13. 3. 2017

HORY, DOLY, TERRICONY - STOPY DÁVNÉ TĚŽBY 4

Vžiju se do role toho, kdo kuchá planetu, a přejdu k následující hutnické etapě. Horninu s určitým obsahem žádaného prvku jsme získali. Co s ní dělat dále? Předtím, než ji dáme do tavicí pece nebo k vytáhnutí žádaného prvku z horniny jakýmkoliv způsobem, je nutné ji obohatit, abychom zvýšili procento obsahu. K tomu ji pošleme do zpracovatelských a zušlechťovacích závodů. Tam oddělí koncentrát a zbylou hlušinu… 
Co s ní?
Vyvezou ji na haldy, třeba na tzv. terricony. 


Terricon (z francouzského terril — odval, halda a conique — kuželovitý, kónický) je umělé navršení hlušiny získané při dobývání uhlí nebo jiných nerostných surovin, může to ale být i hromada odpadu či odpadních látek z různých průmyslových odvětví a spalování tuhých paliv. A vy se mě nyní určitě logicky zeptáte, kde jsou ty hromady hlušiny, jestli se těžilo v tak gigantickém měřítku.
Některé si ukážeme. Ale popořadě.
Takovéto haldy uvidíte kdekoli na světě, kde dochází k těžbě. Stovky jich jsou například na Donbasu:


Ty nejvyšší mají až 300 metrů! Uvnitř nich probíhají chemické reakce, hoří a někdy dokonce vybuchují, když se uvnitř nahromadí přetlak.




Najdete je ale například i v Německu:


nebo třeba ve Francii:



Tam na nich dokonce jezdí: buď na speciálně upravené sjezdovce, anebo jen tak…


Podobné haldy jsou samozřejmě i u nás. Tak například známá ostravská halda Ema (49.839653, 18.314611) se nachází v oblasti Slezské Ostravy na pravém břehu řeky Ostravice. Jak uvádí naše milá wikipedie, tvoří ji miliony tun vytěžené hlušiny z ostravských dolů (rozloha: 82 hektarů, objem: přes 4 mil. m³). Přes sto padesát let stará halda je sice už porostlá vegetací, ale stále ještě pracuje, proto z ní vystupují bělostné obláčky plynů obsahující zejména oxid siřičitý. Zejména její jižní část je pak neustále zahřívána vnitřními procesy, takže na povrchu se daří subtropickým rostlinám a v zimě se tu neudrží sníh. Uvnitř hořící haldy dosahuje teplota až 1500°C, takže v ní vznikají vzácné nerosty – porcelanity a jaspisy.



Působením eroze se původně hladký povrch většiny terriconů postupně mění:






Po dlouhé době už jen odborník spolehlivě pozná, že zajímavý skalní útvar, který právě obdivuje, není přírodního původu.




Eroze je tedy jasným důkazem, že se jedná o odvaly a haldy. Svahy jsou pokryty roklemi a odtokovými kanály. Pokud vidíte hory, jejichž svahy jsou pokryty odtokovými kanály, stržemi a průrvami, pak jsou tyto hory tvořeny ze sypkých materiálů a to nám signalizuje důležité informace o jejich skutečném původu. Z jejich vrcholů sice mohou trčet i tvrdé skalní fragmenty, ale to ať vás nemate, protože - jak už bylo výše zmíněno - uvnitř hald a odvalů často probíhají exotermní reakce a sypký materiál se tedy může spéct. Nebo může prostě slehnout. Jasným příkladem je pískovec – relativně tvrdá hornina na jejímž počátku byl sypký písek.
Na hory a kopce s takovouto erozí je třeba se podívat pozorněji. Jejich tvar nemá zvláštní význam, může být jakýkoliv, zejména s ohledem na opakované zpracovávání  - jak jsme viděli v případě Grand Canyonu - hald a odvalů.
Fotografie hald s rýhami, stržemi a odtokovými kanály:

Ne všechny původní haldy jsou však navršeny z takových materiálů, které eroze narušuje. Mnohým se navíc dostalo rekultivační péče a dnes jen těžko poznáte, že malebný hladký kopec s pěšinkami pro turisty nebo třeba upravený jako sjezdovka je vlastně zamaskovanou hromadou odpadu.

Dobře, to jsou ted stopy současné nebo nedávno minulé těžby. Nás ale zajímá, zda něco podobného nám tu nezůstalo po našich dávnějších předcích.
A samozřejmě, že zůstalo! Jen je třeba se dobře podívat.
Tak co třeba hory Pjatigorska – nepřipomínají vám terrikony?



(Tím myslím ten „říp“ v popředí.)

Nebo Filipíny. Jedním z nejzajímavějších tamních míst je ostrov Bohol. Známým se stal díky tzv. „čokoládovým kopcům“, které se rozléhají na území okolo 50 km2 v počtu 1268 vyvýšených přesných kónusů. Jeden jako druhý, jak dětské bábovičky na písku, ale pozor některé dosahují výšky až 100 metrů!




