15. 7. 2015

KDY NASTAL POSLEDNÍ DEN POMPEJÍ ? 3


Než budeme pokračovat, zase malé zopakování: Pompeje, město rozkládající se v seismicky a vulkanicky velmi neklidné oblasti, prodělaly za dobu své existence celou řadu větších či menších poškození. Velmi destruktivní bylo například zemětřesení v roce 63, podepsala se na nich i erupce Vesuvu v roce 79. Vždy však byly obnoveny. Konec nastal až v roce 1631. Město zasáhla série zemětřesení, převalila se přes něj vlna pyroklastických plynů a na závěr bylo spolu se svými obyvateli zasypáno popelem a vulkanickým materiálem do výše několika metrů. Vzhledem k velké devastaci celého širokého okolí došlo k tomu, že se na ně postupně zapomnělo. Znovuobjeveny byly až o sto let později, kdy v roce 1748 začal první "archeologický" průzkum. Z nějakého důvodu se však začalo tradovat, že město tu leží zapomenuto nikoli od katastrofické erupce Vesuvu v roce 1631, ale už od roku 79. 
Proč?
Náhoda, anebo promyšlená mystifikace?



William Hamilton: Pohled na chrám Isis v Pompejích během prvního výkopu, kolem 1750

Možná jste už někdy narazili na zmínku, že poprvé si zbytků zasypaného města všiml v roce 1590 významný architekt Domenico Fontana, když byl pověřen vyprojektováním vodovodu pro tuto oblast. Přesto se kupodivu po následujících 150 let nic nedělo. Nebylo to třeba tím, že město na své zasypání ve skutečnosti teprve čekalo?
Podívejme se proto, jak ono to vlastně s tím Fontanovým "všimnutím" bylo.

Celá výstavba vodovodu prokazatelně proběhla v letech 1594 - 1600, jak si ostatně můžeme přečíst na mramorové desce visící v ulici Via di Nocera v Pompejích. ("V letech 1594 - 1600 architekt Domenico Fontana vykopal tento kanál, aby přivedl vodu z řeky Sarno do továrny zbraní v Torre Annunziata. Při jeho stavbě byly poprvé objeveny trosky Pompejí.")


Dobře, vodovod tu je, to nikdo popřít nemůže, nelze popřít ani dobu, kdy vznikl. 
Jenže on vede POD ZÁKLADY MĚSTA!
A v případě, že Pompeje byly v době jeho výstavby zasypané, by to bylo místy až desítky metrů pod povrchem! Takže tu opět asi něco bude špatně...

Cílem vodovodu měla být továrna hraběte Sarna v Torre Annunziata vyznačená na následujícím satelitním snímku modrým kroužkem vlevo nahoře. Červeně je zakreslena jeho část vedoucí přes dnešní archeologický areál Pompejí. Pokud tou dobou Pompeje opravdu zasypané byly, pak vás jistě při pohledu na tento snímek napadne logická otázka: Proč sem tedy vodovod vedli, proč taková oklika? Napadá snad někoho něco jiného, než že měl zásobovat město? Ale jaké, když tam údajně žádné nebylo?


To však není jediná záhada. Daleko důležitější je, jak vůbec bylo celé dílo postaveno. Uložit totiž do země gigantickou kamennou trubku o průměru 2 metry, a to v délce téměř 2 kilometrů, rozhodně nemohlo být jednoduché. A nejen to: na řadě míst byly od hlavního podzemního kanálu vyvedeny na povrch šachty, které ve městě (které tu údajně nebylo) fungovaly jako studny, a také řada kontrolních stanovišť, jimiž bylo možné sestoupit do podzemí a opravit případné havárie.
V místech, kde vodovod křížil ulice a dostal se na jejich úroveň, byla pak dlažba velmi pečlivě upravena, aby nebylo bráněno dopravě.


Precizně, dokonale. A tak možná poněkud překvapí, že Fontana, co by přední papežský inženýr, který kromě jiného vytvořil mistrovský obelisk na náměstí před chrámem sv. Petra ve Vatikánu a postavil palác na náměstí Reale v Neapoli, dovolil takovou překážku v provozu, jakou vidíme na následující fotografii. Zároveň to je ale jediná část na celé délce vodovodu, kde se dostal nad úroveň povrchu země, a tak k tomu asi měl závažný důvod.

