otevřeni myšlence „uvízlých Božstev,“ nepovažovali jsme je za situované v rámci kategorie kryptoterestriálních bytostí. Nicméně, mimo klasifikační nuance je zajímavé vidět, že naše vlastní taxonomie – kterou jsme připravili dříve a bez znalosti Nellova schématu – sdílí značné podobnosti s tou jeho.

Nakonec, na závěr, stojí za to porovnat tyto CTH, abychom posoudili jejich relativní sílu při vysvětlení UAP. CTH 1-2 mají oproti mimozemské hypotéze (ETH) tu výhodu, že se nemusí odvolávat na mezihvězdné cestování vesmírem – mimořádný technologický výkon pro jakýkoli druh – na účet UAP. Nicméně CTH 1-3 trpí některými stejnými slabinami jako ETH a také několika, které jsou pro ně jedinečné. Pokud například kryptozemšťané patří k lidské (nebo hominidní či teropodní) civilizaci s vyspělou technologií, stále bychom museli vysvětlit, jak je možné, že jejich loď popírá fyzikální zákony (např. zrychlení, u kterého se zdá velmi pravděpodobné, že zabije cokoliv živého na palubě stroje), a také proč pozůstatky pokročilé minulé civilizace nebyly dosud objeveny navzdory našim širokým časovým a geografickým archeologickým a paleoantropologickým znalostem. A CTH 1-2 to pravděpodobně nemohou vysvětlit objevem nějaké dosud neznámé superodolné látky/hmoty, protože žijí na stejné planetě jako my. Kromě toho, pokud kryptoterestriáni patří ke konvenční, ale vysoce pokročilé civilizaci, je vhodné se podivit, proč se rozhodli zůstat tak dlouho před lidmi skryti. ETH může, alespoň předpokládejme, že nás například teprve nedávno poprvé navštívili mimozemšťané, mít se svým malým počtem předvojů pokyn, aby se příliš odvážně nevměšovali. Ale na CTH 1-2 se toto ticho zdá ještě záhadnější, zejména proto, že kryptozemšťané by byli ex hypothesi našimi dlouholetými sousedy a navíc technologicky nadřazenějšími sousedy.

(pozn. překl. určitý smysl by dávalo, pokud by jakýkoli typ CTH byl skryt v podzemí z důvodu, že v minulosti prohrála boj o to, ovládat povrch planety. Protože naše vlastní civilizace ještě donedávna nebyla dostatečně technologicky silná, není vyloučeno, že je „kryta“ silnějším ET, která nechce připustit, aby se CTH vrátila zpátky na povrch. Dávalo by to jistý smysl ve vztahu boje „dobra se zlem“, kdy lidstvo je podpořeno svým Bohem, aby silám „Zla“ odolalo. Otázka však zní, kdo byl na této planetě první - zda CTH a nebo podle bible nedávno „Bohem stvořené lidstvo“???)

Hlavní slabinou CTH 4 je naopak jeho naprostá podivnost, zejména pro čtenáře poučené omezit se na způsoby vysvětlení v mezích, řekněme, standardního modelu fyziky. Zatímco víra v mimozemšťany je udržitelná, víra v (něco jako) víly prostě není přijatelná pro většinu vědců. Na druhou stranu by tato slabina mohla být stejně a paradoxně hlavní silnou stránkou CTH 4: souhlasit s tím, že vysvětlení UAP bude vyžadovat (jak Quine, 1951, jednou napsal ve velmi odlišném kontextu) „nafouknutí ontologie pro zjednodušení teorie." Vzhledem k zjevné nepravděpodobnosti vysvětlit alespoň některé aspekty UAP (neidentifikovaných leteckých jevů) odkazem na bytosti, které jsou podobné nám, jen vyspělejší v určitých ohledech, vysvětluje CTH 4 (stejně jako ultraterestriální hypotéza obecně) tyto jevy prostřednictvím bytostí, které jsou nám natolik nepodobné, že musíme používat slova jako „magie“ a „nadpřirozené“, abychom je popsali, zejména s ohledem na to, že označení jako víly, elfové, andělé, nymfy atd. byla přisuzována v době, která předchází rychlému vědeckému pokroku a naší novější schopnosti chápat dříve „magické“ setkání konvenčnějšími „technickými“ pojmy. Jinými slovy, s ohledem na to, že naši historičtí a prehistoričtí předci pravděpodobně interagovali s tímto stejným fenoménem, ​​současní lidé nepochybně jsou schopni lépe chápat takový pokrok méně jako magii, a více jako výsledek pokračujícího vývoje technologie versus vědomí. CTH 4 je na rozdíl od interdimenzionální ultraterestrické hypotézy zajímavá v tom, že pohlíží na aktéry UAP jako na bytosti, které jsou do jisté míry doma na Zemi – trollové a víly by byli pozemskými a možná dokonce sociálními nebo kulturními bytostmi, zatímco andělé a démoni se takovými nezdají být. Ale ve skutečnosti CTH 4 také naznačuje, že máme-li věřit lidským tradicím, tyto bytosti před námi nikdy nebyly zcela skryty, protože lidé v různých dobách a na různých místech hlásili setkání s něčím, co připomíná magické kryptoterrestriány, i když se nezdají být viditelní (nebo je většina lidí nevidí).“

Všechny čtyři CTH jsou tak trochu přitažené za vlasy; bavíme se o nich zde, protože některé aspekty UAP jsou natolik zvláštní, že se zdá, že vyžadují nekonvenční vysvětlení. Většina vyšetřování UAP se do dnešního data soustředila na ETH, který má několik linií důkazů ve svůj prospěch (Lomas, 2024). Nicméně ETH nevyčerpává další možná vysvětlení UAP. Vzhledem k tomu, jak málo se o těchto podivných jevech ví, zdá se prozíravé ponechat ve hře každou linii pátrání – včetně různých CTH. Toto je skutečně výstižné shrnutí CTH: může to být krajně nepravděpodobné, ale doufejme, že tento dokument ukázal, že by přesto měla zůstat na stole i jiná vysvětlení; když se snažíme pochopit probíhající empirické tajemství UAP.

Tento bod byl zmíněn například v nedávném článku v časopise Scientific American s názvem „Je čas slyšet názor sociálních vědců na UFO“ (Eghigian & Peters, 2023). V něm se uvádí, že téma „často vyvolává diskuse o samostatné, tajemné inteligenci, která musí být nějakým způsobem za těmito pozorováními,“ a že „Potřebujeme odborníky, abychom zjistili, jak mluvit s bytostí s mimolidskou myslí. Ale měli bychom také zkoumat naše předpoklady při takovém přemýšlení a výzkumu takové inteligence.“ Dále argumentuje, jak „snadno upadá rozum do antropocentrismu a kulturní zaujatosti při jednání s nečlověkem,“ cituje práci Bohlmanna a Bürgera (2018), která naznačuje, že vědecké předpoklady kolem UAP a NHI mají tendenci být omezovány epistemologickými omezeními, která jsou silně antropomorfizována. Jak bylo uvedeno výše, první hlavní „mimořádnou“ hypotézou pro NHI jsou často jsou často humanoidům podobní mimozemšťané. Proto se ptají: „Jak hledat něco, o čem nemáme tušení?“ Jednou z možností, kterou navrhují, jsou vnímající „roje“ („jednobuněčné organismy, které fungují ve skupinách... řízené jedním kolektivním vědomím“), ale také upozorňují, že UAP může zahrnovat „něco zcela jiného“. V tomto ohledu, jak tato studie doufejme prokázala, bychom měli zahrnout otevřenost vůči kryptoterestriální hypotéze ve smyslu zvídavého a opravdového zkoumání.

Reference

Aerospace Engineering. (2017, February 20). Secret mission Apollo 20 - Found on the moon an alien wreckage 1 million years old. YouTube.

https://www.youtube.com/watch?v=m2Yyhij84vI&list=PLOtSnUv47thz8iGK2ACGc4yzelsEcLA1O&index=5

Alessio, D. (2016). Easter Island and the lost continent of Mu. In I. Conrich & H. Mückler (Eds.), Rapa Nui–Easter Island: Cultural and Historical Perspectives (pp. 51–64). Frank & Timme.

Algaze, G. (2009). Ancient Mesopotamia at the Dawn of Civilization: The Evolution of an Urban Landscape. University of Chicago Press.

Ananthaswamy, A. (2013). World’s oldest temple built to worship the dog star. New Scientist, 219(2930), 14. https://doi.org/10.1016/S0262-4079(13)62021-7

Apollodorus. (1921). The Library with an English Translation by Sir James George Frazer, F.B.A., F.R.S. in 2 Volumes. Harvard University Press; London, William Heinemann Ltd.

Aquino, M. (2024). Scientists assert 'alien mummies' in Peru are really dolls made from Earthly bones. Reuters. https://www.reuters.com/world/americas/scientists-assert-alien-mummies-peru-are-really-dolls-made-earthly-bones-2024-01-13/

Archaeology News Network. (2022, January 13). 300 million year old enigmatic ancient wheel found deep in mine? Archaeology News Network.

Bajo, P., Drysdale, R. N., Woodhead, J. D., Hellstrom, J. C., Hodell, D., Ferretti, P., Voelker, A. H. L., Zanchetta, G., Rodrigues, T., Wolff, E., Tyler, J., Frisia, S., Spötl, C., & Fallick, A. E. (2020). Persistent influence of obliquity on ice age terminations since the Middle Pleistocene transition. Science, 367(6483), 1235–1239. https://doi.org/10.1126/science.aaw1114

Barham, L., Duller, G. A. T., Candy, I., Scott, C., Cartwright, C. R., Peterson, J. R., Kabukcu, C., Chapot, M. S., Melia, F., Rots, V., George, N., Taipale, N., Gethin, P., & Nkombwe, P. (2023). Evidence for the earliest structural use of wood at least 476,000 years ago. Nature. https://doi.org/10.1038/s41586-023-06557-9

Barkun, M. (2006). A Culture of Conspiracy: Apocalyptic Visions in Contemporary America. University of California Press.

Barnes, J. (2023, July 13). Bipartisan measure aims to force release of U.F.O. records . The New York Times. https://www.nytimes.com/2023/07/13/us/politics/ufo-records-schumer.html

Bauer, P. (2019). Baigong pipes. Encyclopedia Britannica. https://www.britannica.com/topic/Baigong-pipes Beckley, T. G. (1993). The Smoky God and Other Inner Earth Mysteries. New Brunswick.

Berger, L. R., Makhubela, T., Molopyane, K., Krüger, A., Randolph-Quinney, P., Elliott, M., Peixotto, B., Fuentes, A., Tafforeau, P., Beyrand, V., Dollman, K., Jinnah, Z., Gillham, A. B., Broad, K., Brophy, J., Chinamatira, G., Dirks, P. H. M., Feuerriegel, E., Gurtov, A., ... Hawks, J. (2023). Evidence for deliberate burial of the dead by Homo naledi. BioRxiv, 2023.06.01.543127. https://doi.org/10.1101/2023.06.01.543127

Bickerton, J. (2023, September 19). What x-ray scans of “alien bodies” in Mexico reveal. Newsweek. https://www.newsweek.com/x-ray-scans-alien-bodies-mexico-reveal-1828146

Bindernagel, J., & Meldrum, J. (2012). Misunderstandings arising from treating the sasquatch as a subject of cryptozoology. The Relict Hominoid Inquiry, 2, 81–102.

Bohlmann, U. M., & Bürger, M. J. F. (2018). Anthropomorphism in the search for extra-terrestrial intelligence – The limits of cognition? Acta Astronautica, 143, 163–168. https://doi.org/10.1016/j.actaastro.2017.11.033

Bolton, A. (2023, July 14). Senators to offer amendment to require government to make UFO records public. The Hill. https://thehill.com/homenews/senate/4097653-senators-to-offer-amendment-to-require- government-to-make-ufo-records-public/

Borschel, A. (2019, July 26). Colossal ancient structures found at Gath may explain origin of story of Goliath. The Times of Israel. https://www.timesofisrael.com/colossal-ancient-structures-found-at-gath-may-explain-origin-of-story-of-goliath/

Bressan, D. (2013, May 10). A geologist’s dream: The lost continent of Lemuria. Scientific American. https://blogs.scientificamerican.com/history-of-geology/a-geologists-dream-the-lost-continent-of-lemuria/ Britannica. (2023). Manu. Encyclopedia Britannica. https://www.britannica.com/topic/Manu

Burchett, T. (2024, January 12). @timburchett joined me fresh from his SCIF. X. https://twitter.com/ufouapam/status/1745846696179847572

Byrd, B. (2016, July 23). Gigantic ‘alien city’ discovery: UFO hunter finds 80-Mile-long underwater structure off Baja California coast. Inquisitr. https://www.inquisitr.com/3339657/gigantic-alien-city-discovery-ufo-hunter-finds-80-mile-long-underwater-structure-off-baja-california-coast

Byrd, R. E. (1956, August). All-out assault on Antarctica. The National Geographic Magazine, 141–180. https://www.cia.gov/readingroom/docs/CIA-RDP80R01731R000400300002-7.pdf

Byrd, R. E. (1990). The Missing Diary of Admiral Richard E Byrd: A Secret Expedition and Journey to a Paradise Inside the Earth. Global Communications. https://www.academia.edu/45498023/The_Missing_Diary_of_Admiral_Richard_e_Byrd

Carter, J. (2023, April 11). Why UFOs are often observed over the Popocatepetl volcano. Anomalien. https://anomalien.com/why-ufos-are-often-observed-over-the-popocatepetl-volcano/

Case, B. & Lomas, T. (forthcoming). The sacraterrestrial hypothesis: A case for openness to a religious explanation for Unidentified Anomalous Phenomena

Cerve, W. S. (1931). Lemuria: The Lost Continent of Pacific. Supreme Grand Lodge of AMORC.

Chase, K. (2022, November 18). The moon is weird AF: The Apollo missions & the mysterious origins of the moon. The UFO Rabbit Hole. https://uforabbithole.com/podcast/ep-15-the-moon-is-weird-moon-landing-origin/

Chen, S. (2021, June 4). China military uses AI to track rapidly increasing UFOs. South China Morning Post. https://www.scmp.com/news/china/science/article/3136078/china-military-uses-ai-track-rapidly-increasing-ufos

Churchward, J. (1926). Lost Continent of Mu, the Motherland of Man . Kessinger Publishing.

Clifford, J. (2024, January 12). UAP Classified Briefing. X. https://twitter.com/JCliff_Scoops/status/1745870374506573844

Coffey, J. R. (2023, March 8). The Schist Disk: Egypt and “Advanced” Technology. History Defined. https://www.historydefined.net/the-schist-disk

Conway Morris, S. (2003). Life’s Solution: Inevitable Humans in a Lonely Universe. Cambridge University Press.

Conway Morris, S. (2015). The Runes of Evolution: How the Universe Became Self-Aware. Templeton Press.

Cooper, H., Blumenthal, R., & Kean, L. (2017, December 16). Glowing Auras and ‘Black Money’: The Pentagon’s Mysterious U.F.O. Program. New York Times. https://www.nytimes.com/2017/12/16/us/politics/pentagon-program-ufo-harry-reid.html

Corbell, J. J. (2022, May 9). 226: Jeremy Corbell, Part 1. That UFO Podcast. https://www.audible.com/podcast/226-Jeremy-Corbell-Part-1/B09ZV6HW2Q

Corbell, J. J. (2024, January 9). Today we release the RAW footage of a military filmed UAP incursion... X. https://twitter.com/JeremyCorbell/status/1744790827254313423

Carlotto, M. J. (1997). Evidence in support of the hypothesis that certain objects on Mars are artificial in origin. Journal of Scientific Exploration, 11(2), 1-26.

Correrio. (2022, January 1). Há 27 anos, queda de ovni em Feira teria mobilizado até o Exército; relembre [27 years ago, a UFO crash in Feira would have even mobilized the Army; remember]. Correrio. https://www.correio24horas.com.br/entre/ha-27-anos-queda-de-ovni-em-feira-teria-mobilizado-ate-o- exercito-relembre-0122

Coulthart, R. (2021, September 24). Ross Coulthart: UFOs, Wilson Memos, SAFIRE Project. Theories of Everything with Curt Jaimungal. https://www.youtube.com/watch?v=JM3kxeU_oDE

Coulthart, R. (2023a, July 6). Ross Coulthart, Franc Milburn and Christopher Sharp discuss UAP issues and latest breaking news. Close Encounters Australia. https://www.youtube.com/watch?v=OlCBLFnjYCY

Coulthart, R. (2023b, August 17). Ross Coulthart at the Victorian State Library 12 August 2023 - Part 1. Close Encounters Australia. https://www.youtube.com/watch?v=JClRunq-NdI

Crick, F. H. C., & Orgel, L. E. (1973). Directed panspermia. Icarus, 19(3), 341–346. https://doi.org/10.1016/0019-1035(73)90110-3

Curry, A. (2021, August 21). An immense mystery older than Stonehenge. The BBC. https://www.bbc.com/travel/article/20210815-an-immense-mystery-older-than-stonehenge

Däniken, E. Von. (1968). Erinnerungen an die Zukunft: Ungelöste Rätsel der Vergangenheit (Chariots of the Gods? Unsolved Mysteries of the Past). Berkeley Books.

Dash, M. (2000). Borderlands: The Ultimate Exploration of the Unknown. Overlook Press.

Davidson, R. M. (2004). The Genesis flood narrative: Crucial issues in the current debate. Andrews University Seminary Studies, 42(1), 49–77.

Davies, P. C. W., Benner, S. A., Cleland, C. E., Lineweaver, C. H., McKay, C. P., & Wolfe-Simon, F. (2009). Signatures of a Shadow Biosphere. Astrobiology, 9(2), 241–249. https://doi.org/10.1089/ast.2008.0251

Davies, P. C. W., & Wagner, R. V. (2013). Searching for alien artifacts on the moon. Acta Astronautica, 89, 261–265. https://doi.org/10.1016/j.actaastro.2011.10.022

Deane, B. (2008). Imperial barbarians: Primitive masculinity in lost world fiction. Victorian Literature and Culture, 36(1), 205–225. https://doi.org/10.1017/S1060150308080121

DeLonge, T., & Levenda, P. (2017). Sekret machines: Gods: Volume 1 of Gods Man & War (Gods, Man & War). To The Stars.

Dennett. (2018). Undersea UFO Base: An In-Depth Investigation of USOs in the Santa Catalina Channel. CreateSpace Independent Publishing Platform.

Department of Defense (2020, April 27). Statement by the Department of Defense on the Release of Historical Navy Videos. Department of Defense.

Dixit, M. (2023, September 19). A researcher calls to explore deep waters to hunt for UFOs. Interesting Engineering. https://interestingengineering.com/innovation/a-researcher-calls-to-explore-deep-waters-to- hunt-for-ufos

Donald, P. (2023, September 2). Unexplained moment multiple UFOs shoot out from volcano “portal” in shocking footage. The Mirror. https://www.mirror.co.uk/news/weird-news/unexplained-moment-multiple- ufos-shoot-30834508

Doreal, M. (n.d.). Mysteries of Mount Shasta. Brotherhood of the White Temple, Inc.

Douthat, R. (2017, December 23). Flying saucers and other fairy tales. The New York Times. https://www.nytimes.com/2017/12/23/opinion/alien-encounters-christmas-ufo.html

Douthat, R. (2023, June 10). Does the government want you to believe in U.F.O.s? The New York Times. https://www.nytimes.com/2023/06/10/opinion/ufos-government.html

Downey, W. S., & Tarling, D. H. (1984). Archaeomagnetic dating of Santorini volcanic eruptions and fired destruction levels of late Minoan civilization. Nature, 309(5968), 519–523.

