30. 3. 2017

HORY, DOLY, TERRICONY - STOPY DÁVNÉ TĚŽBY 6


Odvaly (skládky, haldy)

Tak, terrikony jsme probrali. 
Nyní přejdeme k odvalům, které nemají výraznou kónusovou formu, ale plní zhruba tutéž úlohu jako terricony. Platí tu stejné pravidlo, že je-li povrch nějaké vyvýšeniny kyprý, vrstevnatý a je možné ho zpracovat lopatou nebo motykou, tak se s nejvyšší pravděpodobností jedná o odval využité suroviny, který navršili naši dávní předkové.
Jak takový odval vzniká?
Nepotřebnou ochuzenou rudu odvážejí auta nebo přepravníky a sypou ji z postupně vznikajícího svahu, který bývá často i 50 m vysoký. Výsledek pak v praxi vypadá třeba takto:

odvaly lomu Vostočnyj na apatit (Koašva, Chibiny) (67.645256, 34.091449)


...nebo takto:

Kovdor, Murmanská oblast (67.562234, 30.430744)
Až jednou na tomto odvalu zapracuje čas a eroze, budou obyvatelé Kovdoru tvrdit, že to je přírodní pohoří. 

Podobně tomu s největší pravděpodobností bylo i s horou Šmidticha, která se zcela nečekaně tyčí z roviny nad jedním z nejznečištěnějších měst světa - Norilskem (69.315394, 88.127942).


Odvaly obvykle nejsou žádný drobeček. V minulosti se však pracovalo v nesrovnatelně větším měřítku. Na satelitním snímku obrovského dolu v Norilsku můžete porovnat vzájemný poměr současné důlní práce a té minulé (69.273221, 88.077469). 

1 - současný měděno-niklový důl; 2 – současné odvaly; 3 – pravděpodobné dřívější odvaly
Zdá se, že původní odvaly, na nichž se vrší ty současné, jsou staré pár desítek nebo stovek let. Geologové však tvrdí, že tyto hory tu stojí už miliony roků. Všechno toto vylévání tufů a lávy se údajně odehrálo v praprapradávné minulosti. Možná, že ano, potom zde není žádná záhada, ale možná také ne…

„Terasy“ - staré a nové odvaly Kajerkanu – rovněž okolo Norilsku. (69.358466, 87.675899)


A takhle to může vypadat ze země: v popředí jsou současné odvaly - vzadu za nimi ty pravěké:


A přidáme si ještě jeden názorný příklad, tentokrát z Íránu. V těsném sousedství města Danshashr provincie Qom je tento podivný kopec (na obrázku vlevo). Z okolní roviny se zdvíhá 300 m vysoká a 3,6 km dlouhá tmavohnědá vyvýšenina s velmi nepravidelným povrchem. Na jejím západním okraji vidíme neklamné známky současné důlní činnosti (detail vpravo), a protože víme, že dnes se často otevírají doly právě v místech pradávných odvalů a z hlušiny se získává zbytková ruda, vůbec nás nepřekvapí, že ostatní povrch tohoto "kopce" vypadá tak, jak vidíme na snímku dole.
(34.760678, 50.690605)


Pravěké haldy jak vyšité!


A teď si to všechno vylepšíme.
Na jednu a tutéž haldu nemusí být vyvážena stejně vypadající hlušina. Tak například železná ruda - vytěžená surovina projde prvotním zpracováním: je rozdrcena a projde procesem, kdy je zbavena co největší části příměsí. Ochuzený zbytek, v němž je však stále ještě určité množství železa obsaženo a který může být až nečekaně barevný, pak končí na haldách a vytváří v odvalu barevné vrstvy podle toho, v jaké sloučenině se železo vyskytovalo a jakým procesem tedy ochuzování proběhlo. Ale i obohacená železná ruda často mívá jasné barvy.
Barevné odvaly železné rudy:





Ale nejen odvaly železné rudy bývají barevné. Pro příklad uvedu odvaly z měděných dolů a bauxitů.
Kennecott Utah Copper (haldy měděného dolu),...


haldy Krasnookťabrského ložiska bauxitu, Kazachstán;


Kamenuščinský lom.


Absetzer, Německo - řetězové korečkové rypadlo ukládá měkké a sypké horniny na haldy.



Analogicky lze uvádět do nekonečna… Ale popojděme. Srovnejte Poldněvský důl v Rusku...


...s horami Serhed v Íránu? Vidíte nějaký rozdíl? Já ne.


Je tedy možné – a já se k této variantě přikláním – že velká část pohoří tvořených víceméně sypkými materiály je umělého původu. Díky působení tlaku a eroze se vyformovala do podoby, kterou dnes pokládáme za dílo přírody.