Vodovodní kanál křížící Via di Nocera

Jak tedy probíhala stavba? Jsou jen dvě možnosti: podzemní cestou, anebo svrchu. Pokud bychom přistoupili na myšlenku, že vodovod byl kopán v podzemí (tak jako dnes třeba vzniká metro), pak je tu hned několik v podstatě nepřekonatelných překážek:
- Kyprý sopečný popel a vulkanické vyvrženiny by se Fontanovi staly neřešitelným problémem, pokud by chtěl prorážet horizontální štěrk pod zasypanými Pompejemi. Bylo by v takových podmínkách
prakticky nemožné zpevnit celou stavbu, a dokonce ještě přitom vyložit cihlami nepřerušenou klenbu. I dnes důlní specialisté na prostorové geometrické měření - a Fontana jím nebyl a neměl ani jejich vybavení - při vyměřování chybují, zejména při sklonu a spojích.
- Neměl k dispozici ani něco jako razicí štít, který by celou práci provedl hluboko pod zemí, aniž by si dělníci všimli, že kopou pod mohutnými základy antických chrámů,
- a to navíc v místech, kde vzhledem k permanentně unikajícím sopečným plynům byla déletrvající práce pod povrchem země prakticky nemožná. 
Takže z podzemí to nešlo, a tak jediný logický závěr je, že Fontana stavěl otevřeným způsobem, svrchu. Jinak by se totiž nedala vysvětlit naprostá přesnost při stavbě: nerozbil ani jednu stěnu, nenarazil ani na jednu stavbu, přesně vodovod zahloubil při křížení s ulicemi (kromě jedné, jak jsme viděli), kontrolní studně stavěl přesně na úrovni ulic a některé z nich dokonce s bočními dvířky, aby se dalo vcházet z ulice (viz obrázek dole - kontrolní studně při stěně Villy Menandra). 
Pokud jsme tedy došli k závěru, že vodovod musel vznikat při stavbě svrchu, pak je ale jasné, že musel probíhat v "živém městě" při respektování všech jeho současných pravidel rozložení městských komunikací. 

Kontrolní šachta v ulici Vicolo del Citarista
Aby si tohle všechno neuvědomily miliony turistů a poutníků, kteří do těchto končin už po staletí jezdí obdivovat STARÉ ANTICKÉ památky a přitom samozřejmě pustí nějaký ten groš, je třeba teorii o zániku tohoto města na počátku letopočtu hájit všemi možnými prostředky. Není snad cestovní ruch nejlukrativnější oblastí hned po obchodu se zbraněmi a drogami?
Problémem by při tom ale mohly být... Fontanovy studně.

Studně
Do začátku vykopávek ani jedna studniční šachta na starých topografických mapách Pompejí není vyznačena, protože všechny studny na území města byly odhaleny až v procesu vykopávek. Pokud by Fontana kladl vodovod pod mnohametrovou vrstvou, pak by i studniční šachty musely být mnohametrové. A byly by vyznačeny na starých topografických mapách. Nejsou tam.
Historie studny u chrámu Isidy je charakteristickou ukázkou toho, jaká byla a je situace s pompejskými studnami navázanými na Fontanův vodovod.
V 18. století měly tyto městské studny původní šikmý štít a stříšku (detail vpravo).

Francesco Piranezi: Vykopávky v Isidině chrámu v Pompejích, 1788
V 19. století - jak je patrné na fotografii z roku 1851 - je studna v chrámu ještě na svém místě, ale už bez stříšky a zarovnaná. Tehdy zřejmě začínali tušit, jakou hrozbu datovému usazení Pompejí do antického starověku v sobě tají tato zařízení napojená na renesanční vodovod. 


 A tak byly postupně restaurovány a restaurovány,... až byly "odrestaurovány" zcela. Na snímcích z 20. století už nadzemní část chybí zcela. A podobně tomu je i jinde ve městě. Došlo tu tedy k něčemu, co je v archeologii naprosto nepřípustné - úprava, změna historické skutečnosti.


Avšak v místech, kam turisté nesmějí (a autor tohoto článku se na vlastní kůži nejednou přesvědčil, že tyto prostory jsou střeženy velmi, velmi nekompromisně. Proč?), se zbytky nadzemních částí zachovaly.

