30. 7. 2015

Věštění budoucnosti - ano či ne?

Poslední dobou se množí případy, kdy se mi moji známí i zákazníci svěřují s tím, že navštívili nebo se chystají navštívit nějakou kartářku, věštkyni či jinou "předpovídačku" osobní budoucnosti. Ti, co již tak učinili, jsou překvapeni přesností a komplexností vyplněných věšteb. I já musím připustit, že značná část z nich je typu, který určitě nespadá do mezí pravděpodobnosti, na kterou sázejí podvodníci a šarlatáni, jež si na věštce a věštkyně jenom hrají, aby na lidech, nacházejících se v těžkých životních obdobích a připravených pustit nějaký peníz, zbohatli.
Když jsem byl jednou osloven, abych na tuto skutečnost řekl svůj názor, doslova samo od sebe ze mě vypadlo asi následující.

Věřím tomu, že jsou lidé, kteří mají tu prazvláštní schopnost nakouknout za oponu času a prostoru a tím zákazníkovi sdělit více či méně podrobný nástřel toho, co ho v čase budoucím čeká. Ale sám mám silnou zábranu k někomu takovému zajít. Ne že bych to potřeboval, spíše by šlo o zvědavost, ale prostě k tomu mám negativní postoj. Proč?
Domnívám se, že budoucnost jako taková není jen jediná možná. To by totiž odporovalo mému základnímu pojetí toho, proč tu vlastně jsme. A tím je svobodná volba, které jsem tu na blogu věnoval nejeden článek. Svobodná volba na té úrovni, kdy až v okamžik samotný se rozhodneme, jak zareagujeme. Tedy alespoň na myšlenkové úrovni, protože na té instinktivní (např. pud sebezáchovy) jede nezávisle a většinou rychleji, než myšlenkové pochody v mozku. Tato možnost svobodně se rozhodovat je něco, co podle mne, a poznatky v kvantové fyzice to naznačují, může budoucnost štěpit do více než jednoho směru. Zjednodušeně - možnost více paralelních časových linií, kdy v každé jede čas a prostor podle možností, kterak jsme se mohli rozhodnout.
Tedy osobně se domnívám, že ti skuteční věštci a věštkyně opravdu vidí budoucnost svého zákazníka, ale pouze jednu z více jejích variant. (Proč však zahlédne zrovna tu a ne jinou linii, by ale bylo na další článek.) V tuto chvíli pro zákazníka nastává zásadní problém: tím, že se  o své budoucnosti dozví, nastaví na tuto zjevenou časoprostorovou linii svoje vědomí (soustředí pozornost). A právě tím, že je jeho vědomí na tuto linii zaměřeno, se tato varianta stává jednou z nejpravděpodobnějších, a proto se také často i stane v budoucnu skutečností. Jelikož píšu dost složitě, vím o jednom názorném příkladu. Ve filmu Matrix (nebojte, neujíždím na něm, jen je tam dost scén a dialogů, které názorněji než moje texty vypoví to, co mám často na mysli) je scéna o věštění budoucnosti, kdy Neo poprvé přichází za Vědmou:

Vědma: „Nabídla bych ti židli, ale stejně by sis nesedl. … A tu vázu pusť z hlavy.“    
Neo: „Jakou vázu?“    
Neo se otočí, přitom zavadí o vázu, která stála za ním, a shodí ji.    
Vědma: „Tuhletu.“    
Neo: „Odpusťte!“    
Vědma: „Kvůli tomu se netrap. Jedno z mých dětí ji slepí.“    
Neo: „Jak jste to věděla?“    
Vědma: „Ó, no. Ale teď ti asi bude nejvíc vrtat hlavou, jestli bys ji rozbil, kdybych ti o ní neřekla. …

Nabízí se tu otázka, zda tím, že je člověku vyjevena jedna z jeho možných budoucností, není do značné míry ochuzen o svobodnou volbu. Nikoli někým druhým, ale sám sebou, svým vědomím, které je upřeno na konkrétní možnost. A pokud ano, jaký to může mít pro něj dopad do budoucnosti? Kdo může s jistotou říci, jaké rozhodnutí by mu v časovém horizontu přesahujícím zjevenou věštbu přineslo větší užitek? Opět příklad: Marii je zjeveno, že bude mít za pět let dvě děti a příjemného manžela, jehož jméno je Karel a je někde z jižních Čech. Za pár měsíců opravdu potká Karla ze Šumavy, a tak v důvěře ve věštbu, která se jí zamlouvá, rozjede tuto časoprostorovou linii. Jenže věštkyně neviděla, že například za sedm let budou mít tragickou autonehodu, kde všichni kromě Marie zahynou. Neviděla také jinou variantu budoucnosti, kdy za pět let má dvě děti a skvělého manžela jménem Roman, s kterým by prožila nádherný a spokojený dlouhý život.

