Motto:
Francouzského spisovatele André Mauroise se jednou jeho přítel zeptal, kdo více změnil průběh historie – Caesar, nebo Napoleon? Spisovatel mu na to odpověděl:
Od té doby, co existuje civilizace, nikdo tak nezměnil průběh historie, jako samotní historici.
Po „tajemných Etruscích“ a „keltománii“ se podívejme na další „zázračný“ fenomén světové historie, který, jak to tak vypadá, také asi nebude tím, jak ho oficiální věda stále ještě maluje – sumerskou civilizaci. Jisté pochybnosti jsem naznačila už v článcích Z historie Evropy a velmi pregnantně tuto záležitost objasnil ruský badatel Jurij Abarin ve svém videu Шумеры – история обмана! Pro ty z vás, kteří se ještě nenaučili rusky, přidávám pod jeho videem stručný překlad obsahu.
A co říká archeologie a genetika? Podle pozůstatků nalezených v Mezopotámii nelze vydělit Sumery, protože není jasné, koho vlastně hledat. Dnes není dokonce jasné ani to, jak vypadali: jedni je pokládají za malé a křivonohé, druzí se domnívají, že byli naopak velmi vysocí.
Problém je však jinde. Dnešní archeologové nenacházejí v Mezopotámii starověké hroby, které by bylo možné počítat k sumerské civilizaci. A to je dost zvláštní. Tvrdí se nám totiž, že byla nalezena jejich města, ale ostatky jejich obyvatel nikoli. A čí tam tedy leží ostatky? V Mezopotámii se nacházejí především obvyklé semitské hroby, ale ty nejsou tak staré. Zajímavé je, že těch opravdu starých hrobů bylo v Mezopotámii nalezeno jen velmi málo, což je už samo o sobě podivné. Vždyť v souladu se současnými představami konkrétně tato civilizace má být nejstarší na světě. Historici však vše, co nějak protiřečí zdravému rozumu, obcházejí.
Záhadou je i sumerský jazyk, protože až do naší doby se ho nepodařilo zařadit do žádné jazykové rodiny. Existuje sice několik za vlasy přitažených verzí, ale ani jedna nestojí za pozornost. To je další velmi podivná věc, vždyť podle Bible byl zpočátku na Zemi společný jazyk, který se až potom rozpadl na stovky druhů. Proto všechny mají více i méně podobné kořeny. Ale sumerština se vymyká. Je totiž postavena tak, že konverzovat jí není možné. Je to nějaké absurdní abrakadabra. Přitom se tvrdí, že sumerský jazyk byl už dávno rozluštěn. Ale o tom později.
Mnozí znají, že důležitou sférou života v Mezopotámii byla architektura. Právě Sumerům je přičítáno prvenství v používání pálených cihel.
Z nich se stavěly hradby, chrámy, sýpky. Jenže pálená cihla byla vymyšlena a v praxi prvně použita až v 15. století našeho letopočtu a masově se z ní začalo stavět až ve století 16. Tento paradox vědci opět obcházejí a pokračují ve vyprávění svých pohádek. Přitom 5 – 7 tisíc let žádná cihla nevydrží. Vlivem větru, písku i dešťů se v Mezopotámii cihly rozsypou za pár století. Proč si toho nikdo nevšímá? Jaké tisíce let, jaká dávná minulost, jaká pracivilizace v Mezopotámii?
„Dosud nevíme, odkud Sumerové přišli,“ potvrzuje doktor filosofie Vladimír Jemeljanov. Takže co vlastně víme o objevení sumerské civilizace?
Na začátku 17. století italský cestovatel Pietro della Valle navštívil Persii, kde náhodou našel nějakou tabulku s neznámými znaky. Co na té tabulce bylo, zda nápis nebo kresba, nepochopil, a tak si tabulku pečlivě obkreslil a obrázek s sebou přivezl do Evropy. Kresba však mezi evropskými vědci nevyvolala žádnou pozornost a na 200 let se na ni zapomnělo. A to až do 19. století, kdy nastal boom archeologických vykopávek a do Egypta se valily davy lovců senzací a rychlého zbohatnutí. A tehdy si zase vzpomněli na záhadný obrázek z jižní Mezopotámie. Největší muzea světa i soukromí sběratelé platili úžasné sumy za unikátní archeologické nálezy, obzvlášť když byly hodně staré nebo byly přičítány pracivilizacím. Mnozí badatelé tak velmi zbohatli a získali si jméno ve vědeckém světě doslova z ničeho. Dnes se uvádí, že 19. a 20. století jsou roky masové výroby padělků a falzifikací po celém světě.
Ale vraťme se k objevení sumerské civilizace. Hlavním předchůdcem objevů Babylonu se stal důstojník britské armády Henry Creswicke Rawlinson. Sir Henry, britský archeolog, lingvista a diplomat získal proslulost jako člověk, který údajně rozluštil perský klínopis. Tento člověk na cestě z Hamada nalezl trojjazyčný nápis ve staroperštině, babylonštině a ilanském jazyce.
V roce 1837 však v londýnské Královské společnosti představil pouze kopii se svým překladem:
Je jasné, že u mnohých historiků té doby vznikly pochybnosti o přesnosti dešifrování a tehdy došlo s pohádkovou pohotovostí k dalšímu unikátnímu nálezu – hliněnému slovníku vytvořenému starověkými Peršany ke studijním účelům, který potvrdil překlad vytvořený Rawlinsonem (v té době už generálním konsulem v Bagdádě).
