10. 3. 2016

HYPERBOREA 5


Tak - a když jsme si tak hezky našli, kde Hyperborea pravděpodobně mohla ležet, zjistíme, že opět všechno může být úplně jinak, protože - jak si jistě pamatujete - třetí část této série byla uvedena starověkou mapou, kde tato bájná země nebyla ani ostrovem, ani souostrovím, ale součástí euroasijského kontinentu.
Takže zatím odložíme stranou všechno, co jsme v minulé části pracně zrekonstruovali, protože na Hyperboreu si činí nároky také ještě jinde. A nedá se říci, že by neoprávněně. Podívejte se:





Toto území není pod vodou - alespoň ne celé - a tak tu je možné najít nejednu skutečně unikátní zajímavost. Zeměpisně je známe jako poloostrov Kola, Karélii a ostrovy Bílého moře. Domorodí Saamové (Laparové, Laponci) o své zemi však často hovoří jako o Hyperboreji.
Je tu obrovské množství podivných, záhadných a kouzelných míst - a někdy také hodně nebezpečných - kde o pradávné civilizaci svědčí nejrůznější artefakty. Pojďme se podívat alespoň na některá z nich.

Vottovaara
Ve svých análech staroegyptská tradice ukrývá svědectví o "Palácích bohů", které v "prvních dobách historie", ještě před zničením gigantickou potopou, existovaly kdesi na severu planety. Konkrétně v Textech Stavitelů staroegyptského chrámu v Edfu najdeme zmínky o tom, že první chrám bohů prvního věku se rozkládal ve vzdáleném místě Duat-n-Ba a byl orientován podle Orionu.
Členové Mezinárodního klubu vědců, kteří se věnují studiu pozůstatků dávné civilizace na Kolském poloostrově, objevili v roce 2007 na jednom z nejkrásnějších, nicméně neobydlených ostrovů v Bílém moři rozvaliny města s grandiózními stavbami, postaveného přesně podle pravidel svatyň - v předdynastickém Egyptě. Nazvali jej "Severním Heliopolisem. (Francouzský filozof a matematik René Guénon na základě svých rozsáhlých poznatků tvrdí, že "egyptský Heliopolis byl jen odrazem skutečného Heliopolisu hyperborejského.) Místo nálezu zatím není přístupné a na internetu nejsou dostupné ani fotografie, a tak se podívejme na jiné místo, které je údajně rovněž ruinami velkého pradávného města a které bylo podle výpočtů geologů zničeno mohutným zemětřesením před minimálně 9 tisíci lety. Nachází se na nejvyšší hoře Západokarelské vysočiny Vottovaara (63.072626, 32.619019). Ač široko daleko nejvyšší, z mého okna bych na ni koukala z výšky, protože má jen nějakých 417 m, ale v rovinaté nížině Karélie, která většinou není příliš vysoko nad hladinou moře, se její sedmikilometrový hřbet jeví obrovský.
Saamové se těmto místům vyhýbají a jen velmi neradi ukážou cestu turistům. Pro ně jsou posvátná, ale zároveň jsou také ohnisky zlé síly: rostou tu ošklivé stromy, téměř chybí fauna, jezera jsou mrtvá.
Velký požár tundry na sklonku minulého století na horní ploše hory odhalil tyto rozvaliny:




Skeptici tvrdí, že to všechno je jen dílo přírody. Než si o tom uděláme vlastní názor my, podívejme se na to zblízka.
Kamenné bloky vytesané do pravidelných tvarů:


Vyhlazené vnější plochy:


Jaká to byla technologie, která krájela žulové balvany jako máslo? A jak se ona dokonale opracovaná kamenná koule dostala do otvoru mezi kameny?


Kamenné bloky dlouhé mnoho metrů mají dokonale rovné a hladké stěny a jsou orientované podle světových stran; vedle je patrné zřetelné opracování na kamenné desce:


V areálu hory Vottovarra je několik vodních nádrží. Podobné se však nacházejí i stovky kilometrů odtud:


Všude po celém velkém prostranství (asi 6 čtverečních kilometrů), ale i jinde v celé této oblasti je obrovské množství zvláštních kamenných sestav, kterým zde říkají seidy. Obvykle je to velký, často i mnohatunový viditelně opracovaný kámen mistrně vybalancovaný na několika malých kamenech. Některé z těchto seidů mají na sobě zvláštní znaky, které zcela odpovídají obrázkům na stěnách egyptských hrobek. Seidy kolem sebe šíří zvláštní energetické pole, které citlivější lidé pociťují závratí, bolestí hlavy, někdy i halucinacemi, případně dokonce dochází ke vhledům do jiného času.


