Operace „Nemyslitelné“, 1. část

Plán napadení spojenců na SSSR v roce 1945

Máme tu opět „slavné májové dny“ a propaganda oslavující hrdinství spojeneckých vojsk našich západních „partňórov“ běží na plný plyn. Nebude tedy od věci připomenout si, co před několika málo lety vyplulo z částečně odtajněných britských archívů.

Události a fakta popsané v tomto článku se zdají neuvěřitelné a nemyslitelné. Je opravdu těžké jim uvěřit, protože normální člověk nepochopí zradu toho, koho považoval za spojence a přítele. A přesto tomu tak bylo.

Americké bombardéry Consolidated B-24 Liberator

Tato informace byla dlouho uchovávána v tajnosti a na světlo světa přišla až v posledních letech. Jedná se o plán překvapivého útoku na SSSR hned v létě roku 1945, plán vypracovaný spojenci, jehož uskutečnění bylo zastaveno fakticky až v poslední chvíli.

Třetí světová válka měla začít 1. července 1945 překvapivým útokem spojených sil Anglosasů na sovětská vojska… Zatím o tom ještě málokdo ví, stejně tak i to, jakým způsobem Stalin dokázal překazit plán „pravděpodobných spojenců“, proč bylo nutné urychleně dobýt Berlín, proti komu britští instruktoři v dubnu 1945 cvičili nerozpuštěné německé divize, které se nechaly dobrovolně zajmout, proč byly s nelidskou krutostí zničeny Drážďany v únoru téhož roku a koho ve skutečnosti tím chtěli Anglosasové vyděsit.

Podle oficiálních modelů historie pozdního SSSR skutečné příčiny toho všeho nebyly ve školách vysvětlovány, tehdy byl v kurzu „boj za mír“, ve vyšších vrstvách uzrávalo „nové myšlení“ a legenda o „čestných spojencích – USA a Velké Británii“ byla všeobecně propagována. Dokonce i dokumentů bylo tehdy publikováno jen pár – a tento byl utajován z celé řady příčin. Až v poslední době začali Angličané částečně zpřístupňovat archívy tohoto období, protože tu už není Sovětský svaz, kterého se obávali.

Na začátku dubna 1945 před samotným koncem války Winston Churchill, ministerský předseda ruského „spojence“ Velké Británie, vydal příkaz náčelníkům svých štábů k vypracování operace překvapivého úderu na SSSR – operaci „Nemyslitelné“. Plán v rozsahu 29 stran mu byl předložen 22. května 1945.

Podle tohoto plánu měl být útok na SSSR proveden po vzoru Hitlera – nečekaným úderem. 1. července 1945 čtyřicet sedm anglických a amerických divizí bez jakéhokoli vyhlášení války měly uštědřit drtivou ránu naivním Rusům, kteří takovou nekonečnou podlost od svých spojenců naprosto neočekávali. Úder mělo podpořit 10 – 12 německých divizí, které „spojenci“ drželi nerozpuštěné v Šlesvicku-Holštýnsku a jižním Dánsku a které denně cvičili britští instruktoři: připravovali je k nové válce se SSSR. Podle plánů měla začít válka sjednocené západní civilizace proti Rusku a následného „křížového tažení“ se měly zúčastnit i další země, například Polsko a po té Maďarsko… Válka měla dovést k úplnému rozbití a kapitulaci SSSR. Konečným cílem bylo završit ji tam, kde to plánoval Hitler v plánu Barabarossa – na hranicích Archangelsk-Stalingrad.

Anglosasové se chystali zlomit Rusy terorem – totálním zničením velkých sovětských měst: Moskvy, Leningradu, Vladivostoku, Murmansku a dalších drtícími údery létajících pevností“. V ohnivých smrštích měly zahynout miliony Rusů, stejně jako byl zničen Hamburk, Drážďany, Tokio,… To se chystali učinit se svými „spojenci“. Tedy obvyklý obraz: nejodpornější zrada, krajní podlost a zvěrská krutost – to je vizitka západní civilizace a zvláště pak Anglosasů, kteří zabili nejvíce lidí v celé lidské historii.

Drážďany po bombardování technologií „ohnivá smršť“. Totéž Anglosasové plánovali udělat s ruskými městy.

Nicméně 29. června 1945, den před plánovaným začátkem nové války, Rudá armáda nečekaně změnila svoji dislokaci. To byla rozhodující událost, která otočila tok historie, a příkaz k útoku anglosaským vojskům nebyl vydán. Dobytí Berlína, který byl pokládán za nedobytný, ukázalo sílu sovětské armády a vojenští experti nepřítele se přiklonili k rozhodnutí SSSR nenapadnout. V čele Sovětského svazu totiž naštěstí stál Stalin.

