3. 12. 2015

Probíhá totální přestavba člověka

aneb Co se skrývá za programem "Globálního vzdělávání" 


ilustrace Štěpán Mareš
Ti, kdo se blíže zabývají děním v Ruské federaci, jistě nejednou zaznamenali velmi kritické poznámky na adresu ministra školství Viktora Livanova a na celou koncepci současného ruského vzdělávání. Pedagogové, kteří jsou schopni vidět důsledky onoho současného dění majícího své kořeny v 90. letech, bijí na poplach. Takto situaci líčí například členka katedry historie a politiky Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů Olga Četvěrikova:

Program "Globálního vzdělávání" byl rozpracován koncem 70. let. Při jeho tvorbě hlavní roli sehrál zástupce generálního tajemníka OSN Robert Muller. Spolu se svými kolegy z USA v 70. - 80. letech vypracovali program globálního vzdělávání, které chápali jako přechod k novému systému hodnot, v jejichž centru bude tolerance. Je to, pokud budeme hovořit zcela otevřeně, v jistém smyslu panteistický světový názor, velmi připomínající okultní světonázor New Age.


New Age je struktura, z jejíhož okultního jádra se jako pavučina odvíjejí sekty, které se aktivně rozšířily po celém Západě, ale i v Rusku. (A mimochodem, ony sodomské činnosti, probíhají v rámci tohoto okultního světonázoru.) Globálním cílem je nejen kontrolovat člověka, ale i porodnost v některých zemích. Používají se k tomu různé metodiky, nejnovější je zavádění povinné sexuální výchovy na školách. V podstatě se jedná o pronikání rozličných zvrácených modelů, které jsou - v rámci výchovy k toleranci - chápány jako přirozené. Propaganda probíhá také skrze filmy, skrze takzvané "show", seriály - to je klíčový bod. Zapněte televizor - běží tam divoká primitivizace lidského vědomí, ale hlavně - nenápadné pronikání onoho tolerantního vztahu ke zvrácenostem. Na úrovni kultury - je to takzvaná pop-kultura - to probíhá už dávno.
Ale vzdělávání si ještě uchránilo svou kánoničnost. Proto dnes hlavní úder čeká právě tuto sféru života člověka. Vzdělání dosud bylo brzdícím faktorem kvůli některým přístupům. Zde totiž velmi mnoho záleží na učitelích, to znamená na konkrétních lidech. Protože i když směr je dán učebnicemi nebo závaznými programy, přesto velmi záleží na osobnosti učitele. Aby byl tento faktor eliminován, probíhá rozsáhlá rekvalifikace vyučujících, doškolování a přeškolování, a pouze "inovovaní pedagogové" mohou zůstat. A ti "neinovovatelní" lidé se buď vyloučí, nebo se najde řada jiných metod, aby člověka prostě z tohoto systému vyřadili. Pokud chcete zůstat, změňte se, změňte svůj přístup k vyučování, naučte se vzdělávat "globálně".
Jenže ona tak probíhá totální přestavba člověka. Je to to, co nazýváme transhumanistickým projektem, kdy člověk je chápán jen jako jakýsi stupínek - přechod do nového stavu od člověka v post-člověka. Tímto transhumanistickým projektem se dnes zabývá NASA, DARPA a další přední americká výzvědná centra. Transhumanizace - to není něco okrajového, to je nejnovější strategické směřování v koncepci přestavby člověka.
