13. 4. 2017

Něco málo o duchovnosti

Knihy nedávno zemřelého ruského spisovatele a badatele Andreje Skljarova (1961 - 2016), autora řady textů zabývajících se alternativní historií, si v češtině zatím nepřečtete. Což je velká škoda. Nabízíme vám proto alespoň malou ochutnávku z jeho díla, a to z knihy Jahve proti Baalovi – kronika převratu.


Něco málo o duchovnosti
Ještě na jeden okamžik prehistorie by bylo vhodné se podívat trochu podrobněji.
Již dříve bylo řečeno, že když "bohové" předávali lidem různé znalosti, řešili tím vlastní potřeby na zabezpečení potravy a dalších nezbytných prostředků. Za tím účelem byl jimi ustanoven takový pořádek, podle kterého byli lidé povinni přinášet bohům pravidelné oběti. Fakticky tak byl zapuštěn systém „obětování bohům". Těm, kdo tento řád dodržovali, bohové poskytovali pomoc a podporu, a ti, kdo tak nečinili, riskovali na sebe přivodit hněv bohů s odpovídajícím trestem.

Samozřejmě že bohové sami určují seznam a množství toho, co by lidé měli dávat. V legendách a tradicích a také různých dokumentech lze nalézt poměrně podrobné seznamy obětin. Pokud se podíváte na sortiment bohy požadovaných obětí, můžete si snadno všimnout, že vůbec není omezen na běžné potraviny, konvenční zdroje a výrobky – zvláštní a velmi důležité místo tu totiž zaujímají oběti spojené s nějakým druhem vraždy. Jedině přinášení obětí bylo spojeno s prováděním nejdůležitějších "úplatků" a přinášely se v těch nejzávažnějších případech. Přeloženo do běžného jazyka lze říci, že taková oběť byla pro bohy tou nejdůležitější.
Všimněte si, že v tomto případě se nejedná o dodání nějakého obyčejného hmotného potravinového produktu – bohy vůbec nezajímalo maso oběti, ale její život (přesněji – smrt). Jinak by totiž lidé jen přinesli maso již poražených zvířat (nebo zabitých lidí – jakkoli hrozně nám to může znít). A problém nespočívá v tom, že maso má omezenou trvanlivost. V takovém případě by totiž bohové prostě vzali živé ovce, krávy a podobně, ale to oni nedělali – oběť bylo nutné zabít!
Je příznačné, že ani jeden badatel, který se alespoň někdy zabýval studiem obřadů obětování, nikdy neřekl, že oběť byla přinášena kvůli masu. To by bylo v rozporu s formou i podstatou rituálu, takže chyba takového tvrzení by byla zřejmá všem. Maso po rituálu mohli sníst ti lidé, kteří prováděli oběť – bohy nezajímalo. Bozi si totiž brali něco jiného, něco, co by se dalo nazvat „životní energií" oběti.

