Začnu Petrovým textem, který mi imponuje a byl bych nerad, pokud by zapadl v komentářích:
Poslední článek s textem od Aoliana nastartoval jisté emoce. Tyto emoce znám dobře z vlastních zkušeností z dob minulých, kdy moje dosavadní názory na svět byly průběžně drceny kameny informací nejrůznějších ezoterických, konspiracechtivých a duchovních webů. To nejsilnější, co z nich na mě doslova střílelo, byla snaha zasévat strach a obavy, že když nestihnu tohle či tamto, budu navždy smeten buď bohem všemohoucím, nebo nekompromisní přírodou a vesmírem do spodiny Univerza, na kterou se všechny světlé bytosti štítí i pomyslet. Tyto snahy o ovládnutí mysli nemusí nutně pocházet primárně od autorů článků, knih a přednášek. Ti jsou jen nástroji. A patrně to samé platí i o mně.
No a pak je tu další skupina, která sice nešíří strach, ale něco jiného neméně nebezpečného - pasivitu, která břinká na přirozenou vlastnost člověka - lenost. Ono totiž není pravda, že kdo nic nedělá, tak nic nezkazí. Opak je pravdou.
Proto se snažím neulpívat na žádném světonázoru (osobní vnímání světa a reality) a jsem rád za každý nový relevantní náhled na naši existenci, který boří všechny předchozí, protože to beru jako možnost osvobození se od případného cizího vlivu.
Někteří nemají pochopit čím,
někteří nechápou,
někteří nechtějí chápat,
někteří chápou, ale popírají,
někteří chápou, nepopírají, ale nezajímá je to,
a někteří chápou, ale neozývají se, protože existují ti výše napsaní...
někteří nechápou,
někteří nechtějí chápat,
někteří chápou, ale popírají,
někteří chápou, nepopírají, ale nezajímá je to,
a někteří chápou, ale neozývají se, protože existují ti výše napsaní...
Poslední článek s textem od Aoliana nastartoval jisté emoce. Tyto emoce znám dobře z vlastních zkušeností z dob minulých, kdy moje dosavadní názory na svět byly průběžně drceny kameny informací nejrůznějších ezoterických, konspiracechtivých a duchovních webů. To nejsilnější, co z nich na mě doslova střílelo, byla snaha zasévat strach a obavy, že když nestihnu tohle či tamto, budu navždy smeten buď bohem všemohoucím, nebo nekompromisní přírodou a vesmírem do spodiny Univerza, na kterou se všechny světlé bytosti štítí i pomyslet. Tyto snahy o ovládnutí mysli nemusí nutně pocházet primárně od autorů článků, knih a přednášek. Ti jsou jen nástroji. A patrně to samé platí i o mně. No a pak je tu další skupina, která sice nešíří strach, ale něco jiného neméně nebezpečného - pasivitu, která břinká na přirozenou vlastnost člověka - lenost. Ono totiž není pravda, že kdo nic nedělá, tak nic nezkazí. Opak je pravdou.
Proto se snažím neulpívat na žádném světonázoru (osobní vnímání světa a reality) a jsem rád za každý nový relevantní náhled na naši existenci, který boří všechny předchozí, protože to beru jako možnost osvobození se od případného cizího vlivu.
Začnu na netu častými sděleními, že nejdůležitější ze všeho je JEN BÝT, protože pak přijde napojení se na naši prapodstatu a budeme mít přístup k odpovědím na všechny své případné otázky. Zní to hezky, ale co z toho bude mít Univerzum jako celek? Sám si musím lakonicky odpovědět - PRD. Do společného Vesmírného Vědomí bychom tím nepřidali ani jediný nový pomyslný bit informace. Jen bychom z této databáze informací čerpali a čerpali, ale ničím ji nedoplňovali, ničím nerozšiřovali - byli bychom paraziti, kteří JEN JSOU. Ale my jako lidé jsme tu v naší hmotné realitě právě proto, abychom tuto nekonečnou zásobárnu informací stále rozšiřovali svými prožitky, myšlenkami, ale i průšvihy a nezdary - svými životy. Tím nepopírám fakt, že k takovým zážitkům spojení se vším a pochopení všeho dochází. Ale asi má nějaký pádný důvod, že tyto zážitky jsou jen chvilkové.
