8. 7. 2017

Co dalšího je v DNA?

Následujících pár řádků berte dle libosti. Buď jako hypotézu, úvahu, osobní poznání, střílení od boku nebo jen srandovní pokus se zviditelnit.

zdroj - google.com
Ten, kdo je kovaný ve vědou uznaných datech, bude mít silné tiky v koutku (možná v obou), když si troufnu mu tvrdit, že v DNA každého jedince nejsou jen informace o něm samotném, což je pochopitelné. Dokonce v ní nejsou jen data o jeho předcích. V DNA každého jedince jsou zaznamenané určité informace i o všech tělech, v kterých byl kdy na Zemi inkarnován. Ještě nevím, v jaké podobě jsou informace týkající předchozích životů (a tudíž těl, včetně těch, která byla jejich předky), ale každopádně se jedná o nějaké značky, které nám umožňují nahlédnout do minulosti. A to minulosti, která se týká nás osobně. A je jedno, zda jsme byli v jakékoli předchozí inkarnaci Slovanem, Indiánem, asiatem, černochem atd. - a že i toto v jednotlivých životech střídáme jako ponožky.
Proto lidé, kteří chtějí cíleně nahlédnout do života nějaké historické postavy, často neuspějí. Uspět totiž může pouze ten, v jehož DNA je informace týkající se linie dané postavy, na níž se chtějí zaměřit. A nebo v oné době nějakým způsobem byli propojeni s danou postavou - potkali se s ní nebo jakýmkoli způsobem zasáhla do jejich života. Pak se ale dostanou pouze do okamžiků či situací, které se jich takto týkaly, a jiné informace o té postavě nezískají.
Kdo se byť jen krátce zamyslí, určitě bude ohromen, kolik dat v DNA se musí ukrývat a s kolika lidmi na planetě jsme v tuto chvíli přes DNA spojeni. Nechám na každém, aby zapřemýšlel, proč se množí zprávy o nálezech čtyřvláknové DNA v lidském těle.

8 komentářů:

  1. Dosud nikdo nezpochybnil, že hmota DNA je složena z hmoty rodičů. Jak by mohla hmota rodičů, kteří s minulými životy určité jiné duše (dítěte) neměli nikdy nic společného, nést rozsáhlé informace o minulých životech duše jejich dítěte?

    Pokud je výše uvedená úvaha správná, znamená to, že v okamžiku "vtělení" konkrétní duše do hmoty nového človíčka musí dojít k nahrání hromady informací do jeho hmotně již hotové DNA (hmotou po rodičích). Toto nahrání dost určitě nebude mít hmotnou povahu (takové změny DNA a její reorganizace by snad neunikly pozornosti exaktní vědy) a muselo by mít jinou informační povahu než klasické pořadí nukleotidů v DNA.

    Možná je ale DNA něco jako flash disk schopný nahrát do sebe a podržet informace z kolektivního informačního pole. Vyloučit to ničím nemohu. Poté ale nepovažuji za správný či logický ten závěr, proč by DNA jako paměťové médium nemohla "nahrát" i informace, které s minulými životy duše nesouvisí. V principu by to totiž mělo jít. Pokud to nejde, položme si otázku, co by tomu mělo bránit? Co to řídí a zda se mohou stávat třeba chyby? :-)

    Mne osobně zatím více oslovuje teorie DNA jako antény, která tyto informace kontinuálně sama nenese, ale je schopna je "on-line" číst (možná i částečně uchovávat?) z kolektivního informačního pole, když to člověk dokáže nějak zpracovat. Někdo ale říká, že tou anténou není DNA, ale lidský mozek - tedy spíše velmi složitý radar než "jen" anténa. Kdopak ví.... HE

    OdpovědětVymazat
  2. Nespochybňujem tento článok, vlastne sa mi takéto tvrdenie páči.

    OdpovědětVymazat
  3. Souhlasím naprosto! Naše DNA je blokováno naše mysl také chemtrails i Haarp nás má udržovat jako otroky, mimozemšťanů na planetě zemi je tolik ze se nám o tom ani nezdá! Najdeme smysl života?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. http://myslenkyocemkoli.blogspot.cz/2015/08/vi-nevi-resi-neresi.html
      nenimito

      Vymazat
  4. Svoje telá z minulých zivotov je mozno vidiet ale clovek musí byt pripravený na tváre ktoré by ho mohli aj odstrasit. Je to samánska technika a namiesto zrkadla sa clovek pozeral do lavého oka iného cloveka.

    Teraz sa vsak sústredme na zrkadlo.

    Treba si sadnút asi meter pred zrkadlo v tme a na lavo od seba mat zapálenú sviecku tak aby sa neodrázala v zrkadle a aby nebola v zornom uhle. Na lavo po boku by tá sviecka mala byt najmenej jeden meter od seba.