Obrovské plochy prostranství jsou vydlážděny kamennými bloky a jsou jimi zpevněné i silnice.


Na některých místech se zachovalo i zdivo z obrovských kamenných bloků, avšak mistrně složených bez viditelného pojiva.


Uprostřed celého areálu je do skály vytesané schodiště, které však nikam nevede. Za ním je - sráz. Podle záznamu v nedalekém klášteře stávalo na jeho horním stupni vysoké kamenné křeslo vytesané z jediného bloku. Protože jej mniši pokládali za nečistý pohanský symbol, nechali ho svrhnout. Křeslo se skutálelo až na úpatí hory, ale zůstalo nepoškozené. Leželo tam pak několik století. Zmizelo až spolu s německými vojáky a členy Ahnenerbe na sklonku války...



Tohle lze nalézt na souši. Co všechno se však může skrývat dále, na arktickém šelfu pod hladinou Severního ledového oceánu...

Archipelág Kuzova v Bílém moři 
Alespoň pár obrázků z další zajímavé lokality.







Solovecké ostrovy 
Toto souostroví je plné pravěkých labyrintů:


a najdeme tu i "křeslo" pro obra, stejné jako to, které tak záhadně zmizelo z Vottobaary:


A je ještě jedno místo, o kterém by tu měla být řeč, tajemné Seidozero - (Jezero seidů), ale to sehrálo významnou roli ještě i ve velmi nedávné minulosti, a tak si jeho příběh ponecháme na příště.

Určit stáří těchto nálezů je velmi obtížné, protože tu tradiční metody selhávají. Neproběhl tu ani obvyklý archeologický průzkum, a tak nebyly nalezeny žádné stopy po dávných obyvatelích - nástroje, střepy, zbraně nebo kosterní pozůstatky, které by dataci usnadnily. Jedinou zřetelnou stopou mohou být symboly vyryté do seidů, které jasně svědčí o tom, že vznikly v době, kdy egyptská říše ještě neexistovala, nebo byla teprve v plenkách, a také o tom, že Hyperborejci egyptskou kulturu významným způsobem ovlivnili. 
Toto území skutečně mohlo být součástí legendární říše, ale také se nabízí myšlenka, že tu "jen" po určitý dlouhý čas přebývaly generace potom uprchlíků ze zaniklého kontinentu, protože onen známý přesun Hyperborejců za příhodnějšími klimatickými podmínkami zajisté neproběhl v dnešním chápání, ale trval tisíce let.
A snad jen ještě jedno doplnění: Adamův kalendář v Jihoafrické republice, Great Zimbabwe, pyramidy v Gíze, Vottovaara nebo ještě dál na sever záhadné Liinachamari - to všechno jsou místa kolem 31. poledníku, místa, která zřejmě hrála a hrají významnou úlohu v geometrii Země. Všechna leží na linii, již Michael Tellinger pokládá za dávný nultý poledník...


zdroje:
http://www.yperboreia.org/likbez.asp
http://www.liveinternet.ru/users/lusiya78/post370757913/
http://oko-planet.su/phenomen/phenomenscience/50955-tajny-karelskoj-gory-vottovaara.html
http://www.liveinternet.ru/users/3469412/post142962506/


(©)2016 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.

33 komentářů:

  1. Vla Bi, děkuji. Jak strašně málo víme o naší planetě. Přitom toto by mě v Zeměpise a Dějepise bavilo víc, než např. Feudalismus. :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Přikládám toto video jako doplnění.