Doyle, S., & Wieland, C. (2012, January 12). The ‘giant footprint’ of South Africa: Firewalking giant or fortuitous weathering? Creation.com. https://creation.com/giant-footprint

Earthfiles (2017, November 11). Linda Moulton Howe interview of Naval Officer – Antarctica. Earthfiles. https://www.youtube.com/watch?v=ZlOPsidcBfo

Eberhart, C. (2023, July 29). Russian UFO engagements, secret “Tic Tac” report and 3 key figures slip under radar at Congressional hearing. Fox News. https://www.foxnews.com/us/russian-ufo-engagements-secret-tic-tac-report-key-figures-slip-under-radar-congressional-hearing?intcmp=tw_fnc

Eghigian, G., & Peters, C. (2023, October 2). It’s time to hear from social scientists about UFOs. Scientific American. https://www.scientificamerican.com/article/its-time-to-hear-from-social-scientists-about-ufos/

Ehlers, J., Gibbard, P. L., & Hughes, P. D. (2018). Quaternary Glaciations and Chronology. In Past Glacial Environments (pp. 77–101). Elsevier. https://doi.org/10.1016/B978-0-08-100524-8.00003-8

Elizondo, L. (2021a, June 30). EPS 13: Terry Virts with Lue Elizondo (former director - Advanced Aerospace Threat Identification). Astro Terry: Down to Earth. https://www.youtube.com/watch?v=_YSrVhCS-rc

Elizondo, L. (2021b, October 21). Luis Elizondo: Gov’t Has Biological UFO Samples [Part 2]. Theories of Everything with Curt Jaimungal. https://www.youtube.com/watch?v=wULw64ZL1Bg

Elizondo, L (2024, May 9). I encourage everyone to read this article carefully... X. https://twitter.com/LueElizondo/status/1788596140868280643

Enigma Labs. (2023, May 2). Airship Sighting Wave of 1896 to 1897. Enigma Labs. https://enigmalabs.io/library/a5a0fe8d-7a9f-4b6e-a2ae-b34a09b14e2c

Erdem, A. (2008). Subterranean space use in Cappadocia: The Uchisar example. Tunnelling and Underground Space Technology, 23(5), 492–499. https://doi.org/10.1016/j.tust.2007.08.005

Faletto, J. (2019, August 1). Allegedly, there is a secret underground alien base in Dulce, New Mexico. Discovery. https://www.discovery.com/exploration/Secret-Underground-Alien-Base-Dulce-New-Mexico

Fenton, B. R., & Fenton, D. (2020). Exogenesis: Hybrid Humans: A Scientific History of Extraterrestrial Genetic Manipulation. New Page Books.

Freer, N. (1993). Breaking the Godspell. Book Tree. Gallagher, M. (2023, June 27). Rep. Mike Gallagher interview. The Pat McAfee Show. https://www.youtube.com/watch?v=HSN9Jr2c-1A

Gallaudet, T. (2023, September 28). The new scientific revolution of anomalous phenomena. The Scientific Coalition for UAP Studies. https://www.youtube.com/watch?v=I5J3uqrV_8c&t=874s

Gallaudet, T. (2024a). Beneath the Surface: We May Learn More about UAP by Looking in the Ocean. The White Papers of the Sol Foundation, 1(1), 1–29. https://thesolfoundation.org/wp-content/uploads/2023/07/Sol_WhitePaper_Vol1N1.pdf

Gallaudet, T. (2024b, March 19). Ret. Rear Admiral Tim Gallaudet talks UFO’s, USO’s, Sol Foundation, China threat etc.. Daily UAP News Channel. https://www.youtube.com/watch?v=4YNfDyxOlwY

Gallaudet, T. (2024c, May 30). Unexplained UAP sightings over oceans. NBC News. See https://twitter.com/UAPJames/status/1796148637342290276

Garcia, Robert. (2024, May 30). Amendment to Rules Committee Print 118-39. Subtitle D—Unidentified Anomalous Phenomena Disclosure. Mr Robert Garcia.

Geggel, L. (2016, November 29). New pyramid in Antarctica? Not quite, say geologists. CBS News. https://www.cbsnews.com/news/antarctica-pyramid-not-quite-geologists-say/

George, A. (2002). The Epic of Gilgamesh: The Babylonian Epic Poem and other Texts in Akkadian and Sumerian. Penguin.

Griffiths, S. (2015, April 10). Is this a 300 million-year-old SCREW? Group claims it could be proof of aliens living on Earth - but scientists say it's just a fossilised sea creature. Daily Mail. https://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-3030781/Is-300-million-year-old-SCREW-Group-claims-proof-aliens-living-Earth-scientists-say-s-just-fossilised-sea-creature.html

Griffiths, K. (2018, October 17). Former Air Force sergeant who claimed he saw NASA photos of alien base on far side of moon dies after tractor trailer hit his bike. Daily Mail. https://www.dailymail.co.uk/news/article-6288281/Former-Air-Force-sergeant-said-saw-alien-moon-base-dies-tractor-trailer-hit-bike.html

Grusch, D. (2023, September 10). UFO whistleblower Dave Grusch tells me everything. American Alchemy. https://www.youtube.com/watch?v=kRO5jOa06Qw

Hall, B. L., & Hall, M. J. (2004). Shasta Nation. Arcadia Publishing.

Hamilton, W. F. (1986). The Girl from the Lemurian Colony Beneath Mt. Shasta. In B. Walton (Ed.), Mount Shasta: Home of the Ancients (pp. 78–86). Calif. Health Research.

Hanks, M. (2023, September 29). US department of energy UAP documents reveal puzzling aerial incursions near American nuclear sites. The Debrief. https://thedebrief.org/u-s-department-of-energy-uap-documents-reveal-puzzling-aerial-incursions-near-american-nuclear-sites/

Harrison, S. (2021). Hollow warning from Byrd met with silence at the Pentagon The inner secrets of our planet. Futurism. https://vocal.media/futurism/hollow-warning-from-byrd-met-with-silence-at-the-pentagon

Hart, D. B. (2009, October 20). The Secret Commonwealth. First Things. https://www.firstthings.com/web-exclusives/2009/10/the-secret-commonwealth

Hart, D. B. (2012a). The Experience of God: Being, Consciousness, Bliss . Yale University Press.

Hart, D. B. (2012b, November). The Therapeutic Superstition. First Things. https://www.firstthings.com/article/2012/11/therapeutic-superstition

Hart, D. B. (2022). Roland in Moonlight. Angelico.

Hastings, R. L. (2015). UFOs and nukes: Extraordinary encounters at nuclear weapons sites. Kopp.

Hoagland, R. (1992). The Monuments of Mars: A City on the Edge of Forever, North Atlantic Books.

Hoagland, R. & Bara, M. (2007). Dark Mission: The Secret History of NASA. Feral House.

Hoaxeye. (2022, December 14). Apollo 20 hoax. Hoaxeye. https://hoaxeye.com/2022/12/14/apollo-20-hoax/

Hu, W., Hao, Z., Du, P., Di Vincenzo, F., Manzi, G., Cui, J., Fu, Y.-X., Pan, Y.-H., & Li, H. (2023). Genomic inference of a severe human bottleneck during the Early to Middle Pleistocene transition. Science, 381(6661), 979–984. https://doi.org/10.1126/science.abq7487

Hublin, J.-J., Ben-Ncer, A., Bailey, S. E., Freidline, S. E., Neubauer, S., Skinner, M. M., Bergmann, I., Le Cabec, A., Benazzi, S., Harvati, K., & Gunz, P. (2018). Author Correction: New fossils from Jebel Irhoud, Morocco and the pan-African origin of Homo sapiens. Nature, 558(7711), E6–E6. https://doi.org/10.1038/s41586-018-0166-3

Huntsinger, L., & Fernández‐giménez, M. (2000). Spiritual Pilgrims at Mount Shasta, California. Geographical Review, 90(4), 536–558. https://doi.org/10.1111/j.1931-0846.2000.tb00353.x

IATTO (2023, December 1). The Antarctic Treaty – Guardian of the frozen continent. Blog. https://iaato.org/blog/the-antarctic-treaty-guardian-of-the-frozen-continent/

Iceland Magazine. (2016, January 16). Elves and hidden people: Do Icelanders really believe in elves?

Iceland Magazine. https://icelandmag.is/article/elves-and-hidden-people-do-icelanders-really-believe-elves Infini, J. L. (2024, January 9). Flying jellyfish ... X. https://twitter.com/InfiniLuc/status/1744789431968575877

Jacobs, F. (2022). Derinkuyu: Mysterious underground city in Turkey found in man’s basement. Big Think. https://bigthink.com/strange-maps/derinkuyu-underground-city/

Jacobsen, T. (1994). The Eridu genesis. In R. S. Hess & D. T. Tsumuro (Eds.), Ancient Near Eastern Literary and Linguistic Approaches to Genesis (pp. 129–130). Eisenbraun.

Jain, S. (2014). Earth as a Planet (pp. 57–75). https://doi.org/10.1007/978-81-322-1539-4_4 Johnson, D. D. (2024, May 30). Congressman Robert Garcia files UAP Disclosure Act (UAPDA) as possible

House floor amendment to NDAA ... X. https://twitter.com/ddeanjohnson/status/1796216259471655362

Joseph, R. G., & Schild, R. (2023). Mars: Humanoids, Bodies, Bones, Skulls, UFOs, UAPs,Spacecraft

Wreckage. Journal of Astrophysics and Aerospace Technology, 11(2), 1–58.

Joshua. (2020, October 8). Controversial Yonaguni Monument of Japan. Historic Mysteries.

Kasten, K. (2017). Alien World Order: The Reptilian Plan to Divide and Conquer the Human Race. Bear & Company.

Kastrup, B. (2019). The Idea of the World: A Multi-Disciplinary Argument for the Mental Nature of Reality . IFF Books.

Kastrup, B. (2023, September 2). 1/ Within the next 20 years (perhaps sooner) ... Twitter. https://twitter.com/BernardoKastrup/status/1697780865923719202

Kean, L., & Blumenthal, R. (2023, June 5). Intelligence officials say U.S. has retrieved craft of non-human origin. The Debrief. https://thedebrief.org/intelligence-officials-say-u-s-has-retrieved-non-human-craft/

Keay, J. (2010). India: A History. Harper.

Keel, J. (1968, April). Secret UFO bases across the U.S. Saga Magazine. https://files.afu.se/Downloads/Magazines/0%20-%20Articles/United%20States/SAGA/1968%2004%2000_SAGA%20-%20John%20Keel%20-%20Secret%20UFO%20Bases%20Across%20the%20US.pdf

Keel, J. (1983). The Man Who Invented Flying Saucers. Fortean Times.

Kelley-Romano, S. (2006). Mythmaking in Alien Abduction Narratives. Communication Quarterly, 54(3), 383–406. https://doi.org/10.1080/01463370600878545

Kent, S. (2023). David Grusch was asked during the House Oversight Committee ... Twitter. https://twitter.com/covertress/status/1711784602610638929

Kettley, S. (2019, April 28). UFO sighting: Glowing ‘alien ship’ is PROOF aliens live on Earth, claims UFO expert. The Express. https://www.express.co.uk/news/weird/1120057/UFO-sighting-alien-spaceship-proof-aliens-evidence-mount-Shasta-Scott-Waring

Keyser, P. T. (1993). The purpose of the Parthian galvanic cells: A first-century A. D. electric battery used for analgesia. Journal of Near Eastern Studies, 52(2), 81–98.

Kimura, M. (2004). Ancient megalithic construction beneath the sea off Ryukyu islands in Japan, submerged by post glacial sea-level change. In Oceans’ 04 MTS/IEEE Techno-Ocean’04 . Oceans’ 04 MTS/IEEE Techno-Ocean’04 (IEEE Cat. No. 04CH37600) , 947–953.

Kirk, R. (2021). The Secret Commonwealth of Elves, Fauns, and Fairies. Arabi Manor. Kiviat, R. (2014). Aliens on the Moon: The Truth Exposed. Absolute Documentaries.

Knight, C. & Butler, A. (2006). Who Built the Moon? Watkins Publishing.

Knuth, K. H., Powell, R. M., & Reali, P. A. (2019). Estimating flight characteristics of Anomalous Unidentified Aerial Vehicles in the 2004 Nimitz encounter. MaxEnt 2019, 26. https://doi.org/10.3390/proceedings2019033026

Knuth, K. (2024, February 12). Kevin Knuth on The Physics of UAP. The Sol Foundation. https://www.youtube.com/watch?v=HlYwktOj75A

Lagos, A. (2023). No, this is not an alien. Here’s Why. Wired, Science. https://www.wired.com/story/mexico-congress-aliens-fake/

Lanser, E. (1932, May 22). A people of mystery: Are they remnants of a lost race?, do they possess a fabulous gold treasure? . Los Angeles Times Sunday Magazine.

Laslo, M. (2024, May 3). @AskaPol_UAPs: NEWS EXCLUSIVE: @realannapaulina tells Ask a Pol the UAP Caucus is "working on doing something with USO" for next public House hearing. Underwater Submerged Objects here we come! X. https://twitter.com/AskaPol_UAPs/status/1786487687806910531

Le Plongeon, A. (1900). Queen Moo and The Egyptian Sphinx. Keegan Paul.

Lewis-Kraus, G. (2021). How the Pentagon Started Taking U.F.O.s Seriously. The New Yorker.

Live Science (2012, May 3). Photos: Mysterious objects spotted on the moon. Live Science. https://www.livescience.com/33883-gallery-weird-moon.html

Loeb, A. (2022, December 24). No High-Rise Left Standing from Early Mars or Earth. Medium. https://avi-loeb.medium.com/no-high-rise-left-standing-from-early-mars-or-earth-9376389ae070

Loeb, A. (2024, January 20). Coincidences of our sun and moon: Are we exceptionally lucky? Medium. https://avi-loeb.medium.com/coincidences-of-our-sun-and-moon-are-we-exceptionally-lucky-aee4dfa52577

Lomas, T. (2023). The ultraterrestrial hypothesis: A case for scientific openness to an “interdimensional” explanation for Unidentified Anomalous Phenomena. Journal of Transpersonal Psychology, 55(1), 43–98.

Lomas, T. (2024). The extraterrestrial hypothesis: A case for scientific openness to an interstellar explanation for Unidentified Anomalous Phenomena. Philosophy and Cosmology, 32.

Lomas, T., & Case, B. (2023). From angels to aliens: Humankind’s ongoing encounters with, and evolving interpretations of, the genuine celestial unknown. Zygon®, 58(3), 614–635. https://doi.org/10.1111/zygo.12891

MacIsaac, T. (2014, June 22). 150,000-year-old pipes baffle scientists in China: Out of place in time? Epoch Times. https://www.ancient-origins.net/ancient-technology/150000-year-old-pipes-baffle-scientists-china-out-place-time-001783

Maclellan, A. (2011). The lost world of Agharti: The mystery of vril power. Souvenir Press.

Malewar, A. (2019, July 23). There might be an ancient alien city lies on the dark side of the moon. Tech Explorist. https://www.techexplorist.com/there-might-ancient-alien-city-lies-dark-side-moon/25055/

Martinez-Conde, S., & Macknik, S. L. (2012). A faithful resemblance. Scientific American Mind. Scientific American, 23(4), 19–21.

Masters, M. (2019). Identified Flying Objects: A Multidisciplinary Scientific Approach to the UFO Phenomenon. Masters Creative LLC.

Masters, M. (2021). Ancient Astronauts, Anthropology, and Pseudoscientific Claims. The SCU Review, 7(2.4), 10-14.

Masters, M. (2022). The Extratempestrial Model. Full Circle Press.

Mayor, A. (2007). Place names describing fossils in oral traditions. Geological Society, London, Special Publications, 273(1), 245–261.

McCannon, J. (2002). By the shores of white waters: the Altai and its place in the spiritual geopolitics of Nicholas Roerich. Sibirica, 2(2). https://doi.org/10.1080/1361736032000083700

McCoy, T. (2023, September 6). In U.S., most UFO documentation is classified. Not so in other countries. Washington Post. https://www.washingtonpost.com/world/2023/09/06/ufo-brazil-documents-classified/

McGhee, G. R. Jr. (2019). Convergent Evolution on Earth: Lessons for the Search for Extraterrestrial Life . The MIT Press.

McKee, S. (2019, April 12). The Underground City Inside of Colorado’s 9,570-foot Cheyenne Mountain. The Denver Gazette. https://denvergazette.com/outtherecolorado/features/the-underground-city-inside-of-colorado-s-9-570-foot-cheyenne-mountain/article_87e55e19-8260-5797-bbb2-9746b59d1213.html

McKeown, R. (2015, December 18). Do Star Wars spacecrafts exist? Incredible footage shows UFOs in space. Daily Star. https://www.dailystar.co.uk/news/latest-news/star-wars-ufos-space-footage-17230166

McKie, R. (2023a, July 22). Were small-brained early humans intelligent? Row erupts over scientists’ claim. The Observer. https://www.theguardian.com/science/2023/jul/22/small-brained-early-humans-homo-naledi-cleverer-storm

McKie, R. (2023b, December 16). ‘Really, really weak’: experts attack claim that Indonesia site is ‘world’s oldest building’. The Guardian. https://www.theguardian.com/science/2023/dec/16/really-really-weak-

experts-attack-claim-that-indonesia-site-is-worlds-oldest-building

Mellon, C. (2022, September 1). The Paradox of Fermi’s Paradox. The Debrief. https://thedebrief.org/the-paradox-of-fermis-paradox/

Miles, C. (October 2022) The Miles Paper. https://www.themilespaper.com/

Monzon, I. (2019, July 24). NASA photo reveals huge diamond alien base on the moon. International Business Times. https://www.ibtimes.com/nasa-photo-reveals-huge-diamond-alien-base-moon-2808396

Moore, C. R., LeCompte, M. A., & Kennett, J. P., et al. (2024). Platinum, shock-fractured quartz, microspherules, and meltglass widely distributed in Eastern USA at the Younger Dryas onset (12.8 ka). Airbursts and Cratering Impacts. 2(1). https://doi.org/10.14293/ACI.2024.0003

Moran, M. (2023a, September 23). Mystery of “Alaska Triangle” where 20,000 people have vanished and UFOs appear. Daily Star. https://www.dailystar.co.uk/news/weird-news/mystery-alaska-triangle-20000-people-30993764

Moran, M. (2023b, September 29). Bible-reading Pentagon commanders halted UFO research “over fears aliens were demons.” Daily Star. https://www.dailystar.co.uk/news/weird-news/bible-reading-pentagon-commanders-halted-31060240

Moskowitz, J. (2024, January 12). Based on what we heard many of Grusch claims have merit! X. https://twitter.com/JaredEMoskowitz/status/1745852400630456618

Murgia, J. (2023a, October 12). If you study close encounters with UFOs, you’ll know Bigfoot shows up in many cases ... . Twitter. https://twitter.com/TheUfoJoe/status/1712485167791829339

Murgia, J. (2023b, October 14). “That designer could well be a higher intelligence from elsewhere in the Universe.” ~ Richard Dawkins. Twitter. https://twitter.com/TheUfoJoe/status/1713232940250132618

Murgia, J. (2024, May 6). "Grusch was able to show the IGIC everything ... X. https://twitter.com/TheUfoJoe/status/1787522549443874992

Murton, J. B., Bateman, M. D., Dallimore, S. R., Teller, J. T., & Yang, Z. (2010). Identification of Younger Dryas outburst flood path from Lake Agassiz to the Arctic Ocean. Nature, 464(7289), 740–743.https://doi.org/10.1038/nature08954

Nagel, T. (2012). Mind and Cosmos: Why the Neo-Darwinian, Materialist Conception of Reality Is Almost Certainly False. Oxford University Press.

