SOKARŮV DŮM V ROSTAU

Nachází se pod egyptskou Sfingou rozsáhlý komplex, v němž je ukryta veškerá moudrost lidstva, anebo je to jen pohádka?

Pro zájemce o utajenou archeologii tu mám další zajímavost. Přečtěte si, co o tom napsal Ivo Wiesner ve své knize Do ráje projdeš peklem I.

Vlabi

Jako připomínku tajemství Zep-Tepi (počátek času) a uzavření příměří mezi sirianskými Annedoty a lyranskými Elohim prostřednictvím sňatku sirianské princezny Isis s pozemským králem lyranského původu Osirisem nechal Thóth přibližně před 18 000 roky vybudovat monumentální stavbu Sfingy na skalnatém pahorku nad rozsáhlým podzemním chrámem pojmenovaným Sokarův dům v Rostau.

Rostau je původní starobylé jméno skalní plošiny Gizeh, dnes z větší části zaváté písečnými závějemi. Asi 300 – 400 let před zánikem atlantského ostrova Undal byla podle architektonických plánů Thótha vybudována nejprve podzemní kruhová svatyně Sokarův dům s chrámem mystérií IBEZ, bezprostředně poté byly vybudovány další podzemní prostory, zejména v místě, kde dnes stojí Velká pyramida, a teprve poté byly nad tímto vzájemně propojeným komplexem postaveny monumentální stavby Sfingy a tří pyramid. Celý tento komplex chrámů a pyramid byl postaven ještě před zánikem ostrova Undal, k němuž došlo pravděpodobně během cyklu Nimiru v roce 15 679 př. n. l.

Počátkem roku 1936 při stavebních úpravách terénu v lokalitě nacházející se asi 95 km východně od řeckých Athén bylo v hloubce 29 m objeveno sklepení vysekané do skály a vyzděné. Ve sklepení byla nalezena pouze malá krabice z teakového dřeva, jen o málo větší, než bývají krabice na doutníky. Obsahovala soubor pergamenových svitků v téměř perfektním stavu. Podle radiokarbonové datace pocházela samotná krabice z počátku 13. století. Data o stáří svitků nebyla uvedena.

14. června 1940 se v Paříži setkala skupina badatelů a archeologů, aby obsah této krabice prozkoumala. Ta obsahovala pět svitků z materiálu podobného papíru, které byly popsány pěti různými jazyky, včetně atlantského. Data uvedená na svitcích se vracela přinejmenším k roku 1260 našeho letopočtu. Po několika měsících práce naplněných dekódováním, luštěním a rekonstrukcemi jazyků se jim podařilo zmíněné svitky přečíst. Tyto dokumenty poskytly údaje i mapy podzemního chrámu známého jako Sokarův dům v Rostau a podzemních chodeb vedoucích z tohoto chrámu k podzemním komnatám všech tří pyramid v Gíze, ale také zvukový kód nezbytný k otevření masivních kovových vrat uzavírajících vstup do tajné komory nacházející se 150 m pod pyramidou.

V červnu 1976, 40 let po objevu svitků, byl otevřen přístup k tajným komnatám nacházejícím se ve třech úrovních. Do konce roku 1977 v podzemí pracovalo šest expedic. D. H. Lewis ve své knize popisuje problémy a strasti, právě tak jako úspěchy jedenáctičlenné expedice, jejich nálezy dokonalých vědeckých přístrojů (dosud schopných provozu) a bohatou knihovnu záznamů zanechanou zde technologicky vyspělou rasou existující na Zemi před mnoha tisíciletími. D. H. Lewis je nyní po smrti, právě tak jako další čtyři členové původní skupiny. Mikrofilm zaznamenávající objev komnat se „ztratil“, nebo přinejmenším jej někdo, kdo nemá zájem na zpřístupnění tohoto nálezu celému lidstvu, dobře ukryl.

Jednou z mnoha retrospektivních výprav do časoprostorového kontinua v rámci projektu Montauk byla výprava do roku 1929 a 1936, která souvisela s objevením tajné komory pod Velkou pyramidou v Gíze. Temporalnauti skutečně nalezli 150 m pod základnou pyramidy kovové dveře, které se otevíraly zvukovým kódem. Za nimi byly další dveře uzavírající vstup do místnosti s více než 30 000 záznamovými disky, do jisté míry podobnými současným CD-ROMům, ale rovněž stále funkčním reprodukčním zařízením a dalším „Hi-tech“ vybavením evidentně mimozemského původu. Egyptská vláda nedovolila disky vyvézt, proto byly z vybrané části zhotoveny IR-kopie. Záznamy byly dodatečně rozluštěny a údajně popisují historii lidstva na Zemi po dobu uplynulých 100 000 let. Bylo nalezeno sdělení potvrzující domněnku, že tento archív byl postaven nejdříve a teprve poté byla nad ním postavena sama pyramida. Kopie více než 2 700 záznamových disků byly tajně odvezeny do USA a údajně jsou uloženy v podzemních trezorech vojenské základny Kirtland AFB (Nové Mexiko) a nejsou přístupné veřejnosti. Proč asi?

Během zmatků spojených s II. sv. válkou bylo tajemství podzemí Sfingy a tří pyramid vytlačeno na okraj pozornosti, ale práce na uvolňování přístupu do podzemí pokračovaly tajně a s velkou intenzitou pod vedením skupiny německých egyptologů. Údajně bylo získáno mnoho zajímavých a cenných artefaktů a záznamů, leč k dispozici jsou nadále pouze mapy a nákresy z roku 1936. „Pouštní lišce“ maršálu E. Rommelovi se s jeho expedičním sborem Afrikakorps nepodařilo prorazit do Egypta a dobýt oblast Gízy, což byl tajný strategický úkol uložený samotným Hitlerem. Podle nepotvrzených zpráv se Němcům, kteří oficiálně v této lokalitě prováděli dlouhodobé archeologické výzkumy již ve 30. letech, podařilo potajmu některé významnější nálezy z podzemí Gízy odsunout do svých arktických základen. Proto muselo být využito zařízení projektu Montauk k retrospektivní cestě dřív, než Němci tuto archeologickou lokalitu otevřou a „vytěží“.

Al Bielek a Edward Swerdlov

Mnozí ze čtenářů teď asi kroutí hlavou a jsou nakloněni nevěřit této informaci, leč odehrálo se to a údajně existuje svědectví očitých svědků těchto událostí, kteří se tohoto „výletu do minulosti“ osobně zúčastnili (Al Bielek, Edward Swerdlov aj.)