18. 3. 2017

HORY, DOLY, TERRICONY - STOPY DÁVNÉ TĚŽBY 5


Působením eroze se původně hladký povrch terriconu mění, voda stékající po svazích vytváří stružky, které jsou stále hlubší:

terricony Donbasu


A po dlouhém čase můžeme vidět toto:


Jenže tenhle terricon už nemá nějakých 300 metrů, ale více jak tři kilometry a spolu se svým okolím vypadá takto:

Kronocká sopka, 3528 m, Kamčatka
Řeknete si – ale to je přece sopka! Jistě, tak se i jmenuje. Jenže téhle sopce cosi chybí. Kráter. Zato máme v její těsné blízkosti zatopený obří důl se vzorně zarovnaným okrajem...
A jsme u toho, proč se mnozí badatelé domnívají, že některé sopky jsou vlastně uměle vytvořené terricony. A důkazy zde rozhodně nechybí.
Například?
Před 45 lety například došlo v Doněcké oblasti k výbuchu haldy, který současní historikové zanesli do seznamu velkých člověkem způsobených katastrof Ukrajiny. 

10. června roku 1966, ve 23:00, se od staré haldy ze šachty ve městě Dimitrov (Doněcká oblast) odlomil kus o objemu 33 tisíc kubických metrů. Horké mnohabarevné hroudy a uvolněné množství rozžhavených hornin se sesuly na obytnou čtvrť a pohřbily pod sebou 10 domů i s lidmi. Po sesunutí masy horniny se z dutiny vytvořené v boční části stometrové haldy vychrlil horký popel, prach a páry stejně jako z kráteru vulkánu a jejich teplota dosahovala 3000°C. O prošlé tragédii poprvé napsali až 30 dní poté....“  

Doporučuji přečíst celé zde.
O výbuchu haldy v Dimitrově uveďme ještě svědectví zvláště pro ty, pro něž je důležitý názor autority. 

O zániku sídliště Nachalovka a nebezpečí, jež dnes představují haldy, vypověděl dopisovatel, očitý svědek, člověk, který se podílel na vyšetřování výbuchu, akademik inženýrských věd Ukrajiny, doktor technických věd, profesor, vedoucí katedry Národní vysoké školy báňské, ředitel Výzkumného ústavu těžebních mechaniky M. M. Fedorova, Boris Grjaduščij následující:
„Výbuch vulkánu. Doslova. Vždyť naše odvaly, to jsou navrstvené horniny, uhlí, vydolované ze šachty a mnoho dalších elementů, včetně vzácných nerostů i v samotném uhlí. Takže: teplota ve středu takovéto haldy, odvalu horniny, obzvlášť kónusového typu, převyšuje 3 - 4 tisíce stupňů! To znamená, že ve skutečnosti město Doněck a hornická města okolo jsou obklopena pomalu se vyvíjejícími vulkány. Existuje krásná píseň o Doněcku – město s modrými odvaly, město stříbrných topolů. Ale modré odvaly, to není žádná poetická metafora. V noci nad odvaly můžete vidět záři. Toto modravé světélkování vytváří vysoká teplota, která je uvnitř takového odvalu. A taky záření vzácných kovů. A jakékoliv působení dešťového odtoku na odval může vést ke katastrofálním následkům.“

ilustrační obrázek – Horlivka, Ukrajina, 30. léta
Zaměňte tedy ve svém slovníku slova kopec, mohyla, vulkán, sopka za slova odval, terricon a vše se vám v hlavě ujasní. A pokud byste chtěli tuto teorii zavrhnout jako příliš šílenou, vydržte a porozhlédněme se dál.

