31. 1. 2015

ZKÁZA VELKÉ TARTÁRIE 4

jižní Ural, Sverdlovská obl., foto B. Jarcov
- předchozí část -

Po obrovské katastrofě se Rusko – přesněji to, co zbylo z Tartárie – staly zdrojem klimatických problémů v Evropě a Americe. Nepřímo o tom svědčí místní lesní porosty, kterým vesměs není více než dvě stě let. Sibiřským, ruským i běloruským.
Tento fakt lze objasnit jedině tím, že před uvedenou dobou většina ruských lesů – zmizela. Sborem. Staré i mladé. Nynější lesy vyrostly na jejich místě. Na centrální ruské rovině byl les postupně obnoven v polovině 19. století cestou masové výsadby po čtverečních mílích. Ale sibiřská tajga vyrostla sama, protože tady stromy sázet neměl kdo.
Jeden z argumentů proti teorii obrovské katastrofy, která mohla proběhnout před 200 lety, je mýtus o „reliktových lesích“, které prý rostou na Uralu a v západní Sibiři.
Dmitrij Mylnikov říká: „K myšlence, že s našimi reliktovými lesy není něco v pořádku, jsem dospěl už před deseti lety, když jsem zjistil, že v „reliktním“ městském lese zaprvé nejsou stromy starší než 150 let a zadruhé tam je velmi tenká vrstva úrodné půdy v tloušťce 20 – 30 cm. Připadalo mi to zvláštní, protože jsem četl různé stati o ekologii a lesnictví, kde se opakovaně objevovala informace o tom, že za tisíc let se v lese vytvoří řádově jeden metr úrodné půdy, to znamená asi milimetr ročně. O něco později jsem se s podobnou situací setkával nejen v centrálním městském lese, ale také v ostatních borových lesích rozkládajících se na Čeljabinsku a okolí: staré stromy chybí a úrodná vrstva je tenká.
V „pásových borech“ je vrstva půdy jen několik centimetrů a pak už jen písek. Přitom ledovec roztál před minimálně tisíci lety. Jak je to možné?
Podobná situace – to je nepřítomnost starých stromů a velmi tenká vrstva úrodné půdy se opakuje prakticky ve všech lesích Uralu a západní Sibiře. Když jsem se o to blíže zajímal, dozvěděl jsem se z oficiálních zdrojů, že na Uralu a Sibiři opravdu stromy starší než 150 let nejsou. A zdůvodnění? Déle prý prostě nežijí.“
Ale podíváme-li se na přehled délky života jednotlivých druhů stromů, dozvíme se, že: 
sibiřské sosna cedrová žije 400 – 500 let;
smrk evropský 300 – 400 (někdy i 500) let; 
smrk trnitý 400 – 600 let; 
modřín sibiřský 500 let (za mimořádně příznivých podmínek až 900 let);
borovice žije 300 – 400 let, ve zvlášť příznivých podmínkách až 600 let;
jilm žije 300 let;
lípa – 400;
cedr – 1000 let;
dub 1500 let;
Není vám divné, že ačkoliv tyto stromy žijí vesměs déle než 300 let, na Sibiři a Uralu jen 150? Zatímco například v Kanadě, ve zcela srovnatelných podmínkách roste tohle:

Kanadští dřevorubci na přelomu 19. a 20. století. Tloušťka kmenů, 6 metrů a stáří stromů 1500 let!

Proč však na Sibiři takové sekvoje nerostou, když klima je prakticky stejné, nikdo ze specialistů nedokáže vysvětlit.

Teď sice nerostou, ale dříve ano. Studenti z Čeljabinské státní univerzity, kteří se účastnili na archeologických výzkumech v Arkaimu a na jihu Čeljabinské oblasti, vyprávěli, že tam, kde je dnes jen step, byly v době Arkaimu jehličnaté lesy a při svých výzkumech místy zde naráželi na pozůstatky gigantických stromů, jejichž kmeny měly průměr 4 – 6 metrů. Byly tedy stejné, jako ty v Kanadě. Oficiální teorie říká, že tyto stromy byly barbarsky vykáceny obyvateli Arkaimu a dalších sídel, a dokonce se tvrdí, že právě vykácení lesů způsobilo pozdější migraci Arkaimců. Jenže lesy, i když jsou vykáceny, vyrostou znova. Všimněte si neudržované mýtiny - za pět let tu je houští bříz a černého bezu, za deset už vykukují jehličnany a za dvacet let nepoznáte, kde mýtina byla. Proč se za těch pět a půl tisíce let, které uběhly od dob Arkaimu, neobnovily? Odborníci krčí rameny: Nevyrostly? Nu, tak nevyrostly. Stalo se!
Jenže co když vyrostly, ale pak byly rázem zničeny? 