Lidské oběti u Aztéků
Pro vyznavače čistě materialistického pohledu na svět výraz „životní energie" znamená jen jakousi iluzi, která ve skutečnosti neexistuje, ale ve kterou věřili naši primitivní předkové. A protože tento pohled dominoval (a ano, stále ještě dominuje) v akademické vědě, historici všechno sváděli na mylné představy našich předků a vůbec je nenapadlo považovat lidské oběti za něco smysluplného.
V poslední době se však hromadí stále více dat, která poukazují na to, že duchovní (tj. nehmotné) fenomény a jevy skutečně existují a jsou zaznamenány objektivně, ne jako pouze jakýsi „atribut hmoty". Dokonce i známá sovětská neurofyzioložka Natalie Bechtěreva, která po dlouhou dobu vedla slavný Institut mozku, přiznala, že existují takové vlastnosti lidské činnosti, které nejsou omezeny na fungování hmotného mozku, a vedou tak k uznání myšlenky existence duše.
Pokud odstoupíme od materialistických dogmat a připustíme reálnost duchovně-nehmotných jevů, pak je možné vidět, že tyto jevy se řídí nejobyčejnějšími fyzikálními zákony a v nich není nic nadpřirozeného (viz knihu autora "Základy fyziky ducha", která v tištěné podobě vyšla v nakladatelství "Вече" pod názvem "Kód vesmíru").
Takže tak. Někteří vědci si již dávno všimli, že maximální dopad duchovně-nehmotných jevů se projevuje právě v živém světě. A existence nehmotných fyzikálních polí v živém světě je již po dlouhou dobu dokázána objektivně. Například pomocí metody Kirlian (metody vysokofrekvenční fotografie) se provádí vizualizace takzvaného biopole, které je vlastní všem živým objektům a které zmizí při jejich zániku. Taková biopole (nebo také aura) není ničím jiným než jasným potvrzením skutečnosti uvedené výše – životní energie.
Vizualizace aury květiny metodou Kirlian
Ale pokud existuje nějaká taková energie, pak musí existovat i způsoby jejího získávání a využití. A pokud při smrti člověka nebo jiné bytosti dochází k oddělení nějakého množství energie (což se nyní zdá být potvrzeno i malou ztrátou hmotnosti při smrti), pak ji také lze využít. Potřebujete k tomu jen odpovídající úroveň znalostí a technologií. A při jisté míře rozvoje těchto technologií lze vytvářet různé mechanismy a zařízení fungující na úkor takové energie (řekněme po její transformaci ve známý materiální druh energie – jak například v jaderných elektrárnách energii atomu transformujeme na elektřinu).
Navíc v průběhu svého života člověk neustále vytváří různé vizualizace – nehmotné objekty, které mohou být zdrojem energie také. Člověk přitom prožívá různé emoce, při nichž může dojít k výtrysku energie ven (v podobě, řekněme, stejné vizualizace). Realitu podobných emisí mohou zažít i na fyzické úrovni všichni, kdo se ocitli na stadion během  koncertu nebo sportovní akce. Silnými emocemi jsou obvykle doplněny i kolektivní modlitby, které také často pociťují jejich účastníci. Takové emocionální emise jsou rovněž zdrojem energie, kterou je při určité úrovni technologií možné použít.
Vysoce rozvinutá civilizace bohů takové technologie mohla mít – tomu totiž nic nebrání. A z hlediska běžné logiky je zvládnutí podobných nehmotných zdrojů v určité fázi vývoje civilizace prostě nevyhnutelné. 

