Přiznám se, že jsem se dlouhou dobu nechal unášet hrdým postojem k tomu, že jsem Slovan. Spekuloval jsem nad tím, jak přesvědčit buňky svého těla, aby začaly vydávat svá tajemství z tzv. rodové paměti, jak se vyladit na tu část svého vědomí, DNA či co tuto paměť má aktivovat.
Ale čím více jsem se v myšlenkách tímto tématem zabýval, tím větší a větší zmatek jsem v tom měl. Nechápal jsem a dodnes nerozumím propojenosti DNA s vlastním naším Základem, který má mnoho jmen - Duše, Duch, Čisté Vědomí, Nadvědomí atp.
Z předaných poznatků, které mám o své minulosti před touto mou inkarnací a z osobních poznání lidí kolem mne totiž vyplývá jedna věc (mohl bych napsat skutečnost, ale takové sebevědomí zase nemám): Náš Základ (Duše, Vědomí ap.) není Slovan(/ka), Germán, Arab. Není ani běloch, černoch či rudoch. Pouze se do těl s takovou DNA inkarnuje. Možná si ji z části přizpůsobí k obrazu svému. A co je důležité zmínit - minimálně některé (ale domnívám se, že většina, né-li všechny) Duše střídají ve svých fyzických vtěleních rasovou a druhovou příslušnost jako ponožky.
A tak si tedy říkám, proč bych se měl ochuzovat omezením na rodovou paměť Slovanů, když moje maličkost v posledním tisíciletí byla Slovanem minimálně (konkrétně nevím o žádné další inkarnaci, kdy jsem byl Slovanem či Slovankou). Proč se nesnažit o napojení na svojí paměť celkovou? Proč chtít jen rozinky?
(©)2014 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.
A co když to je obráceně,na co si pamatovat co jsme nebo co bylo v jiných životech,lepší by bylo si vzpomenout na to jak bylo mezi touto školou kde každý život propadáme a musíme se opět vracet a znova se učit proč tu vlastně jsme,že všechno co je na tomto světě pro všechny moc důležité tak tam v tom mezi kde není hmota ale ta duchovní energie to neznamená nic.Lidstvo jde špatným směrem,musí fakticky nastat něco jako očista planety a začít znova.A bude jedno jestli budem slovani nebo číňani.Ale zase nejde aby bylo jenom dobro,všechno má svůj plus a mínus,to je taky zákonitost všeho co je.Základ všeho je rovnováha.Ať je to cokoliv,když je něčeho málo nebo naopak moc,vždy je to špatně a způsobí to nemoc nebo válku.
OdpovědětVymazatK tomuto Denisi mám nedávnou osobní zkušenost.
VymazatNe že bych si přímo vzpomněl, co nebo jaké to je mezi životy, ale na okamžik jsem si prošel pocity, které jsem buď měl nebo budu mít těsně po smrti. Určitě tyto pocity nemá každý člověk stejné. Bude totiž záležet na jeho životní filosofii, která mu buď usnadní nebo ho naopak dostane do šoku v okamžiku, kdy si uvědomí, že je po smrti.
U mě to byly tak krásné a radostné pocity, že hledat k nim ekvivalent v našem životě je asi nemožné. O rozdílnosti vnímání sebe sama ani nemluvě. Ale proč to píšu - s Vaším komentářem souhlasím ve smyslu, že by pro každého člověka bylo fajn vědět, co následuje po smrti. A to z důvodu, aby se konce svého života neobával a nepodřizoval tomu spoustu svého konání a myšlení během života, aby ho to negativně neovlivňovalo. Ale můj osobní postoj je, že pro fyzický život by bylo prospěšnější, mít možnost si vzpomenout na některé své zkušenosti z minulých životů.
Trochu bych to přirovnal ke škole a prázdninám.Pro výuku v dané třídě je důležitější a přínosnější mít zkušenosti z výuky z předchozích tříd než zkušenosti z prázdnin. Ono vzpomínka na koupačku v moři při písemce z matematiky nebude mít takový přínos, jako využití malé a velké násobilky, zapamatování si vzorečků atd. z minulých ročníků.
Samozřejmě prázdniny (nebo víkend) jsou veledůležitou motivací a záchytným bodem pro každého školáka, kdy se může zregenerovat, užít si života a načerpat i jiné zkušenosti prospěšné pro jeho dospívání.
