Předpokládám, že nejsem jediný, kdo při sběru informací narazil na zprávy, že celý vesmír je hologram. Dlouho mi vrtalo hlavou, co to znamená. Pokud i vy patříte mezi zmatené, pak mohu předložit úvahu, jak se s tímto srovnáním věci možná mají.
Jelikož pod pojmem hologram jsem vždycky měl světelnou show, kdy z několika světelných zdrojů je speciální technikou vytvářen virtuální nejenom 2D, ale i 3D obraz v prostoru, který podle stupně dokonalosti použité technologie je méně či více reálný.
Nechci zabředávat do technických podrobností, neboť tomu zase až tak moc nerozumím, ale kdo má zájem si základy pročíst, může třeba ZDE:
Ale jak to souvisí s Vesmírem? Dlouhou dobu jsem si také myslel, že Vesmír je jen hmotná iluze (na netu na toto téma najdete spoustu zanícených debat) vytvořená z nám neznámého důvodu - třeba pro srandu lidskému mozku. Že my vlastně ani neexistujeme a naše průhledná Duše si sedí někde u megaperfektního vesmírného 3D televizoru a hraje nějakou šílenou hru a my jsme její jakési virtuální figurky ve virtuálním světě.
Hologram je sice optická vizualizace informací, ale též může být použit jako uložiště informací (například binárních dat). Výhodou je miniaturizace samotného nosiče informací při zachování objemu dat. Čili se brzy pravděpodobně dočkáme toho, že klasické harddisky, flashdisky či optické disky se stanou minulostí a nahradí je holografická forma záznamu i čtení mnohonásobně většího objemu dat.
Vytáhnu teď to nejzajímavější, alespoň pro mne určitě. Takový hologram má tu vlastnost, že libovolný bod tohoto hologramu obsahuje veškeré informace o celém hologramu. To znamená, že nám stačí mít přístup (s patřičným vybavením) k jednomu jedinému bodu hologramu a budeme vědět naprosto vše z informací, které celý hologram nese (a nezáleží na jeho velikosti). Z tohoto jediného bodu lze zrekonstruovat celou předlohu se vším všudy.
Už začíná trošku svítat? Je možné, že tvrzení znalých toho, že vesmír je holografické podstaty, nemá nic do činění z virtuálním zviditelněním informací, nýbrž se samotným uchováváním informací. Najednou pořekadla typu "Jak nahoře, tak dole", "V člověku je ukryt celý vesmír" aj., dostávají úplně jiný rozměr. Dokonce i odvážná tvrzení některých vědců, že i mozek je holografické podstaty, takto nabývají konkrétních podob a je už najednou lépe pochopitelné, jakým způsobem se "do mozku" ukládají, ale i z něj čerpají vzpomínky, vědomosti, zkušenosti i mnoho a mnoho dalšího.
Nebudu to vícero rozpitvávat, kdo chce, patřičné informace si dohledá. Připodobnění vesmíru k hologramu tedy nemá nic společného s virtualitou (hmotný vesmír je skutečný, což mi často dokazuje kladivo a "borůvky" na prstech), nýbrž se samotným stvořením Vesmíru, jeho chováním, zákonitostmi, všemi ději, zkrátka s každým pohybem každé elementární částice, která ho tvoří, ale také s každým naším činem, slovem a hlavně myšlenkou.
Toto všechno se ukládá do řekněme holografické matrice Univerza. Je to tam nesmazatelně navždy uloženo a nejenom to. Je možné tyto informace kdykoliv "přečíst". Pokud jste si vzpomněli na termíny jako UIP (univerzální informační pole), Akáša, energoinformační pole a další, pak ano, jde o tentýž holografický princip ukládání i čerpání informací. I ta nejnovější informace o jediném atomu, molekule nebo naší myšlence (ta je sama o sobě informací, potažmo hologramem - torzním polem, chcete-li) je okamžitě k dispozici v celém Vesmíru. "Hologram vesmíru" tedy není produkt-výsledný projev, jak se mnohde uvádí, nýbrž (tedy alespoň podle mne) zdroj.
Právě proto, že v každém bodu hologramu jsou veškeré informace celého hologramu, jsou možné takové fenomény, jako je telepatie, mystická vnuknutí, vhledy do minulosti i budoucnosti, cestování Vědomí neomezeně v čase i prostoru a mnoho dalšího.
Právě proto je v každé naší buňce, v každém atomu ukryto vše. Ovšem nikoliv na hmotné či energetické úrovni, nýbrž na úrovni informační a proto jak se říká: "na velikosti nezáleží". Veškeré informace o všem až do posledního spinu nejvzdálenějšího atomu vesmíru. My, jako součást Vesmíru, k tomu všemu máme teoretický přístup. Ale to je zase jiný "příběh", který nakousnul Petr H. TADY.
