1. 5. 2018

Divná místa 5

Čertův hrádek
Už jste byli na Čeřínku?
Ne?
Tak to musíme honem napravit. Zatím tedy alespoň pár fotografiemi.


Přírodní park Čeřínek najdete na Českomoravské vysočině, od Jihlavy co by kamenem dohodil. Nevelký zalesněný masív tvoří několik samostatných vrcholů s výškou přes 700 metrů. Jedním z nich je Čertův hrádek, vysoký 714 m. (Zas ti čerti!)

Zbytky žulové skalní hradby na jednom z hřbetů skupiny Čeřínku na rozhraní Jihlavska a Pelhřimovska jsou pozůstatkem tropického zvětrávání v třetihorách a intenzivního mrazového zvětrávání v chladných obdobích pleistocénu. zdroj

A na informační tabuli, která je součástí naučné stezky, jež vás k Čertovi hrádku pohodlně zavede (i na koni!), si můžeme přečíst:

Přírodní památka Čertův Hrádek leží v katastru obce Rohozná. Je součástí přírodního parku Čeřínek. Chráněné území leží v okolí vrcholového skaliska a má rozlohu 14,68 ha. Vyhlášeno bylo roku 1984,... Důvodem ochrany jsou zejména zajímavé žulové výchozy s výraznou lavicovitou odlučností. Najdeme zde řadu zajímavých geomorfologických jevů – na okrajích mrazových srubů najdeme skalní mísy a jejich torza, suťová pole a kamenná moře… Na jihozápadním svahu vrchu jsou stopy starých důlních prací – pozůstatek kutání stříbrných rud.

Tak prý pozůstatky středověké těžby stříbra! No nevím, nevím... 
Ale ta kamenná moře tu fakt můžete vidět. A soudě podle jejich vzhledu tu k vidění jsou už hezky dlouho:


Toho kamení je na svazích výšiny Čertův hrádek navíc pořádná vrstva, o čemž svědčí kořeny vyvrácených smrků, které nehýčkala vlahá lesní půda, ale zavděk musely vzít kamením a světlešedým prachem. Není divu, že tu je tolik vývratů.


Směrem k vrcholu kopce je balvanů víc a víc a svah je strmější. Často mě v takových případech napadá, proč na podobných místech je nejvíce kamení nahoře; co nato gravitace a jak se tam vůbec dostaly? Někdo je tam pracně nanosil? Proč?



Na tomto snímku si navíc jistě všimnete, že mnohé z balvanů měly kdysi, než je omlela eroze, podivně dokonalé tvary. A takových tu je nemálo:








Když pak pohodlnou procházkou vystoupáte až na vrcholek, čeká vás tohle:


Okamžitě vám musí být jasné, odkud asi padaly ty podivuhodně pravidelné balvany – představuje se vám totiž „skalní útvar“ a chráněná přírodní památka Čertův hrádek.
Pověst říká, že čerti už měli příliš velké roupy, a tak Lucifer nařídil, že mu na tomto vrchu postaví pozemské sídlo. Měli na to však – jak jinak – jen jedinou noc, a tak bylo třeba, aby každý ze zaúkolovaných pekelníků přiložil ruku k dílu. Nebo kopyto? Nevím, jak to v pekle funguje. Zkrátka když se tak potmě hlomozili s obrovskými balvany, které opracovávali a snášeli z celého širého okolí (v přírodním parku Čeřínek je najdete hned v několika lokalitách), jeden z nich, takový čertí Belmondo, zahlédl kdesi na mýtině vílu, která tam cosi robila. Odložil tedy kus skaliska, co s ním právě letěl na kopec, oprášil z kožichu prach a šel na věc.
O tom, že se mu asi dost zadařilo, svědčí skutečnost, že cosi pak spolu robili až do ranního kuropění. Jenže ouha! Zrovna to skalisko, co milý čert odložil na kraji mýtiny, chybělo k dokončení rozestavěného čertího hrádku. Kohout zakokrhal a celá nedokončená stavba se s velkým rachotem rozsypala.