Jakmile tedy vědecký svět zapochyboval a požadoval nějaký důkaz Rawlinsona, ihned se našly nějaké hliněné tabulky s překladem. Ale objevily se i problémy. Jeden z jazyků vypadal jako umělý, jako by ho vytvořila nějaká parta šifrovatelů, a kterýsi z vědců dokonce přímo od konzula požadoval, aby ukončil tyto antivědecké hrátky a přestal ohlupovat lidi.
A pak to teprve začalo!
Hliněné tabulky potvrzující Rawlinsonův překlad se začaly na vědecký svět sypat jak z Rohu hojnosti. Přátelům a příznivcům Rawlinsona stačilo kdekoli kopnout a hned nacházeli další chybějící senzační dokumenty. Klínopisné překlady sumerštiny se najednou nacházely úplně všude.
Daleko později, v roce 1970, kdy vysoce kvalifikovaný Christov Marks chtěl dodatečně zjistit stratigrafii vykopávek, při nichž se nacházely ony sumerské zázraky, s úžasem zjistil, že stratigrafické popisy v odkrytých archeologických vrstvách různých částí Mezopotámie jsou naprosto totožné! To znamená, že všechny vykopávky, které byly údajně provedeny archeology v 19. a na začátku 20. stol., se podle dokumentů v různých oblastech Mezopotámie nacházely ve stejné geologické vrstvě a kulturním sloji, což je samo o sobě absurdní. Na úsecích vykopávek ležících stovky kilometrů od sebe na různých místech Mezopotámie byly ve stejném složení a proporcích! Jakoby dokumenty z různých období a různých míst byly psány přes kopírák. Jistě chápete, že to je nesmysl. To vám řekne kterýkoliv geolog. Stratigrafická prověrka starověké Mezopotámie přivedla Christoa Markse k závěru, že starověké artefakty Sumerů jsou zcela zjevné padělky 19. století a z toho také plyne, že civilizace Sumerů nikdy neexistovala. Pokud revize stratigrafie vykopávek ukazuje na padělání a ve skutečnosti se většina vykopávek nedělala, jen se zprávy o nich prostě kopírovaly, pak odkud se vzaly ony nápisy na hrobkách, sochách i vázách a hlavně klínopisné tabulky z vypálené hlíny? Je jasné, že když Christov Marks začal pokládat profesorům tyto nepohodlné otázky, bylo mu namísto odpovědí nejprve zakázáno přednášet a následně byl i propuštěn z univerzity.
Gunnar Heinzon, profesor na univerzitě v Brémách, jeden ze zakladatelů německé historické analýzy, po prostudování sumerské historie řekl, že za sumerskou civilizací se skrývá raně středověká perská říše. Středověké perské budovy a artefakty jsou vydávány za starověké sumerské. Jak to ale udělat, aby svět tento podvod neprohlédl? Snadno! Bylo nutné přijít i se sumerským jazykem, pak jej úspěšně přeložit a říct celému světu, že existovala taková civilizace, kterou založili bohové. A to vše bylo v 19. století chytře vytvořeno. Mnozí vědci si na Sumerech vybudovali kariéru a stali se celosvětově známými.
Nyní připomeňme dílo neodmyslitelně spojené se Sumery – Epos o Gilgamešovi, jedno z nejstarších dochovaných literárních děl na světě. Obsáhlý příběh zapsaný klínopisem a zároveň jeden z nejvýznamnějších ve starověkém východu. Podle tohoto eposu byl Gilgameš vládcem sumerského města Uruk.
Připomeňme, jak tento epos přišel v 19. století na světlo světa. V polovině 19. století byla v průběhu vykopávek podivuhodným způsobem nalezena obrovská klínopisná knihovna krále Aššurbanipala. V druhé polovině 19. století zájem o v ní nalezené záhadné tabulky vzrostl a Britská archeologická společnost vyhlásila odměnu tomu, kdo nové důkazy existence záhadné civilizace předloží. A takový odvážlivec se skutečně našel. Byl to nějaký Ormus Rasam, osmanský cestovatel pracující pro Angličany, který si několik let odseděl v etiopském vězení za machinace s artefakty. Nejzajímavější je na tom to, že reprezentoval sira Henryho Rawlinsona, téhož, který první předložil překlad sumerských hliněných tabulek. Byl totiž jeho přítelem. V rozvalinách paláce Aššurbanipala, který do té doby nejednou prozkoumali jiní archeologové, náš dobrodruh sám objevil několik nových komnat, do nichž někdo jakoby shromáždil tisíce očíslovaných klínopisných tabulek. Tyto tabulky nebyly zazděné v nějakých tajných komnatách nebo v podzemí. Ne. Ony si prostě jen tak ležely v prostoru rezidence. Sousední komnaty byly zničené požárem a vyrabované nájezdníky. Vojáci v paláci neušetřili nic, dokonce ani fresky na zdech, ale sumerské tabulky si spokojeně ležely nedotčené. K jejich poškození údajně došlo až při transportu do Britského muzea v Londýně.
Tabulky s podivnými písmeny vyvolaly skutečnou senzaci. Když jedna nebo dvě kdysi nestačily k dokázání existence celé civilizace, pak tisíce jich už musí být nesporným faktem. Přitom jak se ukázalo, v těch tabulkách byla zapsaná celá historie velké civilizace všech časů! Od začátku do konce!