Z toho vyplývá i můj postoj k přesunům do 5D, kde má být údajně toto napojení na Zdroj automaticky zaručené díky zásluhám ve vlastním vývoji ve 3D. Ale co by potom bylo motorem dalšího vývoje, když by vše bylo okamžitě realizovatelné bez práce, jen myšlenkou, vše by bylo zodpovězeno v okamžiku vznešení dotazu? Promiňte, ale opravdu mi z toho před očima vylézají ony "...bezcílně bloumající postavy s
nevědomým úsměvem na tváři. Nikde ani kousek pořádné přírodní divočiny,
všude jen samé vyumělkované parkové prostory. Hm, tak to je teda docela
slabota..."
Další s odpuštěním "ezoblaf" je ŽÍT V TEĎ. Úplně vidím scénu, kde Houmer Simpson stále a stále strká šroubovák do zásuvky pod proudem a stále se diví, že mu to pokaždé nakope. Kdo žije v TEĎ, odmítá minulost. Kdo odmítá minulost, nemůže se poučit z chyb. Kdo se nepoučí z chyb, bude je stále opakovat, protože bez jejich pochopení mu nebude umožněno se posunout vpřed. Hezká smyčka, že? V případě ŽÍT V TEĎ jde podle mne o snahu značného vyblokování naší logické části. Jenže tu jsme nedostali pro srandu králíkům!
A ještě jednou k odfrčení do 5D. Naším zdejším působením jsme dostali Zemi a Přírodu do stavu, v jakém je. Už jen tím, že jsme tomu nezabránili, je naší povinností udělat vše proto, aby byla uvedena zpět v rovnováhu. Ne si sbalit fidlátka a s nezájmem o to, co tu po nás zůstalo, nebo s myšlenkou, že to udělá někdo/něco jiného za nás, odkvapit do stanice 5D. Co jsme nadrobili, to si taky uklidíme. Mít ústa plná keců jednou o tom, jak "je všechno tak, jak má být", podruhé zase, jak je nespravedlivé, když jedni žijí v blahobytu a druzí zase trpí hlady, je alibismus podle toho, jak se to v danou chvíli komu hodí. Hlavně až bude příležitost, tak na ty trpící, rozhozenou Přírodu a oslabenou Zemi hodit bobek (konec konců zrovna se přece hodí tvrzení, že "je vše tak, jak má být") a převibrovat si to do upgradované verze všeho - do 5D či jiné malebnější (ještě nezaneřáděné) naší paralelní reality.
K dnešnímu dni jsem přesvědčen, že téměř všechny veřejně šířené informace o čemkoli jsou výplodem a pod dozorem toho, co jsem v předchozím článku o 5D nazval technokratickým matrixem. Je na nás, zda s tím něco chceme udělat, anebo jen pohodlně sedět na zadku a nekriticky hltat předkládané informace.
Začít se dá například tím, že si připustíme možnost, že mnohé z toho, co nyní považujeme za nezvratnou pravdu, takové být ve skutečnosti nemusí, tedy - zbořit mantinely.
Pro případné komentující připomínám, že jde o můj osobní postoj, nikoliv hlásání zaručené pravdy.
Začít se dá například tím, že si připustíme možnost, že mnohé z toho, co nyní považujeme za nezvratnou pravdu, takové být ve skutečnosti nemusí, tedy - zbořit mantinely.
Pro případné komentující připomínám, že jde o můj osobní postoj, nikoliv hlásání zaručené pravdy.
(©)2013 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.
Jejda, kdybych věděl, že mýmu komentu se dostane tolik publicity, tak ho pořádně promyslím a vyšperkuju .. třeba ten poslední, někoho by mohlo napadnou, že to vzdal a nic nedělá - právěže naopak, zbavil se vazeb na ty před ním a jde svobodnými skoky rychle kupředu. No to jen tak pro upřesnění :) .. příště si dám pozor na to co píšu :D
OdpovědětVymazatKe článku zkráceně: od každého kousíček, dle aktuální potřeby :) :)
To co jsem četl od Aoliana, mě posunulo dál, v něčem podpořilo domněnky a zčásti i uvedlo do víru přemýšlení. Celý tento proces vývoje je pro každého důležitý, bez něj to nejde. Představte si graf, vzrůstající a někde udělejte svislou čáru. To bude naše výhozí startovní čára, naše výbava, schopnosti a dary. Pak bude záležet na nás, kolik tu další čáru posuneme dál, jestli skončíme na stejném místě nebo dokonce se vrátíme zpět. Když vyplníme od první po druhou čáru prostor barvou, získáme obsah - integrál .. čím větší je, tím líp. Teď by mělo každého napadnout: no ale když se posuneme někde v počátcích grafu o centimetr a pak na konci taky o centimetr, číslo bude rozdílné? Samozřejmě bude. Postup těch, co jsou už dál, je namáhavější a než ten pomyslný centimetr urazí, odehraje se toho mnohem více.