Studna v zahradě Vicolo della Nave Europa
Závěr
Vše, co bylo výše uvedeno dovoluje s určitostí tvrdit, že tento vodovod byl postaven v existujícím městě, které katastrofa teprve čekala. Tudíž dnes vykopané město Pompeje je městem zničeným při erupci Vesuvu v roce 1631, což ostatně potvrzuje i epitaf z té doby v Torre del Greco, kde jsou Pompeje připomínány spolu s Herculaneem, Ottavianem, Resinou i Portici v seznamu měst zničených touto přírodní katastrofou. A dokazuje to i velké množství zde nalezených předmětů odpovídajících nikoli starověku, ale období nastupujícího novověku.
Proti tomu zní opravdu legračně oficiální příběh o tom, jak geniální Fontana postavil vodovod pro v místě neexistující zasypané město, pod základy jeho zasypaných domů, ba dokonce i pod mohutnými zasypanými chrámy, aniž by sebemíň poškodil jejich zasypané zdi. Pro toto neexistující zasypané město z něj vyvedl studny přesně na úroveň n
eexistujících zasypaných ulic, zřídil kontrolní šachty přístupné ze zasypaných ulic a směrem do těchto neexistujících zasypaných ulic jim nechal udělat dveře, okna a omítku. Zvenku. 
Přitom se nám tvrdí, že za celých těch 6 let si pouze "všiml", že tu asi někdy, kdysi dávno, možná, mohlo být něco jako město. 
Věř, kdo můžeš...

A proč to všechno, proč celý ten grandiózní podvod?
Důvodů může být víc. V první řadě tu jde o úžasný byznys a peníze jsou, jak víme, vždy až na prvním místě. Ale taky to mohl být jen omyl historiků, který je tak těžké si po staletích přiznat.
Jenže v tom mohl být i hlubší smysl - vytvořit mýtus úžasné, starověké kultury Evropy. A tento trend byl zjevně kýmsi podporován. "Antičnost" se stala módou. Podívejme se, jak se dav tísní, jen aby viděl ten zázrak: "To jsme my, naše úžasná minulost, naše nádherné kořeny, které tu najednou vypluly z matně šedivé mlhy našich údajně barbarských kořenů!" 


Záliba v antice se promítla do vznikajícího klasicismu, který zasáhl všechna odvětví umění. Bez významu není ani důraz na uvolněnou sexualitu, která čišela z maleb postupně odhalovaných pompejských vil a zcela jistě ovlivnila tehdejší prudérní společnost. I to byl výrazný krok k celkové změně mentality západní kultury. Kdosi v pozadí se tu chopil příležitosti a plně ji využil k formování lidstva plánovaným směrem...
Možná.

- konec -

(Podle článků Andreje Čurilova)
O autorovi: (1962 - 2013) absolvent Novočerkaského polytechnického institutu pracoval jako inženýr-mechanik v oboru stavebních materiálů a konstrukcí ve vedoucích funkcích různých podniků stavebních materiálů v pobaltských státech. Roku 1992 se přestěhoval do Německa. Od roku 2007 se aktivně zabýval historickými analýzami, kterým věnoval veškerý volný čas. Problematikou Pomepejí se zabýval několik let a na toto téma publikoval na různých forech a vydal knihu. Je v této oblasti mezinárodně uznávaným autorem.



zdroje:

http://new.chronologia.org/volume6/pompei.html
http://new.chronologia.org/volume6/pompei2.html
http://new.chronologia.org/volume6/pompei3.html
http://new.chronologia.org/volume6/pompei4.html
http://pompeiiinpictures.com/pompeiiinpictures/index.htm


(©)2015 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.

35 komentářů:

  1. Dobrý večer, zdravím VlaBi super. Krásný záhadný články. Díky, že tohle překládáš, moc si toho vážím . Ten seriál o Slovanech, to bylo taky pěkný. Četli jsme si to s manželem . Je to až směšný, když si člověk vzpomene, co jsme se učili ve škole. . . . iva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivo,
      zdravím tě! Jsem moc ráda, že tu s námi pořád jsi. :-)

      Vymazat
  2. Valerij Alexejevič Čudinov - Ruske runy

    Tento akademik prečítal 40.000 rokov staré nápisy písané ...ruštinou...
    Naše dejiny sú bohatšie, než si 99, 9% ľudí čo i len pripustí.
    V školách a v bedni sa o tom pochopiteľne NIČ nedozvieme, inak by tá obluda vytvorená žrecmi nemala už dávno žiadnu moc...