Cílem této přestavby je zbavení člověka jeho osobnosti, jeho duchovní podstaty. Člověk může být zcela kontrolovatelný, jen když se podaří podřídit si nejen jeho vědomí, ale i vůli. Je nutné si podřídit člověka právě na takové úrovni, na úrovni vůle, změnit ho v post-člověka, bytost plnou různých čipů, člověka-kyborga, jehož vědomí je integrováno do společné informační sítě, k síti je pevně připojen a skrze ni je i řízen. Ale aby se to podařilo, je nutné dramaticky snížit úroveň duchovního rozvoje lidstva, změnit ho v primitivní spotřebitele, kteří mají jednoduchou sadu potřeb - vše. U nás bylo vzdělávání vždy nasměrováno nejen na profesionální orientaci, ale i na objevování nitra člověka, na výchovu člověka jako osobnosti, tak u nás bylo chápáno vzdělávání - vzdělávání jedinečné osobnosti. A dosud leckde ve školách ze setrvačnosti právě tak učí.
Ale rušení takového vzdělávání dnes probíhá velmi rychle. Nejprve zrušili všeobecně vzdělávací školy, potom vyšší školy - vestavěli "globální vzdělávání", potom sňali "střechu" - naši Akademii věd, a nyní, když už je všechno, celá ta nadstavba, připraveno - přešli na nejnižší úroveň a ničí předškolní výchovu.
Jedním z principů nových metodik je zákaz tradičního systému vzdělávání a přechod na nový se zavedením dalšího cizího jazyka, cizích metodik a všeho ostatního. V důsledku toho je realitou, že naše děti se už neučí na ruských pohádkách, ruských písních, ruské literatuře, ale na Harry Potterovi a tomu podobných.
Korporace nyní nepotřebují osobnosti, ale lidi-komputery a učitelé jim mají prostě pomoci vytvořit k tomu kompetence. Učitel nemá jakkoli vychovávat, má se jen dívat ze strany a pomáhat žákovi získat kvalifikaci. Jak také má ovlivňovat proces formování osobnosti, když nejsou ideály, nejsou autority, není jediné pravdy, nelze čemukoli věnovat více pozornosti?
Nejhorší na tom je, že se to zavádí od raného dětství. U nás nyní je už předškolní výchova chápána jako první krok nepřerušeného vzdělávání. Nyní to není výchova, je to předškolní vzdělávání a mezi výchovou a vzděláváním je obrovský rozdíl. V roce 2012 u nás byly zpracovány standardy předškolního vzdělání a v souladu s nimi dítě hraje aktivní roli při výběru obsahu svého vzdělávání. A do předškolního vzdělávání patří děti od tří měsíců do sedmi let. Tedy miminko od tří měsíců hraje aktivní roli ve výběru obsahu svého vzdělávání, tak je to napsáno v standardech!
"Vzdělání pro všechny" - to je program vyvinutý Mullerem ještě v závěru 70. let a skrze UNESCO zavedený. Ve skutečnosti je i UNESCO struktura s okultním jádrem, tam velmi dobře vědí, co dělají. Jiná věc však je, že velmi velká část úředníků na střední a nižší úrovni i učitelů, kteří tento program realizují, jeho skutečné cíle neznají a pod představou "Globálního vzdělávání" se jim zdá, že vše je v pořádku, že se tu implantuje taková všeobecná láska, všeobecné přátelství. Ve skutečnosti to je politika segregace, pod rouškou oné globalizace a komercionalizace lidstvo prudce upadá v úrovni svého rozvoje, používají se proti němu metody faktického snížení populace, zatímco pro elitu se vytvářejí podmínky, kdy mohou uskutečňovat kontrolu a realizovat své nelidské projekty.