Ale nebojte se, dost toho tam zbylo, a pokud máte jen špetku fantazie, určitě si domyslíte, co zde mělo původně stát.
Dominantou celého čtrnáctihektarového chráněného území je vrcholové prostranství, kde se na ploše zhruba 50 x 40 metrů tyčí dvě hlavní skály a kolem nich pod vrstvou napadaného jehličí, listí a zbytků stromů tušíte pohřbené ruiny přilehlých „staveb“, které dotvářejí celý areál. Říkám „staveb“, protože čím víc budete celé místo prolézat, tím víc budete nalézat důkazů toho, že tuhle čertovinu má asi fakt na svědomí nějaký „stavitel“. Na jeho díle se sice výrazně podepsal čas a eroze, ale vědomý úmysl tu ucítit lze.

Vyšší ze dvou skal, východní, má nějakých 15 metrů. V průvodci si přečtete cosi o „velmi výrazné lavicovité vodorovné i kvádrové vertikální odlučnosti“. My tomu říkáme krátce a jasně „palačinky“.
Mohly vzniknout tak, jak uvádějí geologové –odlučností, mohlo to být také postupným usazováním, když byla tato oblast na dně prehistorického moře, ale může to být i důsledek zkamenění postupně vylévané pastózní kamenné hlušiny na dávných skládkách. Kdoví...














Hned u vstupu vás uvítá tajemná runa označující majitele objektu:


A takhle vypadá tatáž věž z druhé strany - celkový pohled z „nádvoří“ na východní palačinkovou věž:


To je ta vzadu vpravo. Ale podívejte se, co to stojí před ní. Jako byste před pražský Tančící dům postavili funkcionalistický tovární objekt:








Naprosto rovné, do pravého úhlu kladené elementy! Kde se to tu v těsném sousedství „palačinek“ najednou vzalo? Dost dobře si nedovedu představit žádný přírodní proces, při kterém by mohly vznikat tyto rovné, pravoúhlé vrstvené stěny. Dovedu si ale představit něco jiného: vylévané vrstvy pastózní kameniny do čehosi, co by se dnešní stavební terminologií dalo nazvat “bednění“.
Co my víme o technologiích „těch před námi“…














Tyto kamenné sestavy nalezneme i v podloží jako změť ruin:


Pro orientaci - vlevo východní palačinková věž, uprostřed stěna z rovných kvádrů. Dost velký kontrast, co?

zdroj
Na Čertově hrádku však jsou k vidění i další pozoruhodnosti. Co třeba tahle partie:


Je to s největší pravděpodobností dílo přirozených přírodních procesů – původní spečené usazeniny, které následně popraskaly při pozdějších tektonických pohybech. Ale vypadá to působivě, co říkáte?



A ještě pár mých oblíbených detailů svědčících o možném „inteligentním“ zásahu, jakých tu najdete spoustu:









Skalní mísa
A zde polotekutá „kamenina“ zalila nějaký oblý předmět, který později zmizel.
Prasklinou v žule byla vytlačena jiná hornina
Je tu ještě další zajímavost, která by však mohla snadno uniknout vaší pozornosti: k hrádku vedou od západu rovné kamenné stupně, které dnes už spíše jen tušíme pod nánosy tlející vegetace:


Anebo to jsou hrany pater po kdysi dávno odtěžené hornině?