Jak vypadaly ruské lesy v průběhu uplynulých 150 let můžeme vidět na dobových fotografiích.


- oblast pádu tzv. „tunguzského meteoritu“ (1908): Všude mladý les, není tu jediného starého stromu. Pokud by tu k předchozí katastrofě došlo před sto lety, les by vypadal přesně takto.



- stavba Transsibiřské magistrály (přelom 19. a 20. století). Najdete tu nějaký starší strom? Další fotografie zde a zde.


- všimněte si úhledně srovnaného pořezaného dřeva na dobové fotografii z ruského venkova.












Takže množství faktů a pozorování svědčí o tom, že na velké části území Uralu a Sibiře fakticky chybí lesy starší 200 let. A rozhodně naprosto chybí v místech předpokládané katastrofy.
Shrneme-li uvedené údaje, dojdeme k závěru, že:
pokud by pásy vyryté do země způsobil v dávných dobách ledovec, dnes by byly pokryty běžnými vrstvami půdy v silné vrstvě. My zde však pozorujeme pouze velmi tenkou vrstvu půdy, která je zjišťována nejen v „pásových lesích“ Altaje. Pod ní bez jakéhokoli přechodu už následuje pouze základní materiál v podobě písku. Svědčí to o tom, že tyto lesy jsou velmi mladé a nerostou v místech předchozího zalesnění. Pokud tu byla vrstva půdy obvyklá v oblastech zarostlých vegetací, pak byla jednorázově a velmi razantně odstraněna.
Kdy?
Přece nedlouho předtím, než začaly růst tyhle mladé lesy!

zdroj:
http://www.kramola.info/vesti/neobyknovennoe/kak-pogibla-tartarija-chast-3
http://www.kulturologia.ru/blogs/191012/17266/


- pokračování -


(©)2015 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.

26 komentářů:

  1. Ani v českých lesích nenajdete stromy starší 200 let a když zkusíte tloušťku vrstvy humusu, je také maximálně 20 cm (a velmi často sotva 10). Co se tedy z toho dá vyvodit? Podle mě nic, stejně jako v Rusku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A ještě dodám, že z pouhého rozměru stromu, nebo průměru kmene se stáří stromu nedá dokonce ani odhadnout. Platí, že čím obtížnější podmínky, tím rostou stromy pomaleji a tím menších rozměrů dorůstají. Že v určitých klimatických pásmech rostou gigantické stromy neznamená, že by takové vyrostly všude (spíš by jinde třeba vůbec nepřežily). Pro příklad opět netřeba jezdit daleko, stačí se podívat na hřebeny našich hor. Kosodřevina je strom spíš keřovitý, přesto se dožívá několika set let.

      Vymazat
    2. Anonyme,
      jen u nás ve vsi je hnedle několik stromů starších 200 let, jeden dokonce i přes 760. A když vidím vývrat třebas smrku v lese, většinou je humusu více, než vámi uvedených maximálních 20cm. Myslím, že se z článků i z diskuzí pod nimi se přece jenom dá ledasco vyvodit :-)

      Vymazat
    3. Anonyme,
      vrstva humusu se tvoří z toho, co ze stromů spadne a také z padlých starých stromů. Což není případ drtivé většiny českých lesů, k nimž se společnost chová jako ke spotřebnímu materiálu: všechno se vydrancuje pryč. Stejně jako z polí a luk. Nicméně staré stromy tu stále ještě jsou. Pár jich mám kousek od domu :-)

      Vymazat
    4. Anonyme: Jelikož české lesy jsou hospodářské, a nikde neexistuje prales, pokud nebudete prosazovat Boubýnský (který vznikl uměle), tak by mě zajímalo kde v ČR je les co nebl vykácen, tedy mohl by dokazovat to co chcete vyvozovat Vy jako důkaz pro oblasti kde není lidské osídlení tak husté, aby lidé vykácely prales...

      Myslet znamená kriticky posuzovat věci, ale na to jsou potřeba použít znalosti , které jsou dostupné ve výuce na základní škole, což Vy zamlčujete buď úmyslně nebo prostě jste zapoměl, ale to, že neznáte nebo zamlčujete není důkaz nepravd článku, ale důkaz vašich znalostí a sebevědomí se kterým se těmito mizivímy znalostmi nejonom chlubíte, ale máte drzost na nich dokazovat blbosti....