Kolektivní modlitba je výborným zdrojem energie
A nyní se taková civilizace dostane na planetu, kde je zdrojem velmi levné energie masa živých tvorů. Doslova Klondike!.. Ber a užívej si…
Nicméně samostatný živý organismus jako zdroj takové energie není zrovna uživatelsky příhodný  – může zemřít v nejneočekávanější chvíli a v "nepohodlném" místě, a tak se snadno může bod pro použití uvolněné životní energie propást. Co by měl v takových podmínkách „sběrač“ energie dělat? Odpověď je jasná – okamžiky výběru je třeba regulovat, to znamená, že pro sběrače je nezbytné mít vliv na proces okamžiku smrti živého organismu – určit místo a čas tohoto procesu. Přesně to, co vidíme při obětování – oběti je třeba přinést na určitém místě a v určitý čas (a pro určité bohy!).
Navíc – ve zvláštnostech a nuancích přinášení obětí lze vysledovat hodně zvláštní (a zároveň hrůzné) momenty.
Vezměme si například pro nás běžnou materiální potravu. Málokdo ji spotřebuje v tomtéž tvaru, v jakém se toto jídlo nachází v přírodě. My si raději připravíme z původních produktů nějaké chutné jídlo. A proces jejího vaření se občas změní v rituál.
Čím se obětování liší od obyčejné vraždy? Všichni badatelé se jednomyslně shodují na tom, že se nejedná o obyčejné zabití, ale je to určitě rituál! Oběť na to předem pečlivě připravují. (Všimli jste si? Jsou to i stejná slova, která používáme při popisu této činnosti!)
Přičemž proces přípravy trvá obvykle velmi dlouhou dobu, během níž ti, kdo přinášejí oběť, přesně vykonávají určité obřady a pronášejí speciální "modlitby". Přímo jako by se vylepšovala kořením a ochucovadly…
Mimochodem modlitby a obřady nejsou nic jiného, než vytváření speciálních vizualizací – duchovně-nehmotných objektů, které také v sobě nesou energii. A čím nadšenější modlitby, a čím urputněji prováděné obřady, tím jsou tyto obrazy nabitější energií!
Navíc se v průběhu této přípravné práce často odkazuje na konkrétního boha, kterému je oběť adresována. Stejně jak se dává příkaz číšníkovi – „donést jídlo na ten a ten stolek tomu a tomu zákazníkovi".
A navíc každý bůh má svůj vkus a své preference. Jeden požaduje chlapce, jiný malé děvčátko. Vše je přísně regulováno a mýlit se není v žádném případě možné!
Existuje ještě jeden velmi důležitý orientační bod ve "vkusu". Bohové totiž velmi často preferují mladé a malé. Někdy se dokonce jedná o novorozence. Ale rozhodně ne prasátka…
Masívní rozšíření tradice přinášení jako obětiva dětí je často vysvětlována jejich bezbranností vůči dospělými "katům". Ale koneckonců staří lidé jsou také bezbranní, nicméně je v oběť nepřinášejí (vzácné výjimky neuvádím). Navíc z velmi pragmatického hlediska by vzhledem k regulaci počtu obyvatelstva a jeho zajištění živobytím obětování starců bylo vhodnější – protože od nich přece už nelze čekat žádný užitek, zatímco mladí mohou ještě posloužit svému bohu a komunitě. Takže z obvyklých pozic touhy po přežití a tzv. "primitivních strachů" (na které historikové obvykle svádějí vznik obětování), preference mládeže nejen že nic nevysvětluje, ale je přímo v rozporu s banální logikou (třeba i tak cynickou).
Někdy se obětování dětí vysvětlují tím, že – jak se říká – mají mnohem větší zásoby vitality – respektive bůh toho víc dostane. Mnozí používají toto vysvětlení, i když jen málokdo dokáže jasně vysvětlit, co se za ním může skrývat. A ono v tom opravdu něco může být. Není divu, vždyť například v embryonálních buňkách biologové zjišťují doslova nekončící chuť k životu a rozvoji.
Pokud nyní tuto terminologii přesuneme na duchovně-nemateriální složku člověka, pak můžeme dostat zcela logicky vypadající předpoklad, že na jednotku hmotnosti má mladá oběť mnohem více energie (a je možná i "chutnější"), než stejná jednotka hmotnosti staré oběti. A kromě toho duše miminka ještě nezesílela, a proto se snáz rozpadá a uvolňuje při tom energii. Za těchto podmínek je pochopitelné, že bohové raději mladé…
Je také známo, že aby naši předkové usmířili bohy, přinášeli jim v oběť to, co nejvíce milovali – děti. Tímto zvyšovali hodnotu oběti a není neodůvodněné podezření, že hodnota oběti se měří podle závažnosti ztráty. A v tomto je možné vidět také velmi významný detail.
Závažnost oběti je neoddělitelně spjata s onou emocionální energií, kterou obětující přidává (v doslovném slova smyslu) k energetice oběti. Čím těžší ztráta, tím větší "význam" (to je energetická hodnota, pokud chcete) oběti. Ale tím je také bohu milejší!
Důležitost emocionální složky obětování je zdůrazněna ještě tím, že tento proces není často vyčerpán jen okolní přípravou, ale i samotným aktem vraždy – oběť je třeba i mučit. Čím silnější bylo utrpení oběti – tím "lepší" bylo obětování. Přičemž pro dosažení maximálního účinku život v těle oběti někdy dokonce i speciálně podporovali a nenechávali ji zemřít, jak dlouho to jen šlo. Představte si, kolik emocionální energie oběť za tu dobu vydala!
Dokonce samotný akt vraždy přitom mohl být jen nevýznamným doplňkem k nabytému „jídlu“. Takový dezert...

Obětování Molochovi (Kemeš, Baal, Melkart)
Dalším podivným detailem je, že v průběhu obětování hrála důležitou roli vytékající krev. To je důvod, proč krev byla a je vždy spojována ve všech kulturách s tzv. "životní sílou". A čím více jí vyteklo, a čím déle tento proces trval – tím byl pro bohy žádoucnější. Zejména proto je tak zaběhlé spojení „krvavá oběť“…
Závěrečným bodem obětování byl přímo akt vraždy. Tělo oběti už bohy nezajímalo. Pokud bylo obětí zvíře, pak jeho maso po rituálu snědli lidé. Pokud člověk, pak mrtvolu jen vyhodili. Jen ve společnostech s tradicí kanibalismu se v tomto případě maso oběti použilo jako jednoduché jídlo.
Výjimkou jsou jen tzv. oběti zápalné, nebo jim podobné, kdy tělo bylo třeba spálit. Ale zdá se, že rozdíl byl jen v tom, že v takovém případě bůh usiloval o vytlačení životní energie z oběti až do poslední kapky – z každé její ještě živé buňky. Maso jako takové (zejména maso!) ho ani v tomto případě nezajímalo...




А. Скляров: Яхве против Баала - хроника переворота
http://lah.ru/text/sklyarov/mono/mono-text.htm

překlad: Vlabi


(©)2017 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.

