23. 6. 2015

Staří mladým rozumí - byli také mladí. Opačně to neplatí?

Z mailové pošty.

V pondělí jsem byl v nemocnici, naštěstí ne proto, že by mi něco bylo, ale proto, abych od známé, co tam pracuje, vyzvedl nějaké věci pro děti. Zaregistroval jsem tam podivnou událost.
Čekal jsem si tak v čekárně a jak je mým zvykem, okukoval jsem ženské, ale celkově jsem pozorně sledoval a poslouchal všechny přítomné. Asi po deseti minutách přivezl zřízenec (divné slovo, stávám se jím taky, ale tak po 3 flaškách vína) do čekárny nějakou starou paní na vozíčku. Paní bylo evidentně dost blbě, oblečená byla v nějaké noční košili, rozepnuté, promodralé nohy měla odhalené... takhle byla mezi všemi těmi cizími lidmi, každý fakoval na její soukromí a lidskou důstojnost, o kterou se měl postarat ten debil, co ji měl na starosti. Pro něj to prostě byla jen stará bába, kus něčeho.
Za chvíli si pro ni přijeli saniťáci. Když ji viděli, jeden zvedl oči v sloup a řekl: "Ty nám teda dodáváš materiál." Před všemi těmi lidmi! Podle mého názoru je ten chlap absolutní krypl, kterého bych na hodinu vyrazil z práce na paragraf... V naší zemi je ovšem morálka uvolněná, takže si "materiál" se smíchem převzali a převezli jinam. Všichni seděli a mlčeli... včetně mě. Prostě "materiál".
Byl jsem konsternovaný, k doktorům moc nechodím, naposledy jsem tam byl asi před 10 lety a denně věnuji modlitbu tomu, abych toho byl i v budoucnu ušetřen, takže netuším, jak to chodí.
V hlavě mi to okamžitě začalo šrotovat. Začal jsem uvažovat o jednom z fenoménů dneška, o neúctě ke starým lidem, o našem pocitu, že nikdy nezestárneme, že jsme nesmrtelní. Neuvědomujeme si, že jsme vícerozměrné entity, že máme také čtvrtý rozměr, kterým je čas, dost krátký čas.
Neuvědomujeme si, že ten dědula, co se vleče po přechodu pro chodce a zdržuje provoz, byl taky kdysi mladý člověk. Kdo ví, třeba to byl válečný hrdina, kterému většina dnešních narcistických připosranců, co si kvůli image kupují značkové hadry, nesahá ani po kotníky.
Neuvědomujeme si, že ta stará ženská v čekárně je něčí matka, že taky byla kdysi mladá a chlapi z ní padali na zadek, možná byla doktorka, možná učitelka, možná někomu kdysi pomohla, o někoho se obětavě starala.
Vidíme jenom starou bábu, co jen zaclání a brzy vyklidí prostor nám, věčným supermanům, co teď vládneme světu.
Úcta ke starým lidem je podle mě jednou z elementárních věcí a péče o ně, zas jedním z důvodů, proč vůbec vznikla lidská společenství. Bez úcty ke stáří a vědomí si toho, že jednou taky budeme staří a nemohoucí, se stáváme jenom ubožáky bez minulosti a budoucnosti.
Když člověk vidí podobný přístup tam, kde by očekával pravý opak, chce se mu z toho blít. Jedna věc je mi ovšem jasná, pokud v budoucnu uvidím něco podobného, mlčet už nebudu...."

Petr Bříza

10 komentářů:

  1. Svatá pravda. Úctě by se každý z nás měl učit. A to nejen ke starým lidem...

    OdpovědětVymazat
  2. Přesně tak, taky už se mi nechce mlčet, když něco takového vidím kolem sebe. U indiánů byli staří lidé nejvíce váženými, pro své životní znalosti, zkušenosti, moudrost získanou desetiletími životní praxe. Ale tenhle systém zavírá staré lidi do "útulků", aby se na ně mladí nemuseli dívat, úcta se už od základní školy dnes prostě nenosí, ani k učitelům, ani k rodičům, natož ke starým a nemocným lidem. Je na nás, abychom se vrátili k tradicím...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ona je tady i druhá stránka věci. Totiž, zdaleka ne každý starý člověk oplývá moudrostí získanou životními zkušenostmi. Dokonce je mnoho takových, kteří moudrosti nepobrali ani za mák, jsou plní komplexů a mindráků a mladým jen škodí. Místo moudrosti a lásky oplývají zkostnatělým myšlením a nechutí přijmout byť jen malé střípky něčeho nového. A mně je pak vcelku líto, že kvůli takovým a jim podobným nemá mnoho mladých lidí v rodině žádné vzory ušlechtilého chování. Ten problém je mnohem komplexnější a rozhodně bych z toho nevinil jen mladou generaci. Chyby jsou na obou stranách, a ne zrovna malé.