Petře,
Vymazatk tomu tvému textu - mě ani nenapadlo, že bys měl na mysli nějaké vzdání se.
Vždy to tak bylo, že nejvíce je slyšet těch, kteří vědí nejméně. Já jsem toho důkazem. Třeba se jednou taky v daleké budoucnosti dopracuji ke stavu, kdy se nebudu ozývat. :-)
A k tomu grafu - každý motorista (doufám, že i tzv.kloboučníci) ví, že zrychlit z 0 na 50km/h je snazší a je potřeba méně energie, než zrychlit ze 100 na 150km/h. Zrychlení je sice stejné, ale odpor (vzduchu, pneumatik atd.) se s rychlostí zvyšuje. Toliko moje technické přirovnání k tomu, co jsi řekl ty o vývoji člověka :-)
Je to jak říkáš, mě napadl zrovna ten integrál :) .. motorista je mnohem názornější a pochopitelnější. Už jsem asi utahanej, napadají mě šílený věci :D (třeba ten graf rozvětvit do analogu, tj, bez prostorů daných čarami, ale hustotou)
VymazatMne v tvojom komentu /výpočtu niektorých./ chýbala práve táto eventualita, zbavenie sa väzieb a kráčanie svobodnými krokmi ďalej, teda po svojom. Fajn, že si to Peter doplnil. B
VymazatJsem ráda, že to tu konečně někdo řekl nahlas a že si tím pádem nemusím už připadat divná. Často jsem totiž - stejně jako asi kdokoliv z vás - přemýšlela, jaké to asi je v té takzvané 5D. Všechno dokonalé, samá láska, žádné zlo,...
OdpovědětVymazatA kupodivu mi při těch představách zůstávala na jazyku taková zvláštní pachuť. Ono mě totiž vědomí té dokonalosti a permanentní nádhery nijak zvlášť nepovznášelo. Nějak jsem se tam nemohla zachytit něčeho, co by mě opravdu naplňovalo. Uvědomila jsem si, že by mi tam chybělo to, co je tady: to že si všechno musím nějak zasloužit, pocit uspokojení z překonané překážky, radost, když se mi něco navzdory nepřívětivých okolností podaří,… zkrátka připadalo mi to takové šedé. Asi bych se tam nudila. Divný, co?
To čo píše VlaBi som rozoberala aj ja, asi pred rokom. Lenže - cítim sa byť chvíľami v 5D a potom chvíľami v bežnej 3D. Koštujem, zisťujem, poznávam, vytešujem sa, a poznanie prichádza a sa rozširuje. To čím žiješ, čomu dávaš energiu, rastie. Hodnotiť vyšší stupeň očami nižšieho je hlúposť. Tzv prechodné obdobie poznáme ,existuje i vo svetských štruktúrach, nebýva to hop a je tu lidoop :-D , treba si to prešliapať. B
OdpovědětVymazatVnímám , že sme chvíľu v tej D a potom tej D , lebo medzi nimi nie sú skutočné mantinely, iba tie vytvorené nami samými. A teraz má človek schopnosť cestu dosiahnúť už i do tej 5D. To čo píše VlaBi som tiež riešila, ale posudzovať niečo vyššie skúsenosťou nižšieho, to neide. Ak sa človek poddá prítomnému okamihu, sám príde na to, čo ho posúva. B
OdpovědětVymazatJe to tu akoby zdupľované lebo jeden koment nenaskočil... ta tak... B
VymazatMichale, ono "žití a bytí v TEĎ" není nějaká pochybná snaha o zablokování levé hemisféry ... ale naopak má za cíl probudit u většiny lidí těžce neaktivní hemisféru pravou, abychom mohli překonat hranice nastavené matrixem. Podívej se, jaký je vyvíjen extrémní tlak na to, abychom používali převážně levou. Pravá hemisféra je jedním z klíčů do "lepšího světa" (nemyslím nutně 5D), pokud se správně použije.