Natawidjaja, D. H., Bachtiar, A., Nurhandoko, B. E. B., Akbar, A., Purajatnika, P., Daryono, M. R., Wardhana, D. D., Subandriyo, A. S., Krisyunianto, A., Tagyuddin, Ontowiryo, B., & Maulana, Y. (2023). RETRACTED: Geo‐archaeological prospecting of Gunung Padang buried prehistoric pyramid in West Java, Indonesia. Archaeological Prospection. https://doi.org/10.1002/arp.1912

Nell, K. (2023, November 18). The Schumer Amendment and Controlled Disclosure. Sol Foundation

Conference. https://www.youtube.com/watch?v=-1QCFtod6i8

Newman, H. (2022, February 12). Top ten giant discoveries in North America. Ancient Origins. https://www.ancient-origins.net/unexplained-phenomena/giants-north-america-005196

News Nation. (2023, June 11). Coulthart: UFO whistleblower wants people to see evidence. News Nation. https://www.youtube.com/watch?v=bdoKJI-vFQY

Nolan, G. (2022, March 8). Dr Garry P Nolan UAP UFO Tucker Carlson full interview. Tucker Carlson Today. https://www.youtube.com/watch?v=T3sszdf_93w

Nolan, G., & Butte, A. (2018). The Atacama skeleton. Genome Research, 28(5), 607–608. https://doi.org/10.1101/gr.237834.118

Nolan, G., Vallee, J. F., Jiang, S., & Lemke, L. G. (2022). Improved instrumental techniques, including isotopic analysis, applicable to the characterization of unusual materials with potential relevance to aerospace forensics. Progress in Aerospace Sciences, 128, 100788. https://doi.org/https://doi.org/10.1016/j.paerosci.2021.100788

Norman, K., Bradshaw, C. J. A., Saltré, F., Clarkson, C., Cohen, T. J., Hiscock, P., Jones, T., & Boesl, F. (2024). Sea level rise drowned a vast habitable area of north-western Australia driving long-term cultural change. Quaternary Science Reviews, 324, 108418. https://doi.org/10.1016/j.quascirev.2023.108418

Norton, T. (2023, September 15). Have “alien” bodies shown in Mexico already been debunked? What to know. Newsweek. https://www.newsweek.com/alien-bodies-mexico-debunked-ufo-jaime-maussan-nasa-1827093

Nunn, P., & Cook, M. (2022). Island tales: culturally-filtered narratives about island creation through land submergence incorporate millennia-old memories of postglacial sea-level rise. World Archaeology, 54(1), 29–51. https://doi.org/10.1080/00438243.2022.2077821 Office of the Director of National Intelligence. (2021, June 25). Preliminary assessment: Unidentified Aerial Phenomena (Unclassified). Office of the Director of National Intelligence.

Office of the Director of National Intelligence. (2023a, January 12). 2022 Annual Report on Unidentified Aerial Phenomena (Unclassified). Office of the Director of National Intelligence. Office of the Director of National Intelligence. (2023b, October 18). Fiscal year 2023 consolidated annual report on Unidentified Anomalous Phenomena: October 2023. Office of the Director of National Intelligence.

Oliver, F. S., & Phylos the Thibetan. (1899). A Dweller on Two Planets: or, The Dividing of the Way. Poseid Publishing Company.

Olsen, K. (2023, August 24). Smoking Gun Evidence of Lost Technology? Megalithic Marvels. https://megalithicmarvels.com/2023/08/24/smoking-gun-evidence-of-lost-technology/

Open Minded Approach. (2023, September 19). So, the new tests have shown more anomalous results. I’m still disappointed by the majority of the UFO Twitter activists for dismissing the bodies without demanding

more proof ... Twitter. https://twitter.com/OMApproach/status/1704258439868821702

Open-Minded Approach. (2024, January 9). The jellyfish-like UAP appeared in the past... X. https://twitter.com/OMApproach/status/1744815216209117242

Palmer, B. (2012, August 12). Underground and under the weather. Slate. https://slate.com/news-and-politics/2012/08/underground-russian-cult-uncovered-can-you-live-without-sunlight.html

Palmer, R. (1975). The Secret World. Amherst Press.

Parsons, D. J., Pelletier, T. A., Wieringa, J. G., Duckett, D. J., & Carstens, B. C. (2022). Analysis of biodiversity data suggests that mammal species are hidden in predictable places. Proceedings of the National Academy of Sciences, 119(14). https://doi.org/10.1073/pnas.2103400119

Phelan, M. (2023, May 2). Ireland takes fairies more seriously than you might think . Irish Central.

Piesing, M. (2019, May 6). The deepest hole we have ever dug. BBC Future. https://www.bbc.com/future/article/20190503-the-deepest-hole-we-have-ever-dug

Pringle, J. E. (1879). Reports of an unusual phenomenon observed at sea. Nature, 291.

Puthoff, H. E. (2022). Ultraterrestrial models. Journal of Cosmology, 29(1), 20001-20016.

Quine, W. V. O. (1951). Two dogmas of empiricism. In Perspectives in the Philosophy of Language: A Concise Anthology (pp. 189–210). Broadview.

Railway and Marine News. (1912). Curious light phenomenon of Indian seas. Railway and Marine News, 10, 28.

Rasmussen, S. O., Andersen, K. K., Svensson, A. M., Steffensen, J. P., Vinther, B. M., Clausen, H. B., Siggaard-Andersen, M.-L., Johnsen, S. J., Larsen, L. B., Dahl-Jensen, D., Bigler, M., Röthlisberger, R., Fischer, H., Goto-Azuma, K., Hansson, M. E., & Ruth, U. (2006). A new Greenland ice core chronology for the last glacial termination. Journal of Geophysical Research, 111(D6), D06102. https://doi.org/10.1029/2005JD006079

Redfern, N. (2007). Memoirs of a Monster Hunter: A Five-Year Journey in Search of the Unknown. Weiser.

Redfern, N. (2011). NASA Conspiracies. Career Press.

Reuters. (2012, August 8). Underground sect found after nearly a decade in Russia’s Kazan. Reuters. https://www.reuters.com/article/us-russia-islam-sect/underground-sect-found-after-nearly-a-decade-in-russias-kazan-idUSBRE87801220120809

Reuters. (2022, December 15). Fact Check-No evidence of human remains dubbed ‘Mona Lisa’ found on the moon. Reuters. https://www.reuters.com/article/factcheck-mona-lisa-moon/fact-check-no-evidence-of- human-remains-dubbed-mona-lisa-found-on-the-moon-idUSL1N3351X5

Richelson, J. T. (2013, September 13). Underground Facilities: Intelligence and Targeting Issues. National Security Archive Electronic Briefing Book No. 439. The National Security Archive. https://nsarchive2.gwu.edu/NSAEBB/NSAEBB439/

Roemmele, B. (2023, August 23). This is a photo of what some researchers claim is a 350 million year old petrified book... Twitter. https://twitter.com/BrianRoemmele/status/1694397872060735999

Rojas, A. (2014, May 14). Ex-Air Force law enforcement agent says he hoaxed major UFO mythologies. Huffington Post. https://www.huffpost.com/entry/exair-force-law-enforceme_b_5312650

Rossi, L. (2016). A Review of Cryptozoology: Towards a Scientific Approach to the Study of “Hidden Animals.” In Problematic Wildlife (pp. 573–588). Springer International Publishing. https://doi.org/10.1007/978-3-319-22246-2_26

Russell, D. A., & Séguin, R. (1982). Reconstruction of the small Cretaceous theropod Stenonychosaurus inequalis and a hypothetical dinosauroid. Syllogeus, 37, 1–43.

Ryall, J. (2007, September 18). Japan’s ancient underwater “pyramid” mystifies scholars. National Geographic. https://www.nationalgeographic.com/history/article/yonaguni-jima-japan-underwater-city

Sagan, C. (1978). The quest for extraterrestrial intelligence. Cosmic Search Magazine, 1(2). http://www.bigear.org/vol1no2/sagan.htm

Salla, M. (2021, February 6). Dr. Michael Salla: Lost Civilizations of Antarctica. Earth Ancients. https://www.everand.com/podcast/493600238/Dr-Michael-Salla-Lost-Civilizations-of-Antarctica-Antarctica-is-a-land-about-to-be-exposed-over-its-well-guarded-secrets-and-ancient-hidden-mysteri

San, T. K. (2014). Dynastic China: an elementary history. The Other Press.

Sanders, S. (2009). The first tour of hell: From neo-Assyrian propaganda to early Jewish revelation. Journal of Ancient Near Eastern Religions, 9(2), 151–169.

Sari, F. Ö., & Özsoy, M. (2010). Cappadocia (Kapadokya). In Natural Heritage from East to West (pp. 281–286). Springer Berlin Heidelberg. https://doi.org/10.1007/978-3-642-01577-9_32

Scantamburlo, L. (2010). Apollo 20. The Disclosure. Lulu.com.

Schembri, E. (2011). Cryptozoology as a Pseudoscience: Beasts in Transition. SURG Journal, 5(1), 5–10. https://doi.org/10.21083/surg.v5i1.1341

Schmandt, B., Jacobsen, S. D., Becker, T. W., Liu, Z., & Dueker, K. G. (2014). Dehydration melting at the top of the lower mantle. Science, 344(6189), 1265–1268. https://doi.org/10.1126/science.1253358

Schmidt, G. A., & Frank, A. (2019). The Silurian hypothesis: would it be possible to detect an industrial civilization in the geological record? International Journal of Astrobiology, 18(2), 142–150. https://doi.org/DOI: 10.1017/S1473550418000095

Sclater, P. L. (1864). The Mammals of Madagascar of Science. Quarterly Journal of Science, 1(2), 213–219.

Seger, J. (1934). Early Days among the Cheyenne and Arapahoe Indians . University of Oklahoma Press.

Seiradakis, J. H., & Edmunds, M. G. (2018). Our current knowledge of the Antikythera Mechanism. Nature Astronomy, 2(1), 35–42. https://doi.org/10.1038/s41550-017-0347-2

Sevim-Erol, A., Begun, D. R., Sözer, Ç. S., Mayda, S., van den Hoek Ostende, L. W., Martin, R. M. G., & Alçiçek, M. C. (2023). A new ape from Türkiye and the radiation of late Miocene hominines. Communications Biology, 6(1), 842. https://doi.org/10.1038/s42003-023-05210-5

Sharp, C. (2024, May 21). Senior military officer states there is “zero doubt” non-human intelligence interacting with humanity exists and warns of catastrophic disclosure. Liberation Times. https://www.liberationtimes.com/home/senior-military-officer-states-there-is-zero-doubt-non-human-intelligence-exists-on-earth-and-warns-of-catastrophic-disclosure

Shellenberger, M., Mohar, A., & Smith, P. (2023, September 25). Dozens of government UFO whistleblowers have given testimony to congress, pentagon, and inspectors general, say sources. Public.https://public.substack.com/p/dozens-of-government-ufo-whistleblowers

Silver, E. (2022). Humans Are Not From Earth. Independently published.

Simala, I. (2015). Orality, modernity and African Development: Myth as dialogue of civilisations. In G. A. Adeoti (Ed.), African Literature and the Future (pp. 15–31). Codesria.

Speigel, L. (2014, June 19). The truth behind the Malibu underwater “alien base.” Huffington Post. https://www.huffpost.com/entry/malibu-underwater-alien-base_n_5493186

Speth, T. (2017). Apollo 20: the Unknown Mission. 978-2-9558915.

@SpinDubTracks. (2024, January 11). A “shadow biome” if you will ... X. https://media.defense.gov/2024/Jan/25/2003381266/-1/-1/1/UNCLASSIFIED%20SUMMARY_UNIDENTIFIED%20ANOMALOUS%20PHENOMENA%20SECURE.PDF

Spotlight, 7NEWS. (2022). UFO & UAP “Need to Know” News Documentary with Coulthart & Zabel.

Srivastava, A. (2021, October 28). The mysterious disappearances at Mount Shasta: Alien base or inner Earth civilization. Infinity Explorers. https://www.infinityexplorers.com/mount-shasta-mystery/

Sweatman, M. B. (2021). The Younger Dryas impact hypothesis: Review of the impact evidence. Earth-Science Reviews, 218, 103677. https://doi.org/10.1016/j.earscirev.2021.103677

Tarrant, H. (2007). Atlantis: Myths, Ancient and Modern. The European Legacy, 12(2), 159–172. https://doi.org/10.1080/10848770701208194

Teller, J. T., Glennie, K. W., Lancaster, N., & Singhvi, A. K. (2000). Calcareous dunes of the United Arab Emirates and Noah’s Flood: the postglacial reflooding of the Persian (Arabian) Gulf. Quaternary International, 68–71, 297–308. https://doi.org/10.1016/S1040-6182(00)00052-5

That UFO Podcast. (2024, May 29). William Galison; The Nazca Mummies pt.1 https://podcasts.apple.com/us/podcast/that-ufo-podcast/id1511121397

The Why Files. (2022, July 7). Operation Highjump | Mission: Find and destroy the secret Nazi UFO base In Antarctica. The Why Files. https://www.youtube.com/watch?v=Aga-fA6iUm4&t=2s

Tipler, F. J. (1980). Extraterrestrial intelligent beings do not exist. Quarterly Journal of the Royal Astronomical Society, 21, 267.

Tonnies, M. (2011). The cryptoterrestrials: A meditation on indigenous humanoids and the aliens among us. Anomalist Books.

Torsvik, T. H., Amundsen, H., Hartz, E. H., Corfu, F., Kusznir, N., Gaina, C., Doubrovine, P. V., Steinberger, B., Ashwal, L. D., & Jamtveit, B. (2013). A Precambrian microcontinent in the Indian Ocean. Nature Geoscience, 6(3), 223–227. https://doi.org/10.1038/ngeo1736

Tyson, N. D. (2023). Sometimes I wonder whether alien space vessels... Twitter. https://twitter.com/neiltyson/status/1685348601927495680

Ulusay, R., & Aydan, Ö. (2018). The 2016 Hans Cloos lecture. Bulletin of Engineering Geology and the Environment, 77(2), 457–488. https://doi.org/10.1007/s10064-017-1190-5

U.S.C. S.2226. (2023). 118th Congress (2023-2024). The Unidentified Anomalous Phenomena Disclosure Act of 2023. 118th Congress (2023-2024). https://www.democrats.senate.gov/imo/media/doc/uap_amendment.pdf

Vakoch, D. (2014). Reconstructing distant civilizations and encountering alien cultures. Archaeology, Anthropology, and Interstellar Communication (pp. xiv). Vakoch, D. A. (Ed.). National Aeronautics and Space Administration. Office of Communications, Public Outreach Division.

Vallée, J. (1969). Passport to Magonia: On UFOs, Folklore, and Parallel Worlds. Henry Regnery Company.

Vallée, J. (2008). Dimensions: A Casebook of Alien Contact. Anomalist Books.

Vallée, J. F., & Davis, E. W. (2004). Incommensurability, orthodoxy and the physics of high strangeness: A 6-layer model for anomalous phenomena. Edições Universidade Fernando Pessoa.

Verma, V. (2022a, September 15). Apollo worker found evidence that ancient alien cities exist on moon, NASA fired him. How and Why’s. https://www.howandwhys.com/apollo-worker-found-evidence-that-ancient-alien-cities-exist-on-moon-nasa-fired-him/

Verma, V. (2022b, October 19). 500-year-old manuscript describes 3-stage space rockets and talk about flights to moon. How and Why’s. https://www.howandwhys.com/sibiu-manuscript/

Verma, V. (2022c, November 9). Ex-Apollo astronaut claimed humans are ancient aliens, visited Earth from space. How and Why’s. https://www.howandwhys.com/ex-apollo-astronaut-claimed-humans-are-ancient-aliens-visited-earth-from-space/

Verma, V. (2022d, December 20). Ret. CIA officer testified Roswell alien beings DNA was found in human genome. How and Why’s. https://www.howandwhys.com/ret-cia-officer-testified-roswell-alien-beings-dna-was-found-in-human-genome/

Verma, V. (2023a, March 9). Ex-CIA officer: Truth about UFOs is terrifying & interdimensional beings are within us. How & Why’s. https://www.howandwhys.com/ex-cia-officer-truth-about-ufos-is-terrifying/

Verma, V. (2023b, May 30). Ex-CIA officer encountered with reptilian alien; Says reptilian race walking among us. How and Why’s. https://www.howandwhys.com/ex-cia-officer-encountered-with-reptilian-alien-says-reptilian-race-walking-among-us/

Verma, V. (2023c, June 2). This US scientist saw Roswell alien survivor who revealed they live underground. How and Why’s. https://www.howandwhys.com/this-us-scientist-saw-roswell-alien-survivor-who-revealed-they-live-underground/

Verma, V. (2023d, September 22). Friendship UFO Case: Italians’ Secret Contact with Giant Non-HumanIntelligences Who Lived Underground. How and Why’s. https://www.howandwhys.com/friendship-ufo-case-italy-secret-ufo-contacts/?fromtwitter

Verma, V. (2023e, October 8). Scientist reveals two terrifying underwater UFO encounters on nuclearsubmarine during covert operations. How and Why’s. https://www.howandwhys.com/scientist-reveals-two-terrifying-underwater-ufo-encounters-on-nuclear-submarine-during-covert-operations/?fromTwitter

Verne, J. (1864). Voyage au Centre de la Terre (Trans as Journey to the Center of the Earth. Trans. William Butcher, OUP, 1998). Hetzel.

Vernet, R. (2023, July 30). Number of UFO cases documented by Brazilian Air Force... Twitter. https://twitter.com/RonyVernet/status/1685696828392579074

Villmoare, B., Kimbel, W. H., Seyoum, C., Campisano, C. J., DiMaggio, E. N., Rowan, J., Braun, D. R., Arrowsmith, J. R., & Reed, K. E. (2015). Early Homo at 2.8 Ma from Ledi-Geraru, Afar, Ethiopia. Science, 347(6228), 1352–1355. https://doi.org/10.1126/science.aaa1343

Vogel, J. P. (1995). Indian serpent-lore: or, The Nāgas in Hindu legend and art. Asian Educational Services.

Von Rennenkampff, M. (2023, June 2). US military has been observing ‘metallic orbs’ making extraordinary ‘maneuvers.’ The Hill. https://thehill.com/opinion/national-security/4030026-us-military-has-been-observing-metallic-orbs-making-extraordinary-maneuvers

Von Rennenkampff, M. (2024, May 1). The Pentagon is lying about UFOs. The Hill. https://thehill.com/opinion/national-security/4632952-the-pentagon-is-lying-about-ufos/

Von Rennenkampff, M. (2024, May 9). Top senators believe the US secretly recovered UFOs. The Hill. https://thehill.com/opinion/technology/4646417-top-senators-believe-the-us-secretly-recovered-ufos/

Wallenstein, B. D. (2012). Mount Shasta Sightings. Universal Template.

Wang, M. ., & Shi, G. (2020). The evolution of Chinese jade carving craftsmanship. Gems & Gemology, 56(1), 30–53.

Waugh, R. (2024, March 16). Forget UFOs, alien hunters say we should be focusing on Unidentified Submerged Objects (USOs). The Daily Mail. https://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article- 13191835/Forget-UFOs-alien-hunters-say-focusing-Unidentified-Submerged-Objects-USOs.html

Weaver, A. J., Saenko, O. A., Clark, P. U., & Mitrovica, J. X. (2003). Meltwater Pulse 1A from Antarctica as a Trigger of the Bølling-Allerød Warm Interval. Science, 299(5613), 1709–1713. https://doi.org/10.1126/science.1081002

Weisdorf, J. L. (2005). From Foraging To Farming: Explaining The Neolithic Revolution. Journal of Economic Surveys, 19(4), 561–586. https://doi.org/10.1111/j.0950-0804.2005.00259.x

Wolfgang, B. (2023, August 6). ‘Weird and unexplainable’: America’s top general on UFOs, the Pentagon’s search for answers. The Washington Times. https://www.washingtontimes.com/news/2023/aug/6/joint-chiefs-chair-mark-milley-claims-alien-recove/

Wong, K. (2002, April 18). Study suggests primates and dinosaurs shared the Earth. Scientific American.https://www.scientificamerican.com/article/study-suggests-primates-a

Wood, B. (2017). Evolution: Origin(s) of Modern Humans. Current Biology, 27(15), R767–R769. https://doi.org/10.1016/j.cub.2017.06.052

www.ufosightingsusa.com. (2023, August 1). All Reported UFO Sightings in Mount Shasta, California. Https://Ufosightingsusa.Com/ca/Mount-Shasta.