      Vymazat
    5. Pozor, ony naše lesy nejsou o mnoho starší než 300 let. a ty co byly, tak byly káceny v 19. století, relikty jsou na Břeclavsku kde Dyje vytvářela neobhospodařovatelné plochy, které se používaly jen jako zdroj dřeva, nepřítomnost rud je do jisté míry uchránila, ceihelny v 19. století již spalovaly Oslavanské uhlí. Jinak naše lesy byly vykáceny buď pro rozšíření polí 16.-18. století, nebo jako zdroj pro hutě 18-19. století. V závěru 19. století dochází k zalesňování a na Břeclavsku ke kácení díky vzniku Lichtensteinského průmyslu mezi kterým byl i velká parní pila, ale i tak existují duby starší než 300 let a jsou unikáty v naší republice, většina je sice již mrtvá, ale mnoho jich ještě dožívá.

      Nepřítomnost velkých stromů na Sibiři, o argument o prostředí lehce padá když si vezmeme co bylo těženo v Kanadě ve 20. století. Pro opravdu staré stromy musí již být použito strojů, protože skácet a dopravit je je skoro nemožné. Směrodatné by byly rozbory radiouhlíku a případně množství uhlíku jako takového.

      Napadá mne ještě velký lesní požár, ale o tom by někde byl jistě důkaz. Vůbec sibiř je po této stránce zajímavá oblast, Tunguzská katastrofa, Orlí hnízdo, hrnce a mnoho dalšího.

      Vymazat
  2. Něco podobného se říkalo i o Měsíci - že na na jeho povrchu musí být několikametrová vrstva prachu, a že případná kosmická loď by do něj celá zapadla. A ono nic :-)

    České lesy se hospodářsky využívají několik set let, z toho posledních zhruba 200 let intenzivně. Jsou to tedy lesy starodávné, existující v daných místech po dlouhá tisíciletí, minimálně od poslední doby ledové. Neměla by tedy i v našich lesích být vrstva humusu silná několik metrů, protože kam by jinak zmizela? Ale ona není. Jak je to možné? Asi taky meteorit :-)
    V žádném lese není vrstva humusu v řádu metrů, ale jen v řádu jednotek, maximálně desítek centimetrů (běžně do 20 cm). Tak to prostě je a je potřeba se s tím smířit. Výjimkou jsou snad jen rašeliniště, kde voda zabrání rozkladu organické hmoty a ta se bez přístupu vzduchu přeměňuje na rašelinu.
    A jak se vlastně určilo, že v Rusku starší stromy nejsou? Podle fotek, na kterých nejsou vidět stomy o velkém průměru?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, věc není zdaleka tak jednoduchá, jak ji autorka uvádí, a argumentace založená na tak slabém podkladu... no nevím nevím. Tím samozřejmě nezpochybňuju předešlé díly o Tartarii, jen tohle mi přijde hodně přitažený za vlasy.

      Vymazat
    2. Anonyme,
      on někdo v článku tvrdil, že věk stromů se určuje ze šířky kmene?
      A jak víte, co bylo před stovkami let? Říkali to na Nově? A co tu bylo před tisíciletími? Aha, je to v učebnicích...
      Jinak když už tu probíráte pojmem „humus“ - který mimochodem v článku NENí – pak by bylo dobré si alespoň rámcově zjistit něco o půdním profilu. Ale klidně vám to zopakuji: humus se tvoří z toho, co z rostlin (a půdní fauny) na porostu zbude, tedy to, co není vykáceno a odvezeno, vypáleno, pokoseno, shrabáno, vysbíráno, vyoráno, vyfoukáno, vyplaveno, sklizeno,... prostě co zůstane na místě. A to bude možná ten důvod, proč není nic Měsíci. :-)

      Spííídy,
      při pozorném čtení textu jistě čtenáři neunikne, že tyto články nejsou výplodem „autorky“, ale jsou to výtahy z obsáhlých statí ruských vědců, uvedených v úvodu i ve zdrojích. Jinak počítej s tím, že za vlasy se bude tahat daleko víc. :-)

      Vymazat
  3. Vla Bi: Cituji text pod obrázkem: "stavba Transsibiřské magistrály (přelom 19. a 20. století). Najdete tu nějaký starší strom?"
    Copak z fotek se dá nějak určit stáří stromů? Že tam nejsou vidět silné kmeny? To je důkaz?

