Strašnější než Titanik

79 let od potopení byl nalezen parník „Arménie“

Parník „Arménie" 1935. Foto: wikipedia.org

Na dně Černého moře byla konečně nalezena loď „Arménie", potopená německými letadly v roce 1941. Potopení této lodi je považováno za jednu z největších tragédií na moři v celé historii: podle různých odhadů bylo na palubě 6 až 10 tisíc uprchlíků, zdravotnického personálu a zraněných. Vyhledávací operaci v současnosti provedlo ruské ministerstvo obrany. Studie a identifikace plavidla se zúčastnili odborníci Centra pro podvodní výzkum Ruské geografické společnosti. Proč byl vrak hledán tak dlouho a jak byl nakonec nalezen, se dočtete v tomto materiálu.

Konec hledání, začalo studium

15 námořních mil od Jalty a v hloubce půl druhého kilometru leží loď „Arménie". Při jejím hledání mnoho pátračů každoročně pročesávalo dno Černého moře. Jen za posledních 20 let bylo prozkoumáno více než 300 km2 mořského dna. Do jedné z operací se dokonce zapojil i slavný americký oceánograf Robert Ballard, který v roce 1985 objevil Titanic a v roce 1989 trosky německé bitevní lodi Bismarck. Drahé vybavení mu však tentokrát nepomohlo: „Arménii“ nenašel.

Tato „nepolapitelnost“ lodi vyvolala řadu konspiračních teorií. Říkalo se, že „Arménie“ se vrátila do Sevastopolu, že na palubě nebyly lidé, ale cenný náklad, že neplula tudy. Proč by jinak nebyla v uváděných souřadnicích?

Černé moře. Foto: pixabay.com

V roce 2017 při prohlídce prováděné ruským ministerstvem obrany magnetometr na dně detekoval zvláštní magnetickou anomálii. Z těchto dat nebylo možné zjistit, jaký druh objektu se dole nachází, ani jeho přesné souřadnice. Hledaná oblast se však postupně zužovala - až nakonec údaje magnetometru vymezily čtverec, který bylo třeba pečlivě prozkoumat.

V březnu 2020 při další fázi pátrání byla oblast důkladně prohledána sonarem. A tato studie již ukázala, že kdesi hodně hluboko je skutečně nějaký objekt, který se obrysu „Arménie“ podobá. Neexistovala však absolutní jistota. Za posledních 20 let byla potopená loď „nalezena“ už čtyřikrát, ale nakonec taková informace nebyla potvrzena. K identifikaci lodi byli tentokrát zapojeni odborníci z Centra pro podvodní výzkum Ruské geografické společnosti.

"To mohl potvrdit pouze vizuální kontakt," vypráví účastník expedice, výkonný ředitel Centra pro podvodní výzkum Ruské geografické společnosti, Sergej Fokin. "Sonaru nelze slepě důvěřovat: lidská psychika je tak uspořádaná, že ráda vidí místo skutečnosti zbožné přání, zvláště když objekt tak dlouho hledá tolik lidí, tak moc lidí.“

Jak došlo k jedné z největších námořních katastrof v historii

Na konci září 1941 německé jednotky pod vedením Ericha von Mansteina obsadily Pěrekopskou šíji a pronikly hlouběji na Krym. Pro evakuaci nezbyly žádné pozemní komunikace.

5. listopadu v Sevastopolu vypukla panika. Vedení města se rozhodlo evakuovat do Tuapse nemocnice, lazarety, umělce Lunačarského divadla, část stranického vedení Krymu, zaměstnance pionýrského tábora Artěk, jejich rodiny a část civilního obyvatelstva. K tomuto účelu bylo přiděleno největší sanitární plavidlo „Arménie“.

Zpráva

Před válkou pluly po Černém moři rekreační krymsko-kavkazské parníky: „Abcházie“, „Gruzie“, „Ukrajina“, „Adžarije“, „Krym“ a „Arménie“. V létě 1941 byly přeměněny na zdravotnické dopravní lodě a poskytnuty lékařské službě Černomořské flotily.

Loď „Arménie“ z řady „Adžaria“ byla postavena v roce 1928 v Leningradu. Výtlak - asi 6 000 tun, délka - 112 metrů, kapacita cestujících - asi tisíc lidí. Místo části kabin byly vytvořeny operační sály a šatny, které měly pojmout asi 400 zraněných. Na bocích lodi byly dobře viditelné červené kříže - mezinárodní označení nemocniční lodi.

Během srpna až září se „Arménie“ pod vedením zkušeného kapitána Vladimíra Plauševského 15krát vydala na pevninu a přepravila z Oděsy asi 15 tisíc zraněných vojáků.

Vojenská zdravotní sestra, obraz Sofie Uranové

6. listopadu od časného rána do pozdního večera na palubu lodi nastupovali lidé. Soupis uprchlíků nikdo nedělal.