19 komentářů:

  1. No jo, no... a pak draci a jim dodávané živé krmivo. Mladé dívky, mládenci. A začneme se blížit jádru problému. K entitám "nelidským", které potřebují "něco od nás". ;-)

    OdpovědětVymazat
  2. Dekuji za tento clanek, ktery miri podle meho skromeneho a amaterskeho pohledu k jadru.

    OdpovědětVymazat
  3. Osobně si myslím, že na tom něco bude, ale i tak jsem přesvědčen, že hlavním důvodem byla zjednodušeně řečeno demonstrace síly a zároveň test, zda je chátra stále ještě loajální.
    Až příliš mnoho zdrojů hovoří o používání životní síly k pohonu strojů a zařízení i během 20. století a to bez rituálů a vražd (byť k ukončení života docházelo). Němci té energii říkali tuším vril a mnoho lidí jednak nechtěně o tuto energii přišlo při pátracích misích v ledových jeskyních komplexech v Antarktidě, kde se nacházely neznámé technologie. Další velká množství lidí mizela po celém světě a já se domnívám, že určitá část z nich končila jako "benzín" pro tyto nacisty objevené a znovuzprovozněné technologie. Dost možná nešlo jen o práci nacistů, ale i dalších bytostí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Michal, niekedy pred 2-3 rokmi som sa pod nejakým článkom vyjadroval, že prečo sme na Zemi - k čomu vlastne ako ľudstvo slúžime - (moc som svoje pocity nevedel vyjadriť-opísať) v tomto článku je to dosť zaujímavo vysvetlené (hlavne štadiony - šport, koncerty; modlitby) doplnil by som ešte nadávky pri doprave, sledovaní TV (správy o siedmej a skoro na každom programe), nefungujúcom zariadení ANDROID, sekajúcom sa PC,.... ;zaradil by som sem aj pornopriemysel orientovaný (a užívaný) hlavne mužskou populáciou - i ked tieto posledné spomenuté činnosti slúžia na dobíjanie skôr tých "nižších". Určite to funguje aj opačne - radostné emocie. To som len chcel napísať na vysvetlenie debaty s pred pár rokov :-)
      Miki (M.)
      P.S.: Príšerky s.r.o. si už videl?http://www.csfd.cz/film/11124-priserky-s-r-o/prehled/

      Vymazat
    2. Miki,
      ty stadióny, koncerty a vůbec "masové" záležitosti jsou podle mne především práce s tzv. egregory. Je to také energie, ale nikoli přímo ta životní. I když jí to svým způsobem taky odsává. Jasně účastní se toho i životní energie, ale ta se účastní všeho, co se člověka týká - teda dokud je naživu :-)
      U stresu při dopravě, sledování TV, nefungující android ad. to už je zase spíše o jednotlivci a jeho celkovém zdravotním a psychickém stavu. Popsat to srozumitelně by zabralo na několik článků, protože by se to týkalo od en. systému člověka, přes osud, svobodnou volbu a mraky dalšího. Je tu mnoho článků tímto se zabývajících.
      K té sexuální energii a jejímu záměrnému směrování a vybuzení, ke kterému je v posledních pár desetiletích člověk masově veden mám v hlavě předpřipravený článek, protože podle mne jde o záměrné odsávání a transformování energie, která by jinak volně proudila en. systémem člověka a posouvala ho vpřed, což s článkem nad diskuzí přímo souvisí. Nakousl jsem to vlastně i v článku http://myslenkyocemkoli.blogspot.cz/2017/02/jak-jsem-nepoznal-pomoc-vesmiru.html
      Ono pak jde ruku v ruce i omezení manévrovacího prostoru pro mysl. Doslova je pak v kleci, kterou si vytváří sama pro sebe. Kolik času denně pak takový průměrný chlap brouzdá v myšlenkách v "zemi sexu", když při pohledu na ženu v myšlenkách okamžitě směřuje "kamsi", totéž při hojném množství obrázků, fotek, videí, reklam (99% jich má nějaký sexuální podtext), kterými se většina médií jen hemží? To nebudou denně jen minuty :-) Pak velkou část dne ve své hlavě tráví někde, kde mu to pro jeho vývoj nejenom nic nedá, ale naopak ho to vrací zpět. Místo toho, aby ty hodiny věnoval něčemu konstruktivnímu - práci na sobě. Přes sex je podle mne ovládána lidská civilizace v dnešní době skoro stejně mocně, jako přes peněžní systém. Jen narozdíl od těch peněz si to málokdo přizná, což je jen další eso v rukávu těch, kteří toho zneužívají.
      A zbavit se toho zaběhnutého myšlenkového programu "sexuální vir" nemusí být i pro toho, kdo se pro to pevně rozhodne, záležitostí jen na pár dní nebo týdnů. Narozdíl od odvyknutí kouření nebo chlastu je i "jen pouhá myšlenka" dílčí prohrou. Jde o naprostou kontrolu toho, nač člověk myslí. Vlastně i tohoto se týkal článek: http://myslenkyocemkoli.blogspot.cz/2017/01/maly-napad-na-novorocni-predsevzeti.html
      Ale to už odbíhám od tématu (ale jen na první pohled :-) )