    Tenhle díl seriálu se snaží odvodit teorii o dopadu meteoritu ze stáří stromů a síly zeminy v lese.
    Snažil jsem se jen říct, že v našich lesích je to přesně stejně. Co to tedy dokazuje? No vůbec nic, respektive cokoliv chceme. Tohle prostě nejsou žádné důkazy.
    Ale samozřejmě každý vidí jen to co chce vidět. A opačně - kdo něco vidět nechce, tak to nevidí. Tohle platilo vždycky, ať byly důkazy jakékoliv.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nu s šířky stromů se určuje stáří, rozřízne se a spočítají se kruhy, kdy každý kruh (dle podnebí, kdy v teplém podnebí širší, studeném užší), ale principiálně ANO ze šířky se uršuje, ALE vy vyvozujete šířka=automaticky mm, ALE dle knížek lesnických, šířka dle letokruhů, ALE chápu, Váš úmysl měl být dokázat, že máte pravdu Vy a nikdo jiné ne...

      co si vzít knížky, kde se o tom píše než zašnete na lži vytrubovat dalekosáhlé důkazy o tom co není pravda, přestože dokazujete akorát svoji nevzdělanost. Kdyby se to o letokruhách a jejcih příruistku neučilo na základce i vztah podnebí či druhu stromu na vs přírustek, ale jediné Vy jste dokázal vztáhnout mm=stáří absolutně, vědci potřebují ještě x dalších parametrů, co nechcete nobelovku :D

      Vymazat
  4. Pokud by skutečně před 200 lety došlo ve zmíněné oblasti Ruska k dopadu meteoritického roje, který by zpustošil tak velké území a zlikvidoval tehdejší lesy, tak by jistě o tom zůstaly nějaké důkazy i mezi místním obyvatelstvem. Města v oné oblasti, v článku přímo zmíněná (Omsk, Tobolsk,...) jsou velice stará, se známou a doloženou historií. Když tedy meteoritický roj smetl všechny lesy kolem měst, proč nesmetl i ona města? A proč ani v historii těchto měst nejsou žádné zmínky a záznamy o nějaké katastrofě. Nebo ano?
    Pokud jsou terénní stopy, které seriál zmiňuje a ukazuje na mapách, skutečně impaktního charakteru, pak musely vzniknout daleko dřív, ještě před pamětí a záznamy lidstva. No a pak tedy i ona zmiňovaná klimatická anomálie v letech 1816 - 19 měla svůj původ jinde a s Tartárií to nejspíš bylo také jinak.
    Ostatně, moc nevěřím, že by existoval tak rozsáhlý sjednocený a organizovaný územní útvar. Spíš bych to chápal jako oblast s mnoha menšími samostatnými správními oblastmi, pro které se pro jejich vzájemnou podobnost, a nedostupnost z našeho pohledu, ujal jednotný a společný název. Prostě nebyl důvod to nějak rozlišovat a asi ani nebylo co.
    Ale souhlasím, že naše současné poznání historii této části světa dost opomíjí, a že je dobré ji trochu osvětlit a přiblížit. Ovšem trochu seriozněji, než podle vrstvy zeminy, nebo starých fotek lesa.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zde jest patrno,že při hodnocení podobných/nebo všeho kolem?/užíváte toliko rozumového pohledu či intelektu,opomíjeje další dvě i..
      tohle"Ostatně, moc nevěřím, že by existoval..." bych mohl/mohl,ale nemusel/brát jako nedostatek informací z vaší strany-prostě jen "věřím-nevěřím...a co teď??
      pokud hodlám oponovat čemukoliv,jest nutno seznámit se se vším,čemu oponovat chci,a ne jen odporovat na základě dojmů či vět ve stylu "moc nevěřím"-vidíte tam tu slabost vaší oponentury??nebo zpochybňování,či jak to nazvete??

