24. 5. 2020

Mor - ničitel měst

Jak nevědomost a předsudky pomohly zabít miliony lidí.

zdroj
Mor vstoupil do historie a kultury lidstva jako monstrózní nemoc, před níž nikdo nemohl uniknout - dokonce ani samotní lékaři. Mor pronikal do domů, vyhlazoval celé rodiny, města plnily tisíce mrtvol. Nyní lidstvo zná příčiny nemoci a způsoby její léčby, ale v minulosti byli lékaři tváří v tvář moru bezmocní.
Nepomohla ani znalost astrologie, ani studium starověkých pojednání napsaných antickými autory. Tento článek hovoří o morových pandemiích a o tom, jak přiměly lidstvo, aby přemýšlelo o skutečné povaze infekcí.


Mor je jednou z nejstarších chorob. Stopy jeho patogenu - Yersinia pestis - byly nalezeny v zubech lidí, kteří žili před pěti tisíci lety, v době bronzové. Tato bakterie způsobila dvě nejsmrtelnější pandemie v lidské historii a zabila stovky milionů lidí. Nemoc se rozšířila jako oheň, zničila celá města a lékaři se proti tomu nedokázali postavit, a to především kvůli předsudkům a nízké úrovni lékařských znalostí. Pouze objev antibiotik a vakcín umožnil lidstvu porazit mor, i když jeho dílčí epidemie se stále vyskytují v různých částech světa, dokonce i ve vyspělých zemích.


Vynalézavý vrah
Nemoc začíná jako nachlazení nebo chřipka: teplota stoupá, dochází k slabosti a bolesti hlavy. Člověk netuší, že příčinou jeho malátnosti je neviditelná bakteriologická bomba - blecha, jejíž vnitřnosti jsou ucpané morovou tyčinkou. Hmyz je nucen vytlačit vysátou krev zpět do rány a do těla člověka se s ní dostane armáda smrtících bakterií. Pokud proniknou lymfatickými uzlinami, pak se u pacienta vyvine bubonická forma onemocnění (dýmějový mor). Uzliny velmi otečou. Ve středověku byly páleny a propichovány – ovšem ke škodě samotného pacienta i těch, kteří byli kolem.

Morová tyčinka, foto Wikipedie

Septická forma moru (černý mor) nastane, když morová tyčinka vnikne do krevního řečiště, což způsobí jeho intravaskulární srážení. Sraženiny narušují výživu tkání a nesražená krev pronikající kůží způsobuje charakteristickou černou vyrážku. Podle jedné verze byla pandemie moru ve středověku nazývána „Černá smrt“ právě kvůli zčernání kůže. Septický mor je méně běžný než jiné formy, ale v minulosti dosáhla úmrtnost na něj téměř sta procent - antibiotika dosud nebyla známa.
Od Černé smrti se liší plicní forma moru. Během první pandemie - „Justiniánského moru“ - se téměř neobjevily žádné zmínky o chrlení krve, ale ve středověku už byl tento symptom stejně běžný jako bubony („dýměje“). Bakterie pronikly do plic, způsobily pneumonii a pacient vydechoval morový bacil, který vnikal do dýchacích orgánů jiných lidí. Během Černé smrti byla nemoc přenášena z člověka na člověka a jako nosiče už blechy nepotřebovala.

Vniknutí patogenu do plic znamenalo v minulosti téměř vždy nevyhnutelnou smrt - bez adekvátní antibiotické léčby člověk za dva až tři dny zemřel. Právě tato plicní forma je zodpovědná za smrt desítek milionů lidí ve XIV. století.

Vlny smrti
Z historie víme o třech velkých morových pandemiích. Justiniánský mor, který začal v roce 541 n. l., zabil v několika vlnách za dvě století asi sto milionů lidí na celém světě a zničil polovinu evropské populace. Černá smrt - druhá vlna nemoci - zuřila po dvě desetiletí a podle různých odhadů si vyžádala životy stovky až dvou set milionů lidí, což z ní činí nejsmrtelnější nevirusovou pandemii v historii lidstva. Třetí pandemie, která začala v Číně a trvala asi století (od 1855 do 1960), zabila více než deset milionů lidí.