Tak situaci vidí Olga Četvěrikova, kandidátka historických věd, docentka katedry historie a politiky zemí Evropy a Ameriky Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů Ministerstva zahraničních věcí Ruska.
A jak je tomu u nás?
S počátkem nového tisíciletí globální vzdělávání překročilo i českou hranici a učitelům začal tanec kolem rámcových vzdělávacích programů, klíčových kompetencí, průřezových témat, implementace, průběžné evaluace, školení, sbírání kreditů, ... a byrokracie. 
V roce 2011 pak byla v České republice schválena "Národní strategie globálního rozvojového vzdělávání pro období 2011 - 2015" (vloudilo se sem slovíčko "rozvojového", ale nenechte se mýlit, je to stále totéž) vytvořená ministerstvem zahraničí za spolupráce (pouze spolupráce!!!) ministerstva školství na základě doporučení mezinárodních organizací (???). Není cílem tohoto textu se blíže zabývat tímto materiálem, jen chci upozornit na to, co je na něm už při zběžném přečtení nápadné. Bez nároků na úplnost uvádím jen pár charakteristických výňatků týkajících se "záhadných" nevládních neziskových organizací (NNO), kterými se to v materiálu jen hemží:

Hlavním cílem této strategie je zajistit všem občanům ČR přístup k informacím
(úsměvné) o rozvojových zemích a globálním rozvoji a motivovat je k aktivnímu přístupu při řešení globálních problémů...
...Velkou zásluhu na tom, že globální a rozvojová témata začala po roce 2000 pronikat i do českých škol, dosud měly především nevládní humanitární a rozvojové organizace, které využívají svých zahraničních zkušeností k tomu, aby připravily aktuální podklady a učební materiály, vhodné pro přímé zařazení do výuky. Díky nim vznikla za podpory Ministerstva zahraničních věcí ČR a Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ČR řada příruček, výukových materiálů i pracovních listů. Mnohým neziskovým organizacím i vysokým školám se v minulých letech podařilo navázat spolupráci a rovněž získat finanční podporu mezinárodních organizací (EU, UNDP, North-South Center) nebo dalších dárců (Kanada, Rakousko). Významným počinem nevládního sektoru byla mezinárodní konference věnovaná globálnímu rozvojovému vzdělávání, kterou v rámci českého předsednictví v Radě EU uspořádala v roce 2009 společnost Člověk v tísni
(o níž si vrabci cvrlikají ve spojitosti s CIA a NED viz odkaz ZDE) ve spolupráci s Českým fórem pro rozvojovou spolupráci (FoRS) a evropskou platformou evropských nevládních organizací CONCORD...

Žáci by měli
- získat motivaci pro vlastní spoluúčast při řešení globálních problémů a pomoc lidem z rozvojových zemí, ať už činností v nevládních organizacích, ve vlastním budoucím povolání či v každodenním životě.
- respektovat odlišné názory a pohledy na svět,
- znát příčiny a důsledky nejdůležitějších globálních problémů,
(a kdo jim je po pravdě řekne?!!!)
- zvládat otevřenost a kritické myšlení - otevřený a kritický přístup k informacím a názorům, schopnost morálního úsudku a rozhodnutí na základě informovaného postoje
(informovaného kým?)...

- Podpořit spolupráci škol se soukromým sektorem a NNO a podporovat společné aktivity škol, obcí, malých a středních podniků, NNO a veřejnosti ze strany státní správy a územních samospráv při začleňování principů a cílů globálního rozvojového vzdělávání do vzdělávacích procesů.
- Podporovat činnost nevládních neziskových a zájmových organizací pracujících s dětmi a mládeží ve volném čase
- Podporovat partnerství v rámci občanské společnosti a rozvoj kapacit nevládních neziskových organizací poskytujících služby veřejnosti v oblasti globálního rozvojového vzdělávání.
- Podporovat dotační programy na podporu aktivit NNO, volnočasových aktivit dětí a mládeže a dalších programů v oblasti globálního rozvojového vzdělávání v rozpočtu MZV na zahraniční rozvojovou spolupráci.

Strategie se snaží reagovat na analyzované výzvy tak, aby se Česká republika do roku 2015 přiblížila v oblasti globálního rozvojového vzdělávání vyspělým zemím západní Evropy.
(tak to je přímo vtip viz odkaz ZDE)...
atd. atd...

Od druhé poloviny 80. let se globální rozvojové vzdělávání - a spolu s ním zvýšený důraz na rozvíjení hodnot jako solidarita, tolerance, lidská práva a demokracie - stalo nevyhnutelnou součástí vzdělávacích procesů vyspělých společností.
 
A kam se nám podělo vlastenectví, duchovnost, morálka, svědomí, poctivost, čestnost, spravedlnost, úcta ke stáří, láska k přírodě - a vůbec, kde je ona "všestranně rozvinutá, harmonická osobnost", která byla cílem výchovy a vzdělávání ve staré dobré české pedagogice?