Pro získání kovu nebo uhlí je – jak už jsme si řekli - potřeba obrovské množství rudy, která projde závodem na obohacení. Požadovaná surovina pokračuje dalším zpracováním, hlušina - odpad jde na haldu.
Terricony dolů a závodů na obohacení obsahují sulfid železa v podobě pyritu a markazitu, který za pomoci kyslíku z atmosféry oxiduje chemolitotrofními bakteriemi Acidithiobacillus ferrooxidans a uvolňuje se teplo. Je to složitý proces související nejen s hnilobou. 
(wikipedie: ...pyrit může vlivem vlhkosti oxidovat a při tom vzniká kyselina sírová, která velmi negativně ovlivňuje okolní prostředí. Vznikají kyselé důlní vody, které jsou velkou ekologickou zátěží i stovky let po skončení aktivní těžby nerostných surovin. Pyrit může být často nežádoucí příměsí v případě například nerudných surovin. Nezřídka může být nebezpečná jeho tendence k oxidaci.)
Takže některé haldy obsahují určité množství uhlí a jiné hořlavé materiály, na povrchu jejichž částic se absorbuje kyslík a vstupuje do exotermické oxidační chemické reakce. V důsledku těchto procesů ve velkých terriconech často probíhají různé procesy technogenního pyrometmorfismu:
• spalování uhlí (oblasti v oxidačním režimu pečení)
• pyrolýza uhlí (zóny regeneračního pražení při T = 800 - 1000°C)
• reakce dehydratace vrstvených silikátů s důsledkem masivního odpařování vody, stejně jako odstranění fluoridů, chloridů v počátečních fázích hoření haldy (T = 600 - 700°C)
• rozklad karbonátů s odebráním CO a CO2 a vznikem peroklasu, vápna a ferritů (T = 600 - 800°C)
• místní tání s tvorbou skelnatých slínků a bazitových paralel (T = 1000 - 1250°C).
Tyto procesy vedou k zásadní změně fázového složení odvalové hmoty.
Kromě toho mohou v haldách probíhat ještě další specifické procesy na základě toho, která surovina konkrétně byla těžena. V terriconech tedy dochází k tak vysokým teplotám, že to zcela odpovídá dějům uvnitř soptícího vulkánu. A teď si představte, že v Donbasu hoří přibližně každý třetí terricon!

Jenže jak ono to vlastně je s těmi „velmi vysokými“ teplotami uvnitř Země?
Oficiální teorii známe. Nicméně ona není jediná a my už jsme si dávno zvykli nepokládat oficiální informace za ty jediné správné. Takže si zakonspirujme.
Na konci XX. století byl z výzkumných důvodů v SSSR na poloostrově Kola proveden hlubinný vrt, jehož cílem bylo dostat se do maximální možné hloubky a provést při tom nejrůznější měření. Podařilo se provrtat až do 12.350 metrů! Výzkumy prováděné při tomto vrtání přinesly významné korekce v představách o horních vrstvách planety, jejich hustotě, mineralizaci a nás zajímá, že také o změnách teploty s přibývající hloubkou. Tak například bylo naměřeno, že v těchto místech až do hloubky přibližně 10 km teplota pravidelně narůstá, až dosahuje 200ºC. Ale oproti očekávání na dalších více jak dvou kilometrech se prakticky zvyšovat přestala. Dál se vrt bohužel nedostal. A my se nyní musíme logicky zeptat – a odkud se tedy v sopkách bere ono „žhavotekuté“ magma mající teplotu 600 – 1500°C? Pokud by stoupalo, jak tvrdí současná věda, ze zemského pláště, (jehož teplota byla pouze teoreticky vypočítána, ale nikoli prakticky ověřena), pak by na prostupu oněch deseti kilometrů zemskou kůrou (ale v některých místech to může být i násobně více) muselo velmi pravděpodobně značně prochladnout. Takže ono to s těmi sopkami není zase až tak úplně jasné.
V tutéž dobu se navíc objevily další velmi zajímavé informace. Proti oficiálnímu tvrzení, že uvnitř Země se nachází plazma, jejíž teplota dosahuje několika tisíc stupňů, se v roce 1981 postavila trojice výzkumníků - Nikolaj Gončarov, Valerij Makarov a Vjačeslav Morozov, kteří ve stati „V paprscích krystalu Země“ shrnuli výsledky svého mnohaletého výzkumu pravidelné sítě zvláštních zón vyskytujících se na povrchu naší planety. Podle jejich názoru jádro Země tvoří krystal mající tvar dvacetistěnu a dvanáctistěnu vložených do sebe. Toto jádro roste a má teplotu jen asi 300ºC. Podle badatelů existují důvody domnívat se, že stejná teplota je uvnitř všech planet a hvězd, protože i ony jsou živými organismy. V této souvislosti připomeňme legendy odtržených národů planety (např. Dogonů), v nichž bylo zcela běžné považovat Zemi i Slunce za živé entity a vyjádření jako „matička Země“ nebo „tatíček Slunce“ rozhodně nechápaly jen jako básnickou personifikaci. Takže tu jaksi prostor pro vznik "žhavotekutého" magma nezbývá.

