8. 8. 2016

Osud, svobodná volba a karma po x-té

Na tato témata jsem tu už vypotil nejeden článek a tento bude patrně poslední, protože s odstupem zjišťuji, že je třeba řešit mnohem důležitější a pro život zásadnější věci než to, co se za slova jako osud a karma člověk naučil považovat nebo spíše, co se dočetl a doslechl. Se svobodnou volbou se to však má přímočařeji. Vše, jako vždy, berte jen jako můj osobní názor, moje poznání a nikoli jako nějaká dogmata a zaručené pravdy.

Karma
Existuje? Vrátí se k nám vesmírným bumerangem naše vlastní skutky? Myslím si, že pokud ano, pak jen v případě naší naprosté pasivity. Vše, co učiníme, lze našimi následnými skutky buďto zvrátit nebo naopak umocnit. Pouze když dojde k přílišnému vychýlení, dostaneme upozornění, že máme resty vůči sobě samým nebo někomu jinému. Budeme-li v takovém případě hluší a slepí anebo jen nevěřícím Tomášem, zaplatíme vesmírem vystavenou směnku (ale opět jde jen o nápovědu, upozornění)


Osud
Existuje? Nebo nikoli?
Odpověď je relativně krátká. Neexistuje. Alespoň ne tak, jak se traduje. Pod pojmem osud se bere něco, co je skálopevně neměnné, co nelze ohýbat ani přizpůsobovat, protože je to jednoduše osud. Osudem se rozumí plán, který byl vytvořen pro každého z nás před narozením, a i kdybychom se rozkrájeli na nudličky, tak hlavní rejža nedovolí v něm činit jakékoli úpravy. Moje zjištění, názor chcete-li, je, že neexistují žádné pevné body v životě, které by byly v nějakém plánu zahrnuty. Nejjednodušší bude názorný příklad. Konzervativně pojatý osud by tvrdil, že mi bylo prostě dáno prožít život s mojí manželkou. Že jsem ji musel poznat, zamilovat se do ní, vzít si ji a basta fidli. Jenže věc se má poněkud odlišně. V tzv. plánu-osudu mi bylo pouze dáno, že se s ní potkám. Nic víc. A bylo jen na mně, mé svobodné volbě, jak na toto setkání zareaguji. Zda se chytím a opravdu si ji vezmu, nebo si jen řeknu, že ta holka je pořádný kus, ale půjdu dál a dám si pivko v hospodě za rohem nebo rohlík se slaninou v potravinách. Já se sice rozhodl pro variantu A, ale mohl jsem zvolit i B, C, D,... V takovém případě bych tu holku, co je pořádný kus, pravděpodobně potkal ještě v budoucnu - pokud by nekonečná řada mých (a nejenom mých) svobodných rozhodnutí tomu nezabránila tím, že bude vytvořena jiná linie událostí. A pak bych opět měl možnost na ni zapůsobit a nakonec si ji vzít za manželku. Ale! Pouze MOŽNOST.
Zcela krásně tento systém byl v krátkosti ukázán v jednom dílu filmu Muži v černém. Už nevím, v kterém. Kdo chce, dohledá. Tam byl člověk, který viděl krátce do budoucnosti. Ale naplnění oné budoucnosti se měnilo každým okamžikem. Kupříkladu (teď si vymýšlím) - pokud žena v červeném zahne vlevo, pak na 33. ulici dojde k havárii autobusu, protože se řidič podívá na tuto ženu na chodníku, a přehlédne stojící auto. Pokud však žena v červeném zahne vpravo, autobus dojede svoji trasu bez karambolu. Kterým směrem se vydá, je však plně na jejím rozhodnutí, které za daných okolností učiní.
Náš život neřídí žádný osud. Kdo se nad tím zamyslí, dojde asi k závěru, že to, co nás potká, určujeme především my sami svými rozhodnutími, ale také lidé kolem nás a naopak, co potká lidi kolem nás, můžeme ovlivnit a také tak činíme, my sami.
Naším osudem je se naučit rozhodovat.

(©)2016 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.

6 komentářů:

  1. Zaujímavé čítanie k téme:
    http://wingmakers.cz/index.php/obsah/rozhovory-s-nerudou/60-5-rozhovor-s-dr-nerudou
    Prosím nekameňujte ma :-) .
    F.

    OdpovědětVymazat
  2. ".... život je jako bonboniéra, a je vcelku jedno, kde žačneš...."
    :-)

    nenimito

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S osudom to máš obrazne ako so štvorčekovým papierom (čo krížik to udalosť) - k cieľu po ňom vedú vždy rôzne cesty. Ak si na ňom naznačíš pomyselný začiatok priebehu (bod A) a pomyselný vrchol príbehu (bod B) spojnica (cesta) medzi nimi je vždy možná cez rôzne priesečníky (udalosti) kontinuálne plynúce s priebehom daného príbehu. Ciest k cielu je nespočet no len dve sú tie najkratšie - jedna je nazvime ju po dobrom druhá po zlóm. Z pohľadu osudu otázkou zostáva čo je dobro a čo zlo keď jak je to i na tom štvorčekovom hárku obrazne vidieť, obe cesty daného príbehu z pohľadu dosiahnutia vytýčeného cieľa sú rovnako dlhé... . Hunter

      Vymazat
    2. Asi myslíme všichni to samé..... jen já se cpu náhodně čokoládou, ty si hraješ piškvorky a Michal, místo rohlíku se slaninou, se raději svobodně oženil....
      Pak ale ještě zůstává otázkou, kdo je z těhle "cest" bohatší, já bych typnul, že Michal:-)

      nenimito

      Vymazat
    3. Hmm... . Myslenie je choroba, jej simptomi sa prejavujú omylmi ňou napadnutého človeka a tak ako ktorákolvek z ludských chorob tak i táto je jednoducho liečitelná. Náhody ani v naších snoch neexistujú, všetko má nielen svojú príčinu ale i svoj dôsledok - slobodnú volbu z nevynímajúc... Hunter

      Vymazat
  3. WhitelikesnowandcoldlikeWinter13. srpna 2016 8:57

    Naučit se rozhodovat a nést za tato rozhodnutí zodpovědnost.
    Díky:-)

    OdpovědětVymazat

Podepsat se není povinnost, ale projev úcty k druhým.