Nechci se v tom dále rochnit. Myslím, že je patrné, co se mi honilo hlavou a je na každém zvlášť, jak se k tomu postaví. Jsem totiž toho názoru, že svoji realitu si tvoříme každý sám svým vědomím nebo alespoň máme na to potenciál, který je tím větší, čím vědoměji své vědomí používáme.



(©)2015 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.

17 komentářů:

  1. Takto končí každý web, kravinami.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Takto se vyjadřuje každý nevychovanec, provokacemi.

      Vymazat
    2. Dobrý večer. Nojo, tak nám ovce nechodí do kostela, jsou nějací moc chytří, dokonce církve kritizují, že mají majetek a zlato . . . . tak jim dáme lízátko. ha. plná televize různých kartářek a vědem. A jak se na tom dá vydělat. . . .:) koukám, že mafii se hodí úplně všechno do krámu, jen když lidi zabaví . Michale dobrý článek. Tím jsem nechtěla říct, že některým lidem vyložení karet nepomůže a uškodí. HVĚZDY NELŽOU . . . . IVA

      Vymazat
    3. Ahóóóoj Ivko :-)
      Jestli je článek dobrý si netroufám hodnotit, ale děkuji za Tvoje hodnocení :-)
      Nějak se stále nemohu popasovat s tím "HVĚZDY NELŽOU". Jde o to, že pokud by tomu tak opravdu bylo, kde by pak byla naše lidská svobodná volba se rozhodovat? Znamenalo by to totiž, že vše je dopředu dáno a my si tu jen odžíváme předem daný neměnný scénář. Jasně mohli bychom spekulovat, že jsme například sami (možná) spoluscénáristy, kdy si to naplánujeme ještě před inkarnací a vlastně se svým způsobem o svobodnou volbu jedná, ale určitě ne na naší, či-li lidské úrovni a já jsem nyní hold právě v této úrovni. Jsem rebel každou buňkou v těle (prý už minimálně tisíc let a vždy jsem na to dojel :-) ) a kategoricky jsem proti tomu, abych tu byl jen loutkou, byť loutkou mojí Duše. Ale myslím si, že ani moje Duše není zrovna "konzervativní", tak si to tady doufám společně užijeme s příjemnými překvapeními pro nás oba :-)

      Vymazat
    4. Napadlo Tě někdy spojit svobodu s nutností v jeden organický celek s názvem lidský život? Ty pořád operuješ s dvěma krajními póly - úplná svoboda vs. úplná nutnost a nikdy se ke skutečnosti nepřiblížíš. Ve Tvých komentářích a článcích na to narážím už nějakou dobu a poměrně dlouho.

      Začal bych od trichotomie tělo - duše - duch a odtud se pomalu propracovával k pochopení. Pravdou je, že do našeho bdělého vědomí neprochází ono skryté tajemné řízení osudu, které nemůže popřít nikdo, kdo se životem a sám sebou hlouběji a upřímně zabývá. Jenže právě to, že to ZATÍM neprochází do bdělého vědomí, je důkazem, že lidská bytost je mnohem komplexnější, než si jsou lidé ochotni připustit a že bychom na zdokonalování svého vědomí denně pracovat. Čím dokonalejší a vyvinutější vědomí, tím víc toho může pojmout. Co se dřív zdálo nepochopitelné a tajemné, se může stát naprosto jasným a samozřejmým.

      Slovní spojení "být loutkou své Duše" bohužel odráží to nejhlubší nepochopení - vždyť Duše (a Duch) jsi přece Ty sám, tak jak můžeš být svojí loutkou? Co by to mělo za smysl? Až lidé přestanou násilně a nesmyslně rozdělovat svoje bytí, pak se teprve dostanou k pochopení vlastní bytosti.
      Píšeš, že jsi stále na naší, "lidské" úrovni, jako bys tím omlouval to, že zatím nechápeš, jak pracuje osud, karma a svoboda. Tím to ale omlouvat nelze. Už na této úrovni jsme schopni pochopit z těchto zákonitostí opravdu mnoho, pokud se opravdu snažíme a namáháme - prostředky k tomu má každý k dispozici. Propracovat se k takovému pochopení může trvat půl roku nebo dvacet let, ale jde to. Jediné, čím si to pochopení můžeš sám znemožnit, je popírat např. karmu jen proto, že nesouhlasí s Tvým pojetím světa.