Přitom vojenské námořnictvo Spojeného království a Spojených států měly tehdy vůči SSSR absolutní převahu: v minonoscích 19x, v bitevních lodích a velkých křižnících 9x, ponorkách - 2x *. A více než sto letadlových lodí s několika tisíci jednotek palubních letadel proti nule na straně SSSR. "Pravděpodobný spojenec" disponoval 4 vzdušnými armádami těžkých bombardérů, které mohly kdykoli nanést zničující údery. Sovětské letectvo bylo co se týče bombardování nesrovnatelně slabší.

V dubnu 1945 mezi spojenci panovala představa, že ruští vojáci jsou válkou vyčerpaní a vojenská technika na hranici funkčnosti. Jejich vojenští odborníci však byli nakonec velmi překvapeni silou sovětské armády, kterou demonstrovala při dobytí Berlína, jenž byl jimi považován za nedobytný. Není pochyb o správnosti závěru historika V. Falina, že Stalinovo rozhodnutí o útoku na Berlín na počátku května 1945 zabránilo třetí světové válce. To bylo nedávno potvrzeno i odtajněnými dokumenty. V opačném případě by byl Berlín vydán bez boje "spojencům", a sjednocené síly celé Evropy a Severní Ameriky by pak udeřily na SSSR.

Avšak i po dobytí Berlína se plány na zrádný útok dále rozvíjely v plné rychlosti. Zastaveny byly až tehdy, když bylo zjištěno, že byly vyzrazeny a výpočty stratégů ukázaly, že bez nečekaného úderu by SSSR nemohl být zničen. Existoval ještě jeden důležitý důvod, proč Američané vznesli vůči Britům námitky: potřebovali totiž SSSR, aby rozdrtil Kwantungskou armádu na Dálném východě, bez čehož by americké vítězství nad Japonskem bylo nejisté.

Stalin nebyl schopen zabránit druhé světové válce, ale podařilo se mu předejít té třetí. Situace byla mimořádně vážná, ale SSSR opět zvítězil, nepoddal se.

Nyní se na Západě snaží vysvětlovat plán Churchilla jako „odpověď“ na „sovětskou hrozbu“, na Stalinovy snahy zmocnit se celé Evropy.

„Existovaly v té době v sovětském vedení plány útoku na pobřeží Atlantiku a dobytí britských ostrovů? Na tuto otázku je třeba odpovědět záporně. Potvrzuje to Sovětským svazem 23. června 1945 přijatý zákon o demobilizaci armády a námořnictva a jejich následné převedení do mírového stavu. Demobilizace začala 5. července 1945 a byla dokončena v roce 1948. Stavy armády a námořnictva byly sníženy z 11 milionů na méně než 3 miliony osob. Zrušen byl Výbor obrany státu, nejvyšší velení. Počet vojenských okruhů v letech 1945 - 1946 se snížil z 33 na 21. Výrazně se snížil počet vojsk ve východním Německu, Polsku a Rumunsku. V září 1945 byla sovětská vojska stažena ze severního Norska, v listopadu z Československa, v dubnu 1946 z ostrova Bornholm (Dánsko) a v prosinci roku 1947 z Bulharska ...

Vědělo sovětské vedení o britských válečných plánech proti Sovětskému svazu? Na tuto otázku je třeba odpovědět kladně... Nepřímo to potvrzuje i přední odborník na historii sovětských ozbrojených sil, profesor Edinburghské university D. Erickson. Podle něj znalost Churchillova plánu pomáhá vysvětlit, „proč se maršál Žukov náhle rozhodl v červnu 1945 přeskupit své síly; dostal rozkaz z Moskvy, aby posílil obranu a detailně studoval rozmístění vojsk západních spojenců. Nyní jsou důvody jasné: je očividné, že o Churchillově plánu se v Moskvě dozvěděli včas a stalinský generální štáb přijal vhodná opatření.“ (Ržeševskij Oleg Alexandrovič, Vojensko-historický výzkum)

* údaje byly čerpány z tohoto zdroje: http://www.respublika.info/4440/history/article22384/
Bezprostředně po zveřejnění článku je však odkaz důsledně přesměrováván na bulvár :-(

- pokračování -

autor: Pavel Krasnov

zdroj: 

https://www.kramola.info/vesti/vlast/operaciya-nemyslimoe-plan-napadeniya-soyuznikov-na-sssr-v-1945-godu

překlad: Vlabi