Blecha s vnitřnostmi ucpanými morovou tyčinkou, foto: Wikipedie

Historie moru začala před deseti tisíci lety, kdy půdní bakterie Yersinia pseudotuberculosis, která je pro člověka relativně neškodná, protože způsobuje pouze mírné rozrušení gastrointestinálního traktu, získala několik mutací, jež jí umožnily kolonizovat lidské plíce. Poté změny v genu učinily bakterii extrémně toxickou: naučila se štěpit bílkoviny v plicích, množit se v celém těle lymfatickým systémem a tvořit buby. Stejné mutace jí daly příležitost být vysílána vzdušnými kapičkami. Stejně jako v mnoha jiných případech jsou epidemie způsobeny úzkými kontakty mezi lidmi a volně žijícími živočichy.
Asi před čtyřmi tisíci lety došlo k mutacím, díky nimž se Yersinia pestis stala vysoce virulentní a mohla být přenášena blechami na hlodavce, lidi a jiné savce. Na savcích parazitující hmyz sající krev se pohyboval spolu s cestovateli na velké vzdálenosti. Blechy vlezly do zavazadel a zboží, takže rozvoj obchodu se stal jednou z příčin pandemie. Justiniánský mor vznikl ve střední Asii, ale nejprve vstoupil do Afriky prostřednictvím obchodních kanálů a odtud dosáhl byzantské Konstantinopole - hustě obydleného město a světového centra prvního tisíciletí n. l. Na vrcholku epidemie zabily bubonické a septické formy nemoci pět tisíc obyvatel denně.
Černou smrt způsobil další kmen morové tyčinky, který není přímým potomkem patogenu Justinianského moru. Uvádí se, že jednou z příčin pandemie byly mongolské nájezdy ve 13. století, které způsobily pokles obchodu a zemědělství a následně hladomor. Svou roli sehrála i změna klimatu, když dlouhodobá sucha vedla k hromadné migraci hlodavců, včetně svišťů, blíže k lidským sídlům. Kvůli houfování se zvířat vznikla epizootie - analogie epidemie u zvířat.

Protože maso svišťů bylo považováno za pochoutku, šíření nemoci mezi lidmi se stalo jen otázkou času.

Mor nejprve zasáhl Asii, Střední východ, Afriku a pak s obchodními loděmi dorazil do Evropy, kde podle přibližných odhadů zemřelo 34 milionů lidí.
Třetí pandemie začala v Číně vypuknutím dýmějového moru v roce 1855 a poté se infekce rozšířila na všechny kontinenty kromě Antarktidy. Její ohnisko se nacházelo v jihočínském Jün-nanu, který představuje epidemiologickou hrozbu až do dnešních dnů. Číňané se v této oblasti začali usazovat v druhé polovině XIX. století, aby zvýšili těžbu nerostů, po nichž byla vysoká poptávka. To však vedlo k úzkým kontaktům lidí se žlutými krysami, které přenášely morem infikované blechy. Růst městského obyvatelstva a vznik rušných dopravních tras pak vydláždily dýmějovému moru cestu. Z Hongkongu přišel mor do Britské Indie, kde zabil milion lidí a během následujících třiceti let dalších 12,5 milionu.