    Robo

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. http://myslenkyocemkoli.blogspot.cz/2014/04/iransky-princ-mag-rodamir.html

      Nicméně v případě A. Čudinova bych doporučovala jistou dávku opatrnosti...

      Vymazat
    2. Ten článok si určite prečítam, ďakujem! :-)

      Čudinova som uviedol, pretože je to viac-menej "oficiálny" činiteľ.
      Keby som napísal, že máme históriu na Zemi asi miliardu rokov starú, tak by ma práve 99.9% ľudí poslalo v duchu niekam - v školách ani nikde inde (skoro nikde) sa to predsa neuvádza... :-)

      Robo

      Vymazat
    3. ..pardon... myslím dejiny...hisTÓRiu prenechajme iným... :-)

      Robo

      Vymazat
  3. Citace: "Budu rád za každý názor, který bude veden slušnou formou. Stejně tak ocením konstruktivní připomínky a nápady, které uvedené myšlenky podpoří, ale i naopak ukáží, že s nimi není něco v pořádku."

    V tomto dílu se dočítáme: "Velmi destruktivní bylo například zemětřesení v roce 63, podepsala se na nich i erupce Vesuvu v roce 79. Vždy však byly obnoveny. Konec nastal až v roce 1631."
    A o pár řádků níž narazíme na první rozpor, který je následně zmíněn ještě několikrát: "Proč sem tedy vodovod vedli, proč taková oklika? Napadá snad někoho něco jiného, než že měl zásobovat město? Ale jaké, když tam údajně žádné nebylo?"
    Ale vždyť se psalo,že bylo vždy obnoveno, takže tam bylo. Bylo zobrazeno i na všech starých mapách, tedy prokazatelně existovalo. Proto by mě zajímalo z čeho vychází informace, že tam údajně žádné nebylo? Nebylo tam město z antické doby, které bylo zasypané, ale to středověké tam normálně stálo a fungovalo.

    A druhý rozpor: "Takže z podzemí to nešlo, a tak jediný logický závěr je, že Fontana stavěl otevřeným způsobem, svrchu. Jinak by se totiž nedala vysvětlit naprostá přesnost při stavbě: nerozbil ani jednu stěnu, nenarazil ani na jednu stavbu".
    Já si naopak neumím představit jak stavět dva metry široký vodovod v hloubce několika metrů povrchových výkopem a nepoškodit žádnou zeď ani stavby na povrchu, které vodovod kříží. Tohle je podle mě nemožné a naopak nevidím problém v budování vodovodu podzemním způsobem. Lidstvo mělo v té době bohaté zkušenosti s budováním podzemních chodeb, nalezneme je i téměř pod každým českým středověkým městem či hradem. Nevidím tedy žádný problém proč by to nešlo v roce 1600.
    Autor v této sérii o Pompejích opět brnká na strunu lidské zvědavosti, ale bohužel to podává zmatenou formou s mnoha logickými rozpory a tak článek nelze brát zcela vážně. Což je škoda. Rozhodně bych být autorem nepoužil výraz grandiózní podvod, protože článek se tomu blíží víc.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Anonyme,
      nevím, co nechápete. Ale shrnu vám to ještě jednou:
      Podle oficiální verze bylo město zasypáno v roce 79 a znovuobjeveno až v roce 1748. Mezitím tu podle historiků žádné město (tedy ani středověké) NEEXISTOVALO. To že však na středověkých mapách zakresleno je, naopak dokládá, že oficiální teorie je chybná, po celou dobu normálně EXISTOVALO a zasypané bylo až v roce 1631. Frštenzí?
      A co se týče samotné výstavby, upozorňuji, že autor článku - odborník v oblasti stavebních materiálů a konstrukcí a zároveň i znalec historických postupů - s tím problém nemá. Vy ano? A to už ani nezmiňuju, proč by ten vodovod Fontana kopal v hloubce desítek metrů...
      No a zbytek všeho příspěvku jsou už zase jen obvyklé prázdné blablabla.

      PS: A jen preventivně dodávám, že diskuze je určena k inteligentnímu probírání nastoleného tématu a jakékoli odbočování do napadání v osobní rovině bude opět nekompromisně mazáno.