V 19. stol., s rozvojem vědy nastal prudký úpadek religioznosti v evropské společnosti. Mnoho vědců začalo otevřeně tvrdit, že Bible je vymyšlená a je produktem pozdního středověku, či dokonce renezance. Masově se začaly objevovat ateistické knihy. Církev nutně potřebovala rychlé důkazy starobylosti Písma svatého a biblických příběhů, jinak jí hrozil krach. Ale kdyby biblický Noe žil například v době sumerské civilizace,... To by se jistě objevil i v jejich letopisech! A tak Vatikán dal zadání k realizaci návratu věřících do církve a Britské muzeum to vzalo na vědomí. A zanedlouho přišla senzace: asistent egyptsko-asyrského oddělení britského muzea George Smith 3. prosince 1872 nečekaně vystoupil se zprávou ve společnosti biblické archeologie. V této zprávě stálo, že v sumerských tabulkách objevil příběh o potopě shodný s tím biblickým! Toto oznámení vyvolalo opět senzaci a všeobecný zájem. Noviny Daily Telegraf dokonce nabídly vysokou odměnu tomu, kdo najde chybějící fragmenty příběhu. George Smith se toho chytil a okamžitě odjel do Mezopotámie. A hned následující den po příjezdu v rozvalinách téhož paláce krále Aššurbanipala našel kompletní tabulky s pokračováním všech biblických příběhů!
Když pokračoval s jejich rozšifrováním, Smith objevil, že informace o potopě je jen součástí nějaké jiné, větší poemy Sumery nazývané Vyprávění o Gilgamešovi. Bylo mu jasné, že velká část vyprávění chybí a že tedy potřebuje ještě další tabulky. Neváhal a opět se vydal v r. 1873 na další expedici. Jistě vás nepřekvapí, že zase udivujícím způsobem našel dalších 384 tabulek, právě s chybějící částí onoho eposu! Poté už světové společenství nemohlo opět neuvěřit v pravdivost biblických událostí i Písma svatého a mnozí váhající se vrátili zpět do lůna církve. Vatikán si spokojeně oddechl a oslavil vítězství.
Když pokračoval s jejich rozšifrováním, Smith objevil, že informace o potopě je jen součástí nějaké jiné, větší poemy Sumery nazývané Vyprávění o Gilgamešovi. Bylo mu jasné, že velká část vyprávění chybí a že tedy potřebuje ještě další tabulky. Neváhal a opět se vydal v r. 1873 na další expedici. Jistě vás nepřekvapí, že zase udivujícím způsobem našel dalších 384 tabulek, právě s chybějící částí onoho eposu! Poté už světové společenství nemohlo opět neuvěřit v pravdivost biblických událostí i Písma svatého a mnozí váhající se vrátili zpět do lůna církve. Vatikán si spokojeně oddechl a oslavil vítězství.
Ale ve 20. století mnozí specialisté opět pojali podezření o falšování s překladem tabulek a prominentní vědci začali otevřeně hovořit o obrovském podvodu Britského muzea. A tehdy britští badatelé jako na zavolanou objevili další kouzelné tabulky obsahující fragmenty onoho eposu, tentokrát v jiných známých jazycích! To, že byly nalezeny tabulky s překlady ze sumerštiny do mnohých známých jazyků, jasně prokázalo správnost překladů George Smithe.
Kdykoli tedy někteří badatelé našli v sumerské teorii nějaké nesrovnalosti nebo slabá místa, britští specialisté okamžitě vyrazili do Mezopotámie a neomylně nacházeli ty správné chybějící fragmenty hliněných tabulek s neprůstřelnými důkazy.
Tak se v r. 2015 známý epos rozšířil o 20 nových veršů. Došlo k tomu poté, kdy pracovníci historického muzea v Iráku koupili u překupníků neznajících pravost předmětů několik desítek nových tabulek. Jak se později ukázalo, na jedné z nich byl zašifrován do té doby neznámý fragment eposu.
Ono se zapomíná, že všichni, kdo stáli u počátku historie objevování sumerské civilizace, byli dobrými známými a pracovali společně: jeden jako našel tabulky, druhý je přeložil a dopravil do Británie a třetí to všechno financoval a zastřešoval svou velkou autoritou prvoobjevitele. Všichni tři na tom samozřejmě nemálo vydělali a jejich jména se stala ve vědeckém světě nesmrtelnými. Takovým případům se můžeme sice smát, ale světová věda je stále chápe jak vědecký fakt.
Jak už jsem říkal, 19. století je věk masových historických objevů a unikátních archeologických nálezů po celém světě. Nejdříve v Egyptě našli unikátní hrobky i pohádkové paláce faraonů, v Římě i Řecku na každém rohu a v každé zahradě vykopávají antické sochy velkých caesarů i bohů Olympu a také nespočetné antické paláce a chrámy.
Mezopotámie nemohla být výjimkou. Do jejího prostoru se hrnuly nespočetné expedice z celé Evropy. V zimě 1898 se do Mezopotámie s průzkumnou expedicí vypravil i německý archeolog Robert Kaldewei. Cílem této expedice bylo určit místo budoucích vykopávek, které měly podle plánu začít 24. ledna z iniciativy Německé východní společnosti. Expedice jako každá jiná. Ale již několik měsíců předem tento německý archeolog napsal v dopise svému příteli, že brzy vykope celému světu Babylon a přitom jen tak mimochodem uvedl, že předchozí objevy se zatím drží v přísném utajení. „Jen chvíli vydrž a sám se vše dozvíš z novin.“ V dopise se píše, že Němec požádal německou vládu o 500 tisíc marek na vykopávky. V těch časech bylo 500 tisíc naprosto nemyslitelná suma. Ale co je důležité – oni mu to dali. Ten Němec v oněch místech nikdy nebyl, ale předem přesně znal, kde Babylon hledat. (Dnes už je známo, že v Mezopotámii nikdy žádný Babylon nebyl. Nacházel se v Egyptě, což se uvádí v mnohých středověkých zdrojích. Podrobněji o tom pohovořím v jiném videu.) Vůbec mě však neudivuje, že tento archeolog skutečně v Mezopotámii záhadný Babylon našel. Za 500 tisíc marek bych ho našel třeba i na severním pólu. A i hliněné tabulky bych přidal jako důkaz.
