tag:blogger.com,1999:blog-648123610320961817.post2713991141209766188..comments2024-03-29T11:50:47.350+01:00Comments on Myšlenky o ...: Velký polární vír 1MichalBhttp://www.blogger.com/profile/17008689669822541977noreply@blogger.comBlogger27125tag:blogger.com,1999:blog-648123610320961817.post-34861258929162018892017-05-29T06:15:02.691+02:002017-05-29T06:15:02.691+02:00Ano, Sva - nebesá, Tika - pohyb. Ale "as abov...Ano, Sva - nebesá, Tika - pohyb. Ale "as above, so below". Nebude náhoda, že to čo funguje vo veľkej škále, funguje aj v malej. Všetko je vír :)..<br /><br />s0larAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-648123610320961817.post-14154951554877734062017-05-28T14:24:46.525+02:002017-05-28T14:24:46.525+02:00Svastika je symbol Energie Vesmíru ve Smíru весь М...Svastika je symbol Energie Vesmíru ve Smíru весь Миру.<br /><br />Ten "poklop" nemusí být na pólu. Může být i na konci těch "trubic", teoreticky:-)<br />Nebo jinak, kde všude vyvěrá horká "mořská" voda?<br />nenimitoAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-648123610320961817.post-62417568768925357272017-05-27T11:55:13.705+02:002017-05-27T11:55:13.705+02:00Když by byl vír vytvořen tím, že se náhle otevře p...Když by byl vír vytvořen tím, že se náhle otevře poklop na pólu a vtékající voda vytvoří velký vít, tak na věci v dosahu začnou působit dostředivé síly. Ale v okamžiku uzavření by došlo k opačnému efektu a na věci blízko víru by začala působit mírně odstředivá síla. Toť můj názor.Mekkyhttps://www.blogger.com/profile/09619477213391787721noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-648123610320961817.post-37927038665114486132017-05-27T10:40:41.313+02:002017-05-27T10:40:41.313+02:00Michal, zaujímava otázka s tým beztiažovým vírom. ...Michal, zaujímava otázka s tým beztiažovým vírom. Osobne myslím že neexistuje miesto vo vesmíre s nulovým vplyvom okolia a nejde len o gravitáciu, ale všetky polia = 0. A preto to či bude vír zhora nasávať alebo opačne bude vždy závisieť od vonkajších vplyvov alebo vnútorného rozpoloženia látky v ktorej vír vznikne.<br /><br />Je to asi tak ako napr. s Kelvinovým kvapkadlom (https://en.wikipedia.org/wiki/Kelvin_water_dropper). To na ktorej strane sa začne kumulovať záporný a na ktorej kladný náboj, je dané vždy vplyvom okolia, alebo jednoducho momentálnym prebytkom kladných/záporných iónov vo vode. V ideálnom prípade so skutočne nulovým vplyvom okolia a rovnakým počtom iónov v oboch miskách by to bola zrejme vec náhody = na ktorej strane kvapne ako prvý kladný/záporný ión :)..<br /><br />s0larAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-648123610320961817.post-69005600565290136222017-05-27T10:30:22.273+02:002017-05-27T10:30:22.273+02:00Ho, to by ale platilo iba v 2D. Dobrý 3D fyzikálny...Ho, to by ale platilo iba v 2D. Dobrý 3D fyzikálny model víru je, ako už písal Michal, torus. Kde častica sa v toruse pohybuje ako okolo stredu toroidálneho prstenca, tak aj okolo stredu torusu. <br /><br />s0larAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-648123610320961817.post-32472248204380339032017-05-27T10:17:15.261+02:002017-05-27T10:17:15.261+02:00Ešte dodám, že u morských prúdov hrá významnú úloh...Ešte dodám, že u morských prúdov hrá významnú úlohu aj salinita. Tá závisí od prítoku sladkej vody z riek a ľadovcov a od teploty. Od salinity zase závisí hustota vody. Zároveň netreba podceňovať ani "hustotno/teplotnú anomáliu" u vody (neviem presne ako sa to nazýva správne vedecky), kde najhustejšia je voda o teplote asi 4 stupne Celzia, čo využívajú v zime ryby - na dne riek a jazier je najteplejšia voda. Takže myslím že nikto z nás kompletne nechápe morské prúdy v celkovej ich komplexnosti, aby sme mohli vynášať závery..