4. 11. 2016

PALMÝRA 2

- předchozí část -

V květnu 2015 se k Palmýře přiblížili bojovníci Islámského státu. To, čeho se obával kulturní svět, se stalo skutečností.
Když bylo zřejmé, že vládní vojáci město neudrží, bylo rozhodnuto o evakuaci obyvatel. Evakuace se však netýkala jen jich, ale spolu s nimi byly odvezeny i ty nejcennější památky, které mohly být transportovány, protože po řádění islamistů v jiných historických centrech regionu panovaly oprávněné obavy, že antické ruiny, zapsané v seznamu ohrožených památek UNESCO, a samozřejmě i muzeum budou ve velkém nebezpečí. Jen díky obětavosti syrských vojáků a pracovníků areálu se podařilo během tří dnů do bezpečí dopravit nejen devět tisíc lidí, ale i 70 % inventáře muzea.
A  pak se obavy naplnily a bojovníci islámského státu vstoupili do města.



Jeden z prvních, koho si našli, byl dvaaosmdesátiletý správce historického areálu Palmýry, známý archeolog Khaled al Assad. Celé týdny ho věznili a pravděpodobně i mučili, aby se dozvěděli, kde jsou ukryty ty nejcennější artefakty. Muž, který 50 let s láskou pečoval o ruiny antického města a odmítl ho před příchodem bojovníků opustit, však nic nevyzradil. O měsíc později viselo jeho bezhlavé tělo na jednom ze sloupů slavné palmýrské kolonády...
První uměleckou památkou, která se stala obětí islamistů, byla kopie sochy lva Allata, symbolu města, jejíž pozlacený originál z počátku našeho letopočtu stával u vchodu chámu zasvěceného bohu Baalovi. Fragmenty této repliky byly objeveny archeology v základech jedné z pozdějších staveb. Byly zrestaurovány a chybějící části doplněny. Třímetrový lev pak chránil nejen drobnou gazelu u svých nohou, ale i vstup do palmýrského muzea antiky.
Až do 3. července 2015...



Stejný osud pak postihl i sochu královny Zenobie a všechny neodvezené artefakty muzea. Ale to byl jen nesmělý začátek. Ta nejrozsáhlejší poškození historický areál Palmýry teprve čekala.


Poznámka:
V souvislosti s válečnými událostmi se v další části zaměřím i na jev, který se samotnou válkou nemá na první pohled spojitost. Z porovnání fotografií, jež se mi podařilo dohledat, je totiž jasně vidět, jak se tyto archeologické památky v průběhu let mění. Příčinou není jen čas, případná zemětřesení, nebo prostě klimatické podmínky. Je tu stejně tak patrné i působení člověka, který je na jedné straně barbarsky ničí, na druhé straně se je snaží všemožně opečovávat: zbavuje je nánosů, staticky zajišťuje, restauruje a - někdy i dostavuje. Je to dobře, nebo špatně? Naskýtá se tu otázka, nakolik je správné opatřovat historické památky novými dostavbami, které sice třeba důsledně respektují původní vzhled stavby, ale je tím porušena autentičnost díla, jež tak ztrácí svou historickou hodnotu originálu. A někdy tím může být nenapravitelně znehodnoceno i celé unikátní dílo minulosti, jak tomu bylo třeba v případě anglického Stonehenge. Na postoji k této otázce se historici neshodují - zřejmě proto, že nelze uplatnit jedno měřítko na všechny případy - ponechávám ji tedy otevřenou i já, nicméně se tam, kde to bude možné, vynasnažím přidat doklady toho, jak stavby vypadaly před restaurátorskými zásahy.


Baal-šaminův chrám
V rozsáhlé antické Palmýře - zabírala plochu více než 4 čtverečních kilometrů - byla vedle veřejných budov, paláců i běžných soukromých obydlí postavena i celá řada chrámů, od těch velkých, reprezentativních, až po docela malé, intimní stavby. Nejčastěji je samozřejmě zmiňován mohutný Baalův chrám. Začněme však tím, kterým začali i islamisté.
Poněkud stranou od centra města stával druhý nejvýznamnější chrám Palmýry, - méně okázalý a také drobnější - zasvěcený bohu Baal-šaminovi. Kromě toho, že se z dávných dob zachoval ze všech nejlépe, byl ve světových publikacích uváděn jako ukázka dokonalé symetričnosti a souhry tvarů.
A jen abychom si uvědomili rozměry - on to zas takový drobeček nebyl:




Takhle jej uviděli jeho novodobí "objevitelé", angličtí kupci, v polovině a na konci 18. století. V průběhu těch pětačtyřicet let tu zmizelo značné množství kamenné výzdoby:

1753
1798

Na sklonku 19. století začaly v Palmýře systematičtější archeologické práce. Terén byl částečně vyklízen, ať už pro úklid sám, nebo jako zdroj stavebního materiálu. Rozhodně tu již nevidíme takové množství pravidelně opracovaných kamenných kvádrů, jak je nacházeli návštěvníci o sto let dříve. Především pak zmizely části s nádhernými ornamenty vytesanými na obložení říms. (Tou dobou však byla všude kolem na stovky kilometrů jen liduprázdná poušť. Proboha, kdo a jak se s tím kam vlekl?)
Zajímavé také je, že za pouhé jedno století tu přibyla významná vrstva nových nánosů.

1900
... a o pár desetiletí později


Před příchodem války s Islámským státem bylo už místo pečlivě vyčištěno a v místech původních kolonád byly umně rozmístěny patky zmizelých sloupů. Všimněte si, že muselo být odstraněno 2 - 2,5 m písku, aby se archeologové dostali na původní úroveň. Na řadě míst stavby je také zřetelně vidět zásahy restaurátorů.

  

A ještě z druhé strany:

1864
1900
Interiér chrámu Baal-šamina

Nicméně barbaři buď neocenili harmonickou vyváženost stavby, ani spousty práce, které na jejím zachování a částečném obnovení byly zanechány, anebo sledovali ještě jiný cíl -  21. srpna 2015 Baal-šaminův chrám padl k zemi.


A to je vše, co z něj zbylo...



Poznámka na okraj:
Semitský bůh Baal-šamin (pán hromu, deště a úrody) je jedním z palmýrské božské trojice: na zachovaném reliéfu oltáře chrámu je uprostřed, vlevo od něj je Aglibol (lunární bůh) a vpravo Yarhibol (sluneční bůh, bůh jara).


Yarhibol... Prý je to semitské božstvo. Ale nepřipomíná vám to něco? Foneticky to zní - Jaribol... 
Že by se už tehdy nad Sýrii vznášelo staroslovanské Jarilo?

Baalův chrám
Baal-šaminův chrám však bohužel nebyl jedinou obětí islamistů. Spíš se dá říci, že si tu jen natrénovali, jak na to v případě stavby daleko větší.
1. září 2015 OSN potvrdilo, že bojovníci IS zcela zničili dva tisíce let starý Baalův chrám, který byl největší chloubou města. Chrám i celý k němu náležející komplex byl postaven za císaře Tiberia na počátku našeho letopočtu a tvořilo jej nádvoří obklopené krytou dvojitou kolonádou, bazén pro rituální očistu a oltář pro oběti, to celé na více než 43 tisících čtverečných metrech. Vešlo by se na něj solidní satelitní městečko.

Model Baalova chrámového komplexu

Tato nejmohutnější stavba areálu patřila také k nejzachovalejším a byla jí rovněž věnována největší péče archeologů a restaurátorů. Takto pravděpodobně vypadala v době, kdy byla postavena:


 

Na historické fotografii dole, pořízené někdy kolem roku 1900, už chybí všechny korintské sloupy, které původně nesly střechu, a ta zmizela s nimi. Zůstal jen vstupní portál a mohutné stěny vnitřní svatyně. Stavba byla těsně obklopena drobnými obydlími posledních obyvatel staré Palmýry, kteří za chátrajícími stěnami komplexu hledali jakés-takés bezpečí.


 

Pak domky zmizely a bylo odtěženo a odvezeno obrovské množství materiálu, který celý areál za uplynulé více než tisíciletí postupně zanesl
Zrestaurované, očištěné stěny - tak jsme mohli Baalův chrám vidět ještě na počátku roku 2015:


 

Jenže přišel srpen a po mohutné detonaci se celá vnitřní kamenné stavba změnila v hromadu obrovských kamenných kvádrů. Stát zůstal jen osamělý hlavní portál.