"Zkušenosti" z minulých životů se ve Tvém současném životě manifestují jako to, čím si v tomhle životě procházíš - setkání; zážitky; synchronicity; místo, kde ses narodil a kde žiješ; nemoci; překážky nebo naopak pomoc na životní cestě ... zkrátka "osud", nalajnovaný Tvou duší z minula.
VymazatA domnívám se, že ty životy zapomínáme z velice dobrého důvodu - totiž, abychom se mohli plně soustředit na tenhle a pochopit v něm všechno bez odbíhání do spleti životů minulých. Protože pojmout všechny provázané události, příčiny a následky, to není v možnostech jedince.
Michale,
OdpovědětVymazatono by to chtělo si ujasnit, co je vlastně tou rodovou pamětí. Je evidentní, že je to něco, co se váže pouze k fyzickému tělo, něco, co se předává skrze genetiku, ale co nás zároveň ovlivňuje i psychicky, mentálně a patrně i duchovně (je přece známo, že konkrétně Slované tíhnou k duchovnu více). Je pro mě otázkou, zda zkušenosti získané skrze rodovou paměť nějak ovlivní vývoj Duše. Asi ano. Ale jak? Ono by to fakt asi chtělo si přesně vymezit, v čem rodová paměť konkrétně spočívá. Pronic zanic tu asi není.
Vlabi,
Vymazatprovázanost té paměti (či co to je) s fyzickým tělem tam asi je. A jak k ní? Zabýval jsem se tím vlastně v článcích o fantomové předloze. Možná to tam nezaznělo přímo, ale bylo to jejich smyslem. Naplno jsem to tuším řekl v diskuzi pod nějakým ze zdejších článků.
Osobně si ale nejsem jist, zda v případě, který tu rozebíráme (názvosloví ponechme jiným) jde o paměť jako takovou - ve smyslu UIP či Akáši (pomyslný Slovanský podadresář) nebo zda nejde o egregor se svojí "paměťovou bankou".
K tvrzení, že Slované tíhnou k duchovnu více než jiní, bych byl opatrný. To samé totiž o sobě budou patrně tvrdit příslušníci ostatních rodů (ras?). Lze to tak vnímat kvůli tomu, že převážně komunikujeme a získáváme informace v našem či jiném slovanském jazyce. Ale to je nedůležité.
Vývoj Duše patrně nejvíce (v našem stádiu vývoje) ovlivní zkušenosti nabyté během inkarnací - čili projítím si fyzickým životem. Informace získané z jiných než fyzických datových zdrojů, budou podle mne takovým posilovačem/urychlovačem. Ve své podstatě koneckonců jde opět o informace získané zkušenostmi fyzického života, byť ve zhuštěné formě díky spojení informací mnoha bytostí (celého konkrétního rodu). Takže ano, rodová paměť může pomoci. Z mého úhlu pohledu ale oproti přístupu k osobní paměti (paměť Duše), je rodová paměť, jak to jen říci - pomůckou s obecnými radami a zkušenostmi.
Z vlastních zkušeností a osobních zkušeností lidí, které osobně znám, vím, že obeznámení se s některými situacemi a hlavními rysy minulých životů, člověka popostrčí jako prak (najednou jsou vidět souvislosti). Nelze sice aplikovat známé "Co by bylo, kdyby...", ale myslím si, že alespoň v mém případě ono obeznámení se s útržky mé pradávné minulosti mě dostalo dál, než když bych k těmto informacím nedošel.
Jde o egregor se svou "paměťovou bankou". Takový mají třeba i křesťani, židé, muslimové - všichni, kdo dělají jakékoliv pravidelné rituály, což je udržování napojení na egregor. Protože to se po čase vytrácí, a může zmizet úplně.
VymazatA s tvrzením, že rodová paměť obsahuje obecné rady a zkušenosti, bych byl hodně opatrný. Vždyť ona se skládá z konkrétních životních zkušeností všech, kteří do rodu patří, tedy žádné obecnosti. Z mého pohledu má rodová paměť taky neocenitelnou funkci v tom, že pokud v ní umíme číst, tak už nemusíme opakovat chyby našich předků a učit se z nich. Opakování všech chyb znovu a znovu beru jako extrémní (a zbytečné) zdržení ve vývoji.