Zní vám to příliš fantasticky?
Dobře přidáme další informaci.
V polovině XX. století v okolí města Alexandrova ve Vladimirské oblasti ještě žili lidé, kteří až do roku 1917 prováděli ražbu tunelů v hloubce 400 až 600 m. Při své práci tehdy používali zařízení současným profesionálům technologie zcela neznámé. V procesu ražby se podle jejich líčení hmota zeminy "měnila na jemný písek a drť, který se pak v noci vyfoukával skrze vrt a na povrchu byl roznášen větrem nebo tvořil kopec". Stěny tunelu pak byly opalovány zaměřeným energoproudem zvláštního zařízení, což zajistilo hydroizolace a zpevnění stěn. Kyslík k tomu nebyl zapotřebí. Podle informací jednoho z tehdejších stavitelů tunelů k tomu byla používaná zařízení zazděná v bočních výklencích chodeb, o kterých však nic bližšího nevěděli. Na povrch se stavitelé dostávali ve speciálních výtazích za velmi krátkou dobu. Pozdější dotazování na tato zařízení u předních stavitelů Moskvy žádné výsledky nepřineslo. Pochopitelně...
Připomeňme si nyní znova africké Dogony, kteří tvrdí, že jejich předkové přiletěli na Zemi z jiných planet a svá sídla si stavěli uvnitř zemské kůry za pomoci techniky, kterou si s sebou přivezli. Podzemní sídliště jim totiž poskytovala bezpečí v době katastrof a ochranu před kosmickými vlivy.
A tady se naskýtá logická otázka: co dělali s vykopanou zeminou? Jak ji dostávali ven a kam ji ukládali, aby to nevzbudilo zbytečnou pozornost? Halda by měla mít z bezpečnostních důvodů co nejširší základnu, aby se výše zmíněné nebezpečné procesy neúměrně nekumulovaly. Co však v případě, že prostor není a odpad je třeba nakupit na co nejmenší plochu? 
Sype se do výšky.
A jak?
To už je další věc.
Při výstavbě podzemních objektů se nakopaná zemina z několikakilometrové hloubky vyvrhovala na povrch šachtami a vrty reaktivním způsobem. Na jednotlivých úsecích vrtu byla důsledně instalována speciální zařízení na tryskové vyvrhování. V tomto ohnivém toku se tavilo vše, co bylo odkopáno, a v podobě „lávy“ to vytékalo z hrdla „vulkánu“.

Na území Ruska a dalších zemí světa můžete vidět na relativně rovném terénu jednotlivé i skupinové kopce – hory s výškou do 200 m. Takové jsou například v okolí Tamanského poloostrova Kubaně, některé z nich pak v podobě bahenních sopek. Studie ukazují, že jakousi zvláštní shodou okolností jsou zrovna nad dráhou starověkého tunelu, který velkým obloukem prochází pod poloostrovem a směřuje ke Kerčskému průlivu. Vstupy do tohoto tunelu byly zazděny někdy v V. století našeho letopočtu v období válek a stěhování národů. Na území Krymu z oblasti Kerče tunely pokračovaly v západním, ale i v dalších směrech, včetně do Pionýrské a Sudaku.

bahenní sopky – Tamanský poloostrov, RF
Jiné, po celé Evropě vyhlášené bahenní sopky nalezneme v Rumunsku u vesnice Berca ležící ve východních Karpatech.

bahenní sopky - Berca, Rumunsko
A pokud se zorientujeme na mapě a přidáme si nám známé uzly starověkých mezikontinentálních tunelů, docela to zapadá do sebe.

body označují zleva: Bucegi, Berca, Tamanský poloostrov, Krasnodar

V dnešní době v řadě zemí světa probíhá výstavba jak tunelů, tak i celých podzemních měst pro dlouhodobý pobyt až desítek tisíc osob na jednom místě. Vznikají pro případ pozemských nebo kosmických katastrof. Je jasné, že při tomto budování i nadále musejí logicky vznikat na povrchu planety nové kopce a terricony...
A tak na tomto místě připomeňme - ne zcela bez souvislosti - jednu velmi zvláštní oblast: nejseverněji ležící poušť, paradoxně obklopenou lesy a močály. Kde je?
Když si prohlédnete mapu na souřadnicích 56.843394, 118.139550, naleznete tam „Čarské písky“. Ve výšce kolem 750 metrů nad mořem se mezi dvoutisícovkami nachází desetikilometrová pláň zasypaná miliony tun písku ve vrstvě silné 3 – 15 metrů. Kde se tu vzal?
A hlavně: proč a odkud stále přibývá?
Zkuste si odpovědět sami na základě toho, co zde bylo napsáno.

