Pravda o Tibetu (3)

 - předchozí část -

V roce 1959 Anna Louise Strong navštívila výstavku mučicích nástrojů používaných tibetskými majiteli. "Byla tam pouta všech velikostí, včetně maličkých pro děti, nástroje na řezání nosů a uší, na lámání rukou, na podřezávání šlach na nohách.
Byly tam nástroje na lití horkého klihu, biče a speciální nástroje na kuchání. Na výstavce byly i fotografie a svědectví obětí, které byly oslepeny, zmrzačeny nebo zbaveny končetin za krádež.
Jednomu pastýřovi měl hospodář zaplatit náhradu v jüanech a pšenici, ale zaplatit odmítl. Pastýř si tedy vzal jeho krávu. Za to mu uřezali ruce. Jinému pasákovi, který se bránil, když mu chtěli vzít ženu a dát ji statkáři, zlámali ruce. Byly tam vystaveny i fotografie komunistických aktivistů s uřezanými nosy a roztrženými ústy a také ženy, kterou nejprve znásilňovali a pak jí uřízli nos.
Přestože se nám tomu nechce věřit, feudálně-teokratický Tibet byl nekonečně vzdálený od zromantizované Šangri-La, které se tak nadšeně obdivují západní propagátoři budhismu".
Působivá svědectví o mírném a dobrotivém náboženství a jeho představitelích, není-liž pravda?

Francouze dojal ruský dárek - štěně Dobryňa

18. listopadu při zátahu na pařížském předměstí Saint-Denis francouzské speciální jednotky vtrhly do bytu, kde se ukrýval jeden z podezřelých v případě teroristických útoků v Paříži. Během operace byl zabit služební pes jménem Diesel.
Na tuto událost reagovalo obrovské množství uživatelů internetu, kteří spontánně spustili akci "Je Suis Chien ("Jsem pes.") a začali sbírat podpisy pod petici se žádostí udělit psovi posmrtně medaili za statečnost.

Pravda o Tibetu (2)

- předchozí část - 

A nyní něco o tom, za co mohl být otrok potrestán.
Je znám případ, kdy hospodář poslal otroka do odlehlé vesnice s úkolem. Ten se nestihl vrátit před setměním a tak přenocoval cestou na poli. Jak se ukázalo, toto pole patřilo nějakému místnímu majiteli a ten požadoval od otroka za přenocování peníze. Otrok peníze samozřejmě neměl, a tak mu za trest usekli ruku.
Když se zesláblý vrátil zpátky ke svému pánovi, ten, rozhněvaný skutečností, že zdravý dobrý otrok se stal invalidou, přikázal mu useknout i druhou ruku.

Nezaslouží si tato nádherná pohádková země všemožnou podporu ze strany organizací ochraňujících lidská práva?

A zde je ještě jedno svědectví o tam vládnoucích pořádcích od lidí, kteří v Tibetu pobývali. Francouzská cestovatelka Alexandra David Neel v knize "Starý Tibet před novou Čínou" napsala: "V Tibetu jsou všichni rolníci doživotními nevolníky a je nepravděpodobné mezi nimi najít někoho, komu se podařilo se z dluhů dostat."

Pravda o Tibetu (1)

Pro mnohé je Tibet "rájem s ušlechtilými mnichy", "světlým náboženstvím", "moudrými vládci" a "nekonečně pracovitými a loajálními lidmi". Ale...
Tibet. Západní propaganda lidem vtloukla do hlav podivné klišé o "okupaci Tibetu". Západ velmi snadno zapomněl, že téměř tisíc let do roku 1959 byl Tibet součástí Číny a jen po dobu několika desetiletí japonské okupace a občanské války byl mimo jurisdikci čínské vlády.
Stručně řečeno, ani v roce 1959 Čína zvláštní potřebu "okupace" neměla. Potřeba přišla až ve chvíli, kdy si USA uvědomily, že raketa středního doletu umístěná na vrcholku hory vysoké 4 - 5 tisíc metrů nad úrovní moře se mění na raketu doletu velmi dlouhého...
A tak jakmile došlo k tomuto objevu, vypuklo v Tibetu povstání proti centrální vládě. Jen tak mimochodem - jak může dojít ke vzpouře proti někomu, komu nejsi podřízen? Aby tě "okupovali"?
Nicméně k "okupaci" došlo. Otázky však zůstaly:
Proč vysokohorská země, v níž se obyvatel rovin zadýchá dokonce i bez fyzické námahy, nekladla odpor?
Proč země klášterů úporně nebojovala za každé údolí?
Proč se po věky stavěná mohutná opevnění téměř nebránila Lidové osvobozenecké armádě Číny, mírně řečeno, slabě vyzbrojené a velmi hladové?

Zničení Jekatěrinoslavu termojaderným výbuchem v roce 1785

Objevila se možnost stanovit datum jednoho z dávných termojaderných výbuchů na naší planetě (o nichž se tu mluvilo již dříve v souvislosti se zánikem Tartárie), a to s přesností plus-mínus 3 roky.
Případ se váže k městu Jekatěrinoslav, které se rozkládalo v bezprostřední blízkosti dnešního ukrajinského Dněpropetrovsku. Město bychom však dnes marně hledali, i když poměrně snadno se daly najít jeho původní plány s bastionovým opevněním. Podivné však je vysvětlení, proč po tomto městě nezbyla ani stopa. Jekatěrinoslav Kilčenský (dříve také Samarský) údajně nechali rozebrat rolníkům, protože město prý bylo postaveno na nevhodném místě - mezi řekami Kilčeň a Samarou v místě jejich soutoku, takže bylo neustále zaplavováno vodou. A pak prý postavili jiný Jekatěrinoslav, na pravém břehu Dněpru, což je dnešní Dněpropetrovsk. Cituji tuto bajku z internetových stránek města Dněpropetrovsk.  

Kapitoly z učebnice pro čtenáře aktualne.cz

To jsem si zase početla.
Zpráva na první pohled vypadá docela dobře. Výjimečně v ní nejsou hrubky, věty mají podměty i přísudky, a jelikož se tu nevyskytují dvojmístné či ještě složitější číselné údaje, a ani nedejbože přepočty měn či fyzikální veličiny, nehrozí, že mi při četbě zaskočí čerstvě upečený štrůdl.
Ba co dím, jsou tu i odkazy na zdroje (!!!) a téměř se tu nevyskytují výrazy jako "prý", "údajně", "nejmenovaný zdroj uvedl", "s největší pravděpodobností", "svědkové uvádějí",... bla bla bla.
Takže - co že nám to tu píšou?