      Vymazat
  5. Anonyme,
    je obdivuhodné jak s vytrvalostí závodního chrta tu poukazujete na nesmyslnosti seriálu o Tartárii. Běžný člověk, který by s článkem nesouhlasil, by v drtivé většině případů jen mávl rukou (pokud by článek vůbec dočetl) a šel by si po svých. Maximálně by jednou přispěl, a když by viděl z jeho pohledu zaslepenost těch, kdo se na článku podílejí a souhlasí s ním, vyprd by se na to. Vy jste to však, jak vidno, pojal jako povinnost a vyrazil - patrně spolu s klubem Sisyfos - do svaté války proti lidské naivitě a hlouposti, kterou je třeba do základů vymýtit.
    Vaše angažmá bych čekal někde na Orgonetu (i když tam je diskuze moderována) nebo AC24, než v takovém zapadákově, jako je tento blog, ale když se nad tím zamýšlím, jsem vlastně rád, že jste sem zaskočil, protože jednoho potěší zájem i z vyšších kruhů nositelů jediné pravdy.
    Své názory jsme si už sdělili a diskuzi dál plevelit nebudeme, nicméně pokud na náš blog nezanevřete, budete se muset obrnit trpělivostí, protože seriál ještě neskončil a to nej teprve přijde.

    S přáním ať jde práce od ruky
    MichalB a Vlabi

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Proč si myslíš, že člověk, který nesouhlasí, hodí jeden dva komentáře a jde pryč? To je dost povrchní pohled. Je potřeba na to pohlížet trochu komplexněji. Tady Anonym mi nepřijde jako typickej hater, spíš se snaží celou věc pochopit trochu víc do hloubky, než se tu rozebírá. Taky by mi na jeho místě vadil styl, jakým mu odpovídáte, a nejvíc asi tenhle komentář. Já taktéž souhlasím, že tenhle díl je zatím nejslabší místo celého seriálu a je zářným příkladem toho, jak si zastánci alternativních pohledů na svět občas vypůjčí i poloviční blbost, i když jinak analyzují věc naprosto správně.

      Místo toho, abys ho povýšeně shodil téměř na úroveň placených trollů, zkus se nad jeho argumenty trochu zamyslet - má je totiž celkem věcné. A to Ti říkám upřímně jako velký zastánce alternativních pohledů na svět.

      Vymazat
  6. Patrně očekáváte reakce jen od těch, kdo by vás chtěli poplácávat po ramenou. Ale když něco děláte veřejně, musíte umět unést i jiné názory, nesouhlas a kritiku.
    Nesnažil jsem se poukazovat na nesmyslnost celého seriálu, jen na to, že podle tloušťky vrstvy zeminy a starých fotek stromů se nedá poznat ani odvodit vůbec nic, a že takové věci nelze brát jako důkaz. A na pokračování se těším a pevně věřím, že přijdou skutečné důkazy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale prd, já bych si rád přečetl nějaké argumenty proti tomu co píše článek, když ale všechno co napíšete, stačí znalost základní školy, abych věděl, že váše argumenty jsou hovadiny, tak mám věřit Vám?

      Sorry, když napíšete argument co nebude v rozporu už se znalosti základky, zamysléím se, ale takto beru argument "čákáte že vás poplácají po zádech" jako další důkaz, že nechcete debatovat věcně, ale buĎ na nesmyslech nebo citových výlevech či vašich pocitech...

      Pevně věřím, že pochopíte, že argument nerovná se argumnet ve stylu "myslím"=tedy nevím, ale pouze se dovnívám...

      Vymazat
  7. No a ještě přidám drobnost, která mi přijde docela zvláštní. Jde o zajímavou podobnost slov Tartárie a Tramtárie.
    Tramtárie je naše dnešní a spíš žertovné označení nějaké fiktivní, příliš vzdálené, nedosažitelné a podřadné země. Podle google to ale není nijak novodobé slovo, údajně existovalo už ve staročeštině. Co když Tramtárie opravdu vychází ze slova Tartárie?
    Stále si říkám proč vlastně byla Tartárie pro nás tak neznámá a proč je o ní obecně tak malé povědomí? Podle mě prostě proto, že byla opravdu příliš vzdálená, no a její tehdejší význam a důležitost musely být velice malé, až směšně nepatrné. I dnes, v době globalizace a přelidnění, je tato oblast nepříliš významná. Z velké části těžko prostupná a po velkou část roku obtížně obyvatelná. Neumím si představit, že by tam v minulosti existoval obrovský a centrálně organizovaný státní útvar a nezanechal by stopy v evropských dějinách, aby nakonec úplně zmizel. Opět se tedy přikláním ke své předchozí zmínce, že daleko pravděpodobněji šlo jen o jednotné označení pro nás vzdáleného, nevýznamného území. Něco podobného, jako označení "Zde jsou lvi" na starých mapách. Tartárii si tedy z pohledu našich předků představuji jako velice vzdálené a obtížně dostupné území, které je sice trochu známé a ví se o něm, ale není důvod se jím nějak víc zabývat, a obývané mnoha kmeny na nízkém stupni vývoje a s velmi podobnými "tataro" názvy.
    Ale třeba se pletu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. už jen to,že se takový "pohádkový" název jedné nesmírně daleké země uchoval/dle mého názoru tisíce let,v mnoha pozměněných podobách/vypovídá o tom,že se s velkou pravděpodobností či až jistotou jednalo o zemi pro nás velmi důležitou,tak jako spousty pohádek a legend,tradovaných stejně dlouho..nepodstatné a podřadné vždy bylo-a dodnes tomu tak je-z legend,pověstí či ústního podání vypouštěno..
      Tramtárie-Tartárie--patří ke stejným archetypálním výkladům,jako zlaté vlasy Děda Vševěda,nesmrtelnost Kostěje,putování "hloupého" Honzy nebo zlatá rybka/a mnoho dalších!/
      ověem z ničeho nic nevzejde,neboli tyto mají reálný základ v "naší" minulosti..chce to mnohem víc studia a pátrání,všemi směry a všemi způsoby,pane anonyme,hlavně v terénu!!