 

Ještě pohledy z druhé strany:


 

Zbytky centrální stavby, jak je v 18. stol. zachytil kreslíř prvních západních cestovatelů v roce 1753:


 


Stav před srpnem 2015: 


 

A tentýž pohled nyní:


Smutné obrázky...

Jak již bylo zmíněno, na počátku 20. století už v Palmýře žilo jen pár stovek obyvatel, kteří přebývali v primitivních chýších uvnitř ohrazeného areálu Baalova chrámu. Ve 20. letech, kdy už probíhal archeologický výzkum, bylo rozhodnuto o vyčištění tohoto chrámového komplexu, a tak byli stávající obyvatelé přestěhováni do nového města za hradbami historického areálu a jejich hliněné a kamenné domovy byly postupně odklizeny. Historii posledních sta let výmluvně zachycují letecké snímky této nejznámější části palmýrských ruin.


 

Drony mapující situaci těsně po osvobození města v dubnu 2016 přinesly tento smutný obrázek:



 

A takto se změnilo celé panoráma - chrámový komplex boha Baala v roce 2014 a o dva roky později:


 

A protože už Baalův chrám, jednu z nejvýznamnějších památek antické architektury, ve skutečnosti neuvidíte, tak nostalgicky přidám ještě pár obrázků.
 
Jihozápadní část chrámového komplexu v roce 1789 se zbytky původně uzavřené a zastřešené kolonády:


 

Ukázky úžasně jemné kamenické práce s prvky arabských ornamentů:


 

Vnitřek chrámu. 
Ve výklenku vzadu stávala obrovská pozlacená socha boha Baala. A pokud by vás snad zajímaly ty otvory ve stěnách, pak prý to jsou stopy po kovových spojkách zdiva. Jenže kov tu byl vždycky velmi vzácný...


Když si tak poměřuji rozměry jednotlivých stavebních prvků s výškou postaviček návštěvníků, napadá mě, jak asi původní stavitelé před dvěma tisíci lety zvedali ty obrovské mnohatunové kvádry do desetimetrové výšky, když ještě na začátku XX. století se tu pracovalo takhle:


 

A ještě k porovnání, jak se v průběhu jednoho století místo změnilo k nepoznání:
- zadní (východní) stěna chrámu utopeného mezi příbytky Palmýřanů se zbytky sloupořadí původně držícího střechu (kolem roku 1900):


- tatáž zadní stěna chrámu po rekonstrukci a vyčištění prostoru ve 30. letech:


- zadní stěna po dostavbě:


 


Nebo západní vstup do chrámového komplexu - kolem roku 1900 a dole současný stav.
Zdivo v jeho horní části bylo po několika silných zemětřeseních natolik uvolněné, že bylo rozhodnuto stěnu snížit. Tato část komplexu nebyla islamisty poškozena.


A co bude dál?
Ruští specialisté z petrohradské Ermitáže nechali za pomoci dronu nafotit z výšky 350, 200 a 120 metrů celý rozsáhlý areál a ze získaných snímků vytvořili počítačový 3D model, kterým lze podrobně zmapovat rozsah škod. Na základě zjištění z tohoto programu nyní skupina odborníků rozhoduje o dalším postupu.
Některé památky, jako například Baal-šaminův chrám, byly odpáleny, dalo by se říci horkou jehlou, a tak se celá stavba "jen" rozpadla na původní kamenné kvádry asi tak jako domek postavený z kostek.

Snímek ruiny Baal-šaminova chrámu na 3D programu

A stejně jako takový domek bude patrně možné celou stavbu znova postavit. V případě Baalova chrámu však už bude situace daleko složitější, protože tu došlo k rozsáhlému poškození i jednotlivých stavebních prvků. 
Zda památky obnovit nebo jen zakonzervovat dnešní stav, to bude problém k řešení pro příštích mnoho let. Situace válkou zničené Sýrie však rozhodně nedává příliš nadějí na nějaké optimistické výhledy. Pomůžou jiní?
A to Baalův a Baal-šaminův chrám nejsou jediné významné památky palmýrského areálu, které utrpěly primitivním běsněním islamistů...