      Vymazat
    5. Ahoj Mišáku, omlouvám se, malujeme celej barák a počítač je tu ted jen jeden a to je jasný, že já se k němu moc nedostanu.:). promin, že jsem Tě trošku zmátla hláškou z filmu Pane vy jste vdova, ale myslím, že někdo má svobodnou vůli, nebo nějaký magnet, který ho přitahuje k hvězdám a kartám. Víš, já neumín tak dobře psát, jako ty , ale vím, že dokážeš dobře pochopit co myslím. . . . O tom, že jakékoliv náboženství je otrokárna, tak to je věc už hotová, netřeba ji rozebírat. . . Jednou mě v obchodě navštívila kamarádka mojí mamky, která je věřící a uznala za vhodné, protože jsem zrovna blbě čuměla:) . . . MĚ ZASVĚTIT DO TOHO JEJÍHO NÁBOŽENSTVÍ. . . tak jsem jí nechala vypovídat a pak jsem se jí tenkrát zeptala, co si myslí o hvězdách a kartách atd. No, ona se hned začala rozčilovat, že nám bible praví nechodte ke kartářům a hlavně mi oznámila, že po skončení našeho života nic není . . . . no, co Ti mám povídat, hned jsem se sfamfrněla , jen dobrá výchova mi nedovolila, abych té paní neřekla něco od plic. . . . S těma kartářkama je to tak. Každého svobodná vůle je jít ke kartářce, nebo ne. Pokud jsi inteligentní člověk, který má zdravou intuici a rozhled atd, tak Ti to nemůže nijak ublížit, ani nic, to může zmanipulovat jen blbce, většinou blbku, která se nechá. Tito lidé pak většinou nejdou za skutečnou hvězdářkou, která má schopnosti, jako třeba proutkaři, skuteční léčitelé, ale většinou je jejich volba nažene do spárů podvodnic a to už je jen jechich hloupost. Je to jen moje zkušenost a názor. Já osobně mám kamarádku, ta má tento dar, vykládá karty už od ranného dětství, jednou za čas ji navštívím a karty mi vyloží. Vždycky mě potěší a pomůže. Ovšem, to je jen jedna z tisíce, nebo desetitisíce. K nikomu jinému bych nešla. No, ale uvědomuji si, že svůj život řídím já, ale proč se nepobavit a kouknout, jestli to TAM JE:) . . . pro mě záhadná a lákavá věc je numerologie. Zajímá mě to , protože náš nepřítel, černá strana numerologii používá proti nám, proto bych to chtěla znát, nebo o tom něco vědět. Vždyt ti parchnti útočí vždy v souvislosti s nějakými daty a tak. . tak ahooj iva

      Vymazat
    6. Nazdar Ivko.
      Však já Tě pochopil a psal jsem to s nadsázkou. Jsem moc rád, že jsi zmínila to, že pokud člověk vědomě řídí svůj život, tak i tu kartářku může "risknout", protože pokud jde s proudem a naslouchá intuici, tak se nedostane k nikomu, kdo by ho chtěl zneužít. Ale vysvětlit to, je na dlouhý článek a to se mi nechtělo rozepisovat. Stejně pochopí jen ten, kdo už tohle tuší sám od sebe díky ochotě experimentovat a kouká kolem sebe (synchronicity). Kdo nechce věřit, tomu ani ten nejlépe napsaný text nic neřekne.
      Já jdu malovat barák teď v týdnu. Už měsíc mám z toho mentální kopřivku :-)

      Vymazat
    7. Míšo, neboj, to zmákneš, hlavně vyhazuj, rozdávej, at máte co nejmíň krámů, pak se to nezahemuje a líp se to i uklízí a maluje. jen tak na okraj, já jsem rozdávací, jenže to má háček. Ta energie funguje skutečně tak, že když někomu něco daruješ, tak se Ti do 24 hodin, nebo nejdýl do tejdne někde zase vrátí. Od začátku prázdnin se snažím zbavovat se všeho co nepotřebuju, ale občas i toho, co potřebuju, ovšem hrne se mi to zase domů. Je to sice moc hezké, když daruješ krásné skroje lonských hříbků, když letos nic není, ale okamžitě dostanu 20 kg meruněk NÁSLEDUJE VÝROBA DŽEMŮ ZAHEMOVANÝ ŠPAJZ atd. Tak opatrně. . . . ) IVA