Hromadný hrob obětí Černé smrti, Foto: Wikipedie
Nebezpečné předsudky
Stejně jako v případě jiných pandemií bylo šíření moru v té době podporováno mylnými představami o povaze infekčních chorob. U středověkých lékařů byla autorita starověkých myslitelů Hippokrata a Aristotela nepopiratelná a pro všechny, kteří se chystali spojit svůj život s medicínou, bylo nutné důkladné studium jejich prací.
Podle zásad Hippokrata dochází k onemocnění v důsledku přírodních faktorů a životního stylu člověka. V té době byla tato myšlenka jako celek pokroková, protože před Hippokratem byly nemoci obvykle považovány za výsledek zásahu nadpřirozených sil. Nicméně starořecký lékař neměl dostatečné znalosti o anatomii a fyziologii člověka, takže věřil, že pro zotavení pacienta je nutné se o něj náležitě starat, aby se s nemocí dokázalo vyrovnat samotné tělo.
Absolventi středověkých univerzit byli málo zkušení v léčbě nemocí, ale měli vysoký status a autoritu. Věděli jen málo o anatomii a chirurgie byla považována za špinavé řemeslo. Náboženské úřady se postavily proti pitvě, takže v Evropě bylo jen velmi málo univerzit, kde věnovaly pozornost struktuře lidského těla. Základním lékařským principem byla humorální teorie, podle níž lidské zdraví závisí na rovnováze čtyř tekutin: krve, lymfy, žluté žluči a černé žluči.

Peter Brueghel st., Triumf smrti

Většina středověkých teoretických lékařů věřila v Aristotelovu zásadu, že mor způsobuje miasma - pára, která dělá vzduch „špatným“. Někteří věřili, že miasmy se tvořily kvůli nepříznivému postavení nebeských těles, jiní obviňovali ze všeho zemětřesení, vítr z bažin nebo odporný zápach hnoje a rozkládajících se mrtvol. V jednom z lékařských pojednání z roku 1365 se tvrdilo, že mor nelze vyléčit bez znalosti humorální teorie a astrologie, které jsou pro lékaře velmi důležité.
Veškerá preventivní opatření k boji proti moru tedy byla omezena na odstranění toxického vzduchu, který údajně pocházel z jihu. Lékaři proto doporučovali stavbu domů s okny na sever. Dále tvrdili, že je třeba se vyhnout mořským pobřežím, protože skutečnost, že morové epidemie začínaly v přístavních městech, neunikla pozornosti lékařských orgánů. Jen si nikdy nevšimli, že nemoc se nevznáší v mořském vzduchu, ale šíří se obchodními cestami. Aby člověk nedostal mor, musel údajně zadržovat dech, dýchat přes látku nebo pálit vonné byliny. Proti nemoci byly používány i parfémy, drahé kameny a kovy, jako je zlato.

Morový doktor, foto Wikipedie
Věřilo se, že bubony obsahovaly morový jed, který musí být odstraněn. Byly proto propichovány, kauterizovány a pak byla na ránu nanesena mast k vysušení jedu. Přitom však bylo uvolněno množství bakterií, jež mohly infikovat všechno kolem. A tak přesto, že lékaři přijali, jak si mysleli, všechna nezbytná ochranná opatření, mnoho z nich následně umíralo. Jiní, kteří si uvědomili, že taková léčba je neúčinná, se řídili vlastní radou a prchali z města - netušíce, že mor je už dávno předešel. Vzhledem k tomu, že mor prokázal úplnou impotenci středověké medicíny, lékaři brzy překonali svou závislost na starověkých autoritách a obrátili se k vlastnímu pozorování a zkušenostem.


Nová éra
Jednou z mála účinných metod (i když s různým úspěchem) byla karanténa, navzdory neustálým protestům občanů a obchodníků milujících svobodu. V Benátkách byl stanoven zákaz vplouvání lodí do přístavu dříve než po 40 dnech karantény v bezpečné vzdálenosti od města (slovo „karanténa“ pochází z italské quaranta giorni - „čtyřicet dní“). Podobné opatření bylo zavedeno i pro lidi přicházející z morem infikovaných oblastí. Městské rady začaly najímat lékaře - morové lékaře - k léčbě této nemoci, kteří rovněž poté museli do karantény.
Protože mnoho předních teoretiků zemřelo kvůli pandemiím, disciplína byla otevřena novým myšlenkám. Univerzitní medicína selhala, takže se lidé začali více orientovat na praktikující specialisty. S rozvojem chirurgie byla věnována větší pozornost přímému studiu lidského těla. Lékařská pojednání se začala překládat z latiny do jazyků přístupných širokému publiku, což stimulovalo revizi starých a rozvoj nových myšlenek.