- pokračování -

zdroje:
http://www.spb.kp.ru/daily/26595.7/3610329/
https://www.1tv.ru/news/2016/03/28/195974
http://tass.ru/info/1984591
http://gordonua.com/photo/events/boeviki-igil-opublikovali-kadry-vzryva-hrama-baalshamina-v-palmire-fotoreportazh-95582.html
https://img-fotki.yandex.ru/get/5502/32225563.ed/0_d4dc0_1e1d478d_orig
http://blog.wellcomelibrary.org/2016/04/witness-to-palmyra-louis-francois-cassas/
http://забытаяреальность.рф/siriya-drevnij-gorod-palmira/

http://maximus101.livejournal.com/102459.html 

(©)2016 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.
 

7 komentářů:

  1. První reakcí u mě nečekaně nebyl vztek, ale smutek.
    Ale jen na chvilku. Po pár minutách ho vystřídala naděje, že třeba jednou nastane doba, kdy budeme mít schopnost (nikoli nutně technologie), pokud lidstvo uzná za vhodné, jakoukoli ztracenou památku postavit znovu v původní podobě i kvalitě :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to opravdu ke vzteku ,když vidíme co bylo všechno plánovitě zničeno.Jsou záměrně ničeny stavby a tím i kultura těch nejstarších civilizací.Proto se na těchto barbarstvích podílejí hlavně režimy USA a Izraele.Je dobře známo ,že zločince z řad islamistů vede hlavně občan Izraele.Když byl zraněný ,tak byl okamžitě dopraven do izraelské špičkové nemocnice ,kde ho ho navštívili vládní špičky režimu Izraele.Nyní jsme svědky situace v Aleppu,kde je velké množství zahraničních zločinců spolu s vojáky USA a ze zemí NATO.Proto byl takový řev ze strany USA,Když ruské letectvo zlikvidovalo velitelské bunkry s důstojníky USA,Francie,Turecka,Británie a dalších.Ti řídili akce islamistů proti syrské armádě a obyvatelstvu.Neustálým ostřelováním záměrně mařili humanitární akce pro pomoc obyvatelstvu .Co ještě nás asi všechno čeká ze strany zločinného režimu USA a jejich poskoků?

      Vymazat
  2. ..alebo sa tam vysadia nadherne zelene zahrady a..

    OdpovědětVymazat
  3. Ničení unikátních památek z dějin lidstva je součástí plánů NWO. Jde to ruku v ruce se sociálním inženýrstvím a křížením ras(viz řízená invaze směr Evropa). Je třeba zahladit jak genetické tak materiální kořeny civilizace na Zemi. Jedině tak se dosáhne homogenní světlehnědé planetární populace bez svědomí a paměti, tato nevědomá biomasa má být postupně početně redukována a ze Země se má stát biosférická rezervace pro pár psychopatů. Putin řekl, že Palmýra bude obnovena v celé své kráse a hned se vyrojili(čí asi) vědecké názory, že to není možné. Doufejme, že je. Anna

    OdpovědětVymazat
  4. Vlabi, opět děkuji za krásný článek.
    Na to barbarské běsnění si pamatuju - nechtěla jsem vidět a slyšet podrobnosti, tak hrozně mi z toho tenkrát bylo. Až v tomto článku jsem vlastně poprvé viděla, jaký je výsledek toho ničení. Opravdu k pláči.
    Na druhou stranu, ta naděje tu je. A jak píše Michal, možná v budoucnu to nebude problém. Informace jako takové jsou uložené navždy.

    A obávám se, že Anna má pravdu. Když vezmeme v úvahu, kdo ISIS financuje...

    OdpovědětVymazat
  5. Dobré zprávy :-)
    Živě z Palmýry: 150 náloží denně. Rusové "čistí" město po Islámském státu, připomíná jim Groznyj:

    https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/reporter-aktualnecz-v-palmyre/r~f5146bf0008411e683c1002590604f2e/?redirected=1478431539

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. TAk to je dobrá zpráva. Je to z dubna, čili už by to mělo být i vyčištěné. Mmch, na záchraně památek se podílí i naše Národní muzeum. http://zpravy.aktualne.cz/domaci/narodni-muzeum-bude-zachranovat-syrske-pamatky-do-ceska-se-m/r~82f7b0fca2a711e6b5600025900fea04/?utm_source=centrumHP&utm_medium=newsbox&utm_term=position-5

      Vymazat

Podepsat se není povinnost, ale projev úcty k druhým.