Anglický archeolog vedoucí vykopávky v královské hrobce v Mezopotámii, v té době nejznámější znalec sumerské civilizace, sir Leonard Wull na počátku 20. století, když vyprávěl o sérii nálezů zlatých sumerských toaletních potřeb, nečekaně prozradil, že všechny tyto věci, má-li být poctivý, jsou arabské práce ne starší než ze 13. století našeho letopočtu. Přiznal, že obrovská starobylost sumerské civilizace se archeologickými vykopávkami nepotvrzuje. Podle hliněných tabulek Sumerové údajně žili před 5 - 7 tisíci lety, ale všechny údajně sumerské archeologické nálezy se vztahují až k našemu středověku.
Takže komu věřit? Hliněným tabulkám pochybného původu, nebo světové archeologii? Vyberte si.
Ale když si pozorně projdete sumerskou historii, pak vyplouvá velké množství protiřečení, nad kterými se oficiální věda snaží zavírat oči a nebrat na ně ohled. Například v sumerských tabulkách se uvádí Xexes, král králů Dareios, královský syn Achaimens, ale dnes už není tajemstvím, že například král Dareios je postava z 15. století. Astrologické objevy, k nimž došlo až v 16. - 17. stol. Sumerové údajně také už znali.
Nikdo nepřemýšlel o tom, že Sumerové mohli být vytvořeni až na přelomu 18. a 19. stol. podnikavými Evropany, že cihlové stavby z pálených cihel, které byly vymyšleny až v 15. stol. a ve stavebnictví rozšířeny až v 16. stol., stejně tak kříž na hrudi "sumerského" vládce také není hluboký starověk. Pokud totiž uvěříme novým teoriích, že Ježíš je postavou 12. stol. a křesťanství je náš středověk, pak kříž na tomto basreliéfu rozbíjí všechny obrazy sumerské teorie. Přesto si ho kupodivu dosud nikdo z vědců nevšiml.
A co to je na ruce této postavy? Nabízí se odpověď, že to jsou přece náramkové hodinky. I ty se ale objevily až ve druhé polovině 16. stol. Darovat takové hodinky královským osobám bylo v roce 1571 diplomatickým zvykem. Někdo patrně dal hodinky nějakému perskému šejchovi, kterého dnes z nějakého důvodu uvádějí jako sumerského vládce z hlubokého starověku. A co s tím? Nebudu se divit, když v brzké době někdo najde sumerskou tabulku, na níž bude popsán postup výroby hodinového mechanismu…
V době války v Iráku vandalové rozbili obrovskou antickou sochu asyrského okřídleného býka nalezeného v době archeologických vykopávek. Ale co my to nevidíme! Uvnitř je betonová konstrukce a navrchu štukování!
A co si pomyslet o „antických“ sochách s kovovou armaturou uvnitř po celém Iráku? To také Sumerové?
Sumery a celou sumerskou civilizaci vymysleli a poslepovali v 19. a 20. století. Jejich tvůrci pospojovali vymyšlené příběhy s biblickými událostmi a popsali technologie a objevy své současnosti a nedávné minulosti. Nic víc. A to je celá historie Sumeru, o níž se dnes s takovým nadšením hovoří.
autor: Jurij Abarin
zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=mrYKc0AYR-U
překlad: Vlabi
Další hezký střípek do mozaiky. Díky. Je ale někde sepsána chronologie dle nejnovějších poznatků? Předpokládám, že ta Newtonova už neplatí. A kdy vznikly (a kým byly postaveny) antické stavby v Itálii?
OdpovědětVymazatНовая хронология , Фоменко , Носовский , Калашников
OdpovědětVymazatBezvadne, kdysi jsem pracne nakoupil a procetl celou "Kroniku Zeme" od Zacharia Sitchina (nejznamejsi kniha byla "12 planeta"), a ted to vlastne mohu s klidnym srdcem cele hodit do sberu,neb to vypada,ze sam Sitchin vytvoril fiktivni story jiz z fiktivni historie.
OdpovědětVymazatvelke diky za clanek Vlabi
Sitchin údajně před smrtí i něco přiznal. Ale nebyla jsem u toho. :-)
VymazatNechci se rozhodně zastávat Sitchina, prostě psal, resp."překládal" na zakázku, to dnes i kdysi dělá(l) kdekdo. Ale to, když někdo napíše třeba 10 vět a v 11 je očividná lež, neznamená, že ve všech 11 větách je lež.
Vymazat"Sumerština" je nejspíše něco uměle vytvořeného. Obzvláště pokud pochopíte, že tehdejší kultura byla na daleko vyšší úrovni než naše civilizace a to včetně státního zřízení. Což samozřejmě před 150lety nikoho z těch civilizovaných vědátorů nemohlo ani ve snu napadnout.
To vše ale ještě neznamená, že si všechny ty báje, mýty nebo pohádky, podle toho jak je kdo chce pojmenovat, si nějaký novodobý klínopisník vycucal ze svýho scifi prstu, to by byl dnes určitě známější než Blavatská nebo Doyle.