Pandemie obecně přispěla k rozvoji zdravotnických systémů.

Skutečná příčina moru - Yersinia pestis - byla objevena teprve několik století po Černé smrti. Napomohlo tomu šíření pokročilých myšlenek Louise Pasteura mezi vědce, kteří se v 19. století zaměřovali na příčiny mnoha nemocí. Vědec, který se stal zakladatelem mikrobiologie, dokázal, že infekční choroby jsou způsobeny mikroorganismy a nikoli miasmou a narušením rovnováhy tělních tekutin, jak si stále ještě mysleli jeho současníci, včetně jeho učitele a kolegy Claude Bernarda. Pasteur vyvinul léčbu antraxu, cholery a vztekliny a založil Pasteurův institut, který se pak stal centrem pro boj s nebezpečnými infekcemi.


autor: Alexandr Jenikjejev
zdroj: https://lenta.ru/articles/2020/04/26/blackdeath/
překlad: Vlabi


14 komentářů:

  1. Moderní doba způsobila, že pandemie koronaviru paradoxně prodlužuje život!

    Postřeh Milana Vidláka:

    Stačí si například stáhnout oficiální statistiky ze stránek ministerstva zdravotnictví a podívat se na věk lidí, kteří jsou považováni za oběti koronaviru. Nejde ani tak o to, že testy sice v jejich těle prokázaly – pokud se dá na vládní údaje či přesnost testů spolehnout – přítomnost koronaviru, ale ve skutečnosti zemřeli kvůli daleko vážnějším zdravotním problémům, například rakovině, mrtvici či infarktu. I to je samozřejmě alarmující manipulace.

    Čistým aritmetickým průměrem ale dojdeme ke zjištění, že průměrný věk mužů, kteří zemřeli v souvislosti s koronavirem, je 76,1 roku a průměrný věk žen, jež odešly z tohoto světa, dokonce 81,7 roku. Obzvláště pozoruhodné jsou tyto údaje ve srovnání se statistikami zemřelých, které Český statistický úřad zveřejnil za první tři čtvrtletí loňského roku. Zemřelým mužům bylo tehdy průměrně 72,8 let a zemřelým ženám 79,7 let.

    Český statistický úřad k číslu udávajícímu celistvý počet dovršených let pro jistotu připočítává ještě půl roku, aby se vykompenzovaly případy, kdy někdo zemře těsně po narozeninách a jiný těsně před narozeninami. Pokud použijeme stejný postup i na data z tabulky úmrtí na koronavirus, dostaneme průměrný věk osob zemřelých s covidem-19 76,6 u mužů a 82,2 u žen.

    Co z toho, při vší úctě ke všem zesnulým, vyplývá? Že osoby zemřelé v souvislosti s novou „zákeřnou nemocí“ covid-19 umírají ve vyšším věku, než umírají lidé na ostatní nemoci. Při znalosti těchto faktů bychom měli být hned o něco veselejší. Vyplývá z nich totiž, že koronavirus v Čechách prodlužuje život ženám o 2,5 roku a mužům přidává rovnou 3,8 roku života. Tak jakápak panika?
    https://www.casopis-sifra.cz/prekvapive-zjisteni-koronavirus-prodluzuje-zivot/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. no hlavne operovat s nejakymi "oficialnimi cisly" je osemetne a k nicemu...
      totez plati pro "oficialni historii" - k nicemu...sama lez, manipulace a podvod..
      charakteristika dlouhodobych parazitnich "vudcu planety" spise napovida, ze urcite epidemie byly "vyrobeny" a zamerne sireny...