      Příšerky s.r.o. neznám.

      Vymazat
    3. Priserky s.r.o O filme: Monsters Incorporated je strašidelná továrna vedená Henrym J. Waternoosem a jedním z jejích hlavních strašidel je James P. Sullivan, jehož strašidelným asistentem a nejlepším přítelem a spolubydlícím je Mike Wazowski. Do tajemného světa příšer a strašidel, kde se elektrická energie získává z dětského (vyděšeného) křiku se nedopatřením dostane holčička Boo...

      Vymazat
  4. Děkuji za velmi zajímavý článek. Vše je pěkně vysvětlené. Pokud znáte Petra Chobota a odmyslíte si aféru s halucinogenníma látkama, tak v mnohém má pravdu. Před nějakým rokem přesně o tomto mluvil z (asi jihoamerické) džungle. „Čím více utrpení a krve teče, tím větší je to pro ně lahoda“.
    Je to i důvod věčný válek, násilí, brutality, záměrného vytváření podmínek strachu, stresu, lítosti...
    Filmy už nejsou skoro o ničem jiném.
    Sexuální šikanu už dobře popsal Michal ve svém příspěvku. Podle mě k tomu patří i "naprosto normální" POPmusic. A tzv. Šedesátky se taky nestaly spontánně.
    K té hudbě, samozřejmě sem tam mě ještě nějaká nová písnička zasáhne, ale většinou spíše hudbou, kolikrát lituju, že rozumím textu. A to ted nemyslím jen texty tolik diskriminované skupiny Gipsy.cz (však co, máme obrazové porno, proč ne hudební). Myslím tím písničky, které nejsou o ničem, kde se v podstatě opakují dvě věty.
    Ve srovnání třeba s písničkou od Neckáře Nautilus. U ní mám husinu jak pralinky.
    Příšerky s.r.o. znám jen jako název, občas jsem nějakou postavičku zahlédla, ale nikdy jsem to neviděla. Popis mi stačí.
    Jednu dobu bylo hodně těžké sehnat malou panenku, aby to nebyla Barbie nebo Monsterhigh. Ono vůbec spousta "monster" věcí je teď "IN". Pěkný článek je o tom na Tartarii.sk od jedné čtenářky.

    A ještě mě napadlo. Na co se nejvíce zaměřují myšlenky, to se pak i zhmotňuje. A takové Křesťanství mluví pouze o utrpení, středobodem je samozřejmě utrpení Ježíše. A čím více trpíte na Zemi, tím více odměn v Nebi.


    Mmch, Michale, na článek se moooc těším.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alexandrie píšeš :"Na co se nejvíce zaměřují myšlenky, to se pak i zhmotňuje.“ Lidé na toto přišli již dávno, že společně soustředěné myšlenky, zajišťují jejich spnění.Osobně si myslím, že toto je skutečný důvod vzniku bohů. Postupně se totiž sploečné soustředění změnilo v rituály, které byly prováděny v daný den ( rovnodennost, slunovrat), tak aby se na přání dobré úrody, lovu a tp. Mohly soustředit společně i od sebe velice vzdálené kmeny. Tyto rituály měli svá jména a ty se postupně změnily v bohy. A tady se to všecko dost skomplikovalo, lidé začali věřit v nadpřirozené síly a přestali věřit v ty svoje. Společné soustředění začalo( modlitby) steatili svou účinost a tak, protože obchod už existoval, začali lidé s bohy obchodovat a dávat jim oběti. Tehdy bylo potřeba určit kdo z kmenu obětuje co. Tak si lidé vytvořili funkci soudce, kněžího. A teď už to šlo všechno do pr..... Nesprávnou cestou. Kněží začali využívat energii motliteb pro vlastní prospěch a přišli na to, že čím víc se lidé bojí, tím lépe se ovládají. No a nakonec tu máme nerozšířenější světové náboženství, které má dokonce mučící nástroj jak symbol. Kněží dodržují celibát, ale po svých ovečkách ho nevyžadují pokud plodí. Jinak je to hřích. Takže opět vyvolává strach na základě lidské potřeby, které nikdo neunikne.
      Omluv prosím gram. Chyby, píšu z mobilu.

