17. 1. 2015

ZKÁZA VELKÉ TARTÁRIE 2


Než budeme pokračovat v našem pátrání po příčinách konce Tartárie, zastavme se chvíli v čase někde kolem roku 1815. V tu dobu totiž na Zemi s největší pravděpodobností došlo k jakési obrovské katastrofě světového významu, o níž nám oficiální historie nic neříká. Nebo nás mystifikuje. Důsledky této katastrofy však známe velmi dobře – statisíce, ale pravděpodobně spíš miliony lidských životů.

Rok 1816 později dostal jméno „Rok bez slunce“.
Tehdy došlo ke klimatické anomálii, která postihla velkou část severní polokoule. Neobyčejné počasí trápilo celou západní Evropu, Turecko a východ Severní Ameriky.
V USA tento rok dosud nazývají „Eighteen hundred and frozen to death“, to znamená něco jako „Osmnáct set a nasmrt zamrzlý“. Oficiální věda ho pokládá za začátek „malé ledové periody“ trvající tři roky.


V březnu teploty v Severní Americe pokračovaly mrazy jako v zimě. V dubnu i květnu bylo nepřirozeně mnoho dešťů a krup, náhlé mrazy zničily většinu plodin, v červenci dvě obří sněhové bouře způsobily smrt řady lidí a v červenci a srpnu dokonce zamrzaly řeky. Každou noc byl mráz a v New Yorku a na severovýchodě USA napadalo metr sněhu.

I Německo trápily silné bouře. Mnohé řeky, včetně Rýna se rozvodnily. Ve Švýcarsku bylo počasí, jaké nikdo nepamatoval. A po všechny měsíce sněžilo a sněžilo.
Neobyčejné počasí způsobilo katastrofální neúrodu. Neurodilo se prakticky žádné obilí. Na jaře následujícího roku ceny zrna v Evropě stouply na desetinásobek a vypukl hladomor.
Na svět se spustila tma. V plném smyslu slova. Slunce se nemohlo skrze vrstvy mraků dostat a zahřát zemi. Lord Byron v roce 1816 začíná jednu svou báseň: „Pohaslo jasné slunce a ztemnělé / hvězdy se potácí v prostoru bez účelu, bez paprsků / ledová je zem, ...
(Na obrázku je pro ilustraci přehled teplot toho roku v polské Wrocławi, která na tom nebyla ještě nejhůř. Všimněte si, že za celé léto teplota nevystoupila nad 20°C.)

Odpověď na tříletý chlad byla nalezena o sto let později. Americký výzkumník U. Hamfreys spojil změnu klimatu v letech 1816 – 1819 s výbuchem vulkánu Tambora na ostrově Sumbawa. Výbuch tehdy vyvrhl asi 150 km3 pyroklastických trachyandezitů. Kouř dosáhl výšky 44 km a sopečný materiál společně se sopečnými plyny se mohl dostat až do stratosféry. V současné době je tato hypotéza ve vědeckém světě všeobecně přijímaná.

Ale možná by někomu mohlo připadat zvláštní, že výbuch vulkánu na jih od rovníku tak ovlivnil klima severní polokoule a přitom nemáme zprávy o podobných problémech na polokouli jižní. A pokud by skutečně směs prachu a popele v atmosféře tak intenzívně bránila slunečnímu svitu, je těžko vysvětlitelné, proč by se tak dělo jen na jednom – i když rozsáhlém – území, a to dokonce po tři roky.

Když se podíváme na planetární schéma vzdušných proudů, vidíme, že vzdušné masy z jižní polokoule se prakticky nemísí se vzdušnými masami polokoule severní (na obrázku jsou převládající větry naznačeny šedými šipkami). Kdysi se v učebnicích civilní obrany psalo, že radioaktivní spad obvykle zůstává na té polokouli, kde došlo k výbuchu.  Dá se předpokládat, že popel a prach vyzdvižený do atmosféry při výbuchu sopky se bude chovat podobně.

Za povšimnutí stojí i to, že zatímco Evropa a Amerika zamrzaly a hladověly, v Rusku v letech 1816 – 1819 žádné podobné historické záznamy nejsou. Ani chlad, ani hlad. Buď to bylo tím, že jak tvrdí známý vtip – Rus si zapíná horní knoflík u košile až při mínus padesáti – anebo takové záznamy zmizely.
Anebo tam tomu mohlo být i naopak...







Pokud má správný badatel sebemenší pochybnost, měl by hledat další možná vysvětlení. I my tedy připusťme myšlenku, že na vině popsané lokální klimatické anomálie nebyla sopka.
Co by to mohlo být jiného?

zdroje:
http://www.kramola.info/vesti/letopisi-proshlogo/gibel-tartarii
http://kadykchanskiy.livejournal.com/318335.html
http://day-omega.com/?p=1152
http://meteomodel.pl/BLOG/?p=5063


(©)2015 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.

3 komentáře:

  1. Hm, a žiadne kritické zimy vo Wroclavi neboli. Stabilná zima, či inde boli ?
    - Mňa zaujalo skôr dnešné zemetrasenie v Oklahome, tam jich za stále štyri päť a dnešné je prvýkrát nad 4 stupne. Tuším až tam zasahuje supervulkám Yelowstone... B - to len taký blik...

    OdpovědětVymazat
  2. Článek neřeší ani existenci, natožpak zánik nějaké Tramtárie a v období 19. století by to znamenalo, že ve 20. století existují pamětníci, byť nepřímí (nezúčastnění na pohromě). Bude autor vstřícnější, věcnější, obsažnější a exaktní (jednoznačný, pravdivý, přesný) a to doložitelně????

    OdpovědětVymazat
  3. Vážený anonymní, tedy anonyme!
    Málokdy se na blozích objeví takovéto ignorování tématu. Hm, Tramtárie a pamětníci ve 20.st.? Snad kdyby jste si přečetl něco od našich národních buditelů z konce 18. a z první poloviny 19. st., tak by jste jistě tohle nenapsal. Navíc v obou článcích, pokud jste si nevšiml je publikována i spousta fundovaných odkazů na existenci relevantních, informačních zdrojů. I. vydání Britské Encyklopedie z r. 1771 jistě nebudete považovat za konspirační materiál, že? Nebo snad ano? Tak si zkuste na internetu najít její str. 887 (nebo alespoň otevřete ony přiložené odkazy) a doufám, že Vám pak ne-vypadnou oči z důlků. Možná se pak autorovi těchto článků omluvíte. Ale pisatelé vašeho druhu se nemají za co omlouvat, že? Matěj

    OdpovědětVymazat

Podepsat se není povinnost, ale projev úcty k druhým.