      Vymazat
  2. Chápete co je to průměr, že jste napsal co jste napsal? Chápete, že průměr z celé populace a průměr z vybrané podskupiny celé populace je fakt velký rozdíl :D

    Co se najdřív naučit matiku? ;)

    OdpovědětVymazat
  3. Staří Egypťané asi dobře věděli proč si cenili koček. Středověká Evropa je naopak označovala za viníky nemocí a epidemií a dokonce je popravovala. Přitom to byli v podstatě jediní bojovníci s prvotními příčinami s mnoha nemocemi. Podobně fascinující, jako dnešní, mno velmi slušně řečeno, chování evropanů zasažených "zeleným šílenstvím".
    Bedřich

    OdpovědětVymazat
  4. Carodejnice, komety a planetarni kataklyzmata.
    Celkem uz mne to moc nezajima od doby, kdy jsem zjistila, ze historie je dost smyslena, ale pamatuji si tyto stranky. Je to dost zajimave kdyz se nekdo chce podivat na problematiku jeste z jine strany.
    Tak jako treba dneska.
    Je vubec nejaka pandemie?
    Prijde nejaka katastrofa?
    Protoze je docela mozne, ze zadny mor v historii nebyl.
    Viz prilozeny clanek a obrazek z Norimberka, ktery v obdobi "Pestu" ukazuje, ze to vlastne byl pad komety. Jinak zdravim z Norimberka.
    Seleste

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, máte pravdu, že historie je dokonale překopaná a nejspíše znova v některých etapách přepsaná zcela, je tu jedno ale.
      Jsou události, které se sice nemusely stát tak, jak je známe, ale mohou nám přesto dát poučení. Právě například v souvislosti s epidemiemi moru a jiných nemocí vyniká jeden fakt. Již před těmito v článku popisovanými událostmi byly napsány a nám se dochovaly zápisky několika lidí z cest po slovanských zemích. A v těchto zápiscích je jeden fakt: Slované se myli a chodili, jako třeba v Rusku, nebo jak se to tehdy správně doopravdy nazývalo, to co bylo na tamějším území, chodili do baňí a šlehali se metličkami. Ostatně i zvyky z našeho území naznačují, že tomu mohlo být podobně. Stejní Bozi, stejné nebo hodně podobné zvyky na stejném základě, podobný styl organizace a života společnosti, poměrně časté vzájemné tehdejší styky na tehdejší dobu.
      No a pak přišlo "nové" náboženství, nové zvyklosti a hlavně nařízení. Křesťanství především v "západní" podobě bylo vždy ortodoxní a zkostnatělé, chtivé zisku a moci. Zákazy se vždy dobře kontrolují a snadno se za ně odsuzuje. Je obrovskou šíleností upalovat lidi na hranicích v podstatě kvůli moci a zisku, pomocí vymyšlených - a nejspíše prvotně ve skutečnosti pohanských pogromů. Je nebetyčnou hloupostí tvrdit, že blechy a vši jsou "boží tvorové" a na druhé straně spořádat k obědu u jednoho bohatého stolu celého čuníka, velký kus krávy a atd., ti nebyly "božími tvory"?
      Abych se vrátil k věci. "Nový styl" života přinesl do měst Evropy mnoho problémů a je také nutno si uvědomit, že město vždy ovládal jeho majitel, ať už panovník v podobě krále, či patřil jemu podřízených šlechtici nebo to bylo město církevní. Vždy město řídila městská rada, která se skládala z bohabojných a i jinak poctivých, vážených občanů. V podstatě to znamenalo, že to byli ti nejbohatší a nebo dosazeni "vladykou" města. A každý chtěl z města dostat své. "Zřizovatel" (král, kníže, církev ...), samozřejmě městská rada a pak i další bohulibí, rozuměj bohatí, občané. Takže město se vždy snažilo na všem vydělat a omezovalo i své výdaje na maximální možné minimum. To je v podstatě stejné jako dnes. A jednou z cest úspor bylo i ponechání očisty města na samotných občanech. Nebudu se rozepisovat o tehdejších "zvyklostech", které my bychom považovali minimálně za "neslušné", ale upozorním na jeden zajímavý příběh.
      Jak myslíte, že se Němci naučili té své "vychvalované" "čistotnosti"? V německy mluvících zemích, stejně jako jinde se splašky nahromaděné i za noci "ocitali" přímo před domem a chodilo se v tom. Celá řada "protektorů" měst se snažila vyhláškami zajistit úklid města, ale nic se nikdy v podstatě nezměnilo. Až pak došla některým šlechtickým vladykům trpělivost a ve svých městech - mluvíme o německy mluvících zemích vydali další vyhlášku, ale s několika "malými" změnami. Teď, musel každý uklízet prostory vyhrazené jeho pozemkem na sousedících veřejných místech a i svoje "soukromá" místa, ale zároveň, protože městská policie se tehdy ještě nezrodila, ten kdo oznámí úřadu města svého souseda, který svoji povinnost nesplní, dostane k tomu možnost i získat část nebo celý jeho majetek za odměnu. Tím se stalo několik věcí naráz. Přece jen nějaký ten majetek se "ukázkově" "stěhoval", ale najednou se uklízelo až přehnaně všem na očích! A města se stala čistějšími. Zároveň se také zrodila jedna podstatná část "národního" charakteru Němců.
      Chci tím naznačit, že i tak se můžeme prostě hodně poučit. Je jen potřeba zapřemýšlet a znát a dávat do souvislostí. No a vidíte, tohle je z "oficiální" historie. Jinak mohu doporučit například knihu Igora Prokopenka - Игорь Прокопенко - Прощай, немытая Европа(2018). Ostatně i česky je toho dost po internetu.
      Bedřich