OdpovědětVymazatSpíš cítím, že bytí v teď je o jisté uvolněnosti a o tom, abychom se zbytečně nestresovali tím, co by mohlo přijít a abychom příliš nelpěli na minulosti ... jasně, všeho moc škodí a stejně to je i s tím "teď", musí se to prostě vybalancovat. Pod pojmem bytí v teď cítím onu živoucí přítomnost, kdy cítíš, že vše kolem tebe žije, dýchá a ty vnímáš sebe, tvé okolí i vše, co se děje v daném okamžiku najednou, vidíš to jako krásný dokonale provázaný celek. Slyšíš v jenom momentě šustění listů na stromech, dopadající kapky vody, tlukot svého srdce, cítíš teplo Slunce i to, jak si vítr pohrává s tvými vlasy ... není to o žádném násilném odblokování minulosti a budoucnosti ... :) a právě takové prožitky nám umožňují o něco příjemnější a lehčí plavbu životem :)
Dobrý večer, Michale pěkně jsi to napsal, pro mě je těžké popsat pocity, které mám, když na tyhle věci myslím. Jediné, co mě napadá, když jsem si přečetla Tvůj článek a také například reakci VlaBi , že lidi jsou naprosto originální. Co kus, to originál:) no a v těchto dobách nám vyplouvá naše budoucnost, naše představa o změnách, které nastávají každému jinak, originálně . Michal je temperament, rytíř, který nenechá nikoho ve štychu a to hlavně Zemi, VlaBi by ráda překonávala úkoly, které si dala a to jí naplnuje, jinak by to byla nuda:) , zdá se mi, že lidé sundali masky , chovají se víc přirozeně. . . . viděla bych to jako touhu žít kreativně mimo systém , který nás samozřejmě vysává. Já myslím na to, jak bych přispěla k pádu těch zelenejch potvor s modrou krví . . . ČEKÁM NA SIGNÁL :)))) ahoj iva
OdpovědětVymazatIvo:
VymazatChybí mi nečekaně slova. Děkuji za těch Tvých několik vět! Ne za ty, které jsou o mě, ale za tu myšlenku a energii, kterou Tvůj komentář obsahuje!
Pro mě je asi nejlepší způsob, jak jim zatopit pod kotlem to, že se snažím nepodporovat cokoli z jimi vytvořeného systému ... bavím se s přístupnými lidmi o tom, co by šlo udělat pro změnu a hlavně - hlavně se snažím neprojevovat žádnou agresi nebo nenávist, protože přece jim nebudu vyrábět papání ... :)
Vymazatjojo, přesně tak, nejhorší je handrkování a zbytečné špičkování a provokace. :) nějak se mi poslední dobou přicházi takové situace, které mi navozují příležitost věci kolem systému prostě tak nějak láskyplně zesměšnovat. Nevím, jestli to popisuji správně. Například tento týden jsem navštívila KB za účelem zrušení dalšího účtu a také penzijního pojištění. Paní, která mě má na starost je opravdu velmi hodná a slušná paní, ale je totálně ve stavu . . . mimo . . . Tak se mě ptala, jestli si to pojištění nechci nechat, že dostanu kartu s 50 tisíci korunami:) usmála jsem se na ní a vysvětlila jí, jak to je s výrobou peněz z ničeho, ale ubezpečila jsem jí , že ona za nic nemůže , at se na mě nezlobí, že fakt nechci , byla moc hodná, dala mi cédéčka koledy s červenočernými symboly:) dala mi to ale s laskavostí, všechno co jsem chtěla zrušila, pěkně jsme si pokecaly, zasmály a já odcházela s láskyplným pohlazením červenočerných fáborek na schodišti. . . . TO JE BLBOST CO:))))) iva
VymazatIvo,
Vymazatjakápak blbost? Naopak, takovýto přístup je ... konečně lidský. Málokdo to dokáže a o to víc jsem rád, že někdo takový je tu mezi námi :-) Mám se co učit. Díky!