Kopce tvoří upěchovaný vápenec a pod ním je - hliněném podloží! To znamená, že se tu objevily dodatečně, až po vytvoření vrstvy úrodné zeminy. O umělém navýšení svědčí i skutečnost, že kopce mají poměrně sypkou strukturu, a když déle prší a následně třeba přijde ještě zemětřesení, dopadá to takto:


Něco podobného ale můžeme uvidět i v Číně. A těchhle „krtin“ tam je opravdu dost, jak snadno zjistíme ze satelitního snímku (24.781569, 104.326566).


I na Sahaře se těžilo:


A na Špicberkách zrovna tak:

Bezprostřední okolí měděného dolu Escondida v Chile:


„Kopce“ v těsném sousedství tohoto obrovského lomu velmi připomínají něco, co můžeme vidět v okolí současných míst těžby. Jako třeba zde:


A pojedete-li někdy krajinou, kde se dá očekávat těžba surovin, všímejte si vyvýšenin tohoto druhu. Jsou to neklamné známky toho, že v nedávné, ale  třeba i velmi dávné minulosti to byly haldy hlušiny.



A ještě jeden kopeček na závěr. V místě, kde do Bajkalského jezera ústí řeka Anga, stojí tento posvátný kopec – hora Jord. Proč je posvátná, nevím, ale na první pohled je zřejmé, že to není dílo přírody a že tuto masu materiálu tam rozhodně nenavozili na kolečku.


A když si prohlédneme celou deltu řeky, kterou tvoří široké, rovné, ale naprosto pusté údolí, uvidíme v něm všechny znaky dávné těžby. Najdete je i vy?
Hora Jorg je to malé vzadu uprostřed.


Značná část terriconů znamená pro své nejbližší okolí velkou ekologickou zátěž. Unikající plyny a kontaminace zeminy však není to největší nebezpečí, kterým hrozí. Ale o tom až příště...


zdroje:
http://sibved.livejournal.com/118761.html
http://sibved.livejournal.com/230565.html
http://wakeuphuman.livejournal.com/1342.html
http://sibved.livejournal.com/242860.html
http://sibved.livejournal.com/233087.html

překlady: Václav

(©)2017 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.

8 komentářů:

  1. http://iuhli.cz/?s=hald
    http://iuhli.cz/v-uhli-nasli-pravekeho-zraloka/
    http://iuhli.cz/tajuplna-uhelna-lebka/
    http://iuhli.cz/tretihorni-zkamenely-strom-pujde-do-muzea/
    http://iuhli.cz/tomas-lippert-lovec-fosilnich-zelv/
    Ale možná předbíhám:-)
    nenimito

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tím lépe VlaBi, alespoň jsem nic neprozradil a o to i více se můžu těsit na pokračování:-)
      nenimito

      Vymazat
  2. Tie kopce v Číne sú brutál....

    OdpovědětVymazat
  3. Dobrý den...co si myslíte o Špicberkách?
    https://www.google.cz/maps/place/%C5%A0picberky,+Jan+Mayen/@78.5454103,14.9173514,260660m/data=!3m1!1e3!4m5!3m4!1s0x45a1cfdc4fa3c049:0x2bf373e71b35e875!8m2!3d77.8749725!4d20.9751822
    přeji hezký den
    David

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Davide,
      dobrý postřeh! Podle mého osobního názoru jsou právě Špicberky jeden velký důl. Úvodní malý obrázek první části této série článků je tam odtud - souřadnice 78.771813, 14.064176. Ale když prohledáš celé široké okolí tohoto místa, najdeš jednu zajímavost vedle druhé. :-)

      Vymazat
    2. K uvedeným souřadnicím. Jen abychom nepodlehli nějaké mystifikaci... vrtají mi hlavou stopy po korozi od ledu či vody v těch "již vytěžených velkých obloucích" více vlevo.
      A ty menší prohlubně více vpravo mají stopy jen po korozi a nikoliv po nějakých těžebních mechanismech...
      Nejsou tedy ty větší také jen "vymleté" a ne "vytěžené"?

      Vymazat
  4. :-DDD Po větě: "Tak co třeba hory Pjatigorska – nepřipomínají vám terrikony?" a pohledu na obrázek mi hned vylítlo: "no a co hora Říp?, ta je jasná!"
    A pod obrázkem: "Tím myslím ten „říp“ v popředí." :-DDD

    Toto je i vysvětlení pro mě na otázku, co to jsou ty kopce, které jsou tak pravidelné, přitom to není pyramida (po seriálu, který tu byl myslím v létě) a jsou tak krásně zarostlé stromy. Např. z Hukvaldského hradu jsou krásně vidět.

    OdpovědětVymazat

Podepsat se není povinnost, ale projev úcty k druhým.