      Vymazat
    8. Já se nebojím, já jsem chytil tchoře! :-)))
      Když uklízím, tak stylem "bagr". To znamená, že vše hrnu pryč z baráku. A když říkám vše, tak opravdu vše :-) Pochopitelně věc, která se mi někde válela pět let bez jediného použití, tak dva dny po úklidu (bagr styl) jí jako na potvoru nutně potřebuju a popeláři zrovna vysypali mojí popelnici :-) Ale ani tak mě to nikdy nedonutí přebírat a dumat nad použitelností čehokoli.
      Ty "vratky" znám. Zářným příkladem jsou tuzéry. Zrovna tuhle jsem dal největší spropitné v životě a bum ho druhý den jsem naopak já dostal největší diškrece v kariéře :-)

      Vymazat
    9. hezký:) tak to má být. To je ta naše rybí nátura. ahooj ivanice

      Vymazat
  2. Díky za článek .Přesně tak to vidím i já ,jen jen bych to asi neuměl popsat.Každé nahlédnutí do budoucna mění volby budoucnosti.
    Václav.

    OdpovědětVymazat
  3. Osobne si s takých veštieb akéhokoľvek druhu vyberám pre potešenie, len čo sa mi páči a chvíľu sa z toho teším. Potom si to niekam uložím a už na to nemyslím. Za nejaký čas spätne si na to spomeniem, keď to pekné sa vyplnilo.. :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Podle mě je to jednoduché - skutečná a pravá věštba možnost volby vylučuje. Neboť jestliže by to pak člověk vědomě změnil a neuskutečnilo se to, tak věštba neměla pravdu a byla to lež.
    A opačně - pokud věříme, že skutečná věštba existuje, pak se musíme smířit s tím, že nám naši iluzi svobodné volby vezme. Respektive můžeme si dělat co chceme, ale stejně nás to dovede k onomu výsledku.
    Z toho logicky vyplývá i to, že jestliže budoucnost existuje, tak je daná a neměnná. A kupodivu nám ani nijak nebere možnost volby - to ale v podstatě jen tím, že dopředu nevíme jak se zachováme, jakou volbu si zvolíme. A to právě se nám pak jeví jako možnost svobodné volby.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ať tak či tak, ochuzeni tedy nijak nejsme. Můžeme dělat cokoliv a rozhodovat se jak chceme, ať už výsledek známe nebo neznáme.

      Vymazat
  5. Veštením ti jasnovidec v podstate programuje istú variantu budúcnosti ( je možnosť že by dvaja veštci ti predpovedali dve rozne scenáre ?:)) a čím viac si s veštbou stotožnený, tým je väčšia šanca že si to predpovedané prežiješ.
    Plus ide aj o to či má predpoveď aj nejaké bočné scenáre, odbočky, skorší konec ( ako napr. v rozPravke o Vasilli Prekrasnej). Tým, že má človek možnosť s jeho pohľadu slobodnej voľby, tak vie ovplyvniť, ktorí scenár sa mu naplní :)

    OdpovědětVymazat
  6. Van Helsing- kniha Kdo se bojí smrti - je tam jedna moc zajímavá pasáž o svobodě volby kontra osudovosti, doporučuji přečíst. Ve zkratce řečeno máme tu v každém zrození dopředu určitý plán ale je na nás, jak ho dodržíme a naplníme, pokud 'jedeme' hodně mimo, tak se stávají synchronicity, ukazující že jdeme jinudy. A ještě je tam poznamenáno, že v rámci individuálního rozhodování máme svobodu volby ( a proč - a to odůvodnění zapadá do Tvého náhledu Michale) ale z hlediska evoluce planety a lidského souručenství na planetě žijící volbu nemáme, tam je 'tah' dán vyššími principy. Asi jsem tu poslední větu formuloval ne úplně šťastně, ale není to protikladné. Holt to tak dobře teď z hlavy nepopíšu. Jinak souhlas s principem článku. Obecně přece platí, že na co zaměříme svoji pozornost, to přitahujeme. StandaM.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Stando :-)
      Já ti rozumím. Mám na to stejný názor i když si někteří myslí opak. Před delší dobou jsem tu dal článek (http://myslenkyocemkoli.blogspot.cz/2013/05/uvaha-je-osud-nemenny.html), kde je řečeno vlastně to samé. Dnes bych ho napsal asi krapet jinak, něco bych vynechal nebo pojmenoval jinak, ale nosnou myšlenku jsem zatím ve své hlavě nepozměnil :-)

      Vymazat

Podepsat se není povinnost, ale projev úcty k druhým.