      Vymazat
    2. Promiňte, že to sem vkládám, ale k tématu historie to je.
      https://pandoraopen.ru/2020-05-25/poteryannaya-eskadrilya-vozrastom-37-tysyach-let-nesostoyatelnost-metodik-datirovki-po-kernu/
      nebo přímo na Youtube https://www.youtube.com/watch?v=u3plw3NdKqE
      Ztracená eskadra nalezena v ledě stářím 37000 let, neshody metodiky datování.
      To jen ještě k realitě historické vědy.
      Bedřich

      Vymazat
    3. Bedrichu, ja znam ten "narodni" charakter Nemcu. Nelisi se od "Cechu".
      Vzpomenme si na Svejka. Na STB. A nechodme hluboko do historie, vidime lidi v soucasne epidemii a ja te ujistuji, ze dcera premysli, jestli muze diteti na zadek,vychovne, kdyz si to zaslouzi, aby ji nevyfotila nejaka dobrosrdecna teta a neposlala to na policii ci socialku.
      V oficialnich dokumentech a filmech moc "historie" nenachazim, je to celkem jedno jestli to je z "vychodu nebo ze zapadu". Ano premyslete se
      o tom musi. Zjistila jsem, ze jedine, kde se muze skryte napsat pravda jsou knihy. At se jedna o romany historicke, soucasna realita, pro deti a sci fi. Fakt, jedine tam se to da najit. Je to tam skryte, ale je to tam.
      Mam opravdu na mysli treba Jana Amose Komenskeho, Michala Endeho, Michael Moorcock, Karel Capek, Isaac Asimov, Robert A Heinlein, Philip K. Dick a urcite jsem nekoho zapomnela. Treba vyse zminovana Jadczyk se cte strasne spatne a reknu ti proc, musela tu pravdu skryt tak mistrne, aby ty knihy vubec mohla vydat a nejaky "recenzent" to vubec nepochopil. Ten clovek co prekladal Jadczyk do nemciny ji prekladal myslim 4 roky, tech let. To si predstav tak aby to davalo stejny smysl. To bohuzel moc soucasnych prekladatelu nedela. Proto je lepsi cist v originale, kdyz clovek muze. Porad vidim, ze kazda vladnouci sila si samozrejme vytvari podminky pro sebe, aby se jim darilo, ale zaroven vytvari i opozici, aby mela nespokojence pod kontrolou a vede je jako stado prave tam, kde potrebuje. Stado je pak zhypnotizovane a jde vesele stejne na "porazku" jako ti co nasleduji oficialni vladnouci sily zeme, sveta, mesta. Preberme si to jak chceme. To co se jim ted povedlo s Covidem. To nazyvam mistrovske dilo, protoze udelaly neviditelneho nepritele, na ktereho vsechno v soucasnosti a budoucnosti svedou a my si ho nemuzeme overit.
      Je to spatne.
      Spatne to vzdycky bylo a nevypada to, ze by to mohlo byt v budoucnu jednodussi pro cele lidstvo.
      Naucila jsem se od Gurdjieffa, ze osvobodit se mohou po tvrde praci jen jedinci, ale zrejme ne cele lidstvo. I kdyz jsem s nim pred mnoha lety nesouhlasila, dnes musim.
      Jo abych nezapomnela na Matrix, tak ta trilogie byla uzasna ve svych simulacich.