      Vymazat
    2. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

      Vymazat
    3. Můj názor je, že v případě Pompejí došlo k překroucení informací a následnému rozšíření a neustálému opisování právě té překroucené verze. Taký jakýsi obecně oblíbený omyl. Byly nalezny a vykopány původní, antické Pompeje, na které se skutečně zapomnělo. Jenže neustálým opisováním a komolením zpráv z toho vzniklo, že se na celé pompeje zapomnělo, tedy i na ty pozdější. Prostě takové nedorozumění, ze kterého vznikají i věci jako například tento ruský článek.
      To, že Pompeje tam byly neustále je téma, které by si zasloužilo kvalitně provedenou odbornou stať. Takto ruský článek tomu spíš ještě víc ublíží.

      Vymazat
    4. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

      Vymazat
    5. Anonyme, obdivuhodná teorie, vskutku. :-))))

      Vymazat
    6. Ono se velmi těžko argumentuje, když vám komentáře obratem smažou a nechají jen ty svoje, aby bylo zretelně vidět že mě setřeli :-)

      Vymazat
    7. Anonyme,
      naopak: mažeme vaše osobní útoky, ale vaše argumenty k tématu ponecháváme, aby také ostatní čtenáři měli to potěšení.

      Vymazat
  4. Dva metry širokým povrchovým příkopem nelze překopat napříč žádnou stavbu (například Isidin chrám) bez jejího poškození. Teorii o povrchovém budování vodovodu tedy považuji za nerealizovatelnou až nesmyslnou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pyramídy sa v žiadnom prípade nedajú postaviť. Dokazuje to súčasne staviteľstvo, najpokrokovejšie v hisTÓRii.

      Robo

      Vymazat
    2. No, nevím jestli je to stejné. Parymidy se ani dnes běžně nestavějí, zato tunely a podzemní chodby se stavějí tisíce let a stále až do dneška.
      Neumím si představit jak by se dělal tak velký výkop a nepoškodila se přitom žádná povrchová stavba, kterou výkop kříží. Navíc když zahrnutý povrchový výkop pak ještě dlouhou dobu sesedá a klesá a bral by s sebou i ty stavby. Vás něco napadá?
      Navíc v případě několik metrů širokého a mnoho metrů hlubokého výkopu se současným zachraňováním povrchových staveb neznámým způsobem by se jednalo o postup mnohem mnohem pracnější a dražší, než prostě vykopat podzemní tunel, což lidé běžně a s úspěchem dělají už mnoho století. Co je tedy pravděpodobnější? Vykopat gigantický příkop, nebo jednoduchý a mnohem levnější tunel?

      Vymazat
    3. Navíc mi přijde velice podivné a nepravděpodobné, že by se ze samotné stavby onoho vodovodu nedochovala ani jedna listina s popisem, nebo nějakými stavebními informacemi. Vždyť se to budovalo v době relativně moderní. Tou dobou se běžně tiskly knihy, používaly střelné zbraně, rychle se rozvíjel průmysl a technika a kvetlo umění. A nikdo neví jak někdo postavil tak velkou, významnou a jistě drahou stavbu? Velmi zvláštní.

      Vymazat
    4. Na internetu se dá nalézt mnoho obrázků a informací o podzemních chodbách a sklepeních u nás. Podzemní chodby a tunely byly prostě běžnou věcí, a to daleko před rokem 1600, takže něco takového postavit nebyl žádný problém a umělo se to.
      Třeba tady je hezké počtení: http://life.ihned.cz/cestovani/c1-27791870-tajemna-podzemi-co-ukryvaji-katakomby

      Vymazat
    5. Anonym 12:36,
      Fontanovi jsem nekoukala pod ruku, ale namátkou:
      a) jak je v článku uvedeno, kopat pod zemí se nedalo kvůli jedovatým sopečným plynům;
      b) vaše odkazy jsou na podzemní chodby vrtané do skály. Pompejský vodovod je však postaven ve vrstvách nepevného sopečného materiálu, navíc v místech častých zemětřesení;
      c) vodovod vede okrajovými částmi města, často zahradami, určitou možností tedy je, že v době jeho výstavby tam domy ještě nestály nebo byly rozestavěné či tam byly proluky
      d) zkuste podrobně prostudovat tyto obrázky
      http://pompeiiinpictures.com/pompeiiinpictures/Streets/Via_di_Nocera%20p2_files/image003.jpg
      http://pompeiiinpictures.com/pompeiiinpictures/Streets/Via_di_Nocera%20p2_files/image002.jpg (Via di Nocera - jediné místo, kde vodovod protíná ulici)
      http://pompeiiinpictures.com/pompeiiinpictures/Streets/Vicolo_del_Citarista_files/image015.jpg (Vicolo del citarista - kontrolní šachta k vodovodu)
      případně další a třeba nás překvapíte dalším řešením. Já myslím, že to tam je dost dobře vidět. :-)