A jen tak na okraj:
Generální ředitelka UNESCO Irina Bokovová řekla, že vzdělávání bude „transformovat životy“ a povede k „průlomu, pokud jde o všechny navrhované cíle trvale udržitelného rozvoje“.
Tatáž instituce - UNESCO však ve svých Pokynech ohledně vzdělávání k trvale udržitelnému rozvoji píše:
„Obecně vzato, lépe vzdělaní lidé, kteří mají vyšší příjmy, spotřebovávají více zásob energií než lidé s nižším vzděláním, kteří mají menší příjem. V tomto případě více vzdělávání představuje pro trvale udržitelný rozvoj větší nebezpečí.“
Tak jak to tedy vlastně je?
Také se vám zdá, že institucím jako OSN a UNESCO vlastně vůbec nejde o lepší vzdělávání, ale o indoktrinaci sloužící novému světovému řádu?


zdroje:
http://www.nakanune.ru/articles/111076/
https://duckduckgo.com/?q=N%C3%81RODN%C3%8D+STRATEGIE+GLOB%C3%81LN%C3%8DHO+ROZVOJOV%C3%89HO+VZD%C4%9AL%C3%81V%C3%81N%C3%8D&t=canonical
http://freeglobe.parlamentnilisty.cz/Articles/14623-vyssi-vzdelanost-ohrozuje-trvale-udrzitelny-rozvoj-osn-a-unesco-chteji-z-deti-vytvorit-nove-svetoobcany-je-treba-preformulovat-hodnoty.aspx
unesdoc.unesco.org/images/0015/001524/152453eo.pdf


(©)2015 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.

12 komentářů:

  1. Cituji: "A kam se nám podělo vlastenectví, duchovnost, morálka, svědomí, poctivost, čestnost, spravedlnost, úcta ke stáří, láska k přírodě - a vůbec, kde je ona "všestranně rozvinutá, harmonická osobnost", která byla cílem výchovy a vzdělávání ve staré dobré české pedagogice?"

    To je nedorozumění. Neplést výchovu se vzděláváním!
    Jak bylo správně zmíněno v úvodu článku, výchova není vzdělávání, je to něco jiného.
    Je tedy potřeba si nejdřív ujasnit co vlastně chceme. Jestli chceme děti vzdělávat, nebo jestli chceme do škol přenést i výchovu. A pokud chceme děti i vychovávat, pak by jsem zvědavý kdo to bude dělat a jak :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ještě k tomu dodám, že věcí škol je vzdělávání, výchova je věcí rodiny. Bohužel jedno bez druhého nebude fungovat a tak jestli chceme kvalitně a dobře vzdělávat, musíme vytvářet a udržovat i podmínky pro kvalitní rodinné prostředí a výchovu.
      Bohužel v současnosti nastává velký odklon od rodiny. Pro spotřební kapitalistickou společnost je ideálem jednotlivec, jednočlenná "rodina". Takový člověk je mnohem ovladatelnější a závislejší a hlavně je to násobně lepší spotřebitel (tříčlenné rodině stačí jeden byt, jedno auto, jedno inkaso, atd. Tři jednotlivci potřebují tři byty, tři hypotéky, tři auta, tři inkasa,...), proto je dnes takový životní styl propagován ze všech stran a je vytvářen dojem, že klasická forma rodiny je nepotřebný přežitek. Jenže to je špatně, tohle nikam nevede a rozhodně nebude vůbec snadné tento trend změnit. Ale jsem rád, že si to lidé začínají uvědomovat.

      Vymazat
    2. Anonyme,
      klasická česká pedagogika vždycky hovořila o "výchovně-vzdělávacím" procesu. V každé školní interakci, která jde po linii učitel - žák (tedy lidská bytost - lidská bytost), jsou totiž vždy účastné oba procesy. Učitel vychovává svým postojem, chováním i způsobem prezentace vzdělávacích informací, i kdyby to neměl v úmyslu. Tak už to prostě funguje v základu vztahů mezi lidmi. Takže tvrdit, že vychovávat má rodina a vzdělávat škola, je příliš černobílé vidění.
      Olga Četvěrikova v článku nahoře má však na mysli skutečnost, že projekt globálního vzdělávání se snaží ze školy co možná nejvíc odstranit výchovnou (citovou) složku a po učiteli se pouze chce, aby dodal žákovi potřebné kompetence k plnění role, jakou od něj očekávají korporace. O nasycení přirozených duševních potřeb dítěte se už postarají média. Jak? Pusťte si nějaký "dětský" pořad a bude vám to hned jasné.
      Vy jste ale měl zřejmě na mysli, že základ morálky dává dítěti rodina - což je bezesporu pravda, ale dává mu přece i vzdělání ("A proč teče vodička dólu a proč neteče nahoru?"...) a stejně tak bez výchovy by se ze školy stal neovladatelný chaos. Takže funguje obojí zároveň, i když ne vždy ve stejné poměru. :-)
      A jen k doplnění vaší druhé myšlenky: daleko nejsnadněji ovladatelný není "singl", ale rodič.