    https://www.youtube.com/watch?v=6iaA-Lhok54

    OISEA

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Víte, kvůli předpotopním "skalním" městům a pyramidám nemusíte jezdit na Kolu, do Finska, do Chorvatstka, do Ruska nebo jezdit prstem po mapách stryčka Gugla. Jedním z nejhezčí a nejpřístupnějším z nich jsou Jizerské hory třeba v okolí Měděnce, okolo kterého dnes vede Singltrek pod Smrkem. Bohužel veškeré vodivé kovy z něj už "vytěžili" asi v 16. století. Stejně jako místní rozebrali polovodičovou povrchovou strukturu ze slídy a křemene na stavby domů. Stačí hledat v potocích okolo onen "správný polovodičový smíchaný beton", ktery popisuje Dr. Davidowitz jako geopolymer, a ze kterého jsou podle něj postaveny pyramidy v Gíze. A myslím, že i ty ve Visoku. Kdo byl na přednášce Dr. Osmanagiche, určitě ví, o čem píši. Stejné je to v Kryštofově udolí kousek od Chrastavy.
      Jedním z nejhezčích kopců je Jezevčí vrch v Lužických horách a pokud se vám povede se na něj vydrápat, jelikož je nahoru zákaz vstupu, uvídíte směrem na sever opět jedno z nejhezčích údolí a kamenných měst, ale také již rozebraných na stavby hradů na jejich špičkách.
      Dalším menším kameným městem je okolí hradu Perštejn (nikoliv Pernštejn). Dalším je okolí Černavy a Rájeckého údolí.
      O Šumavě se snad ani bavit nebudeme, tam je přímo shluk kamenných měst, jen hledat. Zmínil bych se snad jen o Novohradských horách, které je podle mne jedno z nejhezčích na jihu Čech. A není tam nikde GSM signal:-) A jsou tam nejchutnější prameny s "živou" vodou. Popř. doporučuji přejít hranice do Rakouska, tam jsou ještě vyšší stavby.
      Ještě bych zmínil něco mimo pohraniční hory - okolí Louňovic pod Blaníkem, jen i tam už Blaníky "rozebrali" na stavby okolních domů, ale i třeba na Národní Divadlo:-)
      A pokud si zkusíte vyhledat pověsti z daných oblastí a osobně doporučím, než se tam vydáte. Věřte, že neexistoval jen pan Krakonoš z Krkonoš.
      Ono stačí jet třeba po dálnici na Plzeň a použít fantazii po okolních "kopcích". Je skoro téměř pravidelností, že většina hradů stojí na špičkách těchto měst. Právě z důvodů "stavebního" materiálu v blízkém okolí.
      Bohužel po založení Československa měli tehdejší mocipáni stejný nápad jako nedávno v Číně. Začali s kompletním zalesňováním těchto lokalit, ale možná díky tomu jsou z nich dnes Národní Parky a Chráněná Území. Jen přes ty "chráněné" stromy nejsou ta města vidět.

      nenimito

      Vymazat
  3. Vlabi,
    dík za tyto úžasné informace a fotografie. Myslím, že mnoho lidí, kteří do Vašeho blogu jen nahlédnou, začnou být v dobrém slova-smyslu neklidnými. A v ještě lepším slova-smyslu určitě i hledajícími. A je moc fajn, že se většině z nich zároveň s tím začne sypat i ta chatrná a "systémem" nám vnucená konstrukce nesmyslů, jež je nazývána vzděláním. Matěj

    OdpovědětVymazat
  4. Pěkný článek pěkné foto ve Finsku jsem několikrát byl takových lokalit je tam několik, říkají tomu opuštěný kamenolom z minulého století.

    OdpovědětVymazat
  5. super clanek moc dekuju!
    Laponci jsou zajimavej narod a norove i svedove je temer vyhladili... je urcite zajimave ze se jmenovali Samove az do prejmenovani a vyhlazovaní které zacalo od 15-16 stoleti...
    Vojta

    OdpovědětVymazat
  6. http://survincity.com/2012/01/hyperborea-russian-highly-pratsivilizatsiya/

    OdpovědětVymazat
  7. O bájné pravlasti Hyperborei jsem už četla v mnoha různých knihách tzv. spekulativní literatury, ale nikdy jsem ještě neslyšela o těchto nálezech na pol. Kola. O mapách Piriho Reise, Mercatora aj. jsem četla a je mi známo, že jsou na nich dnes už neexistující kontinenty nebo Antarktida,jak by vypadala v nezamrzlém stavu. Historie lidstva je mnohem zajímavější a záhadnější, než jak ji prezentuje suchopárná věda. Už je to, že je tu několik druhů ras, a bylo jich prý v minulých dobách ještě víc (ptačí rasa, modrá rasa). Ty "seidy" jsou úchvatné, vůbec nechápu, že si tam tak stojí, jako by popíraly gravitaci.
    Ty kamenné bloky mi silně asociují jiné kyklopské stavby, např. Baalbek, pevnost Sascahuaman u Cuzca, monolitické základy Zdi nářků v Jeruzalémě nebo původní základní kamenné bloky pevnosti Machu Picchu, na něž pak Inkové stavěli "své" opevnění.
    Edbe

    OdpovědětVymazat
  8. Dobrý den, v létě budu v Petrozavodsku. Rád bych se na Vottovaaru podíval.
    Jen je mi divné, že na většině na internetu dostupných fotek jsou jenom seidy a ony prošlapané schody. Zkoumal jsem to i na google earth, myslím, že zde na fotkách zobrazené kamenné bloky, onu silnici s kamenů atp. bych tam měl nalézt?
    Nedopátral jsem se žádných dalších koordinátů....třeba ona koule v prohlubni, pravoúhlé bazénky... Mám strach abych se tam neplahočil, cesta asi nebude jednoduchá a pak tam nic nenašel. Můžete-li, moc Vás prosím poraďte. Znovu se tam již nevypravím. Moc díky.
    Kamil