Čarské písky

Další nádherné fotografie tohoto místa naleznete zde.



zdroje:
http://lesnyanskiy.livejournal.com/170449.html
http://sibved.livejournal.com/253099.html
http://sibved.livejournal.com/153545.html
https://www.proza.ru/2016/01/01/738
http://kukarta.ru/ahtanizovskaya-sopka-blevaka/
http://magazin.travelportal.cz/rumunske-bahenni-sopky/
https://web.archive.org/web/20070319194242/http://tayni.nm.ru/Stat/vulk_zemli.htm
https://web.archive.org/web/20070326074820/http://tayni.nm.ru/stat.htm
http://www.garshin.ru/evolution/geology/earth-wonders/index.html
https://web.archive.org/web/20070327094641/http://tayni.nm.ru/Stat/zeml_sol1.htm

překlady: Václav, Vlabi

(©)2017 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.

41 komentářů:

  1. Sahara a jej piesok na priklade "Carskych pieskov" je potom pozostatkom akej rozsiahlej zrejme podzemnej cinnosti? Dava to vobec zmysel v takom rozsahu? JE zlozenie, struktura piesku Sahary, pripadne inych pustnych oblasti vo svete v niecom ine v porovnani s "Carskymi pieskami" spomenutymi v clanku? Mate o tom niekto nejaku vedomost?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Doplnenie, podla wikipedie, piesocna cast sahary je 19%. Vacsina povrchu je kamenista.

      Vymazat
    2. Sahara je to první, co mě napadlo. K té "přirozené" poušti mi právě nesedí to, že údajně pod ní je jedna z největších zásobáren pitné vody.
      Je to to samé, jako vápencové haldy na hliněném podloží.

      Vymazat
    3. http://www.tartaria.sk/hadanie-pravdy/vylo-inde/na-zemi-niet-lesov-i
      sú to tri články, zmenia Váš pohľad na svet

      Vymazat
  2. otázka: Dajme tomu, že môžme hore dole po svete vidieť pozostatky bo dánej ťažbe - haldy, terricony ... Kde sa však podelo toľko vyťaženého materiálu

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Johny,
      mohu nabídnout pouze teoretickou možnost. Vše podléhá přirozenému koloběhu vzniků a rozkladů. Kdysi jsem viděl nějaký dokument, kde se autoři zabývali otázkou, jak dlouho by trvalo, než by zmizely stopy po současném moderním městě, pokud by z něho najednou zmizeli všichni lidé. Byly tam započítány všemožné faktory a na jejich základě udělána i nějaká animace. Už po pár desetiletí většina města zmizela v džungli, po pár století zmizela (rozpadla se v prach) podstatná část staveb a po pár tisících let nezbylo zhola nic - vše ještě nerozložené pokryla zemina a vegetace.
      Stavební materiály jako kovy a beton podléhají oxidaci a dalším atmosférickým a jiným vlivům (pH, eroze ad.).
      Takže v případě, že by na předkládané možnosti v této sérii bylo něco pravdy (a podle mnoha fotek se selský rozum této variantě má tendenci přiklonit), lze Vaší otázku zodpovědět i takto.

      Vymazat
    2. Děkuji za pokračování , moc zajímaví. Dává mi to smysl ,fascinuje mě ten potenciál v těch haldách ,odpad čas a opět surovina.
      Zajímavé ze se nenašlo něco z techniky těžby nebo ražby pod zemí.
      Tak mě napadá že tedy žijeme vlastně na skládce různého stáří :o)
      Krásný den Václav .

      Vymazat
    3. Johne,
      viděl jste film Avatar?

      Vymazat
    4. Michal B: Ťažko si predstaviť takú dlhú dobu, kde už po nás nič neostane ale môže byť.
      Václav: A kolobeh vzácnejších kovov ?
      Vla bi: dávno, ale videl.

