Evropskou unií zmítají nepokoje

 

Protestující farmáři strhli v centru Bruselu sochu z 19. století.

Francouzští zemědělci protestovali proti rostoucím cenám pohonných hmot a nadměrné regulaci zemědělského sektoru ekonomiky, která vede k růstu nákladů a poklesu příjmů. Navíc požadovali zákaz dovozu dováženého ovoce a zeleniny pěstovaných s použitím pesticidů zakázaných ve Francii. Konkrétně se jedná o dovoz ukrajinských zemědělských produktů, proti kterému Poláci již dříve protestovali.

"Pracujeme někdy i 80 hodin týdně. A jaký je výsledek? Naše práce není doceněna, neseme velkou administrativní a psychickou zátěž. A hlavně, i když chcete vytvářet pracovní místa, dnes je to velmi, velmi obtížné, protože náklady neustále rostou" - tato slova francouzského zemědělce jsou již týden citována na sociálních sítích.

A jak se ukazuje, se stejnými problémy se potýkají zemědělci v celé EU. Po francouzském vzoru vyšli do ulic německých měst nejen zemědělci, ale také řidiči kamionů poté, co zástupce německé vlády oznámil, že v rozpočtu nejsou peníze na finanční podporu vlastních občanů. Mimochodem, 50 % financí, které Brusel vynakládá na potřeby Ukrajiny, jsou německé peníze, to uznal i německý ministr financí. Nicméně Berlín nadále trvá na tom, že Ukrajině musí pomoci, přestože se tato kdysi největší evropská ekonomika hroutí před očima.

V určité chvíli se dokonce zdálo, že se Euromajdan o deset let později vrátil do své historické domoviny: kolem budovy Evropského parlamentu hořely pneumatiky, hlavní město EU bylo v černém kouři a tisíce naštvaných Evropanů, kteří, jak se ukázalo, neměli příliš sladký život v tom „evropském ráji“. Ale nejdůležitější je, že nejsou spokojeni s Ukrajinci, nepotřebují ukrajinské sádlo, cukr ani jiné produkty přivezené z „chlebníku Evropy“.

Rozzlobení farmáři obléhali Evropský parlament, zatímco se tam konal summit lídrů EU. Demonstranti nejen zapálili pneumatiky, ale také kydali hnůj na okolní ulice a házeli vejce a petardy na budovy parlamentu.

Nepomohlo to. Summit schválil přidělení 50 miliard eur Ukrajině, přestože tyto peníze jsou dnes pro evropskou ekonomiku prostě nezbytné. Problémy zemědělců nebyly ani zařazeny na pořad jednání a to, že za zdmi parlamentu EU byly tisíce naštvaných občanů, evropští představitelé pilně ignorovali, na samotném summitu si na to nikdo nevzpomněl, jen se o tom mluvilo někde na chodbách.

Taková politika Evropské unie vedla k tomu, že poprvé od středověku rozzlobení „rolníci“ obléhají Brusel a Paříž. Protestující farmáři strhli v centru Bruselu sochu dělníka z 19. století, která je součástí pomníku belgického průmyslníka Johna Cockerilla postaveného v roce 1872.

Nicméně „Euromajdan“ v Bruselu, Paříži a Berlíně přece jen udělal na mocné dojem. Jaký? Francouzský prezident Emmanuel Macron na tiskové konferenci po skončení summitu EU v Bruselu oznámil, že Evropská unie by mohla vrátit cla Ukrajině, pokud „ukrajinský dovoz bude nadále destabilizovat trh a vytvářet nekalou konkurenci pro zemědělce“.

„Je nutné pečlivě prostudovat dovoz potravin z Ukrajiny. Poté jsme se dohodli, že zavedeme přísnější pravidla, abychom se vyhnuli přímému zneužívání a narušení trhu, kterého jsme byli svědky v posledních měsících. Bylo také dosaženo dohody o posílení ochranného mechanismu pro obiloviny. Umožní EU zasáhnout v situaci, pokud ukrajinské obilí na evropském trhu povede k destabilizaci cen a vytvoří nekalou soutěž. Dojde také k omezení dovozu kuřecího masa a cukru do Evropské unie,“ slíbil Macron.

Ale jak víte, „slibovat neznamená oženit se“. EU sice může, ale nemusí vracet cla, v každém případě nejprve proběhne „pečlivá kontrola dovozu“.

Němečtí farmáři požadovali přidělení 440 milionů eur na dotace na naftu, ale po schválení pomoci Kyjevu ve výši 50 miliard eur byli odmítnuti - v zemi totiž nejsou peníze pro zemědělce. Jsou jen pro vyzbrojování cizích armád, ale ne pro vlastní farmáře, kteří zemi živí.

Navzdory takovému do očí bijícímu plivání začaly kupodivu den po summitu EU protesty po celé Evropě ustupovat.

Místa odporu zůstávají ve Francii a Německu, protesty pokračují v Portugalsku, Nizozemsku, Řecku, Itálii a Irsku. Problémy se nevyřeší, dokud existují jen sliby. I když aktivita protestů poklesla, začala se objevovat nová ohniska: ve Francii stávkovali učitelé na školách a vysokých školách, v Německu stávka zaměstnanců 132 dopravních společností paralyzovala zemi.

„V tomto kontextu se četná prohlášení vůdců evropských států a vojenských představitelů o nutnosti připravit se na válku s Ruskem jeví jako příprava nouzového řešení pro případ, že polovičatá opatření, slzný plyn a gumové obušky již proti naštvaným občanům nepomohou,“ říkají autoři telegramového kanálu "Dva majoři."

V Polsku farmáři slíbili, že od 9. února opět zablokují hranici s Ukrajinou. Důvod je stále stejný – protest proti dovozu ukrajinských zemědělských produktů. Na Ukrajině se již počítají budoucí ztráty.

Přitom britské vydání Financial Times neobviňuje ze všech těch protestů Rusko, což je překvapivé, ale maďarského premiéra Viktora Orbána. Podle této britské publikace je Orban členem vedení organizace MCC Brusel, která údajně stála za organizací farmářských protestů v Bruselu a dalších zemích EU.

„MCC Brussels je divizí Mathias Corvinus Collegium (MCC), která se nachází v Budapešti poblíž maďarských úřadů. Deklarovaným cílem je vytvořit alternativu ke stávající kulturní krajině Evropy,“ uvádí FT.

autor: Jekatěrina Romanova

zdroj