Dám příklad - copak si každý musí projít zkušeností nadměrného pití alkoholu, aby věděl, že je špatný? Nestačí to prostě "stáhnout" z rodové paměti a vyvarovat se tak destruktivních následků? Místo roku chlastání by stačilo jedno jasné uvědomění a může se jít dál. Lepší je získat zkušenost s něčím, co v rodové paměti ještě není, aby ji daná bytost obohatila. Je blbost prožívat všechno znova až do zblbnutí ...
Pokud by šlo o egregor, pak nebude podle mne pravda, že v "paměťové bance" budou všechny zkušenosti všech, kteří k rodu patří. Egregor podle mne vyjadřuje většinový podíl čehokoli. Abych to nějak znázornil - je to jako směs různých barev. Výsledek ale nebudou opět jednotlivé barvy, nýbrž jedna, která bude vyjadřovat celkový poměr barev. Tudíž v případě, o kterém se teď bavím, by byly v "paměťové bance" většinové zkušenosti (zjednodušeně řečeno).
VymazatČili vztaženo třeba na ten alkohol - v rodové paměti (v případě egregoru) bys neblahou zkušenost sosnul jen pokud by s touto zkušeností přišlo do styku potřebné množství lidí daného rodu. Nemusela by to být nutně většina. Bude záležet na intenzitě prožitků jednotlivých alkoholiků. Pokud síla jednotlivých zkušeností bude mít potenciál ovlivnit egregor, pak ho také ovlivní a zapíší se do oné paměťové banky. Pokud ne, v dané bance zanikne.
Ale pozor! Všechny tyto zkušenosti (na intenzitě nezáleží) se ale zapíší do jiné paměťové banky. Tady na blogu jsem jí nazýval UIP/Akáša. Tyto informace budou náležet jak do osobní paměti dané Duše, tak do celkového UIP (univerzální informační pole).
Ale to je jen můj ničím nepodložený názor.
A s tím opakováním chyb do zblbnutí souhlasím. Je to vlastně to, nač neustále narážím. Když bychom měli přístup ke své vlastní minulosti (pod dohledem Průvodce či Bytostí oprávněných dohlížet na náš vývoj), určitě by náš vývoj šel raketově dopředu právě proto, že bychom měli VĚDOMOU volbu chyby neopakovat. Podle mne tuto možnost od Přírody máme, ale je nám upírána - právě proto, aby náš vývoj byl co nejvíce zpomalen nebo ještě lépe zastaven a my sloužili nevědomě cílům jiných.
Teď mě napadl srozumitelnější popis.
VymazatKapacita informací a jejich potenciál nás ovlivňovat je dána množstvím energie proudící do egregoru. Takové informace jsou tedy svým způsobem dočasného charakteru - jednak z časového hlediska a jednak vstupující energie ovlivňuje složení (potvrzuje dalším ukládáním téhož nebo naopak přemazáváním původních jinými). Něco jako dočasný disk, který data uchovává jen díky energii. Bez energie dochází ke smazání.
Kdežto UIP je stálý disk, v kterém se data nemažou a ni nepřepisují. Pouze přidávají a k jejich uchovávání není třeba žádné energie.
Mám dost důvodů se domnívat, že rodovej egregor má obě vlastnosti, jaký jsi popsal, to je jeho "specialita". Tzn. - umí uchovávat většinový zkušenosti, a zároveň funguje jako taková rodová "akáša". Navíc ještě umí ochraňovat ty, kteří jsou na něj napojení.
VymazatPřidám svůj pohled na věc:
OdpovědětVymazatTo, že se opakovaně inkarnuješ v lidském těle, znamená, že děláš něco špatně. Nejdřív si to chce ujasnit, co děláš špatně, aby ses z toho reinkarnačního koloběhu posunul výš. A to není míněno jako nějaké ponižování, jsem v tom stejně jako Ty a jako spousta dalších, co tu v současnosti žijou.
Takže než řešit rodovou paměť, zaměřil bych se především na tohle.