      Vymazat
    2. Nezmare,
      podobnou úvahu jsem už kdysi napsal také (http://myslenkyocemkoli.blogspot.cz/2013/10/jsou-bohove-stvoriteli-cloveka-nebo-je.html)
      Dnes bych asi něco napsal jinak, ale což - je to přece jenom úvaha :-)

      Vymazat
    3. Tak když už jsme se podobnou úvahou, nezávisle na sobě zaobírali dva a dospěli jsme přibližně ke stejnému názoru, tak už je to hypotéza. Když s náma bude souhlasit dalších pár lidí, tak už je to teorie. Když to dáme dohromady, kouká z toho pěkná sumička :o).
      Teď vážně. Jsem rád, že je někdo, kdo se umí kouknout na rub, nebojí se ho říct a dokonce vytvoří web, kde se dají číst i komentáře.

      Vymazat
    4. Stejnou teorii (nebo hypotézu?) jsem měl, když jsem ještě chodil na školu. Ono v dnešní době je to celkem logické. Začal jsem číst něco o křesťanství, o Bohu Všemohoucím o Spasiteli a všech těch zvláštnostech. A začal přemýšlet, kde tedy tou skupinou přívrženců vytvořený duch(egregor) Bůh Vševidoucí vlastně je, když v něj věří 2/3 obyvatel planety a většina z nich jsou katolíci. Nemohl zmizet, naopak musí být stále silnější a silnější, jelikož obyvatel přibývá, a pokud v něj věří zhruba 5mld lidí, tak musí být saqa silný. Nějak mi časem došlo, že katolický Bůh je vlastně přetvořeně přeložený Jahve hebrejců, Aláh muslimů a stejně tak i Prométheus helénů a najednou těch lidí, co tohohle ducha(egregora) Boha Všehomíra tvoří, je ještě víc, tak kde teda je ten nejdokonalejší, nejlepší a vysněný všemi?! Vždyt přeci umí podle lidí konat dobro i zlo a všechny pozoruje!? Lámal jsem si s tím svou študáckou hlavu, ale nic. Až po vojně jsem narazil na pár knih Danikena a Wiesnerovu Vimaaniku Shaastru a došlo mi, že duchové(egregoři) nemůžou mít létající "stíhačky", nemůžou mít stáda krav, ani proti sobě bojovat "světelnými, plamenými meči" nebo "atomovými" zbraněmi, které dokážou zničit pár set ha země.
      Tím netvrdím, že dnes to není tak, jak píšete. A správná otázka zní, jak napsal Michal: "Kam se poděli bohové a božstva zmizelých civilizací dávnověku?"

      Jinak našel jsem hezký článek o evoluci onoho Všemohoucího Svořitele Stvořených:
      http://balaban.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=456286
      nenimito

      Vymazat
    5. Nenimito,
      jak jsem psal - dnes bych ten článek sesmolil krapet jinak, ale i tak z valné části to vidím stále stejně.
      Každopádně kupříkladu ten křesťanský bůh mi do té "archeoastronautiky" moc nezapadá. Přece jen svými rysy se diametrálně liší od Dia, Quetzalcoatla a jim podobným. U něho bych stále ještě tipoval povahu egregoriální nežli fyzickou (mimozemskou).
      Osobně aspoň už nemusím laborovat nad otázkou existence či neexistence mimozemšťanů. Tu už mám jednou pro vždy definitivně zodpovězenou, což mi onu mimozemskou povahu mnoha starodávných bohů usnadňuje brát jako velmi pravděpodobnou.

      Vymazat
    6. Michale záleží na tom, co je pod pojmem mimoZemšťan:-)
      Pokud bych se měl držet určitých definic daných antikou, tak rozlišovali bohy a titány. Titáni byli ti, kdo přišli na Zem, čili mimoZemšťané, kdežto bozi byli ti, kdo se už narodili na Zemi(přesněji v Hyperboree, AsGardu). Pokud by jsi chtěl řadit i popisované bohy k mimoZemšťanům, pak by sis měl říkat mimoZemšťan:-) Jelikož dnes všichni lidé smíchaní z Potomků bohů a ze Stvořených bohy a titány k obrazu svému z hlíny(genů) Země jsou v podstatě mimoZemštané. Naopak, pokud budeme brát to, že narození na Zemi jsou poZemšťané, pak i generace bohů narozená titánům na Zemi jsou(byli?) poZemšťané. A titáni, čili nenarození na Zemi zůstanou MimoZemšťané.