Nyní si představte, že si s oněmi barevnými odvaly pohrají nějaké geologické procesy, zemětřesení nebo vrásnění, a původní barevné vrstvy, které vznikaly nějak takto:


...změní své původní pozice, avšak nikoli zbarvení. Co uvidíme?
Zázrak!
Připravte se nyní na nečekaný estetický zážitek. Navštívíme totiž několik nádherných „přírodních parků“ světa, na jejichž počátku však nestála mocná čarodějka Příroda, ale chamtivost pravěkých těžařů.
A začněme třeba v Číně - geologický park Danxia (38.904010, 100.103371). Samozřejmě je pod státní ochranou. Turisty tu vodí výhradně po vytyčených cestách, aby snad, nedej bože, tu toxickou nádheru nepoškodili:




Kdo chce vidět víc, najde spoustu dalších, barvami hýřících fotografií ZDE.
Ale podívejme se na druhý konec světa - město Purmamarca, Andy, Argentina:

Prohlédněte si odkaz na panoramatické foto hald v okolí tohoto argentinského města:


Hornocal Mountains, rovněž Argentina (-23.277782, -65.160883)



Hory Vinicunca, Peru:





A což teprve takový islandský Laugavegur! (63.790463, -19.319794)





...nebo Horní Altaj:



...a Pohádkový kaňon v Kyrgyzstánu – jasně viditelné odvaly rozrušené erozí:





...nebo Červené hory v Kazachstánu (Aktau):







Tak co? Začíná pro vás hrát historie novými barvami? 
Někdo kdysi dávno na Zemi vytěžil ohromné množství surovin, které bylo možné použít nejen k výrobě nebo pro energetiku, ale možná i na jaderné zbraně. Ještě vás stále zajímá oficiální historie o tom, jak minulé generace směňovaly sobolí kožešiny za konopí a proháněly se na dřevěných veslicích a plachetnicích? Možná, že měnily a proháněly se, ale zkoumat tento jednoduchý styl života je stejné, jako v dnešní době zkoumat historii Maurů v Austrálii, když vedle nich provádějí důlní a metalurgickou činnost takové mezinárodní koncerny jako BHP Hilltion, Rio Tinto, Glencore Xstrata a Alcoa.


zdroje:
http://wakeuphuman.livejournal.com/
http://wakeuphuman.livejournal.com/1342.html
http://sibved.livejournal.com/242860.html

překlady: Václav



(©)2017 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.

19 komentářů:

  1. Postupne takto vylúčite všetky pohoria, a zo Zemi bude len jedna veľká nížina. Ale teraz vážne. Boli všade nížiny, či pôvodné pohoria s rudou zrecyklovali na umelé pohoria bez rudy ?

    OdpovědětVymazat
  2. Prírodné pohoria môžu podľa mňa vznikať iba dvoma spôsobmi:
    1. vodnou a veternou eróziou (odoberanie ale aj navyšovanie hornín)
    2. na zlomoch tektonických dosiek, ako sopky alebo "kontaktné deformácie".

    Zlom vznikne iba tak, že dosky sa od seba vzďaľujú buď horizontálne, alebo aj vertikálne (to druhé samozrejme v oveľa menšej miere). Subdukcia neexistuje a je to absurdný koncept. Môžu existovať náznaky falošnej subdukcie, ako otieranie alebo rôzne horizontálne a vertikálne výkruty dosiek, ale nikdy nie stabilné zasúvanie dosiek pod seba.

    Motorom pre vznik a vzďaľovanie tektonických dosiek od seba je dôsledkom zväčšovania planéty. Tento proces znovuobjavil a v našej dobe experimentálne dokázal už Nikola Tesla - jeho citát pre New York Herald Tribune, August 18, 1935:

    "Condensation of the primary substance is going on continuously, this being in a measure proved, for I have established by experiments which admit of no doubt that the sun and other celestial bodies steadily increase in mass and energy and ultimately must explode, reverting to the primary substance."

    Preklad: "Kondenzácia primárnej substancie (pozn.: prof.Konstantin Meyl si myslí že ide o neutrína) prebieha kontinuálne preukázateľnou mierou. K tomuto som došiel experimentami, ktoré dokazujú bez akýchkoľvek pochýb že Slnko a ostatné celestiálne telesá stabilne a neustále zväčšujú svoju hmotnosť a energiu a nakoniec musia explodovať a stať sa opäť primárnou substanciou."