      Vymazat
    2. Spajdy,
      v tomhle máš určitě pravdu, nicméně si myslím, že neurvalé chování nemocničních zřízenců nebylo způsobeno stářím bytosti na vozíku, ale její bezbranností. Kdyby totiž na tom vozíku seděl - bosý a v chatrném pyžámku - ředitel nemocnice, dám ruku do ohně, že by celá scénka proběhla jinak. A právě v tom je myslím průšvih celé naší společnosti, že totiž nechrání ty, kdo ochranu potřebují, ale jen ty, od nichž lze za to očekávat užitek.

      Vymazat
    3. Ano, bezbrannosť. - Nemala som nikoho,kto by ma zastal, rodičov, súrodencov, dospelé deti ďaleko. - Jo, musíte sa zastať sám, niekedy stačí Len otvoriť ústa....Neplatí "Sedávej panenko v koute, budeš-li dobrá najdou Tě.." :-) Be

      Vymazat
    4. O tom by šlo diskutovat donekonečna; takovéhle chování však bývá způsobeno především tím, kdo se tak chová, a ne objektem. A jak napsal Michal - na světě se děje i mnoho dobra, zaměřovat se více na to špatné má své opodstatnění jen potud, pokud nám to nezamlžuje pohled na dobro.

      Vymazat
  3. Pekný a užitočný článok, ďakujem autorovi aj predkladateľovi!

    Robo

    OdpovědětVymazat
  4. cely je to o tom, ze existuje velmi dobre propracovanej a dobre krmenej egregor biblickyho konceptu spolecnosti (skryte otrokarskyho, kapitalistickyho, zapadniho liberalizmu), kterej potrebuje jako hnaci motor mit svoje vzory, hrdiny.
    a ti maji 18 let, jsou schopni vydelat miliardy, jsou extremne sexualne pritazlivi, umi vypit cokoliv, nafetovat se cimkoliv, aniz by se to na nich nejak projevilo, a kdyz uz, tak k jeste lepsim vykonum.
    takovito hrdinove jsou brani jako spolecensky jediny vzor, vse ostatni je vic nebo min eliminovano...
    celej koncept je v koncich s dechem, proto se rozhodl vycerpat jeste co se da, no a prave z techto mladych a uspesnych jde zdimat nejvic, cele to graduje

    OdpovědětVymazat
  5. zdravotnictví do kterého propaganda po letech definitivně nainstalovala do vedoucích funkcí managment
    finance ekonomiku kapitál neboli člověka,který ví,že papá za prachy těch zřízenců .... ryba smrdí od hlavy
    takže co čekat od DĚTÍ těch zřízenců?
    z jiného soudku: jsem zklamaná,OK strana Jiří Janeček co nám tady pořádá krásné nové zítřky bez EU a asi i NATO je typické kravaťácké netahavé prase z ODS,takže to vidím takto:hlavní globalisti vyžrali USA a Evropu,víkendovou daču si udělali v Austrálii a Kanadě a přes týden makaj v Číně,druhá liga netahavých
    se hrne do čela jimi vyžrané leč "jimi" "osovobozené" Evropy.Ale já si na svoji pravdičky musím počkat většinou od dvou do dvacetipěti let.celkem nudnej život :) hezké dovolené všem.

    OdpovědětVymazat
  6. Nevím jak to ve skutečnosti je či není, ale z mého pohledu se to má tak, že by se v zájmu vyváženosti mělo zmínit, že se dějí i skutky z opačného konce tohoto spektra a netroufám si tvrdit v jakém poměru jsou vůči sobě jsou. Je ale tak nějak (asi?) přirozenější všímat si a hlavně pamatovat si ty horší zkušenosti, než ty lepší. Určitě to má i své plusy (vývoj dle poučení se z minulých chyb), ale stejné plusy pro cestu vpřed podle mne mají i pozitivní stimuly. Proto ještě jednou připomínám, že v reálném světě (nikoli v tom, o kterém píšeme a čteme) se dějí i skutky založené na ohleduplnosti a empatii. Tedy v tom mém světě rozhodně. Jen je třeba svojí pozornost zaměřovat co možná nejvyváženěji. A pokud to přece jen vypadá, že misky vah se naklánějí pro nás nepřijatelným směrem, nikdo a nic nám nebrání v tom, přidat menší či větší kalibr na tu správnou stranu vah. Toto ovlivnit můžeme narozdíl od většiny "kalibrů" druhých. A kdo ví, koho a jak naším skutkem ovlivníme. Jeden hozený kámen může rozčeřit hladinu na celém rybníku :-)
    Přeji príííííma den :-)

    OdpovědětVymazat

Podepsat se není povinnost, ale projev úcty k druhým.