<br /><br />s0larAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-648123610320961817.post-49769484085375443142017-05-27T10:03:34.984+02:002017-05-27T10:03:34.984+02:00Aha, Michal, sorryjako :), nevšimol som si tvoj pr...Aha, Michal, sorryjako :), nevšimol som si tvoj príspevok o toruse. Je to presne tak ako píšeš.<br /><br />Dodatok k Dárii - zrejme na tom niečo pravdy bude, keďže vo všetkých mýtoch je Hyperborea popisovaná ako na 4 časti rozdelený kontinent s riekami tečúcimi do stredu k "hore Meru". Niečo také nevyzerá ako prirodzená formácia. Ale na druhej strane, ak bola Zem v ďalekej minulosti v polárnej konfigurácii so Saturnom, mohlo niečo také vzniknúť aj prirodzene. A v podstate by ani nebol dôvod budovať to umelo, v perpetuálne miernom podnebí a so stabilnou planetárnou osou, by nebola žiadna potreba likvidovať polárne ľadové čiapočky. Každopádne sa asi zhodneme že Hyperborea bola :), jej pôvod už je otázka. Napadlo ma že aj Swastika má asi pôvod v Dárii - štyri vetvy v tvare víru - alebo lepšie povedané Swastika JE symbol Dárie!<br /><br />s0larAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-648123610320961817.post-48592523815176267712017-05-26T23:12:52.441+02:002017-05-26T23:12:52.441+02:00Dva mniši se hádali ohledně vlající vlajky.
První ...Dva mniši se hádali ohledně vlající vlajky.<br />První tvrdil: "Vlajka se hýbe."<br />Druhý mu oponoval: "To vítr je v pohybu, vlajka vlastně stojí."<br />Zaslechl je mistr, který šel okolo a řekl:<br />"Ani vítr, ani vlajka. Jediné, co je v pohybu, je vaše mysl."Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-648123610320961817.post-22041002102611824092017-05-26T19:06:37.268+02:002017-05-26T19:06:37.268+02:00Ho,
rozumím Vaší úvaze. Avšak tam vidím nepochopen...Ho,<br />rozumím Vaší úvaze. Avšak tam vidím nepochopení (z mého úlu pohledu). Ve víru snad ani nelze mluvit o vrstvách, protože částice se nepohybuje po kružnici (pokud jí tak nevymezí dno nebo naopak hladina), nýbrž po spirále. <br />To, že se "cukr" usazuje uprostřed dna sklenice je dáno gravitací (čili dostatečně těžké=hustší částice vytlačí lehčí vodu nahoru). Ve stavu beztíže by podle mne tyto částice jinak ve sklenici (samozřejmě uzavřené) proudily v uzavřených spirálovitých stopách, které lze označit torusem (https://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcTvuPys-mEeAvj057K2cMNceJss7UsyNeRHKCPoVJRlIyDZQ17a)<br /><br />Defacto dokonalé synonymum pro proud energií procházejících energetickými centry člověka, o kterých jsme se tu bavili před nedávnem.<br /><br />Jen mi teď vyskočila v hlavě taková hypotetická otázka - ve stavu beztíže by na jakém konci naší sklenice s čajem vír nasával a na kterém vyvrhoval proud hmoty? Bylo by to dáno směrem otáčení víru, náhodou či by se to řídilo jinými zákonitostmi? :-)MichalBhttps://www.blogger.com/profile/17008689669822541977noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-648123610320961817.post-35016097193962743112017-05-26T18:52:01.441+02:002017-05-26T18:52:01.441+02:00Moc hezké čtení té vaší diskuse "o cukru a ča...Moc hezké čtení té vaší diskuse "o cukru a čaji". Nejsem fyzik ale vzpomněl jsem si při tom na To snad nemyslíte vážně od R. Feynmana. Je tam také taková kuriozita s trubicí tvaru S rotující ve vodě. Nedokázali se přesvědčit teoretickými argumenty. Museli se přesvědčit pokusem.