Nebo myslíte, že tohle je taky podvod?
https://de.wikipedia.org/wiki/Akkadische_Sprache#/media/Datei:Pergamon_Museum_Berlin_2007086.jpg
Všechny ty mýty a báje mají základ v asyrštině a fénicko-kanaánských textech. Problém u nás je jen ten, že žádný není v češtině, na rozdíl od "přeložených sumerských". Oni to jen "postavili opačně", že ze sumerštiny vznikly všechny jazyky Levanty, ačkoliv ji uměle "zpětně" vytvořili z Levantských jazyků, aby uměle potvrdili tu jejich Knihu knih do prdaleké minulosti.
To, kdy se co stalo, asi nemá už cenu rozebírat. O tom je tu už mnoho a mnoho článků i komentů. třeba tady:
https://myslenkyocemkoli.blogspot.com/2017/09/o-cem-mlci-ruiny-septaji-pyramidy-2.html?showComment=1504697973005#c3290578980964676828
Ony ty cihlové ruiny jsou si podobny po celém světě, nejenom v sumeru, akkadu, egyptě, itálii nebo opravené na Karlštějně.
A vlastně úplně stejné je to se sanskrtem.... takže bych osobně nedoporučoval ty knihy vyhazovat:-) Pokud nejsou ze sumerštiny, tak určitě budou jako jediné česky přeložené, a je úplně jedno z jakého jazyka, myslím.
Jen doporučil se vyhnout doplněným názorům a myšlenkách Sitchina, nic víc.
nenimito
Problem u Sitchina je hlavne s konštruktom Nibiru a Anunnaki, áno tieto pojmy nachádzame v sumerských textoch. Podľa toho čo som mal možnosť vidieť z anglickych textov čo kritizujú Sitchinov koncept, argumentujú mimo iné, že nikde nie je takéto spojenie spomenuté, že Annunaki obývajú planétu/hviezdu Nibiru, alebo že pojem Anunnaki znamená: ľudia z ohnivých rakiet alebo tí ktorý prišli z neba. Sitchinov preklad Anunnaki ako tých, ktorí prišli z neba je preto sám osebe chybou alebo bol úplne vymyslený a všetky moderné preklady tohto výrazu sa spoliehajú iba na Sitchinove vlastné publikácie. Nakoniec slova Annnukai a Nibiru, alebo akékoľvek iné na ktoré sa Sitchin odvoláva, je možné voľne vyhľadávať v elektronickom textovom korpuse sumerskej literatúry, dostupnom na: http://etcsl.orinst.ox.ac.uk/ a hľadať vzájomné súvislosti. Sitchinove knihy poznam, dá sa uznať, že spôsob akým svoju verziu konštruuje je pôsobivé.V sumerských textoch však neexistuje takýto popis Anunnakiov - ako mimozemských bohov cestujúcich vesmírom. Anunnaki v skutočnosti znamená „kniežacia (kráľovská) krv“. Dávanie Annunaki do súvislosti s ťažbou zlata je problematická, pretože v sumerských textoch podľa dostupných informácií (nemám všetky informácie:-) neexistuje zmienka o starodávnych bohoch, ktorý ťažia zlato a využívajú k tomu ľudí. Bel Nimki (Ea) prekladá Sitchin ako pán baníctva, v sumerských textoch Ea nie je nikde spájaný s baníctvom a dolovaním zlata. AB
VymazatPsal jsem, vyhnout se doplněným názorům a myšlenkách Sitchina, nic víc.
VymazatA co takhle "a nun na kher"? Ale asi je dneska jedno, co mohlo nebo mělo být. Sitchin potřeboval nějaké Příchozí, řečtí měli τιτάνες, tak jen vytvořil starší "sumerské" anunna, nic víc. Všichni máme nějaké ty "bohy" jako předky v pohádkách, tak proč by je neměli mít i v sumeru:-)
O záhadné planetě se psalo a povídalo, tak ji jen pojmenoval. No, a byla na Světě, haleluja chvalme Pána.
Další věcí je, že se postavení těch uctívaných technologů a inženýrů v průběhu času měnilo stejně jako v socialistickém podniku. Jednou si náměstek a jednou vrátnej, tak proč ne strážce vědění, a pak třeba ředitelem dolů nebo správce oceánu? Když k tomu máš vědomosti a technologii, jde všechno. Problém nastane, až když to postavení má někdo přelouskat z asyrštiny do němčiny, do angličtiny, a pak do sumerštiny...
nenimito
V skutočnosti hlavnou hnacou silou výskumu či už starovekej mezopotámii a jeho náboženstva, a týkalo sa to aj iných náboženských kultúr sveta, bola snaha o potvrdenie Biblie (napr. India – to bola aj mnohých prvých európskych orientalistov Jones, Muller atd.). Jasne si tento fakt uvedomíme, keď nazrieme do osobnej a vedeckej korešpodencie vedcov a objaviteľov tej doby, jasne uvidíme ich motiváciu a spôsob myslenia.
OdpovědětVymazatToto je fakt ktorý stojí často stranou záujmu, osobné motivácie a presvedčenie a samotná viera učencov.
Genezis takto objavením sumerov bola potvrdená. Predstavme si tú radosť veriacich vedcov a vzdelaných ľudí: Sumeri mali tie isté spomienky na historické udalosti, síce s nejakými skresleniami – ale je to konečne potvrdenie inšpirácie Mojžiša pod priamym vedením Boha. Dejiny ľudstva ako dejiny spásy sú tak potvrdené aj zo „starších“ zdrojov.