Znamenski, A. (2012). Red Shambhala: Magic, prophecy, and geopolitics in the heart of Asia. Quest Books.

Závěrečné poznámky

¹ Úvod – a do jisté míry i článek šířeji – se zaměřuje především na severoamerický kontext z různých důvodů, včetně: (a) omezení jeho rozsahu na zvládnutelný obsah; (b) ze všech světových regionů zde proběhla největší aktivita UAP, a to jak z hlediska pozorování, tak z hlediska pozornosti, která je jim věnována; a (c) toto je vlastní autorům kontextu a oblasti odbornosti. Je však třeba zdůraznit, že na rozdíl od některých mylných představ se jedná o a skutečně celosvětový fenomén (Lomas, 2023b). Pro slyšení UAP v Kongresu USA dne 26. července 2023 například novinář George Knapp předložil svědectví týkající se vyšetřování UAP vedených úřadem SSSR během studené války a uvedl, že během 10 let se nashromáždily „tisíce“ spisů případů, včetně 45 incidentů, kdy se „ruská válečná letadla střetla s UFO, pronásledovala je, dokonce na ně střílela“ (Eberhart, 2023). Nebo si vezměte Latinskou Ameriku, z níž The Washington Post uvádí, že nejméně čtyři země – Uruguay, Argentina, Chile a Peru – mají vyhrazené vládní programy, které po desetiletí hodnotí UAP (McCoy, 2023), zatímco jiní jako Brazílie mají podobně rozsáhlou historii pozorování, s Vernetem (2023) uvádí, že její letectvo vyšetřovalo 674 událostí jen mezi lety 1954 a 2005 (tj. vynechalo více nedávné případy). Přiznaly se dokonce i národy jako Čína, které byly v tomto tématu „sledování těchto jevů“ historicky snad nejtajnější s článkem v South China Morning Post, který uznává, že „čínská armáda používá AI ke sledování narůstajících případů UFO“ (Chen, 2021). To znamená, že ne všechny země k problému přistoupily stejnými způsoby; zdá se například, že orgány v Latinské Americe byly obecně otevřenější ve srovnání s protějšky jinde (McCoy, 2023). Nicméně existují náznaky, že mnoho trendů pozorovaných v USA, zde diskutovaných, se týká také jiných zemí.

² Kritici obvinili AARO z úmyslného zlehčování mimořádné povahy některých důkazů, srovnatelným s předchozími šetřeními. Boswell (2022) uvádí zdroj z kanceláře ředitele Office of the Director of National Intelligence, který říká: "Poplácávají se po zádech, že přes polovinu z nich vyřešili... O ty, co vyřešili, se nemáme starat. Jo, tam nahoře jsou balony a balony někdy jsou zaměněny za UAP. Ale existuje spousta klasifikovaných videí, které jsou docela hluboké a docela jasné. Nechtějí o tom mluvit, protože opravdu, opravdu nevědí, co to sakra je." Opravdu, AARO, a obecněji ministerstvo obrany (DoD), byli pokáráni generálním inspektorem DoD (2024) v kritické utajované zprávě v srpnu 2023 (jejíž neutajovaná verze byla vydána v lednu 2024). Mezi stížnostmi bylo obvinění, že „ministerstvo obrany nepoužilo koordinovaný přístup ke zjištění, nahlášení, shromažďování, analýze a identifikaci UAP“ a následně „postrádá jistotu, že národní bezpečnost a letová bezpečnost hrozby pro Spojené státy ze strany UAP byly identifikovány a zlepšeny“. Jdeme dále, v článku v The Hill, von Rennenkampft (2024a) je výslovně obviněn Pentagon ze lhaní o konkrétních případech UAP, je zmíněn konkrétně incident nad Mexickým zálivem v lednu 2023. Na slyšení UAP v Kongresu Rep. Matt Gaetz prozradil, že incident zahrnoval čtyři objekty, které se pohybovaly ve „velmi jasné formaci ve stejné vzdálenosti od sebe“, přičemž tyto podrobnosti nejen získal od pilota, ale zachytil je i radar. Koncem dubna však AARO zveřejnilo zprávu o řešení případu, která uzavřela s „umírněnou“ jistotou, že UAP pozorovaný vojenským pilotem byl balón, pravděpodobně „velký komerční osvětlovací balón“. Jak tvrdí von Rennenkampft, toto „takzvané vysvětlování“ uráží inteligenci každého čtenáře, který si vezme pár chvil na to, aby si prohlédl podrobnosti o incidentu, a tudíž „slouží jako mikrokosmos mnoha absurdních a nepravděpodobných vysvětlení, která vláda v průběhu let nabídla za bezpočet reálných incidentů s UFO."

V očích mnoha kritiků se AARO jako takové zdiskreditovalo v rámci skutečného pokusu se zapojit do řešení problému, kdy se místo toho zdá, že organizace slouží – jako u svých předchůdců – ke zlehčování a očerňování tématu. Například v březnu 2024 vydala AARO (2024) Historical Record Report, která měla pokrýt více než 70 let amerických záznamů týkajících se UAP a uvedla, že „se nenašel žádný důkaz, že by vyšetřování USG, akademicky sponzorovaný výzkum nebo oficiální hodnotící panel potvrdil, že jakékoli pozorování UAP představovalo mimozemské technologie." V reakci na to však byli pozorovatelé kritičtí vůči tomu, co považovali za další oficiální pokus zakrýt toto téma; skutečně - Lue Elizondo (2024), bývalý ředitel investigativy UAP programu v Pentagonu ho veřejně označil za „záměrně nečestný, nepřesný a nebezpečně zavádějící“. Navíc se ukázalo, že skepse a nedůvěra ohledně AARO vedly k relevantním informačním škodám (např. informátoři, kteří s AARO odmítají jednat), přičemž senátor Gillibrand nedávno prozradil, že dva znalí jedinci, se kterými hovořil, se „odmítli setkat“ s Kirkpatrickem nebo jeho kanceláří, což bylo diskutované v nedávném článku von Rennenkampfta (2024b). Komentujíc tento článek, Elizondo (2024) řekl: „Vyzývám každého, aby si pozorně přečetl tento text. Výstižně ilustruje nedůvěru bývalých členů vůči ARO vedení. Před časem mi bylo řečeno, že vyšší členové v AARO se snažili, aby byl Dave [Grusch] stíhán za zveřejnění informací. A Pentagon se diví, proč jim lidé nevěří? Důvěra musí fungovat oboustranně!"

³ V průběhu desetiletí byly ze strany USA podniknuty různé vyšetřovací snahy k objasnění UAP, zejména zmiňme Projekt Modrá kniha (Project Blue Book), který probíhal v letech 1952 až 1969. Nicméně, podle přiznání kontradmirála Hillenkoettera citovaného v hlavním textu, kritici tato oficiální vyšetřování obviňují ze snahy zlehčovat nebo zatemňovat téma tím, že minimalizují nebo ignorují povahu některých UAP. Například zpráva Blue Book z roku 1955 „připravena panelem vědců z letectva i mimo něj,“ prozkoumala 2199 případů. 213 případů se nacházelo v kategorii „vynikající“ (tj. nejvěrohodnější a nejkvalitnější), z nichž většina byla vysvětlena prozaickým vysvětlením – včetně astronomických jevů (52), letadla (41), balónu (25) nebo jiných / nedostatečných informací (24) – jedna třetina (71) byla klasifikována jako „neznámá“. Nicméně, i přes toto velké procento „neznámých“ byl celkový závěr takový, že je „vysoce nepravděpodobné“, že by UAP reprezentovala „technologický vývoj mimo rozsah současných vědeckých poznatků." Je příznačné, že tento zlehčující postoj přehlížení mimořádné povahy některých UAP přetrvává i dnes a prostupuje úsilím AARO, jak je uvedeno v závěrečné poznámce 2.

⁴ Pokud jde o pochopení významu Gruschových obvinění, je důležité ocenit zjevnou povahu jeho role, pravomoci a bezpečnostní prověrky v institucích, ve kterých působil. V tomto ohledu byla podobná výpověď poskytnuta údajným členem americké zpravodajské komunity v podrobném příspěvku na soukromé diskusní skupině o UAP na Facebooku, který byl se svolením autora sdílen na platformě X významným komentátorem UAP (Murgia, 2024). Aniž by se mohli za jeho pravdivost zaručit, komentátoři přesto navrhovali, že výpověď je věrohodná. Proto stojí za to sem zařadit některé úryvky z příspěvku – zaměřit se především na aspekty, které řeší otázky důvěryhodnosti Grusche – protože potenciálně nabízí cenný kontext pro Gruschova tvrzení.

Jsem bývalý člen americké zpravodajské komunity. Zde je důvod, proč si myslím, že mimozemšťané jsou skuteční. Pojďme si promluvit o Davidu Gruschovi. Je to člověk, který loni svědčil před Kongresem. Kdysi dávno, David Grusch byl GS-15 (ekvivalent pro „colonel“/plukovník) v National Reconaissance Office (NRO). NRO je a agentura DOD. V podstatě spravují všechny americké satelity. Grusch byl šéf zpravodajské služby v NRO operačním středisku. To znamená, že byl nejvyšší zpravodajskou osobou v operačním středisku. Operační středisko je místo, kde monitorují, co se skutečně děje ve vesmíru se satelity.

Kromě toho byl také vedoucím agentury pro speciální přístupové programy (SAP = Special Access Programs). Jsou zvěsti, že SAP se nachází nad „přísně tajným“ (TOP SECRET). To je tak trochu pravda, trochu ne. Důležité je, že musíte mít správné povolení a určité znalosti, abyste získali přístup k jakýmkoli utajovaným informacím. Jako vedoucí NRO pro SAP měl přístup do každého jednotlivého SAP, ke kterému bylo NRO připojeno. NRO je hlavní vesmírná zpravodajská DOD agentura. Věděl všechno, co bylo možné v NRO vědět. Koordinoval také příspěvek NRO do prezidentova denního listu. To znamená, pokud jde o zpravodajství pocházející z NRO, Grusch věděl všechno, co věděl prezident. Byl také zástupcem NRO v UAP Task Force pro DOD dva roky. Pokud by NĚKDO v DOD měl přístup k tajným vládním programům o UAP a mimozemšťanech - byl to právě tento frajer... Pro mě má Grusch v této oblasti tolik důvěryhodnosti, jak jen je možné mít. Ale nemusíte mi věřit. Když Grusch předal své obavy ohledně vládního utajování inspektorovi generální zpravodajské komunity (IGIC), nevysmáli se mu. Grusch byl schopen ukázat IGIC vše. VŠECHNO. Všechny skutečné utajované důkazy o havarovaných plavidlech, cizí těla, všechno. Bez ohledu na to, kterému SAP tyto informace patřily, IGIC má schválen přístup. Po prozkoumání všech těch důkazů - a byly jich HORY - prohlásil IGIC, že Gruschova tvrzení byla „věrohodná“ a „naléhavá“. Neřekl, že Grusch má pravdu. Z právního hlediska je to korektní jako obvinění, nikoli odsouzení. Je to trochu, jako když soudce odmítá odmítnout případ a trvá na tom, že případ má svá opodstatnění. Až na to, že je to vlastně VÍC než to. IGIC nesoudí případy. To není jejich práce. Jejich úkolem je říci: „Hej, tento případ má své opodstatnění a měl by být vyšetřen. Tahle osoba si to nevymýšlí." Tvrzení IGIC, že je to věrohodné, to by byla asi tak největší bomba, které se nejspíš ty a já pravděpodobně brzy dočkáme. Neuvěřitelně zkušený a silný člen zpravodajské komunity říká: "Jo, to je legitimní." Dodat, že je to „naléhavé“ znamená ne jen to, že je to potřeba vyšetřit, ale že je potřeba začít okamžitě... Je to BOLESTNÉ, ale je zřejmé, že Grusch mluví pravdu. Jednoznačnější už to BÝT nemůže. Nemohl BÝT důvěryhodnější svědek... Nevím, kolik nebo jaké důkazy chcete, ale tohle je tak dobré, jak to jen jde, dokud nebudou všechny tyto věci skutečně veřejně odtajněny.

⁵ Kromě prominentů, kteří potvrdili Gruschova obvinění – jako Tim Gallaudet a Karl Nell, jak je uvedeno v textu – další významné osobnosti učinily srovnatelná tvrzení (aniž by nutně hovořili konkrétně pro Grusche). V roce 2023 například James Lacatski, raketový vědec a bývalý člen obranného zpravodajského sboru nebo-li agenturní zpravodajský důstojník, který vedl tajný americký program vyšetřující UAP v letech 2008-2010 – Advanced Aerospace System Weapons Application Program – publikoval knihu, která uvádí „Spojené státy mají v držení letadlo neznámého původu“ (Lacatski et al., 2023). Kupodivu byla kniha uvolněna k vydání Pentagonem; byl na to vznesen dotaz Jeremy Corbellem (2023), který se zeptal: „Řekl jsi nám to, protože ti to bylo dovoleno aby nám řekl, že naše vláda má v držení UFO a mohli jsme nakouknout pod pokličku, že?", Lacatski odpověděl: "Ano, bylo mi dovoleno ti to říct." Další pozoruhodné odhalení zveřejnil Christopher na X Mellon (2024), bývalý bývalý zástupce náměstka ministra obrany pro zpravodajství v Clintonově a George W. Bushově administrativě, která je úzce spojena s tématem UAP; nasdílel snímek obrazovky textové komunikace s někým, kdo se zdánlivě podílel na vyhledávání havárií UAP, informace naznačila, že šlo o UAP se z relativně slavné „havárie UFO“ v roce 1953 poblíž Kingman v Arizoně.

⁶ V článku s názvem „Přední senátoři věří, že USA tajně získaly UFO,“ von Rennenkampff (2024b) uvádí, že „senátor Chuck Schumer (D-N.Y.) a zesnulý senátor Harry Reid (D-Nev.) nebyli sami ve svém zájmu o UFO. Tito vlivní demokraté získali v průběhu let zásadní podporu a povzbuzení od skupiny vysoce postavených senátorů z obou stran politického spektra, včetně bývalého stíhacího pilota a slavného astronauta Johna Glenna (D-Ohio); Teda Stevense (R-Aljaška), který pozoroval UFO jako pilot během druhé světové války; Daniela Inouye (D-Havaj), tehdejšího předsedy podvýboru Senátu pro obranné rozpočty; prezidentského kandidáta GOP z roku 2008, senátora Johna McCaina (R-Ariz.); místopředsedy senátního výboru pro zpravodajství Marca Rubia (R-Fla.); Kirsten Gillibrandové (D-N.Y.) a Joea Liebermana (D-Conn.)." Článek dále nastiňuje politické snahy odhalit podrobnosti o údajném UAP programu pro vyšetřování havárií: „Například koncem roku 2011 se špičkový vědec z ministerstva vnitřní bezpečnosti setkal s Liebermanem, tehdejším předsedou senátního výboru pro vnitřní bezpečnost a vládní záležitosti, a Reidem, aby diskutovali o zřízení ultratajného programu UFO. Jak je podrobně popsáno v nově zveřejněných dokumentech, záměrem navrhovaného programu bylo získat přístup k UFO a provést jejich inventarizaci“, která byla tajně „vyšetřována v národních laboratořích, vládních organizacích a/nebo u dodavatelů“.

⁷ Jak je uvedeno v hlavním textu, ustanovení navrhovaného zákona o zveřejňování UAP byla výrazně oslabena tím, že byly v prosinci 2023 v rámci Oprávnění k národní obraně přijaty do zákona jen minimální aspekty zákona na fiskální rok 2024 (jehož byl návrh novely). Je pozoruhodné, že odpor údajně přišel od zástupců Sněmovny reprezentantů s úzkými vazbami na samotné letecké společnosti, u kterých se proslýchá, že se zapojily do UAP reverzního inženýrství, a tedy je jasné, kdo byl ovlivněn a navíc motivován se tomu takto postavit (Sharp, 2023). Jak sám Schumer (2023) napsal na X: „Je pobuřující, že sněmovna nepracovala s námi na našem návrhu UAP pro revizní komisi [jeden z nejdůležitějších aspektů navrhované legislativy]. „To znamená, že odtajnění záznamů UAP bude záviset na stejných entitách, které po celá desetiletí blokovaly a zatemňovaly jejich odhalení. Budeme nadále pracovat na změně současného stavu." Klíčové je, že se zdá vysoce nepravděpodobné, že by vůdce senátní většiny učinil takové veřejné prohlášení, a zejména navrhl tak pozoruhodnou legislativu, bez vysoce věrohodných podpůrných důkazů nebo svědectví. Navíc NDAA ve svém očesaném stavu stále obsahuje některá pozoruhodná ustanovení a výrazy související s UAP, včetně požadavku na federální úřady, aby zveřejnily „všechny záznamy, které se nejvíce jednoznačně a definitivně týkají neidentifikovaných anomálních jevů, technologií neznámého původu a mimolidské inteligence“ (HR.2670, Sekce 1841-1843; viz Johnson, 2023).

⁸ Možná stojí za zmínku, že pokud se ukáže, že obyvatelé UAP jsou našimi interdimenzionálními a/nebo mimotempestriálními lidskými potomky, pak termín „Non-Human Intelligence“ (NHI) poskytuje agenturám jako AARO věrohodné popření, když se tvrdí, že neexistují žádné důkazy o činnosti NHI, technologii, programech na vyhledávání havárií, atd.