<br /><br />Mne by osobně zajímalo, zda v tomto příkladu je pro konečné umístění částice ve vztahu ke středu hrnku po zklidnění víru důležitější její hmotnost nebo její velikost nebo je to součin m.v ? O víru lze zjednodušeně uvažovat jako o laminárním útvaru stejnou úhlovou rychlostí rotujících různých vrstev molekul vody o průřezu kružnice. Stejná úhlová rychlost u různé velikosti poloměru znamená různou rychlost absolutní ve směru pohybu molekul vody v různých vrstvách. Každá pevná částice nenulového rozměru se tak vlastně nalézá svými částmi v různě rychle rotujících vrstvách molekul vody. Pokud dojde ke zpomalení hmotné částice většímu, než odpovídá rychlosti vrstvy molekul vody na jejím od středu vzdálenějším okraji. Způsobí rychleji rotující vrstva vody něco jako "odražení" pevné částice od ní směrem dovnitř. Částice se proto posune do vrstev rotující kapaliny s pomalejší absolutní rychlostí, která odpovídá nové rychlosti částice .... a tak pořád dokola. Hmotná částice nenulového rozměru proto putuje ve víru směrem do jeho středu. (Taková úvaha...)<br />Ho Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-648123610320961817.post-89344836524672895502017-05-26T18:16:09.216+02:002017-05-26T18:16:09.216+02:00Jules Verne v románu "20 tisíc mil pod mořem&...Jules Verne v románu "20 tisíc mil pod mořem" zmiňuje vír Malstróm u Norska a hrdiny tehdy myslím zachránil rybář z Lofot. (V současné době se prý výraz malstróm používá obecně pro určitý druh mořských vírů i jinde na světě.) Napadlo mne, zda vizionář Verne nespatřil ve svých představách obrovský vír - možná ten, o které se zde píše. Ale Verne je také známý tím, že do svých románů pečlivě začleňoval skutečné zeměpisné údaje. Tak je možné, že si svou vizi víru ověřoval. A prostě narazil na údaje o tehdejším známém Mastrómu u norských břehů. A proto ten závěr knihy umístil tam. <br />Ale třeba měl vidění tohoto velkého polárního víru...Nalhttps://www.blogger.com/profile/00803168995484254371noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-648123610320961817.post-34416194827957026822017-05-26T12:02:17.348+02:002017-05-26T12:02:17.348+02:00Objevil jsem na Unversitě v Brémách archivní anima...Objevil jsem na Unversitě v Brémách archivní animace přírůstku a úbytku ledu v průběhu let. Tak pokud by někoho zaujalo:<br />http://www.iup.uni-bremen.de:8084/ssmis/index.html#Data_Archive<br />Je tam i hezky vidět vliv Golfského proudu...<br />nenimitoAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-648123610320961817.post-82031036823176737092017-05-25T21:09:45.093+02:002017-05-25T21:09:45.093+02:00Aha, si pamatuju takový jev, kdy se fouká na list ...Aha, si pamatuju takový jev, kdy se fouká na list papíru a ten se zvedne. Vysvětlení je takové, že podle Bernoulliho rovnice vrstva rychleji pohybujícího se vzduchu má jiný tlak a tím i jinou hustotu a vzduch pod papírem, co se nehýbe, má vyšší hustotu a tím i vyšší tlak a zvedá list papíru. Myslel jsem, že něco podobného funguje i v kapalinách. Pokud by tomu bylo opravdu tak, tak potom by se částice měly nechat unášet z pomalejších proudů směrem do rychlejších. ALE ONO JE TOMU NAOPAK. Jsem zmaten...<br />DušanBeAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-648123610320961817.post-19123793388713091842017-05-25T14:45:36.443+02:002017-05-25T14:45:36.443+02:00Dušane v podstatě ano. Jen ta rovnice žačne platit...Dušane v podstatě ano. Jen ta rovnice žačne platit ve chvíli, kdy je ta mořská voda nasáta pod zem do "potrubí" a vyplní ho, podobně jako systém Pluvia od Geberitu. A co ji pod tu zem nasává? Mohla by to být třeba spleť podzemních tunelů blížících se k rovníku a "po cestě" je "vyhazována" odstředivou silou rotace Země do pramenů kopců a hor? Což je přesně ta Schaubergerovina:-) Nebo alespoň tak nějak jsem pochopil Michalovo nasměrování. Pak by i ty mezikontinetální tunely a Bezdnoje jezera měly nějaký smysl, teoreticky.