Připadá jen mě, že jemnohmotné světy jsou daleko dokonalejší, vyzrálé a plnější života než náš mladý, nedokonalý a krátkou dobu trvající fyzický projev (svět)?
OdpovědětVymazatPetře,
Vymazatsám za sebe mohu říci, že v tomto ohledu jsem spíše rebel (někdo by možná řekl snílek). Vývoj (evoluce) je od méně složitého ke složitějšímu. Přičemž nejde jen o samotnou stavbu, ale o konečnou provázanost. Že by Univerzum/Stvořitel šel opačnou cestou a tvořil od vyspělejšího k méně vyspělému, mi prostě nějak neštimuje.
Tvůj pohled bych přirovnal k modernímu autu nabušenému nejlepší elektronikou a umělou inteligencí, jenže mu chybí prachobyčejná kola s pneumatikou. Takže sice si v něm hezky zatopíš, z GPS budeš vědět, kde přesni jsi, možná ti i kafe uvaří, ale nevyjedeš ani z garáže. :-)
Vždy je třeba posuzovat věc/okolnost/realitu jako celek, nikoliv jako samostatnou složku. Právě ony provázanosti jednoduché stavby se složitějšími jsou to, co dělá z celek dokonalejším.
Tudíž sám za sebe beru hmotný svět a hlavně člověka jako soubor všech hustot realit mnohem dokonalejším celkem, než prapůvodní předpokládanou "podobu" Stvořitele - absolutní nic, či vyšší reality/světy.
Je asi pravda, že vyšší světy bez těch nižších existovat mohou a opačně nikoliv, ale právě proto ty "nižší" (z pohledu hustoty) beru v kontextu se vším s čím existují, jako dokonalejší. Je to na delší debatu a doufám, že těch názorů se tu sejde více.
Díky za podnětné zamyšlení.
Ale však jo, myslíme na totéž, jen jsme se nesešli se slovama :). Matrioška, nejmenší bábuška je nejdokonalejší mentální svět (nehleď na rozměr), střední bábuška je astrální sféra, dokonalá, můžeme tam tvořit jak je libo, poslední největší je fyzická slupka, tam je přesunuto naše vědomí. Mladá vrstva, vytvořena jako poslední, má sice nejtvrdší pravidla (tvořit se nedá tak lehce), ale pro svoje omezení (prostor a lineární čas) vytváří mnoho nenahraditelných vlastností.
VymazatMůžeme udělat krok směrem zpět, smrtí se "inkarnovat" zpět do jemnohmotných sfér, ale jakmile se tam napojíme na odseknuté (minulou inkarnací) kanály k nasbíraným zkušenostem, budeme se chtít znova dostat sem a získat zkušenosti jinde nezískatelné. Jsme dobrodruzi, jen si to teď tady moc neuvědomujeme, nepřiznáváme si to.
Už jsme na stejné vlně :-)
VymazatMyslím, že dobrodruhy nejsme jenom my, ale i Univerzum/Stvořitel, který do toho šel a my jsme tady jeho zástupci, protože právě ta vrchní slupka Matriošky (pochopitelně pouze spolu i s ostatními slupkami) je jedinou platnou vstupenkou do nejhustší (zatím?) reality - hmotné reality.
Připodobnil bych to jako vstát od počítače a ze světa fantazie, kde je možné všechno bez omezení a vynaložení kvant energie, si natáhnout montérky, vzít nářadí a zkusit vytvořit něco skutečného - třeba psí boudu :-) Tam nám žádný všemocný Photoshop nepomůže a teprve teď se ukáže, co v nás je - nebo není.
Přesně tak... dnešek je plodnej den :)
VymazatNepřipadá Peter H, bolo mi povedané, že sme kopia vyššieho sveta, pravda s nejakým zámerom tu fungujúca, .experament s voľnými pravidlami, možno . B
VymazatMichale,
OdpovědětVymazatto sedlo! Konečně to někdo stravitelně formuloval, tohle téma je velmi důležité - co nevidět sdílím a přeju hezký večír všem. :-)
Patrik
Patriku,
Vymazatjá veřejně formuloval pouze svůj názor, domněnku. Skutečnost může být na hony vzdálená. :-)
Však to je na tom to nejlepší...:-) Ne, já si osobně (taky) myslím, že mikrosvět typu živý květ tu máme proto, abychom pochopili, že v každé části je celek. K tomu, aby nám pořádně došlo (po kolika tisících letech?), že je to celé nápověda k tomu pochopit sebe, se snad (i tímto) teprve dostáváme...
VymazatJinak to je často omílaná věc v "otevřenějších" knihách typu Matrix: Božský zdroj od Gregga Bradena. :-)
P.