⁹ Klasifikační taxonomie Karla Nella (2023) má tři zastřešující kategorie (fyzickou, psychosociální a meta-fyzickou) s nesčetnými podkategoriemi:

1. Physical

1.1 Intra-dimensional

1.1.1. Prosaic

1.1.1.1. Natural

1.1.1.1.1. Optical artefact / illusion

1.1.1.1.2. Celestial

1.1.1.1.3. Meteorological

1.1.1.1.4. Geophysical

1.1.1.2. Human

1.1.1.2.1. Governmental

1.1.1.2.2. Extra-governmental

1.1.1.2.3. Inter-governmental

1.1.1.2.4. Private / commercial

1.1.2. Cryptoterrestrial

1.1.2.1. Ancient / proto-human survival

1.1.2.2. Breakaway civilization

1.1.2.3. Cryptids / humanoids

1.1.2.4. Stranded “Gods”

1.1.3. Extra-terrestrial

1.1.3.1. Solar system

1.1.3.2. Inter-stellar

1.1.3.3. Inter-galactic

1.1.3.4. Unknown region of our space-time

1.2 Extra-dimensional

1.2.1 3-D entity from hyperspace

1.2.1.1 “Compactified” dimensions

1.2.1.2 Hyperspace “bulk”

1.2.1.3 Disconnected hyperspace

1.2.2 Hyper-D “brane”

1.2.2.1 Projection / “shadow”

1.2.2.1.1 0-to-2 dimensional

1.2.2.1.2 3-dimensional

1.2.2.1.3 Fractal dimensional

1.2.2.2 3-D avatar

1.2.2.2.1 Hologram / “telepresence”

1.2.2.2.2 Automaton

1.2.2.2.3 Artificial lifeform

1.3 Inter-dimensional

1.3.1 Multiverse

1.3.1.1 Portal / wormhole

1.3.1.2 Colliding universe(s)

1.3.1.3 Parallel universe(s)

1.3.1.4 QFT “many worlds”

1.3.2 Time travel

1.3.2.1 Humans from future

1.3.2.2 Humans from past

1.3.2.3 Humans from alternate timeline

1.3.2.4 Non-human entities

1.3.2.5 Additional time dimensions

1.3.3 Scale invariance

1.3.3.1 Macro quantum fluctuation

1.3.3.2 Distance recursion

1.3.3.3 Pan-galactic entanglement

1.3.3.4 Unobserved “vibratory modes”

1.3.3.5 Conformal cyclic cosmology

2. Psychosocial

2.1 Sociological

2.1.1 Hypnosis

2.1.2 Mass hysteria

2.1.3 Memetic virus

2.1.4 Conditioning / disinformation

2.1.5 Hoax

2.2 Psychological

2.2.1 False belief / misinterpretation

2.2.2 Fallible / screen memory

2.2.3 Psychosomatic disorder

2.2.4 Psychosis / hallucination

2.2.5 Collective unconscious

2.3 Neurological

2.3.1 Psychedelics / pharmacology

2.3.2 Pathology / trauma

2.3.3 Neuro-divergence

2.3.4 High intuition / functioning

2.3.5 “Alien” implants

3. Meta-physical

3.1 Paranormal

3.1.1 Psychotronics / extraordinary potential

3.1.2 NDE / OBE

3.1.3 Disembodied spirit / consciousness

3.1.4 Incorporeal / bosonic lifeforms

3.1.5 Mediumship / possession

3.1.6 New physics

3.2 Occult

3.2.1 Hidden powers of nature

3.2.2 Ascended “masters”

3.2.3 “Maya” / sensory delusion

3.2.4 Artificial reality / matrix simulation

3.2.5 Altered / alternate reality

3.2.6 Absolute world of archetypes

3.3 Transcendental

3.3.1 “Gaia” / nature spirits

3.3.2 Angelic beings

3.3.3 “Djinn” / neutral powers

3.3.4 Demonic forces

3.3.5 Hierarchy of being

3.3.6 Emanations of godhead

¹⁰ Pokud jde o schopnosti podvodního UAP, byla pozorována vysoká rychlost 1500 metrů za sekundu, což činí více než čtyřnásobek rychlosti zvuku ve vzduchu (asi 340 m/s) – a dokonce došlo k blízkému setkání s jadernou ponorkou (Verma, 2023e). Navíc taková pozorování mají dlouhou historii. Například zpráva v časopise Nature od Pringle (1879) nabízí svědectví kapitána Evanse, námořního hydrografa, který popsal, že viděl „svítící vlny nebo pulzace pod vodou, pohybující se velkou rychlostí a procházející pod lodí z jiho-jihozápadu. Při pohledu na východ vypadala jako točící se kolo... jehož loukotě byly osvětleny.“ Podobných zpráv se v průběhu desetiletí nashromáždilo mnoho (např. Železniční a námořní zprávy, 1912).

¹¹ Pravděpodobně nejzajímavějším a dobře prostudovaným případem UAP posledních let je série setkání v listopadu 2004 zahrnující Carrier Strike Group Eleven amerického námořnictva, zejména jadernou letadlovou loď USS Nimitz, které byly podrobeny podrobné analýze (např. Knuth et al., 2019). V podstatě u pobřeží Kalifornie skupina během dvoutýdenního období narazila na až 100 UAP. To vyvrcholilo dramatickým sledem interakcí 14. listopadu, který začal, když dva F/A-18F Super Hornets na tréninkové misi zaměřily blízké bílého vzdušné UAP ve tvaru válcové butanové nádrže (nebo „Tic-Tacu“). Objekt prováděl nevyzpytatelný pohyb tam a zpět, včetně okamžitých změn směru bez změny rychlosti, navzdory absenci letových ploch nebo prostředků pohonu. Tic-Tac nakonec náhle zrychlil, jako by byl vystřelený „z pušky“ a ve zlomku vteřiny zmizel z dohledu. Následně se F/A-18F s technologiemi infračerveného záznamu snažily cíle prozkoumat a podařilo se natočit jeden z UAP (byť ze značné vzdálenosti), kde část záznamu byla uvolněna pro veřejnost v roce 2017. Nejzajímavější je, že když se dva letouny F/A-18F Super Hornet zapojily do interakce s Tic-Tacem, jak popisuje Corbell (2022), UAP bylo pozorováno, jak se pohybuje nad „kulatým narušením na vodě... ale pod tímto 'bílým vodopádem' byl objekt... který se z výšky jevil jako křížový... jako 'T'... a tento objekt 'něco dělal', takže ve slovech, které mi [zdroj] řekl... [Tic-Tac] se zdál být 'v kontaktu' s čímkoliv, co tam bylo těsně pod hladinou."

¹² Celý Elizondův popis zní takto: „Je to docela neuvěřitelné... Nebudu zabíhat do přílišných podrobností... osoba [která mluvila s Elizondem] je v tomto tak trochu opatrná. Ale máte tady helikoptéru pravidelně odlétající z karibského ostrova, protože námořnictvo rádo testuje odpalování některých svých technologií řízených střel a podobně, a to, co se stane je, že poté, co střele dojde palivo, tak nějak... šplouchne do oceánu. Potopí se, a pak v určitou dobu ... se vynoří a my ji jdeme vyzvednout za účelem analýzy telemetrie... Dlouhý příběh, krátce, posádka vrtulníku vyráží, aby jednu z těchto věcí vyzvedla. Jak to zvedají... táhnou nahoru, vynořuje se něco, co bylo popsáno jako kulaté a kruhové, velké asi jako malý ostrůvek, černé tmavé barvy stoupající na povrch. Vodu neprolomí, ale vystoupá blízko k hladině. Mysleli si: ‚Wow, to je opravdu zvláštní." No, uplyne další měsíc a oni jdou získat... další střelu, která byla odpálena a tentokrát máme žabího muže visícího na laně, který se chystá zachytit raketu, a tato věc se začíná opět vynořovat z vody. A pokud víte o portorickém příkopu, mluvíme o vodě, která je hluboká 22 000 stop. Je to druhé nejhlubší místo v oceánu. Ta věc začíná stoupat, a ta věc začíná vyplouvat na povrch. Žabí muž se snaží rychle vyšplhat po laně; provádí nouzový výstup. Všichni naprosto 'panikaří' a šílí, víte, ,co to sakra je, co se děje.‘ A když začnou vytahovat, nasaje ten objekt střelu pod vodou a pak zmizí a znovu už se neobjeví... Z takových incidentů se vám zježí vlasy na zátylku.“

¹³ Bývalý důstojník CIA Jim Semivan například řekl: „Tam venku je entita! Existuje nějaký druh ne

lidské inteligence, která s námi žije na této zasrané planetě“ (citováno ve Verma, 2023a). Opravdu, John Ramirez - který sloužil v Ředitelství vědy a technologie CIA, Ředitelství výzvědné služby a ODNI

National Counterproliferation Center v letech 1984 až 2009 – navrhl, že tyto ultraterestrické NHI mohly dokonce „chodit mezi námi“ nepoznaní jako integrovaní členové moderní lidské společnosti, i když – podle jeho spekulace – mají „reptiliánský“ původ, jak je uvedeno v hlavním textu (Verma, 2023b). K tomu tématu, vysloužilý armádní seržant Clifford Stone – který tvrdí, že pracoval jako součást elitní vojenské jednotky z 1968 až 1990, která měla za úkol obnovit havarovaný UAP, tvrdí, že úřady znají 57 různých NHI druhů, z nichž mnozí „se velmi podobají vám a mně, kteří by mezi námi mohli chodit a vy byste si rozdílu nevšimli“ (citováno v Lewis-Kraus, 2021).

¹⁴ Jak Hublin a kol. (2018) uvedl, že „přesné místo a čas výskytu Homo sapiens zůstávají nejasné, protože

fosilní záznamy jsou vzácné a chronologické stáří mnoha klíčových exemplářů zůstává nejisté.“ Jako takový, jakýkoli nový objev má potenciál překalibrovat teorie a časové osy. Mnohé revize jsou poměrně jemné resp. menší. Někdy jsou však podstatnější. Uvědomte si, že až donedávna obecně platilo, že rod Homo se poprvé objevil asi před 2,3 miliony let v Africe a náš druh Homo sapiens před 200 000 lety ve východní Africe (Wood, 2017). Nedávný objev v Etiopii však původ posunul Homo zpět o neuvěřitelných půl milionu let do doby až před 2,8 miliony let (Villmoare a kol., 2015), zatímco nález v Maroku posunul Homo sapiens zpět do doby před 300 000 lety v severní Africe (Hublin a kol., 2018). Přesto ještě více nedávný nález nové fosilní opice na 8,7 milionu let starém místě v Turecku je výzvou pro dlouho přijímanou představu, že náš původ je v Africe, místo toho naznačuje, že předkové afrických lidoopů a lidí se mohli vyvinout v Evropě před migrací do Afriky asi před devíti až sedmi miliony lety (Sevim-Erol et al., 2023). Podobně nové objevy podněcují přehodnocení jiných druhů hominidů; například Berger a kol. (2023) tvrdí, že prastará větev lidí, Homo Nalendi, vykazovala sofistikované chování – včetně symbolického umění a pohřbívání jejich mrtvých – asi před 300 000 lety, téměř čtvrt milionu let před Homo sapiens (ačkoli jejich nálezy byly zpochybněny; McKie, 2023a). Navíc dynamika této evoluční éry zůstává velkou neznámou. Například při analýze genomových sekvencí dnešních lidí Hu a kol. (2023) naznačují, že naši lidští předkové prošli „populačním úzkým hrdlem“ před přibližně 930 000 až 813 000 lety – předpokládá se, že to bylo způsobeno klimatickými změnami na přechodu mezi Období raného a středního pleistocénu – ve kterých počet Homo klesl z přibližně 100 000 na pouhých 1 280 reprodukceschopných jedinců, přičemž toto úzké hrdlo trvalo asi 117 000 let, což přiblížilo náš druh k vyhynutí. Vzhledem k takovým nahodilým událostem a mezerám v našich znalostech vědci dobře vědí, jak nejisté jsou naše znalosti o lidské evoluci a jak málo údajných znalostí bychom měli brát jako konečné a definitivní.

Navíc tento pocit nejistoty a nahodilosti zasahuje i do dějin moderního člověka. Standardní příběh je, že teprve kolem 10 000 př. n. l. se raní lidé přeměnili z existujících jako rozptýlili skupiny lovců a sběračů do rozvíjejících se trvalých sídel ukotvených kolem spolehlivého zásobování zemědělskými potravinami v „neolitické revoluci“ (Weisdorf, 2005). Z takových osad postupně se objevily relativně moderní společnosti, vyznačující se velkými komunitami zahrnujícími četné kmeny, tzv. tvorba monumentální architektury a inovace v metalurgii a písmu. Nejranější příklady jsou kolem roku 4 000 př. n. l. v Mezopotámii – oblasti zhruba zahrnující nyní východní Sýrii, jihovýchodní Turecko a většinu Iráku – často nazývané „kolébkou“ civilizace, včetně říše Asýrie, Akkadu a Babylonu (Algaze, 2009). Z této oblasti pochází například světově nejstarší (přímo) dochované literární dílo Epos o Gilgamešovi, datované kolem roku 2 100 př. n. l. (George, 2002). Srovnatelný vývoj probíhal také po celém světě. Nárokovat si na něj může například i Čína je jednou z nejstarších známých civilizací, která vyvíjí pokročilé řemeslné techniky (např. „stroj“ na vyřezávání nefritu) kolem roku 3 500 př. n. l. (Wang & Shi, 2020) a vzniká její zakladatelská dynastie Xia přibližně 2 070 př. n. l. (San, 2014). Toto standardní vyprávění o naší kulturní evoluci však bylo zpochybněno objevy jako Göbekli Tepe.

¹⁵ Náš relativní nedostatek porozumění historii naší planety zdůraznil Elizondo (2021) v rozhovoru

která zahrnovala diskusi o CTH. Jak řekl: „Kolik z naší vlastní historie skutečně víme? Můžeme se docela snadno vrátit o 5 000 let zpět; ale zpětně 8 000 let začínají být věci trochu nejasné, že? A cokoli mnohem dál je období, o kterém prakticky nemáme žádné tušení, jak lidé žili a co zde bylo." Dále hovořil o tom, jak dynamické je prostředí Země, s poznámkou „pokaždé, když máme dobu ledovou každých zhruba 10–15 000 let, změní se celá topografie Země, klima se mění, flóra a fauna se změní." Kromě toho jsou znalosti omezovány tím, jak snadno se důkazy ztrácejí v čase, zvláště s ohledem na to, jak nepropustné materiály mohou být: „Je opravdu těžké vyrobit něco, co vydrží (pozn. překl. na této planetě) víc než pár 1000 let... Pyramidy... [jsou] 5000 let staré a nevypadají tak skvěle a pravděpodobně... za sto tisíc let se změní v malý kopec písku a to bude asi tak všechno... Dokonce i hory za miliony let se mohou stát pouští, že? Čas jde dál. Pak máte subdukční zóny na Zemi, které, když počkáte dostatečně dlouho, nakonec způsobí, že se povrch planety stejně celý recykluje. Všechno bude pohlceno do pláště a na druhé straně se to vyvrhne jako nová země, takže nic na této planetě není nezničitelné."

Kastrup (2024) dochází k podobnému závěru: „Jakýkoli náznak opuštěné městské a průmyslové infrastruktury pravděpodobně nepřežije období několika milionů let v důsledku povětrnostní eroze. Syntetizované chemikálie, slitiny a jiné sloučeniny, technologické artefakty, stejně jako terénní podpisy, jako jsou důlní díry, je nakonec nepravděpodobné, že by přežily konstantu recyklace zemské kůry prostřednictvím deskové tektoniky. To, co je nyní zemskou kůrou, se nakonec ponoří do roztavené astenosféry a pláště pod ní, kde bude přetvořeno, aby se nakonec znovu objevilo prostřednictvím vulkanické činnosti jako zcela nová kůra. Zhruba řečeno, pokud předpokládáme průměrný pohyb litosférických desek o několik centimetrů ročně, mohlo by trvat jen desítky milionů let, než se velké části zemské kůry, zejména oceánské, ale v menší míře i kontinentální—recyklují tímto způsobem. Žádné nápadné pozůstatky starověké technologické, nehumánní civilizace by pravděpodobně tento proces nepřežily.“

¹⁶ Existují v podstatě dvě konkurenční hypotézy týkající se Cydonia „Face“. Buď to je, (a), přirozeně

se vyskytující geografický rys, který náhodou připomíná obličej, nebo (b) navržená umělá konstrukce od NHI, aby vypadala jako obličej. Ačkoli (a) má tendenci být převažujícím, široce přijímaným vysvětlením, některé pozorovatelé poukázali na další zjevné anomálie v okolí, které argumentují proti a naklánějí rovnováhu pravděpodobnosti k (b) (Hoagland, 1992; Corlotto, 1997). „Za prvé, 'platforma', na které se nachází Tvář, vykazuje vysoký stupeň architektonické symetrie se čtyřmi stejně vypadajícími proporčními stranami, které jsou k sobě v pravém úhlu. Stejně tak je zajímavé, že v relativně blízké vzdálenosti (10–20 km jihozápadně) se nacházejí různé velké objekty, které se zdají být (1) neobvyklé, (2) srovnatelné velikostí a (3) uspořádané do organizovaného vzoru, a které byly společně označeny jako 'Město'. Pokud by se Tvář posuzovala izolovaně, zdá se hypotéza (a) rozumnější. Avšak, když jsou do úvahy zahrnuty tyto další kontextuální faktory, někteří lidé naznačují, že hypotéza (b) se stává věrohodnější."

¹⁷ Raný a výmluvný výklad parafyzické hypotézy poskytl RAF Air Marshal Sir Victor, Goddard, KCB, СВЕ, МА, velmi vysoce postavený člen britské vlády, na veřejné přednášce v května 1969 (viz @SpinDubTracks, 2024). Jak je vidět, v některých bodech se tato hypotéza protíná a překrývá interdimenzionální hypotézu (tj. entity sídlící v jiných dimenzích). Lze si však dobře představit parafyzické entity, které nejsou interdimenzionální, ale jsou pro nás z nějakého důvodu „prostě“ normálně neviditelné:

„Ačkoli může být pravda, že někteří operátoři UFO jsou běžní parafyzikální obyvatelé planety jiné než Země, neexistuje žádný logický důvod, proč by tomu tak muselo být. Pokud je materialita UFO parafyzikální (a tedy normálně neviditelná), UFO by mnohem pravděpodobněji mohly být výtvory neviditelného světa, který existuje současně s prostorem naší fyzické Země, než výtvory v parafyzikálních sférách jiné planety ve sluneční soustavě... Vzhledem k tomu, že skutečné UFO jsou parafyzikální a jsou schopné odrážet světlo jako duchové, a také vzhledem k tomu, že (podle mnoha pozorovatelů) zůstávají viditelné při pohybu extrémně vysokými rychlostmi z jednoho bodu do druhého, z toho vyplývá, že ta, která zůstávají viditelná během přechodu, se pro tento rychlý přechod nedematerializují, a proto musí mít jejich hmota řídkou (velmi rozptýlenou) povahu a jejich substance je relativně éterická... (pozn. překl. při použití plazmového pole hmota rychleji proniká okolním prostředím = objev začátku 21. století, viz ruské hypersonické střely) Pozorovaná platnost tohoto tvrzení podporuje parafyzikální názor a zvyšuje pravděpodobnost, že UFO jsou vytvořeny na Zemi, spíše než na jiné planetě... Astrální svět iluzí, který (na základě psychických důkazů) obývají duchové náchylní k iluzím, je dobře znám pro své rozmanité imaginativní aktivity a výzvy. Zdá se, že někteří z jeho obyvatel touží představovat knížectva a mocnosti. Jiní se vyjadřují k morálce, spiritualitě, božství atd. Všichni tito astrální exponenti, kteří vyvolávají lidské vědomí, mohou být upřímní, ale mnohé z jejich tezí mohou být vytvořeny s cílem propagovat nějaký zvláštní přelud, snad z předchozí inkarnace, nebo uspokojit zakořeněnou a pokračující technologickou touhu po materialistickém pokroku, nebo prostě jen překvapit a znepokojit důvěřivé pro zábavu."

¹⁸ Podrobnosti o zdánlivém UAP „Medúze“ zveřejnil Jeremy Corbell (2024) a uvedl následovně:

„Dnes zveřejňujeme surové záběry vojenského vpádu UAP do prostoru operační vojenské základny Spojených států. Tento UAP neznámého původu vykazoval transmediální schopnost - a byl oficiálně označený zpravodajskými agenturami Spojených států jako UAP. Toto označení je v současnosti zachováno. DATUM / ČAS - říjen 2018 (noc) POLOHA - Tento záznam byl pořízen v operační základně Spojených států v Iráku. TYP ZOBRAZENÍ - Termografický / Infračervený (FLIR). POPIS UDÁLOSTI - Byl natočen vpád objektu neznámého původu na společnou operační základna Spojených států v Iráku. Objekt byl označen UAP (Unidentified Anomalous Phenomena) a byl sledován po určitou dobu. Objekt se pohyboval přes důležitou armádní instalaci - a nakonec přešel nad vodní plochu, kde aktivoval řízený sestup - ponořením do vody. Po sedmnácti minutách se UAP znovu vynořil z vodní hladiny a vystřelil pryč extrémní rychlostí - mimo optický rozsah pozorovací plošiny. Původ, záměr a schopnosti anomálního vzdušného prostředku zůstávají neznámé. Oficiální označení zůstává UAP. DALŠÍ PODROBNOSTI HLÁŠENÉ PŘÍMÝMI OČITÝMI SVĚDKY • UAP byl natočen při vstupu do vody s řízeným sestupem. UAP se vynořil z vody asi o sedmnáct minut později a a náhle změnil let - mimo optický dosah platformy, která jej sleduje. • UAP se se vyznačuje zhoršenou pozorovatelností - UAP nebyl viditelný nočním viděním (IR) a zdálo se, že ruší zaměřovací schopnost optické platformy. • UAP vykazoval pozitivní nárůst – bez normálně asociovaného aerodynamické prostředky pro zdvih a tah. Stopy obvykle spojené s pohonem pozorovaných manévrů – chyběly. CELÉ VIDEO: https://youtu.be/7bns_WhNAQM.“

Zajímavé je, že pozorování připomínající vzdušnou „medúzu“ se zdají být stará desetiletí. Zpráva z Halifaxu Večerní zprávy v červenci 1954 například uvedly, že letuška na letu z New Yorku do Londýna

viděl „formaci podivných strojů létajících paralelně s dopravním letadlem více než 80 mil“, zahrnujících „šest malých černých předmětů a jeden větší stroj „létající medúzu“, která jako by neustále měnila tvar“

(viz Infini, 2024). Ve skutečnosti, když se podíváme dále do minulosti, reprezentace UAP podobné medúzám mohou být zdánlivě nalezené na historických uměleckých dílech, jako je freska katedrály Svetishoveil ze 17. století zobrazující ukřižování Krista (Open-Minded Approach, 2024).