<br />Bernoulliho rovnice neplatí pro hrnek s čajem:-)<br />Ale necháme se překvapit pokračováním, třeba všechny ty teorie uplně rozebere...<br />nenimitoAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-648123610320961817.post-87387630557707677482017-05-25T13:16:03.397+02:002017-05-25T13:16:03.397+02:00Bernoulliho rovnice
DušanBeBernoulliho rovnice<br />DušanBeAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-648123610320961817.post-32275206526036334512017-05-25T06:31:42.635+02:002017-05-25T06:31:42.635+02:00s0lare,
vždyť jsem psal (možná krkolomně) to samé ...s0lare,<br />vždyť jsem psal (možná krkolomně) to samé :-)<br />Zkrátka jsem na tomto příkladu chtěl naznačit, že ten velký polární vír nemusí být nic uměle vytvořeného, nýbrž tento přirozený efekt obohacený o pár vlastností díky ohřevu vody.<br />Jen úvaha nad možnostmi.MichalBhttps://www.blogger.com/profile/17008689669822541977noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-648123610320961817.post-52154795140347170982017-05-24T22:14:23.926+02:002017-05-24T22:14:23.926+02:00Michal, každý vír sa skladá z dvoch zložiek. Jedna...Michal, každý vír sa skladá z dvoch zložiek. Jedna je odstredivá a druhá dostredivá. Takto funguje každý vortex, vo vzduchu, vo vode, to je jedno v akom médiu. Ide o to, že keď sa hmota odstredivou silou premiestni preč od stredu, vytvorí v tej oblasti podtlak, ktorý ju nasáva naspäť do stredu. Ak si to predstavíš v 3D, tak to nasávanie môže byť buď hore alebo dole a oproti je efekt vždy opačný. Je to taký tlakový dipól v kvapaline :). To že efekt je viditeľný až keď prestaneš miešať čaj je dané tým že sa vír stabilizuje (stabilizačný/kompaktizačný efekt je práve ten dostredivý/implozívny). <br /><br />s0larAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-648123610320961817.post-73033810011163156942017-05-24T20:32:40.741+02:002017-05-24T20:32:40.741+02:00Jjj, pochopil jsem, vše je relativní:-)
Jinak Vik...Jjj, pochopil jsem, vše je relativní:-)<br /><br />Jinak Viktor Schauberger uměl podle mne právě velmi dobře využít tu Sílu stojícího "vytvarovaného" hrnku na pohyblivou vodu. Podobně jako Tesla s turbínou.<br />nenimitoAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-648123610320961817.post-82577151368187796932017-05-24T20:24:04.858+02:002017-05-24T20:24:04.858+02:00Nenimito,
okamžitě mi v hlavě vyskočila věta (možn...Nenimito,<br />okamžitě mi v hlavě vyskočila věta (možná budeš vědět):<br /><br />"Vezmeme-li si například kousek křídy, tvoří křída ohromný masiv všude kolem, s malou bublinkou uprostřed, kde křída rozhodně není."MichalBhttps://www.blogger.com/profile/17008689669822541977noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-648123610320961817.post-54505792351962568182017-05-24T20:09:59.639+02:002017-05-24T20:09:59.639+02:00Michale nikdy by mne nenapadlo, že si tak popovídá...Michale nikdy by mne nenapadlo, že si tak popovídáme nad hrnkem čaje:-) Představ si, že po zamíchání a vyndání mixéru do toho hrnku spadneš, zavřeš oči a budeš ponořen a unášen čajem. Která síla na Tebe bude působit?<br />Bude to Síla hrnku, protože ty jsi v podstatě v klidu v čaji a okolo Tebe se točí stěny hrnku a točí se opačně než mixér. Síla, která ten čaj zastavuje, čili točí v opačném směru čaje. Vnější síla(dostředivá) na čaj. A když se na ten hrnek podíváš shora a bude stát v klidu na stole, ale na čaj působí otáčivou silou, brzdnou z pohledu shora, myslím:-)<br />Stejně by byl lepší ten med...<br />nenimitoAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-648123610320961817.post-83968370084419664272017-05-24T19:40:41.546+02:002017-05-24T19:40:41.546+02:00Nenimito,