„Dne 5. listopadu obdržel náčelník Hlavní základny rozkaz... evakuovat nemocnice a lazarety. Na „Arménii" bylo přeneseno asi 300 raněných, dále zdravotní a ekonomický personál Sevastopolské námořní nemocnice (největší ve flotile) vedený jeho hlavním lékařem, vojenským lékařem 1. třídy. S. M. Kaganem," - vzpomínala účastnice obrany Sevastopolu, plukovník lékařské služby Alexandra Vlasova. - „Byli zde vedoucí oddělení (se zdravotnickým personálem), rentgenoví technici... Byly zde umístěny 2. základní námořní a Nikolajevská základní nemocnice, Sanitární sklad číslo 280, 5. sanitárně-epidemiologická laboratoř, nemocnice jaltského sanatoria. Na loď byl vzat zdravotnický personál Přímořské a 51. armády, stejně jako evakuovaní obyvatelé Sevastopolu."

Na odplouvající loď se však legálně i nelegálně draly tisíce dalších lidí, obyvatelé města v ní totiž viděli poslední šanci na záchranu. Na břehu vypukla tlačenice.

Video https://www.youtube.com/watch?time_continue=9&v=SHjrtdSIVFs&feature=emb_logo

Na trase Sevastopol - Tuapse byla plánovaná jen jedna zastávka v Jaltě, avšak ihned po odjezdu, v 17:00, obdržel kapitán „Arménie“ Vladimír Plauševský rozkaz se cestou zastavit i v Balaklavě. V důsledku toho loď dorazila do Jalty 7. listopadu ve 2:00 hodiny v noci.

„V přístavu zakotvila obrovská loď. Celý přístav i molo byly plné lidí," vzpomínal si Jevgenij Nikulin, muž, který se na palubu nedostal. „Připojili jsme se k tomuto davu. Nastupování na loď probíhalo velmi pomalu; za dvě hodiny jsme postoupili z přístavu na molo. Tlačenice byla neuvěřitelná! Nakládka trvala zhruba od dvou hodin do sedmé ráno. Napříč mola stáli vojáci NKVD s puškami a nechávali projít jen ženy s dětmi. Někdy se však přes kordon prodrali i muži.“

záběr z filmu „Poklady potopené lodi“ režiséra Vladimíra Brauna a Isaaka Menakera, 1935

V 8 hodin ráno, doprovázená dvěma ozbrojenými čluny a dvěma stíhači I-153 („Racek“), vyplula „Arménie“ z Jalty. Podle očitých svědků v tuto chvíli stáli lidé od nižších kajut až po kapitánův můstek v jednolitém davu. V 11 hodin 25 minut na tuto červeným křížem zřetelně označenou loď německé letadlo shodilo bomby. V 11:29 loď "Arménie" zmizela pod vodou. Pokud bychom věřili pozdějším zprávám, podařilo se armádě z lodi zachránit pouze osm lidí. Je to stále jedna z největších mořských katastrof v historii. Pro srovnání - téměř 1600 lidí zemřelo na Titaniku.

Se zánikem „Arménie“ také vykrvácela lékařská služba Černomořské flotily: zkušení vedoucí lékaři, zdravotní sestry, záchranáři ze čtyř nemocnic v Sevastopolu a Jaltě.

………………

To je určitě „Arménie“!

V dubnu 2020 dorazili na místo určení specialisté z Centra pro podvodní výzkum Ruské geografické společnosti. Na dno je spuštěn dálkově ovládaný podvodní aparát (TNPA) domácí produkce řady RT. Ten pořizuje první podvodní záběry. Zařízení manipulátoru snímá promáčkliny a praskliny. V kabině obsluhy lze celý potápěčský proces pozorovat v přímém přenosu.

Prohlídka nalezeného trupu lodi začíná od centrální části levoboku a postupuje směrem k zádi. Už při prvním přiblížení se k lodi jsou na dně vidět fragmenty paluby a další prvky. Při prohlídce samotné paluby jsou patrné charakteristické znaky parníku: umístění paluby a zvláštní otvory v zábradlí.

„Připravovali jsme se na výpravu, prostudovali jsme obrovské množství archivních materiálů," říká Sergej Fokin. „Bylo nutné identifikovat charakteristické rysy této lodi. Nevěděli jsme, v jakém je stavu, v jaké pozici se nachází, nakolik byla poškozena výbuchem, a museli jsme být připraveni na vše.“

Druhý sestup podvodního vozidla - robot kontroluje příď lodi, kde kdysi byl její název. Není tolik poškozena a název se tedy mohl zachovat. Ale není tu: pravděpodobně byl napsán barvou, kterou už rozložila agresivní mořská voda. I když bez jména, jiných důkazů, které by potvrdily, že se jedná o „Arménii“, je více než dost. Robot pluje dál. A najednou ten nejdůležitější nález: na přídi je nosník lodního zvonu a na palubě - on sám! Zvon byl vyroben z barevných kovů a nekorodoval. Upadl naštěstí nápisem nahoru a slovo „Arménie“ je na něm jasně čitelné. Členové expedice s takovým štěstím ani nepočítali. „Nenechali jsme žádný prostor pro představivost prolhaným historikům. Takové nálezy jsou jako pas," řekl člen expedice, výkonný ředitel Centra pro podvodní výzkum Ruské geografické společnosti, Sergej Fokin.

