Pád Zářícího hada

Koukal jsem, že v kinech frčí nové zpracování dobrodružných knih J. R. R. Tolkiena. Ač jsem je dříve nemusel, dnes si mohu díky knihám I. Wiesnera a dalších autorů dávat mnohé do souvislostí. Nebudu text až na vysvětlivky nikterak komentovat, kdo chce, ten si případné odpovědi dohledá, a vyplivnu sem další kousek z knihy Předpeklí ráje. A jako vždy - nepředkládám žádná fakta ani zaručené pravdy, pouze další možnou alternativu, ke které došel Wiesner spojením logiky a intuice.

Hledáš lesy skal,

kde tvorové divní s tebou hovoří?

Hledáš hady prastaré,

co na zádech nosí obry?

Tchien-wen (Otázky nebes)

Již v dřívějších kapitolách jsem se zmínil o válkách mezi Valary a Melkorem, které začaly z vůle Melkora již v dávných časech. Valarové jsou ti z Ainurů, kteří si zvolili svůj úděl a spojili jej se Zemí. Prvním z Ainurů byl původně Melkor - Zářící had. Lidský duch ztěží porozumí důvodu odcizení Melkora Ilúvatárovi (Stvořitel všeho - moje poznámka) a Ainurům (něco jako mladší sourozenci Melkora). Snad to byla žárlivost, snad touha po nejvyšší moci, kdož to ví? Postupně se stal Melkor nepřítelem a ve své nenávisti soustavně ničil vše, co na Zemi vytvořili, jak to vypráví staré galské eposy Valaquenta a Silmarillquenta (z nich mimochodem čerpal informace pro své knihy J.R.R.Tolkien), jejichž předlohou byly zřejmě velmi staré ligurské prameny. Zářící had Melkor není nikdo jiný než biblický Lucifer, původně kníže Světla (poznání), později jen kníže Tmy (zla).

Mnohdy je Lucifer zaměňován za Satana, ale Satan (Sauron) nikdy nebyl knížetem Světla, ale vždy pouze zástupcem Lucifera, protože pocházel z těch Maiarů, kteří stranili Melkorovi a později přešli na jeho stranu. Maiarové byli služebníky a  pomocníky Valarů, kterým biblické texty říkají "andělé", sumerské texty "an-igigové", staré čínské prameny je znají jako ptačí lidi "Miao", jiné prameny hovoří o "Poslech bohů" či "Geniích". Podle ezoterických tradic ovládl Lucifer dnes neexistující planetu Maldek-Lucifer (též Phaeton, Tir, Malona ad.) a zalidnil ji populací, kterou sám vytvořil, údajně s použitím genomu primitivní, černé autochtonní pozemské rasy. Hebrejové se v této souvislosti zmiňují o satanských plemenech, která Jehowah zničil či nechal zničit potopou. V čase záměny sluncí došlo, snad úmyslně či nežádoucí náhodou, k zániku Maldeku. Část Maldeku se nadále pohybuje po jeho původní oběhové dráze jako změť trosek (pás úlomků mezi Marsem a Jupiterem), větší část se však dostala na novou oběžnou dráhu jako Nimiru (Nibiru, planeta X, Marduk, Amanyam - obíhá zřejmě po eliptické dráze, jejíž rovina svírá s rovinou ekliptiky přibližně úhel 46 st., doba oběhu je asi necelých 800 (764) let. Pouze jednou za 6 115 let (plus mínus 100 let) se velmi těsně přiblíží k Zemi a tehdy vyvolává gigantické pohromy). Luciferova plemena se nejprve pokoušela přesídlit na Venuši, ale jejich záměr znemožnilo původní slunce, které se měnilo na rudého obra a jeho korona se blížila k Venuši. Část obyvatel Maldeku se potají, proti vůli Svatých (patrně Ainurů), usídlila na Zemi a většina zřejmě při katastrofě Maldeku zahynula. Ti, co přišli na Zem, se usídlili na velké neobydlené pevnině původně zahrnující oblast dnešního Grónska, Islandu, Špicberk a oblast jižně od Islandu, která již neexistuje. Kdesi v této oblasti si pod vedením Lucifera-Melkora vybudovali podzemní základny Útumno a Angband. Příchod Maldečanů na Zem se odehrál někdy před rokem 80 000 př. n. l. a v roce 76 829 př. n. l. byla Luciferova pevnina zničena při patrně prvním příletu Nimiru. Větší část této pevniny byla zřejmě odtržena a Nimiru ji odnesla do Vesmíru, část se potopila, dochovanými zbytky jsou Grónsko, Island, Špicberky a několik dalších ostrovů zničených během dalších příletů Nimiru. V některých pramenech se v této souvislosti hovoří o prvním zničení Atlantidy.

Takto o tom hovoří i Cayce. Zbytek potomků Maldečanů byl zničen při příletu Nimiru v roce 15 679 př. n. l (konkrétní letopočty jsou Wiesnerovými výpočty založené na střední hodnotě doby oběhu Nimiru kolem Slunce). Vody potopy zbylé ostrovy zbavily všeho živého a silně je poškodily. Valarové je nechali upravit pro lidi. Epos Akallabeth vypráví, že Valar Ósse vyzdvihl zemi a hory ostrovů, Aulé je upevnil a Yavanna obnovila živou přírodu. Když bylo vše hotové, Valarové nové země připravené pro lidi nazvali Andor (Darovaná zem). Přišli lidé a novou vlast obdařili mnoha jmény, neb nebylo snadné jménem vyjádřit její líbeznost. Jedno jméno znělo Elenna, jiné Anadúné a Vznešení elfové ji pojmenovali Númenor. To je však počátek Atlantidy.

Ivo Wiesner mimo jiné vyslovil domněnku, že náhlé zvednutí hladin oceánů až o 150 - 200 m a rychlé ochlazení velkých ploch povrchových vod oceánů o více než 2°C, které proběhlo v minulosti (což lze dokázat tzv. příbojovými terasami a rozborem schránek specifických korýšů) a které nelze vysvětlit ani případným roztáním veškerého tehdejšího ledu na planetě, lze vysvětlit přísunem vody z prostředí mimo naši planetu. Staré mýty a eposy říkají, že kdysi jak Venuše, tak Mars během krátké doby změnili svoji barvu. Zároveň to bylo s velkou pravděpodobností v době, kdy, jak Wiesner teoreticky vypočítal, došlo k velmi blízkému průletu Nimiru kolem těchto planet. Jeho domněnka (podložená právě i mýty a mnoha eposy kultur z celého světa) je, že jak Venuše, tak Mars měli svoji vlastní atmosféru a i vodu. Prolétnuvší Nimiru mohla tuto atmosféru svojí gravitací strhnout a vzít s sebou i značné množství vody. Tato voda (v chladu vesmíru pochopitelně zmrzla na led) byla vlečena Nimiru až do pravidelného, velmi těsného průletu Země svou gravitací toto kvantum zmrzlé vody strhla z jejího závoje. Tím by bylo velice ladně vysvětleno, jak prudký nárůst hladiny oceánů, tak pokles teploty povrchových vod oceánů v pásu, kam dopadl led, a zároveň by byla vysvětlena i minimálně dvě kataklyzma, o kterých báje a eposy všech kultur schodně vypovídají. Podle mne tato domněnka vysvětluje i další "záhady", ale to už je na mnohem delší povídání. Koho takové věci zajímají, jistě si díky jménu Ivo Wiesner patřičné informace dohledá :-)

zdroj obrázku