i když jsem znal výsledek, vzal jsem teď...Nenimito,<br />i když jsem znal výsledek, vzal jsem teď ten mixér. A víš, co se stalo? Krystaly opět skončily uprostřed :-)<br />Předpokládám, že rozdíl je v tom, že já se tu bavím o silách, které působí ve víru v kapalině (ty jsou, stále nevím proč, dostředivé) po roztočení a Ty se bavíš o silách, které působí na směs vně během roztáčení.<br />Takže ještě jednou - mě zajímá důvod, proč PO roztočení (nikoli při točení) v kapalině hmotnější látka se tlačí ke středu (působí na ní tedy větší dostředivá síla), zatímco lehčí se tlačí (přesněji - je přitahována ke středu menší silou) ven. Vzorec pro výpočet odstředivé síly na kružnici přitom mluví "jasně" - Fo = m x ω2 x r<br />V kapalině tudíž musí působit síly, které tento vzorec staví na hlavu. Podle mne jde o tytéž síly, které pochopil a prakticky použil i Viktor Schauberger.<br /><br />Už si rozumíme? :-)MichalBhttps://www.blogger.com/profile/17008689669822541977noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-648123610320961817.post-81226150154629949652017-05-24T19:00:46.058+02:002017-05-24T19:00:46.058+02:00Michale, je to, co jsem psal i píšeš "roztoč ...Michale, je to, co jsem psal i píšeš "roztoč vodu jen pohybem lahve/hrnku" nebo do středu strč tyčový mixér a efekt bude opačný:-)<br />Záleží jestli ta roztáčecí síla je vně víru a působí ve směru dovnitř nebo je v jeho středu, a pak odstřeďuje ven, myslím. Kdyby sis zamíchal cukr mixérem - třeba jen roztočenou tyčkou v akuvrtačce, tak se nalepí na stěnu hrnku...<br /><br />Ještě mi napadlo, že by ten mořský vír mohl souviset s jevem Polárního vortexu a úbytku ozónu?<br />nenimitoAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-648123610320961817.post-23002980730243172642017-05-24T17:12:54.274+02:002017-05-24T17:12:54.274+02:00Nenimito,
s tím mícháním - je jedno jak a čím to ...Nenimito,<br />s tím mícháním - je jedno jak a čím to roztočíš. Vír sám o sobě těžší hmotu umisťuje k jeho středu. Hoď třeba do hrnku/flašky s vodou písek, roztoč vodu jen pohybem lahve/hrnku a uvidíš.<br />Vysvětluji si to tak, že jde o pohyb ve tvaru torusu (viditelný vliv torzního pole?). Nedivil bych se, když by ve stavu beztíže v uzavřené nádobě s vodou a pískem na jedné straně hmota o vyšší hustotě "torzním" pohybem směřovala ke středu víru, potom jeho osou na druhou stranu nádoby a na druhé straně zase torzním způsobem směrem od středu a pak vnějškem k dolnímu okraji a tak dokola. Něco na způsob - https://mysticablog.files.wordpress.com/2014/02/torus.png<br />Ale je to jen můj dohad - neměl jsem tu možnost být v prostředí 0G a hrát si s flaškou vody s pískem :-)MichalBhttps://www.blogger.com/profile/17008689669822541977noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-648123610320961817.post-56858992928068445522017-05-24T16:49:48.486+02:002017-05-24T16:49:48.486+02:00Michale, nejlépe by bylo používat med a bylo by po...Michale, nejlépe by bylo používat med a bylo by po záhadě:-)<br />Jelikož mícháš lžičkou zvnějšku a tudíž roztáčíš hmotu vody od okraje do středu(něco jako lopatky