Když už jsme u té těžby, bylo by na místě zmínit důležitý údaj. Čertův hrádek je, řečeno termíny odborníka, „granit typu Čeřínek, který se skládá z křemene, K-živce, plagioklasu biotitu a muskovitu“. Nebo ještě jinak: tvoří jej hrubozrnná porfyrická biotit-muskovitická dvojslídná žula, dnes již pravidelně označovaná jako granit typu Čeřínek. To uvádím pro šťouraly. Na lomu taková hornina vypadá takto:


A když si představím celý ten kamenný areál nepoškozený (podle velkého množství kamenné sutě popadané v širokém okolí lze usuzovat na původně daleko větší výšku) a postavený z takto zářivě šedobílého materiálu na nezarostlé vyvýšenině viditelné zdaleka, napadají mě různé názvy, které však určitě nemají nic společného s tradičními čerty. Celý prostor Čertova hrádku totiž působí vzdušně, vesele a přátelsky. Nejsou tu strašidelné, zatuchlé díry vedoucí bůhvíkam, ani záludné propadliny, kam by mohlo zapadnout i něco většího než mobil. A pokud by tu snad na vás přece jen někde vykouklo něco pohádkového, pak to bude nejspíš ten čertí Belmondo stále ještě nahánějící mezi bučinou vyplašenou vílu. Ale ten si vás ani nevšimne. 
Pokud tedy zrovna nejste něžná blondýnka v průsvitných závojích.

Pohled od západu



8 komentářů:

  1. Skvelá práca, vďaka.

    s0lar

    OdpovědětVymazat
  2. Dýky za článek :) Mně to přijde jako odřezaná skála či palačinka ,která se postupně rozpadá.Rovné stěny by mohli být ořezané které vypadají jako poskládané zdivo. No myslím že takových zbytků čehosi je mnoho.Zajímavé je místo okolí Grybla u Týnce nad Sázavou ale to je známé místo.Václav

    OdpovědětVymazat
  3. Hezké granitoidy VlaBi:-)
    On celý ten PP Čeřínek vypadá zajímavě.
    Musím si zapsat do deníčku, aby někdy okóknul.
    A čertedivse opět s mísami:-)
    https://cestovani.idnes.cz/foto.aspx?r=po-cesku&c=A170516_113222_po-cesku_hig&foto=HIG6b532d_cerinek010.jpg
    nenimito

    OdpovědětVymazat
  4. Zajímavé útvary se dají vidět i v údolí Plakánek.Anna

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aničko a Václave,
      nafoťte, sepište k tomu pár informací a pošlete. :-)

      Vymazat
  5. Zase ty čerti :-) Aneb Bububu, nechoď křesťane na místo kerý sme voznačili jako ďábelský. Co kdyby sis tam vzpoměl na svý nekřesťanský kořeny...
    Vlabi, vskutku pozoruhodnej úlovek ! Už vim kam vyrazit na výlet :-)
    Chorche

    OdpovědětVymazat
  6. WhitelikesnowandcoldlikeWinter3. května 2018 19:20

    Díky.
    Vskutku zajímavé...
    Kdo ví,k čemu to sloužilo.
    :-)
    Pěkný den.

    OdpovědětVymazat
  7. Slovo "čert" mělo původně kladnou konotaci. Základem slova bylo slovo "čertit" (psát), "čára" apod.Naši předci, kteří měli v minulosti tyto dovednosti patřili mezi vážené osobnosti... Takže pojmenování čert, čertova a podobně postupně dostávala zápornou konotaci, aby se lidé místům s tímto pojmenováním vyhýbali. Přitom jsou tato místa pro nás velice důležitá, ale ti, kteří nám vládnou za oponou měli velmi dobrý důvod nám tato místa schovat a nebo dát těm místům záporný náboj... Zakázat nám je nemohli, protože zakázané ovoce nejvíce chutná, tak vzali kladný symbol (čáru, psaní), dali tomu nálepku strašidelného postavy a tím dosáhli, že lidé na tato místa časem zapomněli, nebo měli z těchto míst obavy...
    Podobné čachry se symboly se dělají i dnes.Například, taková "duha"... Původně znamenala spojení dítěte s Bohem. Dnešní vládcové za oponou tento symbol vzali a dali ho homosexuálům...

    OdpovědětVymazat

Podepsat se není povinnost, ale projev úcty k druhým.