      Vymazat
    6. Anonym 12:47
      V článku nestojí, že to nikdo neví. :-)
      V Pompejích se toho po katastrofické erupci Vesuvu nedochovalo daleko víc, a tak lze celkem hodnověrně tvrdit, že takové plány byly prostě zničeny.
      Nikde však není psáno, že neleží někde v dobře zajištěném sejfu (Fontana byl přece papežským architektem!), protože oficiální místa rozhodně na jejich zveřejnění nebudou mít zájem. Zatím.

      Vymazat
    7. Anonym 13:08
      Autorky vámi doporučovaného článku uvádějí údaje z osmidílné edice "Tajemné podzemí" M. Šrouba a J. Lenkové. Je však třeba k tomuto popularizujícímu článku dodat, že v případě bohatého podzemí pod Čechami se v mnoha případech jedná o tunely vytvořené v pevné skále dnes neznámými technologiemi, tunely, které až dodatečně ve středověku lidé využívali jako skladiště, případně útočiště v nebezpečí. A v knize se lze dočíst i to, že v žádném případě se nejedná o práci středověkých horníků, protože tyto prostory jsou pravděpodobně mnoho- a mnohonásobně starší, než se dnes uvádí. Velká část jich je dokonce budovaná jakoby pro lidi vyššího vzrůstu, než jsme my. Ale tím tu zatím nebudu děsit...
      Takže bych to s Pompejemi raději nesrovnávala.
      Nicméně mě velmi těší, že vás článek zaujal natolik, že jste se pustil do vlastního pátrání a je vcelku nepodstatné, zda to bylo proto, abyste autora usvědčil z klamání, nebo že vás to natolik zaujalo. Jen tak dál! Těším se na vaše další podněty k zamyšlení. :-)

      Vymazat
    8. Já se snažím autora usvědčit z klamání úplně stejně, jako se on snaží přesvědčit mě o své pravdě. Mně jeho důkazy moc věrohodné nepřipadají, často jsou to pouhé nepodložené domněnky a představy a tak se snažím dívat se na to víc ze skutečnosti, než z fantazie. Tím netvrdím, že nemůže mít v něčem pravdu. Nebo třeba ve všem. Ale co když ji nemá vůbec? Dokážete připustit takovou možnost?
      Například jak my víme jaké je v Pompejích podloží? No nevíme. Moc měkké asi nebude, když tam po tisíce let lidé bez potíží budují svá kamenná obydlí a ta pořád pevně stojí. V Pompejích měli běžně i studny, takže pevnost podloží musela být dostatečná. Zde se píše, že studny byly hloubeny v prehistorické lávě: http://pompeje79.sweb.cz/77.htm, to je velice pevný materiál, v podstatě skála. Já ale nevidím problém hloubit tunel i v jiném materiálu, než je skála - naopak by to bylo mnohem jednodušší a rychlejší- ostatně právě proto museli vybudovat pevné potrubí, ve skále by to nebylo potřeba, tam by stačila jen díra. A naopak kopat povrchovým způsobem v měkkém a nestabilním materiálu by znamenalo jen problémy, protože stěny výkopu nebudou mít potřebnou pevnost a musíte dělat výkop mnohem širší a stěny neustále zpevňovat výdřevou, což je neskutečně pracné, pomalé a drahé a objem vykopané zeminy mnohonásobně překračuje objem zeminy z tunelu. A kdyby vadilo zemětřesení, tak by tam vodovod ani nestavěli, nebo by to všechno dávno spadlo, já ale předpokládám, že tam ten vodovod stále je. Takže to s tím zemětřesením asi nebude tak tragické. To samé s plyny. Kdyby byly v podzemí, byly by i na povrchu, tudíž by se tam moc dobře nežilo. Jenže žije. Jistě tam nějaké plyny budou, ale ty jsou v podstatě všude (dokonce i v každé hlubší české studni vám hrozí zdravotní problémy).
      A k podzemí v Čechách - podle čeho a jak jste poznala, že to bylo vybudováno neznámými technologiemi neznámo kdy? Vlastní odhad, nebo že to někdo napsal jako domněnku? Já už si totiž myslím, že máte záhady ráda a tak v každé situaci před prostým vysvětlením preferujete nějaké tajuplné řešení, které ale nelze nijak podložit, takže ho lze vydávat za věrohodnou teorii. Prostě kdo chce, věří. Já bych však pro vysvětlení podobných věcí využíval Occamovu břitvu - ta v podstatě říká, že se nemáme snažit hledat složitosti tam kde nejsou, a že nejlepší řešení bývá většinou to nejjednodušší.

