Egregor sexu

Nedávno tu Vlabi s B. K. Ratnikovem nakousli podstatu egregoru. A i když na toto téma jsem tu už několik amatérských článků vypotil a jelikož už skoro rok přemýšlím, zda své poznání mám hodit do placu či nikoli, byl to takový malý impuls pro variantu a). Nechci se s tím rozepisovat, jak za svých mladých blogerských let, takže se svoje postřehy pokusím zhutnit do pár vět. Abych neomílal ryze stejné téma, otázku egregoru zamířím na jeden konkrétní. A tím je egregor sexu.

Určitě se mnou hodně lidí nebude souhlasit, a já jim tuto výsadu nikterak nezazlívám, ale pro mě to, že sex je opravdu produktem egregoru, je v podstatě poznáním. Když však říkám sex, nemyslím tím přímo fyzický akt, i když i ten též ve značné míře ano, pokud je následkem mysli ovládané egregorem, nýbrž sex, který mnozí mívají v hlavě - v mysli. Abych nepaušalizoval, podotýkám, že stejně tak, jako jsou lidé, kteří za dobu, kterou jsou vzhůru, i několik hodin denně myslí v nějaké formě na sex, jsou i lidé, kteří si takovým virtuálním harašením nevyplní ani minutu. To však neznamená, že by měli něco proti fyzickému sexu.

Osobně jsem dospěl k názoru založenému na zkušenostech, že to, nakolik si člověk ve své mysli denně pohrává s erotickými myšlenkami a představami, záleží na tom, nakolik je ovládán egregorem sexu. Možná si leckdo řekne, že to, co se komu honí hlavou, je jen jeho věc, neškodná záležitost, pokud tím nikterak neomezuje druhé. Jenže zkuste se na to podívat nezaujatě jako na nenápadné ovládání mysli. I když by většina přísahala, že je jejich svobodnou vůlí si svoji mysl i několik hodin denně zaplňovat představami dle své erotické libosti, opak je podle mne pravdou. Ať si takový člověk zkusí prožít jeden běžný den tak, aby se myšlenkám na sex úplně vyhnul. Pak teprve zjistí, že i když se snaží svoji mysl kontrolovat, tak až pozoruhodně často se přistihne, že už zase má před svým virtuálním plátnem scény a situace, které se sexem nějak souvisejí. Člověk, který se pokusí o kontrolu své mysli, najednou zjistí, že čím více se snaží, tím neodbytněji na něj v jeho hlavě druhé sexuchtivé já útočí. Jedná se o typický jev, který je společný všem egregorům.

Jakmile se mysl člověka snaží od konkrétního egregoru odpoutat, klidně i na úrovni, kdy o egregorech nikdy nic neslyšel, okamžitě tato entita začíná tasit stále těžší a těžší kalibr. A to nejenom v mysli našeho pomyslného bojovníka (ano, svým způsobem jde o boj), ale i v podobě přicházivších situací, které jako na potvoru hrají do karet soupeře. A proč používám pojem bojovník, boj, soupeř? Protože účastníkům jde o ovládnutí, o zisk v nějaké podobě, a to vždy na úkor toho druhého. Jeden (egregor) chce ovládnout mysl druhého (člověk), aby od něho něco získal (co, to nechám na každém k posouzení) a druhý chce ovládnout sám sebe, aby získal kontrolu nad svým myšlením. Odměnou by mu byla svoboda. Druhého tím připraví o to, oč mu jde. Samozřejmě pokud náš bojovník svou snahu podporuje vědomě s cílem se osvobodit, dostat pod kontrolu další kousek svého já, vždy je to lepší, než když se o totéž snaží nevědomě.

Pokud se někdo pokusí osvobodit od egregoru sexu, je to stejně těžké, ne-li těžší (nemohu posoudit), než se zbavit silné závislosti na drogách, alkoholu nebo hrách, protože mu ku pomoci není žádná odmašťovna, žádní doktoři, žádné nikotinové náplasti apod. Jediný, o koho se může opřít, je on sám. Obtížné je to ale jen v počátečním stádiu. Jak dlouhé toto stádium je, záleží na stupni ovládnutí egregorem a na vůli jedince-bojovníka. V určitém okamžiku však přijde zlom, kdy doslova lusknutím prstů snahy soupeře poleví. Přesněji řečeno, mysl bojovníka se od egregoru osvobodí a přestává být ovládána. Entita odpadne jako udušené klíště. 
Pokud si člověk uvědomí působení tohoto nehmotného vlivu, najednou mu je jasné, proč a kam se ubírá dnešní takzvaná civilizace se svým hudebním, filmovým a byznys průmyslem. A nejenom tím. V jiném světle najednou uvidí snahy všelijakých "duhových" skupin, snahy zavádět sexuální osvětu nejenom do škol, ale i školek, odhalení pedofilních a jinak sexuálně úchylných praktik celebrit, státních úředníků, atd. atd.

Dnes se už i reklama na záclony či balenou vodu neobejde bez nahé ženské nebo jiného sexuálního podtextu, vydávaného - jak jinak - za umění. Bohužel nejde však jen o lidi materiálně zaměřené - jak by řekli naopak ti duchovněji založení. Stejnému egregoru podléhají i vyloženě duchovně smýšlející lidé, ale svoji nedostatečnou vůli si to přiznat a něco s tím udělat, raději nahradí zaplacením nekřesťansky drahých kurzů tantry a tím svoji závislost na "našem" egregoru alespoň ve své hlavě a v očích druhých povýší na něco echt-duchovního.

Jistě, mnozí asi namítnete, že sexuální chtíč, byť utajen jen v hlavě, je důsledkem hormonů, čili těla, a jde tedy o ryze přírodní záležitost, ale osobně se domnívám, a mám to ověřeno, že je to naopak. Tělo podléhá stavu a kvalitě mysli. Tudíž tělo se v tomto případě řídí myslí a hormony jsou produkovány v nadměrné výši. Mysl, která se neopírá o poznání působení zvnějšku (egregoru), případně nemá oporu v dostatečné vůli, pak vlivu těla nekontrolovaně podléhá a roztáčí se kolotoč, kdy se mysl stává sluhou těla, kolotoč, v němž vězí značná část současné populace a z něhož je přitom tak snadné a zároveň obtížné vyskočit.

Nakonec jsem se rozepsal mnohem více, než jsem původně zamýšlel, takže vyždímu z pera ještě nějaký závěr.

Pokud i ty patříš k těm, kteří se značnou část dne, tedy období, kdy máš možnost vědomě řídit svoji mysl, ve své hlavě zabývají myšlenkami na sex, zkus nezaujatě podumat, zda by se nemohlo jednat o vliv mimo tvou mysl - o egregor sexu a zda by se tento čas nedal využít konstruktivněji. 
Jsi svým pánem, nebo pohuňkem někoho či něčeho jiného?

©)2017 myslenkyocemkoli.blogspot.com

Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.