A k té rodové paměti - je v ní tolik poznatků, souvislostí, vědění a moudrosti, že i kdybys neuznával nějaké Slovanství, tak Ti stejně může ohromně pomoct na cestě poznávání světa, života a Vesmíru celkově. A máš ji, ať chceš nebo ne. Jestli se ji budeš snažit zpřístupnit, to už je na Tobě.
Jsou mi velmi blízké názory Spííídyho. (v tomto tématu).
VymazatJá bych jinak byla chudák, po matce Češka, po otci Němka :-DD Maria
Myslím, že je to tak, že každý národ má určitou karmu. Horší nebo lepší. Tam, kde se hodně válčí, je ta karma horší. Na druhé straně i tam můžou být vyspělí jedinci a z duchovního hlediska je určitě lepší být vyspělou bytostí třeba v Bangladéži než být mizerou v Německu. Takže nějaký rasismus z tohoto pohledu není na místě. Ale my si své místo narození vybíráme, takže to, že jsme se narodili do slovanské země má nějaký smysl, který rezonuje s tím, proč jsme sem přišli. Z tohoto hlediska je rodová paměť důležitá, protože nám může připomenout, jaké je naše poslání v tomto životě. Kdybychom se narodili třeba v Rumunsku, byla by pro nás zase důležitá rumunská rodová paměť a nedá se říct, že by to bylo něco míň, protože i to může být smysluplné, stejně jako se třeba v zaostalé, Angličany podmaněné Indii narodil jeden z nejvýznamnějších lidí vůbec - Gándhí. Význam toho kterého státu ve světě (například současná dominance anglosaského světa) může souviset s tím, na jakém stupni vývoje se lidstvo zrovna nachází. Je to ale jen můj názor. Iris
OdpovědětVymazatVeľmi zaujímavé názory. Len pravda je tá, že ľudstvo sa zrodilo podľa ostatných archeologických poznatkov v Habeši Ja si myslím, že okolo rovníka. A z týchto oblastí sa potom premiestňovalo do všetkých svetových strán. Povedzme, že naši predkovia prišli až na Veľkú Moravu-ako Slovania.Odkiaľ však prišli ? Ja som zistil, že naši predkovia postupovali z Egypta cez Prednú Áziu, Východorímsku ríšu (po novom Byzanciu) až do Panónie.
VymazatO akej rodovej, poťažmo národnostnej pamäti teda môžeme hovoriť na našich územiach?
Isto nie z tohoto krátkodobého pobytu nás i našich predkov.
Rodová pamäť siaha hlbšie do histórie.
Môj prípad je ten, že pri náhodnom písaní môjho priezviska do Googlu sa mi vždy objavili texty v náväznosti na Egypt. Nakoľko je tam mesto i provincia písaná koptsky v tvare nášho priezviska, robil som si z toho žarty, že sme Egypťania a máme tam svoje mesto i provinciu.
Pri ďalšom bádaní pôvodu rodu ma len materiály z internetu priviedli ku koreňom nášho rodu z Egypta. A tak som začal skúmať históriu rodu úplne netradične - tak ako by to nerobil žiaden genealóg. Začal som od Egypta z rokov 3200 p.n.l. A dostal som sa na Slovensko,do Čiech,USA,Ruska,Brazílie. A vzdialených príbuzných spred 3000 -4500 rokov máme aj v Číne,Afganistane,Kazachstane,Indii,Pakistane.....
Zostáva mi len záhadou, kto ma vedie pri mojom bádaní.
Ahojte. Rudolf Steiner-Před branou duchovní vědy... par odpovedi je i tam.
OdpovědětVymazatZajímavé čtení i diskuze. Momentálně v tom mám taky "trochu" nejasno, ale s čím tak nějak počítám že JE, tak že rodová paměť je úzce spojena s naší genetikou. Tj. černochovi půjde extrémně obtížně se napojit na rodovou paměť číňana, neb nemá správně nastavené "anténky". Změnou antének zákonitě přináší i změnu fyzické genetiky, změnu vzhledu, chování, myšlení. Nemusí jít o okamžitou fyzickou proměnu, ale s postupem generací se ustálí na tzv. výchozí pro danou skupin/egregor.
OdpovědětVymazatPřesně tak, genetika různých ras je totiž DOST odlišná.