Další ponor. Zařízení ukazuje pravobok a záď plavidla. Zde nacházíme další charakteristické znaky - fragment záložního kormidla. Jak vypadal, lze pochopit ze záběrů celovečerního filmu „Poklady mrtvé lodi“ (režie Vladimíra Browna a Izáka Menakera), ve kterém tato loď hrála šest let předtím sama o sobě.

Poslední ponor. Robot se vrací na levý bok lodi, ale nyní do oblasti kapitánského mostu, kam směřovaly hlavní údery bomb. Právě zde by bylo možné identifikovat zbraně, pokud byly ve skutečnosti v rozporu s úmluvou o sanitárních lodích použity. Ale to bohužel nebylo možné zjistit. Stupeň zničení plavidla je tak obrovský, že nelze uvést ani počet výbuchů, které „Arménii“ zničily.

Záběr z filmu „Poklady potopené lodi“, režie Vladimíra Browna a Izáka Menakera, filmové studio Lenfilm, 1935

Celková prohlídka trupu podvodním robotem trvala šest hodin, k objektu se sestupovalo sedmkrát. Podle vyjádření účastníků expedice průzkum lodi „Arménie", objektu v extrémně velké hloubce, vyžadoval velkou koncentraci pozornosti a přesnosti.

„Potřebovali jsme shromáždit maximální množství dat, aniž bychom zbytečně riskovali poškození vybavení," říká Sergej Fokin. „Bombardovaná loď na dně je jen hromadou kovových částí, struktur, traverz, nosníků, visících lan, provazů, svorníků a přeražených stožárů. Je to houština, ve které můžete zamotat buď samotného robota, nebo jeho kabel, přes který je dodávána energie, a kterým se odesílají data a snímky.

Video: https://www.youtube.com/watch?v=3kLzz3OV7dg&feature=emb_logo

Jediná studie stačila ke stanovení důležitých závěrů: objekt se nerozpadl na části a stojí na rovném kýlu. Trup je pokryt vrstvou bahna, ale nemá zjevné díry, což vylučuje možnost zasažení torpéda, jak uvádí oficiální verze.

„Nástavby a paluby mají děsivé stopy ničení - zábradlí a další vertikální prvky jsou vyvráceny ven. Nejpravděpodobněji jsou to následky výbuchů leteckých bomb. Hlavní poškození se nachází ve střední a příďové části nástavby blíže k levé straně, což může naznačovat letecké bombardování ve směru pohybu lodi, tj. německá letadla zaútočila zezadu,“ řekl Sergei Fokin

Dále byla potvrzena verze rychlého klesání ke dnu: některá okna nejsou rozbitá, ale jsou zcela zatlačená dovnitř. To znamená, že v době, kdy trup se nořil do velké hloubky, zůstaly uvnitř plavidla vzduchové kapsy.

A proč nemohli najít loď „Arménii“ tak dlouho?

„Kvalita vybavení a štěstí hrají v pátrací činnosti důležitou roli. Odborníci ministerstva obrany našli tento parník v souřadnicích velmi blízkých těm, které byly zveřejněny v oficiálních zprávách. Hlavním problémem při hledání lodi však bylo to, že leží v hloubce jednoho a půl kilometru. Můžete chodit kolem, třeba sto metrů, a přesto ji nenajdete.“

Členové expedice říkají, že se k „Arménii" žádné nové ponory neočekávají. A nejen proto, že se jedná o takovou hloubku. Nejde totiž jen o historický objekt, ale především o místo odpočinku sedmi tisíc lidí, a narušovat ho jen kvůli naší zvědavosti, by bylo naprosto neetické. Věřme, že hloubka 1 500 metrů pomůže spolehlivě zachovat mír mrtvých před nezákonnými útoky milovníků senzací a hledačů pokladů.

Nad místem potopení „Arménie“ odsloužil kněz Novorossijské námořní základny Kirill zádušní mši za mrtvé cestující a posádku lodi, a byla jim vzdána vojenská čest: na památku obětí spustili na vodu věnec a vypálili tři salvy smutečního pozdravu.

Uzavřeli tak jednu z nejstrašnějších tragédií druhé světové války.

Autor: Natalija Mozivova

zdroj: https://www.rgo.ru/ru/article/strashnee-chem-na-titanike-spustya-79-let-posle-gibeli-nayden-teplohod-armeniya

překlad: Vlabi