na hrnku, kterým točíš), tak cukr se svou tíhou snaží dostat do klidných vod co nejdále od působení síly, která způsobuje rotaci. Naopak, kdyby jsi měl pomaloběžný mixér, který lopatkami roztáčí vodu od středu, tak se cukr dostane do klidnějších vod na okraji. Jde tedy o to, která z těchto sil působí na vody oceánů:-)<br />Je pravda, že ta precese je trochu složitější(i když to, co ji "vědecky" způsobuje je možna i poněkud jinak):<br />http://old.zsdobrichovice.cz/programy/zemepis/precese_nutace.htm<br /><br />Osobně mi přijde poněkud záhadou Hyperboree popisovaný středový vír(Maelstrom?)se středovou horu Meru(a asi i pyramidou) a věčným světlem(umělým?).<br />Tím netvrdím, že to nemohlo být, spíše jak to mohli poskládat, aby to všechno fungovalo a to Světlo bylo skoro na celé sev. polokouli? Nebo alespoň na celé Hyperboree(nebo Nebi, Ráji?).<br /><br />a co třeba z jiných planet?<br />z Jupitera https://i.nahraj.to/f/1zFN.jpg<br />nebo animace k tomu 1.obrazku nahoře https://goo.gl/images/TK4UzY<br /><br />Nemyslím, že bojovala Arktida s Atlantidou. Myslím, že bojovala Arktida s Atlantidou proti Antarktidě.... Jen se nám to "někdo" snaží "přeložit". <br />Tím nemyslím Ladislava, tomu naopak děkuji za přínosné překlady.<br />nenimito<br />Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-648123610320961817.post-9241568605445431392017-05-24T15:46:00.201+02:002017-05-24T15:46:00.201+02:00Já bych potřeboval vysvětlit některé "drobnos...Já bych potřeboval vysvětlit některé "drobnosti", které mi nejdou do hlavy. (možná bude vysvětleno v pokračování)<br />K překocení by mělo docházet v 90°. Tomu ještě rozumím. Ale těsně před tím by mělo docházet k velkému trhavému pohybu směru osy rotace (kdo si někdy hrál s káčou, ten ví). Ke konečnému překocení pak dojde náhle. O změnách směru osy rotace Země dochází, avšak velmi pozvolnému a pravidelnému. Jde o jev tzv. precese zemské osy, který byl zaznamenán už dávnými civilizacemi a zachycen v mnoha lidských dílech (i stavbách).<br />K náhlým (skokovým) změnám v ose rotace dle všeho taktéž dochází, jen to vypadá na mnohem kratší časový interval (možná i 600let). Avšak nikoli v 90°, nýbrž se póly posouvají o cca 5000 - 6000 km.<br />Tak či tak, ke katastrofickým záplavám by nedocházelo vlivem roztátí ledu, nýbrž vlivem setrvačnosti masy veškeré vody na planetě, která by nějakou dobu po tak náhlé změně osy rotace pokračovala v původním směru. Nešlo by ale ani tak o zátopy, nýbrž o megatsunami o výšce stovek metrů, možná i kilometrů, která by smetla na souši vše, co by nebylo ve velmi vysoké nadmořské výšce, případně hluboko ve vnitrozemí těch největších kontinentů. Roztátý led, kterému i na rovníku by trvalo týdny až roky, než by se změnil ve vodu, by byl proti té megatsunami jen drobným šplouchnutím.<br /><br />K tomu Golfskému proudu potažmo víru mi v hlavě vyskočila jedna záhada, kterou mi ještě nikdo nevysvětlil a možná s tím nějak souvisí. Jde o záhadu "cukru v čaji". Tuto záhadu máme před sebou každý den. Jistě jste si všimli, že když do kapaliny nasypete nějakou hmotu, která je těžší, než kapalina, tak při roztočení této kapaliny se nejtěžší hmota ukládá ve středu víru. Přitom fyzikální vzoreček na výpočet odstředivé síly jasně říká, že odstředivá síla je přímo úměrná úhlové rychlosti, poloměru a pro nás hlavně - hmotnosti. Nejtěžší hmota by se tedy měla při roztočení v kapalině umístit na obvodu, jenže v praxi je tomu přesně obráceně. Proč?<br /><br />MichalBhttps://www.blogger.com/profile/17008689669822541977noreply@blogger.com