      Vymazat
    3. Samozřejmě že výchovu a vzdělávání nelze striktně oddělit, vždy je přítomno oboje. Přesto jsou to dvě odlišné "věci" a je nutné je tak brát a hlavně dbát, aby nedocházelo k záměrnému míchání a zneužívání v něčí prospěch, jak popisuje článek.
      Ostatně k tomu popisovanému zneužívání může docházet pouze když záměrnou manipulací podmínek donutíme rodiny, aby na svoji výchovnou funkci rezignovaly. Nebo si vážně někdo myslí, že vše co díte potřebuje mu dá škola a rodina se nemusí starat o nic? To je uměle vytvořený klam a lež sloužící právě přesně tomu, před čím článek varuje - k výchově oveček pod něčí taktovkou.

      Vymazat
  2. Na doplnenie z iného zdroja:
    http://www.zosity-humanistov.sk/2015/08/vzdajte-sa-slobody-a-budete-sa-moct-zaradit-do-paranoidnej-elity/
    F.

    OdpovědětVymazat
  3. Promiňte, ale jaký je přesně důvod k tomu, aby se děti učily ausgerechnet na ruských pohádkách, ruských písních a ruské literatuře? Tedy kromě touho, že to píše AeroNet a hlásí RU1. Je Balada o pluku Igorově o něco víc, než Kosmova kronika? Je drak Gorynyč větší a lepší než drak z Prince Bajaji? Nesebrala snad Božka Němcojc nějaký český pohádky nebo tak něco? Tuším správně, že Jirásek napsal nějaký starý pověsti?
    Mám pro vás smutnou zprávu. Tady nejsme ve stepi a mužika nebo bojara aby jeden pohledal a opričina se nás taky nijak netýkala. Do civilizačního okruhu, který zplodil Ivana Hrozného tak nějak... nepatříme, bez ohledu na to, že se nám tu státní moc furt snaží vnutit nějaký věrozvěrstva.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milý Bášo,
      část textu, kde se píše o ruských pohádkách, je překlad článku ruské docentky Olgy Četvěrgové. Frštenzí? :-)

      Vymazat
    2. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

      Vymazat
    3. Bášo,
      když se někdo třeba bojí tmy, tak taky neleze v noci na hřbitov nebo do lesa.
      Komentář jsem smazal nikoli za obsah, nýbrž za vulgarismus, který obsahoval. Pište si, co chcete, ale počítejte s tím, že tady jste na našem písečku, tudíž uzpůsobte formu obecně pojímané slušnosti - pokud nechcete být mazán.

      Vymazat
  4. Pan/paní Báša - to kto je Božka Nemcojc ? Keď viete napísať správne napr. Princ Bajaja, tak prečo neviete napísať správne meno spisovateľky ? BE

    OdpovědětVymazat
  5. Dobrý den, zdravím Michala a Vlabi, díky za články, ale koukám, že tady máte nějakého velmi nepříjemného a pravděpodobně špatně vychovaného komentátora jménem Báša.Vůbec se mi nelíbí. . . . nevnímám jeho komentáře jako myšlenku, ale vnímám ho jako nějaký nepatřičný kus něčeho tady u Michala a Vlabi . Je to, jako když si Motorkář vezme na sebe oblek na motorku. Tak se to nějak nehodí..). JINAK AHOOOJ IVA

    OdpovědětVymazat
  6. Upřímně nechápu, proč by se nemohly děti učit na ruských příkladech, jak tu řeší kolega výše. Já osobně si pamatuji, že jsem měl jako malý (v 90. letech) doma několik knížek ruských pohádek, ty na rozdíl od jiné sovětské literatury nebyly nijak propagandistické a pamatuji si, že ilustrace v nich mě bavily více. Docela by mě zajímalo, kam se poděly ty knížky. Nejspíš někde zmizely, když naši přestavovaly interiér v obýváku. :/

    OdpovědětVymazat

Podmínky pro publikování komentářů