¹⁹ Předpokládá se, že v historii naší planety bylo pět hlavních dob ledových, poslední byly čtvrtohory,

od doby před 2,6 miliony let až do současnosti. Ty se vyznačují nízkou globální teplotou a ledovcovými expanzemi po zemském povrchu, což vede ke geologickým změnám, jako jsou nižší hladiny moří a přetváření krajiny. Navíc v těchto širokých epochách jsou doby, kdy pokrytí ledovcem a ledovým štítem vrcholí, známé jako zalednění, kdy jsou takové změny zesíleny (Ehlers a kol., 2018). Obvykle je

toto období označováno jako „doba ledová“ a proběhlo před 29 000 až 18 000 lety, kdy bylo osm procent planety pokryto ledem a hladiny moří byly přibližně o 125 metrů nižší než dnes. Nicméně před 20 000 lety se planeta začala ohřívat – pravděpodobně vlivem naklonění zemské osy (Bajo et al., 2020) – nastalo období tání, které trvalo asi 8 000 let a zahrnovalo postupné, ale neúprosné stoupání hladiny moří. Navíc uprostřed tohoto všeobecného vzestupu byly dramatičtější éry zahrnující náhlé zhroucení ledových příkrovů do katastrofických „vodní přívalů“ (meltwater pulses) způsobujících prudké a extrémní vzestupy hladiny. Nejvýznamnější událost nastala během Bølling–Allerød interstadiálu, což bylo náhlé oteplení, datované do období mezi 14 690 až 12 890 lety (Rasmussen et al., 2006). Toto období se shodovalo s Meltwater pulzem 1A – pravděpodobně způsobeným táním antarktického ledovcového štítu, které mohlo vyvolat samotný Bølling–Allerød interstadiál – kdy hladiny světových oceánů vzrostly o přibližně 20 metrů během pouhých 500 let (Weaver et al., 2003). Navíc kolem 13 000 let zpátky došlo k obzvláště dramatické povodni – možná způsobené průlomem severoamerického ledovcového jezera Agassiz (Murton a kol., 2010), i když někteří spekulují, že by to mohlo být způsobeno dopadem komety nebo asteroidu (Sweatman, 2021; Moore et al., 2024) – která vedla k návratu do podmínek doby ledové na více než 1 000 let, což je období známé jako mladší dryas. Oteplovací fáze na konci tohoto období, asi před 11 500 lety, byla také náhlá, doprovázená dalším táním a prudkým vzestupem hladiny moří.

²⁰ Debata o Yonaguni v podcastu Joe Rogana (2024) proběhla mezi Grahamem Hancockem (britský spisovatel, výzkumník a televizní moderátor) a Dr. Flintem Dibblem (významný archeolog). Hancock je známý zastánce teorie, že starověká civilizace byla zničena kataklyzmatem souvisejícím s koncem doby ledové, jak je toto téma rozpracováno ve své nedávné sérii Netflixu „Starověká apokalypsa“. Je však spíše polarizující a v závislosti na úhlu pohledu – kontroverzní postavou, jejíž názory prominentní

akademici zavrhli jako „pseudoarcheologii“; skutečně, hned první věta jeho článku na Wikipedii ho popisuje jako a někoho, kdo „propaguje pseudovědecké teorie zahrnující starověké civilizace a hypotetické ztracené země“. Význam Roganova podcastu byl v tom, že Hancockovi nabízel příležitost diskutovat o těchto obviněních s významným představitelem akademické archeologie. Část epizody zaměřená na Yonaguni, s fascinující diskusí o věrohodnosti toho, zda jde o lidskou architekturu. Zaznělo, že přímé linie mohly být vytvořeny přirozeně, protože „příroda někdy provádí bizarní kousky“, zatímco Hancock důrazně argumentoval proti pravděpodobnosti tohoto vysvětlení. Rogan spíše neutrálně, aniž by byl plně přesvědčen o Hancockově názoru, poznamenal, že „některé z těch pravých úhlů a to, co vypadá jako chodby ... to je fakt šílené ... Věci v přírodě vypadají divně, [ale tohle] mě úplně ohromuje.“ Na konci Dibble připustil: "Je to určitě šílené, to vám říct můžu." Celkově však bylo překvapující, do jaké míry Dibble odmítal zajímavé podvodní struktury bez většího zkoumání. V souvislosti s jinou možnou strukturou, tzv. „Bimini Road“ – což je 0,8 km dlouhá linie přibližně obdélníkových vápencových bloků na Bahamách – Dibble řekl: „Jen se tady snažím najít nějaký důkaz. [Smích] Je to v pořádku, věci vypadají dobře, to chápu, ale jde o otázku, jak poznáme rozdíl mezi tím, co je vytvořené člověkem, a tím, co je přírodní, a to není snadné. A nikdy jsem vlastně neviděl architekturu, která by takhle vypadala.“ Rogan pak namítl, poněkud nevěřícně: „Tebe to nezajímá? Nepodíváš se na to a neřekneš si: ‚Wow, to fakt vypadá jako lidské dílo‘?“

Diskuse se také týkala stažení článku Natawidjaja a kol. (2023), který – jak je uvedeno v hlavním textu – naznačoval, že Gunung Padang obsahuje lidské megalitické stavby datované do mezi 25 000 a 14 000 před naším letopočtem. Zatímco Dibble argumentoval proti takové interpretaci dat, Hancock obvinil jeho a jeho kolegy z organizování nátlakové kampaně, aby přiměli časopis stáhnout článek (tj. místo toho, aby publikovali kritickou odpověď), což Hancock považoval za nepřiměřené. Hancock například upozornil na Dibbleův zjevný vliv na významná média, jako je The Guardian, které před stažením článku publikovalo články, v nichž s odvoláním na Dibblea tvrdě kritizovalo tuto studii. Dále argumentoval, že část nevraživosti vůči článku byla způsobena jeho vlastní vazbou na výzkum (například tím, že byl ústředním tématem epizody seriálu „Ancient Apocalypse“). Toto tvrzení se zdá být podpořeno faktem, že jeden článek v The Guardian naznačuje, že „kontroverzi [ohledně článku] přiživilo zjištění, že byl článek korigován kontroverzním britským spisovatelem Grahamem Hancockem“ (McKie, 2023b). Skutečnost, že pouhý Hancockův akt korektury článku je zmiňován jako důvod k podezření, podporuje jeho tvrzení, že práce Natawidjaji byla nespravedlivě zacílená a znevažovaná kvůli spojení s Hancockem.

²¹ Pojem Lemurie poprvé navrhl zoolog Philip Lutley Sclater (1864) na základě svých pozorování

rozšíření lemurů, totiž, že jen na Madagaskaru se vyskytují desítky druhů, ale jen hrstka jinde (Bressan, 2013). V důsledku toho spekuloval, že lemuři pocházejí z Madagaskaru a rozšířili se do Afriky a Asii pozemním mostem, který kdysi spojoval tyto kontinenty, který pojmenoval Lemurie. I když od té doby se ukázalo, že toto rozdělení lemurů mohlo být dosaženo také posunem deskové tektoniky, geologové

objevili stopy „prekambrického mikrokontinentu“ v Indickém oceánu, který zmizel před cca 84 miliony

let (pozn. překl. Zillmer by nejspíš nesouhlasil s datováním), což – pomineme-li lemury – naráží na možnost ztracené pevniny (Torsvik a kol., 2013). Sclaterův pojem Lemurie upoutal pozornost a také inspiroval podobné související mýty. Britský archeolog Augustus Le Plongeon (1900) vymyslel pojem „Mu“. V roce 1875 on a jeho manželka Alice provedla první vykopávky v Chichen Itzá, mayském městě postaveném kolem 600-900 CE. Na základě nástěnných maleb a nápisů uvěřili, že existoval historický mayský vládce jménem královna Moo. Postupem času se jimi vytvořená legenda propletla s legendou o Lemurii, zejména Churchwardem (1926) ve své knize Lost Continent of Mu, the Motherland of Man. Živě vylíčil Mu jako zemi v Pacifiku, která byla domovem vyspělé civilizace zvané Naacal, která vzkvétala před 50 000 až 12 000 lety a byla předchůdcem vyspělé dnešní vyspělé společnosti. Tvrdil však, že země byla „zcela vymazána téměř za jedinou noc“ po sérii zemětřesení a sopečných erupcí. Churchwardova konkrétní tvrzení samozřejmě byly široce zpochybňovány a navíc kritizovány na různých úrovních, jako je prosazování ideálů imperialismu typických pro 19. století (Deane, 2008). Přesto mnoho lidí považuje naše chápání historie za neúplné a myslí si, že mohly existovat civilizace, o nichž se nyní ztratily důkazy, jak je uvedeno v hlavním textu.

²² Pokud jde o ztracené zemské masy, Norman a kol. (2024) například naznačují, že existuje „nyní utopený region“ severozápadně od australského kontinentu, který kdysi existoval jako „rozsáhlé souostroví“ schopné podporovat populaci mezi 50 000 a 500 000 lidmi. Tvrdí, že dvě období rychlého globálního vzestupu hladiny moří před 14 000 lety (pulz Meltwater 1A) a před 12 000 až 9 000 lety – vedlo k rychlému zatopení této oblasti 50 % severozápadního šelfu, což způsobilo úbytek lidské populace.

²³ Mezi nejznámější „nemístné artefakty“ patří „mechanismus z Antikythéry“, řecký ručně poháněný

mechanický model sluneční soustavy používaný k předpovídání astronomických pozic – popisovaný jako nejstarší známý příklad analogového počítače, o kterém se předpokládá, že byl vytvořen kolem roku 150 před Kristem (Seiradakis & Edmunds, 2018). Dalším pozoruhodným příkladem je „bagdádská baterie“, což je název pro tři artefakty – keramický hrnec, měděnou trubici a tyč ze železa – společně objevené v roce 1936 archeologem Wilhelmem Konigem, které datoval buď do Parthské (150 př. n. l. – 223 n. l.) nebo sásánovské (224 – 650 n. l.) říše, a o kterých Koenig tvrdil, že jde o elektrickou baterii, což je závěr, se kterým se moderní učenci stále shodují (Keyser, 1993). Podobně matoucí je egyptský „Břidlicový disk“, který objevil egyptolog Brian Walter Emery v roce 1936 v hrobce prince Sabu (asi 3 000 př. n. l.) (Coffey, 2023). Nález je pozoruhodný z mnoha hledisek, včetně složení (materiál je složen z hlíny a bahna, které prošlo sérií extrémních fyzikálně-chemických změn) a designu (připomíná „konkávní volant automobilu“ se třemi zakřivenými „lopatkami“, které připomínají lodní šroub, spolu s otvorem, který by zřejmě sloužil jako úchyt pro osu kola). Dále se zdá, že je to dokonale vyrobeno, aniž by byly nalezeny nějaké prototypy nebo neúspěšné pokusy. Takové objekty nejsou ve skutečnosti artefakty v pravém slova smyslu, ale zdánlivé příklady technologií a technik, které se přesahují to, o čem jsme si mysleli, že lidé té doby měli znát. Například Egyptské muzeum v Káhiře má velkou žulovou skříň, která je údajně datována do roku 3000 př. n. l. a jeví známky toho, že byla vyřezána s milimetrovou přesností odshora dolů (Olsen, 2023); což je klíčové, protože se předpokládá, že řemeslníci té doby měli k dispozici pouze měděná dláta a kladiva, ale měď má na Mohsově stupnici tvrdosti hodnotu asi tři, zatímco růžová žula této skříně dosahuje hodnoty kolem osmi (diamant má hodnotu 10). Podobně jsou zvláštní designové nápady, které se zdají historicky nepasující, jako např. 450stránkový rukopis napsaný v letech 1529 až 1569 vojenským důstojníkem pro císařský dvůr ve Vídni, Conradem Haasem, který obsahuje propracované technické detaily pro vícestupňovou raketovou techniku s designem používaným v programech kosmických letů 20. století (Verma, 2022b). Navíc, jak je uvedeno v hlavním textu, některé potenciální artefakty jsou mnohem starší. Například tajemná pyramida v čínské provincii Qinghai obsahuje tři jeskyně naplněné železnými trubkami, které vedou k nedalekému jezeru. Pekingský Geologický ústav tyto trubky datoval (jejich vytavení) do minulosti vzdálené 150 000 let, tedy před mnoha desítkami tisíc let dříve, než je Homo sapiens považován za schopného takových technik (MacIsaac, 2014), ačkoli skeptici naznačují, že trubky mohou mít prozaičtější původ ve fosilizaci kořenů stromů (Bauer, 2019).

²⁴ Derinkuyu je vytesáno z měkké vulkanické horniny daného regionu a využívá jeho přirozeně se vyskytující jeskyně a tunely. Rozprostírá se dolů 85 metrů a přes 18 pater a odhaduje se, že v něm žilo až 20 000 lidí plus obchody s dobytkem a potravinami (Ulusay & Aydan, 2018). Ještě pozoruhodnější je, že se jedná jen o jedno z přibližně 36 podzemních měst v oblasti Kappadokie ve středním Turecku, přičemž další možná ještě čekají na objevení. Co se týče jejich původu, archeologové spekulují, že mohly být založeny již kolem roku 2000 př. n. l. Chetity, kteří v té době ovládali oblast, ale nepochybně byly rozšířeny mnoha skupinami, které od té doby oblast obývaly, například Frýgy kolem roku 700 př. n. l. (Sari & Özsoy, 2010). Ačkoli tato města mohla sloužit různým účelům, předpokládá se, že byla především zdrojem útočiště a ochrany, a to jak před pronásledováním ze strany konkurenčních skupin, tak před přírodními živly (Erdem, 2008).

²⁵ Jane Goodall byla v mnoha rozhovorech dotazována na Sasquatche („Bigfoota“) (viz Murgia, 2023a,

kompilace) a skutečně o tématu říká „všichni o tom se mnou mluví“. V jednom z rozhovorů pro Yahoo News řekla: "Jsem romantik. Chtěla bych, aby Bigfoot existoval. Setkala jsem se s lidmi, kteří přísahali, že viděli Bigfoota. Myslím si, že je zajímavé toto: na každém jednotlivém kontinentu existuje ekvivalent Bigfoota nebo Sasquatche. Je tam Yeti. V Austrálii je Yarri. Tam je čínský divoký muž. A dál a dál a dál. A mám příběhy od lidí, kteří... jim musíte věřit. Takže něco tam je. Nevím, co to je, ale jsem vždy otevřená všem možnostem." Podobně v rozhovoru s Jimmy Kimmelem vyprávěla příběh, ve kterém byla „uprostřed Ekvádoru, s džunglí všude kolem a několika málo izolovanými komunitami. A lovci chodili od komunity ke komunitě. Tak jsem se zeptala svého překladatele a řekla jsem: ‚Až potkáte jednoho z těchto lovců, zeptejte se, zda viděl opici bez ocasu.‘ A pět z těch lovců se vrátilo a řeklo: ‚Ach ano, existují opice bez ocasu. Chodí vzpřímeně a jsou šest stop vysoké." Na dotaz Kimmela, co by to mohlo být, uvedla: "Možná, víte, zbytky neandrtálců nebo tak něco." Ve třetím rozhovoru byla přímější, když důrazně řekla: „Jsem si jistá, že existují. Mluvila jsem s tolika domorodými Američany, kteří všichni popisovali stejné zvuky. Dva, kteří je viděli. Mám něco kolem třiceti knih o podobných stvoření z různých částí světa.“

²⁶ Bezprostřední reakce na „mumii Nasca“, kterou představil Maussan, byla převážně skeptická.

hned poté vyšel článek v Newsweek s názvem „Byla ‚mimozemská‘ těla zobrazená v Mexiku odhalena (jako falzifikát)? (Norton, 2023), ilustrující obecný tón. Na základě posouzení více rentgenových snímků a snímkůz CT skenů provedených třetím autorem aktuálního článku, který má doktorát z biologické antropologie se specializací na evoluční a srovnávací anatomii hominidů, mezi nejkřiklavější důkazy

jejich nepravosti patří: (1) nedostatek bilaterální symetrie u každého jednotlivého exempláře; (2) nedostatek konzistence ve skeletální morfologii mezi jednotlivými exempláři, což naznačuje absenci synapomorfií, a tedy žádný společný evoluční vztah, což spolu s jasně pozorovatelným trendem směrem k sofistikovanější organizaci kostí silně naznačuje změnu v čase, jak byly tyto vzorky vytvořeny; (3) že některé kosti použité při jejich konstrukci byly odebrány od adolescentů, jak naznačují nesrostlé epifýzy na dlouhých kostech, zatímco jiné epifýzy ve stejném exempláři jsou plně srostlé, což naznačuje, že byly odebrány od různých jedinců různého věku a zkombinovány, aby vytvořily nový subjekt; (4) že některé kosti byly na koncích odříznuté, jiné byly odebrány z paží a použity jako nohy, a naopak, zatímco u některých exemplářů byly místo lidských kostí použity zvířecí; (5) do očí bijící nedostatek funkčních kloubních bodů, do takové míry, že – v rámci základní biomechaniky "forma následuje funkci" – žádný z těchto drobných tvorů by nebyl schopen pohybovat jakoukoli částí těla, a proto by nebyl schopen mobility ani pro jednoduché úkony;(6) kov, tyč, lepidlo a další anorganické objekty použité k udržení kostí na místě; viz například typový vzorek (NA-01) přezdívaný „Josephina“, která má podle dostupných údajů kovovou destičku táhnoucí se mediolaterálně a pod klíční kostí, spojující levou a pravou stranu blízko předního povrchu obou lopatek. Předpokládalo se, že byla „implantována... k stabilizaci její zlomené a zhojené klíční kosti“ (Miles, 2022), zatímco úspornější vysvětlení je, že kovový kus byl vložen, aby zabránil oddělení levé a pravé strany těla během a po konstrukci. Kromě toho lze na morfologii zápěstí a ruky u některých vzorků vidět další anorganické spojovací prvky, přičemž samotné ruce jsou směsicí různých karpálních, metakarpálních a falangeálních kostí, a příležitostně metatarzálních kostí, které jsou často otočené opačným směrem. Stejně jako u mnoha dlouhých kostí chybí jakýkoli smysluplný bod artikulace; (7) přestože tato stvoření mají ústa (bez zubů a s vysoce nepravidelnou a rozpojenou žvýkací anatomií), pokud by tato stvoření měla konzumovat jakékoli jídlo (nebo dokonce dýchat), neexistuje žádný jícen ani průdušnice spojující ústa se zbytkem těla, což by znemožnilo základní funkce, jako je jídlo a dýchání;A zde je váš překlad a (8) celkově těmto exemplářům chybí jasný původ, zvláště s ohledem na to, že „dvě figurky se objevily v kancelářích DHL na letišti v Limě v kartonové krabici a byly upraveny tak, aby vypadaly jako mumifikovaná těla oblečená v tradičním andském oděvu,“ což podle Flavia Estrady, archeologa z Peruánského institutu právní medicíny a forenzních věd, „nejsou mimozemšťané. Jsou to panenky vyrobené z kostí zvířat z této planety, spojené moderním syntetickým lepidlem... je to naprosto vymyšlený příběh“ (Aquino, 2024). Toto zůstává obecným vědeckým konsensem: „Názor akademiků, archeologů a vědců je jednomyslný: Část těchto mumií jsou upravená předhispánská lidská těla, zatímco zbytek, zejména ty menší – jako ty, které byly tento týden předloženy v mexickém kongresu – jsou těla sestavená z kostí zvířat a lidí“ (Lagos, 2023). To ovšem neznamená, že bychom neměli uznat, že bylo údajně objeveno mnoho dalších podobných exemplářů, jak bylo diskutováno v nedávné epizodě podcastu That UFO Podcast (2024). V duchu otevřenosti, kterou jsme se snažili obecně do tohoto článku vnést, nemůžeme nutně předpokládat, že naše skepse ohledně vzorků spojených s Maussanem by se nutně vztahovala i na jiné případy. To znamená, že na základě naší analýzy tohoto konkrétního případu jsme obecně skeptičtí k celému fenoménu „mumií“ – alespoň dokud se neobjeví další důkazy.