Starovekosť rovná sa pravosť: „Aký je dôvod tohto úsilia v tak v odľahlých, nehostinných a nebezpečných krajinách?Vynakladajú sa veľké zdroje v duchu rastúceho a obetavého záujmu na oboch stranách Atlantiku, ktoré sú určené na vykopávky v Babylonii a Asýrii. Na túto otázku existuje jedna odpoveď, aj keď nie celá odpoveď, ktorá poukazuje na to, čo je z veľkej časti motívom a cieľom, a to je potvrdenie Biblie“ (významný assyrológ Delitzsch 1906, voľne citované). Súčasný asyriológ Mark W. Chavalas tvrdí: v tej dobe asyriológ často musel pracovať v tieni biblistov, ktorí z väčšej časti považovali novo vznikajúcu asyriológiu za pomocnú súčasť biblických štúdií. Často museli svoju prácu spojiť s biblickými štúdiami.
Takže z toho vyplýva, že veľká pozornosť a primárny účel a zámer prieskumu učencov minulého storočia bol zameraný na starodávnu Mezopotámiu v snahe autentifikovať biblickú mytológiu.
Potreba dať civilizácii akýsi počiatočný bod, definovať miesto prvej civilizácie bola už dlhšie známa - myšlienka – kolísky civilizácie. Wikipédia „Cradle of Civlization“ uvádza, že tento pojem použil zrejme ako prvý raz anglický spisovateľ Edmund Spenser v roku 1590. V historiografii ho viac rozobral a dokonca za takéto miesto určil Egypt, francouzský historik Charles Rollin v roku 1734. Avšak najslávnejší sumeriológ súčasnosti Samuel Noem Kramer, ktorý identifikoval Sumerov ako nesemitských, neindoeurópskych ľudí, ktorí žili v južnej Babylonii od 4 000 do 3 000 pred Kr., tvrdí, že Sumeri verili, že ich „bohovia“ prišili z miesta na východe menom Dilmun. „.. začína reťaz božských narodení v raji bohov Dilmun,… Ďalší mýtus rozpráva zložitý a do istej miery nejasný príbeh o rajskej krajine Dilmun, ktorý možno možno identifikovať sčasti so starou Indiou.“
To konštatovanie v diskusii vyššie (Mart´as), že Sitchin vytvoril fiktívny príbeh z fiktívnej histórie je trefný. Zdá sa, že vzhľadom na osobné ambície učencov a ich mecenášov počas celých dejín je toto fabrikovanie histórie praktizované od nepamäti až do súčasnosti. AB
Civilizace Dilmun - viz Záhady archeologie část desátá, strana 13.
VymazatZajímavá záležitost...
Asi není Dilmun jako Dilmun:-)
VymazatTen dnes pojmenovaný Dilmun jen prostě pojmenovali vědátoři. Jak píše i teta Wiki: "Řada vědců se DOMNÍVÁ, že Dilmun původně označoval východní provincii v Saúdské Arábii , zejména v souvislosti s hlavními Dilmunite osady Umm an-Nussi a Umm ar-Ramadh v interiéru a Tarout na pobřeží."
Asi proto, že řada vědátorů se DOMNÍVÁ, podle Knihy knih, že Eden(Ráj) byl v Mezopotámii. Je popisován MEZI ČTYŘMI ŘEKAMI, a oni se DOMNÍVAJÍ, že dvě z nich jsou Eufrat a Tigris, třetí, že vyschla, a čtvrtá skončila pod mořem v Perském zálivu. Prostě nechápou, že Eden - Dilmun byl někde úplně jinde.... a myslím, že ani ten východ ve staré Indii to nebyl.
Ty 4 řeky jsou popisovány jako velmi velmi velmi velké.
A podle mne jediné "místo mezi" 4 velmi velmi velmi velkými řekami je tady:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4e/Mercator_north_pole_1595.jpg
Vlabi už tu o tom psala sérii: https://myslenkyocemkoli.blogspot.com/2016/02/hyperborea-1.html
Je jedno jak to kdo kdy pojmenoval, jestli Dilmun, Hyperborea, Eden, El Dorado, Ráj nebo NebeNaHoře....
nenimito
Jasně, mohou to být báje o těch, co přišli odjinud. A mohli být pokračovateli tzv.civilizace Dilmun (jeden z názvů), která původně byla úplně jinde...
VymazatNo když si vezmeme jak je stará Země a život na ni,tak bych se nedivil.že už jsme třeba 10 civilizace na planetě.Co by se našlo po nás např.za 30 milionů let?A to se za každých 500 mil let obnovují zemské desky,takže kdo ví?Myslím si,že naše civilizace brzy skončí,jako už mnohé před námi.No jedno je jisté,nikdo neví jestli to bude za rok nebo 1000 let.
OdpovědětVymazatStačilo by 1000 rokov a z našej civilizácie by zostali iba zbytky kamenných stavieb a keďže ich kvalita zďaleka nedosiahne na tie z minulosti, tak iba hŕba kameňov, z ktorých by nikto nevedel určiť že to boli kedysi stavby.
VymazatP.S.: Teória "obnovy" zemských dosiek je prinajmenšom nefyzikálna. Je to teória typu chvost hýbe psom. Zemská kôra nie je bežiaci pás tanku. Kôrka na mlieku tiež nebude obiehať dookola a zasúvať sa pod seba keď ju zdola porušíte. Musí tam byť sila, ktorá tlačí dosky od seba a konvekcia nato proste nestačí. Subdukciu si vymysleli presne tak ako Sumerov, len preto aby nemuseli dopustiť že sa planéta zväčšuje a že pred 200 miliónmi rokov (toto je maximálny vek oceánskeho dna kdekoľvek) bol celý povrch pod vodou, možno okrem kontinentu na severnom póle. Toto nepredstavuje problém ani pre Darwinistov, ani pre Iz-Torikov (tí potom môžu tvrdiť, že ako prvá sa vynorila z vody Afrika :)),
ale zrejme to bol (a je) problém pre energetický priemysel, ktorý nechcel zbytočné otázky o tom, odkiaľ sa berie energia pre tento rast planéty. Ako potom zotročiť ľud, keď vám nemusí za energiu platiť, ste oveľa chudobnejší, dokonca vám odmietajú platiť dane, lebo ich zbraňový potenciál kvôli tomuto zdroju energie ruší váš monopol na silu?
s0lar
Souhlasím se sOlarem rozhodně v tom, že by po nás skoro nic nezůstalo za kratší dobu, než si myslíme. Jsou o tom pěkně udělané simulační videa, jak vše hooodně brzy začne mizet pod vlivem mocné přírody.