      Vymazat
    7. Z knihy Šok z bohů:
      "Jedním z létajících lidí byl zřejmě i středoamerický Quetzalcoatl. Pardon - to nemá být akademické vtipkování. Vím, že říši Aztéků a Mayů se správně říká Mesoamerika a Quetzalcoatl se týká pouze Aztéků.
      Mayové mu říkali Kukulkan nebo Kukumatz, měli však na mysli tutéž postavu. Quetzal je druh ptáka s nádherně dlouhými, zelenými pery na ocase, zatímco slovo coatl znamená had. Celé slovo pak tedy znamená
      opeřený nebo létající had. Středoamerické národy pochopitelně dobře věděly, že hadi nelétají, nýbrž plazí se po zemi a v podrostu mohou být hodně nebezpeční.
      V jedné z minulých kapitol jsme se zmínili o náčelníkovi jménem Tuiavii, který parní stroj nazýval „věc, která žere černé kameny“. Létající hadi samozřejmě nikdy neexistovali, stejně jako staročínští létající draci
      chrlící oheň. Vždy jde o popis něčeho konkrétního, leč neznámého. „Had“ je cosi dlouhého, protaženého, co se rychle pohybuje. Něco, co rychle mizí, je nebezpečné, svléká kůži. Smysl křídel nebo per je jasný.
      Quetzalcoatl, lidský tvor, je onen „létající had“. Podle indiánských bájí byl nepohledný, s obličejem velikým a hrubým, jakoby nepatřícím člověku. Tváře měl zarostlé dlouhými vousy. Stále před něčím utíkal, hlavně svou tvář skrýval. Dnes bychom řekli, že nestál o publicitu.
      Nosil prý vysoký, špičatý klobouk, a - jak dosvědčuje jeho vyobrazení z Vídeňského kodexu (Codex Vindobonensis) - zahnutou hůl. Řetěz na krku
      světélkovala jako mořská mušle, na nohách měl gumové boty. Quetzalcoatl nebyl jenom vynálezce písma nebo kalendáře. Byl mnohem víc - celé kmeny lidí naučil úplně všechno! Jen tak mimochodem jim zprostředkoval znalosti umění, dal jim zákony, naučil je stavitelství. Jeho hlas prý byl tak mohutný, že se nesl na vzdálenost patnácti kilometrů. Skutečně povedený had! Pověsti o něm jsou četné a ne vždy se shodují. „Nebeští
      tvorové“ mu prý záviděli a nenáviděli ho. Jeho narození bylo - jak u bohů(titánů) bývá - „nadpřirozené“ a „neposkvrněné“. Důvodem, proč Quetzalcoatl opustil lidi, byl prý jeho spor s nebeským Tezcatlipocasem.
      Odjel pak na „břeh nebeských vod“, odložil svou masku i ozdoby a dobrovolně se "upálil". Stal se jitřenkou. Podle jiné báje zmizel za ranního úsvitu v nebi „východním směrem“. Před tím ale slíbil, že se za
      mnoho let vrátí. Třetí pověst pak praví, že se odebral na východní pobřeží, nastoupil na svůj „vor spletený z hadů“ a na něm odjel kamsi domů.
      Skutečný nositel tohoto jména nebyl žádny fantom. Vyučoval tamní kmeny a jako učitel zůstal zachován v paměti lidí i v náboženských tradicích. Kdo to vlastně byl? Kromě památného vousu zůstala vzpomínka na jeho světlou pleť a cizokrajné oblečení. Někteří historikové se zmiňují též o dlouhém, bílém hávu, posetém červenými kříži. Protože kromě „červených
      křížků“ patřila k představám o něm též zahnutá hůl, domnívají se mnozí, že Quetzalcoatl byl křesťanský kazatel."
      Ta podobnost s katolickým "Bohem", čili Pánem, Hospodinem, Jahvem a Saturnem je snad viditelná? Jen u nás ta "zhnutá hůl" se přerodila v zahnutou kosu.
      Pravoslaví má poněkud jiného nejvyššího, osobně si myslím, že je to sumery popisovaný Anu, který je popisován jako ten, kdo "na sebe bere lidskou podobu, aby ho lidé mohli spatřit". Něco podobného je popisováno ve Védách.
      Dia s bleskem v ruce křesťané "přemalovali" na archaděla Michalela s plameným mečem a později z něj udělali sv.Jiřího zabíjejícího draka. V antice porazil "hada" Týfóna a v Sumeru zase Marduka s drakem(mebo někde popisován s hadem).
      Čili podle mne jde jen o to pochopit, kteří titáni byli Sviatí - Člověčí, a kteří Hadí - Dračí nebo moderně Reptiloidní.
      A ti Stvoření mají podle mne namícháno úplně všechno, co se kde "našlo" u titánů i na Zemi a mělo něco jako ruce a nohy.
      Ale vše se týká jen starých textů, nic čemu by se dalo dnes věřit:-)
      nenimito