    Vedecká publikácia prof.Konstantina Meyla z r.2015 na tému expandujúcej Zeme, v angličtine: http://www.k-meyl.de/go/Primaerliteratur/earth-expansion-by-neutrinopower-jgg-1000219.pdf
    Veľa materiálu existuje aj v nemčine na jeho stránke: http://www.k-meyl.de

    s0lar

    OdpovědětVymazat
  3. Oprava: Motorom pre vznik a vzďaľovanie tektonických dosiek od seba je zväčšovanie planéty :-/
    Alebo radšej - zväčšovanie planéty spôsobuje trhanie a zlomy kôry a následné vzďaľovanie týchto "dosiek" od seba..

    s0lar

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Spominate na scientologicky film Bojisko zem s J. Travoltom? Film je sice situovany do buducnosti, ale kludne to moze byt aj naopak....:-) "Před léty si Zemi podro-bili gigantičtí Psychloni, kteří chtějí ze Země vydolovat nerostné bohatství".

      Vymazat
    2. To je celkem trefny:-)
      Ten film je sice strasnej, taky scenar psal Shapiro, i kdyz asi jinej.
      Jen Ti Psychloni dnes vypadaji jako my - jako vsichni potomci bohu, "bohu" i "bohum podobni". Ale daji se poznat podle skoby na nose a bleskovky....
      nenimito

      Vymazat
  4. Přidal bych i třeba lokalitu Zabriski point v Death Valley v Kalifornii ale tam je takových podobných míst též mnoho. Zdá se že na zemi bylo v dávné a možná i v nedávné minulosti víc než živo. Otázkou je, kdo jim to dolování zatrhl. :-) Určitě by je to bavilo i dál...
    Jirka

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji za další díl. Už nějaký ten chytrý vědec vysvětlil ty PRAVIDELNÉ barevné pruhy/vrstvy?

    OdpovědětVymazat
  6. A ještě https://zpravy.aktualne.cz/domaci/oteviraji-se-hrady-a-zamky-jezeri-ktere-komuniste-vymazali-z/r~9304ed8e161511e7b2a40025900fea04/?utm_source=centrumHP&utm_medium=dynamicleadbox&utm_content=recombee1&utm_term=position-0&redirected=1491046544

    A ted se má v Krušných horách začít těžit cín, pokud se nepletu. Záleží, co s tím Janeček zamýšlí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nemá to být spíš "ekologičtější" lithium? (http://ekonomika.idnes.cz/karel-janecek-rsj-muze-tezit-lithium-v-cinovci-fq2-/ekoakcie.aspx?c=A161025_113229_ekonomika_rny)

      Vymazat
    2. Aha, tak cín se tam těžil kdysi? Němci tam cosi hledali. No mám mezery, musím dostudovat. Bude to i tím, že mě ani tak netrápí CO se tam bude těžit, jakože se tam vůbec těžit má. A k tomu to vlastní někdo, u koho ani nevím, jak ke svému majetku vůbec přišel. Takže mu nevěřím.

      Vymazat
  7. Tyto články mě utvrzují v názoru, že tehdejší obyvatelé planety Země byli mnohem vyšší než my. To taky potvrzuje teorii rostoucí Země :-). Takže klidně mohli dorůstat výšek dinosaurů.
    Taky si myslím, nebo spíš vím, že tehdejší lidé létali, takže klidně před pohromou mohli Zemi opustit...Kdo ví kde je jím konec? :-)
    Přeji hezký den
    David

    OdpovědětVymazat
  8. https://www.google.cz/maps/place/Sigiriya+Rock+Fortress+%26+City/@7.9561509,80.7570392,1593m/data=!3m1!1e3!4m5!3m4!1s0x3afca12792ce0f1b:0xa9fcf19ec5e7197!8m2!3d7.9568463!4d80.7599237
    to taky nevypadá moc přírodně :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nevypadá, no. https://www.google.cz/maps/place/Sigiriya+Rock+Fortress+%26+City/@7.9561693,80.7605929,3a,48.2y,317.89h,88.46t/data=!3m8!1e1!3m6!1s-ors56IRgg1k%2FVTDOJriziFI%2FAAAAAAABZAo%2FSdqwmlQONbcS3qAA-suRT_RlTQ9HVO3TACLIB!2e4!3e11!6s%2F%2Flh4.googleusercontent.com%2F-ors56IRgg1k%2FVTDOJriziFI%2FAAAAAAABZAo%2FSdqwmlQONbcS3qAA-suRT_RlTQ9HVO3TACLIB%2Fw203-h100-k-no-pi-0-ya197.47832-ro-0-fo100%2F!7i7168!8i3584!4m5!3m4!1s0x3afca12792ce0f1b:0xa9fcf19ec5e7197!8m2!3d7.9568463!4d80.7599237!6m1!1e1

      Mělo by to být 3D pohled, snad se Vám to ukáže stejně jako mně.