²⁷ Mnoho kultur má legendy o rasách obrů, kteří se kdysi měli toulat po Zemi. Tyto mýty se často odráží v místních jménech spojených s těmito bytostmi, jako je Giant’s Causeway v Irsku nebo Asthipura („Town of Bones“) v Indii, o němž se předpokládá, že obsahuje pozůstatky velkých válečníků – mezi něž patří obři – z eposu Mahábháraty (Mayor, 2007). Možná nejzajímavější vzhledem k tomuto pojmu „obrů“ jsou lidé tvrdící, že o tom skutečně našli důkazy. Některé důkazy jsou prezentovány zjevně zkamenělými stopami obrovských humanoidních bytostí, jako je obří stopa dlouhá asi 1,2 m v žule poblíž Mpuluzi v Jižní Africe (Doyle & Wieland, 2012). Dalším zdrojem „důkazů“ jsou formy architektury, které se zdají být příliš velké na to, než aby byly navrženy „lidmi pro lidi“, jako je nedávno objevená a dříve neznámá vrstva „biblické éry“ filištínského města Gath v Izraeli, který se datuje do 11. století př. n. l., kdy – zvláště výstižně – podle Samuela 1.17 (Bible), budoucí král David zabil obra Goliáše. (Borschel, 2019). Dále se již dlouhou dobu objevují zprávy o velkých kostrách, s více než 1 000 kusy sedm stop a vyšších humanoidů nalezených na starověkých pohřebištích během dvousetletého období jen v Severní Americe (Newman, 2022).

²⁸ Možnost, že by mimozemská civilizace navštívila Zemi a usídlila se pod povrchem ještě před vznikem Homo sapiens, je jedno z možných vysvětlení CTH. To však neznamená, že by jejich příchod musel nutně předcházet vzniku lidí. Od doby, kdy Erich von Däniken vydal svou nesmírně populární knihu „Vzpomínky na budoucnost? Nevyřešené záhady minulosti“ (1968), existuje bohatá spekulativní linie, že mimozemské bytosti mohly komunikovat s lidmi, nebo je dokonce vést. Däniken tvrdil, že technologie a náboženství mnoha starověkých civilizací jim byly předány těmito návštěvníky, kteří byli interpretováni a vítáni jako bohové. Ještě radikálnější možností je, že my, Homo sapiens, máme mimozemský původ (Lomas & Case, 2024), ať už jde o to, že život obecně byl na Zemi zaset odjinud (panspermie), což slavně navrhl spoluobjevitel struktury DNA Francis Crick (Crick & Orgel, 1973), nebo že Homo sapiens vznikl mimo Zemi, jak uvádí například ekolog Ellis Silver (2022). Další možností je, že jsme sice na Zemi vznikli, ale náš vývoj a DNA byly nějakým způsobem manipulovány mimozemšťany, možná prostřednictvím křížení, jak tvrdí Fenton a Fenton (2020). Ve skutečnosti jsou tomuto názoru otevřeny i postavy, které představují více „mainstreamový“ pohled na evoluci; například Richard Dawkins byl dotazován v roce 2008 a řekl: „Mohlo by se stát, že někdy dříve, někde ve vesmíru se civilizace vyvinula pravděpodobně nějakými darwinovskými prostředky k technologii na vysoké úrovni a navrhli formu života, kterou nasadili možná na tuto planetu. Nyní to je možnost a zajímavá možnost. A předpokládám, že je možné, že pro to najdete důkazy, pokud ano, podívejte se na detaily naší chemie a molekulární biologie. Možná najdeš podpis nějakého návrháře, a tím designérem by klidně mohla být vyšší inteligence odjinud ve vesmíru“ (citováno podle Murgia, 2023b). Ještě důležitější je, že lidé výslovně spojili tyto myšlenky s tématem UAP. Coulthart (2023b) říká, že má „tušení na základě tipů, které mi byly předány [zdroji ze zpravodajské komunity], že náš původ je pravděpodobně zapříčiněn těmito NHI (nelidskými inteligencemi)... a že mnoho aspektů naší prehistorie lze lépe vysvětlit, pokud vezmeme v úvahu myšlenku, že na této planetě byla přítomnost NHI (ne-lidské inteligence) po velkou část lidské evoluce a historie." Podobný názor vyjádřil Kastrup (2023), který předpověděl, že "během příštích 20 let (možná dříve) budeme svědky tří úzce propojených, gigantických revolucí v našem chápání reality," včetně "oficiálního uznání přítomnosti a role ne-lidské inteligence (NHI) v celé naší historii" (další dvě revoluce jsou za prvé "odmítnutí fyzikalismu a přijetí idealismu jako jediné možné metafyziky" a za druhé "nové chápání povahy času, které zrevolucionizuje ontologický status minulosti a budoucnosti, stejně jako naše chápání smyslu narození a smrti").

²⁹ Prvním autorem, který spojil Mount Shasta s Lemurií, byl zřejmě Frederick Spencer Oliver (1899), který

představil se jako médium pro „ducha“ jménem Phylos Thibetan. Jeho kniha tvrdila, že jde o tunel do tajného města v Mount Shasta, které hostilo „mystické bratrstvo“ uprchlíků z Lemurie. Podobně, Beckley (1993) obsahuje vyprávění od ženy, která tvrdí, že je princezna, zvaná Sharula, z Telosu, podzemního města pod horou s populací asi 1,5 milionu obyvatel, zřejmě postaveného asi Před 14 000 lety před zhroucením Lemurie na konci doby ledové. Podobně Hamilton (1986) dává popis stejné osoby, naznačující, že Telos byl postaven uvnitř „umělé kupolovité jeskyně na Zemi a asi míli pod Mount Shasta." Jiné texty nabízejí další podrobnosti o této říši a jejích domnělých obyvatelích. Cerve (1931) psal o „zvláštně vyhlížejících osobách“, kteří byli „vysocí, půvabní a mrštní... s většími hlavami. větší čela“, kteří navštěvovali místní města a „měnili nugety a zlatý prach za některé moderní komodity“. Podobně Lanser (1932) řekl: „Lemuřané byli viděni při různých příležitostech; setkali se s nimi v lese Shasta, ale jen na krátký pohled, protože mají tajemné tajné znalosti jako tibetští mistři, a pokud si to přejí, mohou se vmísit do svého okolí a zmizet. Občas vstupují do sousedního města - vysocí, bosí, vznešeně vypadající muži." Navíc Maurice Doreal (žádná bližší informace) byl prý v roce 1931 pozván do podzemní říše dvěma obyvateli, kteří se zúčastnili jeho přednášky. Tvrdil, že přišli do prostoru „asi dvě míle na výšku a asi dvacet mil na délku a patnáct mil na šířku a bylo tam světlo jako v jasném letním dni, protože bylo zavěšeno téměř ve středu té velké jeskyně něco jako obrovská zářící hmota světla“ (str. 14). Podobně, podle Beckleyho (1993), Sharula tvrdila, že Telos má „věčné světlo díky procesu nabíjení kamenů, které vytvářejí osvětlení plného spektra,“ přičemž obyvatelé mohou „utvářet procesy, díky kterým funguje malé slunce“ (s. 122).

³⁰ Kirk popisuje svůj zážitek jako „podzemní a (většinou) neviditelné lidi“ (s. 29) a poznamenává, že víly „jsou údajně bytosti střední povahy mezi člověkem a andělem“, a to jak co se týče jejich složení – jsou složeny „z inteligentních, studijně založených duchů a lehkých, proměnlivých těl (jako jsou ta, která se nazývají astrální), poněkud podobných kondenzovanému mraku“ (s. 51) – tak i co se týče jejich životnosti („Žijí mnohem déle než my; nakonec však zemřou, nebo alespoň zmizí z toho stavu“). Zatímco „jejich těla ze ztuhlého vzduchu jsou někdy vznášena do výše,“ poznamenává Kirk, že jejich „běžné obydlí“ se považovalo za podzemní, „země je plná dutin a buněk, a tam... v celém vesmíru neexistují žádné čisté divočiny“. Kirk popisuje zprávy o „ženách, které ještě žijí a vyprávějí, že byly odvedeny, když byly na loži s dítětem, aby kojily vílí děti,“ a byly přivedeny do podzemních měst osvětlených „neustálými lampami a ohni, které byly často viděny bez paliva, jež by je udržovalo“ (s. 56). Zdůrazňuje však také, že většina lidí není schopna vidět víly, což vyžaduje jakési tajemné „druhé vidění,“ dar, který se zdá být specifický pro určité místo, přičemž někteří vidoucí hlásí „že několik z nich skutečně zažilo něco zvláštního, když byli v Highlands nebo na ostrovech, ale když byli přeneseni, aby žili v jiných zemích, zejména v Americe, tak tuto schopnost zcela ztrácí“.

³¹ Jak říká Hart (2022): „Pokud věříte, že vše pochází z nekonečného aktu mysli – támhleta skála neznamená méně než inteligence ve vás – pak věříte, že je zde přítomnost ... nekonečného vědomí. Existuje hloubka – dokonce i osobní hloubka ve všem, vnitřní vědomí, které zná každou realitu zevnitř...nebo hlouběji než zevnitř... Existuje někdo, kdo ví, jaké to je být skálou. A nemusela by vyjadřovat ta nekonečná osobní hloubka sám... v nějaké omezené osobní niternosti? ... Osobní, reflektivní rozměr jako nezbytnost smluvní režim, ve kterém je v této věci příkladem stažený nekonečný akt mysli? A proč bychom neměli nazvěte tuto dimenzi nebo mód jejími klasickými jmény – dryády, hamadryády, najády, nereidy ... kami a tama ... yaksové a yaksini a gandharvové a apsary ... nymfy a víly a elfové a longaevi všeho druhu?“

³² V letech 1896-1897 zažila USA vlnu pozorování UAP, která připomínala „vzducholodě“, což kuriózně zahrnovalo zjevnou technologii, která, jak uvedli DeLonge a Levenda (2017), byla pouze „dvacet nebo třicet let (maximálně) nad schopností“ lidí v té době. Ačkoli skeptici naznačili, že taková technologie mohla být v té době na dosah člověka (Danalek, 2010), novinové zprávy o těchto událostech jsou plné neobvyklých detailů, které odolávají takovým vysvětlením (viz Busby, 1994), a to zejména včetně pozorování podivných bytostí. Například v The Dallas Morning News Haydon (1897) informoval o tom, že vzducholoď skutečně havarovala, a poznamenal: „Pilot této lodi byl jediný na palubě a ačkoli jeho pozůstatky jsou silně znetvořeny, bylo shromážděno dostatek stop, aby se ukázalo, že nebyl obyvatel tohoto světa.“ Nejrelevantnější však je, že někteří svědci hlásí interakci s piloty těchto vzducholodí, přičemž tyto zkušenosti připomínají podivné setkání, která se často vyskytují v pohádkovém folklóru. I když byli mnozí z „aeronautů neodlišitelní od průměrné americké populace té doby“, jak uvádí Vallée (2008), popisy interakcí obecně zdají mít zvláštní snovou kvalitu, což je patrné na příkladech citovaných Vallée.

V jedné zprávě v Arkansas Gazette například kapitán James Hooton popisuje setkání s „mužem střední postavy na palubě“ takto: 'Všiml jsem si, že nosí kouřové brýle a že se hrabe kolem toho, co se zdálo být zadní částí lodi, a když jsem se přiblížil, byl jsem tak ohromen, že jsem nemohl promluvit. Podíval se na mě s překvapením a řekl: „Dobrý den, pane; dobrý den.“ Zeptal jsem se: „Je toto vzducholoď?“ A on odpověděl: „Ano, pane.“ Poté, co muž stručně zmínil, že stroj používá 'zkondenzovaný vzduch a letadla, ale více se dozvíte později', 'postupně se vznesl s syčivým zvukem.' V dalším vyprávění se uvádí, že konstábl Sumpter a zástupce šerifa McLemore přistupovali k zářícímu UAP, které sestoupilo přes vzdálený kopec, když 'muž s dlouhým tmavým vousem přišel s lampou v ruce a když byl informován, kdo jsme, začal nám vyprávět, že on a ostatní – mladý muž a žena – cestují po zemi ve vzducholodi,' a že 'muž s vousem nás pozval na projížďku, přičemž řekl, že nás může vzít tam, kde neprší.' Třetí podivná zpráva popisuje svědky, kteří viděli „těžký předmět táhnoucí se s lanem připevněným ... Když se podívali nahoru, viděli to, co se domnívali, že je vzducholodí... Po asi deseti minutách byl spatřen muž sestupující po laně ... Měl na sobě světle modrý námořnický oblek a byl malé postavy. Zastavil se, když objevil skupinu u kotvy, a přerušil lano pod sebou a odplul na severovýchod.“ Jiné zprávy, například shrnuté Enigma Labs (2023), zahrnují aeronauta, který se údajně představil jako „Wilson“, zatímco v jiné příležitosti trval na tom, aby svědek „ho nazýval Smithem“, dal mu bankovku na 10 dolarů, aby koupil „mazací olej“, a řekl mu, ať si nechá drobné. Při dalším setkání aeronaut tvrdil, že převáží dynamit na Kubu, a dokonce nabídl bývalému senátorovi z Arkansasu odvoz, aby tam šel „zabíjet Španěly“. Tyto příhody vypadají téměř jako pohádky přepracované pro dobu a místo tehdy moderního Divokého západu.

³³ Mnohé z pověstí obklopujících Operaci Highjump pocházejí z údajného „chybějícího deníku“, který se objevil v 70. letech, prý napsaného Byrdem (1990) během operace, s podtitulem „Tajná expedice a cesta do ráje uvnitř Země.“ V něm tvrdil, že byl přitahován skrze „vortex“ při letu nad neznámým pohořím, přičemž vstoupil do „vnitřní Země“ a narazil na fantastické město obydlené humanoidními bytostmi. Zjevně povolán jako zástupce lidstva, byl napomenut postavou zvanou „Mistr“ ohledně vynálezu atomové bomby a byl varován, že pokud lidé nezmění své chování, přijde temný věk. Jak však bylo diskutováno v pořadu The Why Files (2022), tento příběh je považován za fikci. Například celé odstavce toho, co Mistr údajně řekl Byrdovi, jsou nejspíš plagiátem z filmu z roku 1937 Ztracený obzor (v němž hlavní postava mluví s Dalajlámou, který vydává podobné ekologické varování). Jiné zvěsti o misi však nejsou tak snadno odmítnutelné, nebo jsou alespoň poněkud podivné. Mezi ně patří i události související s cestou popsanou v na první pohled fiktivním deníku, zejména tvrzení, že Byrdova zkušenost zahrnovala období 'zmizení času'; například záznamy ukazují, že Byrd skutečně uskutečnil let, který se vrátil na základnu o tři hodiny později, přestože byl v malém letadle s krátkým doletem, které teoreticky nemělo dostatek paliva na tak dlouhý let. Další příběhy o expedici, které mají určité podpůrné důkazy, zahrnují tvrzení, že mise byla ukončena, protože čelila útokům UAP vycházejících z vody, což bylo zjevně ověřeno tajnou zprávou sovětské rozvědky, která byla zveřejněna (spolu s mnoha dalšími) po kolapsu SSSR.

Shrnuto na The Why Files:

Podle dokumentů uniklých v roce 1991 se věci ... obrátily podivným směrem pouhé dva dny po příjezdu. Na obzoru byly vidět jasná světla. Námořníci si mysleli, že je to další loď, ale byli pod Antarktickým kruhem ve nezmapovaných vodách. Světla se pak velmi rychle vznesla pod úhlem 45 stupňů do oblohy. Snažili se navázat radarový kontakt, ale byli mimo dosah. O tři hodiny později se na obloze objevilo dalších pět světel a začala létat přímo směrem k lodím. Byly vypáleny protiletadlové zbraně a 20mm kanóny, ale neměly žádný efekt. Radiotelegrafista umístěný na USS Brownson podal svědectví o tom, jak se podivné stroje náhle objevily z oceánu. To potvrzuje poručík John Sayerson, který uvedl, že objekty vystřelily vertikálně z vody ohromujícími rychlostmi. Jeden objekt prolétl mezi hmotou jeho lodi s takovou silou, že se rádiová anténa pohybovala sem a tam v důsledku turbulence. Letoun z USS Currituck vzletěl, ale byl okamžitě zasažen paprskem energie a zničen. Asi 10 mil daleko torpédoborec USS Maddox vzplanul a začal klesat ke dnu. Podle zprávy to byl první z několika útoků, které se měly odehrát během následujících týdnů. 26. únor by byl posledním střetem s neznámým strojem: námořní úkolová skupina nařídila ústup a opustila oblast celých šest měsíců před tím, než měla jejich mise skončit.

³⁴ Antarktida byla dlouho místem fascinace, jak v souvislosti s tématem UAP, tak i na základě svých vlastních podmínek. Pozorovatelé prozkoumávali fotografické důkazy na místech jako Google Earth, hledajíc zjevné anomálie. V důsledku toho byly potenciálně identifikovány některé podivné struktury a objekty, i když o jejich interpretaci panuje mnoho debat (viz např. https://captainantarctica.com.au/anomalies/google-earth-anomalies/, zveřejněno v roce 2018, sedm takových příkladů). Jednou z nich je zjevná pyramida, což vedlo některé lidi k názoru, že se jedná o pozůstatek dávno ztracené civilizace, která byla pohřbena pod ledem, i když skeptici v odpovědi argumentovali, že hory mají potenciál stát se pyramidálně tvarovanými v důsledku přirozené eroze typu „zmrazení-tání“ (Geggel, 2016). Dalším zdrojem fascinace ohledně této oblasti jsou vojenské „whistleblower“ zprávy o neobvyklých rysech a aktivitách v regionu, jako je ta, kterou uvedla výzkumnice UAP Linda Moulton Howe (Earthfiles, 2017). Ta uvedla, že ji poskytl „důstojník v záloze amerického námořnictva“, který zřejmě vedl posádku C-130, „která přepravovala náklad a prováděla záchrany v Antarktidě od období 1984–85 do roku 1997.“ Jeho nejvýznamnější sdělení shrnula Howe takto: „[Posádka] viděla obrovskou díru velikosti fotbalového hřiště v ledu, jen asi pět až deset mil od geografického jižního pólu, která měla být stanicí pro odběr vzorků vzduchu, ale nacházela se v zakázané zóně. Během krize s evakuací raněných, aby urychlili svou cestu, posádka přeletěla přes tuto zakázanou zónu a zřejmě viděla, co neměla vidět: údajný vstup do výzkumné základny ve spolupráci mezi lidmi a ET, která měla být pod ledem... [On] a jeho posádka obdrželi v různých časech několik příkazů, aby nemluvili, a byli přísně poučeni: ‚neviděli jste ledovou díru, neviděli jste nic.‘“ Obecně se k potenciálně neobvyklé povaze tohoto regionu někteří pozorovatelé domnívají, že existence Antarktické dohody, podepsané v roce 1959 dvanácti velmocemi, má význam a vzbuzuje zájem, protože chrání kontinent jako „přírodní rezervaci, zasvěcenou míru a vědě“ (IAATO, 2023). Samozřejmě, nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že by se tato dohoda měla brát doslovně, přičemž zúčastněné národy – a následně celý svět – se skutečně dohodly, že nebudou uplatňovat územní nároky na tento region a místo toho jej zachovají pro vědecký výzkum. Přesto pro lidi, kteří jsou přesvědčeni, že vojenské mocnosti tají tajné základny NHI na Zemi, tato dohoda pravděpodobně slouží i těmto esoteričtějším cílům, nejen proto, že v podstatě umisťuje tuto lokalitu „mimo dosah“ veřejnosti. Takoví skeptici poznamenávají například to, že světové národy málokdy spolupracují, pokud jde o vzdávání se nebo zříkání se územních nároků, a ptají se, zda by mohly hrát roli i jiné motivy, jako je udržení tajemství ohledně aspektů obsahu (např. zda jde o přítomnost NHI nebo základnu, pozůstatky vyhynulé civilizace nebo něco zcela jiného) (Salla, 2021).