      Vymazat
    8. Když jsem psal o otázce existence/neexistence mimoňů, vůbec jsem nemluvil o nějakých rádobybozích, titánech a kdoví o čem ještě se na netu i v literatuře píše z dávné či pradávné minulosti, ale o mimoních courajících si to nepozorovaně loukou u nás za humny. Neměl jsem slovník do mimoňštiny, čas a vlastně ani chuť se ho ptát na místo jeho narození a státní příslušnost :-)

      Vymazat
  5. I Castaneda píše, že lidská energie vznikající při utrpení a strachu je potrava pro jakési anorganické entity, a proto jsou lidstvu neustále inscenovány situace, při kterých tryská.

    OdpovědětVymazat
  6. Mrzí mi, že Skljarov zemřel, ani jsem netušil. Neví někdo podrobnosti, příčiny? Zdá se mi poněkud divné v 55(56?). Jeho dokumenty jsou jistě pro některé nezapomenutelné a asi i mnoho lidí z mladší generace nastartoval na "jiné myšlení", hlavně na východě.
    https://www.youtube.com/watch?v=OrvMcjl_RZw&list=PLwsjUsKnhNyju_9doajx2wHQGDcfIYhTk

    Moloch nebyl Baal, Moloch byl Hádés, Týfón nebo také mu v okolí Levanty říkali Marduk. Moloch mu říkali hebrejci a Seveřané mu říkali Loki nebo Lopt. Baal byl Arés, Adad a nebyl synem Dia (Peruna, Ninurty.....), ale jeho starší nevlastní bratr. Marduk(Moloch) jeden čas podle pověstí ovládl celé uzemí Levanty a Baal proti němu neustále bojoval, protože chtěl zpět své Akkadské, Asyrské, Chetitské území - od té doby se mu říkalo bůh války. A Innana, Isis, Afrodita s Arésem(čili nevlastním strýcem) "založili" pokolení Peršanů a Arabů - saracénů, jen tohle pokolení opravdu nemělo tmavé oči a vlasy:-)
    Marduka(Háda, Týfóna, Lokiho) porazil a vyštval zpět na Jih do PodSvětí až Ninurta (Zeus, Perun, Thor).
    A ano, všichni potomci HADa (Saturna, Ptaha, Draka, Koščeje, QuetzalQoatla) vyžadovali lidské(i dětské) oběti. Sviatým bohům se obětovali býci nebo berani.
    https://cz.pinterest.com/hanjekoster/zeven-planetenkinderen-saturnus/?lp=true
    https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Wenceslas_Hollar_-_The_Greek_gods._Saturn.jpg
    nenimito

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. nenimito,
      Skljarov zemřel loni v září na druhý infarkt, první prodělal o několik měsíců dříve po nehodě v Arménii. Podle vyjádření jeho ženy byl už několik let nemocný, na expedici v Turecku dokonce prodělal i mrtvici. Cesty do tropických oblastí zvládal s velkými obtížemi, ale odmítal se jich vzdát.
      Z jeho knih bych časem ráda ještě něco přeložila, ale co dřív?

      Vymazat
    2. Vlabi, děkuji za info. Buhví, co kde na svých cestách pochytal:-(
      U mne je to i důvodem, proč raději než do tropů mířím do hor. Mrazy tyhle "záhadné" nemoci naopak zlikvidují.
      Vím, že Tvá překladatelská snaha je až "nadčasová" a myslím, že všichni zde Ti vděčí za mnohé. Obzvlášť na jaře, kdy venku vše začíná ožívat a hlásit se o slovo:-)
      nenimito

      Vymazat

Podepsat se není povinnost, ale projev úcty k druhým.