VymazatSouhlasím i se závěrem, že energetický průmysl by tohle téma nejraději vůbec neotevíral.
Ohledně zemských desek nevím nic, přišel jsem do kontaktu jen s gramodeskami. Ale zase pamatuji ještě i ty na 78 otáček, které se snadno křáply.
ale proc to delali? Dagmar
OdpovědětVymazatJo a taky vyhodim epos o Gilgamesovi
OdpovědětVymazatDagmar,
Vymazatneházejte flintu, totiž Gilgameše do žita. Hamlet, Stařec a moře, Bílý Tesák, Tulák po hvězdách, Maková panenka atd. atd. tam taky neskončí jen proto, že si obsah autor vycucal z prstu, ne? :-)
Michale, docela Dagmar chápu. Ono je rozdíl, když od začátku víš, že je to fikce, nebo když jsi od chvíle, co se o daném eposu dozvíš ve škole udržován v tom, že to byl sumerský král, čili reálná historická osoba. ;-)
VymazatEpos o Gilgamešovi není sumerský, ale akkadský, i chetitský. V sumeru jen "našli" jeho "potvrzení", kopii.
Vymazatnenimito
Nenimito, ale toto oficiální historie neřeší. Stále se učí a uvádí, že Gilgameš byl sumerský král, že existuje nějaký sumerský seznam králů, na kterém je uvedený.
VymazatAlexandrie, podle mne je úplně jedno, jak ho kdo pojmenoval, jestli Bilgames nebo Gilgamos nebo SynBohyně. Podle pověstí byl vládcem v Uruku a je opět úplně jedno, jestli to byl Irák, Akkad, Sumer, Obeid nebo Mezopotámie, nebo jak to kdo kdy z vědátorů pojmenoval. To kdy, je něco úplně jiného....
VymazatStátní zřízení té doby i podle těch pověstí fungovalo jinak. Vládci vládli městům, nikoliv územím, která pojmenovávají vědátoři. A za hradbami byla území něco jako "tady žijí lvy". To až řečtí začali vytvářet něco jako hranice s vojenskou "ochranou" a vybíráním daní za "ochranu" a tedy vlastněním půdy a lidí na nich a obchody s nimi. Čili Uruk byl jen Uruk, nic jiného, a vládce Uruku byl prostě jen vládce Uruku - ani Akkadu, ani Sumeru, ani Obeidu, ani Mezopotámie, myslím.
nenimito
Alexadrie, vem si, že třeba pověstech je Troia za vlády Priama popisována s hradbami vysokými 200loktů, což je asi 120m, a širokými 40loktů, což je asi 24m, s 6 opevněnými branami většími než byla výška a šířka hradeb a vnitřním prostorem na 5 dní cesty okolodokola hradeb. Nevim, jestli si to umí někdo představit, Nuselák má přes 40m?.... asi proto se tomu říkalo "městské státy":-)
VymazatPak se někdo diví k čemu mohly sloužit ty "zbytky", které nacházíme všude po světe v podobě divných "skalních" útvarů jako jsou v české kanadě, v lužických, krušných, novohradských a jiných horách...
nenimito
To, co značně ubírá článku na věrohodnosti, je tvrzení, že pálené cihly se začaly používat až v 15. století. V Evropě totiž jsou používány už někdy od 13. slot. v období gotiky. Svědčí o tom množství kostelů, ale i hradů, postavených v tomto období v místech, kde byl nedostatek vhodného stavebního kamene. To, že první novodobé spisky o cihlářství pocházejí z 15. stol. nedokazuje, že by před tím výroba pálených cihel neexistovala. Naopak jsou dochovány spisy římského architekta z 1. stol.př.n.l., který se v nich o výrobě pálených cihel a stavební keramiky několikrát přímo zmiňuje. A z římských dob se dochovalo spousta ruin a zbytků zdí z pálených cihel na vápennou maltu. Mnohé jsem viděl na vlastní oči! Chce mi snad někdo tvrdit, že jsou to všechno falza? A že v mezopotámii se ve starověku nestavělo z pálených cihel, protože je neznali?
OdpovědětVymazatJe mi jasné, že historii vždy píšou vítězové a pod jejich vlivem se z historie stávají mýty. Ale myslím si, že ze všeho nejdůležitější je dopárat se pravdy a nikoliv nahradit jeden mýtus druhým.
Jirka
Přesně tak, s těmi cihlami jsou to pěkné bláboly. Když pomineme Římany, tak i část mayských staveb byla vystavěna z pálených cihel. Zrovna na webu, který se zabývá alternativní historií se odvolávat na to, že pálené cihly se začaly používat až v 15. století, je docela úsměvné. :)
VymazatDiskuze k tomuto článku na autorově webu má v současnosti 1256 diskuzních příspěvků. Řada z nich se pochopitelně týká i otázky pálených cihel.