    Potom clovek pozerá do zrkadla na svoje lavé oko nezaostreným zrakom a nesmie pri tom zmurkat a ani nijako sa hýbat. Ked to clovek správne robí, zacnú sa mu premietat tváre toho ako vyzeral v minulých inkarnáciách. Ked sa toto premietanie na nejakej tvári zastavý tak tá tvár - tá inkarnácia chce nieco dnesnej inkarnácii povedat.

    Vsetky nase telá a formy si berieme stále zo sebou lebo v týchto formách sú nase skúsenosti. To ze nejako reagujeme na isté situácie nie je výsledok morálky a výchovy, ale nasich predoslích skúseností ktoré sú zaznamenané v DNA. Ak sa nám tvoria neustále nejaké situácie a opakujú sa tak je to práve to co máme riesit.

    OdpovědětVymazat
  5. Co když to ohromení z množství dat je jen pro dnešní civilizovanou uměle vytvořenou matematiku-vědou, stejně jako jsou civilizovaně vytvořeny umělé jazyky. Texty z doby Platóna zařazují počty-matiku i geometrii do filosofie, tedy duchovního zaměření, nikoliv materiálního.
    Co když je třeba se na to dívat obyčejnými přirozeně přirodními počty, stejně jako na kvadraturu kruhu bez pí, teoreticky?
    https://www.youtube.com/watch?v=tcfyrqQ-4aI&t=2564
    nenimito

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Podle mne to "ohromení z množství dat" není dáno ani tak nějakou matematikou, nýbrž snahou přirovnat něco k něčemu, co známe. U dat bereme ("civilizovaní" lidé) jako nosič informací třeba knihu, obraz, CD apod. A k nim pak přirovnáváme množství dat jakéhokoli původu i formy. Avšak i v tomto problém nevidím. Kde však problém podle mne je, je digitalizace dat. Tam dochází k největšímu iluzornímu zkreslení množství informací.
      Představme si tu zatraceně dlouhou řadu jedniček a nul potřebných k vyjádření něčeho tak notoricky známého, jako je třeba barevný flek na ubrusu (odstín, sytost, světlost, zabarvenost jinou barvou, velkost, tvar, atd.). Pokud bychom to měli zapsat ručně tužkou na papír, to by se nám dříve rozpadly klouby artritidou. Kdežto, když se ta samá "složitost" vyjádří analogově (ve své podstatě), tudíž jako barevný flek na ubrusu, pak jde pro náš mozek o jednu jedinou informaci, kterou zpracujeme v řádu tisícin vteřiny a bez vynaložení jakéhokoli úsilí. (a to se tu nebavíme o chemickém složení fleku, jeho fyzikálních vlastnostech, zrovna tak u ubrusu, stolu na němž se toto drama odehrává, místnosti,....)
      Pak není divu (samozřejmě hodně zjednodušeně řečeno), když se informace v DNA zformátují do digitální podoby (aby je mohl kdokoli vidět na monitoru nebo vytisklé na papíru), že informace v ní obsažené, nám přijdou jako ohromující množství dat. Přitom "analogově" jde "jen" o jednoho člověka, jednu mšici, jednoho slona, jednu bakterii. Je jen náš problém, že tyto informace nejsme (až na výjimky) schopni vnímat jako celek a najednou - "analogově" - jako třeba onen flek na ubrusu.
      Samozřejmě měli bychom zabřednout i do úvah schopností mozku coby jakéhosi dekodéru dat do něj proudících skrze naše fyzické smysly a pak i do filosofických či duchovních otázek na totéž, ale to, co jsem chtěl říci, je ve skrytu duše snad jasné. (asi jsem napsal totéž, co Ty pár slovech, jen v miliardách jedniček a nul) :-)

      A k tomu videu - osobně jen jak jsem v prvních pár vteřinách slyšel přirovnávání něčeho ke stavbě Stonehenge (která jen během první poloviny 20. století byla několikrát přestavěna - ostatně jako většina původních někomu v čemsi vadících staveb) a dalším "starobylým" stavbám, pousmál jsem se a šel si vařit kafčo :-)

      Vymazat
    2. To je škoda:-) Ten Stonehange je tam jen velmi okrajově, jako přirovnání. Ano, byl několikrát přebetonován cementem, ale ta plocha obrazců na zemi je podle mne stále stejná nebo okopírována odjinud.
      Doporučil bych vidět celé.... nejen od té 41min. Je tam hezky popsáno působení na ohyb stébel, natočen online vznik jednoho z obrazců, i když prý podvrh, ale to si každý přebere sám.... na ulozto je to i v normálním formátu 4:3.
      A ano, asi jsi rozvedl mnou teoretickou otázku na jedničky a nuly, ačkoliv jsem se já snažil to zjednodušit na ten viditelný analog v neviditelném spektru:-)
      nenimito

      Vymazat

Podepsat se není povinnost, ale projev úcty k druhým.