VymazatPetře,
Vymazatposlední věta tvého komentáře je mi také blízká, ale nemohu se zbavit dojmu, že jde jen o hypotetickou situaci, protože v reálu je tomu přesně naopak. Postupem generací se daná rasa více a více vzdaluje původní (nezmutované) předloze. Probírali jsme to v článcích o fantomové předloze, Tisulské princezně a mágu Rodamírovi. Jsou tu vnější tlaky namířené právě proti správnému nastavení "antének". Proč asi?
Znám člověka, který v jednom životě byl mongolským bojovníkem, v jiném černošským otrokem, v dalším (patrně) Anglosasem a pak Slovanem. Jakou v tom pak asi hraje roli genetika? V tom mám prostě guláš.
Moja pamäť je taká anglická, nie slovanská. Aj keď jedna babička bola ukrajinka. - A ešte je tá pamäť zacvaknutá niekde v priestore Síria. B
OdpovědětVymazatMozna to je mimo tema, ale osobne se citim byt Slovanem a nikym jinym. Moji predci pochazeji z Cech a Ruska, ale sam jsem narozen na Ukrajine. Nevim proc, ale citim, ze bych mel zit v dnesnim Rusku. Nejvice me pritahuji Slovanky,ale je toho vic, jako Sibir, Slovanska vira (ne krestanstvi), priroda apod. Nevim, jestli to nejsou nejake moje idealy. Je to napojeni na Rod? Nedokazu si predstavit, ze bych byl nekym jinym.
OdpovědětVymazatAnonyme,
Vymazatpokud bych měl hádat, pak bych řekl, že to vnímáte správně. Myslím si, že půjdete-li naproti Vašemu cítění, půjdete po cestě, kterou si Vaše Duše vytyčila pro tuto inkarnaci.
Někdo může mít takovou cestu, že napojení se na rodovou paměť není klíčové a proto ho otázka rodové příslušnosti nikterak více nezajímá.
Ale může to být i tím, že jde už úplně mimo vytyčenou cestu. To ale lze poznat dle hojnosti/absenci synchronicit a dalších "náhod" :-)
Cejtím to úplně stejně. Cejtím i věci, které nedokážu popsat, je to příliš silné na to, aby se to dalo obsáhnout v našem jazyce. Teorií mám víc, ale jsou to jen spíš dedukce. Například na mě velmi silně působí staré ruské lidové melodie, zkrze ně se mi daří napojovat se na "nějaký" egregor (nejspíš ruských rodů) a prochází mnou obrovská energie, vlny, které se nedají s ničím srovnávat. Přklad: http://youtu.be/nxfoUpSGnjs .. komu se na tu píseň podaří naladit a bude cítit to co já, jsme něco jako příbuzní ;) ...
VymazatNo do háje, tak ta písnička je mazec. Nemám slov. A Petře, i se zbytkem souhlasím, stejně jako tady s anonymem.
Vymazatmyslím, že tato fotka mnohé objasní :)
Vymazathttps://scontent-a-cdg.xx.fbcdn.net/hphotos-xpf1/v/t1.0-9/10421222_741793272579608_2659372585138852496_n.png?oh=a46d3edf1b87c652e22241555c54fd50&oe=54EBD3DE
K tomu se radši nebudu vyjadřovat, nebo tady MIchalovi zrušej blog. Velkej Brácha je na takový věci hodně háklivej. Řeknu jen tolik, že zastávám naprosto stejnej názor na tyhle věci jako starověrci ... (a Ty nejspíš taky).
VymazatMě ta fotka nikterak nepobuřuje. Nevím totiž, jak to ona děvčica brala. Kdo ví, třeba i přes momentální inkarnaci a příslušnost k černé rase podvědomě tíhla ke Slovanům a navenek se to projevovalo oblibou nosit takový kroj. Já si taky jako malej nejraději a co nejvíce chtěl zevnějškem přiblížit k Vinetuovi :-)
VymazatNěco jiného by byla záměrná propaganda masového multikulti, tam už bych samozřejmě bil na poplach.
Pro pochopení si můžete přečíst následující povídku. Je v ní opravdu velmi mnoho moudra:
http://www.svetkolemnas.info/novinky/zajimavosti/1775-zabere-vam-to-pouze-minutu-cteni-nesudte-neznate-cely-pribeh