      Muzes psat jen v naznacich, symbolech, metaforach a do sci-fi romanu se pravda vubec nejlepe ukryva (drive pohadky). Ted musis se naucit jinak myslet, a nekdy se desim toho na co prijdu.
      Jen v naznacich napr. posledni romany knihy Philipa Reeve, kde mluvi neolikrat o tom jak rebelove neveri "vyvoji mest podle Darwina - Mestodarwinismu" je genialni, ale clovek si opravdu musi vypestovat smysl a kriticke mysleni. A je tam toho vic.
      Nejak jsem se moc rozepsala.
      Zdravim a preji krasny den.
      Seleste

      Vymazat
  5. Spíš si myslím, že jde o to, co těmto pandemiím předcházelo.
    https://myslenkyocemkoli.blogspot.com/2017/08/o-cem-mlci-ruiny-septaji-pyramidy-1.html
    A že by pandemie moru zničila antické stavby?
    O rocích po 540 n.l. se tu už talé vedly diskuse o důvodech stěhování keltů-germánů Langobardů a následných příchozích. Takže pandemie z moru nebo sopky 536, 540, 547, 1416, 1440, 1450, 1500, 1815....?
    No, a o tom kdy vlastně vpadl Napoleon a kam vlastně, a hlavně, co se tam skutečně stalo, tu je taky předposlední článek Kurzu tartarologie. Mám pocit, že něco o radiaci a radiačních mracích okolo Moskvy tam padlo. Třeba ten mráček došel až dál na východ:-) Tedy pokud zjistíme kdy skutečně... допотопный
    nenimito

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Další věcí, co mne celkem okolo moru zaujala, jsou tzv. morové sloupy.
      Dokáži pochopit, proč z díků nebo vděčnosti něco postavili. Ale všimli jste si, co ty sloupy zobrazují, co na nich je, aniž byste si o tom něco "logického" přečetli? (Nejčastěji plaketu, co tam napatlali až buhvíkdy po moru)
      V ruštině tomu říkají Чумная колонна?!
      A co je Чум? Co je vlastně колонна?
      Žeby čumící válec...:-)
      V řečštině Στήλη πανού κλας
      Když se to přeloží do vícero jazyků, a pak vyhledá, tak občas ty obrázky jsou zvláštní(nebo alespoň mi přijde). Ale třeba jsem jen zvláštní já...
      Třeba když si přeložíte mor do hebrejštiny a zpět, vypadne epidemie.
      Třeba když si přeložíte mor do jidiš a zpět, vypadne postih.
      Ve franc. je to peste. A peste je nakažlivá vážná nemoc, ale taky škůdce a epidemie.
      Odkud se tedy vzalo české slovo mor? (od mordor?)
      Údajně mor pojmenoval řečsky Galen, v Itálii (zřejmě přeloženej do arabštiny...)
      Myslím, že okolo "morových ran" je mnoho otazníků. Stejně jako se mnoha epidemiím snaží dokázat původ na východě, v Číně - nebo v Kitaji?
      I když tu poslední vyrobil kaďaďan už v roce 2015, co v lednu narychlo raději náhle náhodou umřel v Africe, než aby musel něco vysvětlovat okolo nefunkčnosti toxických filtrů v laboratoři. Jen, v asii mají okolo 700tis nakažených, ale v sev. americe jich je "najednou" skoro 2mil. s nemocí z vapingu.
      nenimito