      Vymazat
  3. bombice...jen tak dál, pokracujte. skvělá by byla nějaká mapa podzemních tunelů.
    r.u.r.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dva články k mezikontinentálním starověkým tunelům jsou zde:
      http://myslenkyocemkoli.blogspot.cz/2016/05/mezikontinentalni-podzemni-tunely-1.html
      http://myslenkyocemkoli.blogspot.cz/2016/06/mezikontinentalni-podzemni-tunely-2.html

      Vymazat
  4. Dobrý den, opět se nám to pěkně zamotává...takže to vypadá, že všechny sopky jsou bývalé terricony...co potom supervulkány? jako je yellowstone a další? Co to vlastně je?
    Těším se na pokračování a přeji Vám hezký den
    David

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Davide,
      v textu nikde nestojí, že všechny sopky jsou terricony. Existují pouze zcela nesporné případy, kdy se jako sopky chovaly, a v článku je pak vysvětlován princip, který je následně rozvíjen do dalších pravděpodobných možností a souvislostí.
      To abychom poslušně nezamrzli na tom, co se nám předkládá jako jediná správná pravda. :-)

      Vymazat
  5. Omlouvám se, špatně jsem to vyložil. Spíš sem myslel, že by klidně mohly být všechny sopky terricony. To mě jen napadlo a mělo to být podané jako otázka, nejspíš směřovaná k Vám :-) Napadlo mě to, protože sem byl hodně překvapen, že v takové hloubce naměřili tak nízké teploty, takže by to klidně mohlo být možné.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám stejný názor jako VlaBi, jsou sopky, a pak jsou "sopky". Z jedněch lítá láva na krátkou vzdálenost, spíše čatěji jen vytéká i postraními kanály, no a ty "druhý" prostě bouchaj s tlakovou vlnou, hromadou bahna, prachu a kamenů.
      https://www.youtube.com/watch?v=DMuRaiUcpmM&t=240
      https://www.youtube.com/watch?v=-H_HZVY1tT4&t=60
      nenimito

      Vymazat
    2. A co teda Vesuv? A důkazy, že se to nestalo v tom roce 79??? (na data jsem nikdy moc nebyla). Je to teda vulkán nebo halda? Mmch. pohled do kráteru byl úžasný. Nevím, jestli je to ještě otevřené, ale v roce 2003 jsme se mohli projít přímo po "vrcholu".

      Vymazat
    3. http://myslenkyocemkoli.blogspot.cz/2015/07/kdy-nastal-posledni-den-pompeji-1.html
      Už jako školou povinnému se mi např. Buštěhradská halda a Vinařická hora zdály celkem podobné, jen jinak staré. A několikrát tu u Buštěhradu hasili hasiči z celého okresu i z Prahy třeba celou noc.
      Vesuv bude asi ten bouchací? Všude se píše jen o prachu, kamení a tlakové vlně...
      Ony ty přírodní rostou s tím, jak přibývá magma odspodu. Ale podle mne i u těch druhých může chemickými reakcemi a následnými teplotami vznikat "magma". Jen se nezvětšují jako třeba Hawaii nebo Iceland. I když ta jedna z těch na Hawaii je nejvyšší horou na Zemi, něco přes 10km, tak kdoví? Jen úplně nemám představu, jak se dá nasypat 10km vysoká hora se základnou 120x85km:-)
      nenimito

      Vymazat
  6. A děkuji všem za odkazy, které sem dali. Teď je procházím a je to teda síla.
    Taky jsem se pobavila nad tím, jak se stavělo dříve z vápence a co asi tak za 200 let stačilo (ty cihly) :-D To odpovídá tomu, že člověk byl dříve vyspělý, dokonalý a teď se z něho stává právě ten neandrtálec, a jednou skončíme jako opice :-).

    OdpovědětVymazat
  7. A asi to sem nepatří, ale je to taky zajímavé. Nedávno jsme na Kinosvět viděla zajímavý ruský dokument, kde ruští vědci tvrdili, že pyramidy jsou z dobře odlitých BETONOVÝCH kvádrů. Žádná složitá a namáhavá těžba kamene, žádní otroci a žádné stavění několik desítek let.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alexandrie,
      jen malou opravu - nejde o beton, ale tzv. odlívaný kámen. A nepoužíval se jen na pyramidy. I u nás lze nalézat v hojném počtu, jen pro neznalého je problém odlišit od přírodního vyvrásněného materiálu, který je často velmi podobný.