      Vymazat
    2. ono to jde spíše vidět z dálky, taková skálá uprostřed ničeho :-)
      https://www.google.cz/maps/place/Sigiriya+Rock+Fortress+%26+City/@7.9557072,80.7649612,3a,75y,90t/data=!3m8!1e2!3m6!1s-m29JBj7pBls%2FWHo6t7azXWI%2FAAAAAAAAA6Y%2FrmT5Ca1CFYMxtDoEu_PcSZbQlMhAuFRMACLIB!2e4!3e12!6s%2F%2Flh4.googleusercontent.com%2F-m29JBj7pBls%2FWHo6t7azXWI%2FAAAAAAAAA6Y%2FrmT5Ca1CFYMxtDoEu_PcSZbQlMhAuFRMACLIB%2Fw122-h86-k-no%2F!7i3264!8i2292!4m5!3m4!1s0x3afca12792ce0f1b:0xa9fcf19ec5e7197!8m2!3d7.9568463!4d80.7599237!6m1!1e1

      Vymazat
  9. To sem musím dát, to je prima fotka :-D https://www.google.cz/maps/place/Sigiriya+Rock+Fortress+%26+City/@7.9572656,80.7598756,3a,63.6y,308.6h,85.77t/data=!3m8!1e1!3m6!1s-E20UwIXMjhQ%2FV7c7kjKIy9I%2FAAAAAAADKWA%2FfXzYFc9CuUk4VBc7EC39btOwOCvEr50rwCJkC!2e4!3e11!6s%2F%2Flh5.googleusercontent.com%2F-E20UwIXMjhQ%2FV7c7kjKIy9I%2FAAAAAAADKWA%2FfXzYFc9CuUk4VBc7EC39btOwOCvEr50rwCJkC%2Fw203-h100-k-no-pi-0-ya106.11583-ro-0-fo100%2F!7i8704!8i4352!4m5!3m4!1s0x3afca12792ce0f1b:0xa9fcf19ec5e7197!8m2!3d7.9568463!4d80.7599237!6m1!1e1

    OdpovědětVymazat
  10. Stále ze stejného místa https://www.google.cz/maps/@7.9577785,80.7601262,3a,90y,191.52h,103.5t/data=!3m6!1e1!3m4!1s-5glYm2caY_4%2FVCBKTE-lUnI%2FAAAAAAAAF60%2FQtzzbPp6CpcS_O-IWEsGMVkdUveDQlQqQCJkC!2e4!7i2508!8i1254!6m1!1e1

    OdpovědětVymazat
  11. A zde i malby https://www.google.cz/maps/@7.9566081,80.7594262,3a,75y,190.61h,118.58t/data=!3m8!1e1!3m6!1s-Lp4nVfeKaoM%2FVAaNX0dGVqI%2FAAAAAAAAiyM%2FShgZxfQ9bGolXIoFHiAJ9GvjTKG6ik3WwCJkC!2e4!3e11!6s%2F%2Flh3.googleusercontent.com%2F-Lp4nVfeKaoM%2FVAaNX0dGVqI%2FAAAAAAAAiyM%2FShgZxfQ9bGolXIoFHiAJ9GvjTKG6ik3WwCJkC%2Fw203-h100-k-no-pi0-ya281.88342-ro-0-fo100%2F!7i4000!8i2000


    A přitom stačilo dám méně zajímavé místo a člověk by tolik neprokrastinoval :-)

    OdpovědětVymazat
  12. A tu je pohľad z neďalekého zaujímavého "prírodného" útvaru : https://www.google.cz/maps/@7.9657152,80.7620126,3a,75y,214h,88t/data=!3m8!1e1!3m6!1s-5lwycVPOwYI%2FVQ1ycI8Zm1I%2FAAAAAAAAHIw%2FIptGvxqZKec7tCoTanrLHZvmiTskUEFXgCJkC!2e4!3e11!6s%2F%2Flh3.googleusercontent.com%2F-5lwycVPOwYI%2FVQ1ycI8Zm1I%2FAAAAAAAAHIw%2FIptGvxqZKec7tCoTanrLHZvmiTskUEFXgCJkC%2Fw203-h100-k-no-pi-2.9999962-ya18.500004-ro-0-fo100%2F!7i10240!8i5120!6m1!1e1
    IvH

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Samozřejmě, tak jsem to i pochopila. Jen jsem pak našla další zajímavosti při pohledu z blízka. Uspořádání kamenů či "kamenů", barvy...

      Vymazat

Podepsat se není povinnost, ale projev úcty k druhým.