³⁵ Phil Schneider podal následující zprávu o své údajné zkušenosti na základně Dulce na veřejné akci v roce 1995 (Kent, 2023): „Jsem Phil Schneider. Strávil jsem 17 let v programech z tajných rozpočtů jako vládní geolog, inženýr a statik se zaměřením na letecké aplikace a jsem samoukem v metalurgii. Při práci na tajných projektech jsem byl zapojen do něčeho velmi kontroverzního, téměř zcela neuvěřitelného pro většinu z vás. Byl jsem zapojen do výstavby další základny uvnitř Dulce v Novém Mexiku, což je laboratoř Los Alamos. Na jihozápadní části Mesa Archuleta jsme byli v procesu raných fází výstavby čtyř velkých tunelovitých otvorů. Některé z nich sahaly dva a půl míle pod povrch. Každopádně, po vyvrtání všech čtyř otvorů – trvalo nám asi dva dny, než jsme je všechny vyvrtali. Když budujete podzemní základnu, vyvrtáte čtyři základní otvory, pak vytvoříte tzv. stropy nebo otvory s příčníky napříč, a poté použijete trhací zařízení, abyste vyhodili, nebo vytvořili tunel, deflagrovali nebo rozpustili skálu... vybavení se ale pořád vracelo rozbité. Chtěli jsme proto jít dolů, poslat tam někoho, lidského pozorovatele, nebo v tomto případě pozorovatele, abychom zjistili, co se děje. Když jsem viděl lidi v zelených a černých baretech… věděl jsem, že se něco děje; bylo po legraci. V tomto procesu mě spustili dolů v koši jedné z těchto děr a… seděl tam sedm stop vysoký mimozemský Šedý. Smrad byl horší než ten nejhorší odpad, jaký si dokážete představit. Neztrácel jsem čas. Sáhl jsem po své pistoli… nosil jsem malou pistoli Walther PPK s devítiranným zásobníkem. Když jste v téměř skafandrovém prostředí a saháte po zbrani, není to ta nejjednodušší věc, a pak do ní narazit zásobník a začít střílet. Člověče, zabil jsem dva z nich. Ano, jsou smrtelní a opravdu umírají, ale v tom procesu jeden z nich udělal tohle… Vzpomínám si jen na to, že jaksi mávl rukou před hrudníkem a v tu chvíli mě zasáhl tento modrý paprsek a doslova mě otevřel jako rybu. Byla to nějaká forma elektrické síly, protože to bylo jako být zasáhnut bleskem… Spálil mi všechny nehty na nohách. Zelený baret, který stál přímo za mnou, riskoval svůj život. Strčil mě zpět do koše, stiskl tlačítko a vzal mě nahoru. Dnes bych s vámi nemluvil, kdyby to neudělal. Navždy mu budu vděčný. 66 agentů tajné služby, zelených baretů, černých baretů, elitních jednotek, ztratilo život, protože vláda, naše vláda Spojených států, lhala, neřekla nám nic o hrozbě z vesmíru. Tam dole zuří válka – a mluvím naprosto vážně.“

³⁶ Nároky na podvodní základnu v kanálu Catalina jsou částečně založeny na (a) mnoha podvodních UAP, které byly v této oblasti pozorovány v průběhu desetiletí, (b) výpovědích lidí, kteří hlásí podivná setkání s humanoidními bytostmi v oblasti, a (c) zvláštních strukturám podobných obrazům dostupným na zdrojích jako Google Earth. V důsledku toho, jak uvedl Gallaudet (2023) v nedávném projevu: „Přejdu rovnou k věci. Víš, mluví se o tom, jestli v jižní Kalifornii existuje základna UAP? Zní to šíleně, ale po slyšení tohoto týdne [tj. kongresovém slyšení o UAP 26. července] možná ne.“ Skutečně, pátrání po dalších potenciálních základnách bylo oživeno zdroji jako Google Earth, kdy lidé procházejí mapy a hledají anomálie, což vedlo k mnoha případům, které někteří tvrdí, že by mohly být podvodní základnou – nebo se alespoň jeví jako skutečně podivné – s několika příklady diskutovanými Byrdem (2016). Jedním z nich jsou obrysy zjevné struktury poblíž Baja California, která zahrnuje dlouhé, trubkovité linie táhnoucí se přes přibližně 76 mil, což je pozoruhodné, protože se nachází v blízkosti oblasti zmíněné Gallaudetem a také výzkumníky jako Dennett (2018). Dalším podivným nálezem je objekt oválného tvaru širokého téměř tři míle, který se nachází šest mil od pobřeží Malibu, přibližně 2 000 stop pod hladinou, s obrovskou plochou horní částí a s tím, co „se zdá být sloupy nebo sloupci, které se zdají odhalovat vstup do tmavší, vnitřní oblasti“ (Speigel, 2014). Ačkoliv mohou být fámy o základnách NHI divokou spekulací, taková místa jsou neobvyklá a stojí za prozkoumání, přičemž ze skeptického pohledu by se dalo zeptat, proč by si kryptoterrestriáni vybrali místo pouhých 2 000 stop pod hladinou přímo u kalifornského pobřeží, pokud by chtěli zůstat skryti – pokud by to vůbec byl jejich úmysl.

³⁷ Pokud jde o další potenciální podvodní základny NHI, autor Michael Salla (2024) například uvedl na základě sdělení údajného informátora z americké armády, že „na dně Atlantiku se nachází vesmírná archa, kolem které jsou námořní lodě.“

³⁸ Existuje dlouhá historie spekulací o přítomnosti NHI na Měsíci, z nichž většina je velmi sporná, někteří ji považují za věrohodnou a jiní ji silně odmítají. Výrazným příkladem těchto nejasných vod je údajná mise Apollo 20 v roce 1976. Oficiálně byla poslední lunární misí Apollo 17 v prosinci 1972, přičemž mise Apollo 18, 19 a 20 byly v tom roce zrušeny – přestože již byly ve fázi konstrukce a plánování – údajně kvůli klesajícímu veřejnému zájmu a rozpočtovým škrtům. Nicméně v roce 2007 byla na YouTube zveřejněna řada videí – zdánlivě od Williama Rutledge, důchodce a amerického astronauta, pod uživatelským jménem „retiredafb“ – která údajně ukazovala tajné záběry NASA z údajné mise Apollo 20 v roce 1976. Jejím údajným cílem bylo prozkoumat dvoumílovou vesmírnou loď, která se zřejmě zřítila před miliony let na odvrácené straně Měsíce a která byla objevena předchozími misemi. Při vstupu do plavidla video ukázalo astronauty, jak narazili na tělo humanoidní ženy – v jakémsi stavu „supermumifikace“ – která byla přezdívána marťanská „Mona Lisa“ (Aerospace Engineering, 2017). Není třeba říkat, že tento popis byl mnohokrát zpochybněn. V roce 2007 francouzský umělec a spisovatel Thierry Speth prohlásil, že videa vytvořil v roce 2006 pro vědeckofantastický příběh (pozn. překl. takže nejprve „domácí“ film a pak kniha :-)???), který nakonec publikoval o deset let později (Speth, 2017), což bylo potvrzeno například Reuters (2022). I přesto někteří pozorovatelé zůstávají skeptičtí vůči Spethovým tvrzením a naznačují, že jeho zjevné „přiznání“ může být samo o sobě formou dezinformace, jejímž cílem je discreditovat to, co je ve skutečnosti pravdivý příběh; k tomu italský ufolog Luca Scantamburlo (2010) prohlásil, že hovořil přímo s Rutledgem, který potvrdil, že to byla skutečná mise. Tak například, tento záznam byl propagován jako důvěryhodný, například v dokumentu „Aliens on the Moon: The Truth Exposed“ (Kiviat, 2014). Kritici však poukazují na to, že Scantamburlo se nikdy nesetkal s Rutledgem osobně (rozhovor proběhl přes Yahoo! Messenger) a že jeho tvrzení o pravdivosti nemají žádnou váhu (Hoaxeye, 2022). V podstatě, i když sami věříme, že je tento příběh téměř určitě nepravdivý, nemůžeme si být 100% jisti.

³⁹ Co se týče podivnosti Měsíce, jak bylo probíráno v jedné epizodě podcastu „The UFO Rabbit Hole“ (Chase, 2022), důvod, proč se zdá „tak znepokojivý, je prostě ta ohromná převaha zvláštností.“ V podstatě existuje nespočet podivností a náhod, a zatímco každá z nich jednotlivě může být pouze zajímavá, dohromady vytvářejí zneklidňující pocit umělosti (Knight & Butler, 2006). (1) Vidíme jen jednu jeho stranu (tj. jedna strana je vždy natočená směrem k Zemi), což je možné jen díky tomu, že Měsíc rotuje kolem své osy přesně stejnou rychlostí, jakou obíhá Zemi. (2) Měsíc a Slunce se na obloze jeví přibližně stejně velké, protože ačkoliv je Slunce 400krát větší než Měsíc, nachází se téměř přesně 400krát dál od Země než Měsíc. (3) Kromě toho, že Měsíc a Slunce vypadají podobně velké, má Měsíc mírně nakloněnou oběžnou dráhu, která se sladí s oběžnou dráhou Země kolem Slunce (na rozdíl od většiny měsíců, které obíhají kolem rovníku svých planet), což znamená, že zažíváme zatmění. (4) Měsíc je obzvláště masivní; i když je v naší sluneční soustavě přes 200 měsíců, přestože je Země pouze pátou největší planetou, má pátý největší měsíc; vezměte si, že největší měsíc, Jupiterův Ganymedes, je jen o 50 % větší než náš Měsíc, přestože Jupiter je 11krát větší než Země. (5) Měsíc je potenciálně dutý v některých ohledech (nebo má alespoň duté dutiny), na základě seismických reverberací pozorovaných při testech provedených během misí Apollo. (6) V současné době nemáme pevně stanovené a definitivní porozumění tomu, jak nebo kdy byl Měsíc vytvořen. I když bylo navrženo mnoho teorií, ty byly zpochybněny pozorováními, jako jsou ta uvedená výše. Například významné rané vysvětlení byla hypotéza „zachycení“, podle které se v chaotickém období rané sluneční soustavy dráha Měsíce náhodně zkřížila s dráhou Země tak, že byl přitažen do její oběžné dráhy. Tato myšlenka však postupně upadla v nemilost, protože Měsíc je velmi velký, jeho oběžná dráha je velmi blízko Zemi a je také téměř dokonale kruhová. Vzhledem k těmto zvláštnostem někteří lidé spekulují, že Měsíc by mohl být umělým satelitem vytvořeným nepozemskou inteligencí (NHI) a uvádějí různé důvody pro jeho výrobu. Nejzřejmějším důvodem by mohlo být, že by sloužil jako tajná základna pro pozorování života na Zemi. Hlubší a závažnější možností je však, že byl vytvořen proto, aby pomohl vytvořit a podporovat život na Zemi. Toto tvrzení vychází z poznání, že kdyby nebylo Měsíce, život by na Zemi možná vůbec nevznikl, zvláště ten složitější. Podstatou tohoto argumentu je, že Měsíc má obzvláště hluboký vliv na naše přílivy a odlivy (protože je tak velký a blízko), které jsou nezbytné pro vznik a udržování života (od podpory pohybu oceánů, z nichž se předpokládá, že život vznikl, až po pomoc při regulaci klimatu a teploty planety).

⁴⁰ Mnoho lidí hledalo lunární anomálie pomocí veřejně dostupných fotografií pořízených během misí NASA Apollo, stejně jako prostřednictvím novějších projektů, jako je NASA Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO: robotická kosmická loď, která od roku 2009 obíhá kolem Měsíce a sbírá data), čínský Yutu 2 (robotická část lunární mise Chang’e 4, kterou v roce 2018 vypustila Čínská národní vesmírná agentura CNSA) a Google Moon (který využívá především mozaiku snímků pořízených během mise NASA Clementine v roce 1994). Tyto mise vygenerovaly mnoho neobvyklých snímků, které někteří lidé interpretovali jako důkaz přítomnosti NHI (nezemských inteligentních bytostí) na Měsíci, i když v mnoha případech skeptici tvrdí, že existuje přirozené vysvětlení. Mezi nejznámějšími výzkumníky v této oblasti patří Richard Hoagland (např. Hoagland & Bara, 2007), jehož analýzy fotografií NASA odhalily různé zjevně anomální lunární struktury. Například v roce 1967 pořídil Lunar Orbiter III fotografii – snímek LO-III-84-M (https://nssdc.gsfc.nasa.gov/imgcat/html/object_page/lo3_m84.html) kráteru Bruce a pláně Sinus Medii Mare. Hoaglandovo přeexponované zvětšení 44x odhalilo to, co se zdá být nepravidelně tvarovaným vertikálním objektem vysokým 1,5 míle (viz https://www.bibliotecapleyades.net/luna/esp_luna_26.htm), označovaným jako „Shard“ (tříska). Skeptici se snažili najít naturalistická vysvětlení tohoto jevu: článek od Live Science (2012) například tvrdil, že to byl pouze artefakt Hoaglandova „manipulování“ se softwarem pro zpracování obrazů, který „se zdá, že proměnil malou skvrnu světla poblíž horizontu Měsíce (snad světlo z vzdálené hvězdy) v rozmazaný obrazový artefakt.“ Mezi dalšími nabízenými vysvětleními bylo, že se jedná pouze o efemérní událost „odplyňování“ – explozivní vertikální uvolnění plynu, které se může na Měsíci skutečně přirozeně stát – která se náhodou shodovala s okamžikem pořízení fotografie. Nicméně i tyto „odhalující“ nároky byly samy o sobě kritizovány a zpochybňovány; například střep vrhá stín ve správném směru (tj. vzhledem k poloze slunce v danou dobu), zatímco vylepšení fotografie neodhalují žádný „postřik“ (tj. to, co by se normálně očekávalo při výronu plynů), což obě skutečnosti podporují, že by mohlo jít o „skutečný“ objekt. Hoagland navrhuje, že možná umělost střepu je dále podpořena zjevnou blízkostí dalších zdánlivě anomálních objektů, které také identifikoval na snímku LO-III-84-M (a na souvisejících fotografiích), včetně „Věž/Krychle“ (tripodální struktura, která se zdá sahat až sedm mil vzhůru, s velkou krychlí o šířce jedné míle na vrcholu). Tvrdí dokonce, že střep i Věž/Krychle jsou průsvitné/průhledné a jsou pozůstatky velké skleněné kopulovité struktury – další pozůstatky jsou podle něj zjevné i na jiných fotografiích – o které teoretizuje, že byla postavena k ochraně nyní zaniklé měsíční základny civilizace. Nemáme zde možnost tyto tvrzení posuzovat, ale ačkoliv s Hoaglandem nemusíme nutně souhlasit ohledně povahy či interpretace těchto snímků, navrhujeme, že je nelze jednoduše odmítnout. Totéž platí pro různé jiné anomálie, které lidé na měsíčních snímcích pozorovali, jako například několik masivních a zdánlivě umělých struktur, které identifikoval Scott Wearing – zahrnující přímé linie, které naznačují, že byly vyrobeny, a ne přirozeně vytvořeny – v kráteru Copernicus (Monzon, 2019) a v kráteru De Moraes (Malewar, 2019). V podstatě zde platí stejný princip jako u CTH obecně: zatímco považujeme pravděpodobnost umělých struktur na Měsíci za vysoce nepravděpodobnou, zároveň navrhujeme, že tato možnost by neměla být zcela vyloučena a místo toho si zaslouží skutečné vyšetřování.

⁴¹ Mezi „whistleblowery“ NASA patří Karl Wolfe, letecký technik zaměřený na fotografie, který tvrdil, že v roce 1965, když byl zapůjčen NASA pro projekt lunárního orbiteru, mu jeden kolega „ve velkém rozrušení“ řekl, že „objevili jsme základnu na odvrácené straně Měsíce“ a ukázal mu fotografie, na kterých bylo „jasně“ vidět „základnu s geometrickými tvary ... byly tam sférické budovy, velmi vysoké věže a věci, které vypadaly trochu jako radarové antény“. Podobně Ken Johnston, bývalý inženýr NASA v oblasti leteckého a kosmického průmyslu, tvrdil, že NASA má detailní fotografie lunární přítomnosti mimozemské inteligence (NHI) a tvrdil, že byl propuštěn poté, co odmítl zničit tyto důkazy, z nichž si některé údajně osobně ponechal (Verma, 2022a). Některá tvrzení Richarda Hoaglanda, jak je uvedeno v poznámce pod čarou 40 – jako například existence ruin budov, obřích objektů ve tvaru kupolí zhotovených ze skla a kamenných věží – jsou zjevně založena částečně na důkazech, které mu poskytl Johnston.

⁴² Pokud jde o astronauty NASA, většina z nich má záznamy o tom, že byli svědky UAP (neidentifikovaných anomálních jevů), alespoň technicky vzato (tj. fenoménů, které jsou neidentifikované a anomální). Důležitější však je, že mnozí z nich také vyjádřili víru nebo alespoň otevřenost vůči vysvětlení UAP prostřednictvím ne-lidské inteligence (NHI), jak je uvedeno například v The UFO Rabbit Hole, 2022. Možná nejvýraznější osobností je Edgar Mitchell, jak je zmíněno v hlavním textu, ačkoliv veřejně někdy popřel, že by osobně viděl UAP. Podle Coultharta (2021) však Mitchell řekl jednomu z Coulthartových zdrojů (jednomu z Mitchellových „nejbližších osobních přátel“), že – slovy Coultharta – „každá mise Apollo byla sledována tam i zpět.“ Zvažte také Buzze Aldrina, který v rozhovoru pro Kiviatův (2014) sice senzacechtivý a kontroverzní dokument „Aliens on the Moon“ (Mimozemšťané na Měsíci) řekl o své misi Apollo: „Viděl jsem to světlo, které se pohybovalo jinak než hvězdy. Byli jsme dost chytří na to, abychom neřekli 'Houstone, tam venku je světlo, které nás sleduje.' Takže technicky vzato, se to stává neidentifikovaným létajícím objektem.“ Možná nejživější a nejneobvyklejší odpověď na otázku NHI mezi astronauty Apolla přišla od pilota velitelského modulu Apollo 15 Ala Wordena (Alfred Merril Worden), který v britském televizním pořadu v roce 2017 řekl: „My jsme ti mimozemšťané, ale přitom si myslíme, že oni jsou někým jiným. Ale my jsme ti, kteří přišli odjinud, protože někdo jiný musel přežít, dostali se do malých kosmických lodí, pak přistáli zde a začali zde civilizaci. A pokud mi nevěříte, běžte si pořídit knihy o starověkých Sumerech a podívejte se, co psali“ (citováno ve Verma, 2022c). Jeho hlas lze tedy přidat k ostatním, jak je diskutováno v poznámce pod čarou 28, kteří zastávali názor na mimozemský původ lidských bytostí.