      Vymazat
    9. Když to shrnu - článek je zajímavý a přináší možnost zamyšlení a popuštění uzdy fantazie. Každý si v tom může najít co chce a věřit čemu sám chce. Záleží jen na jeho postoji ke světu kolem nás.

      Vymazat
  5. Pane bezejmenný,
    za agitační vytrvalost dávám deset bodů z možných pěti. Za manipulační schopnosti (snaha maskovat pravý úmysl, abyste nebyl mazán) ještě o dva body více, předčil jste z mého pohledu i kolegu Huntera, který dosud vedl. Být to na mě, dávno jste již nebyl připuštěn do diskuze, která by kvůli vám byla opět moderována (kolega by zase mohl jásat nad mým estébáckým přístupem) a ještě bych pěkně od klávesnicových plic řekl, co si o vás myslím a nevypípal bych ani jedno slůvko. Ale Vlabi má neuvěřitelnou trpělivost, takže to nechávám na ní.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A jaký mám podle vás pravý úmysl?

      Vymazat
    2. "pyramídy sa ani dnes bežne nestavajú" nieje odpoveď na môj komentár.
      Písal som o tom, že z pohľadu dnešného staviteľstva je NEMOŽNÉ pyramídu (podobnu napríklad tým najznámejším) postaviť........

      Robo

      Vymazat
    3. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

      Vymazat
    4. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

      Vymazat
    5. Nebudu hrát vaší hru, takže odpovídám nikoli protože jste mě k odpovědi poňoukal, nýbrž jako seznámení kolemjdoucích se scénářem, který měl být naplněn ve vaší "alternativní linii současnosti" a pro zkrácení diskuze.
      moje odpověď: rozbíjet a zahlcovat diskuzi, nasrávat lidi, protože jste troll
      vaše odpověď: tak mi to dokažte
      moje odpověď: proč bych to měl dokazovat?
      vaše odpověď: protože, když něco o někom veřejně prohlásíte, měl byste to i umět dokázat, jinak jde o pomluvu
      moje odpověď: tak dokažte, že troll nejste
      vaše odpověď: to vy jste tvrdil, že jsem troll, tak dokazovat máte vy
      moje odpověď: když máte do bytu okna a je jimi vidět z ulice dovnitř, také se nejedná o veřejný prostor a i když čumět dovnitř i přes námitky domácích není protizákonné, vypovídá to o charakteru či možných úmyslech čumějícího
      vaše odpověď: internet je veřejný prostor, takže musíte počítat s tím, že bla bla bla........

      a takto bych mohl pokračovat. Mezitím byste neustále opakoval písničku o neuvěřitelném nezbourání budov při stavění vodovodu. Slovní přestřelka by jistě měla různé odchylky od naznačeného, ale princip je myslím zřetelný

      Jak vidno řečeno prd, diskuze zasviněna, čtenáři znechuceni či ještě lépe naštváni, čili úmysl splněn.

      Až to Vlabi přestane bavit, dostanete padáka, vaše minulost zde bude anulována, diskuze bude moderována a bude po ptákách. My si tu nadále budeme věřit čemu chceme i bez vašeho svolení, to samé bude platit i o publikování našich názorů.

      Vymazat
  6. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

      Vymazat
  7. Vlabi to skutečně přestalo bavit, takže šlus.

    OdpovědětVymazat
  8. V našom filme prinášame dôvody hovoriace v prospech druhej hypotézy:
    že Pompeje zmizli, pri samom čine, z tváre Zeme v dôsledku erupcie Vezuvu roku 1631.
    film pána Andreasa Tschurilova s SK titulkami
    Návrat Popejí
    https://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=tqNKWWoSlTE

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Anonyme,
      díky za odkaz. Nevěděla jsem, že existuje i s titulky. :-)

      Vymazat

Podepsat se není povinnost, ale projev úcty k druhým.