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kamile,
      je třeba si uvědomit, že ono je to sice z Petrozavodsku vzdušnou čarou jen nějakých 170 km, ale není to cestování jako po Doupovských horách. Běžná silnice končí hodně daleko od cíle a dál pokračují už jen lesní cesty. Žádný autobus, stopem to taky nepůjde. Chtělo by to průvodce, terénní auto a zásoby.
      Jinak vykašli se na googl a použij mapy.cz. Na souřadnicích 63.074167, 32.625556 najdeš nejen samotnou horu, ale i několik orientačních bodů, kde je např. seid, kde schody,... Hřbet Vottovaary je ale 7 km dlouhý a k hledání dalších míst budeš muset projít nějakých 6 čtverečních kilometrů. Určitě to chce důkladnou přípravu a někoho znalého místních poměrů.
      Pokud trefíš vpořádku zpět, určitě se nám ozvi! :-)

      Vymazat
  9. Ahoj a díky za reakci.
    Ano, ta cesta je mi jasná, ale prý se tam dá když je sucho dostat i normálním autem...no zkoušet to nebudeme. :) Takže ta koule, silnice z kamenů, pravouhle bazenky...bych tam měl stopro najít? :) Moc by mě zajimala ta "cesta" z kamenů jak do sebe přesně zapadají a když se rozebírají ani v metrové hloubce jich není konec... ....to by tam také mělo být? :) Kdyby nás bylo víc, asi by šel domluvit zájezd s cestovkou Kudrna. Ty jezdí okolo...

    OdpovědětVymazat
  10. Kamile,
    ta dlážděná cesta, která je spíš širokou nízkou stěnou až po vrch zaplavenou bahnem, není na této hoře, ale někde v lesích u Seidozera v Chibinách. Její fotografii jsem nikde nenašla a stejně tak bližší určení, kde přesně je. Nejspíš není zájem, aby se tam motali turisti. :-)
    Co se týče té cestovky, někde na ruských serverech jsem narazila na informaci, že na zájemcích vydělává nějaká místní podvodná kancelář z Petrozavodska, ale blíž jsem se o to nezajímala. Takže pozor! Ale s tím Kudrnou by to stálo za úvahu, ovšem nebylo by to asi laciné.

    OdpovědětVymazat
  11. Chjo, a ta koule tam aspoň je? :) ...bych se tam jenom kuli seidum asi neplahočil... :)
    A ta podvodná cestovka z Petrozavodska neviš něco bližšího?...jak podvádějí? ...snad přímo nevraždí... :)
    Díky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Koukni na tohle. Neumíš-li rusky, s překladačem to jistě zvládneš:
      http://www.4w4.ru/forum/showthread.php?t=3133

      Vymazat
    2. Je děkuju.
      Jeli tam normálním autem... :) a ta Honda taky není zrovna offroad :) To naštuduju.
      A ta podvodná cestovka neviš která? Protože to by bylo nejednodušší se v Petrozavodsku domluvit s nějakou cestovkou, aby nás tam offem vzali a jednu noc tam bivakovat...brrr to by bylo strašidelny...

      Vymazat
    3. Jedná se o nějakou Marinu Michajlovnu Šepelenko (Шепеленко Марина Михайловна), která si zakládá stále nové cestovky (např. CK Brána Hyperborey), aby vylákala z lidí peníze - Hyperboreu, peníze ani paní Šepelenko zákazníci už však neuvidí. Ale dobré je, že aspoň nevraždí. Tedy asi. :-)

      Vymazat
  12. Díky moc za info!
    Jestli se tam dostanu, dám vědět co jsem viděl...a cítil.. :) Prý je tam nějaká zvláštní atmosféra, není tam ani žádná fauna... :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já tedy nevím, párkrát už jsem "v prostoru" byl, ale tohle není jen na "velkou polní", spíš bych tipnul na expediční výbavu, podobně jako Tramtrabantem do tramtramtarie...
      http://www.ceskatelevize.cz/porady/11042957646-trabantem-z-australie-do-asie/214562260150001-o-par-kolecek-vic/
      Stačí, když 2x píchnete nebo prorazíte gumu, což je na těhle cestách mrknutím oka a jste bez auta. A v těhle končinách je to životunebezpečné, ani ne tak kvůli vraždění jako spíše, že nikoho klidně 2-4dny nepotkáte a není tam určitě GSM signál. A že třeba nepotkáte medvědy nebo vlky, tak na to bych nespoléhal:-)