      Vymazat
    2. Zdravím, nevím to, ale tipl bych si, že slovo "mor" bude mít význam smrti, zhouby, utrpení - mořit, Morana (smrtka), slovenské "mor ho!" To slovo bude velice staré, protože je podobné slovům pro smrt ve více jazycích - mort (francouzsky),mortem (latina),morte (italsky), muerte (španělsky) - řekl bych, že vlastní románské oblasti, anglosasové a germáni mají své death, tod a pod., Slované zase smrt.
      Translator je zajímavý zdroj informací.
      pařez

      Vymazat
    3. Naprosto souhlasím, že translator je zajímavý zdroj informací. Je tam třeba velmi patrné, jak se ruština dostala na východ přes Kijev a NovGorod z Makedonie(řečska) s pravoslavím:-)
      Souhlasím, že mor nebo mort souvisí s původní románskou evropou, stejně tak jako s germány, nikoliv s němčoury:-) Je to celkem podstatný rozdíl, ačkoliv do nám posledních pár století cpou, že je to to samé, NENÍ. Němčourské prostě není germánské... a je pravdou, že někteří to mají tak zaryté v mozku tou systémovou výchovou, že se toho asi nikdy nezbaví.
      Jen si myslím, že slovu mor tak nějak katolíci změnili původní význam, stejně jako třeba u slova "otrok", což mám pocit, že před katolicismem bylo ve významu puberťák.
      Morana není smrtka, i když se smrtí - hlavně těch Stvořených a Hadích, které neměla moc v lásce a poměrně úspěšně je likvidovala - celkem souvisí.
      https://myslenkyocemkoli.blogspot.com/2019/05/jak-zabit-bohyni-smrti.html?showComment=1557223909218#c8865550484408703211
      nenimito

      Vymazat
    4. Na druhou stranu, pokud mor souvisí s Moranou, tak by vysvětlovalo Morový sloup = Mariánský sloup. A taky by to vysvětlovalo na koho ta Moranina rána skutečně útočí a koho se vlastně ani nedotkne nebo si max. jen dvakrát kejchne a třikrát zakašle, ale přitom dokáže nakazit všechny okolo;-)
      nenimito

      Vymazat
  6. Známy bol v Taliansku v decembri 2019 u sestry, niekedy v januári ochorel, ešte sa covid nemenoval kovid, ale v taliansku sa šepkalo, že to čo tam od jesene ľudia dostávajú je pľúcny mor. Stihol " vybrať dvakrát antibiotika, akosi sa vystrábil, a hneď po ňom jeho priateľka, tiež dvojnásobne antibiotika. No a ja akúsi pliagu bumbác začiatkom marca. Až potom to nazvali covid19. Myslím si, že som tým prešla, nie strašne, ale trvalo mi to dlhšie , skoro 2 mesiace. Nedávno začali hlbať čo s tými príznakmi poničených pľúc u detí ! Prasklé vlásočnice, výrony, embólie u detí... Jo, lenže majú to i dospelí /z našej rodiny jeden v usa/. A to je lekár. - Kto už len tých mrtvých "RáNO" VYšETRí ? pri takých číslach.... Bo

    OdpovědětVymazat

Podmínky pro publikování komentářů