      Vymazat
    2. Ano, v dokumentu používali oba výrazy. Že v podstatě šlo o "technologii", kterou později lidé hledali jako "kámen mudrců". Prostě tu znalost.
      Našli se tam i kameny, dá se je označit za mlýnské kameny, mezi kterými se nerost drtil na prášek.

      Vymazat
    3. Trochu mimo -
      osobně mám zato, že výraz "kámen mudrců" má v dnešní době příliš velké zkreslení, co se významu týká. Ono nešlo o výsledný produkt - onen "šutr", ale o cestu, na kterou se uchazeč musel dát, pokud chtěl nabýt znalostí, zkušeností a určitých dalších lidských kvalit, jež mu mimo jiné umožnily vyrobit onen "kámen". Ten nebyl pravým cílem snažení, spíše byl jakýmsi důkazem (osvědčením) toho, že uchazeč na své cestě došel až k jistému bodu. Krutě zjednodušeno :-)

      Vymazat
    4. Já to právě pochopila jednodušeji - jako výrobní proces. Kdo ho znal, ten znal kámen mudrců.
      Ale jak píšeš, dává to větší smysl.
      Stejně jako tzv. svatý grál.

      Vymazat
    5. Jinak ten odlívaný kámen lze u nás vidět například kolem hradu Karlštejn. Tam ale doba jeho vzniku podle mne hóóóoodně hrubě přesahuje dobu, po kterou po Zemi ťapou nohy dnešního člověka (či-li i déle, než po kterou vrhají stín například staré známé pyramidy v Gíze) :-)

      Vymazat
    6. Mně se líbí, jak problematiku "kamene mudrců" vysvětluje tenhle autor:
      http://www.armon.cz/alchymie/pontanus/
      Ten to (dle mého) pochopil, co ty různé "zastírací výrazy" znamenají.

      Vymazat
    7. Asi poprvé v "novodobé civilizaci" tento stavební kámen pojmenoval franc. prof. Davidowitz jako v podstatě to, co dnes známe jako geopolymer.
      http://old.vscht.cz/sil/pojiva/Geopolymerni_beton_starovek.pdf

      Ta problematika "kamene filozofů" je podle mne popsána celkem dobře:-)
      A kdo daroval "oheň" Stvořeným?
      Nám z problematiky pozdějších doHadů "bohů" o Ohni pro Stvořené zůstala jedna moc hezká poHádka o Princi(ПЕРУНици-synovi Peruna) а Večernici(ВЕНЕРА-Venuše nebo taky Afrodita a Tara). Kde Princ asi možná i nevědomky pomohl k útěku Mrakomorovy(Кощей) z řetězů.
      http://mtdata.ru/u23/photo444B/20286199442-0/original.jpg#20286199442
      Jen helenisti to mají poněkud opačně, kdy syn Dia přetrhal řetězy tomu nejlepšímu z nejlepších Prométheovi, který dal Stvořeným život, a pak i ten Oheň.....
      http://www.lideazeme.cz/sites/all/themes/laz/gallery.php?ajax=0&idarticle=7200&idp=14654&order=5&pictures=14649,14650,14651,14652,14653,14654,14655,14656,14657,14658
      nenimito

      Vymazat
    8. Michale, bude docela zajímavé, jestli se dříve dozvíme tajemství těch kamenů, nebo tajemství hradu.

      Vymazat
    9. Alexandrie,
      a co když to spolu souvisí? :-)

      Vymazat
    10. Což mě taky napadlo, ale nemyslím si, podle toho, jak to už na tomto světě chodí, že by nám byly odhaleny dvě takové významné věci najednou, nebo jedna takto komplexní věc najednou. Budu ráda, když se za svého života dočkám aspoň jedné z nich. :-)

      Vymazat
    11. http://volny.cz/nenimito/Karlstejn.jpg
      http://volny.cz/nenimito/Karlstejn-Rez_velkou_vezi.jpg
      http://volny.cz/nenimito/KarlstejnSklo.jpg
      :-)
      nenimito

      Vymazat
    12. Nenimito,
      obrázky Karlštejna jsou sice fajn, ale jak už jsem v příslušném článku napsal, s podobou hradu, jak ho nechal postavit (snad i (spolu)navrhnul?) sám Karel IV. nemají skoro nic, až na umístění hradu, společného. Už samotnou nápovědou by mělo být to, že první podobizna Karlštejna vznikla a dochovala se (podle mne předchozí byly s velkým úsilím zničeny či uschovány) až několik století po jeho postavení a to až po prvních rozsáhlejších úpravách (demolicích, kdy se pátralo po "pokladech" a znovupostavení v jiné podobě).
      Jedno vím jistě, když by hrad dnes uviděl Karel IV., nevěřícně a asi i s pomyslnou kapkou s oku by kroutil hlavou. Snad by ho těšilo to, ža alespoň stojí a že tajemství, po němž tak dychtili Husité, Švédi, Habsburkové a další, zůstalo skryto a uchováno pro národ žijící v české kotlině.