      Pokud bych si měl vybrat, tak jedu třeba s Defendrem na opravduzesílených terénních gumách s 2 náhradními koly nebo s obyč koloběžkou naloženou velkou polní a Protection pláštemi, na které se nemá co po...., dá se ní protáhnout téměř kdekoliv a nemusíte vše tahat na zádech... a bez GPSky s topo mapou na tužkové baterky a hromadou baterek bych se do těhle končin nevydával.
      http://www.hedvabnastezka.cz/zeme/evropa/rusko/29055-v-62-letech-na-kolobezce-napric-sibiri-od-oceanu-k-oceanu-a-proc-ne-/

      Ten odkaz VlaBi je jen cesta po "hlavní" silnici okolo Ladožského jezera do Petrozavodsku, s občasným odbočením z té "hlavní", myslím.
      A Seidozero a Lovozero je od Petrozavodsku ještě poměrně daleko. Chtělo by to hledat топо мап хибины. http://kolamap.ru/topo/hibiny_100.htm

      Přeji štastnou cestu, snad víte, co děláte:-)
      nenimito

      Vymazat
    2. Díky za info.
      Zkusíme sehnat někoho, kdo by nás tam dovezl a provedl.
      Snad nekápneme na podvodníka, na adrenalin budou stačit ti medvědi a vlci. Ty bych mimochodem také rád viděl. :)

      Vymazat
  13. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  14. .....tak ještě jednou :)
    Zdar,
    takže jde to zvládnout i škodovkou...i když posledních 150km byla rychlost 30km/hod, pak ca 5km pěšky nebo lépe místního průvodce s offem.
    Je to poměrně frekventované místo. Medvědi se bojí víc.
    Lidi supr, hora má fakt sílu, a to nahoře dílo přírody to rozhodně není....
    Asi tam pojedu znovu...jediný negativ je těch 2600km :)
    K.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. K,
      máš můj obdiv!!! Nevěřila jsem, že se tam skutečně vydáš. :-)
      A podělíš se s námi o bližší informace, zážitky, poznatky...? A co fotografie by nebyly? Jsem jedno velké ucho i oko a věřím, že i další čtenáři.

      Vymazat
    2. Zdravím, smím vědět, kam až jste se dostal a kudy?
      A nějaké foto by třeba nebylo?
      Škodovka je co? Yeti nebo 120L? I když i 120 má poměrně velkou prostupnost a nerozbytnost:-)
      nenimito

      Vymazat
  15. Bylo to oktávkou do Gimoly, pak pěšky nebo s průvodcem.
    Fotek spousta, ale nemám čas to přebírat.
    V podstatě všechny ty artefakty - podivnosti jsou již na internetu nafocené.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi jsem moc nepochopil, kam se chystáte. Myslel jsem, že až k Sejdozeru, což je dalších 1000km na sever. Moje chyba:-)
      Ale i tak trochu závidím ten prostor.
      nenimito

      Vymazat
  16. ..jsem pánovi i tobě VlaBi odpověděl...cenzura nebo chyba?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nějak se nechytám. Jaká cenzura? Jaká chyba?

      Vymazat
    2. Chyba je v nastavení bloggeru, do kterého nemám přístup. Předchozí komentář byl bloggerem označen jako spam. Minutu před tím, jsem to našel v koši a hodil sem.
      Stává se to hlavně u anonymně psaných komentů (podpis toho moc nezmění).

      Vymazat
  17. Ahoj. Jj díky.
    Ještě jsem chtěl poprosit...nemůžu to vygooglovat....Kdysi jsem louskal jsem nějaké stránky asi z ruštiny, vztahovalo se to k tomuto tematu..Karelie... Seidozero..nějaký starý profesor našel před druhou světovou vstup do podzemí, byla tam čb fotografie profesora a jeho pátrací skupiny..asi studenti u nějaké díry v zemi. Všechno čeho se dopátral zničil před fašouny.
    Kdyby jste věděli prosím kde to je, hoďte mi sem link. Moc by mě to zajímalo, plánuji další cestu :) Moc díky.
    Kamil

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kamile,
      možná myslíš Barčenka? Projdi další díly tohoto seriálu a rozklikni si i odkazy. Třeba tam něco najdeš.

      Vymazat
    2. Ano ano, to je on, jsi moc hodná, díky!!!

      Vymazat
    3. vottovaara z ptačího pohledu 2017 HD

      https://www.youtube.com/watch?v=k_4EvNCj8RQ

      Vymazat

Podmínky pro publikování komentářů