Néch toho:)))) Michale, jakýpak učit, ty to zase děláš nějak jinak a o tom to je:) všichni děláme co můžeme a jak to jde:) TAK DNESKA TO TŘEBA MOC NEJDE, TAK TO PŮJDE ZEJTRA , ale pokračovat pomalu a s laskavostí, které máme všichni v sobě hromady:)))) JDU LASKAVĚ UKLIDIT KONEČNĚ TEN ČURBES V KUCHYNI:))))) iva
OdpovědětVymazatNo zrovna včera mi zalepilo a říkal jsem si, zda jsem to s laskavostí nepřehnal. Stopnul mě nějakej bezdomovec (to jsem zjistil až poté). Šlo o bývalého horníka (podle mluvy Ostravak jak noha), který přišel o práci díky zavření dolů. Pak měl úraz (páteř), nějakou dobu kóma, pak 3 roky vozíček a nakonec to dobře dopadlo - po dalších 3 letech rehabilitace i chůze po vlastních. Jenže na sociálce mu nechtěj dát nic a na důchod má dosáhnout až za dva roky. Příjmy tedy žádné. Kupodivu ani se mu na zdravotní stav nevztahovala žádná pojistka a invalidní důchod taky ne, respektive mu to doktor neuznal a pojišťovna tedy také ne. A pak to začalo, rozohnil se až mi čelní okno poprskal, když popisoval tu byrokracii u doktora a na sociálce, jak tam rozlišují nás "bílé" a ty nepřizpůsobivé (už nevím jaký termikus použil, ale bylo to srandovní). Co budu povídat rasismus jak sviňa. Mířil k nějakému známému farářovi, který mu dovolí do jara bydlet u něj. Ani nebudu popisovat ty příběhy od doktora a sociálky, umíte si to představit. Když už jsem začal přemýšlet, že mě asi v zápalu taky nějakou střihne, tak se uklidnil, omluvil a bylo fajn. :-)
VymazatA já jdu pro změnu vysávat dělat nudle do polívky, ale ne laskavě, nýbrž protože jsem to dostal úkolem :-)
Michale, to je fakt síla, obdivuju , že ty stopaře bereš, já vím, jsi chlap, u mě je to něco jinýho a hlavně moc stopařů nepotkávám. No a když jo, tak je to něco podobného. . . . fakt je, že mi nikdo z nich neublížil, ani neokradl a nejedná se jen o stopaře. . . tak snad dobrý. No, je zajímavý, že na ty, kterým jsem se bála zastavit někdy myslím do dneška. . . je to jenom mžik, kdy je člověk vidí a stejně mě napadá, co když něco fakt nutně potřeboval . . . jednou jsem vzala paní, takové stopařky nebývají k vidění, elegantní kabát, kozačky, sukni. . . byla uřvaná, strhaná, vezla jsem jí jen kousek a páčila z ní každý slovo, že prej musí za synem na intr do Ústí a nemá na autobus a tak. . . člověče, zaváhala jsem, když jsem jí na křižovatce zastavila, tak jsem štrachala peněženku, že jí dám pětikilo, hele zmizela jak pan Tau. Někdy na ní myslím . . . . Moje ségra říká, že to přitahujhu:)))) ahoj iva
VymazatIvo,
Vymazatasi je beru, protože když jsem jako puberťák denně spěchal ke koním (8km tam a 8 zpět) v každým počasí a nejel autobus, tak mě nikdo nikdy nevzal. Jen jednou jedinkrát a byl to totální magor (ale neškodnej :-) ). Nezastavím každému, prostě mi to někdy řekne "Zastav mu!", tak to udělám a v drtivé většině jsou to opravdu nezapomenutelný lidi. Skoro jako abych měl možnost vidět a hlavně slyšet zážitky, situace a životy, které ani spisovatel či scénárista nevymyslí. Pokaždé jde o něco zcela odlišného, než o co šlo u všech předchozích. Skoro bych to nazval takovou rychlou instantní zkušeností života, kterou nemusím projít osobně, ale díky stopařům se do toho vžiju. Měl jsem už totálně nasračky (jinak to opravdu nejde nazvat) zfetovanou ženskou, která mi v autě usnula tak, že jsem jí ani nemohl probudit (to mi ještě dvakrát cestou kikslo auto), kluka, kterého vykopli z baráku jen v oblečení co měl na sobě a s občankou (mohl si za to sám), ženskou, kterou týral patrně manžel a utekla jen se psem a malým kufříkem, bezdomovce s nějakým moc příjemným oříškem (pejskem), za kterého by i dýchal, když by to potřeboval. Prostě síla, z které až někdy mrazí (příjemně i hrůzou) při představě, kam může člověka zavát jeho Cesta.
Tak to je asi ta SÍLA:), no, připoměl jsi mi kluka, který šel pěšky někde z Hradce Králové na Mělník k babičce, rodiče magoři, Svědkové Jehovovi. Bylo mu 15. zachránila ho paradoxně armáda, podepsal vojenský gympl a tak se dostal z dosahu těch magorů. Přivezla mi ho moje kamarádka, sousedka od jeho babičky. Potřebovala ho obléct, tak u mě nafasoval vše od spodního prádla po zimní bundy.Zkoušel si trička a tak jsme si všimly, že měl celá záda od biče.. Jak ve středověku. Hnus. . . boty měl rozpadlé, tak to vypadá, že ho nikdo nesvezl . . . . iva
VymazatTak to jsou silné příběhy, až člověk žasne, čeho všeho je člověk schopný - v jakémkoli slova smyslu.
VymazatDíky Ti za toho kluka!