      Vymazat
    2. Tartaria je z anglosaského prostředí, jestli se nepletu, takže bylo bymožné že se jedná o stejné místo jen se zkomoleným názvem.

      Vymazat
    3. Slovo a pomenovanie "zeme" Tartária je odvodené od dvoch bytostí - potomkov (detí) Perúna - Tarcha a Tary (pozostatok v pomenovaní TATRY) - toto územie je pod ich ochranou - nastalo ráno SVA-ROG-A a začína sa prejavovať v rôznych rovinách - chce to trocha záujmu a veľa úsilia v hľadaní predovšetkým vo svojom srdci ... ak si teda skutočne náš a nie nejaký "anglosas" ... či pod inou temnou ideológiou ... všetko je inak, ako je nám "predkladané" - to nie je o akomkoľkovek -teizme ... leda ak o neteizme - Je to o ROD-O-BOŽÍ - veľmi obšírna téma ak berieme do úvahy dlhodobé ničenie, väznenie, ukrývanie, prekrúcanie a prevracanie na ruby ... PRAVDY.

      holistický prístup

      Vymazat
  8. Pro "anonym" - jak podle vás vzniklo toto? http://ic.pics.livejournal.com/mylnikovdm/24488457/7152/7152_900.jpg

    město Čebarkul. Na historických mapách je přesně na tom místě zaznačená hvězdicová pevnost - střed města. Vaše vysvětlení? (čistě pro zajímavost).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je zajímavé, ale samozřejmě naprosto netuším co to mohlo způsobit, nebo jak to vzniklo.

      Vymazat
    2. Teď musím říci, že mám stejný nízor jako Vy nevím. Mohu myslet teorie, mechanicky od pozemního výbuchu, přes dopad velkého tělesa, ale co slkutečně?

      Vymazat
  9. V článku jsou jasné argumenty. Sibiřská tajga je posledních tisíci let klimaticky chladná, většinou s permafrostem. To znamená zcela nevhodné podmínky pro osídlení a těžbu, která by postupovala rychleji než přirozená obnova (o celoplošném osázení tu nelze vůbec uvažovat ani ve snu). V tajze nejsou tropické deště, které by splachovaly půdní humus do vodotečí, naopak jde o trvale vysoce retenční půdy. Nedostatek humusu je proto přirozeným (běžným) způsobem nevysvětlitelný a představuje jasnou anomálii. Takže vysvětlení této anomálie v článku je vysoce pravděpodobné a především odpovídá ostatních pozorováním z té doby a potvrzení v současnosti.

    OdpovědětVymazat
  10. Kdyz dojde k vykaceni nebo zniceni lesů. jeto pruser. Neni mozne aby tyto lesy, zvlaste monokulturni byly kvalitni. Narusen byl kolobeh vody. V pate generaci srtomy umiraji, maji dokonce cerne vetve. Nekvalitni řidké drevo i malo huste letokruhy. Takze nove lesy jiz nikdy nebudou fungovat, zmeny jsou nevratne. Zaklad jsou smisene lesy a teplotni rozhraní. Pro tvorbu spodnich vod a vseho dalsiho....

    OdpovědětVymazat

Podmínky pro publikování komentářů