VymazatAutor zde vysvětluje, že to, čemu se dnes říká "pálená cihla" a používá se jako základní stavební materiál, je něco zcela jiného. Původní pálené "cihly" byly opravdu používané po tisíciletí, ale jen jako obkladový nebo krycí materiál, protože nebyly dostatečně pevné, aby unesly váhu zdiva nad sebou. Pokud si naleznete staré fotografie, v jakém stavu byly údajné sumerské zikkuraty, než začaly být "restaurované", je na nich jasně vidět, že to byly jen hromady hlíny zvrchu obložené pálenými obklady a nikoli cihlové stavby (např. http://uruk-warka.dk/uruk/uruk7.jpg).
A pokud dnes nalézáme na starých stavbách cihly jako základní nosný materiál, pak se jedná o rekonstrukce či opravy provedené v pozdějších dobách.
Promiňte, že si s vámi dovolím nesouhlasit. Zajímám se o archeoastronautiku a dávnou historii lidstva a naší planety už více jak 30 let. Přečetla jsem stovky článků a velké množství knih (určitě více jak sto) od různých autorů a viděla jsem hodně filmů resp. dokumentů na toto téma , z nichž mnoho bylo i ruských, a velmi zajímavých. Ovšem z toho obrovského množství literárního materiálu, mě knihy Z.Sitchina dávají zřejmě nejucelenější obraz jak předpotopního, tak popotopního vývoje všech nám dnes známých civilizací. Jednoduše považuji za absurdní, že by člověk obětoval celý život a veškerou energii tomu, aby vytvořil nějaké obludné falzum.
VymazatKe své osobě bych uvedla, že se nepočítám k mainstreamovému proudu. Darwinova teorie evoluce, vztažená na homo sapiens sapiens mě nikdy neoslovila a nikdy jsem ji nepřijala. Nad mnohými dokumenty v TV pojednávající o historii (za všechny uvedu jenom jeden příklad, a sice donekonečna omílané klišé, že Velkou pyramidu postavil Chufu, o Sfinze raději ani nemluvit) už jenom odevzdaně mávám rukou... Jsem přesvědčena, že kdysi dávno na naší planetě operoval a experimentoval někdo, kdo si hrál na Boha, ale ve skutečnosti to byl jenom bůh s malým "b", nicméně měl technologii, o jaké nám se dnes ještě ani nesní... A jsem přesvědčena, že těch entit bylo více, a možná válčili nejen o Zemi, ale i o Mars a další planety... Dnes už se ví, že lidský genom obsahuje několik genů, které nemá žádný jiný živý tvor na Zemi, jsou mimozemské. Na Zemi se nachází tolik záhadných artefaktů, a to nejenom stavebních, že prostě není možné je už dneska negovat. UFO a únosy lidí jsou na denním pořádku a prakticky všechny odtajněné archivy velkých světových mocností se touto agendou intenzivně zabývají. Jsem přesvědčena, že minimálně Američani a Rusové jsou s nimi v kontaktu a mají některé jejich technologie. A ráda bych se dožila dne, kdy pravda konečně vyjde najevo, a veřejnosti si uvědomí, že všechna světová náboženství byla lidstvu jenom systematicky vnucena za účelem totálního vymytí mozků....
PS. Myslíte si, že renomovaní vědci jako Chris H. Hardy, Ph.D nebo Michael Tellinger by rozvíjeli dílo Sitchina, kdyby nebyli přesvědčeni o jeho pravosti?
Absolutny suhlas
VymazatZdravím, včera jsem psala příspěvek, ale bylo pozdě večer, zapomněla jsem se podepsat. Edita
OdpovědětVymazatNa Abarina by som si dala pozor. Pozrela som si video o Hyperboree, ako cárovič Alexej nebol synom Nikolaja 2, pričom tu využil ako zdroj falošné denníky Anny Vyrubovej(čo priznali aj sovietski historici) a knihu Pikuľja, ktorý ako jeden zo zdrojov použil denníky Rasputinovho finančníka Aarona Simanoviča. Pričom poslednému sa Rasputin nezdôveroval, jeho informácie sú klebety z Dvora.
OdpovědětVymazatMožno by bola na mieste otázka, a kto boli v skutočnosti Sumeri. Nie je ich história falšovaná, aby sa nezistila skutočná?
OdpovědětVymazatNiečo podobné je, podľa mňa, faraón Achnaton. Prečo ničili pamiatky, zbúrali mesto. Veď Achetaton mal ideálnu pozíciu. Prečo chceli, aby o ňom nikto nevedel? Tutmose 3 tiež nemal rád svoju nevlastnú mamu Hatšepsut, ničil jej mená na stenách a pod., no v normálnych medziach, ako to bolo vo zvyku. Nebolo to kvôli tomu, že niečoho báli? Nie je teória, že Achnaton bol veľkým mágom pravdivá?
Problém je, že málokdo z nás je schopen překonat stav rozpolcení mysli když zjistí, že informace které do něj nalili ve škole a které získal za drahé peníze z "odborných" kniha jsou vlastně příběhy ovčí babičky. Většina lidí nové důkazy nepřijme a drží se své naučené historické "pravdy".
OdpovědětVymazatUvedený stav rozpolcení lze shrnout do zjištění, že "Historie je prodejná děvka elit", viz. stejnojmený článek pana Glazeva na http://chronologia.org/articles/20201222_glazjev.html.
Prosím Vlabi, zda by zvážila jeho překlad a zveřejnění pro ty z nás, kteří neumějí ruštinu.
Děkuji
siar
Siar,
Vymazatčlánek skutečně stojí za přečtení, není však myslím nutné jej složitě překládat, když to už dnes na dost vysoké úrovni zvládnou internetové překladače.