      Vymazat
    13. http://sar-blochova.cz/magisterium-karlstejna/

      Vymazat
    14. Vlabi,
      zajímala by mne jedna věc. Na kolik mohou být závěry a celá práce paní Blochové týkající se Karlštejna relevantní, pokud vychází ze stavu hradu, v kterém se nacházel v době, kdy se na něm účastnila restaurátorských prací, když (a i historici to s nervózním přešlapáváním dosvědčují) původní hrad, o jeho výzdobě už ani nemluvě, vypadal zcela jinak?
      To je jako dávat do kupy teorii, jak vypadal před staletími domek, který stál na místě, kde nyní stojí hypermárket, přičemž nejsou k dispozici fotky, písemnosti ani jiné hmotné paměti. A vytvářet obraz jeho (domku) interiéru podle podoby regálů s pracím práškem a reklam na pečivo na zdech.
      Práce paní Blochové i jí samotné si vážím, ale v jejím výkladu "našeho karlštejnského tématu" vidím závažná přehlédnutí důležitých věcí, která podle mne vedou ke zkreslenému výslednému obrazu.

      Vymazat
    15. Nemohla se dostat k nějakým starým dokumentům a starším vrstvám výzdoby atd..? O kterých se už nemluví?

      Vymazat
    16. Myslel jsem to tak, že i ty starší věci mohly mít zčásti podobnou symboliku či význam a nemohla o nich mluvit a použila jen to, "co je dnes vidět"...
      Jinou otázkou je, zda sama nepodlehla "možným zastíracím manévrům" odvézt pozornost k jinému učení, než byly původní "čistší" nauky.

      Vymazat
    17. Obojí mám doma, i Mysterium i Magisterium.....
      Kdyby nemělo "zkreslený výsledný obraz", tak by neprodávali v NeoLuxoru. Stejně jako Danikena, Sitchina a jiné "alternativní", je prostě nutné u takových knih "překládat":-)
      Sar pochopila, že se Karl snažil o rekonstrukci energie pyramidy, vč. "komor". Jen každá se musí nějak "něčím naladit" na to, podle toho kde se nachází a co má vlastně "provádět". Což je to Michale, o čem píšeš ty - "poklad", myslím;-)
      nenimito

      Vymazat
    18. A hlavně je potřeba u takových knih, se soutředit na fakta, nikoliv přejímat myšlenky a závěry.
      nenimito

      Vymazat
    19. Nale,
      nevím k jakým starším vrstvám výzdoby by se dostala, když co se mi doneslo, tak více než 90% zdí není původních.
      Celé ty historické, geopolitické, umělecké a další mašinérie kolem hradu, ale i kolem samotného Karla IV. jsou s nějakým záměrem vystavené konstrukty (ostatně stejně jako kolem celé historie) :-) Jedinou jistotu, kterou tak máme, je ta, že to co víme, je podvrh. Alespoň z podstatné části.

      Vymazat
    20. Aha, myslel jsem, že se toho zachovalo více než nějakých 10%. To o konstruktech je zcela jistě pravda na určité úrovni, zejména když si uvědomíme, co je vlastně celý Vesmír/y bez ohledu na počet rozměrů a "paralelní verze" a počet variant toho Všeho...

      Vymazat
    21. O to přece v té habaďůře jde - aby se nezachovalo nic důležitého. Ničit, zametat stopy, zaměňovat významy, mystifikovat, vládnout.

      Vymazat
  8. Mám před sebou knihu "Říp, hora v jezeru" vydanou v roce 1982. Říp je podle autorů stratovulkán, tzn. nasypaná sopka. Prý byl mnohem vyšší atd. Vůbec Česká kotlinka je zajímavá. Někdo soudí, že žijeme v díře po meteoritu. Takže asi některé "sopky" nejsou sopky. Člověk se pořád učí.

    OdpovědětVymazat

Podmínky pro publikování komentářů